1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. ledna 1913.
Praha
4
article
Naranniavečernílisty
předplácí ser
V Prazé v administranii
na měslo.
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvejí donáškou;
na měsle, . . . .
na čtvrt leta . . . . 7Kei
ve fliálkách
na měsie . . . . . 2 K 30
Foštou:
na měslo, . . .
aa čriet: . . .
s dvoji zásílke
něsí
riet: : : :kg
6
article
ečernt
dlání-
V drobném prodejle
ranní číslo o sobě.
sa
večerní
al
Vo fliálkách na venkově
ranni čislo
večern
lnseráts
plati ze botově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
admínistrnce v Marianské ul.. a
Tam nacházeji se těi
ředakce, Hlskárna a skpedin
„Národnich Listů
Eakopizy se nsvracej
7
title
Převrat v Cařihradě a mezl
národní situace.
Cařihrad
8
article
Válka nezbytna.
9
article
M. Z Kolína nad Rýnem, 30. ledna. [Zvl
telegr. „N. L.:) Telegrafická zpráva „Kölnische
Zeitungu“ ze Sofije oznamuje: Zdejší politické
a vládní kruhy vzdaly se již všeliké naděje na
zachování míru. Ministří doznávají nepokrytě,
že věci mírnou cestou již upraviti se nedají
že válka co nejdříve opět bude zahájena.
Poslední nátlak na Portu.
Ze Sofije, 30. ledna. („Deutsches Volks-
blatt.“) Zpráva, že dnes bude vypověděno pří-
měří, rozšířila se zde v pozdní hodinu noční.
Usnesení vládou po té stránce učiněné nepře-
kvapuje a všeobecně se schvaluje
Zároveň na informovaných místech vysvětluje
se v ten rozum, že bulharská vláda
chce timto skutkem vykonativ
Cařihradě ještě poslední nátl ak
Převládá zde přesvědčení, že druhá válka
bude mnohem kratší než první, a že Drino-
pol všeobecnému útoku podlehne
Také finanční momenty jsou pro válku pří-
znivy. Naproti tomu finanční a vojenská si-
tuace Turecka jest neudržitelna. Na základě
výpovědí sběhů se ví, že chování se armády
u Čataldže jest přechodné a že armáda ta
není odporu schopna.
Kolín nad Rýn
Sofijá
Cařihrad
Drina
Turecko
Kölnische Zeitung
Deutsches Volk
10
article
Bulhaři a Srbové začnou bombardovat Drino
Bulhaři a Srbové začnou bombardovat Drino
pol.
Z Londýna, 30. ledna. Delegáti balkánšt
vypravují, že v neděli začnou Bulhar
a Srbové bombardovati Drinopo
a poženou na město útokem. Nevěři
se, že odpovědí Turecka budou tyto válečné
disposice zmařeny. Myslí se však, že mír bude
urychlen krátkou a úspěšnou válkou. Delegát
chtějí zítra Londýn opustiti.
Anglická domluva Mladoturkům.
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) „Times
píší: Je zcela nemysli elno, že by vůdčí osoby
vojenské nebo politické v mladoturecké stra-
ně s lehkou myslí mohly pomýšleti na obno-
vení války. Vědí, že nemohou zvítěziti a že
by ztráty, kterým se vydávají, mohly se státi
snad osudnými. List pokračuje: Řeč pana ši
Wegenheima mohla by jim otevříti oč
nad hloupostí, která by spočíval
v tom, že by zamítli rady velmocí.
Velmoci zůstanou v hlavní otázce naprosto
za jedno. Všechny přeji si obnovení míru, vše
chny usilují o to, aby bylo odvráceno nebez-
pečí evropské války. Máme za to, že všechay
pověsti o půjčkách r kterého z válčících stá-
tů jsou nepravdivy a že evropské vlády, kte-
ré mají velký vliv na operace svých finanční
ků, postarají se o to, aby až do skončení vál
ky byly bezpodstatny.
Bulhar
Srba
Londýn
Turecko
Times
11
article
Díplomaté nevěří v obnovu války.
M. Z Kolína nad Rýnem, 30. ledna. (Zvl.
telegr. „N. L.“) Londýnská depeše „Kolnische
Zeitungu“ oznamuje: Zdejší diplomatické kru-
hy soudí, že podání nóty o přerušeném vyjed-
návání o mír situacinikteraknemění.
ježto by obnovené nepřátelství teprv asi za
deset dní mohlo začíti a velmoci do té doby
dosti času mají, aby prostředkovací akci pro-
vedly. Vůbec soudí diplomaté, že válka obno-
vena nebude — ujišťují tak aspoň. Velmoc
uvažují prý dále o kompromisu
olázce drinopolské. — Z Petro-
hradu oznamuje se telegraficky „Köln.
Ztgu.“: Ruský diplomat ve zodpovědném po-
stavení ujišťuje, že velmoci dále a hor-
livě usilují o zachování míru. že
Německo udělilo Portě radu, aby nic nečinila.
čím by mír porušen býti musil, vzala ruská
vláda na vědomí s velkým povděkem.
Mladoturecké provolání.
Z Caříhradu, 30. ledna. (K. k.) Mladotu-
recký výbor uveřejňuje proklamaci, v níž
ohlašuje utvoření výboru pro obr anu
země. Praví se v ní. Po šest století nebylo
Köln
Mladota
Kolín nad Rýn
Německo
Caříhrad
Kolnische Zeitung
Petrahrad
pro obr anus země
12
article
Turecko v podobné situaci. Vlast jest v nebez
pečí! Jest naší povinností do krajnosti hájiti
posvátný odkaz svých předků, svou víru, svou
vlast, svou národnost a svou čest. Opomene-
me-li splniti tuto povinnost, budeme zatraceni
svými potomky a dějinami. Učinili jsme defi-
nitivní usnesení, aby obhájena
byla ottomanská suverenita na
Drinopolí a ostrovy a ve všech
ostatních nepřítelem obsazených
krajích zastávána byla naše prá.
va a naše národní zájmy. Vyzýváme
všechny Ottomany, aby nám pomáhali. Přijme-
me každou ruku, která se nám nabízí k zá-
chraně vlasti.
Očekávají se nové sensační převraty v Caři-
hradě.
Z Londýna, 30. ledna. „Daily Chroniclu?
telegrafují z Cařihrádu: Četné známky na-
svědčují, že již v nejbližší době na-
stanou v hlavním městě sensačn
převraty. Četní zranění vojáci do-
praveni byli z bratrovražednýcl
zápasů u Čataldže dohlavního mě-
sta. Ani 20% armády u Čataldže není oddáno
Mladoturkům. Občanská válka je neodvratna
Mluví se již o tom, že část armády u Ča-
taldže dala se v pohyb proti Cari-
hradu. S armádou takto rozervanou nelze
pokračovati ve válce. Nepovolnost Mahmuda
Šefketa paše je — planý tlach“
Rozvrat a boje v turecké armádě.
Z Paříže, 30. ledna. „Matin“ sděluje z Ca-
řihradu: Boje mezi tureckými vojá-
ky a důstojníky u Čataldže pro za-
vraždění Nazima paše počaly hned po stát-
ním převratu a nabyly takového rozhořčení
že celkem zabiti byli 42 důstojnic
a 170 vojáků. Celé pluky musily
býti odzbrojeny.
Vlasta
Čo
Šefket
Turecko
Londýn
Paříž
Ca
Carihrad
Matin
Daily Chronicl
13
article
žádná mobilisace na Rusi.
Z Petrohradu, 29. ledna. (K. k.) „Spb. Ag.
jest zmocněna co nejrozhodněji vyvrátiti zprá
vu zahraničních listů o povolání části zálož
níků.
žádná prý smlouva rakousko-rumunská.
Z Vídně, 30. ledna. (K. k.) „Politische Kor-
respondenz“ oznamuje: Jeden vídeňský list
uveřejnil včera rozmluvu s členem ruské dumy
Miljukovem, v niž vzhledem k bulharsko-ru-
munskému konfliktu bylo obsaženo tvrzení, že
existuje tajná rumunsko-rakou-
ská smlouva z r. 1909, kterou se Rumu-
sku pro případ války zajišťují hranice Derster
Balčík. Jak se „Politische Korrespondenz“ ze
směrodatného místa dovídá, je toto tvrzení na-
prosto smýšlené. Takové smlouvy není.
Akce armády řecké.
Z Cařihradu, 29. ledna. (K. k.) Minister-
stvo vojenství dostalo od velitele janinského
telegram, že nepřá telská armáda sto-
jí po 20 dní nečinně a v obranném
stavujižně od Janiny. Nepřátelské od-
díly, které byly v krajině aidonatské, byly prý
odraženy. Západně od Mecova došlo mezi tu-
reckým vojskem, vedeným setníkem Bekirem
a dvěma nepřátelskými prapory k potyčee
v níž byl nepřítel poražen.
Miljukov
Derster Balčík
Janin
Mecův
Bekir
Rus
Petrohrad
Vídeň
Rumo
Cařihrad
Minister
Politische Korrespondenz
14
article
V Cařihradě.
V Cařihradě.
Said paša předsedou státní rady.
Z Cařihradu, 29. ledna. (K. k.) Bývalý velko
vezir Said paša byl jmenován předsedou státn
rady. Vstup Saida paše považuje se za značné posí
lení posice kabinetu.
Povýšení velitelové obležených pevností.
Z Caříhradu, 30. ledna. (K. k.) Velitel dri
nopolský generál šukri paša byl povýšen n
prvního divisního generála a plukovník Hasan
Riza bej, velitel skaderský, na brigádního ge
nerála.
Džahid Babanzade.
Z Caříhradu, 29. ledna. (K. k.) Džahid Baban
zade sem příjsl.
Hasan Riza
Džahid
Cařihrad
Said paša
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Nové velké mímořádné náklady na vojsko
a loďstvo-
Z Vídně, 30. ledna. Velmi zajímavé infor-
mace o vojenských potřebách ma-
riny v nejbližší době a nejbližš
kampani delegační, která konati s
bude v dubnu, uveřejňuje dnes „N. F. P.“ na
základě rozmluvy s čelným maďarským politi-
kem, jenž meškal v posledních dnech ve Vídni
patrně s ministerským předsedou
Lukácsem samým. Podle informací těch
kabinet Lukácsův provede ještě 2 věci: Vo-
lební reformu a změnu jednacího řádu v posla-
necké sněmovně. Teprve až budou oba tyto
úkoly vykonány, nastane snad situace nová.
Delegace sejdou se v dubnu, aby
schválily mimořádné výdaje vojen-
ské, které budou velmi veliké
které v nejbližších týdnech sna
ještě narostou. Kromě toho bude zjed-
nán náklad na nové dreadnoughty
které budou náhradou za válečné lodi, náleže-
jící systému „Monarch“. Dále bude zjednán
náklad na vojsko, které nahraditi má úbytek
jenž nastal trvalým omezením vojska posádkou
ležícího v Bosně a Hercegovině.
Budou-li tyto záležitosti odbyty, potom
nadejde snad chvile, aby zjednal se normáln
poměr mezi vládní stranou a oposicí maďar-
skou, třeba obětmi osobními. Potom není od
stoupení Lukácse a opětné dosazení hr
Khuena Hédervára v čelo vlády
více vyloučeno.
Lukács
Lukácsův
Khuen Hédervár
Vídeň
Boseň a Hercegovina
16
article
Lukácsovo ministerstvo na odchodu. — Dr.
Wekerle zase na obzoru.
Z Vídně, 30. ledna. Ve zdejších politických
kruzích pokládají dlouho již systém a kabinet
dra. Ladislava šl. Lukácse znamenaným k
smrti. Neví se jen, kdy tato nastane, zdali te-
prve, až podaří-li se nynější vládě maďarské
vymoci na poslanecké sněmovně volební re-
formu, či za krise, která nastati může ve vládní
straně samé právě po tuto předlohu. Mini-
sterstvo Lukácsovo podle zdej-
řích informaci drženo jest toliko
tlakem zahraniční situace. Lukácso-
vi přísluší úkol dodávatifinanění a vo-
jenské potřeby, které situace ta uklád
říší a jejím oběma statům. Lukácse pokládají
tady pouze obchodvedoucím vlá dn
strany uherské. Směru a rázu dodávaji
politice vládního tábora maďarského lidé jiní.
bývalý ministerský předseda, bývalý ban chor-
vatský hr. Khuen-Héderváry, předsed
vládní strany, oba jeho náměstkové dr. D a
niel a dr. Vojnics a známý liberální stát-
ník a finančník dr. Láng. Tento jest spro-
středkovatelem mezi vládní většinou a mezi
korunou. Ujišťuje se, že byl v posledních dnech
u panovníka na slyšení, který vyslechl také je-
ště několik jiných maďarských státníků. Při-
pomenutým čtyřem vůdcům tak zvané pra-
covní strany, jak se jmenuje strana vládní, říká
se v Uhrách žertovně „kuratorium l
Lukácsův
doktor
Wekerle
šl
Lukács
Min
Khuen
Héderváry
Vojnics
Láng
Vídeň
Uhry
17
article
Lukácse“. Tento doporučuje na místech
nejvyšších jako nástupce svého dra. Lánga.
jenž nemá však ani ve vládní straně přívrženců
ani vážnosti. Protože však na místech rozhodu-
jících přáli by si, aby po kabinetu L u.
kácsově dosazen bylkabinetkom-
promisní, soudí se, že nástupcem
Lukácse bude dr. Alexander We-
kerle, který do svého kabinetu vezme dra
Lánga jako ministra financí.
Z Peští, 30. ledna. „Pesti Hirlap“ ozna-
muje: Dr. Alexander Wekerle meškal m -
nulého týdne ve Vídní a byl přij a
ve slyšeníjak cisařem, tak násled
níkem.
Ministr Zenkr tajným radou.
Z Vídně, 29. ledna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil ministro
Lukács
doktor
Alexander
kerle
Láng
Hirlap
Alexander Wekerle
Zenkr
Pešť
Vídeň
Wiener Zeitung
L u
18
article
orby Františku Zenkrovi hodnost taj
ného rady.
K úmrtí arcivévody Rainera.
Z Vídně, 30. ledna. (K. k.) Akademický sená
vídeňské university konal včera večer mimořád-
nou schůzi, v níž rektor prof. dr. Weichselbaum
v delší řeči vzpomněl čelných zásluh pana arcivé-
vody Rainera, který r. 1913 byl jmenován čestným
doktorem filosofie, o vědu.
Z Vídně, 30. ledna. (K. k.) Na mimořádné val-
né hromadě společenstva výtvarných umělců ví
deňských, která se konala v domě umělců jak
smuteční projev pro úmrtí pana arcivévody Rai-
nera, pronesl předseda prof. Darnaut za zvěčně
lým vzpomínku, v níž ocenil činnost pana arcivé-
vody na poli umění a uměleckého průmyslu a vy-
slovil hlubokou účast vídeňských umělců.
Z Pešti, 29. ledna. (K. k.) Obecní rada hlav-
ního města konala včera schůzi, na níž předsedající
starosta pronesl hluboce procitěnou vzpomínku za
zvěčnělým panem arcivévodou Rainerem. Shro-
máždění se usneslo zvěčniti smuteční projev v pro-
tokole a tlumočiti svou soustrast na stupních Nej-
vyššího trůnu. V zastoupení hlavního města zúčastn
se starosta pohřbu a položí věnec na rakev.
Zenkr
Rainer
profesor
doktor
Weichselbaum
Darnaut
Vídeň
Pešť
19
article
Domnělý výrok zesnulého arcivév. Rainera.
Z Vídně, 30. ledna. Večerní „Deutsche
Volksblatt“ oznamuje z Welsu: Ke starostovi
tohoto města, jenž byl opětně poslancem, vy-
slovil se nebožtík arcivévoda Rainer roku
1898. „V Rakousku musí a může se vládnouti
jenom německy. O vládě ve smyslu českém.
polském nebo slovinském nemůže býti žádná
řeč. Poláci nesnesou, aby se vládlo česky
Češi nesnesou, aby se jim vládlo polsky. Ně-
mecká vláda sama jediná je možna, nebot
Němci všude zjednávají jednotu a jsou takřka
tmelem. Dokud se však Němci navzájem potí-
rají, zvláště pak pokud se připojují ke krajnímu
směru, ničí se sami. Krajní živly jsou do jiste
míry secesní jako v umění.“ (Musilo by se
především zjistiti, zdali tvrzení purkmistr
dra. Schauera spočívá na pravdě
a pak dlužno povážiti, že nebožtík arcivévoda
Rainer vychován byl v tradicích, za kterých
se pokládala vláda výhradně německá v Ra-
kousku za jedině možnou.)
Očekávaná porážka říšské vlády německé
pro její protipolskou násilnou politiku.
Rainer
Polák
Čech
Němec
Schauer
Vídeň
Wels
Rakousko
Deutsche Volksblatt
20
article
Z Berlína, 30. ledna. Události ve včerejš
schůzi říšského sněmu při projednávání pol-
ské interpelace stran vyvlastňo-
vací politiky protipolské způso-
bily všude velkou sensaci. Zvláště
faktum, že pro debatu stran polské interpelace
našla se většina, ve které byli nejen sociál-
ni demokraté, ale také centrum do muže. Ná-
sledkem toho považuje se přijetí pol-
skéhonávrhu, kterýmsevyslovuje
nelibostkaneléři Bethmannu Holl-
wegovipr,o politiku protipolskou
pravděpodobné, bajisté. Považujes
za rozhodnutou záležitost, že najde se pro pol-
ský návrh, to jest proti vyvlastňovací politice
vládní, velká většina. Bude-li říšský sněm
plně obsazen, počítá se, že bude pro návrh 218
hlasů a to 110 sociálních demokratů, 90 členů
centra, 18 Poláků, pak hlasy Velfů a Elsasanů.
Většina ta by ještě narostla, kdyby členové po-
krokové strany lidové usnesli se hlasování se
nezúčastniti a před ním vyjíti.
Příští anglický lodní rozpočet.
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) Podle „Ti-
mesů“ se očekává, že lodní rozpočet budev
příštím roce obnášeti 46 až 47 milionů liber
šterlinků. To by znamenalo zvýšení asi o dva
miliony liber.
Nobelova cena mírová.
Ze štokholmu, 30. ledna. (K. k.) Meziparla-
mentní skupina říšského sněmu se usnesla navrh-
nouti výboru storthingu pro Nobelovu cenu bel-
gického senátora Lafontaine pro mírovou
cenu Nobelovy nadace.
Bethmann Holl
Polák
Velf
Elsasan
Nobelův
Lafontaine
Berlín
Londýn
Nobelův nadace
Nobelův cena
21
title
Politická hlídka.
22
article
Společný postup v určitých věcech.
Společný postup v určitých věcech.
Na Král. Vinohradech konala se věera schůze
oposičních stran. Zúčastnili se jí stoupenci strany
státoprávně-pokrokové a české strany pokrokové
(realistické), jejímž jměnem prohlásil učitel Rosl
Král
Vinohrady
23
article
že je nutno, by oposiční strany postupovaly spo-
lečně v určitých věcech, zejména v boji proti mla-
dočeské korupci. Tak referuje orgán strany státo-
právně-pokrokové.
Jestliže si pánové za základ společného po-
stupu vezmou recept p. Rosola, bude toho společ-
ného postupu náramně málo, a bude rozplizlý
jako rosol v parném létě, jak je vidno z nynějších
náporů „Času“
Demonstrace okresního zastupitelstva
ústeckého n. L.,
provedená drahotním přídavkem pro učitele, byla
— jak „Nár. Listy“ již dnes ráno referovaly — dů-
kladně odmítnuta ústřední organisací německého
učitelstva. Její vedení dalo zároveň uveřejniti sta-
tistiku výdajů své podpůrné pokladny. Dle zprávy
té vyplatila řečená pokladna loni svým členům
skoro 90.000 K bezúročných půjček a 6690 K ne-
splatných podpor. Tím se skoro úplně vyčerpala,
a proto bude v nejbližších dnech společně s českým
učitelstvem podána kabinetní kanceláři císařově
žádost o podporu pokladně té.
Není pochyby, že i tato zpráva byla vydána
jako doklad odporu německého učitelstva proti de-
monstraci ústeckého okr. zastupitelstva, o níž bude
zítra jednati Tittův „Volksrat“ zajisté ve prospěch
ústeckého usnesení. Také výbor „Pražského ně-
meckého spolku“ uvítal usnesení to a doporučil je
všem ostatním německým zastupitelstvům okres-
ním, jež však již vědí, že zemský německý spolek
učitelský žádá zákonnou úpravu učitelských platů
a sanaci financí zemských, jak ji navrhla finanční
komise sněmovní, nikoli drahotní přídavky okres-
ních zastupitelstev.
Rosol
24
article
Co píší časopisy.
Co píší časopisy.
Realistické výpalné, »Český Jih« v posled-
ním čísle přináší zajímavý dokument o tom, jakým
způsobem táborská »Jiskra«, orgán realistický, vy-
máhá si odběratele. »Český Jih« otiskuje dopis.
který administrace »Jiskry« zaslala funkcionáři
jisté kulturní a osvětové korporace, který zní: »p
T. p. X. Y. v Z. Jak ze zaslaného ukázkového
čísla zjevno, otiskli jsme ve svém časopisu zprávu
o ... Vzhledem k tomu, že jste sám »Jiskru« vy-
pověděl, žádáme Vás zdvořile, abyste se přičinil
o její odbírání v ... nebo v jiném spolku.« Funk-
cionář důležité národní korporace, jenž vypověděl
»Jiskru« nepochybně proto, »že se v době vše-
obecné zmalátnělosti a zkorumpovanosti zdokona-
lila«, je uhlazeně žádán, aby se posťaral o odbě-
ratele. Co znamená takové vyzvání? Nic jiného
neži nebudeš-li odbírati »naprosto neodvislý po-
krokový časopis«, nebo nepostaráš-li se o náhradu
za sebe jako odpadlý odběratel, neotiskneme ni-
jakých zpráv o činnosti korporace, jejíž jsi funk-
cionářem. Zatrolená věcy nejlepší krajínský list,
zdokonalený tou měrou, že vyhrůžkou stíhá ka-
ždého, kdo opadne a se nepředplatí. Výpalné!«
Jiskra
Funk
zpráva o
25
article
Ríšská rada.
Ríšská rada.
Z Vídně, 30. ledna
Vídeň
26
title
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár, Listů“.)
poslanecký sněmovna
27
article
Zákon, kterým činí se opatření proti
nakažlivým nemocem, byl právě, vl
hod. 30 min. odpoledne, po hlasování dlouhém,
složitém a pohnutém schválen ve dru-
hém čtení. Návrh polský, aby se tato re-
forma rakouského zdravotnictví vrátila podru-
hé výboru, byl zamítnut. Pro tento návrh od-
ročovací hlasovalo několik Poláků, několik
křesťanských socialů. Slovinci a několik ně-
meckých agrárníků. Když byl zákon schvá-
len ve druhém čtení, chtěl předseda dr. Syl-
vester po návrhu zpravodaje dra. Michla
provésti ihned třetí čtení. Poněvadž toto není
na jednacím pořadu, může se ve smyslu jedna-
cího pořadu provésti pouze, je-li pro něj dvou-
třetinová většina. Ta však nebyla. K přá-
ní tyrolského křesťanského sociala Schraffla
konal se součet hlasů pro neprodlené třetí čte-
ní a proti němu. Tu se ukázalo, že pro
nějest polzehlasů 169, proti němu
117, což jest sice většina prostá, nikoli však
většina dvoutřetinová. Tento výsledek a toto
chování se křesťanských socialů, kteří hlaso-
vali proti pouhé formalitě, jakou jest přiznání
pilnosti třetího čtení věci ve druhém čtení již
Polák
Slovinec
doktor
Syl
Michl
Schraffl
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Poslední petrohradský originál.
Originálů bylo v Petrohradě i ostatním
Rusku ve všech dobách dost, ale mnoho se
o nich nezachovalo. Za poslední petrohradský
originál velkého slohu platí Jakov Ivanoviě
Lichačev, jenž se objevil koncem let sedmde-
sátých a „působil“ asi dvacet let.
Lichačev byl — jak se vypravuje v Istori-
českim Vestniku — jediným synem nesmírně
bohatého kupce Lichačeva, jenž svému dědie
zanechal asi 20 milionů rublů, které tento roz-
prášil ani ne za tolik let. Byl by jistě zemřel
v chudobě, kdyby prozíravý otec nebyl usta-
novil své velké panství jako majorátní maje-
tek. Lichačev, jenž byl důstojníkem gardové-
ho pluku, vyznamenával se neobyčejným těles-
ným objemem. Bylo ho viděti ve všech di-
vadlech, koncertech a všude, kde „něco by-
lo“; jeho kousky, často duchaplné, ale oby-
čejně výstřední, byly po léta vítaným předmě-
tem hovoru právě tak, jako jeho sardanapal-
ské hostiny a jako jeho četná milostná dobro-
družství. Jeho skvostně zařízený dům nebyl
méně pověstný, než jeho knížecí konírny
Často předvedl hostům v sále své koně.
Ušlechtilá zvířata kráčela po mramorových
schodištích a drahocenných kobercích, ale
protože se přece jen neuměla v paláci cho-
vati, měli sluhové po takové návštěvě dosti
práce.
Lichačev
Petrohrad
Rusko
Istori
29
article
K divadlu měl Lichačev mnohé a úzké
vztahy. Jednou k benefičnímu představen
v Alexandrinském divadle skoupil všecka se
dadla po celé pravé straně a rozdal lístky vý-
hradně holohlavým. Obecenstvo bylo veselo-
stí bez sebe, ale hned po první přestávce řa-
dy holohlavých silně prořídly. Známo je, jak
dobyl jisté krásné operettní zpěvačky, pí. T.
kterou její muž, rovněž herec, žárlivě střehl
Zejména Lichačeva vzdaloval od své krásne
paní, ač tento se všemožně namáhal, abyj
byl představen.
„Jste nespolehlivý člověk,“ řekl mu
Ale Lichačev se mu vysmál do oči a přísahal
že se s krásnou paní přece seznámí. — Jed-
noho dne zastavil před obydlím manželů
izvozčík neobyčejného tělesného objemu
Kočí musel přijeti po několik dní, než si pí.
sedla do jeho vozu.
Mezi jízdou řekl izvozčík: „Drahá milost
paní, znáte Lichačeva?“
„Neznám, ale slyšela jsem o něm.
„Ach, kdybyste věděla, jak vás mi-
luje —-
„Odkud to víš?
„Vím to, neboť sám jsem Lichačev!“
Dáma byla pobouřena — ale v nejbližších
dnech přece zase jela ve voze trpělívě čeka-
jícího izvozčíka a za týden šli manželé o
sebe. Lichačev obklopil svou novou přítelky i
pohádkovou nádherou a zacházel s ní jako
s princeznou. Ale T. jednou v záchvatu špatné
nálady hodila do krbu obnos několika tisíe
Lichačev
30
article
rublů, které jí byl Lichačev právě daroval
Lichačev se zvedl, hluboce se uklonil — a ode-
šel na vždy.
Na svém venkovském statku vydržoval Li-
chačev velký mužský sbor, jehož členové byl-
maskovaní jako Francouzi. Němci, Italové
Španělé, Finové, Samojedi atd.
Za horkých letních dnů seděl v řece n
pohodlné židli a zatím co jeho přátelé obědva-
li na břehu, dával se obsluhovati ve vodě.
Když byl někdy churav, musel jeho sekretái
„za něj“ užívati nechutné léky
Lichačev rád osnoval manželství; když
se nudil, oženil některého ze svých zpěváků
Vyhledal mu nevěstu, zařídil mu skvěle do-
mácnost a pozval celé sousedstvo na svatbu
která trvala nejméně tři dni.
Postunem let omezil Lichačev své kousky
Seznámil se s jakýmsi dáčkem, s kterým pi
grog a vedl „filosofické“ řeči. Filosofie pijáko
spočívala ve větě, že i nebe je v některých
věcech bezmocné. Také moc nebe vypovidá
před — trumfovým esem. Toto thema byle
hodiny přetřásáno k nekonečnému gaudiu na-
slouchajících, až dáček ležel pod stolem a Li-
chačev byl smíchem polo bez sebe. Tent
ďáček pokládal se zcela vážně za antialkoho-
lika. Nenáviděl všecky silné nápoje a dovo-
loval si jen kapku rumu k čají. Tuto kapku
však Lichačev stále doléval, až konečně pi
ďáček jenom rum s kapkou čaje.
Lichačev
Francouz
Němec
Italos
Španěl
Fina
Samojed
31
article
Vzácnou starožitnou knihu má Mchmed Ku-
linovič bej, vládní tajemník v Mostaru. Je to — jal
píše „Slov. Dennik“ — koran, psaný na papírových
pásech 8 m dlouhých a 8 cm širokých. Rukopis do-
stal se do Kulinovičovy rodiny v prvních dobách
opanování Bosny Turky. Starožitná kniha byla vy-
stavena na jubilejní uherské výstavě a byla tehdy
vládou bosenskou pojištěna na 60.000 .
Pro herce. Z Mnichova se píše „Berlinen
Tagblattu“: Ředitel mnichovského lidového di-
vadla Arnošt Schrumpí rozhodl se platiti za heree
i jejich povinnou polovinu poplatku pensijního, kte-
rý herce značně finančně zatěžuje. Aby snáze mohl
výlohy hradit, bude přiraženo na ceny lepších se-
dadel po 10—20 fen. — Jak známo, vstoupilo leto
od 1. ledna v platnost říšské nucené pojišťován
všech soukromě zaměstnaných osob.
Jakou cenu mají kadeře básníků? V Berlin
u Karla Ernsta Henricího byla v sobotu velká draž-
ba autografů a památek slavných lidí. Mezi jiným
byla vydražena také kadeř Goetheova na 82 mk
a Schillerova na 94 mk. Výmarský mudre by se
usmál, kdyby věděl, že výše než jeho kadeř byl
oceněna jeho stará sametová trepka, za kterou
bylo v dražbě podáno 100 mk. — Cena věcí je re-
lativní.
Kulinovičův
Turek
Arnošt Schrumpí
Ernst
Goetheův
Schillerův
Mostar
Bosna
Mnichov
Berlín
Ku
Berlinen Tagblatt
centimetr
32
article
—Z boje proti rakovině. V poslední době činí
se na všech stranách pokusy, omeziti rakovinu
nalézti prostředek proti ní. Tak známý badatel n
tomto poli prof. dr. Blumenthal v Berlíně doše
v posledním čase k zajímavým výsledkům v poku-
sech, jež začal společně se zesnulým prof. v. Ley-
denem. Vychází ze stanoviska, že proti tomutc
zlému nádoru není lepšího prostředku, nežli jedv
získané právě zase z něho. Injekce těchto jedu
působí, že rakovinový nádor zmizi. Činil pokusy
na krysách. U jedné zmízel nádor úplně, u jiných
po jediné injekci zmenšil se na třetinu dřívější ve-
likosti. Účinek byl také trvalý, neboť nový nádor
se neobjevil. Pokud možno s touto „autovaccina-
tion“ počítati v praktickém lékařství, jest ovšem
dosud otázkou
profesor
doktor
Blumenthal
Berlín
33
article
— Zvláštní „pamětní knihu“ má jedna milán-
ská hospůdka, střediště kumštýřů. JJe to čajový
stolek, jehož deska je všecka popsána od různých
veličin Italie, „republiky duchů“. Jak dočítáme s
v „Corriere di Reggio“, napsala na stolek známa
zpěvačka Hariclea Darclée: „Srdce obohacuje se
tím, co dává, duch tím, co přijímá.“ Fysiolog sená-
tor Giulio Favo napsal po namáhavé horské partiit
„Vrátiv se s Korvače, přišel jsem k melancholické-
mu poznání, že hory jsou ceněny jen z údolí.“ Jeho
spolucestovatel prof. Pio Foa lakonicky připojil:
„Liní říkají: chval horu a zůstaň v rovině. Silní
říkají: chval rovinu a vystup na horu.“ Vdova po
malíři Segantiním napsala na desku stolku: „Eéo-
ismus je počátkem každého neštěstí.“ Tato přísná
slova vyvolala množství protivných náhledů, mezi
jiným také spisovatele Gugielma Anastasiho: „Ne-
štěstí je počátkem každého egoismu.“ V pochopi-
telné radosti doznal známý dramatik Giannino An-
tona Travesti po úspěšné premléře své „Svatební
noci“: „G. A. Travesti zažil druhý den po své sva-
tební cestě jeden ze svých nejšťastnějších dnů.“
— Z anglického humoru. Nepřímo. Mrs.
Corriere
Haricle Darclée
Giulio Favo
profesor
Pio Fo
Segantiní
Gugielma Anastasi
Giannina Ana
travesti
Italia
svatební noc
34
article
Goodiellow příšel na návštěvu k příteli Blunsovi,
který vždy velice vychvaloval rostlinnou stravu,
a zastihl ho při obědé. „Ale, drahý příteli, já my-
slil, že jste rozhodný vegetarian a vy si tu pochut-
náváte na telecím!“ Pan Biuns však nepřišel do
rozpaků: „Ovšem že jsem vegetarian, ale nepřímý.
Požívám výhradně maso zvířat. kter
se živí rostlinnou stravou.“ — Nemož-
nost. Pastor je pozván k obchodníku a při stole
vídí, že obchodník si příliš často nalévá. „Pro
pijete víc, nežli je vám zdrávo, příteli?“ ozve se
konečně napomínavě. „Abych utopil starosti“ od-
pověděl obchodník. „No, a je to něco platné?“
dává pastor průchod své nedůvěře. „Není,“ vzdychl
resignovaně obchodník, „ony umějí plovat.“
Bluns
Biuns
Pastor