1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národnich Listů“ k číslu 298, ze dne 28, října 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Trojnásobná travička. Z Paříže se oznamuje
Před porotou v Auchu započal těchto dnů sensační
proces proti paní Rachel Galtiéové, jež jest obžalo-
vána z trojnásobného travičství. Otrávila prý po-
stupně svého manžela, svoji babičku a svého bratra,
davši si od nich v závěti odkázati značné sumy.
Tato 24letá žena počínala si při tom s takou kruto-
stí a chladnokrevností jako nejrafinovanější zločinec.
Naproti tomu zas chovala se tak pošetile a neobratně,
že vznikají pochybnosti, má-li zdravý rozum. Mimo
zmíněné jiz zločiny jest obviněna z pokusu žhářství
a z krádeže klenotů. Na žádost svých obhájců byla
paní Galtiéová psychiatricky zkoumána. Lékaři zjistili,
že jest silně bysterická a že tudíž nemůže býti bez-
podmínečně zodpovědna za svoje činy, tím spíše,
jelikož byly zjištěny ještě jiné těžké fysické a mo-
rální defekty. Nehledě k tomu, budou míti porote
úkol tím obtížnější, jelikož Galtiéova mimo krádež
spáchanou před několika lety, k ničemu se nepři-
znala. Svými věčně usmívavými, roztomilými spů
soby nečiní nikterak dojem ženy zločinné. Velmi
povážlivou okolností jest ovšem, že v útrobách je-
jích příbuzných, náhle zemřelých, nalezeno po dvou
gramech kyseliny arsenové, Avšak účinek otrušíku
není tak ustálen, aby bylo lze zjistit, bylo-li nale-
zené množství naprosto smrtelné a dostalo-li se do
vnitřností oněch osob nezbytně neobyčejným způso-
bem. O to budou vedeny tuhé boje mezi znalcia
obhájci. Také jinak dojde k zajímavým debatám,
neboť jsou tu dopisy a výroky Galtiéovy, jež se zdají
nasvědčovat, že jevila k zavražděným vroucí lásku.
Galtiéová
Paříž
4
article
= Bezpečnostní služha v Londýňě. Navzdor
obrovské rozloze, četným skrýším a množství zlodějů
a zločinců ze všech končin světa, jakéhož není v žád-
ném jiném velkém městě, náleží přece Londýn k mě-
stům nejbezpečnějším. Cizinec z pravidla se podiví
nepatrné vojenské nebo policejní ochraně, jaké se
dostává státním budovám, velkým bankovním závo,
dům, státníkům, ba i královským manželům. Vojenské
stráže stojí toliko před královskými residencemi.
Ochrana parlamentu a státních budov náleží policil.
Jak značná jest bezpečnost ve vládních budovách, do-
kazuje, že policejní presidium na Scotland Yardu
před několika léty zmenšilo počet strážníků pro ně
určených. Posavadní stráže před londýnskou mincov-
nou, kde se denně razí ze sta tisíce liber šterlinků,
byly vůbec odvolány. Ve Whitehallu a na Downing-
streetu, kde se nalezají nejdůležitější vládní budovy
a ministerium zahraniční, jakož i v parlamentě, bývaio
dříve ustanoveno přes sto tajných policistů, nyní kles
počet jejích na méně než tucet. Mr. Balfour užívá na
svých úřadních pochůzkách z parlamentu do Downing-
streetu nebo naopak málokdy tajného policisty jako
průvodčího. Gladstone vůbec byl si zakázal policejní
ochranu. Mr. Chamberlain jako ministr dával se jen
velmi nerad provázeti tajnými policisty, ačkoliv ze-
jmena v době jihoafrické války měl velký počet zu-
řivých nepřátel
= Turecká torpédovka zničila řeckou loď s lou-
pežníky. Přítel našeho listu píše nám ze Soluna: Po
sledně podali jsme zprávu o výpravě loupežnických
čet z Vola do Makedonie, jež dala podnět k energi-
ckému protestu turecké vlády v Athénách a vzbudila
rozhořčení sultána proti Řekům, jehož následky ne-
možno okamžitě předvídati. Jak nyní vychází na jevo,
byl podnik ten zradou jakéhos dřívějšího úřadník
Mister
Balfour
Gladstone
Chamberlain
Řek
Londýn
Whitehall
Downing
Makedonie
Atény
Scotland Yarda
Soluna
5
article
řeckého konsulátu zde zmařen a skončil zkázou sta
loupežníků. Když se totiž zdejší místodržitel dověděl
že lupiči odpluli z Vola s lodí a že na cestě varováni
se zastavili v přístavu Zagesi, vyslal torpédovky, by
střežily turecké pobřeží. Loupežníci však, spolehajíce
se na tureckou lehkomyslnost, odpluli ze Zagesi
k Athosu, kde chtěli vystoupiti na břeh a vnik-
nouti do hor. Dříve než se jim podařilo přistáti
ke břehu, zastihla je turecká torpédovka a potopila
řeckou loď se všemí loupežníky a posádkou, takže
ani jeden člověk se nespasil. To se stalo dle ture-
ckého způsobu beze všeho povyku a řecká vláda se
nesmí osměliti ani muknout, neboť rozhodně zapírala,
že z Vola odpluly ozbrojené čety a tvářila se jako
neviňátko, kdežto přece alespoň přístavní úřady mu-
sily věděti, že velká loď odplula do Turecka a že se
na ní nalezalo tolik lidí. Tu třeba připomenouti, že
Řekové z počátku obviňovali ze zrady té ruského
konsula ve Volu a noviny v Athénách ho napadaly
proto nejhanebnějším způsobem. Nyní však mlčí, vi-
douce, že zradu tu vykonal jejich dobrý krajan ze
hladu, poněvadž ho vláda propustila, že náleží k op-
posici, ze služby. Co se zahynuvších »bojovníků za
svobodu« týče, netřeba jich želeti, neboť většina jich
byla ukrutnými loupežníky, kterých se řecká vláda
chtěla zbaviti a kteří by byli sta lidí zavraždili a
oloupili. Řecké komitéty, jež bandy tyto veřejně
ozbrojují a tajně do Turecka vysílají, prohlašují ve-
řejně, že účelem jich jest, vyhladiti veškeré křesťany
jiných národností, kteří neuznávají za církevní hlavu
patriarchu v Caříhradě. Za to je patriarcha a řecká
vláda všemožnými prostředky podporují.
Řek
Turecko
Atény
6
article
= Dílo „černé ruky“. Z Brewsteru, N. Y., se ozna-
muje: Tři italští bandité vnikli onehdy večer do chatrče
Itala, známého všeobecně jako „Big Frank“, kde
shromáždila se četa Italů, pracujících na sodomské
nádržce, ku přátelskému rozhovoru a když jim byly
odepřeny požadované peníze, zastřelili „Big Franka“
a poranili dva jiné Italy. Potom zmocnivše se úspor
zavražděného, asi jednoho tisíce dollarů, unikli v tem-
notě. Bandité poznáni byli jako ti, kteří před měsícem
sbírali mezi Italy na jakéhos nemocného přítele, jehož
poslati chtěli do Italie. Lupiči pronásledováni jsou
šerifem z Putnam county a několika jeho pomocníky
a celou policejní mocí z Danbury, Conn., která ma
jejich dobrý popis. Italové bavili se příjemně mezi
sebou v chatrči „Big Franka“, když náhle dvéře se
otevřely a uvnitř se objevili tři bandité. Ti požadovali
ihned peníze. Když „Velký Frank“ prohlásil, že ne-
dostanou ani jediného centíku, počali hned stříleti.
Brewster
Italos
Putnam
Conn
Frank
Danbury
N . Y
Big Franco
Big Franca
7
article
Obrovský Ital klesl k zemi mrtev a s ním klesli dva
další Italové. Ostatní byli slovy „černá ruka“, které
bandité pronesli, tak zastrašeni, že nepomýšleli na
odpor a utíkali jako bezhlaví z chatrče. Nechtěli do-
konce po útěku lupičů vejíti do chatrče k raněným
druhům svým, obávajíce se, aby nezavdali podnět
k nelibosti „černé ruky“, jíž rozhodně loupežnou
vraždu připisují.
= Drahé želvy. Z Londýna se oznamuje : Libra
želvího masa stojí zde již 20 1. št. a další stoupání
ceny lze ještě očekávat. To jest tím osudnější právě
v této době, kdy nejen v Londýně, nýbrž i v jiných
městech spojených království vykonány volby sta
rostův a nastavají velké parádní hostiny. A čím by
byla v Anglii mayorská hostina bez pravé želví po-
lévky? Příčina stoupání cen želv spočívá jednakv
značném vzrůstu spotřeby od té doby, co shledáno,
že tuk těchto zvířat má značnou cenu jako lék a že
jest znamenitou náhradou za rybí tuk, který pacienti
tak neradi požívají, jednak v tom, že mnozí lovci
želv v Nicaragui, odkud především se želvy dodávají
na anglický trh, byli obyvatelstvem zajati a teprve
po delší době se podaří získati odtamtud dovoz.
Ital
Italos
Londýn
spojený království
Anglie
8
article
Zemřelí v Praze
Dne 23. října 1904: U Milosrdných
bratří: Petr Josef, veřejný posluha, 59 roků. — U
Milosrdných sester: Altmannová Antonie,
vdova po lesníku, 62 roky. Ciprianová Barbora, vdova
po nádenníku, 71 rok. Křivánková Anna, vdova po
tesaři, 80 roků. — Ve všeobecné nemocnici:
Brožová Jana, dělnice, 22 roky. Ježková Josefa, man-
želka horníka, 39 roků.
Dne 24. října 1904: Herschmann Vilém,
advokátní úřadník, 46 roků, 86—II. Beroušek Jan,
správce tržního úřadu král. hl. města Prahy, 48 roků,
979—II. Kubelka Jaroslav, syn kočího, 3 r., 1145—II.
Štejmar Antonín, mistr pekařský, 68 roků, 1157—II.
— V městském chudobinci: Mráčková Fran-
tiška, vdova po krejčím, 71 rok. — V židovské
nemocnici: Porges Bernhardt, soukromník, 66 r.
— Ve všeobecné nemocnici: Beran Emil,
soukromý úřadník, 20 roků. Dolejšová Marie, man-
želka pekaře, 18 roků. Giessübel František, c. k. ho-
spodářský správce, 67 roků. Havlová Anna, porodní
bába, 56 roků. Švehlová Marie, soukromnice, 72 roky.
Vodák Matěj, správce domu, 61 rok.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 28. října.
15. hra v předpl
(3. čtvrtka.)
Petr Josef
Barbora
Anna
Ježková
Beroušek
Jan
Kubelka
Jaroslav
Dolejšová
Marie
František
Havlová
Vodák
Král
Praha
SF Vilém
Štejmar Antonín
národní divadlo
Altmannová Antonia
Brožová Jan
Mráčková Fran
Porges Bernhardt
Beran Emil
Švehlová Marie
9
article
Evangelista.
Hudební drama o dvou dějstvích. Napsal Vil. Kienzl.
Přeložil Pavel Nebeský. Hudbu složil Vilém Kienzl.
Dirigent Frant. Picka. Režisér Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po půl 10. hod.
Pavel Nebeský
Kienzl
František
Picek
Robert Polák
10
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 28. října.
Začátek o 7. hod.
Po druhé:
Chce mít švandn.
Fraška se zpěvy o 8 odděl. Napsal J. Nestroy. Přel.
F. Š. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý.
Fraško
J Nestroy
F Š
E Stará
lidový divadlo
Praba
11
article
Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově.
V pátek 28. října.
Začátek o 7. hod.
VI. hra v předplacení (páteční).
Novinka
Madame X (L'Inconne).
Fraška o 3 jedn. Napsali Pavel Gavault a Jiří Berr.
Přel. Olga Nápravníková. Režisér Jan Kubík
L Inconne
Fraško
Pavel Gavault
Jiří Berra
Nápravníková
Kubík
Smíchov
Svandovo divadlo
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vinehradcoh.
Pištěkovo lidové divadlo vinehradcoh.
na Krát.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po 24.: Pražské švadlenky. 23054
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jedn. Hudbu i slova
napsal O. Faster
V pátek 28. října.
O Faster
Pištěkův lidový divadlo
14
article
Návštěva.
Návštěva.
Druhého dne odjel Augustus ranním vlakem do Lon-
dýna. Na štěstí jsem zahlédla přijížděti jeho dvoukolkui
běžela jsem a nařídila Hepzibě, aby řekla, že ještě nejsem
vzhůru, kdyby se zastavil na cestě k nádraží, což ovšem
učinil. Nechal mi vzkaz. Vrátí se o půl páté a přijde na
čaj. Budu u nich s markýzem na oběd, i myslím si, že
ho tam beztoho uvidím dost dlouho. Babička řekla, že
bezpochyby jel do Londýna koupiti snubní prsten a že jej
opravdu musím přijati velmi něžně.
Asi ke čtvrté hodině, když jsem čtla nahlas »Řeče
Bossueta při pohřbu mme. d'Orléans, bylo slyšeti motor
buf buf-buf a zastavil před našimi vraty a vystoupil z něho
sir Antony Thornhirst a lady Tilchestrová.
Ačkoliv jsem je viděla po očku a babička asi také,
nebyla bych se odvážila ustati ve čtení a byla jsem sku-
tečně uprostřed věty, když je Hepziba ohlašovala. Neza-
pomněla jsem tentokráte učiniti svou révérenci a babička
napolo povstala ze svého křesla. Lady Tilchestrová má
velmi rozmilé způsoby; za několik okamžiků jsme se cí-
tili vespolek úplně šťastní a ona nám vyprávěla, jak sin
Augustus
Bossuet
d ' Orléans
Tilchestrová
Hepziba
Lon
Londýn
15
article
Augustus stál u buffetu a pil šampaňské, když jsme
jej zahlédli. Ustoupili jsme mu na okamžik s dohledu za
skupinu palem.
»S bohem, komtesso.«
»S bohem,« řekla jsem. »Sdělil byste mi své jméno
Neslyšela jsem je —
»Mé jméno! Oh, jmenuji se Antony Thornhirst —
proč jste se ulekla ?«
»Já — jsem se nelekla — s bohem.«
»Ne, nesmíte odejíti, až mi povíte, proč jste se lekla
— a také své jméno — neznám je rovněž!«
»Ambrosina de Calincourt-Athelstanova.«
Svraštil své přímé obočí, jakoby se chtěl na něco
upomenouti a roztržitě počal vytahovati nožík z kapsy —
Augustus se k nám blížil.
»Ano,« děla jsem. »Avšak jest již pozdě —
s bohem.«
Onen výraz lhostejnosti, onen trochu posměšný
úsměv, ona bezstarostnost — jež jest hlavní charakteri-
stikou jeho tváře — se změnily. Zanechala jsem ho zma-
teného — dojatého.
Augustus
Antony Thornhirst
Athelstanův
Ambrosino jít Calincourt
16
article
Když jsem přijela s markýzem domů, byla babička
ještě vzhůru, seděla opřena na posteli, vlasy měla ještě
napudrované a na hlavě krajkový noční čepec. Položila
jsem se na zábradlí v nohách postele a vyprávěla jí vše
o plesu. Markýz seděl v lenošce u krbu.
»A kde máš svou slíbenou kytici, mé dítě?« tá-
zala se.
Zajíkala jsem se:
—Ledová kra“.