1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 4. ledna 1913.
Praha
4
article
Naranní avečerní liety
předpláci sa
V Praze v adminlstradl
na měslo. . . . . . 2 K —k
na čtvrt leta . . . . B K —k
s dvoji donáškou
a měsle. . . . ..
na čtvrt leta : . . . 7 K vsh
vo fliálkácht
na měsle. . . . . . 2 K B0
Pošton
a měslo,
na čvrt ieta : . . . 9 K eo
s dvoji zásílkou
měslo. . . .
a čtvrt ieta: . . .k
Praha
8
article
V drobném prodejie
ranní člslo o sobě . . za Sp
vočerní . . . . . . . za ž h
Va filiálkách na venkově-
zanní čislo . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5k
lnseráty
platí se hotově napřet
Přodplacení a insorty
dmnistrace v Marianské ul, t
Tam nacháreiš ze těš
redakce, Hiskárna a skpaďlne
Národnich Listů
Rukoplsy ze nevraceju.
Hiskárna
Rukoplsa
9
article
Telefon „Národních Listů“:
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: al pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
10
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Záležitost maloruské universíty v Haličí.
Z Vídně, 4. ledna. O 11. hod. dopol. seše
se ukrajinský svaz ku poradě velmi
hojně navštívené.
O 4. hod. odpolední koná se v soukro-
mém bytě ministra vyučování dra
ryt. Hussarka porada předsednie
tva Kola polského a svazu ukra-
jinského v příčině poslední formulace
vlastnoručního listu císaře stran aktivován
rusínské university.
Halič
Vídeň
11
article
Kníže Alois Liechtenstcín.
Z Vídně, 4. ledna. Stav kntžete Aloisa Liechten
steina, který byl 7. listopadu po druhé operován
polepšil se do té míry, že mohl kníže Liechtenstein
včera opustiti sanatorium.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 4. ledna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
mule: Cisař propůjčil řediteli dívčí měšťanské
školy ve St. Boleslavi Bohumíru Martinov-
skému zlatý záslužný kříž s korunou, řídícím
učiteli obecné školy v Denisu Ant. Baudisch -
vi, odcházejícímu do trvalé výslužby, zlatý zásluž-
ný křiž a řidícímu učiteli jubilejní obecné školy
císaře Františka Josefa ve Vrchlabí Josefu Endo-
vi zlatý záslužný kříž. — Ministr finane
jmenoval finanční komisaře Emila Roubíčka
Josefa Starého. Karla Hasenöhrla, Bohu-
mila Vávru. Adolfa Nitzsche. dra. Roberia
Weisse. Rudolfa Breura, Vlastimila Spinara
Adolfa Bittnera finaněními tajemník
pro obvod finaněního ředitelstvív
Praze. — Ministriveřejných prací jme-
noval profesora na státní průmyslové škole v Prane
Tomáše Suradu odborným přednostou
technického stavebního oddělení na tomto ústavu.
Z Vídně, 4. ledna. (K. k.) Ve stavu lék ařů
tabákových továren byli jmenování:
Lékař tabákové továrny druhé kategorie dr. Max
Samuel v Jáchymově lékařem tabákové továrn
první kategorie s honorářem rovným platům občan-
ských státních úřadníků IX. hodnostní třídy: léka
tabákové tpvárny třetí kategorie dr. Jindřich
Říha v Čes. Budějovicích lékařem tabákové to-
várny druhé katedorie s honorářem rovným platům
občanských státních úřadníků X. hodnostní třídy
Instalace vídeňského starosty.
Liechtenstcín
Liechten
Liechtenstein
Wiener Ztg
Denisa Antonín
Baudisch
Endo
Roubíček
Starý
Hasenöhrl
bůh
Vávra
Nitzsch
Roberio Weiss
Breura
Spinar
Bittner
Tomáš Surad
Max Samuel
Říha
Vídeň
St . Boleslav
Bohumír Martinov
Praha
Jáchymov
Čes . Budějovice
jubilejní obecný škola císař František Josef v Vrchlabí
státní průmyslový škola
12
article
Z Vídně, 4. ledna. (K. k.) Dopoledne složil nově
zvolený starosta dr. Weiskirchner slavnostním
způsobem přísahu v ruce místodržitele svob. p.
Bienertha. Mezi čestnými hosty byli: sborový ve-
litel Ziegler, městský velitel Wikullil, světící bisku
dr. Píluder. četní říští a zemští poslanci, četní vy-
socí státní funkcionáři, záslupci četných politických
a dobročinných spolků, spolky katolických studu-
jících, odborné spolky a t. d.
Mistodržitel svob. p. Bienert blahopřál staro-
stovi a projevil naději, že jeho činnost bude bohdá
provázena úspěchy, pro něž má tak hojné před-
poklady. Místodržitel vzpomněl dosavadní činnosti
nového starosty, poukázal na rozkvět města
vzrást komunálních úkolů, na jeho hmotný a kul-
turni vývoj, zejména na hydienická zařízení a po-
dotkl konečně, že město Vídeň dosáhne svými vý-
kony v oboru duševní a hmolné kultury patřič-
ného postavení, a tím, že obyvatelstvo v projevech
lásky k vlasti a věrnosti a dynastického citu před-
chází všem ostatním národům říše zářivým při-
kladem, zůstane nejen státním, nýbrž i morálním
a intelekluelním střediskem říše. Řeč místodržite-
[lova byla přerušena několikráte hlučnou pochvalou
a provázena ke konci bouřlivým „výborně“ a bouř
livými projevy pochvaly.
Na to složil starosta přísahu.
doktor
Weiskirchner
Bienerth
Ziegler
Wikullit
Píluder
Bienert
Vídeň
spolek katolický stud
13
article
Po slavném složení přísahy ujal se starosta
dr. Weisskirchner slova a poděkoval nej
uctivěji Jeho Veličenstvu císaři za své potvrzení
Na to zmínil se slovy nejvyššího uznání o svých
předchůdcích dru. Luegrovi a dru. Neumayerovi
a poukázal na nejdůležitější úkoly, které město
čekají, zejména v oboru dopravy, poměrů byto-
vých, zdravotnictví, sociální péče, podporování
živností, obchodů atd. Apeloval na vládu a po-
slance, aby úděly ze zvýšených daní byly Vídni
příkázány v oné výši, která odpovídá významu
a hospodářským výkonům hlavního města. Když
se byl řečník ještě zmínil o zásobování a dáleo
úkolech města v oboru duchovním a kulturním
vyprosil si činorodou součinnost náměstků staro-
sty, obecní rady a úřadnictva a skončil svoji ře
trojnásobným provoláním „slávy“ Jeho Veličen-
stvu císaři, což bylo s nadšením opakováno.
Slavnost zakončena byla zapěním hymny ra-
kouských národů.
Z Vídně, 4. ledna. Řeč, kterou oslovil
dnes bývalý mínisterský předseda bar. Bie-
nerth jako místodržitel dolnorakouský svého
bývalého kolegu z ministerstva obchodu, ny-
nějšího purkmistra vídeňského dra. Wels-
kirchnera, před instalací jeho, jest po lee-
které stránce pozoruhodna. Obsahuje totik
velmi četné hroty a výčitky prot
celévláděna vídeňskéradnici. Vy-
týká jí politikaření, nevěcnost.
strannickost a také zanedbáván
komunálních úkolů. Navzájem dr
Weiskirchnerprohlásil stesky na
zem dolnorakouskou a na stát, že
zanedbávají Vídeň jako hlavní a sídel-
ní město říše. Pozoruhodná byla také prázd-
nota na velkém prostranství pře
radnicí, kam k aktu, jakým jest uvádění
nového starosty vídeňského v úřad, nedosta-
vila se žívá duše. Jest to od dob Luegrových
pokrok i úpadek zároveň: jak si to kdo vy-
kládá.
doktor
Weisskirchner
Neumayer
Vídeň
Wels
14
article
Vystupují z vládní strany uherské.
Z Pešti, 3. ledna. (K. k.) Bývalý předsed
poslanecké sněmovny posl. Ludvík Nav ay
zaslal předsedovi strany práce Desideru
Perczelovi tento přípis: Excelence! Poněvadž
nejen nesouhlasímsnávrhem voleb-
níreformy, vládou předloženým, nýbrž dle
svého přesvědčení budu nucen potírati zá-
sady této osnovy, ježto mám za to, že
obrození našeho veřejného života může býti
zajištěno pouzeradikálnější reformou vo-
lebního práva, nemohu nadále setrvati v řa-
dách členů strany práce a vystupuji tudíž ze
svazku strany. Tobě oddaný Ludvík Navay.
Z Pešti, 4. ledna. Bývalý předseda sně
movny poslanecké Ludvík Navay, který by
několikráte kandidátem pro ministerstvo
vnitra, motivuje svůj odchod z vládní strany
přípisem, který odeslal předsedovi jejímu
Perczelovi, ve kterém praví, že není sroz-
uměn s osnovou reformy volebn
vládou předloženou, naopak chová přesvěd-
čení, že musí proti hlavním zásadám
předlohy té zahájiti boj. poněvadž je
proniknut vírou, že uzdravění veřejného ži-
vota v Uhrách možno uskutečniti toliko radi-
kální volební reformou. Ze všech odchodů
poslanců z národní pracovní strany, jak se
vládní většina zove, je secesse Navay o va
Ludvík Nava
Perczel
Navay
Pešť
Uhry
15
article
nejdůležitější nejen proto, že Navay
měl ve straně vládní čelné postavení, ale i
z toho důvodu, že nejspíše všichni jeho
přívrženci půjdou za ním. Počítá se.
že bude jich 10. Navay zaslal ministerskému
předsedovi dru. Lukacsovi list, ve kterém vy-
kládá důvody, které jej přiměly vystoupiti ze
strany vládní. V této způsobil odchod Na-
vayův pochopitelnou stisněnost. Že bude nut-
no v osnově volební reformy. Lukacsem po-
dané, podniknouti důležité a pro-
nikavé změny, tím se ve vládní straně
nikdo netají. Podotýká se, že Navay byl
Uhrách první, který jako místožupan komi-
tátu csanadského naléhal na zavedení vše-
obecného práva hlasovacího.
Slechy o demisí uherského ministra kultu.
Z Pešti, 4. ledna. Proslýchá se, že minist
kultu a vyučování hr. Aladar Zichy jest na-
prosto nespokojen s volební reformou a že ob
novil svou žádost o demisi, kterou, jak známo
podal 4. června, ale později ji opět odvolal.
Ministr kultu hr. Zichy stotožňuje se úplne
s předlohou volební reformy, kterou podala
vláda. Všechny opačné, houževnatě se udržu-
jící zprávy, jsou nepravdivé.
Z Pešti, 4. ledna. (K. k.) Líst „Budapest“
oznámil dnes, že ministr kultu hr. Zichy ob-
novil pro námitky proti vládní předloze o vo-
lebním právu demisi. Jak „Uherská tel
kor. kanc.“ s příslušné strany se dovídá, jsou
zprávy o úmyslu hr. Zichyho, podati demisi
už dříve energicky vyvrácené v dnešní forme
rovněž úplně bezdůvodny.
Navay
Aladar Zich
Zich
Budapest
Uhry
Pešť
16
article
Změna v uherském mínisterstvu spravedl-
nosti.
Z Pešti, 4. ledna. („Fremdenbl.“) Jakkol
pokládá se prvním kandidátem pro porte
feuille justice státní tajemník ministerstva
vyučování dr. Balogh, není vyloučeno, že
dosazeno bude zatím v ministerstvu práv pro-
visorium, které převezme ministerský před-
seda dr. šl. Lukacs sám.
Ministr hr. Serenyi popírá
Z Pešti, 4. ledna. [„N. F. P.“) Vůči pově-
stem, že podal demisi, prohlásil ministr orby
hr. Serenyi zpravodaji „N. F. P.“: „Je nesmy-
slným a bezpodstatným výmyslem, že jsem
podal demisi, poněvadž mají býti vykonány
na obchodních smlouvách zahraničních pod-
statné změny, mně nepříjemné. Nejsme ještě
tak daleko, abychom vůbec uvažovati mohl
o záležitosti nových obchodních smluv se stá-
ty balkánskými.
doktor
Balogh
Lukacs
Pešť
Serenyi zpravodaj
17
article
Nový souboj hr. Tiszy.
Nový souboj hr. Tiszy.
Z Pešti, 4. ledna. („Fremdenbl.“) Potvr-
zuje se, že hr. Štěpán Tisza bude nucen vy-
zvati na souboj také oposičníhe
poslance hr. Aladara Szechenyho
který náležel dříve ke straně Košutově a kte-
rý poslal hr. Tiszovi list plný urážek. Tento
list ho nezastal, neboť hr. Tisza Pešť opustil
Také Szechenyi odjel a uložil svým přátelům
hr. Bethlenovi a hr. Štěpánu Zlinszkému, aby
byli jeho sekundanty, bude-li hr. Tiszou vy-
zván.
Nový klub maďarský.
Z Pešti, 4. ledna. V maďarských spole-
čenských kruzích zahájen ruch, jehož účelen
je založiti nové kasino, do kterého
Štěpán Tisza
Aladar
Košutův
Bethlen
Zlinszký
Tisza
Pešť
Tisza Pešť
Nová klub
18
article
by se přijimali pouze mužové, kteří nikd
nepodporovali ani hr. Štěp. Tiszu
ani dra. šl. Lukacse. Nový klub bude po-
jmenován: Klub ústavní.
Prof. Miljukov ve Vídni.
Z Vídně, 4. ledna. Prof. dr. Miljukov dosta-
vil se dnes do parlamentu, kde měl rozmluvu
s předsedou ukrajinského svazu drem. Kon-
stantinem Levickým, a kde si prohlédl všechny
místnosti parlamentního paláce. Odtud jede do
Bělehradu a pak na Balkán.
Zlaté peníze pro Bulharsko.
Z Vídně. 4. ledna. Bulharská vláda dala rarit
ve zdejší mincovně zlaté peníze po 100 a poz
Ivech. Oněch dosud dodáno 5000, těchto 75.000.
Štěp
Tisza
profesor
Miljukov
doktor
Ive
Vídeň
ukrajinský svaz
Bělehrad
Balkán
Bulharsko
Kon
19
article
Anglie v Egyptě.
Anglie
Egypt
20
article
Z Kolína nad Rýnem, 4. ledna. (Zvl. te-
legr. „Nár. L.“) Londýnská depeše oznamuje
V zdejších politických kruzích potvrzují zprá-
vu, že jakmile bude podepsán mi
balkánský, Anglie prohlásí for
mální protektorát svůj nad Egyp
tem, který se rovnati bude prosté annexi
Potom že bude v Egyptě provedena nová o
ganisace politické správy a veškerého soud
nictví.
Z ruské mariny.
Z Petrohradu, 4 ledna. (P. t. a.) Na místo vel
kého knížete Cyrila Vladimiroviče byl kapitán
prvního stupně gardové ekvipáže Zelenec ky
jmenován velitelem křižáku „Olej“.
Rusko, Čína a Japonsko.
M. Z Kolina nad Rýnem, 4. ledna. (Zvl
telegr. „N. L.“) Petrohradský dopisovatel
„Kölnische Zeitungu“ oznamuje: Z Číny
z Mandžurska a vnitřní Mongolie
docházejí sem zprávy o boykotu prová-
děném proti ruskému obchodu
předevšim proti ruským bankám
Ruské časopisectvo žádá, aby se důraz-
ně zakročilo proti Číně, která svými
požadavky si z Ruska dělá jenom posměch.
V Petrohradě žijící Číňané tvrdí, že poplašné
zprávy pocházejí od ruských jednatelů, kteří
prý mongolská knížata do víru strhnoutí se
snaží, avšak doznávají, že je v celé Číně
velké jitření proti Rusku. — Petro-
hradské díplomatické kruhy tvrdí, že se stalo
za přítomnosti knížete Katsury v Petrohradě
mezi Ruskem a Japonskem ujed-
nání o zájmových obvodech obo
říší.
Cyril Vladimirovič
Číňan
Kolín nad Rýn
Anglie
Egypt
Petrohrad
Rusko
Čína
Japonsko
Kolina nad Rýn
Mandžursko
Petra
Kölnische Zeitung
21
article
M. Z Kolina nad Rýnem, 4. ledna. (Zvl
telegr. „N. L.“) Další petrohradské depeše
oznamují, že byl v Mukdenu a v jiných mě-
stech mongolských prohlášen stav válečný.
Posádky tamější byly značně sesíleny. V do-
bře zpravených kruzích potvrzuje se slech, že
Rusko s Japonskem úplně se dohodlo o me-
zích a hájení zájmů obou říší na dálném Vý-
chodě. Čína vede si oproti Rusku velmi hro-
zivě.
Zmatky v Persií.
Z Tavrizu, 4. ledna. (P. t. a.) Zástup lidu ob
iéhá doposud telegrafní úřad. Z pěti ostatních měst
se prohlašuje totéž. Obyvatelstvo v těchto měste
prohlásilo se solidárním s obyvatelstvem Tavrizu
obrátšlo se na ruské vyslanectví v Teheraně se zá-
dostí, aby podporovalo žádost o odstranění Bach-
tarů z residenčního města.
Bývalý president Castro.
M. Z Kolina nad Rýnem, 4. ledna. (Zvl. telegr
„N. L.“) Dle novoyorské depeše „Kölnische Zeitun-
gu“ prohlásil Castrův právní zástupce, že Castr
neodcestuje, nýbrž že se pokusí, aby si možnost
přistání vybojoval.
Castro
Castrův
Castr
Kolina nad Rýn
Mukden
Rusko
Japonsko
Čína
Persie
Kölnische Zeitun
22
title
Jednání o mír a povšechná
24
article
Písemné návrhy delegátů tureckých.
Z Londýna, 3. ledna. (K. k.) Písemne
návrhy delegátů tureckých, které
byly podány na dnešní konferenci, zní takto-
Protože delegáti spojených států nás žádali,
bychom udali pohraniční čáru, která by slou-
žila za podklad nynějšího vyjednáváni, kla-
deme si za čest ve příčině vilajetu drino-
polského navrhnouti tuto úpravu, dle které
je teritoriátní odstoupení následující:
Pohraniční čára půjde od sta-
rých hranic k Ardě a podél této
řeky až kAdě, která leží při ústí řeky
Sujudinchalu, přítoku to Ardy. Tam odtud
bude sáhati pohraniční čára ke
Gumuldšině a odtud na západ až
k jednomu bodu jezera Buru Göll
(Lagos). Podrobnosti této pohraniční čáry bu-
dou stanoveny vojenskými delegáty. Pokud
jde o Krétu, odstoupí vláda sultá-
nova ottomanská práva na tento
ostrov velmocem. Příští režim ostrova
budiž zůstaven rozhodnutí velmocí za té pod-
mínky, že nebude žádáno další od-
stoupení ostrovů Egejských.
Göll
Londýn
Arda
Lagos
Kréta
25
article
Ultimatum.
Z Londýna, 3. ledna. (K. k.) (Obšírnější
zpráva; dodatek ke zprávě v noci dodané.)
V dnešní schůzi mírové koníerence
bylo diskutováno o tureckých protiná-
vrzích. Turci podali nabídku, Bulharsku
ponechati onu část území, která
jeohraničenařekou Ardoua na zá-
padě sahá až k přístavu Lagosu
moře Egejského, při čemž by se měly
hranice stanoviti tak, aby Drinopol zú-
stal Turecku. Dále vyslovili Turci ochotu
vzdáti se práv Turecka ve příči-
ně Kréty za té podmínky, že mocnosti
zařidí zvláštní vládní formu, a ž-
spojencinedostanoudalšíchEgej-
skýchostrovů. Tyto návrhy byly spojen-
cům podány písemně. Po poradě o návrzích
podalispojenci svou pisemnou od-
pověď, ve které vyslovují polito-
vání, že Turci neodhadují správně výsledek
války a donucují spojence vyjednávání přeru-
šiti. Aby ukázali svou ochotu, žádaliojas-
né prohlášení ve příčině následu-
jícíchbodůdopondělka 4. hod. o dp.
1. Chce-i Turecko odstoupiti
všechna práva na Krétu spojen-
cům? 2. Odstoupení Egejských
ostrovů. 3. Nechť Turecko navrh-
ne ohraničení Thrakie, které po-
nechává Drinopolspojencům. Kdy-
Turek
Londýn
Bulharsko
Lagos
Drinopol
Turecko
Turec
Kréta
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V bání u svatého Petra.
U hrobu sv. Petra v basilice vatíkánské modlila
se sličná signora. Klečela u mramorové balustra-
dy, kterou kdysi vojáci Napoleonovi oloupili asi
o devadesát střibrných svicnů a kde nyní hoří
věčná světla jen ve svícnech bronzových. Když
došel jsem k pozlacené mříži, za níž v hlubině pod
papežským oltářem tají se nádherný alabastrový
interieur s obrovskou sochou klečícího Pia VI.
povstala dívka a pravila:
„Pane, ráda bych se podivala až tam nahoru.
Při tom ukázala prstem na Arpinova Boha
Otce, namalovaného v závratně výši na stropě
nejhořejší kupole
„Až tam, signoro
„Ba ještě výše, až do měděné báni
nad poslední kupolr
„Sním, či bdím?“ táží se. „Vždyť z náměs
tato báň vypadá jako malý globus s křižem a n
obrazech basiliky je naznačena jako bod. splý
valící s křížem dohromady.
Poutnice pravíla, že by nicméně aspoň až k t
báni se ráda odvážila. Je poprvé v Římě. Příjel
z Pisy.
Petro
Napoleon
Pius
Arpinův
Příjet
Řím
Pisa
hrob svatý . petra
27
article
Byl to dobrý nápad, jehož provedení mi pi-
sánská poutnice uložila. Ve fortně koupili jsme s
vstupenky, načež vrátili jsme se do chrámu a vcho-
dem pod náhrobkem Marie Klementiny Sobieské
dospěli jame ke vějířovitému širokému schodišti
vedoucímu ke střechám basiliky. Je tam arei
elektrická zdviž, leč vtce láká stoupání po serpen-
tině nesčislného množství schodů. Nesčíslného pro
to, že také ani my jsme ho spočitati nemohli. D -
sitky pletly se nám se sty. sta s tisíci. Dalek
zajímavějším nežli sčítání cihlových schodů, bylo
probližeti si škrábaniny i úhledné nápisy a různá
znamení tužkou neb uhlem na kruhové, prostě
obílené zdí napsaná. S nekonečným stoupáním
vzhůru spělo též nekonečné pásmo těchto nápisů
zběžně načrtaných. Miliony lidí během let zvěč-
ňovaly zde památku svého pobytu v kostře basilíky
věčného města. Celý tento vnštřek chrámu b
pamětní knihou. Popsány jsou již zdi, sloupy osy
výklenky okenj čisté místo zbývá jedině na stro-
pech. Dlouho jeme se nahledalí, než jsme přišlín
malý kousiček místečka, jež zbylo na naše podpisy.
Marie
Klementina
Sobieský
Dalek
28
article
A ještě museli jsme je ohraničiti rámečkem, jako
to činí mnoho jiných, pro něž také nezbylo více
místa. Když jsem psal Praha, tázala se Pisánk
co je to za město? Musel jsem jí vykládati při dal
ším stoupání, že naše Praha je krásné město s krá-
lovským zámkem, kdysi středisko evropské vzdě-
lanosti, v němž jako v Římě „není kamení bez
slávy historické“. Vyprávěl jsem jí, že v Praze má-
me také krásné signory, promenující na korsu
mnohem širším, nežli jsou řimské promenády král
Humberta a Viktora Emanuela; že Prahou teče
Větava, mnohem půvabnější, nežli tok Tibeřin, as
rozkošnými ostrovy, jichž sady jsou Praze větsí
okrasou, než špinavé domky na holé jsole s
Bartoloměje v Řimě: že máme krásný stánek
uměn. Národní divadlo a památnou, starobylou
radníci; ovšem, že nemáme zase sntické krásy
colossea, fora římského. Palatinu, patheon, capi-
tél, capellu Sixtinu, katakomby s nápisy prvních
křesťanů, pyramidu Cestiovu, nesmrtelná díla
Rafaelova a Michelangellova, krásné římské fon
tány, především pak chrám sv. Petra.
Viktor
Emanuel
Větava
Bartoloměj
Rafaelův
Michelangellův
Petro
Praha
Řím
Palatin
Humberto
národní divadlo
29
article
Hovorem timto uběhla další cesta až na stře
chu basiliky. Bylo tam celé náměstí. Uprostře
jako zámek se schodáštěm trůnila hlavní kupole
do níž bude nám stoupsti ještě do výše s t
dvaceti pěti metrůl Po stranách lyčily s
dvě „menší“ kupole s galerjemi a spodními siněmi
opodál stály domky zřízenců a dělníků chrámo-
vých. V dlnách se hoblovalo a řezalo. Před velkot
kupolií je bazar s výstavou pěkných fotografií, po
hlednic a různých památek, z nichž některé jsmo
koupili jako ricordo.“)
Již se střechy basiliky jest krásná vyhlidká
na římské panorama, hlavně na elipsu náměstí sv
Petra, obehnanou kolonádami, na fontány a obelisk
círku Neronova, na jehož místě basilika dnen
stojí.
Nedosahovali jsme ani po kotníky obrovským
apoštolém na balustrádě nad fagadou.
A teď vzhůru do hlavní kupole po onoma scho
dištil U vchodu jest šatna k odložení obtižný l
částí toilety. Dobré to opatření, neboť stoupání d
kupole není již tak pohodlné, jako po širokén
schodišti pod střechou. Leč škra banice po zdích
stropech dokazují, že i sem stoupalo již mnoh
smrtelníků.
Nejprve třeba po úzkých, vysokých dřevěnýe
v upomnánl
Hovor
Neronův
náměstí svatý Petra
30
article
sohodech slézti spodek kupole, jež sama o sob
by za pěkný chrám sloužiti mohla, a kroužití jako
pták vzhůru kolem šestnácti oken a šestnácti poli
tohoto „malého“ kulatého chrámu, až dospějeme
na železný, kruhový pavlán uvnitř chrámu, pod
žebry vlastního klenutí. Zde jsme v logeiich čtyi
hlavních relikvií křesťanských: šátku sv. Veroniky
dřeva z kříže Kristova, kopí, jímž proklána jeb
bruď a hlavy sv. Ondřeje. Tu stojíme tváří v tvái
velikým portrétům apoštolů, pod nimiž vine se do
kruhu nápis: Tu cs Petrus et super hanc petram
aedificabo ecelesiam atd. (Ty jsi Petr, a na té skále
vzdělám církev svou...) V jaké hloubce jsou pod
námi aětare papale i hrob sv. Petral
Stoupáme dále po úzkých, cihlových schodeck
nad klenbou. Čím výše, tim hůře to jde. Chvílemí
se podepíráme, nebo padáme na zeď a tápem
rukama. Nutno stále zachovávati posici úklonu
v pravo, abychom hlavou o klenbu nenarazili.
na obílené zdi stále podpisy těch, kteří tudy s
před námi. Chválemi ve vykýřích zjevovalo s
nádherné panorama Říma a na krovech papežské
znaky.
Konečně dospěli jsme až do závratné výše
k základně laterny; ale ještě výše čněla měděná
báň se zlatým křížem. Nyní se podobala balonu
a leskla se na slunci, libajícím věčné město —
době předvánoční — jako by měsíc růží, červen
své vděky házel jemu v klín.
Veronika
Kristův
Ondřej
Petrus
Petr
Řím
31
article
Ach, jak milý, rozkošný byl to oddech na láv
kách pavlánu, v télo výši pod oblak í
Dole v hlubinách ležel Řím. Lidé jako černé
body, jako mravenci. Vysoký obelisk Caligulův
fontámy podobaly se dětské hračce. Teprve odtu
možno oceniti obromnost italské metropole a pů
vab celého panoramatu města Petrova.
Na pravo v dálce vynikají ruiny a zbytky sta
rého pohanského Říma: obrovské Colosseum, capi-
tól a Palatia se zříceninami Fora, z něbož trčí slou-
py antických chrámů, jež staly se obětí vandalismu
potomků prvních křesťanů, kteří užívali pamálných
budov za stavební materiál: dále vynikají proslula
oloaca maxima a věž, s nižto Nero patřil prý n
hořící Řím, pak vítězné brány Titova. Konstanii
nova, Septimia Severa a j., zbytky lázní Caracal
lových, Aventin a Esquilin, pestré Zátibeří s Jani-
culem a poděl něho hadovitě se zatáčejíci Tiher
s ostrovem sv. Bartoloměje, a za ním v dáli basilik
sv. Pavla.
Na levo za Andělským hradem vyniká moder
Dole
Caligulův
Titův
Severa
Aventin
Esquilin
Zátibeří
Janiec
svatý . Bartoloměj
Pavel
Řím
Petrov
32
article
Řím s nádherným svým justičním palácem a novým
římským kapitólem, na němž leskne se zlatá
jezdecká socha Viktora Emanuela II., s Ouírina-
lem, rozsáhlými paláci ministerstev a parlamen-
tem. Ještě dále v levo jest rozkošné Pincio s vilon
Borghese a chrámem Dianiným. Frascatí a Brindis
taj: se v pozadí za panoramatem.
Obešli jsme pavlán s arkádamí a tu signor
vykřikla s nadšením,
„Pisa! Hleďte, Pisa
Opravdu, v mlžné dálce v pravo týčilas
bílá, křiváá věž Pisy. Na levo v dáli třpytilo s
moře a zříli bylo Ostiil Čarokrásný, nezapomenu-
telný, uchva cující to pohled ..
V hlubinách pod námi na této straně cel
Vatikán se zahradami a lurdskou imitací. Právě
odbily tři hodiny a papež vchází portikem brány
na svoji promenádu. Možno jej kukátkem dobř
viděti. Na návrší za Vatikánem vypiná se stani e
Marconího bezdrátové telegrafie. U Tibery na té-
to straně rozkládá se nové římské výstaviště n
Viktor
Emanuel
II
Borghese
Dianin
Řím
Pisa
Vatikán
Tibera
33
article
Piazza d' Arni
Piazza d' Arni
Opojeni pohledy na krásné panorama v hlu
binách, stoupali jsme dále do laterny pod bání
Nebyli jsme již sami. Také jiní odvážlivci za nám
přišli. Točité schůdky byly již tak úzké, že stěž
udrželi jeme se v rovnováze. Chápali jsme se rád
provazu, který tam uprostřed jako osa k tom
účelu visí.
Signora, nedočkavá, stále napřed. Za krátke
dostali jsme se do malé, klenuté prostory, vypada
jíci jako kaplička anebo jako vězení ve středo-
věké věži. U zdi byla dřevěná lávka, na néž od-
kládají se šat a předměty, jež byly by na překážk
při dalším stoupání do měděně báně. Tedy přee
měla pisánská poulnice pravdu. Také byla prvni
dřevěného schodiště, podobajícího se schodům, ve
doucím na půdu a do podkroví.
Vzhůru do báně nešlo se již po schodech, ne
boť ani nejmenší schody by se lam nevešly. Stou
palo se kolmo do výše. Vlastně šplhali jsme p
úzkém železném žebříku, Zároveň octli jsme s
takřka v úplné tmě. Vždyť byli jsme v lodyz
makovice. Pod námi čekalo ještě desel nedočkav
ců a podpláceli dozorce, aby je pustil napřed.
„Jen šesti“ volal, „vice se jich do bán
ne vejdel
„Dělejte, signorol“ naléhal jsem na svoji poutni
ci, neboť jsem ucítil, že místo na chladné železo
žebříka kladu při šplhání ruku na teplou jej
nožku.
„Nemohu prolézti úzkým otvorem!“ jala se na-
říkati. Sály ji opouštěly. Náhle jsem ucítil, jak
něco dopadlo na mojí hlavu. Zároveň ozval se vý-
křik. Moje hlava však nepovolila.
Piazza d
34
article
„Sedite mi na hlavě, signorol
„Nemohu dálel Pomozte
Z dola pod námi naléhal zřízenec: „Avantir
Opřel jsem se vší silou o žebřík a vytlačil
signoru do háně, vklouznuv tam rychle za ní. Mu-
seli jsme se držeti železných trámů, abychom
střemhlav nesletěli na hlavu nejbližšího nohsledy
neboť jsme se ocitli v kouli. Nebylo lze s
vzpřímit, ani na nohy se postavit. Bylo to roz-
košné a spolu brozné postavení. Jeden podávaí
ruku druhému. Když nás bylo šest, bylo v bání
sv. Petra — zvláštní to náhoda — zastoupeno šest
národností: Čech, Italka, Maďar, Němec, Francour
a Angličan. Bylo to zábavné, když spustili jsm
každý svojí mateřštinou.
V bání u sv. Petra jsou úzké, pruhovaná okén-
ka. Z nich jeví se Řím oku jako miniatura městu
jako moře domečků kdesi v propasti. Jen okamřil
jsme v kouli té pobyli. Byla to posice neudrži-
telná.
Oddechli jsme si, když jsme s báně šťastně
slezli. Nebylo fo tak snadně. Obětovual jsem s
prvý. Francouz vzal pod pažemi signoru a podal
mi ji. Pak : ostatní si navzájem pomáhali. Udělali
jsme místo jiné partě.
Dole na náměstí byli jsme arci dříve než na-
hoře.
U obelisku jsme se rozloučili.
„Chtěla bych tu vaší Prahu spatřiti aspoň na
obrázku“, žadonila písánská poutnice.
Hledal jsem v kapsách. Nalezl jsem pražsko
pohlednici s Hradčany, která mane došša. Dal jsem
ji signoře na památku. Neskromná jsouc, chtěl
znáti též obsah českého písma. Poctivě jsem jej
ztlumočil. Zněl: „Drahý Všclavel Doma vše v po-
řádku, děti zdrávy. Přijeď brzo.
Nevrátila mi pohlednici. S povzdechem však
pravila, tisknoue mi ruku-
„Ach, jaká zkoda! Tak hezky jame spolu lezl
do báně . . . . Pozdravujte tu svoji Prabul
„Pozdravujte bilon Pisu
Ještě jedno „Addio!““ a signora zmizela za ro-
V. šal.
hem kolonáády.
Petro
Čo
Italka
Maďar
Němec
Francour
Angličan
Francouz
svatý . Petra
Řím
Praha
Hradčany
Pisa