1
masthead
Ročník XXXVII.
2
masthead
V Chrudimi, dne 9. prosince 1911.
Chrudim
4
masthead
Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmuslu, národnímu hospodářství
a amosprávě.
5
masthead
S přílohou „Česká hospoduně?
6
masthead
S přílohou „Česká hospoduně“
7
masthead
Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následujíci) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno
Na přílohu „Česká hospodyně“ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo
v Chrudimi
Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevraceji. — Správa insertní časti „Hosp. Listů“ při redakci v Chrudim.
850.036. —
Chrudim
8
masthead
Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi.
Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce.
Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král. Vinohradech.
V. Bílý, zahradník střed. hospodářské školy v Chrudimi. — E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolina. — V. Černý, tech. úředník fy. J. Pracner
v Roudnici. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, vojenské
školy hospodářské v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zimní hospod. školy v Čes. Brodě. — V. Ježek, ředitel úřadu okr. zastup
v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řiditel z. hospodář. školy v Čes. Brodě. — JUDr. J. Kožaný, prof. hospod.
akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, ředitel lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hospod. školy v Nov.
Bydžově. — F. Milner, náj. dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hospodářské akademie v Táboře. — B.
Procházka, prof. střed. hospodář. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěricích. -
Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střední hospodářské školy v Chrudimi. — Josef
Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, řišský poslanec a statkář v Dolní Rovni. — Fr. Uher,
statkář v Chotuticích u Peček.
J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.
Eckert
Čekal
K Adámek
Král
V Bílá
E Černá
V Černá
J Pracner
Červinka
F Dvořáček
F Hall
V Ježek
F Jirsík
L Jozek
JUDr
profesor
hospoda
Ing
Křivánek
F Milner
doktor
J Munzar
profesor král
Procházka
Prokůpek
Ruml
Staroštík
J Stříteský
Svozil
Zdeněk
Šíma
F Udržal
Vincent
F Vysloužil
Chrudim
Hlinsko
Pašinka
Kolina
Roudnice
Praha
Rusko
Čes . Brod
Červená Rečica
Tábor
Mýto
Bydžov
Černý Kostelec
Hunčovice na Morava
Litovel
Dolní rovný
Francie
Uhry
Chotutice
Pečky
Kopřivnice
český hospodářský akademie
střední hospodářský škola v Chrudim
hospodářský . škola v Prostějov
9
article
Jan Vacek,
Jan Vacek,
farář v Kostelní Radouni u Nového Etinku
jest známou a snad nejznámější politickou
osobností našeho venkova. Stál při agrár-
ní straně již od prvopočátku a nebál se
bojovat za agrární ideu i proti nejvyšším
církevním hodnostářům, kteří svého času
rodící se agrární hnutí snažili se urdousit.
Agrárníkům jak u nás tak i na Moravě
prokázal farář Vacek svým veřejným vy-
stoupením a zřejmým hlášením se k straně
agrární služeb nedocenitelných. Slova jeho
putovala jako slova věrozvěsta od chaty
k chatě a působila; vykonala výborně svůi
úkol. Farář Jan Vacek narodil se 12. list.
1866 v Proseči Vobořišti u Pelhřimova;
nižší gymnasium studoval v Pelhřimově,
vyšší v Jindřichově Hradci, bohoslovív
Čes. Budějovicích, kdež byl r. 1890 na
kněze vysvěcen. 6 let působil jako kaplan
a katecheta v Kamenici nad Lipou, 12 let
jako farář v Božejově a od r. 1909 pů-
sobí v Kostelní Radouni.
Vacek
Kostelný Radouň
Morava
Proseč
Pelhřimov
Jindřichov Hradec
Čes . Budějovice
Božejov
Kostelný Radouň
10
article
Jest výtečným kazatelem, milým spole-
čníkem; lid v Božejově miloval jej láskou,
kterou se hned tak ne druhý kněz pochlu-
biti může. Ctili jej bohatí i chudí stejnou
měrou jako kněze pravého a řádného. V
Božejově vlivem jeho postavena společen-
stevní těrna lnu pro tamní studené pod-
nebí lnářské nad jiné významný podnik
hospodářský. Jednoduchá těrna, ale tam-
nímu chudému lidu v zimě, kdy není jiné
práce, zabezpečila výdělek a zvedla mzdy
ze 40 h na K 1.80 a přes denně. Ai
rolnictvu podnik ten prospěl, ježto umo-
žnil mu rationelní pěstování nové průmy-
slové rostliny-lnu, který se tam dobře
daří.
Farář Vacek ubíral se dosud cestou
světla, toť celý jeho „zločin“ — v ruce
své třímal neochvějně pochodeň osvěty
kulturní i hospodářské, horlivě zakládal
knihovny, půjčoval knihy lidu i ze sou-
kromé knihovny své přes 3.000 svazků
čítající, vykonal bezčetně přednášek, za-
kládal rajfeisenky i družstva hospodářská.
Jest vysoce vzdělaným, intelligentním kně-
zem, hovoří několika, jazyky evropskými.
Jest členem výboru Ústřední jednoty čes.
hosp. společenstev v Praze, čestným ob-
čanem mnoha jihočeských obcí, činovníkem
mnoha spolků.
aoe
Vacek
Božejov
Praha
tamní studený podnebe
11
article
Říšský poslanec P. Jan Vacek.
Říšský poslanec P. Jan Vacek.
Při zemských volbách r. 1908 v pohnu-
tém boji porazil samotného vůdce českých
křesťanských sociálů faráře Zárubu větši-
nou 500 hlasovou i v jeho nejoddanějším
rajonu (Kamenice nad Lipou, Počátky, Pel-
hřimov, Pacov), při říšských volbách zvolen
ve volební skupině 73 (za venkov Jindři-
cho-Hradecký, Počátky, Veselí, Lomnice,
Třeboň).
Farář Vacek jest výtečný kněz, muž
širokého rozhledu, upřímný přítel lidu,
rozhodný agrárník.
Farář J. Vacek jest zdárným synem venko-
va a zůstal vždy věren venkovu, i když
jeho představení, nadřízení hodnostáři ká-
zali boj proti svobodě venkova, on nebál
se vykopati „onu hřivnu zahrabanou pa-
stýři“ a těžiti s ní dle poctivého přesvěd-
čení svého. On jako správný kněz nemohl
se odhodlati k zotročování lidu, naopak
šel cestou světla, ukázal prostému, ven-
kovskému lidu cestu správnou: on chtěl,
aby venkov určoval se sám, jako svéprá-
vná, samostatná část národa, která má
také právo k svému vlastnímu sebeurčení
bez ohledu na jakoukoliv církev: on lid
nezotročoval jako jiní zaslepení kněží řím-
ští, ale naopak: povznášel jej k jeho vlastní
samostatnosti a k duševní svobodě. Údě-
lem za to byla mu všeobecná nenávist
a všemožné příkoří se strany zaslepených
kněží usilujících i v XX. století o politické
zotročení lidu, o uvržení lidu v závi-
slost na Římu a na Vídni závislém
komandu. Za to tím více miluje faráře
Vacka, váží si jej venkovský lid, který ry-
zost a poctivost jeho charakteru rozpo-
znati a oceniti dovede,
rod
P Vacek
Záruba
Hradecký
Vacek
J Vacek
Pacov
Veselí
Lomnica
Třeboň
Řím
Vídeň
12
article
Družstevní mlékárny.
Družstevní mlékárny.
Až do konce předešlého století spraco-
váno bylo mléko na máslo a sýr doma a vý-
robky většinou po domácku upotřebeny
Přebytečné pak máslo a tvaroh prodaly se
překupníkovi, který je pak se značným vý-
těžkem zpeněžil.
Než tento způsob výroby a prodeje mléč-
ných výrobků neodpovídal stále zvyšující se
režii a hospodář nucen byl racionelněji hos-
podařiti, čili musil hleděti výrobky mléčné
lépe zpeněžiti. To však nebylo možno jed-
notlivci.
Proto spojovali se naši hospodáři počátkem
nynějšího století — po způsobu Dánů — ve
družstva, jichž v přítomné době jest již 48
v Ústřední jednotě sdružených. Hlavní podíl
na jmenovaném počtu má Litomyšlsko. Mimo
to větší mlékárny jsou: v jižních Čechách:
Tábor, v záp. Čechách Plzeň a v severních
Bohušovice.
Dán
Čech
Litomyšlsko
Čechy
Tábor
Plzeň
Bohušovice