Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXVII.

2

V Chrudimi, dne 9. prosince 1911.

Chrudim

3

číslo 11.

4

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmuslu, národnímu hospodářství a amosprávě.

5

S přílohou „Česká hospoduně?

6

S přílohou „Česká hospoduně“

7

Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následujíci) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno Na přílohu „Česká hospodyně“ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo v Chrudimi Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevraceji. — Správa insertní časti „Hosp. Listů“ při redakci v Chrudim. 850.036. —

Chrudim

8

Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi. Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král. Vinohradech. V. Bílý, zahradník střed. hospodářské školy v Chrudimi. — E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolina. — V. Černý, tech. úředník fy. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, vojenské školy hospodářské v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zimní hospod. školy v Čes. Brodě. — V. Ježek, ředitel úřadu okr. zastup v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řiditel z. hospodář. školy v Čes. Brodě. — JUDr. J. Kožaný, prof. hospod. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, ředitel lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hospod. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj. dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hospodářské akademie v Táboře. — B. Procházka, prof. střed. hospodář. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěricích. - Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střední hospodářské školy v Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, řišský poslanec a statkář v Dolní Rovni. — Fr. Uher, statkář v Chotuticích u Peček. J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Eckert Čekal K Adámek Král V Bílá E Černá V Černá J Pracner Červinka F Dvořáček F Hall V Ježek F Jirsík L Jozek JUDr profesor hospoda Ing Křivánek F Milner doktor J Munzar profesor král Procházka Prokůpek Ruml Staroštík J Stříteský Svozil Zdeněk Šíma F Udržal Vincent F Vysloužil Chrudim Hlinsko Pašinka Kolina Roudnice Praha Rusko Čes . Brod Červená Rečica Tábor Mýto Bydžov Černý Kostelec Hunčovice na Morava Litovel Dolní rovný Francie Uhry Chotutice Pečky Kopřivnice český hospodářský akademie střední hospodářský škola v Chrudim hospodářský . škola v Prostějov

9 article Jan Vacek,

Jan Vacek, farář v Kostelní Radouni u Nového Etinku jest známou a snad nejznámější politickou osobností našeho venkova. Stál při agrár- ní straně již od prvopočátku a nebál se bojovat za agrární ideu i proti nejvyšším církevním hodnostářům, kteří svého času rodící se agrární hnutí snažili se urdousit. Agrárníkům jak u nás tak i na Moravě prokázal farář Vacek svým veřejným vy- stoupením a zřejmým hlášením se k straně agrární služeb nedocenitelných. Slova jeho putovala jako slova věrozvěsta od chaty k chatě a působila; vykonala výborně svůi úkol. Farář Jan Vacek narodil se 12. list. 1866 v Proseči Vobořišti u Pelhřimova; nižší gymnasium studoval v Pelhřimově, vyšší v Jindřichově Hradci, bohoslovív Čes. Budějovicích, kdež byl r. 1890 na kněze vysvěcen. 6 let působil jako kaplan a katecheta v Kamenici nad Lipou, 12 let jako farář v Božejově a od r. 1909 pů- sobí v Kostelní Radouni.

Vacek Kostelný Radouň Morava Proseč Pelhřimov Jindřichov Hradec Čes . Budějovice Božejov Kostelný Radouň

10 article

Jest výtečným kazatelem, milým spole- čníkem; lid v Božejově miloval jej láskou, kterou se hned tak ne druhý kněz pochlu- biti může. Ctili jej bohatí i chudí stejnou měrou jako kněze pravého a řádného. V Božejově vlivem jeho postavena společen- stevní těrna lnu pro tamní studené pod- nebí lnářské nad jiné významný podnik hospodářský. Jednoduchá těrna, ale tam- nímu chudému lidu v zimě, kdy není jiné práce, zabezpečila výdělek a zvedla mzdy ze 40 h na K 1.80 a přes denně. Ai rolnictvu podnik ten prospěl, ježto umo- žnil mu rationelní pěstování nové průmy- slové rostliny-lnu, který se tam dobře daří. Farář Vacek ubíral se dosud cestou světla, toť celý jeho „zločin“ — v ruce své třímal neochvějně pochodeň osvěty kulturní i hospodářské, horlivě zakládal knihovny, půjčoval knihy lidu i ze sou- kromé knihovny své přes 3.000 svazků čítající, vykonal bezčetně přednášek, za- kládal rajfeisenky i družstva hospodářská. Jest vysoce vzdělaným, intelligentním kně- zem, hovoří několika, jazyky evropskými. Jest členem výboru Ústřední jednoty čes. hosp. společenstev v Praze, čestným ob- čanem mnoha jihočeských obcí, činovníkem mnoha spolků. aoe

Vacek Božejov Praha tamní studený podnebe

11 article Říšský poslanec P. Jan Vacek.

Říšský poslanec P. Jan Vacek. Při zemských volbách r. 1908 v pohnu- tém boji porazil samotného vůdce českých křesťanských sociálů faráře Zárubu větši- nou 500 hlasovou i v jeho nejoddanějším rajonu (Kamenice nad Lipou, Počátky, Pel- hřimov, Pacov), při říšských volbách zvolen ve volební skupině 73 (za venkov Jindři- cho-Hradecký, Počátky, Veselí, Lomnice, Třeboň). Farář Vacek jest výtečný kněz, muž širokého rozhledu, upřímný přítel lidu, rozhodný agrárník. Farář J. Vacek jest zdárným synem venko- va a zůstal vždy věren venkovu, i když jeho představení, nadřízení hodnostáři ká- zali boj proti svobodě venkova, on nebál se vykopati „onu hřivnu zahrabanou pa- stýři“ a těžiti s ní dle poctivého přesvěd- čení svého. On jako správný kněz nemohl se odhodlati k zotročování lidu, naopak šel cestou světla, ukázal prostému, ven- kovskému lidu cestu správnou: on chtěl, aby venkov určoval se sám, jako svéprá- vná, samostatná část národa, která má také právo k svému vlastnímu sebeurčení bez ohledu na jakoukoliv církev: on lid nezotročoval jako jiní zaslepení kněží řím- ští, ale naopak: povznášel jej k jeho vlastní samostatnosti a k duševní svobodě. Údě- lem za to byla mu všeobecná nenávist a všemožné příkoří se strany zaslepených kněží usilujících i v XX. století o politické zotročení lidu, o uvržení lidu v závi- slost na Římu a na Vídni závislém komandu. Za to tím více miluje faráře Vacka, váží si jej venkovský lid, který ry- zost a poctivost jeho charakteru rozpo- znati a oceniti dovede, rod

P Vacek Záruba Hradecký Vacek J Vacek Pacov Veselí Lomnica Třeboň Řím Vídeň

12 article Družstevní mlékárny.

Družstevní mlékárny. Až do konce předešlého století spraco- váno bylo mléko na máslo a sýr doma a vý- robky většinou po domácku upotřebeny Přebytečné pak máslo a tvaroh prodaly se překupníkovi, který je pak se značným vý- těžkem zpeněžil. Než tento způsob výroby a prodeje mléč- ných výrobků neodpovídal stále zvyšující se režii a hospodář nucen byl racionelněji hos- podařiti, čili musil hleděti výrobky mléčné lépe zpeněžiti. To však nebylo možno jed- notlivci. Proto spojovali se naši hospodáři počátkem nynějšího století — po způsobu Dánů — ve družstva, jichž v přítomné době jest již 48 v Ústřední jednotě sdružených. Hlavní podíl na jmenovaném počtu má Litomyšlsko. Mimo to větší mlékárny jsou: v jižních Čechách: Tábor, v záp. Čechách Plzeň a v severních Bohušovice.

Dán Čech Litomyšlsko Čechy Tábor Plzeň Bohušovice