Str. 704

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVl.

Ze stájí, kde chovají se dojnice, vyhazuje se hnůj co nejčastěji, možno-li až i 2kráte denně; hned po vyházení hnoje nasype se ve spod na stání dobytka a do žlábků k odtékání hnojůvky slabá vrstva rašelino- vého steliva a na vrch potrousí se jen něco slámy. U dobytka mladého dostačí, když se hnůj za týden jednou vyhazuje. Po vyházení nasype se na stání o něco silnější vrstva raše linového steliva, tak, aby veškerou močůvku úplně vsáklo. — Též v konírnách přijde do spod vrstva rašelinového steliva a na vrch sláma. Výtečně osvědčuje se rašelinové stelivo do kurníků drůbeže, jakož i do záchodůa do klosetů; k účelu poslednímu dostačí t. zv rašelinová měl, t. j nejdrobnější rašelina. V druhé řadě odporučujeme opět, aby se veškerá sláma k stelivu řezala na kousky as 25 cm dlouhé. Tím se značné množství slámy ušetří. K řezání poslouží jakákoliv stará řezačka. Hnůj z řezané slámy se lehčeji kydá a zaorává. Zejména sláma při mlácení stro- jem po rozřezání rychleji močůvku vsakuje. Vhodným používáním rašelinového steliva a řezáním slámy docílí se nejen značná úspora slámy, nýbrž i výtečný hnůj a doby- tek má vedle toho suché stání. III.

Neméně lze upozorniti při letošní nouzi o píci na používání řepného chřástu. Le- tošního roku nebudiž ani jediný lístek řepný zmařen, nýbrž veškerý chřást, jenž se čerstvě skrmiti nemůže, budiž naložen. Nakládání děje se nejlépe do jam v podobě mezikruží. a sice as následovně: Uprostřed zabodne se kolík a druhým kolíkem na napnutém provazu naznačí se kruh. Na to se kolíkem na provaze o 21/2—3 m delším okolo kruhu vytýčí kruh druhý. Půda mezi oběma kruhy se k hloubce 1.2—1.5 m vybere; takto docílí se okrouhlá jáma a do této nakládají se řízky. Vespod dá se slabounká vrstva slámy a do takto upra- vené jámy se chřást nahazuje a důkladně sešla- puje. Že nutno chřást co nejdůkladněji ušla- pati, netřeba připomínati, neb čím důklad- nější sešlapání, tím zabezpečenější zdar. Je-li jáma naplněna, dá se nahoře na chřást opět vrstva slámy a na to as na 60 cm silná pokrývka země. V takto upravených jámách prý se dle zkušenosti chřást nejlépe udrží. Chřást při nakládání budiž suchý, nikoliv porosený. Chřást budiž dále zavadnutý, poněvadž se takovýto lépe udrží. — Způsobem tímto nechá se nejen ukládati chřást, nýbrž i kukuřice, seradela, poslední seč vojtěšky, vůbec ve- škerá zelená píce. Dávání sena neb jiné hmoty mezi chřást se neodporučuje. Takto naloženého chřástu možno dojni- cím dávati na 500 kg živé váhy 15 kg, do- bytku tažnému 25 kg, dobytku březímu ne- budiž však píce tato vůbec dávána. Konečně lze ještě upozorniti, že je vždy lépe zaříditi dvě jámy menší, než jednu větší.

Ostružinové víno. ezi nejskromnější a nejméně oceněné plodiny náleží ostružina. Roste všude jako buřeň — na štěrku i u cesty, v le- sích atd. V krajinách našich nachází se as 30 odrůd ostružiny. Každý zná sice její černé lesklé plody, avšak málo kdo ví, jak rozmanitého upotřebení plody tyto nalézti mohou. — Vyrábí se z nich marmelády, likéry, ostružinová štáva, podobně jako malinová osvěžující. Hlavně však lze upozorniti, že z ostružin lze vyráběti výtečné víno, jež má v mnohém směru podobu s ohnivým vínem španělským, neb podobá se úplně vínu port- skému. Způsobem tímto možno i v krajinách severních, kde réva ani na trelážích na jižní straně domů nedozraje, vyráběti výborné ohnivé víno. Jako víno z černé meruzalky jest pravou napodobeninou vína malaga, tak jest víno ostružinové skutečnou náhražkou vína portského. Upozorňujeme proto v této době, kdy ostružiny na pasekách zrají a kdy jich za několik krejcarů hojnost koupiti lze, na výrobu vína toho, již tuto stručně sdělujeme.

Máme-li dostatečné množství ostružin, roz- tlukou se, šťáva se z kaše vylisuje a s vo- dou a cukrem (v poměru: na 1 ! šťávy 1l vody a 500 g cukru, rozředí, do sudu naplní a kvasiti nechá. Kvašení provádí se v místnosti 12—15° R. teplé, rychle pokračuje a možno ho několika kapkami salmiaku ještě více roz- prouditi. As o svatodušních svátcích budou- cího roku stáhne se víno ze soudku, jest již čisté a plní se do lahví, v nichžto se do- kvašovati nechá, aby se poslední zbytky cu- kru v líh proměnily. Po několika letech ná- leží takto vyrobené víno k nápojům nejušle- chtilejším a toliko nejzkušenější jazyk jest s to je od pravého portského rozeznati. Avšak tuto uvedené vlastnosti — to jemné aroma — vyvine se teprve v několika letech; víno mladé je fádní a bezchutné. Tolik stručně o výrobě výtečného tohoto nápoje a o zužitkování dosud nepovšímnu- tých plodů našich lesů. Noviny národohospodářské.

Letošní obilní sklizeň v Rakousku se od- haduje v mil. hl: pšenice 15—16, žita 27— 29, ječmene 19—20, ovsa 34.5—38 a kukuřice 5—5.4. Rakousko bude musit letos přivézti 13—14 mil. q pšenice, 3 mil. q žita, asi 15—16 mil. q ječmene. 18—20 mil. q ovsa a nejméně 9 —10 mil. q kukuřice. Dosud byl schodek Rakouska v obilinách uhražován do 75—80 přívozem z Uher. Při letošní namnoze nevalné úrodě v Uhrách musí Ra- kousko velkou část potřebného obilí přivážeti z jiných zemí, zvláště ze Srbska a Rumunska. Cukru surového bylo v rak.-uherské říši v kampani 1900—1901 vyrobeno ve 213 cukro- varech z 72.5 mil q cukrovky (sklizené po 339.600 ha) 10,883.072 q cukru. Zdaněno bylo k domácí spotřebě 3,435.589 q cukru, k vývozu 6,930.296 q. Bonifikace vývozní činily 27,921.900 K. Upravení eukerních prémií vývozních udržuje odborné kruhy interessentů ve stálém napjetí. Mezinárodnímu upravení cukerních prémií dosud nejvíce odporovala Francie. Nyní se počínají finanční následky prémiové soustavy ve Francii těžce pociťovati. Výno cukerní daně tam stravují vývozné prémie. ano v dozírné době tato daň již ani nestačí na uhražování povolovaných prémií vývoz- ních. Namnoze se projevuje naděje, že za těchto poměrů Francie konečnému meziná- rodnímu dohodnutí o upravení cukerních prémií již překážky činiti nebude. Fran- couzský tisk pilně uvažuje, mohou-li fran- couzské cukrovary konkurovati bez vývozních prémií? „Temps“ trvá na tom, že francouz- ské cukrovarství takové konkurence schopno není, uznává však, že není lze tuto soustavu prémiovou trvale udržeti. Při zrušení prémií by musily býti také berní úlevy pozměněny.

V období zdaru mohl by se fiskus odvážiti pokusu, odstraniti všechny poplatky cukru za tím účelem, aby továrníkům se poskytla náhrada v konsumu. Dočasně však to pro- vésti nelze. Proto dochází „Temps“ k těmto závěrům: „Po zralém uvážení nejvhodnějším rozhodnutím — jež by nebylo nebezpečným, naopak, mohly by se od něho očekávati šťastné výsledky — bylo by svolati opětně mezi- národní konferenci bruselskou pro řešení otázky vývozních prémií. Jen mezinárodní dohod nutí může současně vésti k odstranění pré- mií, jež obchody hubí.“ Ku pojišťování židů na celé zemi zakládá se dle projektu dra. Harzla velká národní banka zionistická. Dr. Harzl prý vypočítal, že k tomuto účelu postačí základní fond 150 mil. rublů. Tato banka měla býti původně toliko ústavem kolonisačním, bude však pro- vozovati také bursovní a j obchody. Proti zemské dani z piva organisuje spolek pro průmysl pivovarský v král. Če- ském oposici. Spolek tento vydal k majitelům a nájemcům pivovarů v Čechách provolání . v němž se praví: „Vedle usnesení poslední schůze sněmu království Českého doporučil zemský výbor vládě, aby za účelem sanování zemských financí, hlavné za účelem úhrady nákladů, spojených se schválenou úpravou platů učitelských, zavedla přirážku ku státní dani z piva buď zákonem říšským pro všechny země nebo jen pro král. České. Krokem tímto ocitl se průmysl pivovarský v Čechách, resp. v celém Předlitavsku, ve velikém ne- bezpečí a nutno napnouti všechny síly, aby hrozícímu zlu bylo v čas čeleno. Z příčiny té vyzývá podepsané předsednictví veškeré pp. členy spolku, majitele a nájemce pivovarů v Čechách vůbec, aby za účelem zmíněným konali porady a neobtěžovali sobě sdělovati spolku své náhledy a návrhy, kterak by se mělo ve věci tak vážné a průmysl pivovarský nejvýš ohrožující předsejíti.

Osobní daně z příjmů bylo v r. 1900 od- vedeno v celé polovici naší říše 38,772.596K (r. 1999 46,348 852 K) 800.375 poplatníky, jichž příjmy byly vyšetřeny na 2.565,258.385k a to při zemědělství 249,128 151 K (84.4 90), z domů 303932.177 K (10.299%), ze samo- statných podniků a zaměstnání 838,097.91 8K (28 83), služebních příjmů 1.058,224.374 k (35 839%), zeljmění kapitálového 466,225.862 K (15.799%) a ostatní příjmy 37,350.989 K (1.28%). — Nejvíce osobní daně z příjmů při- padá na Dol. Rakousy s Vídní 22,246.025 k (45.699%), na Čechy 10,029.593 K (20 60 %), na Moravu 3,477.204 K (7.149%), na Halič 3,474 500 K atd. — Největších poplatníků této daně bylo 117 se 100 000 až 150.000 zl., 48 se 150—200 tisíci zl., 54 se 200 —300 tisíci zl., 12 se 300—400 tisíci zl., 7 se 400—500 tisíci zl., 7 s 500—750 tisíci zl., 5 se 750.000 až 1 milionem zl. a 5 má přes 1 milion zl. ročních příjmů. Dohromady jest v Rakousku 255 lidí, majících ročně více příjmů než sto tisíc zlatých. Zadlužení půdy v Německu vzrostlo vr. 1900 na 42 milliard mk., k jichž zúrokování jest potřebí ročně téměř 2 milliardy mk. Zástavní listiny všech hospodářských úvěr- ních ústavů v Evropě činily v r. 1898. 25 milliard a 721 mil. fr., z toho připadalo na

Německo 11 milliard mk. a 464 mil. fr.,