2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. dubna 1908.
5
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 7. dubna. (K. k. )
Zdravotní výbor zabýval se dnes Kindermannovým
návrhem na pořízení zákona o lékařském řádr
(referent dr. Mfichl).
Vládní zástupce bar. Hein prohlásil, že minister
stvo vnitra nznává nutnost reformy zákona o lékař
ských komorách a potřebu kodifikace ustanovení o prá-
vech a povinnostech lékařů dle nynějších poměrů
avšak než zaujme vláda definitivné postavení, vyčká
se dobrozdání vrchní zdravotní rady.
Poslanec Heilinger litoval, že vláda chová s
k předloze zamitavě a navrhl, požádati ji, aby žádouei
dobrozdání vyžádala si co nejdříve.
Po další debatě výbor schválil návrh Heilin gerův
Kindermannův
doktor
Mfichl
Hein
Heilinger
zákon o lékařský řádr
6
article
Tiskový výbor rokoval dálé o § 31 (Subjektivn
Tiskový výbor rokoval dálé o § 31 (Subjektivn
zodpovědnosl).
Poslanec dr. Hajn navrhl, aby za každý treslný
skutek periodického tiskopisu byl zodpověden sám
zodpovědný redaklor osobně a nikdy neby! nucen
jmenovati plsatele.
Po deláím rokování, jebož zúřastnili se poslane
Řieger, dr. Hajn, dr. Adler. ryt. Semaka.
Bielohlawek a ministr dr. Mlein a ministerský
rada Schober. byl jednohlasně přijat zpravodajův
návrh, aby se § 31. přijal dle textu osnovy za pod-
klad rokování, aby se však při osobních urážkách
v případě opskování stanovila vyšší trestní výměra
Právní výbor rokoval o návrhu Ofnerově, aby s
zrušila instituce veřejných agenlů.
Rokování dospělo až k zevrubné debatě a bude
se v něm pokračovati v příští schůzi.
Rozpočtový výbor rokoval dál o pol
»Střední školy a studijní knihovnye.
Ministr dr. Marchet považuje návaí na školy
za potěšný zjev, neboť je podmíněn touhou po vzdě-
lání. Revisi oprávněnosli k návštěvě školy rozřeší
mezi ministerskými poradami. Olázka hlubšího věde
ckého a paedagogického vzdělání učítelstva souvisí
úzce s otázkou středního školství, pročež obírá se ji
také již nyní vyučovací správa. Pokud jde o zatížení
obcí při zřizování škol, ujišťuje, že se vyučovací
správa vynasnaží, jde-li o uspokojení nalehavé po-
třeby, vyhověti pokud molná přáním projeveným
obcemi.
doktor
Hajn
Řieger
Adler
Bielohlawek
Mlein
Schober
Ofnerův
Marchet
7
article
Je vděčen posl. Hofmannovi za jeho napome-
nutí a bude dbáti, aby výnos o maturitních zkouškách
byl také prováděn v tom dochu, v jakém byl myšlen-
Zem. šk. inspektoři jistě budou postupovati v inten.
cích onoho výnosu. Ministr uvádí, že se vážně pra
cuje na změně vyučovací osnovy pro gymnasia
zeálky a jest v úmyslu vytvořiti dva nové typy střen-
ních škol. Jeden typ má býti karakterisován odpad
nutím řečtiny, vsunotím živého jazyka, po případě
některého zemského jazyka a položením většího dá-
razu na realie. Druhý typ jest myšten tím způsobiem.
že bude zřízena jednotná nižší střední škola a po
IV. tř. že nastane rozvětčení, které se zejmena do-
poručuje proto, aby tím způsobem byla co nejvíce
odsunuta volba povelání, což jest myšlenka, kterou
nemůže nikdo podceňovati. Při tomto druhém typu
musí býti ovšem dbáno na to, že vyučování latině
může započíti teprve v V. tř., tudíž by musila za-
brati velký počet hodin, poněvadž všechny typy ko-
nečně mají věsti k universitě a že by tím nepo-
chybně muselo býti vyučování jiným předmětům do
jisté míry omezeno, zvláště pokud jde o přírodní
vědy a realie. Objeví se bezpochyby účelným, tu a
tam také tyto typy na zkoušku zavěsti, neboť nelze
popírati, že až do určitého stupně bude možno po-
stupovati pokusmo.
Poslanec Klofáč přimlouval se za moderniso-
vání středeškolského sludia v tom smyslu, aby se
zrušil monopol klasických studií a provedla se zá-
nada rovnoprávnosti reálií s těmit předměty. Nej-
větší důraz klade na vyučování praktickým řečem
Přimlouvá se za přednášky z kulturních dějin umění
a nábužensiví. Také měla by býti již na střední
škole získána jistá znalost základů veřejného práva
Řečník promlouvá zevrubně o odstrkování českého
národa, pokud jde o střední školy, jmenovitě naproli
Němcům.
Hofmann
Klofáč
Němec
8
article
Pokud jde o úpravu vyšších divčích škol, na-
vrhuje resoluci, aby vláda věnovala tomuto vyuča-
vacímu odvětví zvýšenou pozornost a plipravovala
zvláště sestálnění nynějších dívčích lycei, aby na
gymnasiích a reálkách povolovala případ od případu
koedukaci obou pohlaví, aby podporovala soukromá
dívčí gymnasia a poskytla českému dívčímu relorm-
nímu gymnasiu ve Val. Meziřiči k zajištění zdárn
jeho činnosti státní sub venci.
K návrhu Sylvestrovu bylo rokování skon-
čeno.
Posl. Ploj ptal se ministra, bude-li se řečtině
na gymnasiích i nadále vyučovati, k čemuž ministn
přisvědčil, a přimlouvá se dále za rozšíření nižšíh
gymnasia v Celji na vyšší.
Poslance Seitz přimlouvá, se za sestátnění
gymnasia a za zřízení reálky v Ústí n. L.
Sylvestrův
Posl
Seitz
Val
Celja
Ústí
9
article
Posl. dr. Kramáž děkoval ministrovi, že
v otázce zkoušky dospělosti učinil pokrok. Nechee
aby maturitní zkouška byla úplně zrušena, soud
naopak, že to, co učinil ministr svým výnosem, jest
jen elapou na cestě, aby maluritní zkouška stala se
tím, čím má býti, toliž donucením žáků na střed-
ních školách, aby opakovali a nabyli celkového pře-
hledu o naukách, jichž třeba jako základů k po-
všechnému vzdělání. Gymnasium slane se ústavem,
na němž dostává se žákům pevného základu k po
všechnému vzdělání. Vitá typ jednotné střední šk ly.
myslí však, že přes tuto jadnolnou školu nestanou
se gvmnasia a reáiky, jež třeba reformovati, zbyle--
nými. Stěžuje si do stranění Němcům ve středním
školství na újmu Čechů, navrhuje resoluci o sestát-
nění rešlky v Nymburce resp. zvýšení její subvence
ze 4000 na 10.000 K, přimlouvá se za zřízení reálek
v České Třebové a Chotéboři, střední školy v Hum-
polel a gymnasia v Pardubicích. Rovněž stav budov
českých středních škol je špatný. V té příčině po
ukazuje na gymnasia v Rychnově, Hradci Král.
v Žitné ulici v Praze. Žádá, aby pro tyto ústavy
byly postaveny nové školní budovy. Obcí slánské
měla by býti ulehčena břemena, jež převzala při
zřizování tamníbo gymnasia. Řečník přimlouvá se
za Klofáčovu resoluci a žádá konečně, aby suplen-
tům na středních školách byl udělen drahotní pří-
davek.
Posl
doktor
Kramáž
Čecho
Král
Klofáčův
Nymburk
Český Třebová
Huma
Pardubice
Rychnov
Hradec
Žitná ulice
Praha
10
article
Posl. dr. Velřeh stěžoval si, že Čechové jsou
léž odstrkováni, i pokud jde o stav středoškolských
budov a poukázal v té příčině na českou reálku
v Pínku a na st. reálku na Kr. Vinohradech. Kdežto
3 německá gymnasia v Čechách dostávají vydatné
subvence, nedostává subvenci ani jedno české gym-
nasium a ani jedna česká reálkn. Lituje, že střední
školy pro dívky nacházejí se u nás úplně v soukro
mých rukou. Vláda je povinna pečovati o zakládání
a zachování středních škol pro dívky. Dívky maje
býti na dosavadní stř. školy připuštěny jako řádné
žačky. Přimlouvá se, aby zřízena byla studijní a in-
formační kancolář v min. vyučování. Dále za žádost
obcí Nov. Bydžova a Nov. Města na Moravě, aby
stát převzal vydržovací náklad dotyčných středních
škol a dále přimlouvá se za zvýšení subvence pro
reálku v Nymburce. Češtl poslanci budou ze všech
sil podporovati oprávněné požadavky slovinskýcha
ruských bratří.
Příští schůze koná se z ejtra.
Posl
doktor
Velřeh
Čecho
Pínka
Čechy
Bydžov
Morava
Nymburk
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. dubna. (Národní dor oz
umění a jazykové rozhraničení.
Vydavatel „Armee-Zigu.“, Danzer, vyžádalsi
u některých politiků odpověď na otázky: 1. C
překáží národnímu dorozumění na základě zji-
štění nynější faktické državy jednoilivých ná
rodností? 2. Je-li po dorozumění možna solida
rita zájmů všech rakouských národů? 3. Mají-li
nynější zemské hranice cenu větší než histor
ckou a nebylo-li by lépe zemské sněmy nahra-
diti národními sněmy? 4. Mají-li takové ná-
rodní sněmy požívati plné samosprávy, ať uz
se zřídí na základě teritoriálním nebo dle ná-
rodnostní matriky?
Ziga
Danzer
Praha
12
article
„N. W. Tagbl.“ otiskuje některé z došlýeh
odpovědí. Hr. Vojt. Dzieduszycki píšea
Zrušení zemských individualit narazilo by n
prudký odpor netoliko u Poláků, nýbrž i u ji-
ných národů, poněvadž se většinou domáhají
rozšiření zemské samosprávy. Dr. Jos. HIe-
rold. Národnosíní otázka dá se rozřešiti.
jestliže v jednotlivých zomích tamější národov
budou uznáni za politické činitele a jejich ná-
rodní právní stav se zabezpečí na základě spra
vedlnosti. Současně musí býti postaráno o zá-
konitou ochranu národních menšin a národnost
ní spory mají se řešiti s právní platností nedd
vislými smírčími soudy na základě těchto zá-
konů. Prof. Hofmann-Wellenhof nevěři
v možnost národního dorozumění v dohledné
době. Proti smazání zemských hranic nenamítal
by ničeho. Prof. Pfersehe činí rozdíl mezi
požadavky národů a požadavkem státu, jenž m
miti přednost. Mimo to neuznává potřeby a p
žadavky všech národů za stejně cenné. Ministn
v. v. dr. Randa: Solidárnost zájmů všech ri-
kouských národů jest dána jich historickým
svazkem, neboť právě tyto zájmy vytvořily Ra-
kousko. Společný zájem křižují často zájmy
jednotlivých národů, ale nepříjemnost tato dá
se odsíraniti kompromisy. Zemský patriotismus
lidových mas je základem společného státního
vědomí a státního patriolismu. Trvalost má jen
to, co se ustálilo historií. Dr. Steinwender:
N W Tagbl
Polák
doktor
Jos
profesor
Hofmann
Wellenhof
Pferseh
Randa
Steinwender
Hradec
13
article
Slované nikdy nesvolí, aby se ustálila nynější
národní država (Němeů). Korunní země jsou
organismy, mající své zvláštní hospodářské
kulturni zájmy. Proto přetrvají jiné budouei
změny. Vedle nich mohou býti i sněmy národ-
nostní. Také dr. Sylvester by se neodváži
rušiti zemsské hranice. Korunní země by ne
zmizely, i kdyby se zavedly genorální sněmy
a budou žíti vždy svůj individnálný život. Pr
Karel Urban vidí hlavní příčinu národního
sporu v Čechách v tom, že Čechové se snaž
o samosprávný český stát, jehož Němci nedo
pustí a připouštějí pouze, aby se jazykove
otázky řešily dle území.
Z Pešti, 5. dubna. (Posl. Hodža u ně-
meckých voličů.) Slovenský národní po-
slanec Mil. Hodža byl v neděli čne 29. m. m.
ve svém volebním okrese kulpinském a podával
zprávu o své poslanecké činnosti ve velké ne-
mecké obeí Bulkoši. Bylo to popa vé, co s
zajel také mezi banátské Němce, ale uvílání
jakého se dostalo jemu a dvěma soudruhům
Slovákům, kteří ho provázeli, předčilo nade vše
očekávání. Téměř celá obec, čílající na 3000
obyv., vitala svého slovanského oposičního po-
slance na nádraží, s banderiem a prapory uvedla
jej na náměstí, kdež s velikým souhlasem vy-
slechla poslancovu řeč a vyslovila mu úplnou
důvěru. Posl. Hodža prohlásil, že národnostní
poslanci zůstanou v oposici, dokuď se nezabez
pečí taková volební oprava, jež by nezkracovala
práv Slováků Němců, Srbů a všech jiných n
rodností.
Slovan
doktor
Sylvester
Urban
Čecho
Němec
Posl
Hodža
Slovák
Srba
Čechy
Pešť
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 7. dubna.
Praha
16
article
Proti vyvlasinění Poláků.
V Berlíně vyšla nákladem redaktora měsič
níku „Preuss. Jahrbücher“, Hansa Delbrücka.
brožura pseudonyma Wilhelma s titulem
„Landlose Polen“ (Poláci bezzemci), jejíž úče-
lem bylo způsobiti ještě v poslední chvíli v pan-
ské sněmovně pruské náladu proti Büllowovu
návrhu vyvlastňovacího zákona. Brožura účelu
svého nedosálla a vyvlastňovací předloha s ne-
patrnými jen úlovami přijata a také již schvá-
lena. Ale přes to důvody proti vyvlastnění.
uvedené v brožuře autorem, který sám nen
vřítelem Poláků, nýbrž je jen prozíravým
poctivým Němcem, stojí i nyní za povšimnutí.
Autor potírá všechny tři důvody, o něž se opi-
rala vládní přodloha. Dokazuje, že vyvlastněn
polské půdy ve východních krajích není třehn
ani z důvodů veřejného blaha, ani z důvodů
národohospodářských, a konečně že neplatí ani
poslední důvod, prohlašující Poláky za nespo-
lehlivé, pruskému státu nebezpečné občany.
Polák
Delbrück
Wilhelm
Landlos
Büllowův
Němec
Berlín
východní kraj
17
article
Nový zákon dovoluje vyvlastniti polskou
půdu, ale zapomíná, že ve východních krajích
jsou ohromné latifundie, jichž držitelem jest
sice Němoc, všechno dělnictvo na velkostatku
a čeleď je však polská. Rozumný zákonodárce
byl by vyvlastnil velkostatky německé a po
případě i polské a parcelací byl by rozmnoži
pokojné zemědělské obyvalelstvo, především
německé, ale po případě i polské, poněvadž
polský sedlák je v Prusku stejně spolehlivý
státní občan, jako Němec, což dokázal zejména
za poslední války s Francií. Osídlovací komise
domohla se za evé 20leté činnosti pravého opeku
tcho, co chtěla provésti. Zimničnou sháňkou po
prodejných statcích pozemky se na východě
strašně zdražily, výnos draho koupených pozem-
ků klesl a statkář nebyl s to, platiti vysoké
mzdy dělníkům, následkem čehož němečti děl
níci, mající větší potřeby, než skromní Poláci
se vystéhovali a ustoupili tak dělníkům pol
ským. Také polský bojkot vyhnal z Poznaňsk
množství drobných německých živnostníků. Po-
láci byli až dosud dobří poddaní pruského krále
ale nyní je pruská vláda na nejlepší cestě, aby
brutálným násilím, jež jim chystá, učinila z nich
skutečně nepřátele slátu. Autor líčí dále mož-
nosti, k nimž dojde, půjde-li pruská vláda ve
své vyhlazovací politice proti Polákům dále.
Němec
Polák
východní kraj
Francie
18
article
Prusko má ovšem folik moci, aby třebas všechny
Poláky sehnalo s půdy, nadělalo z nich bez-
zemků, Ale tito bezzemi, z niehž vznikne
nnohamilionový prolelariát, neopusti Prusko.
Zůstanou v zemi, jen že se přestéhují do měst,
kamž si přinesou od svých zpustošených krbu
nenávist ke všemu německému a v krajním při-
padě se chopi týchž zbraní, kterými ruští revo-
lucionáři za posledních let bojovali proti vládě
ruské. Námitku, že poznaňští Poláci touží po
obnovení starého státu polského a jsou hotov
odtrhmouti se od Pruska, autor odráží citáty
z řečí různých polských politiků, uznávajících
že Poznaňako je s Pruskem spojeno na vždy
(t. j. na tak dlouho, dokud samo Prusko ne
přestane existovati) a mimo to zecla rozumne
podolýká, že polský lid z Poznaňska může za
toužiti po jiném státě jen tehdy, ví-li, že se mu
v novém státě povode lépe. Postarejte se, vol
autor, aby polský lid byl v Prusku spokojen
a pak se nemusíte báti revoluce, naopak na
leznete v Polácích nejspolehlivější obrance vý
chodni hranice řišské. Důvody esměs pádné
ale, jak již praveno, i ony vyzněl, na prázdno
proti justamentu pruské vlády.
Polák
Prusek
Prusko
Poznaňsko
19
article
Baron Burian.
Dnešní zpráva z Vidně oznamuje, že po
stavení oběnnského správce Bosny a Hercego-
viny, bar. Buriana, jest otřeseno, a za příčinu
se udává persekuce listu »Otadžbina« v Baňa
luce, jemuž byli zatčeni všichni redaktoři i ad
ministratoři, počtem osm osob, a dva z nich
duchovní Prokopovič a reda Dragomír Jankovič
odvedeni do vězení vojenského, aby byli posta
vení před vojenský soud.
Zpráva vídeňská je podána tak, že b
mohla buditi domnění, jakoby baňalucká perse
kuce byla v rozhodujících kruzích rakousko-
uherských vzbudila zděšení a odpor proti panu
Burianovi jakožto jejich původci. Ale věc má
se právě naopak. Ve Vídní dávají Burianoviz
vinu, nikoli, že okupované Srby pronásleduje,
nýbrž že pronásledování jejich zastavil a tim
změnil taktiku svého předchůdce, Benjaminu
Kallaye, jenž okupační politiku postavil na zá-
sadu soustavného a neuprosného tlačení srb-
ského pravoslavného živlu v Bosně a Herce-
govině. Přivrženci metody Kallayovy tvrdi, kdyb
Burian byl v díle jeho pokračoval, že by oku-
povaní Srbové byli buď již úplně »usmiřenie
anebo že by se dali popuditi k zjevnému o-
poro, jenž by byl »usmířen« jako hercegovsk
vzpoura proti okupaci r. 1882.
Hledá se tedy za bar. Buriana pro Bosnu
a Hercegovinu nový Kallsy.
V Londýně i v Petrohradě mají informace
že německý kaneléř, kníže Bülow, je ten, kd
ve Vídni svou krilikou balkánské politiky Ra-
kousko Uherska baronu Burianovi podrazil nohy.
Baron Burian
Burian
Prokopovič
Dragomír Jankovič
Srba
Kallay
Kallayův
Bülow
Bosna
Baňa
Vídeň
Boseň
Bosna a Hercegovina
Londýn
Petrohrad
20
article
Jak je čtenářům novin v dobré paměti, ton
vyjádření kaneléře Bülowa byl velmi výbojný
Rakousko Uhersko bylo jim ne povzbuzeno,
nýbrž přímo postrčeno k úsilněmu provozování
německé politiky »Drangu nach Osten« na Bal
káně. Divíme se, že kritický projev něme ckého
státníka vzbudil, když byl učiněn, tak málc
pozornosti; byltě způsobilý, aby nejen u ná
rodů balkánských, nýbrž ve všech státech ne
německých vyvolal poplach.
V Londýně a Petrohradě jsou přesvědčeni
že také konflikty mezi Maďary a Chorvaty jsou
dílem berlínské politiky. Účelem tu jest Chor
vaty zaměstnati bojem doma, aby Němcům n
překáželi na Balkáně.
Takové politice ovšem se nehodí do krámu
pan Burian, jenž nep rozuměl, jaké jsou cíle
okupace a snažil se znenáhla vyhovět aspon
nejnaléhavějším potřebám těch části okupova
ného obyvátelstva, které nebyly jeho předchůd
cem favorisovány.
Bosna a Hercegovina za okupace.
Persekuce v Baňaluce pokračuje. Dosud
zatčení všichni členové rednkce a administrace
„Otadžbiny“, ale ze správní rady pouze jeje
předseda, duchovní Prokopovič. Nyní zatčeni též
ostatní členové správní rady: Lazar Popovič,
Vase Michajlovič, Pero Bilbija, Petar Miljevič
a Risto Tomič. Všichni byli dopraveni do vyše-
třovací vazby ve vojenském vězení, a budou
tedy souzeni vojenským soudem.
Článek „Otadžbiny“, v kterém policie našla
příznaby tak strašné velezrady, byl nadepsán
„Barut miriše! (Čpí střelným prachem), což
samo není nepravda ani velezrada; čpít střelným
prachem od jeho vynalezení.
Bülow
Osten
Maďar
Chorvat
Chor
Němec
Burian
Prokopovič
Popovič
Bilbija
Petar Miljevič
Tomič
Rakousko Uhersko
Bala
Londýn
Petrohrad
Balkán
Bosna
Hercegovina
Vasa Michajlovič
21
article
Björnzonovy plány.
Björnzonův
22
article
Björnson podal deputací klubu národnost
uherských, kteráž přišla vysloviti mu dík ze
jeho akci, vysvětlení o svých plánech. Přál by
si miti říši rakouskou přeměněnu ve velkou fe-
deraci na základě národnostním, práv i svobody
všech, tedy i Maďarů. V tomto Velkorakousku
měly by německá kultura a německá
řeč vedení, odpovídující jich přiro-
zené převaze. Nutným pokládá dále, aby
Rakousko, Německo, Anglie a severní Amerika.
tedy státy kromě Rakouska ger-
manskě, utvořily mezinárodní ligu na prospěch
míru. Kdyby tito čtyři národové (?), jež v pod-
statě jsou téže krve, se spojili, mohli by
zameziti všeliké války. Neshody mezi Německem
a Anglit jsou jen vnějšího rázu. Když před ně-
jakou dobou — končil Björnson — v Berlině
jsem rozvinul na zvláštní konferen
tyto myšlenky, vzkázal mi císai
Vilém důvěrníkem, že úplně schva-
luje ideje ty a že také on v tomto
směru snaží se působiti !!
Před nedávnem vysluvil se v Mnichově
Björnsonův syn pro takovou federaci s převahou
něměiny. Nepřekvapuje to ovšem ty, kteří věděii
od lel, že Björson jest v Norsku dávno hla-
satelem pangermánské koalice, v níž by jiní
menší národové byli jakýmsi tmelem druhého
řádu. Ovšem o této podsiatě, hlavním jádrua
cili snah Björnsonových, jemuž ostatní projevy
jsou jen prostředkem, v české veřejnosti se ne-
vědělo téměř nic. Z omezené této znalosti jeho
celkového působení vyplynulo, že leckdy jeho
projevy byly vídány z Čech v pravém zorném
úhlu.
Björnson
Maďar
Vilém
Björnsonův
Björson
Rakousko
Německo
Anglie
severní Amerika
Anglit
Berlín
Mnichov
Norsko
Čechy
23
article
funkci znova, Že v r. 1884 uvázal se v úřad státník
sekretáře pro Irsko, že o rok později slal se miní
strem vojenství — na rok pouze — a že jím na
druhé byl od r. 1892 do r. 1895, to vše neznkláds
dnes význam Campbellův. V jiném oboru se prosla
vil směrodatně: jako obnovitel strany liberální. Stras
na liberální nedovedla se v r. 1889 vyhnouti roz-
tržce, která ji nahnula na plochu tak šikmou, že slav-
ná strana Gladstonova neubránila se úpadku. Tehdy
Campbell, po tchánově přání ke svěmu připojivší
jeho jméno Bannerman, mnohonásobný milionářa
při tom ryzí demokrat, zvolen byl vůdcem strany
liberální. Ne pro svůj řečnický dar, ne pro umění,
uchvátiti obrovské zástupy lidové, pro toto umění,
v Anglii nadhríru ceněné, také ne proto, že by byi
znamenal největší jedinečnou sílu ve straně — nýbrz
z té příčiny, že nikdy nepozbyl rozvahy, že uměl
jednotiti, že nikoho neodpudíl, že byl vždy v pravdě
ctnostný, při tam důsledný, houževnatý, ze výtečně
rozpoznával každý politický zjev, každou situaci
že v každém případě dovedl voliti znamenitý čin.
Campbellův
Gladstonův
Campbell
Bannerman
Irsko
Anglie
24
article
Muž tokových vlastností a duševních kvalit do-
kázal věc velikou: vzkřísil a znovu k moci přivodl
stranu liberální. V roce 1895 stihla ji strašná porá žka
p. volbách. Do sněmovny dostaly se jenom její tro-
sky. Ale program její zůstal. Porážkou nepozbyl
Campbell Bannorman a jeho nejbližší přátelé odvahy,
neslevili také ze svého programu, ani se neostýchali
jíti nejedhodlaněji proti proudu. Campbell-Banner
man dovedl veřejně hájiti ústupky pro Bury v době,
kdy veliká většina Anglie svou politickou vůlí chtěla
válce burské a žádala jejich úplné pokoření. Stejně
rozhodně bojoval Campbell-Bannerman proti fiskalní
politice Balfourově i proti jeho politice ostatní, až se
liberálům podařilo, rozbít Balfourovu konservativní
většinu. Liberálové stali se pak po dvacelileté oposici
znova pány politické situace, Bannerman připoutal
k jich jádru svou smířlivostí, vázností i obratn ostí
také všechny čelné muže anglického imperialismu:
Asquitha, Haldamea i Greye a převzal s nimi v pro-
sinci r. 1905 vládu. Tak povznesen byl, dík skvělým
svým vlastnostem, na vrchol politické moci stranou
liberální. Všeobecné velby v lednu 1906 daly jí vět-
šinu početně nejsilnější, jakou kdy strana tato vlá-
dla v dolní sněmovně.
Campbell Bannorman
Campbell
Banner
Bannerman
Balfourův
Asquith
Haldame
Grey
Bura
Anglie
dolní sněmovna
25
article
Její vláda nevykazuje však dosud zvlátinich
úspěchů; jednak proto, že strana liberální není zcela
jednotná, že mnohý vnitřní spor ji oslabuje, jednak
proto, že většínu jejích sil vyčerpává boj se snč-
movnou lordů, jejíž konservativní většina maří, pos
kud jen možno, výsledky všech prací dolní sně-
movny. I veřejnost anglická znenáhla odvrací se od
strany liberální, při několika doplňovacích vollách
do dolní sněmovny tato strana propadla. Také trvalé
její spojenství se stranou zaměstnanců, se stran ou
práce, dostává trhliny.
Vším tím zůstává Campbell-Bannerman, slafee
72lotý, nedotčen, pro těžkou chorobu srdeční dobro-
volně odeházeje z úřadu ministerského předsedy.
V politice zahraniční udržoval Campbell-Bannerman
přátelství s Francií, sám jsa ctilelem francouzské kul-
tury a poměr chladného rozumu k Německu Do
soukromí provází jej skvělá přízeň králova.
Král Eduarď osvěděil mu i tím plnou důvěru, že
přijímá Campbell-Bannermanův návrh na jmenování
sira Asquitha ministorským předsedou.
Campbell
Bannerman
Eduarď
Bannermanův
Asquith
Francie
Německo
dolní sněmovna
26
article
Henry Herbert Asquilh, 12. září r. 1852 naro
zený, je advokátem. Do dolní sněmovny byl poprvé
zvolen r. 1886. Gladstone důvěřoval mu a za jeho
skvělé vlastnosti a politickou sílu bezpečil se tak, ze
v r. 1892 učinil jej ministrem vnitra. S Gladstonem
padl v r. 1895 také Asquith. Vrátil se k advokacii,
prohlásív svým přátelům, že nemá tolik jmění, by
mohl zlti jako soukromník. Choť jeho přinesla nu
později veliké věno.
Členem dolní sněmovny zůstaí Asqulth pořád,
vždy náležel k vůdčím kruhům strany liberálni, js
nejohávanějším odpůrcem konservativců a často hlav-
ním řečníkem proli nim. Ani Asquílh nemá v širo-
kých vrstvách obliby takově, která je dovede slrh-
nouti k nadšení, kdykoliv ho je lidu třeba; tulo vlast-
nost, která se v Anglii od politických vůdců zádě,
nahražuje Asquith silou logiky, odpůrce chladno-
krevně a jistě překonávající. Politicky je Asgujth
mírným stoupencem anglického imperialismu a mlr-
ným odpůrcem ostrých požadvků sociální strany
práce, potitických spojenců strany liberální. Jeho
vzestup znamená částečný její odklon od anglického
socialismu i radikalismu, ale na druhé straně zvýšení
pracovní onorgie politické jak pro stranu liberální,
tak pro ministerslvo jejl.
Henry
Herbert
Asquilh
Gladstone
Asquith
dolní sněmovna
Anglie
dolní sněmovna
27
article
Rozpadá se „vnitřní lékařství“; dnes už z toho kdysi
jednetného celku máme specialisty chorob nervo-
vých, specialisty pro choroby nakažlivé, choroby vý-
živy, urology: ale je olázka, je-li drobná ta práce
na prospěch sobě sanu. Tělo je nerozlučným cel-
kem, z různých orgánů — složek sestává a ty složky
stojí ve vzájemných vzlazích. Z toho náslcduje, že
choroba jednoho orgánu vyžaduje kontroly všech
oslatních, které at už přímo či nepřímo s chorobným
souvisejí. A nezbytný požadavek, který z poznatku
toho vyplývá, je: specialisování se ve vnitřním l-
kařství má jen tenkráte vyznam a je oprávněno.
když specialista se neomezi jenom na
stálé sledování pokroku ve svém oboru.
ale — byť i v méně delailních liniích — sleduje
postup a rozvoj všeho, co dodnes po
svnitřní lékařství“ shrnujeme.
Ze srdce šlo slovo Müllerovo a šlo k srdcio
upřímný potlesk přerušil jeho slova, když zesnulým
za minulý rok internistům věnoval poslední vzpo-
mínku.
Od oficiósního tonu uvítacích promluv ke před
nášce Rosthornov byla úvaha Mullerova jemným
nobře vysliženým přechodem. Škoda jen, že proto
aby sjezdu byl dán „ráz slavnostní“, ku přednáškám
volena pro svoji mizernou akustiku nevhodná aula
universitní. Tolik slov tu zaniká, každé pohnutí se
židle některého z účastníků zní bezmála ozvěnoua
několikeré „pst!“ se rozesyčí i za každým šoupnutím
nohy. O zakošlám ani nemluvím! Jsou posluchárny
v nemocníci, kde by se byla ta 400 účastníků sice
stíenila, ale — něco slyšela: — takhle efcktu a po-
hodlí byla učiněna příliš velká koncese.
Müllerův
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert slč. Stromengerovy ve Vídni. Z Vídně.
7. dubna. Včera koncertovala zde slč. Hilda Stromen-
gerova, žačka prof. Ševěíka. Zvolila pro svůj večer
program velmi pestrý, počínajíc Händlem a Gluckem
a končíc Hubazym. Slečna, rodem Polka, osvědčila
oduševnělost a velikou bravuru, za kterou se jí do-
stalo od četného posluchačstva bouřlivé pochvaly.
+ Lohár do Prahy. Skladatel »Veselé vdovy-
přijede dne 21. t. m. s orchestrem vídeňských hudeb
ních umělců, aby zde řídil jediný koncert
Program bude v Praze odlišný od programů jiných.
Do 10. t. m. plati předplatné ceny na sedadla o
K 320 do K 8.—. lože K 28.— a k stání K 1.20
a K 2.40. Po 10. budou veškerá místa o 20% zvý-
šena. Vstupenky v předprodeji u Mojmírá Urbánka
(Hlávkův palác).
+ I klub oiterlstů a mandolinistů v Praze —Vml
pořádá v neděli velikonoční dne 19. dubna svůj vý
Stromengerův
profesor
Ševěík
Händl
Gluck
Hubazy
Urbánek
Vídeň
Praha
K 8
Hild Stromen
Polk
Lohár
Hlávkův palác
29
article
roční koncert v sále valkoslaurace »Na kovärněe
v Praze—VII. za protektorálu hudebního skladatele
p. Ed. Pavla. Lístky v předprodeji lze obdržeti v knih-
kupectví p. Rašína v třídě Bělského.
+ Valký český koncert va Vídni pořádán bude
v neděli 12. dubna o 1/4. hod. odpol. »Pěveckou
župou vídeňskou« ve velké dvoraně »Hudubní spo-
lečnosti«, I., Dombagasse č. 3, za spoluúčinkování
profesora konservatoře Jos. Kličky z Prahy. Žapní
sbor, čítající těměř 400 zpěváků a zpěvaček, před-
nese sbory Tovačovského. J. Suka. J. Kličky, Jin-
dřicha, J. B. Foerstra, Janáčka, Rozkošného, Fr
Pícky a J. Maláta. Vstupenky obdržeti lze ve »Slo
vanské besedě«, I., Fieischmarkt č. 16 (vchod z Drachen
gasse č. 3) I. poschodl.
+ Konvikt. Akademie, určená na čtvrtek 9. t. m.
pořádá se dne 30. dubna.
+. Vačer Vítězalava Nováka pořádá dnes ve středu
Společenský klub »Slavia« (Praha —-II., Vodičkova
ul. 34) za lask. účinkování koncertního pěvce pane
Jar. Karbulky, klav. virtuosa p. Jana Heř-
mana a p. Romana Veselého. Na tomto ve
čeru budou poprvé v Praze předneseny ru ko-
pisné novinky z cykiu »Nocturno« (»Hvězdy
na vlnách«, »Letní noc«, »Tanec smrti«), mimo »Me-
lancholie« (zpívá p. Jar. Karbulka, doprovází p.
Romana Veselý). Klavírní viktuos p. Jan Heřm an
braje »Písně zimních noct«. Koncertní klavír
zapůjčila dvorní továrna p. Ant. Petroffa v Hrad i
Králové. Začátek o 8. hod. več.
Pavel
Klička
Tovačovský
J Suk
J Klička
Foerstr
Janáček
Rozkošný
Pícek
J Malát
Novák
Karbulka
Heř
Romanus Veselý
Romanus Veselá
Jan Heř
Petroff
Praha
Bělský . + Valký
Vídeň
Dombagass
Jos
Jin
Francie
Vodičkův ulice
Žapní sbor
střed společenský klub
Slavia
Fieischmarktoria č . 16
Ilancholie
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmru. Z Vídně, 7. dubna. (K. k.) Dne
zemřel ve věku 89 roků bývalý profesor vídeňské
university a známý přírodozpylec dvorní rada dr.
Ludvík Karel Schmarda.
= Princezna Monika v Sasku. Z Lipska,7
dubna. Princezna Pla Monika přibyla včerá do Lip-
ska, kdež se setká s otcem, jenž se vrací z cesty po
Středozemním moři, Ačkoli silně pršelo, shromáždílo
se před nádražím mnoho set osob, jež princeznu
hlučně uvítaly.
=Záhadný cizinec zalčen. Z Terstu,z
dubna. »Piccolo« aděluje z Videmu: Od minulého
roku pátrají karabinnici v provincii belunské po zá-
hadném cizinci, jenž chodil s fotografickým aparátem
od obce k obci. Jistý lesník překvapíl jej při fologra-
fování, cizinec však po zoufalé obraně uprchl. Včera
objevil se v Reaně, kdež roždával chudým léky.
Když zpozoroval, že jej karabinníci pronásledují,
vrhl se do řeky Tore. Jeden karabinník skočil za
ním a ve vodě nastal prudký zápas. Konečně byl
doktor
Schmard
Monika
Pla
Vídeň
Sasko
Lipsko
Terst
Piccolo
Reana
Tor
Videm
31
article
cizinec dopraven na břeh. Udal, že se jmenuje Ru-
dolí Neumann, byl prý důstojníkem a desertoval
ze Zamuna. Prozatím byl ponechán ve vazbě.
= Ohrava plyny v prachárně. Z Brestu, 7.
dubna. (K. k.) Ve státní továrně na střelný prach
v Moulin Blanc vznítilo se několik scbrá-
nek se střelnou bavlnou. Dva dělníc.
kteří nadýchali se jedovatých výparu
zemřeli za několik hodin zánětem plic
= Bej proti absyntu. Z Bernu, 7. dubna.
(K. k.) Národní rada usnesla se po 4denním roko-
vání 82 hlasy proti 53 zakázati výrobu, dovoz a prů
voz absyntu, jak žádano bylo o to hlasováním lidu.
= Strach před anarchisty. Z Madridu,7
dubna. Když španělští královští mahželé věera opou-
štěli budovu anglického vyslanectví, běžel mladý
muž za královským kočárem. Policisté domnívali se.
že je to anarchista a zatkli jej. Bylo zjištěno, že za-
tčený je synem vyššího policejního úřadníka a uprch
loni z ústavu pro choromyslné.
= Neštěsli při požár. Z Vratislav i, 7. dubna
V obci Bočanovicteh vypuk! v noci požár v hostinei
při čemž 17letá služka uhořela a 30letá neteř hostin-
ského, dlici na návštěvě u příbuzných, i její 7leti
dcera udusily se kouřem.
Neumann
Brest
Moulin Blanc
Bern
Madrid
Bočanovicteh
ústav pro choromyslný
32
article
= Pumový atentát. Z Londýna, 7. dubna
Z Nového Yorku se telegrafuje: Včera byl na novém
přístavním můstku »White-Star-Line« spáchán pu
mový atentát. Dvě na můstku ukryté pumy vybuchly
částečně, nezpůsobily však velkou škodu. Soudí se.
že jde o soukromou pomstu se strany stávkujících.
= Vražedná manie. Z Velkého Varadu,7
dubna. Včera byl zde zavražděn 76letý berní exeku-
tor Edmund Voltany, kdysi zámožný muž, jena
v poslední době žil jen ze skrovné pense u vdovy
Csillagyové. Byl nalezen mrtev ve svém pokoji se
zejícími ranami na hlavě, zasazenými sekerou. Bylo
patrno, že byl zavražděn v kuchyni a pak odvlečen
do pokoje. Když se dostavila úřadní komise, přišla
vdova Csillagyová, která po vraždě zmizela a pravila
čienům komise: »Hle, toho jsem zabila já!« Při vý-
slechu se zjistilo, že spáchala čin v pomatenosti. Le-
žela v posteli a četla knihu, Voltany pak seděl u její
postele a rovněž četl. Náhle byl jeji zrak magicknu
silou upoulán na sekeru, ležící vedle oběti. Vyklouza
nepozorovaně z postele, chopila sekoru a zasadila
Voltanyovi tři rány do hlavy. Když ležel mrtev na
zemi, oblekla se a šla nakoupit, jakoby se nic nepři-
hodilo. Csillagyová byla dopravena do ústavu pro
choromyslné.
Edmund Voltana
Csillagyová
Londýn
Nový York
whitestarLin
33
article
Henry Campbell-Bannerman. — Henry Herber
Asquith.
V Anglii vzdal se právě hodnosti ministerského
předsedy starý, chorý, ale oblíbený muž, Henry
Campbell-Bannerman
Nikoli politická porážka, níkoli slálnický ne-
úspěch, níkoli nedůvěra sněmovny, ani nelibost krá
leva nezpůsobily odchod Campbollův, nýbrž jehe
vlastni, dobrovelné odhodlání. A nástupcem jeho na-
stává se odpůrce, nýbrž spolupracovník a politický
jeho druh Asquith. Změna v ministerském předseo
nictvu anglickém nemá vůbec význam politický, ný-
brž je pouze běžnou události doby. Přece všakje
mezníkem politické práce, stala se chvilí pro rozhled
po desoliletich anglické poliliky, vnitřní i zevní
A v této chvíli ještě Campbell-Bannerman je — snad
naposledy — osobností, podle níž se upravuje zorný
úhel pro politiekou retrospektivu dne.
Tu se vidí, že Campbell-Bannerman odchází ne
jen jako vůdce, nýbrž i jako znchranitel liberádní stra-
ny anglické. Jí věnoval svou práci, svého ducha, bo
celý avůj život a ona vynesla ho na nejvyšší místo
ve státě: na stelec ministrpresidentský.
Sir Henry Campbell, v r. 1836 narozený v Ke-
loinsidu ve Skotsku, pracoval plných 40 let v angli-
cké politice, od svě první volby členem dolní sně-
movny r. 1868 stále a vždy jako stoupenec, záhy jako
čelný muž, konečně jako vůdce strany liberální. Že
již v r 1871 byl na tři leta finančním sekrotářemv
ministorstvu vojenstvu, ze v r. 1880 přovzal tuta
Campbell
Bannerman
Herber
Asquith
Campbollův
Anglie
Skotsko
34
article
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Pavilon klenoinictví. Nejdrahocennějším objektem
jubilejní výstavy bude pavilon pro klenolnictví, zlat-
nictvi, stříbrnictví a umělecký průmysl z kovů. Pa-
vílon umístěn jest uprostřed haemicyklu na dolejším
náměstí výstavním a tvoří protějšek bývalé fonlány.
Projektantem budovy této jest arch. prof. Kříženecký.
Budova tato jest mohutná betonová stavba, již trůní
vysoká kopula, spočivající na osmi smělých volných
obloucích z betonu. Stavbu provádí firma Herzána
Uhliř. Vnitřek pavilonu, který má kruhovilý lvar,
rozdělen jest na pokoje, ústicí svými vchody do
ústřední síně. Vnitřní úprava jest jednotná a velice
vkusná. Exposice tato representovati bude svými ko-
lekcemi nejrůznějších šperků, klenotů a drahokamů
milionový kapitál a podá zároveň důkaz vysoké
úrovně tohoto průmyslového odvětví, které čestně
může konkurovati s cizími firmami světového jména.
profesor
Kříženecký
dolejší náměstí
živnostenský komora
Herzán Uhliř
35
article
Z pražského komorního obvodu účastní se na ex-
posici nejpřednější firmy klenotnické v počtu přes
20; kromě těchto jednotlivých vystavovatelů obsaho-
vati bude pavilon kolektivní vý stavu praž-
ských zlatníků a stříbrníků, k niž přihlá-
silo se asi 25 menších závodů zlatnických a kienot-
nických. Tímto způsobem umožněna byla i menším
závodům účast na exposici, která v souborné úpravě
rovněž důstojně se bude representovati. Zajímavým
oddělením bude sbírka starožitných kle-
notů, vyslavených gremiem zlatníků a sbírka před-
mětů, vystavených odbornou zlatni-
ckou školou. Všechny předměty uloženy ve
skřiních, pořízených dle návrhů arch. Dolejše, lak že
celé vnilřní úpravě dostane se tím jednotného rázu,
Vedle klenotů démantových, šperků z drahokamů atd.
v ceně mnoha milionů korun zastoupeny budou ze-
jména výrobky z Českého granálu v uměle-
ckém provedení, jimiž podán bude skvělý důkaz, že
tohoto polodrahokamu lze užiti s plným úspěchem
i pro výrobu drahocenných šperků. Patřičný zřetel
věnován jest i výrobě předmětů ze zlata a stříbra,
zejména stolních příborů, předmětů de-
koračních, kostelního náčiní atd. dle
návrhů našich domácích umělců a architektů, dále
uměleckým pracím z bronzu a jiných
kovů. Bohatou tuto exposici doplní kolekce vý-
robků pasířských a ryteckých, jako plaket
a pod. a pak kolektivní výstava praž-
skýcb rytcu.
Dolejš