ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 245f9d70-75a2-11dc-9aca-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 150, work 8, place 87, org 10
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
8. dubna 1908.
4 masthead
Císlo 98.
5 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vidně, 7. dubna. (K. k. ) Zdravotní výbor zabýval se dnes Kindermannovým návrhem na pořízení zákona o lékařském řádr (referent dr. Mfichl). Vládní zástupce bar. Hein prohlásil, že minister stvo vnitra nznává nutnost reformy zákona o lékař ských komorách a potřebu kodifikace ustanovení o prá- vech a povinnostech lékařů dle nynějších poměrů avšak než zaujme vláda definitivné postavení, vyčká se dobrozdání vrchní zdravotní rady. Poslanec Heilinger litoval, že vláda chová s k předloze zamitavě a navrhl, požádati ji, aby žádouei dobrozdání vyžádala si co nejdříve. Po další debatě výbor schválil návrh Heilin gerův
Kindermannův doktor Mfichl Hein Heilinger zákon o lékařský řádr
6 article Tiskový výbor rokoval dálé o § 31 (Subjektivn
Tiskový výbor rokoval dálé o § 31 (Subjektivn zodpovědnosl). Poslanec dr. Hajn navrhl, aby za každý treslný skutek periodického tiskopisu byl zodpověden sám zodpovědný redaklor osobně a nikdy neby! nucen jmenovati plsatele. Po deláím rokování, jebož zúřastnili se poslane Řieger, dr. Hajn, dr. Adler. ryt. Semaka. Bielohlawek a ministr dr. Mlein a ministerský rada Schober. byl jednohlasně přijat zpravodajův návrh, aby se § 31. přijal dle textu osnovy za pod- klad rokování, aby se však při osobních urážkách v případě opskování stanovila vyšší trestní výměra Právní výbor rokoval o návrhu Ofnerově, aby s zrušila instituce veřejných agenlů. Rokování dospělo až k zevrubné debatě a bude se v něm pokračovati v příští schůzi. Rozpočtový výbor rokoval dál o pol »Střední školy a studijní knihovnye. Ministr dr. Marchet považuje návaí na školy za potěšný zjev, neboť je podmíněn touhou po vzdě- lání. Revisi oprávněnosli k návštěvě školy rozřeší mezi ministerskými poradami. Olázka hlubšího věde ckého a paedagogického vzdělání učítelstva souvisí úzce s otázkou středního školství, pročež obírá se ji také již nyní vyučovací správa. Pokud jde o zatížení obcí při zřizování škol, ujišťuje, že se vyučovací správa vynasnaží, jde-li o uspokojení nalehavé po- třeby, vyhověti pokud molná přáním projeveným obcemi.
doktor Hajn Řieger Adler Bielohlawek Mlein Schober Ofnerův Marchet
7 article
Je vděčen posl. Hofmannovi za jeho napome- nutí a bude dbáti, aby výnos o maturitních zkouškách byl také prováděn v tom dochu, v jakém byl myšlen- Zem. šk. inspektoři jistě budou postupovati v inten. cích onoho výnosu. Ministr uvádí, že se vážně pra cuje na změně vyučovací osnovy pro gymnasia zeálky a jest v úmyslu vytvořiti dva nové typy střen- ních škol. Jeden typ má býti karakterisován odpad nutím řečtiny, vsunotím živého jazyka, po případě některého zemského jazyka a položením většího dá- razu na realie. Druhý typ jest myšten tím způsobiem. že bude zřízena jednotná nižší střední škola a po IV. tř. že nastane rozvětčení, které se zejmena do- poručuje proto, aby tím způsobem byla co nejvíce odsunuta volba povelání, což jest myšlenka, kterou nemůže nikdo podceňovati. Při tomto druhém typu musí býti ovšem dbáno na to, že vyučování latině může započíti teprve v V. tř., tudíž by musila za- brati velký počet hodin, poněvadž všechny typy ko- nečně mají věsti k universitě a že by tím nepo- chybně muselo býti vyučování jiným předmětům do jisté míry omezeno, zvláště pokud jde o přírodní vědy a realie. Objeví se bezpochyby účelným, tu a tam také tyto typy na zkoušku zavěsti, neboť nelze popírati, že až do určitého stupně bude možno po- stupovati pokusmo. Poslanec Klofáč přimlouval se za moderniso- vání středeškolského sludia v tom smyslu, aby se zrušil monopol klasických studií a provedla se zá- nada rovnoprávnosti reálií s těmit předměty. Nej- větší důraz klade na vyučování praktickým řečem Přimlouvá se za přednášky z kulturních dějin umění a nábužensiví. Také měla by býti již na střední škole získána jistá znalost základů veřejného práva Řečník promlouvá zevrubně o odstrkování českého národa, pokud jde o střední školy, jmenovitě naproli Němcům.
Hofmann Klofáč Němec
8 article
Pokud jde o úpravu vyšších divčích škol, na- vrhuje resoluci, aby vláda věnovala tomuto vyuča- vacímu odvětví zvýšenou pozornost a plipravovala zvláště sestálnění nynějších dívčích lycei, aby na gymnasiích a reálkách povolovala případ od případu koedukaci obou pohlaví, aby podporovala soukromá dívčí gymnasia a poskytla českému dívčímu relorm- nímu gymnasiu ve Val. Meziřiči k zajištění zdárn jeho činnosti státní sub venci. K návrhu Sylvestrovu bylo rokování skon- čeno. Posl. Ploj ptal se ministra, bude-li se řečtině na gymnasiích i nadále vyučovati, k čemuž ministn přisvědčil, a přimlouvá se dále za rozšíření nižšíh gymnasia v Celji na vyšší. Poslance Seitz přimlouvá, se za sestátnění gymnasia a za zřízení reálky v Ústí n. L.
Sylvestrův Posl Seitz Val Celja Ústí
9 article
Posl. dr. Kramáž děkoval ministrovi, že v otázce zkoušky dospělosti učinil pokrok. Nechee aby maturitní zkouška byla úplně zrušena, soud naopak, že to, co učinil ministr svým výnosem, jest jen elapou na cestě, aby maluritní zkouška stala se tím, čím má býti, toliž donucením žáků na střed- ních školách, aby opakovali a nabyli celkového pře- hledu o naukách, jichž třeba jako základů k po- všechnému vzdělání. Gymnasium slane se ústavem, na němž dostává se žákům pevného základu k po všechnému vzdělání. Vitá typ jednotné střední šk ly. myslí však, že přes tuto jadnolnou školu nestanou se gvmnasia a reáiky, jež třeba reformovati, zbyle-- nými. Stěžuje si do stranění Němcům ve středním školství na újmu Čechů, navrhuje resoluci o sestát- nění rešlky v Nymburce resp. zvýšení její subvence ze 4000 na 10.000 K, přimlouvá se za zřízení reálek v České Třebové a Chotéboři, střední školy v Hum- polel a gymnasia v Pardubicích. Rovněž stav budov českých středních škol je špatný. V té příčině po ukazuje na gymnasia v Rychnově, Hradci Král. v Žitné ulici v Praze. Žádá, aby pro tyto ústavy byly postaveny nové školní budovy. Obcí slánské měla by býti ulehčena břemena, jež převzala při zřizování tamníbo gymnasia. Řečník přimlouvá se za Klofáčovu resoluci a žádá konečně, aby suplen- tům na středních školách byl udělen drahotní pří- davek.
Posl doktor Kramáž Čecho Král Klofáčův Nymburk Český Třebová Huma Pardubice Rychnov Hradec Žitná ulice Praha
10 article
Posl. dr. Velřeh stěžoval si, že Čechové jsou léž odstrkováni, i pokud jde o stav středoškolských budov a poukázal v té příčině na českou reálku v Pínku a na st. reálku na Kr. Vinohradech. Kdežto 3 německá gymnasia v Čechách dostávají vydatné subvence, nedostává subvenci ani jedno české gym- nasium a ani jedna česká reálkn. Lituje, že střední školy pro dívky nacházejí se u nás úplně v soukro mých rukou. Vláda je povinna pečovati o zakládání a zachování středních škol pro dívky. Dívky maje býti na dosavadní stř. školy připuštěny jako řádné žačky. Přimlouvá se, aby zřízena byla studijní a in- formační kancolář v min. vyučování. Dále za žádost obcí Nov. Bydžova a Nov. Města na Moravě, aby stát převzal vydržovací náklad dotyčných středních škol a dále přimlouvá se za zvýšení subvence pro reálku v Nymburce. Češtl poslanci budou ze všech sil podporovati oprávněné požadavky slovinskýcha ruských bratří. Příští schůze koná se z ejtra.
Posl doktor Velřeh Čecho Pínka Čechy Bydžov Morava Nymburk
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. dubna. (Národní dor oz umění a jazykové rozhraničení. Vydavatel „Armee-Zigu.“, Danzer, vyžádalsi u některých politiků odpověď na otázky: 1. C překáží národnímu dorozumění na základě zji- štění nynější faktické državy jednoilivých ná rodností? 2. Je-li po dorozumění možna solida rita zájmů všech rakouských národů? 3. Mají-li nynější zemské hranice cenu větší než histor ckou a nebylo-li by lépe zemské sněmy nahra- diti národními sněmy? 4. Mají-li takové ná- rodní sněmy požívati plné samosprávy, ať uz se zřídí na základě teritoriálním nebo dle ná- rodnostní matriky?
Ziga Danzer Praha
12 article
„N. W. Tagbl.“ otiskuje některé z došlýeh odpovědí. Hr. Vojt. Dzieduszycki píšea Zrušení zemských individualit narazilo by n prudký odpor netoliko u Poláků, nýbrž i u ji- ných národů, poněvadž se většinou domáhají rozšiření zemské samosprávy. Dr. Jos. HIe- rold. Národnosíní otázka dá se rozřešiti. jestliže v jednotlivých zomích tamější národov budou uznáni za politické činitele a jejich ná- rodní právní stav se zabezpečí na základě spra vedlnosti. Současně musí býti postaráno o zá- konitou ochranu národních menšin a národnost ní spory mají se řešiti s právní platností nedd vislými smírčími soudy na základě těchto zá- konů. Prof. Hofmann-Wellenhof nevěři v možnost národního dorozumění v dohledné době. Proti smazání zemských hranic nenamítal by ničeho. Prof. Pfersehe činí rozdíl mezi požadavky národů a požadavkem státu, jenž m miti přednost. Mimo to neuznává potřeby a p žadavky všech národů za stejně cenné. Ministn v. v. dr. Randa: Solidárnost zájmů všech ri- kouských národů jest dána jich historickým svazkem, neboť právě tyto zájmy vytvořily Ra- kousko. Společný zájem křižují často zájmy jednotlivých národů, ale nepříjemnost tato dá se odsíraniti kompromisy. Zemský patriotismus lidových mas je základem společného státního vědomí a státního patriolismu. Trvalost má jen to, co se ustálilo historií. Dr. Steinwender:
N W Tagbl Polák doktor Jos profesor Hofmann Wellenhof Pferseh Randa Steinwender Hradec
13 article
Slované nikdy nesvolí, aby se ustálila nynější národní država (Němeů). Korunní země jsou organismy, mající své zvláštní hospodářské kulturni zájmy. Proto přetrvají jiné budouei změny. Vedle nich mohou býti i sněmy národ- nostní. Také dr. Sylvester by se neodváži rušiti zemsské hranice. Korunní země by ne zmizely, i kdyby se zavedly genorální sněmy a budou žíti vždy svůj individnálný život. Pr Karel Urban vidí hlavní příčinu národního sporu v Čechách v tom, že Čechové se snaž o samosprávný český stát, jehož Němci nedo pustí a připouštějí pouze, aby se jazykove otázky řešily dle území. Z Pešti, 5. dubna. (Posl. Hodža u ně- meckých voličů.) Slovenský národní po- slanec Mil. Hodža byl v neděli čne 29. m. m. ve svém volebním okrese kulpinském a podával zprávu o své poslanecké činnosti ve velké ne- mecké obeí Bulkoši. Bylo to popa vé, co s zajel také mezi banátské Němce, ale uvílání jakého se dostalo jemu a dvěma soudruhům Slovákům, kteří ho provázeli, předčilo nade vše očekávání. Téměř celá obec, čílající na 3000 obyv., vitala svého slovanského oposičního po- slance na nádraží, s banderiem a prapory uvedla jej na náměstí, kdež s velikým souhlasem vy- slechla poslancovu řeč a vyslovila mu úplnou důvěru. Posl. Hodža prohlásil, že národnostní poslanci zůstanou v oposici, dokuď se nezabez pečí taková volební oprava, jež by nezkracovala práv Slováků Němců, Srbů a všech jiných n rodností.
Slovan doktor Sylvester Urban Čecho Němec Posl Hodža Slovák Srba Čechy Pešť
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 7. dubna.
Praha
16 article
Proti vyvlasinění Poláků. V Berlíně vyšla nákladem redaktora měsič níku „Preuss. Jahrbücher“, Hansa Delbrücka. brožura pseudonyma Wilhelma s titulem „Landlose Polen“ (Poláci bezzemci), jejíž úče- lem bylo způsobiti ještě v poslední chvíli v pan- ské sněmovně pruské náladu proti Büllowovu návrhu vyvlastňovacího zákona. Brožura účelu svého nedosálla a vyvlastňovací předloha s ne- patrnými jen úlovami přijata a také již schvá- lena. Ale přes to důvody proti vyvlastnění. uvedené v brožuře autorem, který sám nen vřítelem Poláků, nýbrž je jen prozíravým poctivým Němcem, stojí i nyní za povšimnutí. Autor potírá všechny tři důvody, o něž se opi- rala vládní přodloha. Dokazuje, že vyvlastněn polské půdy ve východních krajích není třehn ani z důvodů veřejného blaha, ani z důvodů národohospodářských, a konečně že neplatí ani poslední důvod, prohlašující Poláky za nespo- lehlivé, pruskému státu nebezpečné občany.
Polák Delbrück Wilhelm Landlos Büllowův Němec Berlín východní kraj
17 article
Nový zákon dovoluje vyvlastniti polskou půdu, ale zapomíná, že ve východních krajích jsou ohromné latifundie, jichž držitelem jest sice Němoc, všechno dělnictvo na velkostatku a čeleď je však polská. Rozumný zákonodárce byl by vyvlastnil velkostatky německé a po případě i polské a parcelací byl by rozmnoži pokojné zemědělské obyvalelstvo, především německé, ale po případě i polské, poněvadž polský sedlák je v Prusku stejně spolehlivý státní občan, jako Němec, což dokázal zejména za poslední války s Francií. Osídlovací komise domohla se za evé 20leté činnosti pravého opeku tcho, co chtěla provésti. Zimničnou sháňkou po prodejných statcích pozemky se na východě strašně zdražily, výnos draho koupených pozem- ků klesl a statkář nebyl s to, platiti vysoké mzdy dělníkům, následkem čehož němečti děl níci, mající větší potřeby, než skromní Poláci se vystéhovali a ustoupili tak dělníkům pol ským. Také polský bojkot vyhnal z Poznaňsk množství drobných německých živnostníků. Po- láci byli až dosud dobří poddaní pruského krále ale nyní je pruská vláda na nejlepší cestě, aby brutálným násilím, jež jim chystá, učinila z nich skutečně nepřátele slátu. Autor líčí dále mož- nosti, k nimž dojde, půjde-li pruská vláda ve své vyhlazovací politice proti Polákům dále.
Němec Polák východní kraj Francie
18 article
Prusko má ovšem folik moci, aby třebas všechny Poláky sehnalo s půdy, nadělalo z nich bez- zemků, Ale tito bezzemi, z niehž vznikne nnohamilionový prolelariát, neopusti Prusko. Zůstanou v zemi, jen že se přestéhují do měst, kamž si přinesou od svých zpustošených krbu nenávist ke všemu německému a v krajním při- padě se chopi týchž zbraní, kterými ruští revo- lucionáři za posledních let bojovali proti vládě ruské. Námitku, že poznaňští Poláci touží po obnovení starého státu polského a jsou hotov odtrhmouti se od Pruska, autor odráží citáty z řečí různých polských politiků, uznávajících že Poznaňako je s Pruskem spojeno na vždy (t. j. na tak dlouho, dokud samo Prusko ne přestane existovati) a mimo to zecla rozumne podolýká, že polský lid z Poznaňska může za toužiti po jiném státě jen tehdy, ví-li, že se mu v novém státě povode lépe. Postarejte se, vol autor, aby polský lid byl v Prusku spokojen a pak se nemusíte báti revoluce, naopak na leznete v Polácích nejspolehlivější obrance vý chodni hranice řišské. Důvody esměs pádné ale, jak již praveno, i ony vyzněl, na prázdno proti justamentu pruské vlády.
Polák Prusek Prusko Poznaňsko
19 article
Baron Burian. Dnešní zpráva z Vidně oznamuje, že po stavení oběnnského správce Bosny a Hercego- viny, bar. Buriana, jest otřeseno, a za příčinu se udává persekuce listu »Otadžbina« v Baňa luce, jemuž byli zatčeni všichni redaktoři i ad ministratoři, počtem osm osob, a dva z nich duchovní Prokopovič a reda Dragomír Jankovič odvedeni do vězení vojenského, aby byli posta vení před vojenský soud. Zpráva vídeňská je podána tak, že b mohla buditi domnění, jakoby baňalucká perse kuce byla v rozhodujících kruzích rakousko- uherských vzbudila zděšení a odpor proti panu Burianovi jakožto jejich původci. Ale věc má se právě naopak. Ve Vídní dávají Burianoviz vinu, nikoli, že okupované Srby pronásleduje, nýbrž že pronásledování jejich zastavil a tim změnil taktiku svého předchůdce, Benjaminu Kallaye, jenž okupační politiku postavil na zá- sadu soustavného a neuprosného tlačení srb- ského pravoslavného živlu v Bosně a Herce- govině. Přivrženci metody Kallayovy tvrdi, kdyb Burian byl v díle jeho pokračoval, že by oku- povaní Srbové byli buď již úplně »usmiřenie anebo že by se dali popuditi k zjevnému o- poro, jenž by byl »usmířen« jako hercegovsk vzpoura proti okupaci r. 1882. Hledá se tedy za bar. Buriana pro Bosnu a Hercegovinu nový Kallsy. V Londýně i v Petrohradě mají informace že německý kaneléř, kníže Bülow, je ten, kd ve Vídni svou krilikou balkánské politiky Ra- kousko Uherska baronu Burianovi podrazil nohy.
Baron Burian Burian Prokopovič Dragomír Jankovič Srba Kallay Kallayův Bülow Bosna Baňa Vídeň Boseň Bosna a Hercegovina Londýn Petrohrad
20 article
Jak je čtenářům novin v dobré paměti, ton vyjádření kaneléře Bülowa byl velmi výbojný Rakousko Uhersko bylo jim ne povzbuzeno, nýbrž přímo postrčeno k úsilněmu provozování německé politiky »Drangu nach Osten« na Bal káně. Divíme se, že kritický projev něme ckého státníka vzbudil, když byl učiněn, tak málc pozornosti; byltě způsobilý, aby nejen u ná rodů balkánských, nýbrž ve všech státech ne německých vyvolal poplach. V Londýně a Petrohradě jsou přesvědčeni že také konflikty mezi Maďary a Chorvaty jsou dílem berlínské politiky. Účelem tu jest Chor vaty zaměstnati bojem doma, aby Němcům n překáželi na Balkáně. Takové politice ovšem se nehodí do krámu pan Burian, jenž nep rozuměl, jaké jsou cíle okupace a snažil se znenáhla vyhovět aspon nejnaléhavějším potřebám těch části okupova ného obyvátelstva, které nebyly jeho předchůd cem favorisovány. Bosna a Hercegovina za okupace. Persekuce v Baňaluce pokračuje. Dosud zatčení všichni členové rednkce a administrace „Otadžbiny“, ale ze správní rady pouze jeje předseda, duchovní Prokopovič. Nyní zatčeni též ostatní členové správní rady: Lazar Popovič, Vase Michajlovič, Pero Bilbija, Petar Miljevič a Risto Tomič. Všichni byli dopraveni do vyše- třovací vazby ve vojenském vězení, a budou tedy souzeni vojenským soudem. Článek „Otadžbiny“, v kterém policie našla příznaby tak strašné velezrady, byl nadepsán „Barut miriše! (Čpí střelným prachem), což samo není nepravda ani velezrada; čpít střelným prachem od jeho vynalezení.
Bülow Osten Maďar Chorvat Chor Němec Burian Prokopovič Popovič Bilbija Petar Miljevič Tomič Rakousko Uhersko Bala Londýn Petrohrad Balkán Bosna Hercegovina Vasa Michajlovič
21 article
Björnzonovy plány.
Björnzonův
22 article
Björnson podal deputací klubu národnost uherských, kteráž přišla vysloviti mu dík ze jeho akci, vysvětlení o svých plánech. Přál by si miti říši rakouskou přeměněnu ve velkou fe- deraci na základě národnostním, práv i svobody všech, tedy i Maďarů. V tomto Velkorakousku měly by německá kultura a německá řeč vedení, odpovídující jich přiro- zené převaze. Nutným pokládá dále, aby Rakousko, Německo, Anglie a severní Amerika. tedy státy kromě Rakouska ger- manskě, utvořily mezinárodní ligu na prospěch míru. Kdyby tito čtyři národové (?), jež v pod- statě jsou téže krve, se spojili, mohli by zameziti všeliké války. Neshody mezi Německem a Anglit jsou jen vnějšího rázu. Když před ně- jakou dobou — končil Björnson — v Berlině jsem rozvinul na zvláštní konferen tyto myšlenky, vzkázal mi císai Vilém důvěrníkem, že úplně schva- luje ideje ty a že také on v tomto směru snaží se působiti !! Před nedávnem vysluvil se v Mnichově Björnsonův syn pro takovou federaci s převahou něměiny. Nepřekvapuje to ovšem ty, kteří věděii od lel, že Björson jest v Norsku dávno hla- satelem pangermánské koalice, v níž by jiní menší národové byli jakýmsi tmelem druhého řádu. Ovšem o této podsiatě, hlavním jádrua cili snah Björnsonových, jemuž ostatní projevy jsou jen prostředkem, v české veřejnosti se ne- vědělo téměř nic. Z omezené této znalosti jeho celkového působení vyplynulo, že leckdy jeho projevy byly vídány z Čech v pravém zorném úhlu.
Björnson Maďar Vilém Björnsonův Björson Rakousko Německo Anglie severní Amerika Anglit Berlín Mnichov Norsko Čechy
23 article
funkci znova, Že v r. 1884 uvázal se v úřad státník sekretáře pro Irsko, že o rok později slal se miní strem vojenství — na rok pouze — a že jím na druhé byl od r. 1892 do r. 1895, to vše neznkláds dnes význam Campbellův. V jiném oboru se prosla vil směrodatně: jako obnovitel strany liberální. Stras na liberální nedovedla se v r. 1889 vyhnouti roz- tržce, která ji nahnula na plochu tak šikmou, že slav- ná strana Gladstonova neubránila se úpadku. Tehdy Campbell, po tchánově přání ke svěmu připojivší jeho jméno Bannerman, mnohonásobný milionářa při tom ryzí demokrat, zvolen byl vůdcem strany liberální. Ne pro svůj řečnický dar, ne pro umění, uchvátiti obrovské zástupy lidové, pro toto umění, v Anglii nadhríru ceněné, také ne proto, že by byi znamenal největší jedinečnou sílu ve straně — nýbrz z té příčiny, že nikdy nepozbyl rozvahy, že uměl jednotiti, že nikoho neodpudíl, že byl vždy v pravdě ctnostný, při tam důsledný, houževnatý, ze výtečně rozpoznával každý politický zjev, každou situaci že v každém případě dovedl voliti znamenitý čin.
Campbellův Gladstonův Campbell Bannerman Irsko Anglie
24 article
Muž tokových vlastností a duševních kvalit do- kázal věc velikou: vzkřísil a znovu k moci přivodl stranu liberální. V roce 1895 stihla ji strašná porá žka p. volbách. Do sněmovny dostaly se jenom její tro- sky. Ale program její zůstal. Porážkou nepozbyl Campbell Bannorman a jeho nejbližší přátelé odvahy, neslevili také ze svého programu, ani se neostýchali jíti nejedhodlaněji proti proudu. Campbell-Banner man dovedl veřejně hájiti ústupky pro Bury v době, kdy veliká většina Anglie svou politickou vůlí chtěla válce burské a žádala jejich úplné pokoření. Stejně rozhodně bojoval Campbell-Bannerman proti fiskalní politice Balfourově i proti jeho politice ostatní, až se liberálům podařilo, rozbít Balfourovu konservativní většinu. Liberálové stali se pak po dvacelileté oposici znova pány politické situace, Bannerman připoutal k jich jádru svou smířlivostí, vázností i obratn ostí také všechny čelné muže anglického imperialismu: Asquitha, Haldamea i Greye a převzal s nimi v pro- sinci r. 1905 vládu. Tak povznesen byl, dík skvělým svým vlastnostem, na vrchol politické moci stranou liberální. Všeobecné velby v lednu 1906 daly jí vět- šinu početně nejsilnější, jakou kdy strana tato vlá- dla v dolní sněmovně.
Campbell Bannorman Campbell Banner Bannerman Balfourův Asquith Haldame Grey Bura Anglie dolní sněmovna
25 article
Její vláda nevykazuje však dosud zvlátinich úspěchů; jednak proto, že strana liberální není zcela jednotná, že mnohý vnitřní spor ji oslabuje, jednak proto, že většínu jejích sil vyčerpává boj se snč- movnou lordů, jejíž konservativní většina maří, pos kud jen možno, výsledky všech prací dolní sně- movny. I veřejnost anglická znenáhla odvrací se od strany liberální, při několika doplňovacích vollách do dolní sněmovny tato strana propadla. Také trvalé její spojenství se stranou zaměstnanců, se stran ou práce, dostává trhliny. Vším tím zůstává Campbell-Bannerman, slafee 72lotý, nedotčen, pro těžkou chorobu srdeční dobro- volně odeházeje z úřadu ministerského předsedy. V politice zahraniční udržoval Campbell-Bannerman přátelství s Francií, sám jsa ctilelem francouzské kul- tury a poměr chladného rozumu k Německu Do soukromí provází jej skvělá přízeň králova. Král Eduarď osvěděil mu i tím plnou důvěru, že přijímá Campbell-Bannermanův návrh na jmenování sira Asquitha ministorským předsedou.
Campbell Bannerman Eduarď Bannermanův Asquith Francie Německo dolní sněmovna
26 article
Henry Herbert Asquilh, 12. září r. 1852 naro zený, je advokátem. Do dolní sněmovny byl poprvé zvolen r. 1886. Gladstone důvěřoval mu a za jeho skvělé vlastnosti a politickou sílu bezpečil se tak, ze v r. 1892 učinil jej ministrem vnitra. S Gladstonem padl v r. 1895 také Asquith. Vrátil se k advokacii, prohlásív svým přátelům, že nemá tolik jmění, by mohl zlti jako soukromník. Choť jeho přinesla nu později veliké věno. Členem dolní sněmovny zůstaí Asqulth pořád, vždy náležel k vůdčím kruhům strany liberálni, js nejohávanějším odpůrcem konservativců a často hlav- ním řečníkem proli nim. Ani Asquílh nemá v širo- kých vrstvách obliby takově, která je dovede slrh- nouti k nadšení, kdykoliv ho je lidu třeba; tulo vlast- nost, která se v Anglii od politických vůdců zádě, nahražuje Asquith silou logiky, odpůrce chladno- krevně a jistě překonávající. Politicky je Asgujth mírným stoupencem anglického imperialismu a mlr- ným odpůrcem ostrých požadvků sociální strany práce, potitických spojenců strany liberální. Jeho vzestup znamená částečný její odklon od anglického socialismu i radikalismu, ale na druhé straně zvýšení pracovní onorgie politické jak pro stranu liberální, tak pro ministerslvo jejl.
Henry Herbert Asquilh Gladstone Asquith dolní sněmovna Anglie dolní sněmovna
27 article
Rozpadá se „vnitřní lékařství“; dnes už z toho kdysi jednetného celku máme specialisty chorob nervo- vých, specialisty pro choroby nakažlivé, choroby vý- živy, urology: ale je olázka, je-li drobná ta práce na prospěch sobě sanu. Tělo je nerozlučným cel- kem, z různých orgánů — složek sestává a ty složky stojí ve vzájemných vzlazích. Z toho náslcduje, že choroba jednoho orgánu vyžaduje kontroly všech oslatních, které at už přímo či nepřímo s chorobným souvisejí. A nezbytný požadavek, který z poznatku toho vyplývá, je: specialisování se ve vnitřním l- kařství má jen tenkráte vyznam a je oprávněno. když specialista se neomezi jenom na stálé sledování pokroku ve svém oboru. ale — byť i v méně delailních liniích — sleduje postup a rozvoj všeho, co dodnes po svnitřní lékařství“ shrnujeme. Ze srdce šlo slovo Müllerovo a šlo k srdcio upřímný potlesk přerušil jeho slova, když zesnulým za minulý rok internistům věnoval poslední vzpo- mínku. Od oficiósního tonu uvítacích promluv ke před nášce Rosthornov byla úvaha Mullerova jemným nobře vysliženým přechodem. Škoda jen, že proto aby sjezdu byl dán „ráz slavnostní“, ku přednáškám volena pro svoji mizernou akustiku nevhodná aula universitní. Tolik slov tu zaniká, každé pohnutí se židle některého z účastníků zní bezmála ozvěnoua několikeré „pst!“ se rozesyčí i za každým šoupnutím nohy. O zakošlám ani nemluvím! Jsou posluchárny v nemocníci, kde by se byla ta 400 účastníků sice stíenila, ale — něco slyšela: — takhle efcktu a po- hodlí byla učiněna příliš velká koncese.
Müllerův
28 article Hudba.
Hudba. + Koncert slč. Stromengerovy ve Vídni. Z Vídně. 7. dubna. Včera koncertovala zde slč. Hilda Stromen- gerova, žačka prof. Ševěíka. Zvolila pro svůj večer program velmi pestrý, počínajíc Händlem a Gluckem a končíc Hubazym. Slečna, rodem Polka, osvědčila oduševnělost a velikou bravuru, za kterou se jí do- stalo od četného posluchačstva bouřlivé pochvaly. + Lohár do Prahy. Skladatel »Veselé vdovy- přijede dne 21. t. m. s orchestrem vídeňských hudeb ních umělců, aby zde řídil jediný koncert Program bude v Praze odlišný od programů jiných. Do 10. t. m. plati předplatné ceny na sedadla o K 320 do K 8.—. lože K 28.— a k stání K 1.20 a K 2.40. Po 10. budou veškerá místa o 20% zvý- šena. Vstupenky v předprodeji u Mojmírá Urbánka (Hlávkův palác). + I klub oiterlstů a mandolinistů v Praze —Vml pořádá v neděli velikonoční dne 19. dubna svůj vý
Stromengerův profesor Ševěík Händl Gluck Hubazy Urbánek Vídeň Praha K 8 Hild Stromen Polk Lohár Hlávkův palác
29 article
roční koncert v sále valkoslaurace »Na kovärněe v Praze—VII. za protektorálu hudebního skladatele p. Ed. Pavla. Lístky v předprodeji lze obdržeti v knih- kupectví p. Rašína v třídě Bělského. + Valký český koncert va Vídni pořádán bude v neděli 12. dubna o 1/4. hod. odpol. »Pěveckou župou vídeňskou« ve velké dvoraně »Hudubní spo- lečnosti«, I., Dombagasse č. 3, za spoluúčinkování profesora konservatoře Jos. Kličky z Prahy. Žapní sbor, čítající těměř 400 zpěváků a zpěvaček, před- nese sbory Tovačovského. J. Suka. J. Kličky, Jin- dřicha, J. B. Foerstra, Janáčka, Rozkošného, Fr Pícky a J. Maláta. Vstupenky obdržeti lze ve »Slo vanské besedě«, I., Fieischmarkt č. 16 (vchod z Drachen gasse č. 3) I. poschodl. + Konvikt. Akademie, určená na čtvrtek 9. t. m. pořádá se dne 30. dubna. +. Vačer Vítězalava Nováka pořádá dnes ve středu Společenský klub »Slavia« (Praha —-II., Vodičkova ul. 34) za lask. účinkování koncertního pěvce pane Jar. Karbulky, klav. virtuosa p. Jana Heř- mana a p. Romana Veselého. Na tomto ve čeru budou poprvé v Praze předneseny ru ko- pisné novinky z cykiu »Nocturno« (»Hvězdy na vlnách«, »Letní noc«, »Tanec smrti«), mimo »Me- lancholie« (zpívá p. Jar. Karbulka, doprovází p. Romana Veselý). Klavírní viktuos p. Jan Heřm an braje »Písně zimních noct«. Koncertní klavír zapůjčila dvorní továrna p. Ant. Petroffa v Hrad i Králové. Začátek o 8. hod. več.
Pavel Klička Tovačovský J Suk J Klička Foerstr Janáček Rozkošný Pícek J Malát Novák Karbulka Heř Romanus Veselý Romanus Veselá Jan Heř Petroff Praha Bělský . + Valký Vídeň Dombagass Jos Jin Francie Vodičkův ulice Žapní sbor střed společenský klub Slavia Fieischmarktoria č . 16 Ilancholie
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Úmru. Z Vídně, 7. dubna. (K. k.) Dne zemřel ve věku 89 roků bývalý profesor vídeňské university a známý přírodozpylec dvorní rada dr. Ludvík Karel Schmarda. = Princezna Monika v Sasku. Z Lipska,7 dubna. Princezna Pla Monika přibyla včerá do Lip- ska, kdež se setká s otcem, jenž se vrací z cesty po Středozemním moři, Ačkoli silně pršelo, shromáždílo se před nádražím mnoho set osob, jež princeznu hlučně uvítaly. =Záhadný cizinec zalčen. Z Terstu,z dubna. »Piccolo« aděluje z Videmu: Od minulého roku pátrají karabinnici v provincii belunské po zá- hadném cizinci, jenž chodil s fotografickým aparátem od obce k obci. Jistý lesník překvapíl jej při fologra- fování, cizinec však po zoufalé obraně uprchl. Včera objevil se v Reaně, kdež roždával chudým léky. Když zpozoroval, že jej karabinníci pronásledují, vrhl se do řeky Tore. Jeden karabinník skočil za ním a ve vodě nastal prudký zápas. Konečně byl
doktor Schmard Monika Pla Vídeň Sasko Lipsko Terst Piccolo Reana Tor Videm
31 article
cizinec dopraven na břeh. Udal, že se jmenuje Ru- dolí Neumann, byl prý důstojníkem a desertoval ze Zamuna. Prozatím byl ponechán ve vazbě. = Ohrava plyny v prachárně. Z Brestu, 7. dubna. (K. k.) Ve státní továrně na střelný prach v Moulin Blanc vznítilo se několik scbrá- nek se střelnou bavlnou. Dva dělníc. kteří nadýchali se jedovatých výparu zemřeli za několik hodin zánětem plic = Bej proti absyntu. Z Bernu, 7. dubna. (K. k.) Národní rada usnesla se po 4denním roko- vání 82 hlasy proti 53 zakázati výrobu, dovoz a prů voz absyntu, jak žádano bylo o to hlasováním lidu. = Strach před anarchisty. Z Madridu,7 dubna. Když španělští královští mahželé věera opou- štěli budovu anglického vyslanectví, běžel mladý muž za královským kočárem. Policisté domnívali se. že je to anarchista a zatkli jej. Bylo zjištěno, že za- tčený je synem vyššího policejního úřadníka a uprch loni z ústavu pro choromyslné. = Neštěsli při požár. Z Vratislav i, 7. dubna V obci Bočanovicteh vypuk! v noci požár v hostinei při čemž 17letá služka uhořela a 30letá neteř hostin- ského, dlici na návštěvě u příbuzných, i její 7leti dcera udusily se kouřem.
Neumann Brest Moulin Blanc Bern Madrid Bočanovicteh ústav pro choromyslný
32 article
= Pumový atentát. Z Londýna, 7. dubna Z Nového Yorku se telegrafuje: Včera byl na novém přístavním můstku »White-Star-Line« spáchán pu mový atentát. Dvě na můstku ukryté pumy vybuchly částečně, nezpůsobily však velkou škodu. Soudí se. že jde o soukromou pomstu se strany stávkujících. = Vražedná manie. Z Velkého Varadu,7 dubna. Včera byl zde zavražděn 76letý berní exeku- tor Edmund Voltany, kdysi zámožný muž, jena v poslední době žil jen ze skrovné pense u vdovy Csillagyové. Byl nalezen mrtev ve svém pokoji se zejícími ranami na hlavě, zasazenými sekerou. Bylo patrno, že byl zavražděn v kuchyni a pak odvlečen do pokoje. Když se dostavila úřadní komise, přišla vdova Csillagyová, která po vraždě zmizela a pravila čienům komise: »Hle, toho jsem zabila já!« Při vý- slechu se zjistilo, že spáchala čin v pomatenosti. Le- žela v posteli a četla knihu, Voltany pak seděl u její postele a rovněž četl. Náhle byl jeji zrak magicknu silou upoulán na sekeru, ležící vedle oběti. Vyklouza nepozorovaně z postele, chopila sekoru a zasadila Voltanyovi tři rány do hlavy. Když ležel mrtev na zemi, oblekla se a šla nakoupit, jakoby se nic nepři- hodilo. Csillagyová byla dopravena do ústavu pro choromyslné.
Edmund Voltana Csillagyová Londýn Nový York whitestarLin
33 article
Henry Campbell-Bannerman. — Henry Herber Asquith. V Anglii vzdal se právě hodnosti ministerského předsedy starý, chorý, ale oblíbený muž, Henry Campbell-Bannerman Nikoli politická porážka, níkoli slálnický ne- úspěch, níkoli nedůvěra sněmovny, ani nelibost krá leva nezpůsobily odchod Campbollův, nýbrž jehe vlastni, dobrovelné odhodlání. A nástupcem jeho na- stává se odpůrce, nýbrž spolupracovník a politický jeho druh Asquith. Změna v ministerském předseo nictvu anglickém nemá vůbec význam politický, ný- brž je pouze běžnou události doby. Přece všakje mezníkem politické práce, stala se chvilí pro rozhled po desoliletich anglické poliliky, vnitřní i zevní A v této chvíli ještě Campbell-Bannerman je — snad naposledy — osobností, podle níž se upravuje zorný úhel pro politiekou retrospektivu dne. Tu se vidí, že Campbell-Bannerman odchází ne jen jako vůdce, nýbrž i jako znchranitel liberádní stra- ny anglické. Jí věnoval svou práci, svého ducha, bo celý avůj život a ona vynesla ho na nejvyšší místo ve státě: na stelec ministrpresidentský. Sir Henry Campbell, v r. 1836 narozený v Ke- loinsidu ve Skotsku, pracoval plných 40 let v angli- cké politice, od svě první volby členem dolní sně- movny r. 1868 stále a vždy jako stoupenec, záhy jako čelný muž, konečně jako vůdce strany liberální. Že již v r 1871 byl na tři leta finančním sekrotářemv ministorstvu vojenstvu, ze v r. 1880 přovzal tuta
Campbell Bannerman Herber Asquith Campbollův Anglie Skotsko
34 article Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Pavilon klenoinictví. Nejdrahocennějším objektem jubilejní výstavy bude pavilon pro klenolnictví, zlat- nictvi, stříbrnictví a umělecký průmysl z kovů. Pa- vílon umístěn jest uprostřed haemicyklu na dolejším náměstí výstavním a tvoří protějšek bývalé fonlány. Projektantem budovy této jest arch. prof. Kříženecký. Budova tato jest mohutná betonová stavba, již trůní vysoká kopula, spočivající na osmi smělých volných obloucích z betonu. Stavbu provádí firma Herzána Uhliř. Vnitřek pavilonu, který má kruhovilý lvar, rozdělen jest na pokoje, ústicí svými vchody do ústřední síně. Vnitřní úprava jest jednotná a velice vkusná. Exposice tato representovati bude svými ko- lekcemi nejrůznějších šperků, klenotů a drahokamů milionový kapitál a podá zároveň důkaz vysoké úrovně tohoto průmyslového odvětví, které čestně může konkurovati s cizími firmami světového jména.
profesor Kříženecký dolejší náměstí živnostenský komora Herzán Uhliř
35 article
Z pražského komorního obvodu účastní se na ex- posici nejpřednější firmy klenotnické v počtu přes 20; kromě těchto jednotlivých vystavovatelů obsaho- vati bude pavilon kolektivní vý stavu praž- ských zlatníků a stříbrníků, k niž přihlá- silo se asi 25 menších závodů zlatnických a kienot- nických. Tímto způsobem umožněna byla i menším závodům účast na exposici, která v souborné úpravě rovněž důstojně se bude representovati. Zajímavým oddělením bude sbírka starožitných kle- notů, vyslavených gremiem zlatníků a sbírka před- mětů, vystavených odbornou zlatni- ckou školou. Všechny předměty uloženy ve skřiních, pořízených dle návrhů arch. Dolejše, lak že celé vnilřní úpravě dostane se tím jednotného rázu, Vedle klenotů démantových, šperků z drahokamů atd. v ceně mnoha milionů korun zastoupeny budou ze- jména výrobky z Českého granálu v uměle- ckém provedení, jimiž podán bude skvělý důkaz, že tohoto polodrahokamu lze užiti s plným úspěchem i pro výrobu drahocenných šperků. Patřičný zřetel věnován jest i výrobě předmětů ze zlata a stříbra, zejména stolních příborů, předmětů de- koračních, kostelního náčiní atd. dle návrhů našich domácích umělců a architektů, dále uměleckým pracím z bronzu a jiných kovů. Bohatou tuto exposici doplní kolekce vý- robků pasířských a ryteckých, jako plaket a pod. a pak kolektivní výstava praž- skýcb rytcu.
Dolejš