Str. 286.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXVI.

2. Způsobuje značné obtíže při prodeji jednotlivých parcel i celých usedlostí. 3. Ztěžuje velmi zápůjčky amortisační z hypoteční banky, jakož i doporučitelnou konversaci dluhů. 4. Každému hospodáři, jenž ho má pla- titi, jest obtižným a mrzutým. 5. Výměnkaře často neuspokojuje 6. Následkem toho bývá příčinou svárů a různic mezi hospodářem a výměnkářem. 7. Výměnkáři ztrpčuje mnohdy poslední chvíle života a ukracuje mu věk. Povážíme-li k tomu, že na některé use- dlosti váznou často i výměnky dva, ano i tři: nemůžeme, než odsouditi toto staré zařízení patriarchální! Moderní vzdělaný hospodář postará se zavčas o své stáří a zajistí si klidnýa spokojený výměnek starobním pojištěním. K tomu účeli zvolí si „zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa I.“, jenž jako ústav zemský, jest čistě humanní, prost všeho zisku i výdělkářství a dalek švin- dlu, u podobných pojišťoven dosti častého. Řečený ústav zemský pojišťuje každého příslušníka království Českého bez rozdílu stavu a stáří a to výhradně na doživotní důchod čili rentu, čímž vlastně výměnek býtí má. Pojištění možno činiti buď sklá- dáním pravidelných obnosů, k nimž však nikdo nucen není, anebo složením částky jednou pro vždy. Vklady — dle přání — vyplatí fond kdykoliv všecky, aneb jich použije ku zvýšení starobního důchodu. Hlavní výhody, kterých uvedený poji- šťovací fond zemský poskytuje, jsou: a) Nežádá žádných správních příspěvků.

5) Neváže nikoho k pravidelným vkladům. c) Poskytuje možnost výplaty pojištění itěm, kdo předčasně stali se kvýdělku nezpů- sobilými a tudíž pojistné platit dále nemohou. d) Na vklady, ani na kapitál ani na důchod — nemožno uvaliti exekuci. e) od pojištěných nesmí býti žádány ja- kékoli nedoplatky, jež snad omylem při vý- počtu nebo jiným zařízením v ústavu při nedo- statečném placení by požadovány býti měly. f) Není možno o vklady neb důchod přijíti. ) Jest možno, kdykoliv si vypověděti polovici ze svých vkladů. h) Není možno býti ošizen. Tyto veliké výhody zemského pojišťo- vacího fondu císaře Františka Josefa I. povzbudí zajistě hojnosť pokročilých a vzdělaných rolníků, aby uvedeným způso- bem klidné a spokojené stáří si pojistili. Zel, že věno dítkám uvedený ústav do- sud nepojišťuje! Zákonodárství mělo by výměnek zrušiti! F. Lukáš, učutel atm. hosp. školy v Nov. Bydzou Účinnost kyseliny fosforečné v různých hnojivech. Sděluje L. Zeithammer, vrch. správce v. v. v Č. Budějovicích. by dopídili se konečného rozřešení otázky o působení kyseliny fosfo- rečné, podnikli E. Meissl, ředitel hosp. chemické pokusné stanice ve Vídni a O. Reitmaier rozsáhlé pokusy na 56 různých místech mocnářství na 162 parcelách. Pokusy tyto měly především prokázati, jak dalece známé a dosud za směrodatné vy- hlašované pokusy v hrncích dr. P. Wagnera, polní praksí budou ospravedlněny. Wagner totiž především vyvodil ze svých „v hrncích prováděných“ pokusů, „že v moučce ze stru- sky Thomasovy působí jen kysel. fosforečná v citrátu amonatém rozpustná. Ohledně pak působení kostní moučky dospěl k výsledkům, které s dosavadní oblíbeností tohoto hno- jiva nikterak se nesrovnávaly.

Již Meissl-Reitmaierovy pokusy z r. 1896 na poli provedené s hnojením moučkou ze strusky Thomasovy (120 kg kyseliny fosforečné na 1 ha, vedle přiměřeného množství dusíku a drasia) ukázaly, že není rozdílu v působení kyseliny fosforečne v onom hnojivu obsažené, ať jest tato v ci- trátu rozpustna čili nic. Stejné dobrý úči- nek jevila i kyselina fosforečná v kostní moučce k ozimům použitá. Reitmaier dvě léta (r. 1898) na to pokusy opakoval, dospěl však téměř k témuž výsledku jako Wagner. Nezbylo proto oběma badatelům, než pro- vésti pokusy do třetice, což stalo se r. 1899 jak v předu uvedeno v rozsahu takovém, že se výsledkům jednostrannost vytýkati nedá. Jelikož nebylo možno pro každé jednotlivé pole stanoviti nejpřiměřenější množství živin, poněvadž nemohla pochopitelně býti půda všech 162 parcel prozkoumána: upu- stili badatelé od takového hnojení, kterým by se daly nejvyšší možné sklizně docíliti, a sta- novili pro všechny případy jen hnojnou dávku průměrnou. Vyměřeno bylo na ha 60 ke kyseliny fosforečné, jež dána byla v růz- ných hnojivech, jejichž účinnost měla se konstatovati. Jako plodiny voleny jařiny, aby tím více byl pro krátkost doby vege- tační rozdíl v působení různých hnojiv patrnějším. Kyselina fosforečná použita v podobě moučky ze strusky Thomasovy dále v podobě kostní moučky, jako superfosfát a pak v podobě surového fosfátu alžír- ského, jehož rychlá působnost se chválí. Každé pokusné pole, ve výměře 28 arů rozděleno na 7 stejných dílků. Na celou parcelu připadlo jako základní hnojení 30 kg dusíku ledkového a 40 ke drasla (v podobě 40, soli draselnaté) na 1 ha. Půda rolí zkoumána na obsah kyseliny fosfo- rečné, drasla, vápna i dusíku a objevilo se, že většina polí byla chudá na kyselinu fosforečnou, za to bohatá na draslo; obsah vápna byl velmi různý.

Pouze 35 pokusů bylo tak provedeno. že nebyly ničím rušeny a proto hodily se k vyvození závěrek. Při pokusech těchto byl totiž účinek kyseliny fosforečné zjevným, kdežto při jiných pokusech nebyl vůbec patrným. Průměrný výsledek 7 pokusů s ovsem, 15 pokusů s ječmenem a 12 s jarým žitem opět — vzdor krátké vegetační době suchého roku a vzdor malého množství použité moučky Thomasovy — dosvědčil, že na rozpustnosti kys. fosforečné v citrátu nezáleží. Výnosy zrna byly následovní, př čemž výnos bez hnojení kyselinou fosfo- rečnou zvat u ovsa i u ječmene = 100. Po hnojivu: oves ječmen Struska Thomasova kys. fosf. v ci- trátu hojně rozpustnou struska s kvs stnou. I. . . 129 115 rozpustnou II. struska s kys. fosf. v citrátu velmi 127 115 málo rozpustnou III. . . superfosfát alžírský surový fosfát vyklížená kostní moučka 125 112 Tak zjistilo se, že jest účinek kyseliny fosforečné v moučce ze strusky Thomasovy při různém stupni její rozpustnosti v citrátu jednostejným i při jařinách, tedy souhlasně s pokusy z r. 1896. s ozimy provedenými. Podobné bylo též působení kostní moučky. Kyselina fosforečná v tomto, druhdy tak — a to vším právem — ceněném hnojivu, zůstala jen nepatrně za účinkem téže ži- viny ve strusce Thomasově. Jest tudíž úsudek Wagnerův, jako by bylo vhodno kostní moučky z fosforečných hnojiv vůbec vyloučiti, naprosto bezdůvodným. Účinnost superfosfatu oproti účinku mou- čky ze strusek vysvítá z následujícího sesta- vení výsledků, v nichž účinek superfosfatu co do výtěžku zrna opět postaven = 100. oves ječmen Výtěžek zrna po stejném množství kyseliny fosf. v superfosfátu. 100 100. Výtěžek zrna po stejném množství kýsel. fosf. v Thom. strusce I. . . 74 62 70 2

zené - 65 52 Jak ani jinak býti nemohlo, vynikl su- perfosfát při jařinách nad ostatní hnojiva fosforečná. Viděti též, že oves lépe ve vodě nerozpustnou kysel. fosforečnou ve většině případů využitkoval, což lze jednak delší jeho vegetační dobou, jednak jeho vyšší schopností živiny využitkovati, vysvěťliti. Nápadný jest poměrně příznivý účinek alžírského surového fosfátu, jenž se stru- sce Thomasově téměř úplně vyrovnal. Jako souhrn výsledků mohou býti z po- kusů Meissl-Reitmairových následovní pro praxi důležité věty vyvozeny: 1. Nestává rozdílu mezi účinností ky- seliny fosforečné v moučce ze strusky Thomasovy, ať je tato málo neb i silně v citratu amonatém rozpustnou a to ani při ozimech ani při jařinách. Řídí se tedy hodnota moučky Thomasovy toliko prostým jejím obsahem kyseliny fosforečné a je- mností mletí. Nestává tudíž ani důvodu pro to, aby se kyselina v citratu rozpustná dráže platila jak toho agenti žádají.

2. Polní pokusy dosvědčují dobrý účinek vyklížené kostní moučky jak u ozimů tak i u jařin, a zůstane hnojivo toto i na dále nejlepším fosforečným hnojivem pro ozimy a pro půdy činné. Moučka tato má býti ale úplně tuku zbavena. 3. Alžírským fosfatem k jařinám uží- vaným docíleny překvapující výsledky, jež rovnají se výsledkům strusky Thomasovy. Jest si proto přáti, aby byly v nejbližší době podniknuty pokusy s hnojením polí surovými fosfáty. 4. Na základě uvedených pokusů dá se působení kyseliny fosforečné ve strusce a na 70% účinku kyseliny superfosfátové od- hadnouti. Toto číslo nesmí se ale nikterak pro všecky případy za platné považovati. 5. Pro jařiny zůstane při jarním hnojení superfosfát nejúčinnějším fosfor. hnojivem. hvalně známá strojnická továrna Ant. Dobrého v Dol. Cetně a v Ml. Boleslavi, která lonského roku, při závodění ledkovacími stroji v Berlíně prováděném, obdržela za svévýtečné,