Str. 382.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

kající, působí na vlhké semeno tak. že jeho rychlost klíčení značně se zvýšuje. Pokusy dokázaly, že takto připravené se- meno i za nepříznivých podmínek (sucha) rychle se vyvinující rostlinky poskytuje.

Vyzimované ozimy. Napsal J. Doležal, rolník v Miskovicích u K. Hory. posledním čísle t. l. přimlouvá se p. prof. Stříteský, aby rolníci, pokud jim to možno bude, přezimované ozimy, byť i chatrněji se vyjímaly, ponechali; tím že ziskají otužilé osivo pro příští dobu. Za totéž i já se přimlouvám a na důkaz správnosti tvrzení uvádím zde příklad z vlastní zkušeností. V podzimu r. 1899 zasel jsem na jisté parcele, v dobré síle se nalezající, dne 30./9. žito, které brzy a stejnoměrně vzešlo a vůbec do zimy dobře se mu dařilo. Leč tím větší sklamání mně očekávalo na jaře. — Zima přešla, sněhy slezly ale s těmi zmizelo mně i žito z pole — vyzimovalo. Co činit? Lepší bude pěkný oves než špatné žito, uvažoval jsem; ale zbavím se zase znamenité odrůdy, na níž si mnoho zakládám. Část jsem tedy zaoral znova a část ponechal státi.

Mandelů jsem ovšem mnoho nesklidil neb dílo zkázy, jež začaly mrazy a sněhy usilovali dokončit hraboši. — Než osivo tohoto žita, které takovou křížovou cestou prošlo, jsem si zachoval a toto opět dne 18./9. 1900 na novo sel. Vzešlo krásně, než myši vzdor stálému hubení dosti se v něm rozmohly, tak že na zimu dosti holých. t. j. vykousaných míst vykazovalo. Sníh slezl, země se oteplila a žito za- čalo vegetovati; holá místa zarostla — myši dle všeho kořínkům neuškodily — a v celém katastru marně bys hledal dnes líp urostlé a nasazené žito než toto. Ovšem, že na vyzimování osení má velký vliv i jakost a úprava půdy; než tento dobrý stav žita přičítám výhradně jen semenu, neboť co se mi nedostalo semene, dosel jsem semenem té samé od- růdy ale starým, ze sklizně r. 1899 - část tato ale vykazuje již místa vyhynulá. Se pšenicí to je asi to samé. Když nám loni širifky většinou vyzimovaly, obával jsem se ji letos opět seti. Než zavrhnouti jsem ji také nemínil — smíchal jsem ji proto s červenou pšenicí českou stejnou dobou se širifkou zrající. — Směs též dobře pře- zimovala; ovšem později se nám teprv ukáže která odrůda ve směsce té bude převládati.

Pokus s pěstováním zemáků p. J. Nolče v Horních Počernicích. ako již po několik roků podnikl i r. 1900 naš aklimatisator, p. J Nolč v H. Počernicích velký pokus s pěstováním různých odrůd ze- máků, aby zkoušel odrůdy ty na jich úrodnost a na výnos škrobu. R. 1900. pěstoval na pokus 280 různých odrůd zemáků a o výsledku pěstování refe- ruje podrobně v odborných listech. My obmezíme naši zprávu v tom směru, že uve- deme v následující tabulce jen 20 odrůd nejvýnosnějších zemáků co do sklizně hlíz a pak co do výnosu škrobu: Jméno čís

1. Klenot 18.4 2. Kierpertův Marienfeldský 246 22.2 3. Prof. Orth. 19.0 4. Bruce 19.0 5. Kněžna Hatzenfeld . . 22.7 6. Leo 20.9 7. Montana 21.4 8. Prof. Märcker . .. 18.2 9. Prof. dr. Kühn . . 25.5 10. Bonza . . . . . . 22.5 11. Hero . . . . . . . . 22.5 12. Unica . . . . . . 18.2 13. Triumf 21.4 14. Tajný rada Thiel .. 21 1 15. Fortuna. 20.5 16. Žlutý Heralecký . . 23.3 17. Perkun 25.0 18. Sdružení zemědělců. 20.0 19. Corona . . . . . . . 21.5 20 Silesia . . . . . . . 24.4 21. Gratia . . . . . . . 201 22. Magnum bonum . . . 198 18.2 p. r.

23. Bismark . . . . . . 197 27.6 p. r. 24. Topas . . . . . . 197 21.4 p.r. 25. Maximum . . . . . 197 18.2 p. r. R. 1899. měly uvedené tuto odrůdy co do velikosti sklizně následující pořadí: Profesor dr. Orth (poř. 4), Bruce (poř. 5), Profesor dr. Märcker (poř. 11), kněžna Hatzfeld (poř. 12), Unica (poř. 9), Zdru- žení zemědělců (poř. 1), Silesia (poř. 2). Topas (p. 3). Čestné místo v obou roč- nících zaujímaly: Prof. dr. Orth, Bruce. Co do škrobnatosti uvésti lze násle- dovní: Po 1 ha sklizeno škrobu kg 1. Klenot 5726; 2. Bonza 5610; prof. dr. Orth 5471; 4. Leo 5470; 5. Bismark 5951; 6. Sdružení zemědělců 5262; 7. Prof. dr. Märcker 5093; 8. Montana 5026; 9. Hero 4938; 10. Perkun 4907; 11. Gratia 4904; 12. Unica 4861; 13. Bruce 4607; 14. kněžna Hatzfeld 4588; 15. Tajný rada Thiel 4579 atd. Pan Nolč jest ochoten veškeré tuto uvedené odrůdy k pokusům přenechati.

Americký stroj „Planet jun. irmou Clayton Shuttleworth k nám zavedený americký stroj „Planet jun.“ těší se v kruzích hospodář- ských čím dále tím větší oblibya to hlavně proto, že se dá vše- stranně použíti. Již v ročníku 24. pojednali jsme o velepraktickém stroji tomto. Tentýž dá se výměnou jednotlivých k práci po- užívaných součástí upotřebiti jako plečka, kultivator, oborávadlo ano i jako stroj secí. Obr. 124. znázorňuje dvoukolečkovou okopávačku soustavy této s různými po- užívanými součástkami, jež záleží z dvou párů různých okopávacích nožů, z dvou párů hrabic, z jednoho páru radliček, z jednoho páru úzkých a jednoho páru širokých radlic kultivatoru a jednoho páru kotoučů k ochraně rostlin, Výměna všech uvedených součástek — z kalené ocele zhotovených — provede se lehce a rychle. Celý stroj s uvedeným příslušenstvím váží pouze 21 kg a stojí toliko 60 K. V nejnovější době používá se „Planet jun.“ zejména k přerozmanitým pracím v zelinářství, vůbec v zahradnictví a obr. 125. a 126. znázorňuje tentýž stroj v za- hradě zelinářské a sice obr. 125. jako plečky při praci v kulturách zelných po- užívané a obr. 126. upotřebené k oko- pávání cibule. *) Značí: p. r. = poloranný, p. = pozdní.

Doba zraní p.r p. r. p. r. p. r. p. r. p. r. p. r. p. r. p. r. p. r. p. r.

Skrob- natost 22.7

Upozorňujeme naše rolnictvo opětně na výborný stroj tento a firma Cleyton a Shuttleworth v Praze podá každé žádané objasnění.

Rychlení jahod. Napsal J. V. Chmelař v Chroustově, pošta Bohdalov na Moravě. ychlení jahod je jednoduché a působ mnohé radosti a také slušný užitek. Ku rychlení ve velkém je však třeba zvláštních výhřeven, pařenišť; ovšem že mohou se v malém rychliti také v pokoji za okny, avšak jen nejrannější odrůdy. Sazenice ku rychlení vypěstují se následovně: Koncem července, neb začátkem srpna vy- hledejme silné hřízence, které se nalézají bezprostředně u trsu mateřského a přesaďme je na záhon chlévským hnojem dobře po- hnojený, ve vzdálenosti 20 cm od sebe. Pře- sazování děj se za deštivého počasí na večer, nikdy za slunečního parna, protože kořínky trsů jahodových jsou citlivé a svitem slunce se snadno poškodí. Rostlinky zalévejme, vy- plejme čistě a pohnojme. Úponky musí se bedlivě ihned odstraniti, aby trsy náležitě sesílily. V zimě přikryjí se rostlinky drobným hnojem, smrčím, neb suchým listím. Na jaře odstraňme pokrývku, pouze drobný hnůj na záhonkách ponechme. Za deštivého počasí hnojme důkladně tekutým hnojivem a odstraňme ihned veškeré úponky a květy. Asi koncem června přesadí se tyto trsy do 12 cm velkých květináčů. Práce ta musí se konati ve stínu. Ze záhonků smí se jen tolik trsů najednou vybrati, kolik za hodinu vsaditi můžeme. Na to upravme 1 m široký záhon, potrusme jej na 12 cm vysoko po- pelem a založme do něj květináče do polo- vice. Za parného počasí mohou se trsy prvních 14 dní slabě zastíniti; po uplynutí této doby jsou zakořeněné a zastínění se odstraní.

Nyní je časté zalévání hlavní věcí. Za suchého a parného počasí musí se trsy za- lévati dvakrát denně, ráno a na večer a aspoř jednou týdně pohnojiti tekutým hnojivem, nejlépe rozředěným trusem slepičím nebo holubím. Jeli kořání náležitě vyvinuto, musí se rostlinky přesaditi do květináčů 15 cm velkých. K cíli tomu beře se silný kompost, načež se květináče na staré stanoviště založí. Veškeré úponky, snad se utvořivší, musí se také nyní hned odstraniti, poněvadž se jimi trsy seslabují a výnosnost poškozuje. Od přesného provedení těchto prácí zá- visí zdar rychlení. Na počátku zimy přenesou se květináče do vyklizeného pařeniště, nebo z nedostatku toho do chráněné místnosti, položí se na stranu, přikryje smrčím a suchým listím. Jak již praveno, jahody mohou se rychliti ve výhřevnách, v pařeništích neb ve zvláštních místnostech. K cíli tomu postaví se nejsilnější trsy pěkně očištěné, co možná blízko ke sklu a zakropí se. Vzduch musí býti v místnosti čistý, vlhký a musí se tedy dle potřeby pod- laha denně pokropiti. V prvních dvou týdnech udržuje se teplota na 6° R, pak zvýšuje se vždy po dvou týdnech o 2° až na 14° R. V době květu může se teplota o 2° snížiti, trsy se nekropí a hodně mnoho se provětrává. Pel při vlhkém vzduchu rád plesniví, v tom případě jest vývin plodů nemožný. V době vývinu ovoce musíme každý trs co nejpečlivěji pozorovati a každý nahnilý lupínek ihned odstraniti. Jakmile jahody od-