Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 379.

Jakou kukuřici budeme síti na zelené krmení? Napsal Hynek V. Burian. rázdny jsou půdy, prázdna patra, perny, senníky a jak všechny ty skrýše na píci národ náš jmenuje. Krmení je málo, stlaní také a letošní jaro jest neustále tak studené, že zle rolníkům ublí- žilo. Nikde žádná píce neroste a rolník musí jen plniti žlab ze zásob píce suché; ale těžko bráti tam, kde ničeho není. Jetele ve velké části králov- ství Českého sežrány a zničeny jsou od myší a musely býti bud zaorány neb je nutno zasívati do nich traviny, aby zhoustly. I tam, kde jsou jetele dobré, bude rolník rád, když bude moci jetelem krmiti o tměsíc později, než krmívá jindy, pro- tože jest všechno zpozděno. Na takovou bídu o píci nedá rolník už příště dojíti. Sena luční a jetelová bude sušiti pro zimu a nebude jimi plýtvati. jako to dělal dosud. A tak leto mnohý rolník zmoudří pro celý budoucí život ! Bude se starati o to, aby měl vždy hojné zásoby píce pro dobytek, zásoby takové, aby mu raději vydržely na dva roky než na jeden. — Rolník bude pěstovati více pícních rost- lin a zejména rostlin takových, které až dosud byly mu v časo- pisech doporučovány, jako velmi vydatné a dobytku milé k poží- vání, jako jest n. př. kukuřice. V minulém čísle tohoto ča- sopisu bylo dotazováno, „který druh kukuřice jest nejlepší k setí na zelenou píci“. Dříve vždy doporučoval se jako nej- lepší druh kukuřice koňský zub, který u nás v Evropě uzrává jen ve Španělsku, jižní Italii a v Turecku.

Naši bratři Jihoslované nejsou však na to dosud připraveni, aby mohli pro naši potřebu dodávati takové druhy kukuřice. jaké si u nás přejeme. Avšak postaráme se letos o to, abychom mohli na příště od nich kupovati i koňský zub i jiné druhy kukuřice a plodin, které potřebujeme. Na otázku, jaká kukuřice hodí se u nás nejlépe ku pěstování na zelené krmení, sděluji tuto z vlastní zkušenosti, že kuku- řice rozeznáváme asi 100 druhů. Největší část náleží krajinám teplým, kde od časného jara až do pozdního podzimu panuje veliká teplota. Kukuřice potřebuje delší čas a mnoho tepla ku svému vývinu a jen málo druhů jest, které se vyvinují rychle a uzrávají v čase krátkém při teplotě nižší. Tyto druhy kukuřice však dávají stéblo krátké, klas malý a zrno drobné. Chceme-li seti kukuřici na píci zelenon, budeme k tomu cíli vyhledávati druhy z krajů teplejších, bujně do výše rostoucích a ne- soucí klasy 40—50 cm dlouhé — ovšem druhy u nás neuzrávající. Koňský zub náleží k takovýmto druhům. Sejeme-li ho ke konci května neb v červnu, vyroste nám až na 3—32 m vysoko a dává píce veliké množství, jako nedo- vede žádná jiná rostlina dáti. Avšak semeno koňského zubu dostanese k nám obyčejně špatné a drahé. Za 100 kg nutno pla- titi 40—50 K a při tom bývá dobrá polovice semene neklí- čiva. Buď je semeno staré a plesnivé neb jsou klíčky od myší vykousány. Pak ještě ob- chody semenářské často nedo- dají nám ani semeno v čas, kdy ho potřebujeme.

Kdo chce kukuřici na zelenou píci pěstovati: zakup sobě ne koňský zub, ale kukuřici Sriem- skou neb Slavonskou. Tam pěstují nyní vydatný, konskému zubu příbuzný druh »Incarova.« Zrna této kukuřice jsou podobna zrnům kukuřice koňského zubu, jen v barvě jest rozdíl. Tato Incarova není bílá, ale začer- venalá a má vřeteno červené. Ona uzrává v krajinách okolo dolního Dunaje. — Jiná po- dobná kukuřice jést Tuskarova. I ta jest koňskému zubu po- dobna, ale zrna delšího, těžšího a ne tak plochatě širokého, ale více klínovitého a barvy vo- skově žluté až do hnědožluta. Tyto dva druhy dodávají se k nám nyní často pod jménem kukuřice uherská a za tytéž ceny jako kukuřice jiná ke krmení. Oba tyto druhy hodí se vý- borně ku setí na zelené krmení, neb vyrůstají u nás na 3 1/2 — 4 m vysoko a mají ještě tu výbornou vlastnost, že odnožují bohatě. Loňského roku, i letos opět, po několikráte viděl jsem kuku- řici obou těchto druhů smícha- nou ve skladišti družstva pro nákup a prodej v N. Bydžově, které ji zakoupilo z Vídně neb Budapešti pro svoje členy jako krmivo pro vepřový dobytek. Kukuřice tato byla v každém ohledu dokonalá: čerstvá, vy- zralá a zdravá. Taková kukuřice jest 3—4krát levnější než koň- ský zub a také tolikrát lepší. Tyto kukuřičné druhy můžeme obdržeti ze všech velkoobchodů kukuřičných a naše družstva opatří ji za normální cenu ku- kuřice krmné. A nyní povězme si také něco o pěstování. Kukuřice miluje všecky půdy hlinité, úrodné, hluboké, teplé se spodkem pro- pustným, jen když nejsou mokré. Hnojení snese tolik, kolik jí ho jsme s to dáti a je za to vděčná. Kdo chce pěstovati kukuřici na krmení zelené, pohnojí ke ku- kuřici silně hnojem chlévským a po případě ji ještě poledkuje.

Obr. 122. Hruška Marguérite Marilat