Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXVI.

2

V Chrudimi, dne 25. dubna 1901.

Chrudim

3

Čislo 30.

4

odářsl list.

5 Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samospráv.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samospráv. Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejmeně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi — Účet pošt. spoř. č. 850.036. — Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, riditel střed. hosp. školy v Roudnici, poslanec zemský. llavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku.— G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — B. Beniš, jednatel hosp. spolku v Němčicích. — A. Dokoupil, prof. střed. hosp. školy v Cbrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanec v Opočně. — F. řessler, prof.stred. hosp. školy v Chrudimi. — V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze. — A. Leníčková, koč. učitelka zeměď. rady v Luži. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — K. Kříž, řiditel úřadu okr zastupitelstva v Chrudimi. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, statkář v H. Počernicích. — J. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. — 1. Staroštík, říš. posl. v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střední hosp. školy v Chrudimi. — J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek, správce zimní hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. Ant. Stěpánek, řiditel velkostatku v Medlešicích. — J. Trojan, professor střed. hosp. skoly v Chrudimi. — J. Vaňha, ředitel pokusné stanice v Brně.

Eckert doktor Lambl K Adámek G Burghauser profesor H V Burian Beniš A Dokoupil J Dvořák V Ježek A Leníčková Luža L Jozek J Munzar J Nolč Prokůpek Staroštík J Stoklasa J Stříteský J Svozil K Šafránek J Šlais J Trojan J Vaňha Chrudim Roudnice Praha Hlinsko Bydžov Němčice Opočeň Č . Brod Rakovník H . Počernice Kutlíře Hunčovice na Morava Selo Olomouc Volyň Dobřikov Medlešice Brno hospodářský průmysl

6 article

Obsah: Obrat v tržební politice Německa. (K. Adámek.) — Jakou kukuřici budeme síti na zelené krmení. (H. V. Burian.) — Dva nové druhy ovoce. — Čeřnání kořínků řepy čili spála. (Jos. Stříteský.) — Vyzimované ozimy, (Josef Dole- žal.) — Pokus s pěstováním zemáků p. J. Nolče v Hor Počernicích.— Americký stroj„Planet jun.“- Rychlení jahod. — Pravidla o používání chilského ledku. — Noviny národohospodářské — Rozma- nitosti. — Drobné zprávy. — Záležitosti spolkové. Zvědy a odpovědi. — Zprávy tržní. — Litera- tura. — Insert

K Adámek H V Burian Stříteský Dole J Nolč Německo Jos Počernice Čeřnání kořínek

7 article Obrat v tržební politiee Německa. Napsal Karel Adámek.

Obrat v tržební politiee Německa. Napsal Karel Adámek. a vývoj tržební politiky v Evropě bude míti obnovování tržebních smluv čelných států obchodních vr 1903 rozhodujícího vlivu. K těmto úmluvám konají se na všech stranách pilné přípravy avšak z dosavadní diplomatické re- servy vystoupilo dosud jedině Německo. Némecká řiše učinila ve všech oborech hospodářských v posledním desitiletí po- krok ohromný a závodí té doby s úspěchem na trzích světových s předními velmocemi: s Anglií, Spojenými Obcemi i s Rusi. Do Německa bylo ve speciální tržbě zboží: přivezeno vyvezeno tun mil, mk. tun mil. mk. r. 1890 28.142.800 za 4272.9 19,365.100 za 3409.6 1895 32,537.000 „ 4246.1 23,829.700 „ 3424.1 1899 . 44.652.300 „ 5783.6 30,403.200 „ 4368-4 V l. 1890 -1899 vzrostl Německa přívoz o 16,209.500 marků nebo 58.9%, vývoz o 11,038.100 nebo 56.9%. Némecko jest v tržbě plodinami a potravinami pasivní, v tržbě tovary stále aktivnějším. Do Německa bylo potravin, požitkovin a dobytka: přivezeno vyvezeno tun mil. mk. tun mil. mk. r. 1890 . 4,731.500 za 13970 1,692.800 za 470-7 „ 1899 7,852.300 „ 1728.4 2,497.900 „ 478.8 Surovin průmyslových bez drahých kovů: r. 1890 . 21,912.000 za 1767.0 16,181.900 za 708.3 „ 1899 34,685.000 „ 2607.1 25,299.700 „ 9016-1 Tovarů r. 1890. 1,488.600 na 981.1 1,590.100 za 2147.5 „ 1899 2,164.000 „ 1147.6 2,605.200 „ 2712.1 V l. 1890—1899 vzrostl přívoz potravin. požitkovin a j. o 331.4 mil. mk. (= 6.9%). vývoz o 8.1 mil. mk. (= 0.5%); pasiva této tržby vzrostla z 927.3 mil. mk. na 1249.6 mil. mk., tedy o 3223 mil. (= 34.7%). V tomto období vzrostl přívoz surovin

Adámek Německo Evropa Anglie Rus 1,590

8 article

průmyslových o 840.1 mil. mk. (= 3 89) vývoz o 307.8 mil. mk. (= 1.99%), pasiva př této tržbě z 1058.7 mil. mk na 1591.0 mil mk, tedy o 532.3 mil. mk. (= 49.4 %%) Přívoz tovarů do Německa vzrostl v letech 1890—1899 o 166.5 mil. mk. (= 11.27) vývoz v té době vzrostl o 664.6 mil. mk. (= 41.9%), aktiva vzrostla tedy z 1166.4 na 1564.5 tedy o 398.1 mil. mk. (= 34.1%%). Z těchto rozvah patrno, že Německo přistoupí k jednání o obnovení tržebních smluv s Rakouskem, Italii, Švýcarskem. Belgii a Rusi, jež trvaji do r. 1903, za poměrů změněných a že bude při tomto vyjednávání sledovati jiné cíle, než při uza- vírání smluv, jimiž jest dosud vázáno. Německo koná s největší energii pří- pravy k tomuto hospodářskému zápasu, jimž bude také rozhodnuto o jeho prven- ství v tržbě mezinárodní. Zvláště pak němečtí agrárníci vyvinuji přímo zimniční činnost na uhájení hlavních postulátů svého programu, domahajíce se především vydatného zvýšení obilních ceh (35 mk. při 1 tuně na pšenici a žito, 50 mk na ječmen atd.). Touto akcí agrárníků byl ze své reservy také říšský kancléř hrabě Bülow vylákán, kterýž svými programovými projevy v pruské snémovně poslanců 26./1 t. r. a na říšském sněmě německém 6./3. t. r. vyvolal netoliko v Německu, ale i ve všech interesovaných státech velké vzrušení.

Bülow Německo Rakousko Švýcarsko Belgie Rus

9 article

Hr. Bülow v těchto projevech přistoupil zásadně ku zvýšení obilních cel a tím zaháji důležitý obrat v tržební politice německé V pruské sněmovně poslanců prohlásil hr. Bülow, že jest odhodlán ku zavedení dostatečného zvýšení celní ochrany země- dělských plodin a mimo jiné pravil; „Nové tržební smlouvy nemohou býti prostým opisem smluv stávajících; musí býti brán zřetel ku změnám, jež se zatím v hospodářství udály. Náš průmysl musí býti chráněn proti znesnad- ňování odbytu v cizině. Střehnouce zájmy své země, nemáme nepřátelských záměrů ku svým dosavádním a bohdá i příštím přátelům obchodním. Doufám, že se dohodneme; avšak jim k libosti se nedám strhnouti k takovým tržebně-politickým činům, jichž útraty by musilo nésti Německo. Při naší nové celní politice budou rozhodnými toliko zájmy německé. Německo není v politickém a hospodářském ohledu od ciziny odvislejším, než cizina od něho. Základem vzájemných styků jest naprostá reciprocita a úplná neodvislost.

Bülow Hradec Německo

10 article Projevy tyto snažil se hr. Bülowo při

Projevy tyto snažil se hr. Bülowo při rokování o zahraniční politice na říšském sněmě, aby ukonejšil pobouřené sousední státy, diplomaticky zjemniti. Pravil: „Vláda musí především střehnouti všeobecné hospodářské zájmy země a čím lépe se jí to daří, tím lepší jest její hospodářská politika. Země- dělství jest nejdůležitějším odvětvím národní vi- roby, jest základem hospodářské neodvislosti země a proto má plné právo žádati za účinnou pod- poru svého vývoje vládou.“ „Zvýšení cel na obilí pokládám za nezbytné. Zvýšení toto jest obmezeno pouze ohledem na zachování rozvoje a vývozu našeho průmyslu a se zřetelem na veškeré podmínky výživy našeho děl- nictva Pro německého dělníka není láce plodin zájmem nejdůležitějším; důležitějším pro něho jest takový vývoj všech tříd společenských, aby měl trvale zabezpečeno výnosné zaměstnání.o Při tomto oceňování zemědělství pro hospodářskou samostatnost Německa měl hr. Bülow asi na zřeteli dokazování ně- meckých agrárníků, že by bylo lze v Ně- mecku při dostatečné celní ochraně,a při zabezpečení přiměřených cen obilí po- třebné chleboviny domácí sklizní opatřiti.

Bülow Německo

11 article

Na valném shromáždění ústředního svazu německého rolnictva 11./2. t. r. mimo jiné místopředseda dr. Rosike pravil: „Spravedlivým jest nárok německého sedláka, aby mohl přiměřeně ku nynějším kulturním po- měrům německého národa žíti. Avšak k tomu jest potřebí, aby ceny plodin hospodářských byly na úrovni, odpovídající nynějším kulturním poměrům Německa a nikoliv poměrům nekulturních národů.“ Na shromáždění byla přijata resoluce; »Utvářením nových celníc h sazeb a novými tržebními smlouvami bude rozhodnut osua německého rolnictva, kteréz opětného po- škození svých zájmů nesnese.« Tak jest hr. Bülow zásadně ve shodě s německými agrárníky, kteří také jeho programové projevy radostně uvítali.- Tímto přichýlením se k ochranné politice agrární vyvolal hr. Bülow odpor německého dělnictva, průmyslnictva a obchodnictva. Dělnictvo se vzpírá takovému zdražování nejnutnějších a nejvšeobecnějších potřeb domácnosti bez poměrného zvýšení mzdy; jemu opět odporuje průmyslnictvo, proto že by zvýšováním nákladů výrobních po- zbylo cizích trhů, bez nichž hlavní větve německého průmyslu nemohou obstáti. Průmyslnictvo a obchodnictvo německé těžce nese, že hr. Bülow neoceňuje vý- znam průmyslu a tržby pro hospodářskou mohutnost říše německé a že nestranně

Rosike Bülow Německo kulturní národ