4
article
menceau tamnější klerikály volající u příležitosti
uzavírání nepovolených řádů řeholních po — s vo-
bodě. Pravil k nim: »Dnes mluvíte o svobodě, po-
něvadž, strana autority, jste v tísni; připadáte
mně jako Rabelaisův (Rabelais byl znamenitý satyrik
francouzský — pozn. ligisty) Panurg, kterýž když od
svatých ničeho neměl již čekati, volal
ďábla k pomoci. Vaším ďáblem je svoboda.
Za monarchie jste se o ni nesťara li. Nyní
jde jen o otázku rozhodující: Chcete Francii Říma
nebo Francie revoluce? My zůstaneme vojáky revo-
luce, chceme občanský mír, ale nikoli mír, jaký nám
nabízí Řím. Nikdo nás nezadrží v díle našem, my
jsme silnějšími a dílem naším jest mír o svo-
bozeného svědomí.«
Úsudek klerikální učitelky o pokrokovém
učitelstvu. Ve Vídni konali pokrokoví učitelé pro-
testní schůzi proti klerikální straně, jež učitelstvo pro
jeho svobodomyslné zásady stále pronásleduje. Na
schůzi této byl velice zajímavým výrok klerikální
učitelky sl. S roblovy. Pravila, že ve svých listech
čítala vždy hanu o shromážděních svobodomyslného
učitelstva, jakoby tu ani učitelů nebylo, a celé schůze
ty prý jsou jen pustou vřavou. »Přesvědčila
jsem se, že.je to lží. Nemůžete ovšem žádati na
mně, abych přes noc své přesvědčení zapřela a k vám
se hlásila, zajisté byste pak divně soudili o mém
charakteru; tolik však slibuji, že na příště vysvětlím
ve své straně, jak vážně a důstojně pojednává
pokrokové učitelstvo o svých potřebách
a budoucně doufám, že získám řady stoupenců, aby
se vašich schůzí súčastnili a sami omyl svůj poznali,«
Takových spravedlivých žen je mezi klerikálními uči-
telkami hrozně málo. Veliká většina jich bude nadále
bezmyšlenkovitě všemu, co páchne pokrokem, spílati
a nadávati.
Rabelaisův
Rabelais
Řím
Francie
Vídeň
5
article
Trpkou ztrátu utrpělo dělnické hnutí holandské.
Soudružka Kornelie Huygenso vá, slavná spisova-
telka holandská, zemřela. Nejen svými básněmi pů-
sobila ve prospěch proletariátu, stála také skutečně
v popředí osvobozujícího boje, jsouc členkou předsta-
venstva našich holandských soudruhů a soudružek.
Nejen zábavné, nýbrž i zásadní poučné spisy vydala,
jako »Láska v žití žen« a »Darwin-Marx«, v kteréž
knize usilovala o důkaz jednotnosti přírody a společ-
nosti dle názorů obou velkých duchů.
Ženy ve stávkách. Ve Francii súčastnilo se
r. 1901 vedle 100.096 mužů 10.299 žen slávek.
Huygenso
Darwin
Marx
Francie
6
article
Učené ženy se nevdávají. Jak »Več. L.« píše,
zjistila Miss F. Melvilleova v Edinburku v konferen i
»žen pracovnic«, že dle statistiky, kterou provedla,
má vyšší studium ženské ten smutný ná ledek, že
skoro všechny dámy, které z universíty si přinesly
tituly doktorské, se nevdávají. Proč? M. Melvilleova
míní, že jsou tři důvody: 1. Ženy doktorky stavše se
samostatými svým doktorským diplomem dosáhly,
čeho chtěly: aby byly neodvisly; následkem toho ne-
vyhledávají manželského jha. 2. Muži zdráhají se
učené dámy bráti si za manželky, neboť se bojí ž n
přiliš vzdělaných; soudí, že když žena má rozum,
nemá prý srdce. 3. Muži jsou toho náhledu, že že a
prostředně vzdělaná jest lepší manželkou než učená.
M. Melvilleova má za to, že to není mužům k veliké
cti, když bojí se bráti si za manželku ženy učené.
Proti jejich odporu nelze ovšem nic podnikne uti.
Ženská vesnice. Petrohradské noviny uveřejňují
zajímavou zprávu o jedné vesnici v Rusku, řízené
ženami. Je to obec Nikolskoji. Muži jsou skoro ve-
směs na práci buď v Petrohradě, buď v Moskvě neb
i v jiných městech. Přes to, že muži nejsou doma,
vedou ženy správu obecní vzorně a vyřizují všechny
přípisy vyšších úřadů. V obci je čisto, ženy přesně
chodí do obecní rady, není tam opilců ani nočních
ne pokojů, vůbec ženy pojímají úkol svůj spravedlivěi
a vážněji nežli muži. Osobních hádek dík ráznosti
starostčině bývá málo.
F Melvilleův
M Melvilleův
Nikolskoj
Edinburk
Rusko
Petrohrad
Moskva
7
article
Literární jubileum slavila tyto dny proslavená
polská spisovatelka Marie Konopnická, narozená
v r. 1846. Ve své literární tvorbě napodobovala zprvu
francouzské romantiky, ale poznavši tvrdý a neuprosný
život, vždy stejný a bezohledný, brzy se z toho vy-
bavila. Kresl la pak svoje obrázky s hlubokým pro-
cítěním a porozuměním pro všechny, kdož kol ní
úpěli pod drsným jhem společenských poměrů. Něžnou
její duši vytušíme i z prosté črty »Kouř«, otisknuté
v letošním Dělnickém kalendáři.
Úmrtnost dětí v Evropě. Zajímavá data o po-
měru úmrtnosti dětí do 1 roku stáří v různých evrop
ských státech přináší »Statist. Journal de Paris«. Dle
zprávy této, reprodukované časopisem »Zdraví«, jsou
nejpříznivější poměry v ohledu tomto v Irsku a ve
Švédsku, kde umírá z 1000 dítek ročně průměrně
asi 100 před dosažením 1 roku. Pak přijde Dánsko,
Řecko a Anglie, kde číslo to dosahuje 140a
150. Hůře jsou již na tom: Francie, Belgie,
Italie, Švýcary, Rusko, Nizozemí a Prusko
s úmrtností 170 až 210 dítek na 1000. Nejhůře pak
jsou na tom děti ve Würtembersku, — Rakou-
sku (!), Bavořích a Prusku. V prvých dvou
státech nepřežije první rok svého věku 250, v třetím
270 a v posledním 300 dítek!... Jako skoro vždy,
kdy jedná se o otázky kultury a pokroku, tak i ve
zdravotnictví stojí Rakousko skoro až na posled-
ním místě!
Konopnická
Kresl
Paris
Evropa
Irsko
Švédsko
Dánsko
Řecko
Anglie
Francie
Belgie
Rusko
Nizozemí
Prusko
Würtembersko
Bavory
Rakousko
8
article
Ve prospěch zřízení ženského gymnasia na
Moravě zahájila čilou akci Jednota učitelek morav-
ských. Nejprve činila pokusy, aby dívkám bylo do-
voleno súčastniti se vyučování na některých gymna-
siích, jako na př. na obecním gymnasiu v Kyjevě a
matičním ve Vyškově, ale školské úřady to nepřipu-
stily. Následkem tohoto reakčního odporu školnich
úřadů usnesla se Jednota učitelek moravských utvo-
řiti zvláštní spolek na vydržování soukromého gym-
nasia ženského na Moravě. Ku vypracování stanov
tohoto spolku zvolena zvláštní komise. Je to pra
malá čest pro rakouský stát, když celá řada škol
musí býti vydržována z peněz soukrom-
níků, zatím co ročně stamilionů vyhod
se na vojáky, flinty a kanonyl
46 kilometrů, uběhnutých za jedinou noc!
Morava
Kyjev
Vyškov
9
article
Mnohá čtenářka bude kroutit hlavou nad tímto ti-
tulem, neboť jistě bude se jí zdáti nemožným, uběh-
nouti za jedinou noc tak velkou vzdálenost. A přece
jest sta a tisíce děvčat, jež takový rekord třeba
kolikráte do roka dokáží.. . Na doklad na-
šeho tvrzení dovoláváme se časopisu veřejného zdra-
votnictví »Zdraví«, dle něhož valčík prostředně dlouhý
znamená tolik, jako běh zdélí 1 kilometru. Čtverylka
se svými 4 figurami vydá bez mála 2 kilometry, ma-
zurka 900 metrů a polka 800 metrů. To znamená,
že při taneční zábavě, jež trvá od 10 hodin večer
do 5 hodin ráno, urazí tanečnice, která je stále
v kole (a těch je dosti) za tuto dobu aspoň 50 tisíc
kroků, což rovná se pochodu asi 46kilometrovému
— Nyní si k tomu přimysleme, v jakém ovzduší (plném
prachu, kouře a výparů) taková tanečnice vzpome-
nutý »pochodový« výkon, za nějž by se žádný tu-
rista styděti nemusil, koná a uznáme, jak nesmírně
škodlivým musí býti každý takový upřilišněný tanec
pro lidské zdraví.
Zemědělská vysoká škola pro ženy bude zří-
zena v Rusku. Zřízením tohoto ústavu bude umož-
něno ženám studovati zemědělství, mlékařství, za-
hradnictví, včelařství, chov drůbeže, dobytka a pod.
Do ústavu vstoupiti mohou absolventky ženského gym-
nasia. Kurs potrvá 3 léta a budou se studiem také
Rusko