2
masthead
V Praze, dne 11. dubna 1900.
Praha
4
article
Hedakce, administrace
srpedice:
Praha. Pštrossova ulica,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy s
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Hoxapečstěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté he
Pštrossův
Praha
5
article
KATULILKÉ LISl
KATULILKÉ LISl
dině polední
Jednotlivé číslo xa
Telefon redakce č. 112e.
6
article
Fředplatné pro
Praku
n donáškou do
domu:
měsíčně. . . ..
K 2.80
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně ... K 8.—
celoročně... . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
po Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
gle, Anglie a Ruska:
Štvrtletně . .. K 18.20
celoročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Bela
Anglie
Rusko
Italia
7
article
Slunce vychází v 5 hodin 18 minut ráno.
Slunce zapadá v 6 hodin 46 minut večer.
Středa:
S v. Lev, papež.
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně.
P ' án
8
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
(IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 11.)
V Praze, 10. dubna
Dnešní sněmovní schůze podobala se svým
rázem všem schůzím, kteréž konávají se před
svátky. Značná část poslanců pomýšlí v takové
chvíli z pravidla více na domov, nežli na povin-
nost, jaká je spojena s mandátem. Loučívá se
s matičkou Prahou přidržujíc se hesla: čím dřív,
tím líp.
Bylo-li na začátku dnešní schůze ve sněmovní
síni poměrně dosti poslanců, řídnul jejich počet bě-
hem hodin prchajících vždy více a více. Později
zbylo jich ve sněmovně jen několik tuctů. A přece
jednalo se o věc nejen časovou, nýbrž i nad po-
mýšlení vážnou a důležitou: o návrh poslance
Kaftana, týkající se vydání zákona ohledně
prodeje uhlí v království českém dobytého. Před-
mět zajisté, jenž již po celou řadu neděl udržuje
v neutuchajícím, občas přímo horečném napjetí
všecky vrstvy třídy našeho obyvatelstva.
Kaftan
Praha
9
article
Nedá se upříti, že řečníci, již dnes ujali se
slova, opakovali částečně vývody včerejších řeč-
níků, přece však zasluhovali větší pozornosti, nežli
jaká jim byla věnována. Svědčí bohužel o nedo-
statečném zájmu pro věc, kteráž má na zřeteli
všeobecný prospěch, že i z těch poslanců, kteří
zbyli ve sněmovně, jenom jedna část tvořila sbor
stálých a neunavných posluchačův.
Hlavní slovo vedli dnes poslanci, přísahající
na prapor Wolfův. Prvním z nich byl spisovatel
Rafael Pacher, poslanec za městskou skupinu
chomutovskou. Návrh by se mu dosti líbil, ale za-
ráží jej požadované pozemštění uhelného obchodu,
protože by vedlo prý — kdo by se nesmál? —
k jazykovému útisku Němců. Inu, všude lidé,
v Chomutově Němci.
K posl. Pacherovi řadil se posl. Stein, jenž
mluvil dlouho a dlouho a vykládaje jakýsi plán
své sociální opravy, nemohl si odepříti, aby ne-
zapěl císaři Vilému I. a kn. Bismarkovi, jež oba
ctí strana radikálně-německá jako své největší
svaté, nadšené slavohymny. Šťastnějším byl řečník,
když poukazoval na hltavost židovských vydři-
duchů. V tomto ohledu souhlasil s ním také posl.
Wolfův
Pacher
Němec
Stein
Vilém
Chomutov
10
article
Opitz a konečně také třetí německo-radikální
řečník posl. dr. Reininger.
Z českých poslanců promluvili dva: poslanci
Březnovský a dr. Fořt. První zabýval se
nejen židy, nýbrž i vídeňskou poslední anketou a
vládou. Posvítil také řádně při tom na malomoc,
jakou jeví ministři nejen proti židovským uhlo-
baronům, nýbrž i proti svým podřízeným — mini-
sterským radům. Rečník měl dnes šťastný den
vůbec. Rozesmál své posluchače podařenými zdra-
vými vtipy několikráte.
Vítěznou palmu ze včerejšího i dnešního řeč-
nického turnaje odnesl si posl. dr. Fořt. Hlubo-
kými vědomostmi vynikaje a moha se honositi
vzácnou duchaplností roste dr. Fořt na poli sně-
movním každým dnem. Upoutal si proto svou po-
zoruhodnou řečí nejpilnější a nejvytrvalejší zástup
posluchačů. A to i přes to, že vítal sice dobrou
intenci posl. Kaftana, ale i přes to návrh svého
klubovního kollegy prohlásil za neuskutečnitelný.
Opitz
doktor
Reininger
Březnovská
Fořt
Rečník
Kaftan
11
article
Přinášíme řeč posl. dra. Fořta v delším a
přesném výtahu níže.
Jako řečník poslední měl promluviti posl. dr.
Baxa. Prohlásil však, že mluviti nebude, protože
sněm není kompetentní. Jest odhodlán mluviti jen
ve sněmu království Českého a nikoliv před sou-
kromým shromážděním. Povstala následkem toho
mezi posl. drem. Baxou a J. J. nejv. zemským
maršálkem delší kontroverse, do které vmísil se
později také posl. Wolf. Špatně vychovaný tento
neomalenec — zdá se — zrovna číhal na příleži-
tost, aby mohl nejv. zem. maršálka uraziti. Ale
slina jeho jedovatosti věru tak vysoko nedostříkne.
Nejv. zem. maršálek zachoval klid přímo železný.
Imponoval jím jak dru. Baxovi, tak posl. Wolfovi
a obhájil včasným ukončením schůze nejen svou
autoritu a pravomoc, nýbrž dovedně zabránil i
dalším hlučným scénám.
Příští schůze bude ve čtvrtek po svátcích.
Bude v ní pokračováno v debatě dnešní a první
ujme se v ní slova posl. dr. Baxa.
doktor
Baxa
Wolf
12
article
Nejv. maršálek zemský zahajuje schůzio
11. hod. 25 min. dopoledne a přikazuje bez prvního
čtení komisím návrh posl. dra. Dvořáka a soudr.
ohledně změny některých článků řádu volení v ob-
cích království českého, návrh posl. Schwar ze
ohledně upravení právních svazků učitelstva, návrh
posl. Doležala ohledně ustanovení článku 5. sta-
nov zemského jubilejního podpůrného fondu císaře
a krále Františka Josefa I., návrh dra. Zátky ohledně
účinků slev přímých daní volební reformou stanove-
ných na volební census do sněmu, posl. Nowaka
ohledně opatření prostředků ku stavbě místní dráhy
z České Lípy do Šenova Kamenického a návrh pos
Albla ohledně ukládání daní na polní hospo-
dářství.
Posl. Udržal podává návrh čelící k financo-
vání prací melioračních, posl. dr. Podlipný návrh
ohledně užívání titulatury a označování c. k. místo-
držitelství v království českém, jakož i zeměpanských
úřadů na př. c. k. zemské školní rady, c. k. poštov-
ního ředitelství atd, posl. dr. Pacák a soudr. na
vyšetření škod způsobených vodami v okresu kutno-
horském a čáslavském a nutnou odpomoc.
Dvořák
Doležal
Nowak
Albl
Posl
Udržal
doktor
Podlipná
Pacák
Český Lípa
Šenov Kamenický
král František Josef I
13
article
Posl. Jaroš dotazuje se místodržitele ohledně
odpisu daní obce Veselice v okresu Nové Město, stí-
žené živelními pohromami, posl. Hořica, je-li vláda
ochotna ujati se konečně rozhodně a opravdově úpravy
Litavky a Berounky a těžce postiženému obyvatelstvu
hned potřebné podpory uděliti, aby zemědělci, pokud
to jde, pozemky své upraviti a znovu osíti mohli?
Posl. Josef Horák podává návrh za poskytnutí
státní pomoci rolnictvu v krajinách živelními neho-
dami stížených a dále návrh ohledně pokusného pě-
stování tabáku v král. českém.
Po té přechází se k jednacímu pořádku
a sice vykonává se volba jednoho člena komise roz-
počtové celým sněmem.
Dalším předmětem je pokračování v prvním
čtení návrhu posl. Kattana a soudr. na vy-
dání zákona ohledně prodeje uhlí
v království českém dobytého.
Posl. Pacher jest povděčen, že Kaftanův ná-
vrh vyvolal tak velikou debatu, ačkoliv nesouhlasí
s jeho obsahem. Je sice srozuměn s prostředky, jimiž
chce odstraniti uhelnou lichvu, strana jeho nesouhlasí
však s návrhem z důvodů národních a hospodář-
ských.
Na to vykládá řečník, že u nás v oboru hor-
nictví neděje se nic na prospěch lidu, protože majitelé
hlavních dolů jsou židé a velcí páni. Poslední do
Vídně svolaná anketa měla podle vyjádření ministra
obchodu pro téhož jen příjemnou upomínku. Proto
by mezi obyvatelstvo v Rudohoří ani nesměl. Je to
ministr obchodu z r. 1800 a nikoli z r. 1900.
Posl
Jaroš
Hořica
Horák
Pacher
Kaftanův
Nová město
Litavka
Berounka
Vídeň
Rudohoří
14
article
Dále poukazuje řečník na veliké škody, jaké vy-
plývají obyvatelstvu z monopolisování uhelného ob-
chodu a dokazuje, že stávka zvýšení uhelných cen
nezavinila. Stát musí zahynouti, nechá-li průmysl, své
živnostnictvo a statisíce malých existencí bezmezně
vykořisťovati.
Přes to vše nejsou němečtí radikálové pro ná-
vrh Kaftanův, poněvadž se obávají, že by pozemštění
uhelného obchodu vedlo k utiskování jazyka něme-
ckého, ano vše, co vychází z českého sněmu, nese
ráz výhradně nebo převážně český. Na konec na-
vrhuje řečník, aby návrh posl. Kaftana nebyl při-
kázán výboru rozpočtovému, nýbrž zvláštnímu 24
člennému výboru, nebo po případě výboru národoho-
spodářskému.
Posl. Březnovský zabývá se vývody, promlu-
venými se strany německé a praví: Co se prvního
řečníka dra. Leitnera týče, u toho jako u advokáta
náleží to jaksi k povolání, že mluvil tak, jak učinil;
on jest zvyklý hájiti malé darebáky a tentokráte si
zahrál na obhájce velikých darebáků. Snad to převzal
ex offo. (Hlučná veselost.) Že do debaty této vtažena
byla otázka židovská, není nic divného. Kde se jedná
o velkoobchod uhlím, tam se bez židů neobejdeme.
Pan posl. Strache neměl zas o nic jiného starost,
než že se nám jedná o to, aby to uhlí bylo »ver-
wenzlet«. Kdyby se tento pán zeptal svých voličů,
které uhlí je jim milejší, zdali to, které jest »verwen-
zelt«, nebo to, které jest až dosud »verjudelt« (Ve-
selost), jsem přesvědčen, že by chtěli to povenclo-
vané. Ostatně bych p. Strachemu odporučoval, aby si
tak sprosté vtipy nechal pro své »ansichtskarty«,
které tiskne a vydává a které jsou svou sprostotou
pověstny.
Kaftanův
Kaftan
Posl
Březnovská
Leitner
Strache
15
article
Řečník vyvrací pochybnosti vůči pozemštění
dolů a obchodu uhlím činěné a má za to, že v této
uhelné kalamitě se na novo ukázala veliká moc
velkokapitálu proti parlamentu a vládě. Jsem pře-
svědčen, praví řečník, že kdyby tito velkokapitalisté
byli příslušníci českého národa, že by vláda zcela
energičtěji proti nim vystupovala. Útraty stávky za-
»latili nuzní dělníci a chudé vrstvy střední a velko-
apitalisté židi měli z toho prospěch. Vypadá to věru
k, jako by si tito byli stávku aranžovali. Řečník
podává některá statistická data. Jeden lichvář zde
v Praze vydělal denně 6000 zl. (Slyšte!)
Řečník vzpomíná srdcervoucích scén, které se
v poslední uhelné kalamitě při nákupu uhlí a v ro-
dinách chudiny odehrály a staví proti tomu jednání
vlády, která neznala jiného léku, než že svolala an-
ketu. Je to známá věc, že se u nás anketa svolává
tehdá, když se neví, kudy kam, nebo když se chce
něco zabíti.
Praha
český národ
16
article
Jakmile v Rusku, ve Varšavsku, vláda zvěděla,
že tamní uhlobaroni pomýšlejí na zvýšení cen uhlí,
vydal okamžitě gubernator úkaz, ve kterém pohrozil,
že ten, kdo by druhý den prodával uhlí za ceny vyšší
než byly poslední, bude vyvezen do Sibíře.
Hlasy: To bychom tak potřebovali! (Veselost.)
Posl. Březnovský: Je škoda, že u nás není
něco podobného možno. Inu ovšem; Rusko je tak
nešťastné, že má vládu absolutistickou a my máme
parlament. (Veselost.)
Posl. Formánek: My bychom je neměli kam
vyvésti. (Veselost.)
Posl. Březnovský: Kdo četl protokoly poslední
uhelné ankety, musí se pozastaviti nad velkopanským
tonem, jaký tam vedl Petschek. Vypadalo to věru,
jakoby měl celé ministerstvo v kapse a jakoby si byl
anketu sám svolal. Řečník vzpomíná s uznáním zásluh
a hmotných obětí, které si obec pražská získala o
chudobu a obyvatelstvo vůbec zakročením svým v uhelné
kalamitě a vzpomíná šlechetného činu hr. Sylva-
Taroucy (Výborně!), který jako pravý kavalír
český obci dodal uhlí za touž cenu jako před stávkou.
Posl
Formánek
Petschek
Rusko
SylvaTarouca
17
article
(Výborně! Potlesk.)
Bez židovských vykořisťovatelů ostatně ani vláda
nedovede se obejíti. Výhradní prodej ze šachet Juli-
ových byl zadán firmě židovské. Když byla nej-
větší nouze v obyvatelstvu, vyvážel Petschek tisíce
vagonů uhlí za hranice do Německa. To právě mělo
ty následky, že my jsme své uhlí musili kupovat
z Německa. Řečník ukazuje telegram z Magdeburgu,
v němž tamní jedna firma offerovala pražské obci
duchovské uhlí za 1.35 marek. Tak daleko jsme to
dopracovali. (Slyšte, slyšte!)
Řečník zmiňuje se několika slovy o deputaci
města Prahy u ministrů v příčině uhelné kalamity.
Ministr nám ovšem slíbil, že na dále již ty dvě firmy
ze státních dolů uhlí nedostanou. Jak to s minister-
skými sliby chodí, víme dobře. Ostatně máme beztoho
ministry každých 14 dní nové. (Veselost.) Ministr míní,
»Bergrath« mění.
Řečník vrací se k myšlénce k pozemštění uhlí
a míní, že toto pozemštění by se ostatně mělo vzta-
hovati na všechny poklady přírodní v zemi uložené.
Zejména také k minerálním vodám. Naše minerální
vody prýští ve velikém množství ze země, židovský
velkokapitál získá je se zcela nepatrným nákladema
pak je prodává tak draho, že si je mohou kupovati
zase jen boháči. Naše léčebné vody prodlužují život
židům a my musíme umírati. (Veselost.)
Řečník pojednává po té o refakcích drahami pod-
nikatelstvem dolů poskytovaných a cituje řadu pří-
kladů, z nichž vychází, že státní dráhy jednotlivým
Juli
Německo
Magdeburk
Praha