1
masthead
Dne 17. února 1900.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Číslo 46. Strana 3.
4
article
Spolkům: »Manes« a »Jednota výtvarných
umělců«, jež při utrakvistických výstavách v Rudol-
fíně necítí se jaksi doma, uděleno v zásadě povolení.
aby si vystavěly v novoměstském sadě u Bredovské
ulice na ploše 800 čtver. m. přiměřenou budovu,
určenou pro výstavy českého umění, když nebude či-
niti námitek finanční ministerstvo, a městské radě ke
schválení budou předloženy plány. Plány, jak se do-
vídáme, jsou již hotovy, a to v duchu secesse.
Zřízenci ve všech obecních sadech opatřeni budou
bodci k lehčímu sbírání pohozených papírův.
Na přislušná místa podána žádost, aby botani-
cká zahrada (na Smíchově) byla zachována jako ve-
řejný sad. Podotýkáme, že s jiné strany o to se usi-
luje, aby zahrada ta zůstala vyhrazena žactvu střed-
ních škol obou národností.
Zadána několika firmám dodávka kamene žulo-
vého a řevnického, jakož i chodníkových obrub. Za-
dání dlažby odloženo.
Rudol
Smíchov
5
article
Panu městskému radovi Brožovi jako neunav-
nému inspektoru městské knihovny vysloveny opětně
městskou radou jednomyslně díky a to vším právem,
nebo horlivý tento člen rady městské plnou měrou
zasluhuje takového uznání.
Schůze včerejší stala se velmi zajímavou ne-
patrným jedním projevem p. předsedy, který jen z da-
leka dotekl se financí královské Prahy,
o nichž přislíbil referovati co nejdříve v důvěrné
schůzi městské rady. Bude to asi zpráva neutěšená,
neboť za uplynulé tříletí dluhy veleobce naší byly
zdvojnásobeny. Snad některé ty suché cifřičky čtenář-
stvu našemu také v plné nahotě odhalíme! — Do-
vídáme se z pramene docela věrohodného, že rozváž-
nější mladočeské obecní starší již nemálo mrzí, že
radniční věci trpí — a oni s nimi — k vůli dětské
umíněnosti jediné osoby, s níž přece obec nestojí a
nepadá. Dej Bůh, aby zdravý soud a střízlivé po-
rozumění skutečnému blahu obce co nej-
dříve ke cti Prahy důstojně a slavně zvítězily!
Brož
bůh
Praha
6
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Jeho Milost nejdp. kníže-arcibiskup
pražský Lev svobobný pán ze Skrbenských
odjede v pondělí ráno rychlíkem dráhy Františka Jo-
sefa do Budějovic k návštěvě Jeho Excellence npd.
biskupa dra. Martina Říhy. Do Budějovic přijede
o půl 11. hodině dopoledne. Odpoledne téhož dne
se odebéře do Vídně, kdež prodlí do konce příštího
téhodne.
Skrbenský
František
Martino Říha
Budějovice
Vídeň
7
article
* »Večerní List Hlasu Národa« uznal za
dobré starati se o to, aby založen byl nový katolický
denník, resp. aby »Čech«, jenž v »Katolických Li-
stech« nalezl svoje pokračování, byl obnoven. Pokud
nám známo, jedná se tu prozatím jen o zbožné přání
»Večerního Listu«, jenž nemůže nám odpustiti ně-
kolik lokálek, jež jame přinesli o jeho poměru k ži-
dům a které snad měly za následek, že někteří z du-
chovenských čtenářů »Hlasu Národa« hledali svoje
útočiště jinde. Nevšímali bychom si toho přes příliš,
kdyby zmíněný list nám nedělal všeliké výčitky, na
něž nutno odpověděti. Tak na př. praví, že »Čech«
býval oblíben, kdežto »Katolické Listy« jsou prý
úzkopreé atd. Ovšem! »Čech« byl oblíben, zejména
u svých nepřátelů. My můžeme k tomu jen říci, že
kdo stál dříve proti »Čechu«, stojí dnes proti »Kato-
lickým Listům« také, a že tyto musí si nechat líbit
tytéž kritiky a nadávky, kterými stíhán byl jejich
předchůdce. Dále nám »Večerní List Hlasu Národa«
vyčítá exklusivnost. Kdyby to napsal jiný list, než
právě »Hl. N.«, ještě bychom nic neříkali a pomy-
slili bychom si prostě, že katolický list vůbec k vůli
tomuto svému exklusivnímu stanovisku se vydává.
Jinak by ho nebylo asi třeba. Ale »Hl. N.« má
nejméně příčiny nám vyčítati exklusivnost. On sám
jest daleko exklusivnější, a sice skoro bychom řekli
bez rozumného důvodu, takže se proto dostal ku př.
v době punktací do sporu s celou naší veřejností, a
právě tím konečně ocitnul se v situaci málo lákavé.
Čo
Čech
8
article
* K nedostatečným platům duchoven-
stva. Píše se nám: Nedostatečné platy duchovenstva
jsou pravdou, před kterou nesmějí se oči zavírasi. To
se ukáže; nezlepší-li se hmotné postavení kněžstva,
dorostu vůbec nebude. A nedostatek hmotný kněžstva
mnoho uškodil dobré věci. Dovolím si na něco po-
ukázati. Dnes mění duchovní správcové ustavičné své
stanice. Proč? Aby si poněkud polepšili. Kdyby bylo
o materielní postavení lépe postaráno, to ustavičné
stěhování by odpadlo, a co by získala tím duchovní
správa, co vyučování dítek ve sv. náboženství! Dne
při bídném postavení hmotném je kněz přímo nucen
na lidech požadovati platy za rozličné funkce a to
lid od kněze odpuzuje. Řeknu zde upřímně, že leckdy
bych raději někomu sám dal, kdybych měl, tak ale
musím na něm žádati, abych mohl býti sám živ. —
Kdybychom byli lépe postaveni, tu mohli bychom
leckde pomoci poskytnouti, a tím bychom získali sobě
důvěry a oddanosti lidu, tak ale pomoci nemůžeme.
Kněz má rozuměti své době, jeho povinností jest, aby
seznal ty duševní proudy našich dnů, on má usta-
vičně se vzdělávati, on má zároveň dobrý tisk pod-
porovati a šířiti a může tak činiti při 350 a 700 zla-
tých? Kdyby bylo lepší materielní postavení kněž-
stva, mohlo by také samostatněji vystupovati ve pro-
spěch dobré věci A tak dalo by se ještě mnohé
uvé sti.
9
article
Kterak se starala dříve byrokraci
o duchovenstvo. R. 1819 poslal okresní hejtman
v Bolzanu pan Hauer představenému františkánského
kláštera v Bolzanu dopis, ve kterém se nařizuje, aby
kněz v nedéli příliš neplýtval svěcenou vodou při
»Asperges«, poněvadž oděv obecenstva tím se po-
škozuje.
* Hrůzovláda štváčů v listech učitelských
nenalézá snad již v učitelstvu katolicky smýšlejícím
dosti materiálu k oblíbeným popravám a vybírási
oběti též z tábora liberálního. Aby se houpal učitel
na šibeničce v »Č. Učiteli«, není již třeba, aby byl
»klerikálem«, ba ani z klerikalismu jen podezřelým.
Pan V. Štech, učitel v Žižkově snad dosud nelze
z klerikalismu ani podezříván býti. A že se takovou
obětí stal, o tom výmluvně svědčí »zasláno« jeho ve
»Šk. Obzoru« ze 6. února, v němž pisatel ku konci
obrací se k patronům »Č. Učitele«, jimiž dle jeho
domění jsou pp. Rašín a Beneš s tímto lichotivým
apellem: »nepotřísňujte ruce své lží a brutálností
svých kritik«. — Stal-li se pan V. Štech obětí tou
proto, že jmenován byl řídícím učitelem, že nebyl
ještě na řadě, anebo snad spíše proto, že snad není
dosti ochoten užívati péra svého k výpomoci v po-
čestném řemesle popravčím, nechceme rozsuzovati. —
Uvádíme celý případ jen jako doklad, jaké poměry
nastaly v učitelstvu působením několika osob, jež se
stále h onosí, že chtějí organisací svou učitelstvo po-
vznésti, aby bylo »vedoucím stavem v národě«a
»ethisovalo lid« a za tím účelem potřísňují »ruce své
lží a brutálností svých kritik«. Vývoj věcí ukazuje
stále jasněji, že poměry ty správně lze označiti slo-
vem hrůzovláda.
Hauer
V Štech
Rašín
Beneš
Bolzano
Žižkov
10
article
Nesprávuá iuformace. »Rad. Listy« píší
mezi jiným, že za arcibiskupa Kohna byly obsazeny
všecky kanonikáty šlechtici a přičítá tedy nepřímo
vinu toho témuž církevnímu hodnostáři. Jak poměry
jsou, není tím nikterak viněn arcibiskup sám, poně-
vadž na jmenování kanovníků nemá vlivu, anať obsa-
zuje uprázdněná místa jednak kapitola, která ovšem
volí šlechtice, jednak Jeho Veličenstvo císař pán.
Několik míst jest nyní uprázdněno, kterých nelze
obsaditi hned, poněvadž napřed musí býti kanovník
nesídelním určitý počet let.
Kohn
11
article
* Právo veřejnostt katolické jubilejní
škole odepřeno. Ndp. biskup Brynych zřídil ve-
likým nákladem v Chrasti měštanskou školu pro
dívky na oslavu jubilea Jeho Veličenstva. Minister-
stvo osvěty této škole právo veřejnosti odepřelo.
Zdržujeme se všech poznámek, doufáme však, že tato
věc dostane se na přetřes v říšské radě.
* Rabinát neveklovský rozeslal všem škol-
ním obcím v osadě netvořické přípis, aby v každé
místní školní radě zvolen byl za člena, resp. přibrán
— žid. Některé obce podaly odpor, jedna však, v níž
je filiální kostel, a žid pánem a věřitelem všech, je-
muž jest i p. řídící nakloněn, chce býti po vůli. —
Toto stanovisko jest dojista nezákonné. § 3, 2. od-
stavec zemského zákona ze dne 24. února 1873,
zákon. zem. číslo 17. ustanovuje: »Za israelskou spo-
lečnost náboženskou vstoupí zástupce, obcí nábožen-
skou ustanovený, v místní školní radu.« Zákonným
podkladem člena židovského místní školní rady jest
israelská obec v místě; kde jí není, nemá tedy také
nikdo práva vnucovati zástupce israelské víry místní
školní radě. Podle toho by pak každý jednotlivec ji-
ného vyznání mohl žádati, aby měl zástupce své víry
v místní školní radě. Jest dojista potřebí jistého pro-
centa jinověrců, aby měli nárok na zastoupení.
Brynych
Chrast
katolický jubilejní škola
12
article
* Zázraky v Lúrdech. Píše se nám: V Se-
milech při veřejné přednášce své odpadlík Iška otíral
se o zázraky v Lúrdech a zázračná vyslyšení. Otí-
rati se o nezvratné pravdy a žvaniti, jest vždy lehčí
nežli pro tvrzení svá podati důkazy. Vynikající Fran-
couz pan E. Artur složil u advokáta M. Turgeta
v Paříži patnáct tisíc franků, které mají
býti tomu vyplaceny, kdo by podal důkaz nepravdy
jednoho jen jediného zázraku ze všech od H. Lasser-
rea vypravovaných, nebo kdo by podal důkaz, že se
tyto zázraky dají vysvětliti přirozenou cestou. Dosud
se nikdo nepřihlásil. Nuže, nechť podá Iška štěstí
ruku. Na tuto adresu odkazujeme také »Čas«, který
se otřel o tyto zázraky.
Upadek tiskárny »Arbeiterzeitungu«.
Z Vídně dochází zpráva, že tiskárna, kde se tiskl
pověstný list žida Adlera, »Arbeiterzeitung«, ohlásila
úpadek. Adlerův list dluhuje tiskárně maličkost
50.000 zl. Aby se »dalles« tento zažehnal, chce
»Arbeiterzeitung« a dva židé tiskárnu koupiti za
100.000 zl., v kterémžto obnosu zahrnut je dluh
Adlerův. Kdo pak asi žádoucích 100.000 zl. červené
internacionále zapůjčí. To by bylo věru zajímavo
zvěděti. Podivno jest, že tiskárny, kde červení občané
tisknou, jdou dolů a musí ohlásiti úpadek. Kdo by
si tu nevzpomněl na tragickou smrt Pichlovu, kterého
muže dohnala strana sociálně-demokratická až k sebe-
vraždě. Inu, zde máme maličký obrázek do budoucna,
jak budou červení občané hospodařiti ve státě so-
ciálně-demokratickém.
Iška
Fran
Artur
M Turget
H Lasser
tiskárna
Arbeiterzeitung
Adler
Adlerův
Pichlův
Paříž
Vídeň
13
article
* Obecní volby v Radnicích. Píše se nám
Propadlí kandidáti třetího sboru vládnoucí měst-
ské strany obdrželi pp.: Frt. Allizar 136, Babka Jos.
171, Frt. Blažek 135, Herein Josef 135, Pufka Fr.,
pekař 135, Malý Josef, kolář 136, Spěváček Václav,
obuvník, socialista 160, Svoboda Karel, socialista 151;
náhradníci (socialisté): Kučera 153, Herein Rud. 139,
Holub 139, Šala 140 hlasů. — Dne 15. února volil
druhý sbor a byli do výboru zvoleni ze
strany Růžičkovy pp.: MUDr. Josef Kadlec 53, Jan
Rudle, mlynář a majitel píly 56, Jan Hloušek, řid.
průmyslové pokračovací školy 56, Antonín Müller,
krejčí 57, Josef Ludvík, učitel měšťanské školy 53,
Bohuslav Hospodský, obchodník 50, Jan Fleišhans,
uzenář 57, Josef Růžička, obchodník 45; náhrad-
níci pp.: František Preizler, pekař 53, Jan Tingl,
rolník 57, Jan Růžička, truhlář 47, Frant. Hering,
kožešník 49 hlasy. Navržení Allizarovi kandidáti
propadli pp.: František Allizar, majitel realit 34,
Šubrt Matěj, řezník a hostinský 33, MUDr. Josef
Pašma, obvodní lékař 36, František Blažek, řezník
a hostinský 32, Jindřich Vaněk, řiditel měšťanské
školy 33, Josef Babka, majitel cihelny a hostinský
30, Josef Herein, zámečník 32, Josef Novák, mydlář
31, František Pech, řídící obecné dívčí školy 15 hl.;
náhradníci pp.: Martin Bejček 33, Václav Špěváček,
socialista 32, Jan Pinc, hotelier 36, Frant. Klapka,
učitel 35 hl. Podáváme zprávu zatím bez další po-
známky. Volba je významna. Zítra volí první sbor.
Frt
Blažek
Herein
Josef 135
Pufek
Josef
Spěváček
Svoboda
Karel
Růžičkův
MUDr
Kadlec
Rudle
Hloušek
Müller
Josef Ludvík
Bohuslav hospodský
Fleišhans
Růžička
Preizler
Tingl
František
Hering
Allizar
Šubrt
Matěj
Pašma
Vaněk
Babka
Novák
Pech
Bejček
Pinc
Francie
Jos
Kučera 153
14
article
Volí se bez legitimac dle zákona. Přítomen jest
správce c. k. hejtmanství v Rokycanech p. Mrkvička,
Zdař Bůh!
* V ústřední komisi pro zachování hi-
storických a uměleckých památek podal
konservátor prof. Tom. Záklasník zprávu musejního
spolku v Jičíně v příčině získání celé řady předmětů
pro tamní museum. Dále podána zpráva o odkrýva-
cích pracích v příčině starobylých fresek ve staro-
bylém kostelíčku v Kočí u Chrudimi. Fresky tyto
pocházejí z 15. a 18. století, jsou však tolik poško-
zeny, že by obnovení jejich vyžadovalo značného ná-
kladu. Poněvadž by mimo to byl výsledek velice
pochybný, usnesla se komise, že v záležitosti té ne-
bude činiti již žádných kroků. — Dále rokovánoo
projektu restaurování starobylé prelatury v Českém
Krumlově. Ústřední komise doporučila, aby oprava
provedla se tak, aby malebný ráz staré stavby byl
přesně zachován. — V záležitosti restaurování filiál-
ního historicko-umělecky velice významného gotického
kostela v Radouni usnesla se komise učiniti příslušné
kroky k povolení potřebných příspěvků. — Konečně
podal korrespondent vrchní inženýr Karel Blas zprávu
o rekonstrukci farního kostela v Tochovicích, jež vzhle-
dem k zachování jeho historického rázu uspokojivým
způsobem byla ukončena.
* Světová výstava v Paříži. Vídeňský
úřadní list uveřejnil včera nařízení ministerstva fi-
nancí a obchodu ze dne 12. února t. r.. týkající se
celního řízení a obchodně-statistického přihlašování
předmětů, určených pro světovou výstavu v Paříži
r. 1900.
bůh
profesor
Tom
Blas
Rokycany
Kočí
Chrudim
Český Krumlov
Radouň
Tochovice
Paříž
muzejní spolek v Jičín
nařízený ministerstvo fi
15
article
Jmenování. Císař jmenoval hraběnku An-
tonii Thun- Hohensteinovou dámou c. kr.
Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech.
* Ze služby soudní. Jmenováni byli: auskul-
tanty právní praktikanti Stan. Strobach pro králov-
ství české, Viktor Hora a Fr. Kroutil pro markrab-
ství moravské; listovním u zemského soudu v Praze
J. Hořejs, kancelářský oficiál v Králové Dvoře; kan-
celistou ve Vyzovicích Josef Spurník, sluha u soudu
v Prostějově.
Ústřední Matici školské. Při svatbě p.
Jos. Štrobla se slč. Antonii Voldřichovou odbývané
dne 3. t. m. ve Staších, sebráno na Matici školskou
p. Jak. Strašilem 9 korun, a na knihovnu žákovskou
ve Staších 11 K 54 h, začež vyslovuje tímto správa
školy všem pp. hostům »Zaplať Bůh«! — Peníze tyto
byly prostřednictvím naší administrace svému účelu
odevzdány.
* Proces Ústřední Matice školské proti
obci žatecké. Na základě rozhodnutí politických
úřadů o povinnosti obcí k náhradě škod způsobených
při výtržnostech podala Ústřední Matice školská pro-
střednictvím pana dra. Šámala proti obci žatecké ža-
lobu na náhradu škod, způsobených při demonstracích
v listopadu r. 1897. Dne 12. prosince m. r. mělo se
v Zatci konati v té příčině stání, lež vzhledem ku
hrozícím demonstracím žádal pan dr. Šámal o dele-
gování jiného soudu a vrchní zemský soud delegoval
skutečně okresní soud na hořejším Novém městě
v Praze. Obec žatecká rekurovala proti tomuto roz-
hodnutí k nejvyššímu soudnímu dvoru, jenž v dekretu
Ana
Thun
Hohensteinův
Strobach
Hora
Kroutil
J Hořejs
Spurník
Štrobl
Antonius Voldřichův
bůh
Šámal
doktor
Hradčany
Francie
Praha
Prostějov
Stachy
Král Dvůr