ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0c806a90-fd9f-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 38, person 27, work 2, org 2
1 masthead
Číslo 46.
2 masthead
V Praze, dne 17. února 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redakoe, administraceu oxpodice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí ezapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vřdy po dvanácté ho díně polední. Jednotlivé číslo xa 8 Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 7 hodin 10 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 20 minut odpol.
Praha Pštrossův
5 title
UILKt LIS
6 article
Sobota: Sv. Šimon. — Sv. Theodul a Julian. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Václava na Smíchově od 15.—19. února. Předplatné pro Frahu s donáškou do domu: měsíčně . . . .. K 2.80 8.40 čtvrtletně . .. celoročně. .. . K 33.60. Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. K 3.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně.... K 85.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie. Svýcarska, Italie, Bel- e, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 18.20 seloročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Šimon Julián Václav Smíchov Německo Srbsko Amerika Francie Anglie Rusko Belae
7 article Národnostní kurie a jich veto.
Národnostní kurie a jich veto. V Praze, 16 února. Porady vyrovnávacích konferencí jsou v plném proudu; dosud nebylo ovšem vykonáno nic posi- tivního, ale také nebylo nic zkaženo, tak že vlád se oddává nejrůžovější náladě. Zda-li tak činí prá- vem, ukáže se v nejbližší budoucnosti. Máme za to, že není pražádné příčiny pomýšleti na úspěch těchto porad, poněvadž zásadní věci se odkládají ad acta — čili jak se eufemisticky říká: do užších výborů. Mysl obeu hlavních obyvatel země české za- jímá nejvíce nynější jednání o národnostních ku- riích, které jsou stěžejným požadavkem Němců, jako vnitřní úřední čeština náleží k předním poža- davkům českým. Dosud na sněmě království českého máme kurii velkostatkářskou, městskou kurii venkovských obcí a konečně obchodní komory. Nyní má na- stati úplný obrat ve zřízení staroslavného sněmu království českého. Velkostatkářská kurie by ovšem zůstala, avšak zmizely by kurie městská a venkov- ská, místo níž by nastoupily kurie národnostní, totiž česká a německá s určitým počtem poslanců.
Němec Praha
8 article
Tato olázka jest dalekosáhlá, proto řešiti ji jest velmi obtížno. Pohleďme stručně na stano- visko, na jakém stáli Němci svého času, abychom mohli posouditi, jak se tu názory mění ve vůdčích myšlénkách dřívější přední strany německé. Bylit za dob dřívějších Němci úplně proti zřízení ná- rodnostních kurií, poněvadž tehdy měli jednak za to, že panství svoje i bez nich udrží, jednak se báli, aby nepřišli o panství svoje hlavně na Mo- ravě, kde nespravedlivým volebním řádem Schmer- lingovým byla jim pojištěna na dlouhé časy nad- vláda nad převážnou většinou českou. Poukazu- jeme tu hlavně na návrh Fischhofův z roku 1871 a Schmeykalův z roku 1887, ktsré nenalezly do- statečné ozvěny mezi německým voličstvem, ač by toho byly plným právem zasluhovaly. — Jestliže pak nyní zamýšlejí změniti svoji taktiku v té věci a s důrazem žádají těchto ohraničených kurií, za- jisté tak nečiní bez vážné příčiny, naopak kyne jim z nich veliká výhoda, která by se mohla snadno změniti v nesnesitelnou tyranii, kdyby návrh těchto porad byl uskutečněn.
Němec
9 article
Jejich zásadní stanovisko doznalo tedy zá- sadní změny. Avšak důslednosti není u nich ani v ostatních zemích. Zamýšlejí totiž proraziti se svým návrhem pouze pro Čechy a Moravu, poně- vadž vědí, co se týče Čech, že navždy jejich snahy domoci se většiny na sněmě zemském jsou úplně marny, neboť konservativní šlechta stojí pevně při českém národě. Co pak se dotýče Mo- ravy, dávají Němci na jevo velikou obavu o svoji větším na sněmě, která závisí úplně od libovůle vlády. Tak zv. střední strana velkostatkářská, k níž náleží mezi jinými zemský hejtman hrabě Vetter z Lilie, dosud šla obyčejně s Němci v zásadních otázkách, avšak záleží na vládě, aby jí dala po- kyn, a obrátkou ruky bude nynější německá vět- šina rozbita a nastane majorita česká, právě po- mocí střední strany. Němci tedy se bojí, kdyby přišla vláda Čechům příznivá, aby svého vlivu ne- použila a tak věci jejich nebyly obráceny k hor- šímu. Zasazují-li se tedy naši sousedé o národ- nostní kurie, nevysvítá z těchto snad nic jiného, nežli touha navždy si udržeti závaz- nou moc ve správě a řízení králov- ství českého a markrabství morav- ského. Sledujme však jejich stanovisko dále. Pro
Němec Vetter Čecho Čechy Morava
10 article
Slezsko nemají býti zavedeny tyto kurie, poněvadž tam mají na nedohlednou dobu zabezpečenou na sněmě většinu, neboť velkostatkáři a města jsou v rukou jejich poslanců, kdežto v kurii venkovské následkem organisace česko-polské podařilo se do- byti šesti mandátů, tedy většiny ze všech 9 po- slancův a tak mají zabezpečeno Slované alespoň jedno místo v zemském výboru. Proto ve Slezsku »non olet«. Netouží však po kuriích ani v ostat- ních zemích rakouské polovice, poněvadž by tím dali do ruky slovanským nebo vlašským menšinám mohutnou zbran, ktera by naurná svu] osuen proti jejich výbojné moci. Žvláště by zavedení ná- rodnostních kurií mělo pro Němci osudné následky ve Štýrsku a v Korutanech, kde by konečně pro- následovaným Slovincům-dostalo se rovnoprávnosti a závažného hlasu na sněmě ve věcech jazyko- vých. V Tyrolsku opět čeká na podobné vyrov- nání protiv menšina vlašská, která by s povděkem se spokojila těmito koncesemi; v Gorici by ovšem neměla kurie tato žádné váhy, poněvadž sněm se- stává právě z polovice Slovincův a Italův. Avšak pro Istrii by zavedení národnostních kurií mělo pro Chorvaty a Slovince nemalý úspěch, neboť by pak tato menšina mohla se právoplatně hájiti proti jazykovému bezpráví. Co se týče Haliče, nepřipustili by toho Poláci, v Bukovině by pak rumunská men- šina měla veliký vliv na správu země proti spoje- ným stranám rusínské, polské a německé. V Dal- macii pak Srbové by se domohli značných práv.
Slovan Němec Slovincův Italův Chorvat Polák Srba Slezsko Štýrsko Korutany Tyrolsko Gorica Istria Halič Bukovina
11 article
Zvláště jest se rozhodně postaviti proti »vetu« národnostních kurií, poněvadž tím by byl na vždy ochromen klidný a utěšený rozvoj obou národů v Čechách a na Moravě, neboť by tímto ustano- vením byl dán počátek k novým bojům, kterých by nebylo možno nikterak vyrovnati. Kdo by se nepamatoval na »Niepozwolam« polských »schlach- czyců« za samostatnosti polské, která právě tímto vetem byla úplně pochována. Doba tato náleží k nejsmutnějším periodám v celých dějinách krá- lovství polského, a jest nám proto projeviti nej- větší obavu, že by zavedením národnostních kurií a jejich veta nikterak nebylo národu českému po- moženo, naopak na vždy uškozeno; neboť následky tohoto nového zřízení jsou nedozírny, a proto jest potřebí na ně již v čas pomýšleti, je uvážiti, dokud nebude pozdě, čili jak Římané tvrdili: »Sero me- dicina paratur, dum mala per longas convaluere moras.«
Říman Čechy Morava Sera I
12 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 16 února. K sítuací. Veškerý politický svět v Ra- kousku hledí s velikým napjetím vstříc schůzi, již koná dnes odpoledne ve Vídni české oddělení vy- rovnávacích konferencí. Očekáváť se, že ujme se asi slova předseda ministerstva dr. šl. Körber, aby sdělil zásady, jakými hodlá se vláda říditi při úpravě jazykových poměrů při zeměpanských úřa- dech v Čechách a na Moravě. »N. W. Tagblatt- praví k tomu: »Osnova zákona jazykového, kterou Viada polozr na s ao o. později předloží říšské radě, musí podati rozhodný důkaz, má-li ministerstvo Körbrovo úmysl vrátiti se ke zjevné politice centralismu.« A dále praví týž list: »Dle nynějšího stavu věcí na vyrovnávací konferenci záleží hlavně na vyřízení vnitřního ja- zyka českého při státních úřadech. Čechové žádají, aby tato otázka byla ze souboru vyrovnávacích předloh vyňata, Němci však trvají na tom, aby po té stránce bylo junctim. Vláda prostředkuje a snaží se najíti východ.« Najde-li jej, jest ovšem zahaleno ještě dosud rouškou hlubokého tajemství. Císař přijel dnes ráno do Pešti. Karel hr. Zierotin, nově jmenovaný místo- držitel na Moravě vítán jest od národních časo- pisů na Moravě celkem dosti příznivě, ale s pří- slušnou opatrností. Brněnský »Hlas« píše v té příčině m. j.: »Jako místodržitel »éry smiřovací« zajisté hrabě Zierotin sám plnou pozornost věno-
Körber N W Körbrův Čecho Němec Karel Zierotin Hlas Praha Vídeň Čechy Morava Najd Pešť
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Katolická církev v Rumunsku. Ž. — Když jsem minulého roku v srpnu ce- stoval po Bukovině, zajel jsem si také ze Sučavy do požehnaného království rumunského, které oplývá ne- malým bohatstvím přírodním, jež však následkem po- hodlnosti obyvatelstva se stalo zemí ubohou, chudou, která nevyživí ani svého obyvatelstva; tak se stalo zrovna letos, kdy hlad a nouze nastala v Rumunsku následkem neúrody, která loňského roku nastala. Lid rumunský nečiní žádných zásob, ani obilních, ani peněžních, proto katastrofa jej zastihne měrou tím větší. Vzpomínky svoje příležitostně upravím. Těchto dní seznámil jsem se v Praze s krajanem dp. Benedikten Volgnerem, který v Rumunsku působí jako farář missijní. Žádal jsem ho, aby nám zasílal zprávy z Rumunska, což slíbil učiniti. Odevzdal mi také rukopis o poměrech katolické církve, upravený pro brožurku v jazyce německém, jejž tuto čtenářům podávám, poněvadž popisuje nám stručnými rysy stav katolické církve v Rumunsku. Rumunsko, země polouostrova balkánského, má vedle více řeckovýchodních biskupství, také dvě ka- tolické diecése latinského obřadu. Jsou to arcidiecése Bukurešť a diecése Jassy. Diecési jasskou spravují konventualové; biskupem jest tam nyní mons. Do- minik Ja q uet. Arcidiecése bukureštská má tyto dějiny: Byl založena kolem r. 1300 a spravována Františkány
Rumunsko Bukovina Praha Bukurešť Jass
14 article
R. 1864 byla odevzdána kongregaci passionistů. Až do roku 1883 byla podřízena biskupům nikopolským, kteří byli zároveň apoštolskými administrátory Valašska. Roku 1883 pak, když se rozmnožil počet kato- líků, uznal sv. Otec Lev XII. za vhodné, aby po- výšil církev bukureštskou na arcibiskupství se sídlem arcibiskupovým v hlavním městě Bukurešti. Toto na- polo východní město čítá přes 200.000 obyvatel, z nichž jest přes 20.000 katolíků. Zemským jazykem jest rumunština, odnož jazyka latinského, v němž jest přimíseno mnoho živlů slovanských řečí. Rumunsko bylo až do roku 1878 zemí odvislou od Turecka a jemu poplatnou a nemohlo se nikterak vzdělávati. Když však statečností svých synů v rusko- turecké válce, jakož i moudrostí krále Karla I. na- bylo samostatnosti, činí největší pokroky ve všech odvětvích veřejného života. Také katolická církev tam vykonala radostný pokrok. Nové kostely a jškoly byly stavěny, nové farnosti a missijní stanice zaklá- dány. Zvláště jest se zmíniti o svatojosefské kate- drále v Bukurešti, kterou arcibiskup Ignác Paoli blahé paměti vystavěl a která jest nyní znamenitou památkou rumunského hlavního města. Vedle ní zdvihá se kněžský seminář, který sice byl rovněž projektován horlivým biskupem, poněvadž jej však nelítostná smrt brzy vyrvala, byla budova dokončena jeho nástupcem. V poslední době byla nynějším arcibiskupem drem. Xaverem z Hornsteinu prostranná chlapecká škola zřízena. Správa této školy byla odevzdána školním bratřím z Vídně, ktoří tam požehnaně působí a na
Lev Ignác Paoli Xaver Valašsko Bukurešť Rumunsko Turecko Vídeň
15 article
700 hochů vyučují. V nejbližší době započne arci- biskup se stavbou řeckokatolického kostela. V poslední době passionisté se vzdali správy bukureštské arcidiecése, a proto nyní jest spravována missijními kněžími, kteří bývají vzděláni v bukurešt- ském semeništi. Jako se stará arcibiskup nynější horlivě o po- vznesení katolicismu ve své arcidiecési, rovněž vzta- huje se jeho péče otcovská o úpravu a rozmnožení far rozsáhlého území. Jedna z farností, na které mu nejvíce záleží a jíž věnuje největší péči, jest farnost Sinaia. Leží v romantické krajině uprostřed transylván- ských Karpat, nedaleko uherských kranic a posky- tuje krásný pohled. Uproztřed města se zdvihá vý- chodní basiliánský klášter, který od roku 1695 trvá a jehož jméno také má město. Město samo bylo za- loženo teprve asi před 30 lety. Katolická obec vzrostla v poslední době velice a nemohla déle býti bez samostatného duchovního správce. Tento důležitý důvod pohnul arcibiskupa, aby tam založil farnost a tak připravil katolíkům tamním požehnání spořádané duchovní správy. To stalo se roku 1896, a to tímto způsobem: Byl pronajat dům, v němž byla světnice zařízena jako kaple, jiný pokoj jako obydlí duchovního správce, a třetí jako škola upravena. Tak stává farnost až do dneška. Nájemné bylo až doposud skoro úplně pla- ceno ordinariátem, také uděluje týž tamnímu duchov- nímu správci měsíční subvence, poněvadž důchody k vydržování farářovu jsou úplně nedostatečny.
ský Karpaty