Strana2.

„Nový Jihočeský Dělník

Číslo 21.

Jednatel osrganisace národně sociální v Ji- číně bratr Matějka byl pověřen vybíráním příspěvků pro hromadu pomocníků holičských Týž bratr pilně příspěvky vybíral, a sice dů- kladně, jenže vybrané peníze neodvedl. S Ma- tějkou se nyní vede vyšetřování pro zpronevěru Na fidlovačce národních sociálů 5. května v Praze poslanec Klofáč chválil „vlastenectví“ místodržitele knížete Thuna. Stalo prý se tak proto, že Thun drží v nemocenském referátě na pražském místodržitelství nad podvody národ- ních sociálů, které provádějí ve volbách do ne- mocenských poklaďen, ochrannou ruku. Okresní nemocenská pokladna v Přerově. na jejíž správu mají vliv národní sociálové,z peněz určených pro emocné přispívá na pacení redakčních sil národně sociálního časopisu „Po- krok“. Z tohoto jest nejlépe viděti, k jakému účeli ústavy, jakými jsou nemocenské pokladny, mají národním sociálům sloužiti. O poslanci Klofáčovi jest známo, že velice často se súčastňuje hazardního karbanu jak te Vídni tak v Praze. Stává prý se často, že Klo- fáč i velké obnosy prohraje. Jest záhadno, od- kud tento člověk béře na takovouto „zábavu“ peníze.

Sociální poměry Slovanů.

(Pokračování.) Husité však záhy se rozštěpili. Jedni chtěli dopodrobna prosaditi zásady prvních křesťanů a druzí — k těm patřila vyšší šlechta a Praha s některými městy — usilovali jen o zlomení moci církve a o zabavení jejího majetku pro sebe; k nějakým skutečným sociálním opravám neměli chuti a také nepřikročili. Ale i města so- ciálně nešla daleko. Obec husitská pražská po- užívala práva nad svými členy a rozhodovalao jich majetku i životě, jmění zabavené nepřátelům rozdávala svým věrným anebo prodávala je za malý peníz. Nesociální však bylo, že udělovala výsady osobám — a městům — výsady feudální. Tím zaujala postavení a práva sesazeného krále Zikmunda. To přirozeně nestačilo selskému poddanému lidu, který dle písma sv. žádal naprostou rov- nost a své osvobození a proto díval se nepřá- telsky na šlechtu a na města. Rozpor ten rostl. čím více lid blížil se k blouznivým názorům chi- liastickým, které prorokovaly konec světa, pří- chod Krista, jenž učiní konec všem nepravo- stem. Stoupenci tohoto směru shromažďovali se na horách, jimž dávali biblická jména a nej- známějšími stali se ti, kteří usadili se na hoře Tábor, po níž jsou zváni

Táboři. Zašli až ke kommunismu křesťanskému, „ač nelze,“ jak píše Palacký v díle III. děj. nár. če- ského, „vyměřiti na jisto, pokud brali původz chiliasmu a pokud ze socialistického učení prvo- věké církve křesťanské aneb ze staroslovanského ducha demokratického.“ Prvními Tábory v nově založeném městě Tá- boře byli hlavně obyvatelé z okolí. Žižka utvořil z nich Bratrstvo táborské — stranu táborskou. S Bratrstvem tím spojily se jiné obce v jižních Čechách i v jiných místech — jako Votice, Vod- ňany, Písek, Horaždějovice, Sušice, Klatovy atd. ve velkou obec táborskou, již řídili zvolení čtyři starší, mezi nimi byl i Jan žižka. Sociálně učinilo Bratrstvo veliké pokroky. Nebylo mezi nimi podaných, ale všichni si rovni; hneď z počátku r. 1420 mělo společné jmění, kořist válečná byla společná. O jich sociálních snahách zaznamenaly zprávy v archivu českém, díl III., mezi jiným toto: „Božím nepřátelům již má všecko zboží býti odjato, aneb spáleno aneb zkaženo. A kdožkoliv takovému jich nepříteli dával úroky neb jakou pomoc, přízeň by ukázal, aby též na těle, na zboží od nich měl zahuben býti. Každý kostel, kaple neb oltář — má jako modloslužebný zbořen neb vypálen býti. Každý dům farářský a kterýkoliv kněžský a všecko jiné nadání kněžské má již zkaženo neb vypáleno býti. Kněží nemají nižádných platů míti ani dědin.

a aveoa stuhy ata nejlevněř nakoupně, irn

Politický přehled.

K jakým koncům spěje branná reforma? Ani jedna ani druhá vláda rakousko-uherské říše neví- si rady co počíti s brannou reformou, která je již téměř plný rok předmětem všeobecné kritiky a proti níž zvedá se všeobecný odpor. V Uhrách situace se opět přiostřuje a branná reforma sp stane na dále předmětem obstrukce ze strany oposice. Tím ocitá se také poslanecká sněmov- na na rozpacích, takže i měšťáckým poslancům vnucuje se otázka, co bude s brannou refor- mou. Branný výbor je tak daleko, že může při- kročiti již k podrobné debatě a k předloze. Vlá- da naléhá, aby byla branná předloha vyřízena v rakouském parlamentě ihned bez ohledu n Uhry. Měšťáčtí poslanci patrně přání vlády vyhoví.

Co nového doma i v cizině? V Německu i za hranicemi veliký rozruch vyvolaly nepopřené výroky cí- saře Viléma, který prohlásil, že ústavu Elsaska- Lotrinska zruší!! Jsou to ovšem jen prázdná slova, poněvadž o ústavě nerozhoduje císař, ný- brž spolková rada, nicméně jsou charakteristi- ckým dokladem názoru hlavy německého státu. Ženskou kandidaturu na Mladoboleslavsku měšťácké strany sice slibo- valy, ale nedodržely jí. Mladočeši budou kandi- dovati boleslavského starostu Matouška. Tak se rozumí rovnoprávnosti žen. Slibuje se jen po tak dlouho, pokud to nic nestojí. — Sociální demokraté, jak známo, kandidují v této volbě redaktorku soudružku Machovou. Večerník „Práva Lidu“ a krajinské časopisy. Došly nás z několika míst zprávy kolpor- térů, že od vydání večerníku „Práva Lidu“ ně- kteří odběratelé odříkají krajinský list a že se stávají odběrateli večerníku. Říkají, že je pro ně lepší odebírat list, který stojí 2 hal a vychází denně s možností přinést čerstvější zprá- vy, než list, který vychází týdně a stojí číslo S haléřů. Rádi přiznámle, že tyto důvody jsou takového rázu, že mohou za určitých poměrů najít svého uplatnění. Leč upřímně a otevřeně pravíme, že vidíme v tom nedostatek smyslu pro poslání krajinského listu a nevystihnutí ú- kolů, které list náš má. Rovněž tak byl by ne- správným názor, že by odběrem večerníku bylo straně více prospěno než odběrem tisku krajin- ského. Večerník má ovšem důležité poslání ze- jména mezi lidem indiferentním, a jistě ho také bude vykonávat. Leč pro život kraje a pro jeho hnutí nemůže vykonávat takový vliv, jako list krajinský. Tento je úzce spjat s vývojem celého hnutí, s jeho výsledky i obtížemi, a každé se- slabení listu má svoje zpětné účinky na hnutí.

Potvrzení této okolnosti je zejména patrno našem kraji a na našem krajinském listě. Kdo uváží, jakých obtíží a překážek musil náš kra- jinský list za vycházení překonat a kterak obě- tavě tehdy hrstka soudruhů pro jeho existenci pracovala, musí se tím více divit, že dnes mo- hou odběratelé jeho, třeba i s výmluvami na večerník, další odběr jeho odříkávat. To by ne- bylo znamení přílišné obětavosti pro krajský list, který se probíjí za těžších poměrů, než kterýkoliv list jiný, a také bychom tím nedo- sáhli, co je přáním všeobecným, by krajinský list byl tak zdokonalen, aby všestranně vyho- voval. Tímto považovali jsme za povinnost říci své mínění v této záležitosti. Opakujeme zno- vu, že soudruzi a odběratelé by špatně chá- pali poslání večerníku, kdyby týž na úkor ostat- ních listů strany, zejména listů krajinských, měl být rozšiřován. Rádi konstatujeme, že většina soudruhů otázku tuto rozřešila tím, že sice odebírá večerník, leč při něm zůstává věrna kra- jinskému listu, jehož poslání plně uznává. Otiskujeme tyto řádky ze „Severočeského Děl- níka“. Hodí se výborně i k nám na český jih

Z redakce- —da, zde. Četli jsme obšírné pojednánív „Českobudějovickém Obzoru“. Nemůžeme proto otisknouti. — Včelná. Schází razítko místní pol. organisace, proto prozatím odkládám.

dělnické prádlo, stálé novinky nákrčníků, veškeré přípravy pro švadleny, krajky.

Samospráva — domkářů. Z Lomnice n./Luž. se nám píše: Smutně proslavený Vojt. Čipera z Plzeňska svolal největší tajnosti na neděli 12. t. m. veřejnou schůzi v domění, že na českém jihu, kde dom- káři neznají jeho minulost, bude moci loviti, když v celých Čechách stal se svým nepoctivým jednáním nemožným. Schůze byla velmi četně navštívena jak se strany domkářů a agrárníků, ale i našich sou- druhů. Schůzi zahájil Čipera jako veřejnou a nechal zvoliti předsednictvo, a k jeho návrhu zvolen za předsedu p. Mikyška Fr. z Lomnice, zná- mý jeho korteš. Ve svém referátě mluvil Čipera o všem mož- ném, jenom velice málo o významu organisace domkářů, a ani slovem nezmínil se, jaký rozdíl je mezi organisací, kterou on zastupuje, a or- ganisací našich domkářů, na zásadách soc. dem. postavené. Po skončeném referátě Čiperově, přihlásil se k poznámce soudr. Petr, který dotazoval se Čipery, z jakých důvodů přestal být sociálním demokratem, a co je na tom pravdy, že pro ne- poctivost musel ze strany vystoupit? Čipera octnul se na ráz v situaci pro něho velice nepříznivé, a tu zbaběle prohlásil, že ni- kdy sociálním demokratem nebyl a to, co se o něm tvrdí, je prý osobní msta posl. soudruha Pika z Plzně. Vše, co o něm veřejně bylo na- psáno, popřel a na konec vynadal posl. soud. Pikovi a ostatním soudruhům v Plzni, a tím myslel, že věc je odbyta. Nyní však přihlásil se k slovu přítomný soudr. Pešula z Třeboně. Čipera viděl, že stá- vá se pro něho situace velice nebezpečná, a jak viděti bylo z jeho jednání, kdy při vstupu sou- druha Pešuly na tribunu, rychle své papíry, na stole rozložené, do kapsy schoval, že počítá s tím nejhorším.

Soudr. Pešula uchopivse slova, velice klid- ně počal rozebírati důležitost otázky organisace pro domkáře, a tu stalo se něco neslýchaného, čeho schopen jest pouze Čipera a jeho zjednaní otroci. Sotva 5 minut soudr. Pešula mluvil, a tu Čipera, celý rozčilený obrátil se na předsedu, že je to schůze spolková, a tu že neměl soud Pešulovi dáti slovo. Soudr. Pešula energick protestoval proti tomuto jednání a poukázal, že Čipera schůzi jako veřejnou zahájil a nechal vo- liti předsednictvo, že není to schůze spolková, nýbrž veřejná, a že nenechá se ve volnosti slo- va se strany předsednictva obmezovati. Cel shromáždění protestuje proti Čiperovi, a tu jeho stoupenci z Lužnice, v počtu asi 15 osob, na komando Čipery počli nadávat a řvaním chtěli schůzi znemožnit. Mezi tím soudr. Pešula ener- gicky vyzývá předsedu p. Mikyšku, by zjednai klid a rušitele schůze odkázal do patřičných me- zí. Pan Mikyška však k všeobecnému překv- pení rušitele vůbec ani nenapomenul, za to však na přání Čipery, prohlásil schůzi za rozpuště- nou. Po těchto slovech zaburácela sálem bouře nevole proti Čiperovi a Mikyškovi, a ze všech stran vytýkáno, že Čipera bál se pravdy z úst soudr. Pešuly a proto raději svou vlastní schůzi rozbil. Celé předsednictvo i s Čiperou rychle s tri- buny uteklo a soudr. Pešula, který na tribuně osamotněl, odsuzuje mizerné jednání Čiperyi Mikyšky, však Čipera se více ani neohlédl rychle ze sálu zmizel. Prohlašujeme určitě, že byla to poslední schůze, na které v Lomnici Čipera mluvil, a my již postaráme se o to, by domkáři byli řádně o tomto čistém ptáčku informováni. Nutno ještě podotknouti, že p. Mikyška, jako starosta „Sokola“ schůzi této se značkou sokolskou před- sedal a s ničemným jednáním Čipery úplně souhlasil

Jižní Čechy — milionu. V dvacetihaléřích P. Starý, zde 2, organisace Čtyry. Dvory n list. č. 1352 84. 10. České Budějovic

mec. Divsdeoe