1
article
viti nemohlo. Ale konečně, co pak jest cílem této
vlády? Já jsem vždy myslil, že za nynějších
poměrů jest cílem vlády, jaksi konsolidování po-
měrů a následkem toho, že by mělo býti cílem
vlády uspokojení národů. Mně se však zdá
že cílem hlavním předsedy mini-
sterstva Körbra jest — udržet
sama sebe. Tomu alespoň nasvědčují po-
měry.
Když se tvořila na podzim za kulisami tak
zv. koalice stran, tu největší pracovník proti ní
byl dr. Körber; a když byl silný proud ve sně-
movně pro změnu jednacího řádu, tu největší
odpůrce toho byl dr. Körber. Tu jest vidět, že
jeho práce směřuje vlastně jen k tomu, se
udržeti.
Za svého pobytu Vídni zažil jsem toho,
že celá řada jednatelů všemožně se namáhala
na nás působiti. Já však bych těmto
všem jednatelům veřejně řekl, že
by spíše mohli vyvinovati nějakou
úspěšnou působnost, kdyby hlav-
ním cílem jejich snah bylo naše
uspokojení a nikoli hlavním jeji ch
cílem dělnost parlamentu. A lépe
by učinili, kdyby se svým nátlakem
na povolnost obrátili se na Němce
a na vládu a nikoli na nás, kterým
bylo všecko vzato a v politickém
a národním ohledu ničehož dáno,
kteří tedy nemají a nemohou ni-
čehož povoliti. Ostatně, kde byli
všichni tito jednatelové v dobách.
kdy se nám jazyková nařizení vzala.
což bylo původem a základem ce-
lých nynějších zmatků?
doktor
Körber
Němec
Vídeň
2
article
Pamatuji se dobře, že jsme tehda žádali
vynikající osoby se stran bývalé pravice, aby
intervenovaly u koruny, že to povede k nedozír-
ným zmatkům. Tehda, kde byl čas k takovému
jednání, nemělo se k našemu naléhání zření;a
došlo na naše slova a zmatky nastaly. Praví se
nám: za nynějších poměrů by z konferencí česko-
německých se mohlo dosíci výsledku. Já
upřímně řečeno — tomu nevěřím. A obstrukce
Němců na českém sněmu, jakoukoli možnost
toho, srazila pod nullu. Já jsem věřil ve smír
česko-německý, já jsem viděl, že jest to jeden
z prostředků velikých, kterým poměry ve vlasti
naší můžeme spořádati. Já jsem ale seděl ve
dvou konferencích česko-německých a moje víra
v možnost nynější silně pobledla. Já bych si
přál, abych neměl pravdu se svým pessimismem.
Bohužel, řeči německých poslanců z poslední
doby, Grossa, Elverta, Prada a Schückera a prů-
běh konferencí mně dává z plna za pravdu.
Ovšem má velkou část viny vláda, ale největší
část viny nezdaru těch konferencí mají a měli
naši němečtí spolukrajané. — Já tudíž bohužel
— pravím bohužel — pohlížím na věc velmi
pessimisticky. Však vrátím se ještě k jedné ná-
mitce politiků ze spřátelených stran. Namítá se
Vy stále mluvíte jen o svých požadavcích, ale
o tom, zdaž, kdybyste byli uspokojeni, také pro
státní nezbytnosti byste byli — o tom mlčíte.
To je velmi laciná námitka.
My za doby dřívější dokázali, že když se
plní lidové potřeby, my také nebránili státním
potřebám a to myslím, že by také v budoucnosti
bylo, kdyby se napřed lidové potřeby naplnily
Ale nejprvé nám hrubým násilím vzít, co nám
bylo dáno a když žádáme, co nám po právu a
zákonu patří, ukázat nám jen na státní potřeby
Te nejde. Nejprvé se musí vyhovět, aby na tom
základě na druhou otázku dána byla odpověd.
Němec
Elvert
Schücker
Prado
3
article
Dnes stojíme tam, že vláda odpírá vyhovět
našim přáním, na právu a zákonu založeným.
ale i hospodářským, jak psaní Körbra agrární-
kům svědčí.
Zdá se, že myslí se snad proti nám nastou-
piti politiku tak zv. „vyhladovění“. Ale tuje
nejlépe vidět, jak málo vláda zná nás a náš lid.
Hned po dotyčném psaní Körbrově jsme to vi-
děli a dále se to potvrzuje, že jest to politika
nejhorší, která jest s to, náš národ roztrpčit do
krajnosti a nikoliv přivést jej — jak domýšlí s
různí dobrodinečkové našeho národa — „k roz-
umu“
Já jsem poslední, který by štval do boje
zbytečného, kdybych viděl, že lze se ctí vyjít z po-
měrů těchto, bych nerozpakoval se k tomu radit.
Ale poměry nenasvědčují tomu. Zdá se, že jdeme
vstříc ostrým bojům — ostřejším dosavadních
A tu jest zapotřebí, aby nejen poslanci, ale také
celý národ s nimi byli za jedno v této těžké práci
a sjednocení. A tu zajisté — nejbolestněji do-
týká se člověka, politicky myslícího, když vidí
u nás tu roztříštěnost a rozštěpenost v tolika
stran, kde jedna druhou před voliči předstihnou
chce v ostrosti výrazu a návrhu a strháním a zha-
něním stran ostatních — a kde zájem a prospěch
národa zdá se věcí vedlejší.
Byly takové poměry možné před dvaceti
neb desiti léty, jako se odehrávají na Králové-
hradecku? — Nebyly. — Tu je nejbolestněji vi
dět, že všecky politické i národní ideály nejsou
tak silné, aby odvrátily voliče od kandidatur
dobrodružných, když jsou provázeny silou slova.
Králové
4
article
Tyto neblahé poměry zaviněny tím, že všecko
tím vzájemným tupením a haněním strženov
bahno a že lid přestává rozeznávat. Nebude-li
učiněna přítrž těmto poměrům, ještě smutnějších
doděláme se výsledků a dejž bůh, abych se toho
nedočkal, ale naši zástupcové dočkali by se poli-
tické a národní reakce, jaké dosud nebylo.
A proto jest zapotřebí, abychom se vzpa-
matovali, aby různé strany a stránky přestaly
vzájemným se hyzděním a hanobením — a ko-
nečně řekli: Sražme se vůkol zájmů a prospěchu
národa a jen ty nejlepší vyšleme k jejich hájení
na politické kolbiště. Neboť my zvítězíme jen
tehdy, nebude-li moci náš odpůrce počítat na
naši rozdvojenost — budeme-li v boji proti ne-
příteli jednotni — ale také pevni.
Po vývodech dra. B. Pacáka, které prová-
zeny byly bouřlivým potleskem a souhlasem,
zasáhl do debaty za cociální demokraty občan
Novotný. Na nejapné, popletené vývody jeho od-
povídalo shromáždění novými ovacemi pro dra.
Pacáka, který Novotného odbyl tak vtipně, že ho
uvedl do zjevných rozpaků. Na to vyžádalsi
slovo pan Hejduk, starosta z Rašovic, jenž po
krátkém odůvodnění navrhl resoluci, již
jsme otiskli už v čísle ranním.
Resoluce tato přijata byla jednomyslně. Při
opáčné zkoušce nezdvihli proti ní ani sociální
demokraté ruku.
Za hlučného volání slávy byla schůze p
Svobodou ukončena.
bůh
B Pacák
Novotná
Pacák
Novotný
Hejduk
Rašovice
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Včerejší debatou o buršáckém bumlu
na Příkopě rozhněvala si městská rada i »Bo-
hemii« i »Prager Tagblatt« nemálo. Oba chrliči
německého kasina spustili obvyklou fontánu ně-
meckého rozhořčení i spílají městské radě,
Praze, jejímu českému obyvatelstvu ve známé
službovolnosti šmoka oproti kulérovému stu-
dentovi. »Bohemia«, která po nedělním skandálu
mlčela jako předloňský slaneček a o kulturním
výjevu Na přikopě nedovedla svým čtenářům
říci ani slova, přináší o včerejším jednánív
městské radě půldruha sloupce. Toť prý je ně-
jakého rámusu, že prý v neděli dva kulér-stu-
denti náhodou (!) se srazili a jich spor polito-
vání hodným způsobem skončil rvačkou! Tohoto
případu pokouší se městští otcové, tak horlí
házovská minucí, využitkovati ke štvanici proti
všem německým studentům, aby zevšeobecněním
ojedinělého případu vytloukli kapitál ze
své zášti proti Němcům. Nevinný buml Na pří-
kopě, který se podle starého mravu (snad za-
kořenělého nemravu?!) ve veškerém pořádku
vykonává, vyličuje prý městská rada jako evrop-
ské nebezpečí. Jinak jest »svatá Anna« velice
shovívavá v posuzování nedělní výtržnosti, při níž
prolita krev dvou světů kulturních »indogermán-
ského« a semitského. Mluví o »zajisté nikoli
potěšitelném krátkém intermezzu« o »mladistvém
temperamentu« »skřížení dvou studentských
holí« atd. a reminiscencemi na rok 1897 hledí
získat vysoké úřady pro další ztrpění a po pří-
padě ochranu buršáckého bumlu Na příkopě
Bo
Prager
Němec
Praha
Bohemia
6
article
Jak známo, nejednalo se o žádné intermezzo,
ani o skřížení dvou holí buršáckých, nýbrž
o strategicky uchystanou bitvu dvou buršá
ckých spolků, o níž policie byla dobře zpra-
vena a do které zakročila jako třetí mediati-
sující velmoc a rvačku ukončili jen tím, že
téměř každý druhý rváč obdržel uniformova-
ného tělesného strážce, aby dopoledním truňkem
impregnovaný klackovitý temperament byl krocen
Takové výjevy a vůbec i ten každonedělní ne
švar na pražském Příkopě byl by učiněn vůbee
nemožným, kdyby nad servilností jistých kruhů.
osvědčovanou spolkařskému idiotství německých
universit a nad protekcí jistých vysokých byro
kratů, dosud členů pražských buršáckých spolků,
zvítězil povinný ohled k obyvatelstvu, nerušené
jeho passáži na nejživější třídě pražské. Tyto
přísluhy nejvyššími instancemi veřejného po-
řádku, prokazované živlu nejhrubšího nepo-
řádku, vedly už jak známo k tomu, že
na stráž ku provedení buršácké svévole Na pří-
kopě až do konce povolán byl, už i četný vo
jenský oddil pod velením štábního důstojníka
Je to pomyšlení až hnusné, že chatrná karrika
tura tak zvaného studentského života německého
trpí se na nejokázalejší třídě české Prahy jen
Praha
buršácký spolek
7
article
proto, aby vyhověno bylo fikci, že Praha je
skutečně městem německým a tak udržena byla
podvojná praxe pražské německé publicistiky,
podle níž cizině má být ukazován převážně ně-
mecký ráz representační Prahy zároveň pak doku-
mentováno hrozné utištění pražských Němců. »Kul-
turní člověk« v »Prager Tagbl.« opovažuje se
dnes mluviti dokonce o Praze »česky přelakovanés
kdežto »Bohemia« mluví cosi o lži, že se ně-
mecké menšině nikde tak dobře nevede jako
v Praze, včerejším usnesením městské rady vy-
vrácené. Naopak, každý Němec v rajchu musí
při zprávě o bumlech na pražském Příkopě,
tedy v městě, kde rok má 365 bartolomějských
protiněmeckých nocí, užasnouti vůbec nad mož-
ností maškarády, která se v říšsko-německých
městech, na modernosti své si zakládajících,
naprosto netrpí. Kdyby židé skutečně byli tako-
vým pokrokovým živlem, za jaký se neustále vy-
dávají, žádný židovský student za celý svět ne-
vzal by na hlavu barevnou čapku, která nebyla
zajisté stylisována ani k jeho typu plemennému
ani k jeho pleti a to tím méně, že skutečný
německý student nevyléčitelnou kulérovou ne-
moc ze židovských studentů klackem vytlouká.
To také bylo příčinou nedělní rvačky, která byla
povahy antisemitské a proto také snaží
se žurnály německého kasina všemožným způ-
sebem stlačiti nedělní bitvu v neustálé vojně
mezi židovským a německým studentstvem na
„skřížení dvou studentských holí,“ aby zakryly
ostudnost a ponížení hanebného otročení něm-
čících pražských židů pražským Němcům.
Němec
Prager Tagbl
Praha
Kula
Bohemia
8
article
— Český a německý kapitál. V poslední
době dali se Němci v počítání, aby nám do-
kázali, jak jsme vedle nich hospodářsky slabým
národem a jak tedy vrtkavý podklad mají ná-
roky naše na stejné s nimi právo. Již to cha-
rakterisuje Němce z dostatek, že dle toho
mnoho-li má kdo peněz vyměřiti mu chtějí úděl
práva a to v době všeobecné povinnosti branné,
v době všeobecné povinnosti školské, ve snaz
zadarmo učiniti každému jakékoli vyučování
přístupným. Tak jakoby byl stát nějakou poji-
šťovací společností, která dle premii vypláci
pojištěnou sumu. Je to doklad brutálnosti
a zvrácenosti zároveň. Však ještě ostřeji
se charakterisují národní naši odpůrci tím,
jak při tom počítají a co sobě přivlastňují
ve snaze, aby byli bohati a mocní a nač od-
kazují nás. Měli v příčině té znamenitého zá-
kopníka vědeckého, pověstného prof. Wiesera.
Němec
profesor
Wieser
9
article
Především existují pro ně jen německé spoři-
telny, žádný jiný ústav, zejmena ne záložny.
Z jakých důvodů? Poněvadž nehybní Němcí
kdyby byl tehdy za ucho z děla vystřelil, ne-
byli by toho dbali, nebyli by zakládali záložny,
jakkoli je tvůrcem jejich Němec Schultze De-
litzsch, nýbrž byli by zůstali při svých zamilo-
vaných spořitelnách. Mají sice také záložny,
však uložený německý kapitál v nich je ne-
patrný, kdežto u nás v nich uložena velká
část národního jmění. Že ostatně jsou Němci
bohatší než my, je přirozeno a oddůvodněno
poměry, jež změniti se dosud nedaly. Český lid
v kraji je rolnický, jak se samo sebou rozumí,
a že u nás rolník vydělá za smutných poměrů
nynějších méně než fabrikant, je také přirozeno.
A že — vezme-li se daň za měřítko práva —
průmyl více nese, o tom rovněž nikdo nebude
pochybovati. Kdyby lid náš byl žil v horácha
Němci zde v kraji, byl by poměr mezi oběma
národnostmi obrácený. Přírodou a okolnostmi
nezměnitelný úkol a poslání své plní ale oba
národové stejně a proto je nespravedlnostía
brutálností, jednomu vyměřovati práv víca
druhému méně.
Němec
Schultz
litzsch
Český lid v kraj
10
article
— Osobní. President vrchního zemského soudu
ryt. Wesselý dnes ráno odjel do Vídně.
— Úmrlí. V Klatovech zemřel dne 7. t. m. ve
věku 41 roků pan Daniel Bruml, veřejný spo-
lečník firmy B. J. Bruml v Klatovech. Pohřben byl
včera odpoledne na israel, hřbitov v Klatovech. —
Dne 8. února zemřel po kratičké nemoci pan Ed.
Veleba, řídící učitel v Dolních Jirčanech. Pohřeb
bude ve čtvrtek o 9. hodině.
— Rodinné zprávy. Slečna Hana Švarcov
z Písku a pan Ludvík Losos, assistent c. k. ta-
bákové režie, slaviti budou svůj manželský sňatek
v sobotu dne 13. února 1904 o 10. hod. dopol. v dě-
kanském chrámu v Písku.
— Městské zastupitelstvo v Žižkově Bude míti
sezení v sobotu dne 13. února 1904 o 3. hod. odpol.
v zasedací síni městské radnice na Basilejském ná-
městí. Na pořadu mimo jiné: Volby dvou členů okres-
ního zastupitelstva, dvou členů c. k. okresní školní
rady, jednoho člena městské rady a doplňovací volby
do odborů. Žádost p. J. Pírka, městského tajemníka,
za jmenování ředitelem městského úřadu v Žižkově.
Návrh na zřízení místa pátého městského lékaře a
jednoho městského školního lékaře
— Večer na počest Lucyana Rydela. Polský host
básník dr. Lucyan Rydel rozloučil se včera s Národ
Wesselá
Bruml
Ed
Veleba
Švarcov
Ludvík losos
J Pírka
Lucyan Rydel
doktor
Vídeň
Klatovy
Dolní Jirčany
Písek
Žižkov
B . J
městský úřad