ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b735780-661f-11dc-bee2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 146, place 66, org 14, work 7
1 masthead
Sirana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
26. listopadu 1901.
4 masthead
Číslo 396.
5 article
Řečník končí slovy: Za záminkou, že se pro- vádi hnuti náboženské, provozuje se politické hnuti z Německa v nejvělších rozměrech. Evangelická jednota v Německu nebyla založena pro vniterni záležitosti, nýbrž na propagování hesla »boj prot Římu«. Prolestantž vzrůstají nejen z předsudků prot katoliché církvi, nýbrž knihy jejich naplněny jsou předsndky proti rodu habsburskému. Táži se vlády jsou li i pastorové takovými předsudky naplněn- jakožto buditelé rakouského vlastenectví mezi školní mládeží. (Hiučný souhlas Y centra.) Posl. dr. Sehalk : Vaším jedíným argumenten jest denuncince. Posl. Morsey: O takových věcech politických má rakouský poslanee právo a povinnost mluviti. (Pochvala v centru.) Mám zde průvodní list nejpo- věslnějšího agenta evangelické jednoty, pastora Schmidta v Plavnu — leták s jeho vlastním rn- zítkem. Leták ten jest označen jako důvěrný. Praví se v něm: »Každý týden posílám 1600 exemplářů přes rakouské hraníce. Jsou zabaleny v nejlhostejnější papír, aby je na poště nepoznali a jso opatřeny razítkem. Nadepsány jsou Hříchy Habsburků na Němectvu.« Tak vypadá ryzí a čisté evangelium těch pa- storů! (Hlučná pochvala v centru.) A tu pravil p. dr. Körber, že u všech stran v parla- mentu předpokládá rakouské vlaste- neclví. My jsme byli provokováni, abychom toto hnulí zde uvedli na přetřes. Posl. Nallik (na Morseye): A tento milo srdný katolík zůstává dlužen svým dělníkům mzdy déle roku Posl. Schumeier: Na to neodpovídáte?
Posl doktor Sehalk Morse Schmidt Habsburk Körber Nallik Německo Řím Plavno Morsey Y centr Kurier
6 article
Posl. Morsey: Byly zde vysloveny také tužby by císař Josef II. narodil se po druhé. (Hlučná ve- selost.) Císař Josef II. vydal velice přísný dekrel proti přestapování na prolestantism a nařídil, aby agenti protestantů byli vyhnání ze země. Nevím, mají-li louhu po obrození císaře Josefa po lét stránce. Čity katoliků byly zde nejnižším způsobem uráženy. My tyto snahy potírati budeme ze všeci sil, neboť víme, že bojujeme pro katolickou církev a habsburský rod. (Hlučný potlesk v centru.) Následují včcné opravy. Posl. Sehöpfer vyvracel různá nařčení kato lického duchovenstva zejmena řeholního. Posl. Helanský k věcné opravě: Pan posl. dr. Eisenkolb v řeči zde premlu- vené vyličoval Prusko jako říši pravé svobody Všechny státy na pevnině, Řakousko ovšem v to po čitaje, dle něho jsou sláty nejkrajnějšího vandalismu. nelidskosli, zpátečnictví, utiskování svobody, suro- vosti, barbarství atd. Jen Prusko jest zdle něho stá tem vzorného hospodářství, kde jest pravá svoboda kde každý může se volně vyvíjeti a kde jest pravá humanita. Ve své řeči pravil p. dr. Eisenkolb doslovně: »Porovnejme naproti tomu státy s evan- gelickým názorem světovým, jak se ty rozmohly Čelá německá říše pod slavným žezlem prolestant hohenzollernských přivedla opět německé jméno ke cti. Toto jméno vzbuzuje opět postrach v celém světě.« Čeho však jsme byli svědky v poslední době v tomto Německu, v tomto vzorném státě?
Posl Morse Josef II Josef doktor Eisenkolb Prusko Německo
7 article
Jest nám všem zajisté povědomo, co se událo v Vřesně, v pruském Polsku, na katolických polských dělech a na polských matkách. Jest vám zajisté, pá- nové, povědomo, ž a pruská v lád a, tato svo- bodomyslná, humanitní vláda, poru- čila vyučovati náboženství polské děti jazykem německým (Hlučné volání Slyšte, slyšte v pravo.), že tato svobodomyslíná vláda donutila dáli polské, aby vzývaly svého boha jen ja- zykem německým, kterému ani nerozumějí. Protož děti jazyka toho nejsou znalými a nemohly odpoví- dati jazykem německým, stalo se, že děti ty po ho- dině, věnované vyučování náboženskému, byly zaměeny ve škole a lam zbity. (Slyšte. slyšte! Hlasy: To je svoboda v Pruskul Žsl těch nevinných a nevinně mučených dětí vnik až na ulici. Zachvěl srdcem malek, a tu táži se posl. Eisenkolha, co byla by učinila jeho malka, kdyby učitel byljej tak zmr- skal? Táží se, co by se bylo stalo, kdyby po- dobný případ se byl slal na př. ve Vršo- vicích, kde pro párcihel byla mobil sována celá německá říše a ve kterém pří- padě se již myslilo, že všichni Němei vy zvou nějakého Hohenzollera, by s svými prapory a gardami vpadl do Ra- kouska. Mlístopředseda Kalser (přerušuje řečníka): zá- dám pana řečníka, by mluvil jen takta. (Bouřlivé hlasy: Mluví jen faktal) Poslanec Holanský: Konstatuji věcně, že nebohé ony matky za to, že chránily své dět před týráním, byly zemským soudem ve Hnězdně odsouzeny do žaláře n 21/2 roku. (Bovřlivé hlasy: Styšte, slyštel) Poslanec Alvin Hamichi: Co udělal nějaký učitel, nemůže býti počítáno na vrub němeeke kultury. Poslanec Březnovský: Pak to byl ochlastaný učitel.
slyšet . slyšet Březnovská Polsko Hnězdno Alvin Hamichi Mlístopředsed Kalser
8 article
Poslanec Holanský: To stalo se tak matce sedmi dětí. (Bouřlivé hlasy: Slyšte. slyšte!) Tylo děti mají hladověti, proto že jic živitelka musí do kriminálu. Tomu se říká německá kultura. (Bouřiivá navole na celé pra- vici.) Je li germanisace otců nemožna, obrací se ger manisace na děti, které se vydávají bídě a hladu tím, že matky žalařují. Konstatuje tuto pruskou svobodu v jedné větě svého posledního listu velký básník polský Sienkiew ic z slovy »Od něžného Bedřicha II., ba od dob ještě dřívějšíei pruská polítika Prajzů byla nepřeru- šeným řetězem násilí, zvůle, zálud- nosti, pokory naproti silným, tyranie naproti slabým, podvodu, porušování smluv, porušování daných slov, klam ů. (Hlučná pochvala na pravici.) To jest, velectění pá- nové, pravý obraz Němectví. Vzhledem na to, co jsem pověděl, opravuji věcně, že po hanebnostech pruských úřadů, mnou uvedených, po hanebno- stech, které bychom marně hledali u nejdivějších pronárodů černé pev- niny, tvrzení dra. Eisenkolba, pokud se týče Pruska, se neshoduje se skutečností. (Dlouhotrvající potlesk a pochvala na celé pravici. Všichni Poláci řečníku gratulují.) Posl. Stojan opravoval vývody Klofáčovy o Janu Nepomuckém a Schumeierovy vývody o arci biskupu Kohnovi. Posl. Povše (naproti Tavčarovi) konstatuje, že posl. Hruban mohl mluviti jménem slovinského ná roda, protože ho za to požádal slovanský střed k němuž hlásí se všechny venkovské obce krajinské.
Bedřich II Prajz Polák Posl Stojan Klofáčův Nepomucký Schumeierův Kohn Povš Tavčar Hruban Prusko slyšet . slyšet
9 article
Posl. Sleiner uznává činnost milosrdných bratří a sester a lituje, že předseda nepokáral přl- slušné projevy již za debaly. Posl. Scheicher praví, že katolický křesťan má věřiti jen, co je v katechismu a vyznání víry. Posl. Wohlmeier konstaloval mimo jiné, ž kongregace vydržují se samy a zákaz jejich přistěho- valství je nesnášelivoslí. Za to židé pouštěji se přes hranice po tisfcích. Posl. dr. Lueger (naproti Malikovi) velelí milosrdné bratry a sestry. Kdo tvrdí opak, zasluhuje rázné lnj. Posl. Malik odpovídá na opětné fuj! křesťan- ských socinlů různými pokřiky. Jeden z nich obsahuje potupu dra. Lnegra. Proto strhla se prudká hádka mezi Malikem a Procházkou. Te vyčílá mu různé polupné výkřiky a táže se : » Vy jste byl důstojníkem ?« Posl. Malik: Toť se rozumí! Posl. Procházka: Teda styďte sel Prudká hádka hrozí změniti se ve rvačku. Ko nečně podařilo se dru. Luegrovi a j. křesťanským sociálám ukonejšiti posl. Procházku. Posl. Malik neustával tupiti dra. Lnegra. Kře sťanští sociálové nedbajíce zrazování dra. Luegra o povidali a volali na Malika mezi jiným: Tak hezký a chytrý jako vy je dr. Lueger také. Posl. Schalk, jda právé mimo, zvolal: Ano. ale Malik je poctivý! Na ta slova posl. Steiner začal vyhrožovat hnal se po Schalkovi. Nadávky Utají sem tam a každou chvíli hrozi rvačka. Konečně podařilo se posl. Lurgrovi a Wolfovi rozvésti strany a vyprostiti Malika, načež nastal klid. Zatím přednesí svou poznámku také poslane Breiten
Posl doktor Lueger Malik Procházka Ted stydět Steiner Schalek Lurgr Wolf
10 article
Posl. Erler ve svém navrhovatelském doslov polemisoval s ministrovými vývody, že jeho návrh je bezdůvodný. Třeba chrániti se, dokud je čas Faktum je, že řehole byly z Francie vypovězeny. různé cvropské státy nechtějí je přijmouti, dle našich zákonů mohly by se usaditi v Rakousku, což by vznešeným kruhům bylo vhod. Vyprošuje si vý. čitku, že dorážel na katolické náboženství nebo du chovenstvo. Ministrova odpověď podněcovala k po- dání podobného nžvrhu, kdyby nebýval již podán. Potom polemisoval s řečníky odpůrci a koneční poukazoval na řeči vznešených osobnosti v poslední schůzi katolického schulvereinu a na poslední pa- stýřský list rakouských biskupů, z něhož vane duel kongregseí. Zdá se prý, jako by pod záminkou boje proti hnutí »Pryč od Říma« chtělo se pomoci za konkordálu k panství v Rakonsku Proto třeba boje a nedobudc-li vítězství jeho strana, bude míli aspot vědomí, že konala svou povinnost. (Hlačná pochval a potlesk.) Fosl. Eisenkolb ve svém doslovu opřel se
Posl Erler Francie Rakousko Řím
11 article
Scheicherovu tvrzení, že někleré divy považuje také katolická církev za bajky. Předčital různá místa z eír- kevních knih a polemisoval proli poslednímu pastýř- skému listu biskupů. Protestoval proti výčitce, ze protestnnté vyvolali boj proti Římu. Svaluje vinu pronásledování prolestantů na katolíky. Lutervy svobodil prý svět z římských pout z vůle boží a nebyi k tomu naveden Husovým učením. Protestoval proti nařčení Všeněmců z velezrády a prohlásil: Máme v svém programu a hlásáme veřejně, že přejemei sjednocení celého německého národa. Jako Vlaši budou vždy pamětlivi své velké italské, jako Poláci své velké polské vlasti a jako Čechové dychtí po sjednocení v českém samostatném státě, obsahujícím více zemí, tak budeme my vždy blásati, že Rakousko je naší milovanou užší vlastí, avšak naší velkou krásnou vlastí je Všeněmecko. (Hlučná pochvala mezi Všeněmci a volání: Heil Alldeulschland!) Jsme věr- nými státními občany a právě proto vynasnažujem se zákonně a ústavně o lenlo cíl k blahu německého lidu a dynaslie. (Hlučný souhlas mezi Všeněmei) Posl. Schumeier polemisoval s prolivníky zejmena s posl. drem. Fuchsem, jenž nezmohl se na vhodnou odpověď s jeho vývody. Trvá při svýci dřívějších udajích a viní opětně katolické duchoven stvo. Vyvrací Morseyovo tvrzení, poukazuje na po kutování vídeňských učitelů. Pojednával o církevním jmění a prohlásil, že duchovenstvo zná věc víry v obchodu.
Scheicherův Husův Vlach Polák Čecho Posl Schumeier Fuchs Morseyův Řím Rakousko Heil Alldeulschland
12 article
Ohražuje se, že duchovanstvo upírá protivníkům náboženský smysl. Je podezřelo, že páni mluvo vždycky o náboženství. Řečník vyčítá klerikálům ne- snášelivost a končí: Budeme pokračovati v boji prot klerikálům až dobudeme vítězství. (Hlučná pochvala mezi sociálními demokraly.) Posl. Klofáíč polemisoval s drem. Hrubanem, vyčítaje mu, že Řím je mu dražší než národ. Vyčita českým národním poslancům, že provozují naproti klerikálním přehmatům oportunistickou politiku, místo aby následovali příkladu Všeněmců, již v hnutí »Pry od Říma!« našli vydatnou národní zbraň. Hnuií »Pryč od Říma!« v našem smyslu je národní nutností. Polemisuje proti vývodům mínistra vyučov ání že při propůjčování práva veřejnosti drží se přisně zákona a tázal se, proč nepoužívá také zákona jedná-li se o českou školu ve Vídni nebo mnobé jiné české soukromé školy v Čechách a na Moravě. Potom přešlo se k hlasování a pilnost ná vrhů propadla. Pro ni hlasovali: německá strana lidová, ně- mečtí pokrokáři, Všeněmci, sociální demokraté a češt radikálové. Národní poslanci čeští nebyli v zasedací sini. Potom rezpředla se debata o jednacín pořadu, na jejiž konci poslanec Weiskirchne navrhl rozděliti jednací pořad, aby na prvním míst byla předloha o zemědělských společenstvech, na druhém zákon o diurnistech, na třetím předloh auskultantská. Tento návrh byl přijat a schůze skončena v 10 hodin 15 minut večer Příští schůze bude v pátek 29. listopa d v 11 hodin dopoledne.
Posl Hruban Weiskirchnout Řím Vídeň Čechy Morava
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. listopadu. K volbě burského důstojníka do anglického parlamentu. Živé rozpravy způsobuje dosuíd ve Franci a Anglii volba pana Arthura Lyncha poslancem anglické sněmovny za volební okres irský v Galway, o níž jsme už včera na těchto místeeh podali zprávu. Sir Arthur Lynch jest známý nacionalistický agitátor irský, jenž se zúčastníl, jak jsme již sdělili, jako plukovník válečné výpravy burské proti Angličanům. Byl přidělen hrdinnému gene- rálu Villebois-Mareuillovi, po jehož boku bojoval i v oné šarvátce, kde tento výtečný důstojnik nalezl smrt. Lynchovi podařilo se utéci, kdežto ostatní jeho spolubojovníci padli až do po- sledního. Potom odebral se Lyneh, jsa těžee nemocen, do Evropy, aby zde hledal zotaveni. V Anglii vypsali na jeho hlav cenu, když byl vojenským soudem pretorijským odsouzen k smrt in effigie. Plukovník Lynch odebral se do Paříže, kde byl i spolupracovníkem »Paris Nouvelles«. Jeho většina při volbách byla imposantní a k tomu všemu zvítězil v okresu, jenž byo zastupován až posud unionistou. Jak Lynch s různými novi- nářskými zpravodaji sdělil, odebeře se ihned do Anglie, jakmile parlament bude otevřen, což stane se 16. února 1902. Jaký osud Lyncha v Anglii čeká, nen doposud jisto, ale zdá se, že při vší poslanecké immunit i v Anglii, kde se politická svo boda tak velice respektuje, ne- ujde příkoří a persekuci.
Lynch Angličan Lyneh Praha Anglie Galway Evropa Paříž anglický sněmovna Paris Nouvelle VilleboisMareuill
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Vůdce promluvil. Spolupracovník vídeňského »N. W. Tagblattu« cítil potřebu, vyhledati nejnovějšího vůdce německých po- krokářů a vyzvídati na něm, co soudi o ny- nější siluaci, jak si představuje příští vývoj věcí a jak vůbec se dívá na svět. Dr. Eppinger nejprvé konstatoval, že v télo chvili především o dvě věci jde: o českou řeč uvnitř úřadů potom o českou universitu na Moravě. Co se lýče české university v zemi sousední, poukázal německý vůdce k silnému odporu všech morav- ských Němců proti tomuto ústavu. Pokud jde o vnitřní řeč úřadní, musí prý býti dřive zjištěno, co si Čechové pod touto řečí představují. Bude-li vyplněna nějaká exekuční cedulka po česku aneb rekvisice svědka, nebude prý tak zle, však na zavedení češtiny do úřadů v té míře, aby tím trpěla jednola a prospěch státu, prý Něme nepřistoupí za žádnou cenu a nikdy. Pythieký výrok a hoden vůdce nově povýšeného. Nechtě by nám pan dr. Eppinger se své strany laskavě řici, kdy dle jeho názoru trpí prospěch státu a kdy stane se čeština nebezpečnou jednotě státní? Zdali by na příklad nebezpečným tétc jednotě mohla býti česká kvilance na služné aneb zdali by se Rakousko rozpadlo, kdyb
N W doktor Eppinger Němec Čecho Rakousko univerzita na Morava
15 article
jinak české protokoly měly také českou hlavičku a český závěrek? Také bychom již jednou rádi zvěděli, co si jednotou státu nejen on naši národní odpůrci, nýbrž i vláda předsta- vuje. Slovem tím se nyní přespříliš často ház a byl by již čas, aby byl autoritativně vymezen jeho pojem. Do dneška o nějakém jednotném státu nemohlo býti v Rakousku“ řeči. Rakousko bylo vždy jen soustátím, nikoli ale stálem jednotným. Je vůbec směšno mluviti o jednot slálu v lom smyslu jako Němci, když officiální jméno toholo stálu je: království a z em na říšské radě zastoupené. Ostatně zase stará, zavržení hodná německá theorie o státě. Tak jakoby byl stát účelom ne pouhým prostředkem ku šťastnému spo- lečenskému soužití. Obecnému prospěchu a vůli lidové i stát se podříditi musí.
Němec Rakousko
16 article
Také není nikde a ničím dokázáno, že jenom stát jednotný může býti šťaslným, ha mohli by- chom snadno dokázati pravý opak. Německe bezduché mechanické škatulkování také v tomto případě osudně působí na tulo říši. To, co řiši naši v jedno svedlo, nemůže ji býti nikdy na škodu. Tato říše vznikla jedině z obavy menšíeh před většími. Menší státové podali si ruce a upev- nivše svazek ještě tím, že společného zvolili si panovníka, uspořádali tím své poměry tak, aby v čas nebezpečí čeliti mohli mocnějším. Taková je prostými slovy deflnice idey státu rakouského a nikoli násilně svařování toho, co so k sobě nehodí a co ve svazku společném býti nechce. Zdali může býti stát šťastným a mocným, zdal klidně pohlížeti v budoucno«t může stát na ve- nek sice jednotný a v jedně uniformě se repre- sentující, v němž ale tři pětiny příslušníků klnou násilnému zcelování a odpornému sjednocování to ponecháváme soudu všech klidných a rozváž- ných politíků, jakým se nám jevil dr. Eppinger v první době své činnosti. Nový vůdce liberál- ních Němcův ale i v jiném směru se vyjádři o případněm zasedání sněmu zemského. Pan dr
Eppinger Němcův
17 article
Eppinger nezdá se býti valným přítelemn této kor- porace. Neklade aspoň na její činnost žádne váhy. Naopak zdá se mu to býli zcela v pořádku. když dr. Körber, nebude li mili povolný rajehsrát. nesvolá též žádného sněmu. Nemůže prý žádat se na vládě, aby donucena pustými výjevy v par lamentě ústředním tento rozehnati nebo uzavřiti. svolala sněmy, aby se v nich v tomto boho- puslém řádění pokračovalo. Pan Eppinger tedy úplně se shoduje s těmi, kteří za eventuáln obstrukci říšské rady chtějí potrestati sněm. T jest ovšem melhoda, která tomu nenasvědčuje, že by byl pan dr. Eppinger zvlášť originálním, to zde bylo již před ním. Za to nás potěšil vý rok p. dr. Eppingra, že totiž Němci na sněmu passivnou politiku dělati již nebudou a k exodu že se již neodhodlají. Proč by tak činili nyní, když jich tam bude bezmála tolik, jako Čechů? — Němečti technikové proti posl. prof. Hráskému. Jak povědomo, použil rekto české techniky posl. prof. Hráský při své skvěle obraně českých techniků proti útokům německého tisku, zejmena »N. Fr. Presse«, známé okol nosti, že technikové, jimž se na české technice v Praze vede špatně, utikávají se na německou techniku zdejší, kdež dostává se jim za polep šení statistiky návštěvní vlídného přijeti a ne- skonale shovivavějšího zacházení při přísných státních zkouškách. V sobotu konalo se valné shromáždění spolku studujících německé tech niky v Praze, kteréž usneslo se » proti tvrzent prof. Hráského, učiněnému v týdenní schůz
doktor Körber Eppinger Eppingr Němec Čecho profesor Hráský Hráská Praha
18 article
Spolku architektů a inženýrů v král. českém v ten smysl, že méně talentovanl a méně pilní poslu- chači české techniky, kteří na této technice nevy- hovují, na německou techniku přecházejí, stanoviti že se obmezuje na to, výrok tento označiti jakožto slova, po popularitě lapající, ničím neodůvodněná a žádného vyvrácení nezasluhujíeí a k tomu schopná, dosnvadní klidný poměr mezi oběma vysokými školami zkaliti.« Výrok prof. Hráského byl tím místnějším, že právě německé útoky proti českým technikům o jich domnělé nezpů- sobilosti vycházely z toho předstírání — ovšem veskrze prolhaného — že na české tochnice nedostává se příslušné seriosnosti a přísnosti při státních zkouškách. Všem technikům, kteří v Praze kdy studovali, jest dobře známa sekta těchlo stěhovavých technických scholarů, takže nemá tvrzení prof. Hráského věru zapotřebí žád ného obhajování. Také prof. Hráský vzhledem k »dobrým stykům mezi oběma technikami« vy hýbal se bližším údajům o tomto předmětu.
profesor Hráský Hráská Praha
19 article
Provokace vyšla z druhé strany a v sobotu byla opakována; zdá se, že zájem pravdy jest vyšši než tyto dosti pochybné dobré slyky — Vyšší průmyslová škola česká v Plzni. Obecní zastupitelstvo plzeňské mělo v sobotu příležitost, hořce uvažovati o lásce vlády k české většině Plzně a také dospělo k nevyhnutelným, trpkým výsledkům takovýchto úvah. Jak známo, domáhá se Plzeň již drahná léta vyšší české průmyslové školy, čímž nežádá nic nespravedli vého ani neskromného, nýbrž jen tolik, co Něm cům plzeňským beze všech bolestí a nesnázi poskytnuto bylo jako věc samozřejmá, jako věc státní nutnosti a nezbytnosti. Od roku 1894 leží u vídeňských vlád plzeňská petice se žá- dostí za zřízení vyšší české průmyslové školy. petici podává jeden ministr vyučování druhému z ručky do ručky a plzeňšti Češi chodí do ně- mecké průmyslové školy dále rok za rokem.
Čech Plzeň Německo vysoký průmyslový škola český v Plzeň
20 article
Konečně došlo do Plzně cosi vyřízení petice podobného a sice ministerský výnos, kterýmž se obci plzeňské zřízení vyšší průmyslové školy české připovídá počátkem školního r. 1902 a sice rozšířením nižší průmyslové školy české a to pro- zatím jenom zřízením mechanicko-technického od- délení s tou podmínkou, přispěje-li k tomu — finančně obec anebo nějaký jiný činitel (I). V so- botní schůzi městského zastupitelstva plzeňského dostala se tato odpověď zásluhou pilného návrhu člena zastupilelstva pana Cingroše na denní po- řádek. Slarosta dr. Peták sdělil zastupitelstvu osudný výnos ministerský, kterýž v podstatě není vlastně ničím jiným, nežli vysokým guber- niálním povolením, že si Plzeň, chce-li českou průmyslovou vyšší školu míl, ji může sama postavit. Buď sama anebo pomocí jiného »či- nitele«. Rozumi se, že takovéto vyřízení odvěkého takřka již požadavku českého obyvatelstva král Plzně a celého českého západu vyvolalo v zastupi- telstvu města debatu přiměřeně říznou a stručnou Také usnesení obecního zastupitelstva k před- mětu tomuto učiněné vyznamenává se toulo vlaslností i zní takto : »Slavně c. k. ministerstvo kultu a vyučování račiž: I. žádost obce plzeň ské ze dne 12. listopadu 1891 za zřízení vyšs průmyslové školy v Plzni vyříditi, pokud se týče. vydané vyřízení doplniti se zřetelem na tuto právě žádost, II. dodati obci král. měsla Plzně vy řízení o nabídnutí obce ze dne 17. května 1901. jímž obec pro vyslavení nové budovy pro vyšš průmyslovou školu zdarma místo stavební na- bídla, III. usnesení své ze dne 28. září 1901 v tom směru doplniti, že česká vyšší průmyslové škola obsahovati bude i oddělení stavitelské.
Cingroš doktor Peták Plzeň vysoký průmyslový škola obecní zastupitelstvo
21 article
Žádáma co nejzdvořileji za přesné vyřízení těchto tří žádostí a ve příčině žádosti sub I. uvedené prohlašujeme, že opírajíce nárok na zřízení úplné vyšší průmyslové školy o sku tečnou potřebu, o positivní zákon a zásadu spravedlnosti, očekáváme se vší důvěrou, že této naší žádosti bude vyhověno a kdyby proti všemu očekávání zůstaly nepovšimnuty: skutečná potřeba, positivní zákon a spravedlnost, prohla- šujeme, že v zájmu cti a vážnosti jazyka če ského namůžeme se spokojiti s neúplnou, ne- dostatečnou nynější průmyslovou školou a že následkem toho sobě ani takové kusé školy ne- přejeme a přírozeně i pro tuto kusou školu na bídnuté stavební místo zdarma neposkytneme.« Celé pokoření, jakého se tu dostává pízeňským Čechům, lze vyčísti z této resoluce, a poněvadž se záležitost týká i velmi širokých kruhů Plzeňska jako interessentů, jichž svrchovanou po- třebou vyšší průmyslová škola v Plzni jest dojde sebevědomé toto usnesení plzeňského za- stupitelstva zajisté souhlasu celé české veřejnosti Očekávati od plzenské obce, kteráž za stát na střední školství české věnovala nečítané již sta- tisíce, zatím co plzeňským Němeům stát osvědči se nejštědřejším dárcem, jest přece poněkud opovážlivým spoléháním na českou trpělivost. zvláště když se uváží, že Němci vyšší průmy- myslovou školu dávno již mají a že stát právo novou německou reálku v Plzni staví. Vláda stoj vůči českému národu na stanovisku vlastního jeho svépomocného hesla: »Národ sobě!« T krutá ironie, zvláště když stát k ni dostává ještě dodatek: »Němcům a Polákům zase všechn stát !«
Čecho Němec Polák Plzeňsko Plzeň Něme
22 article
— Dr. Ošťádal odsouzen. Kdežto ol moucké nedělní listy sdělily, že přelíčen s drem. Ošťádalem, kterýž, jak známo, při kon- trolním shromáždění v Olomouci hlásil se če- ským »zde« s odůvodněním, že pro něj jakožto svobodného ohčana vojenské předpisy nemejí platnosti, konati se bude teprve počátkem příštíh měsíce a sice pro porušení vojenské kázně a pro vzpouru, dochází dnes z Olomouce zpráva. že dr. Ošťádal již souzen a odsouzen byl pro naznačeně vojenské trestné činy. Dr. Ošťádal odsouzen byl na tři měsíce garni son- ního vězení. Pro vzpouru odsouzen by proto, že setníku, řidícímu kontrolní shromá ždění a vyzývajícímu jej, aby před ním stá »hapták«, odvětil, že tato nařízení proň neroz hodují. Odsouzení to bylo přijalo patrně s veli kým zadostučiněním se strany německého tisku zvláště olomouckého, kterýž si s neobyčejným záluskem již napřed sehlazoval žáhu na dru Ošťádalovi, žádaje jeho exemplární potrestání — Manifestační schůze pro zřízen jihoslovanské university uspořádána bud příští neděli odpoledne ve velkém sále Národ- ního domu na Král. Vinohradech Slovanským klubem. Dostaví se k ní čeští a jihoslovanšt poslanci na říšské radě. Z českých poslane promluví dr. Herold. Jsme pevné přesvédčeni že významný projev tento provázen bude vše obecným zájmem.
doktor Ošťádal Král Herold Olomouc
23 article
— »Illustrated Journal London Newse přináší ve svém minulém čísle na první straně vyobrazení, jak Kubelík před nejvznešenějším obecenstvem koncertuje v londýnské St. James Halle a doprovází zároveň illustraci tu textem. v němž Kubelík se prohlašuje »za mladého maďarského umělce«. Je to zjev docela zvláštní, že list tak veliký, list světový, tak málo dbi své reputace a takové přináší nesprávnosti. Je pravda, že v Anglii Maďaři jsou mnohem popu lárnější, než my, však to neopravňuje zmíněný žurnál přeněsti Kubelíka na účet národa, s ním? tento mladý umělee neměl nikdy nic společ ného, a jenž mu je zrovna tak cizi, jako pán Angličané sami. Divíme se také českému impre sariovi, jenž Kubelika provází, že tak nedosta tečně pečuje o to, aby cizina se dozvěděla, kdo vlastně Kubelík je, divíme se tomu tím více poněvadž víme, že impresario ten je Čech Aneb má to být snad jeden z oněch zastara- lých tryků impresy, která má za to, že Mada jako houslista potáhne víc než Čech? Omyly takové v eizích listech a zvláště v takových jakým jest cilovaný list londýnský, nemaj býti ignorovány, tuť povinností kruhů povola ných, aby rychle a rozhodně omyl opravily Kde jsou ale tito kruhové u nás? A tu opě přicházíme na nejcitelnější mezeru v národn naší organisaci: na nedostatek tiskové kan- celáře, která ve službách našeho národa by seznamovala cízinu se vším, co s národním naším životem je spojeno. Kdybychom takovou kancelář měli, omyl by se byl nestal a kdyby se byl stal, byl by ihned opraven.
Kubelík James Hall Maďar Angličan Mada Anglie Čechy Illustrated journal London News
24 article
— Cena Šetkova. Ze základu Rudolfa Šetky vypisuje ředitelství »Svatobora« literárn odménu 500 K, o kterou se mohou ucházel samostatná vědecká díla dějepisná nebo literárn historieká, původně jazykem českým sepsaná aspoň pět tiskových archů silná, v letech 189e až 1901 vydaná a veřejně ještě neodměnéná Kdo se o tuto literární odměnu ucházeti chce ať podání své nejdéle do 31. prosiniee t. učiní u jednatele »Svatobora« p. V. Vlčka, re daktora »Osvěty« na Král. Vinohradeeh, v Če lakovského ulici č. 18 n., a přiloží výtisk kon- kurujíeího spisu. — Volby do úrazové pojišťovny děl nické pro království české konají se již tuto sobotu. Přes všechno každodenní upozerňo vání na význam a důležitost těchto voleb, pře důrazné vybízení, aby všichni čeští voličove voleb se zúčastnili a beze všech o sobní ch a strannických ohledů volili kan- djdáty navržené českým volebním sborem, jsou přece ještě celé řady těch, kdož z trestuhodné liknavostia netečnosti hlasovací listky neodevzdali. Ve skupině stavební, o kterou zvláště s jedná a kde jediný hlas může roz hodnouti o vítězstyl, jest každ opomenutí hříchem na věci ná rodní. A tu musíme konstatovali, že v Praze samé jest na 200 () majitelů podniků ve sku- pině stavební k volbě oprávněných, kter přes opětovné urgence hlasov ace listky své posud neodevzdali. Uvá- díme dnes jen povšechné toto upozornění, ne- budeme však váhati veřejnosti české sděliti i jména těch, kteří v této důležité akci bez- příkladnou netečností svou zdar věci české po- škodili. Hlasovací lístky buďtež ihned zasílány na adresu: Bohuslav Kavka, tajemník, Praze, II, Vodičkova ulice, »u Štajgrů«.
Šetkův Šetek V Vlček Král Kavka lakovský ulice Praha Vodičkův ulice
25 article
— Promoce. Pan MUC Leopold Král z Uher- ska v Čechách, byl v sobolu 23. jislopadu o 12, hodině v poledne na české universitě Karlo Ferdinandově v Praze v Karolinu za doktora veškerého lékařství veřejně prohlášen — Rodinné zprávy. Slečna Emilie M atou škova, dcera setníka a pan JUDr. Josef Kulí sek, místodržitelský konceptní praktikant v Německém Brodě, slaviti budou sňatek svůj dnes 26. listopadu o půl 11 hodině dopoledne v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Slečna Miloslava Holubova z Plzně a pan Josef Vyhlas, úřadník rakouské severo-západní dráhy v Nymburce, slaviti budou sňate svůj v sobotu dne 30. listopadu o 11. hodině dopole- dne v chrámu sv. Klimenta v Praze. — Pan dr. Karel Zahradník, professor a t. č. prorektor české vy- soké školy technické v Brně a jeho choť Marie rozená Prch alova, slavili sňatek 19. listopadu. — Umrtí. V pondělí dne 25. listopadu zemřel zde pan Antonín Pištěk, soukromník, ve věku 73 Jet po delší nemocí. Zesnulý narodil se r. 1828 v České Kamenici a pocházel ze staré zámožné mě- šťanské rodiny mlynářské, která pak se usadila v Praze Příbuzným jeho byl lvovský primas arcibiskup Fran- tišek de Pauli Pištěk. Zesnulý studoval v Praze av bouřlivém roce 1848 jako 20letý jinoch zúčastníl se ve vlasteneckém zápalu též bojů na barikádách a byl v starém museu na Příkopě s některými jinými členy »Svornosti« zalčen. Byl pak vězněn v arcibiskupském paláci na Hradčanech a na to byl jako politický pro- vinilec z trestu odveden k vojsku, ač otec jeho již dříve jej z vojny vyplatil. Na to poslán k posádce rakouské do Rastadtu na německo-francouzských hra- nicích, odkud přesazen do Uher a později do Vídně.
Král JUDr Josef kule svatý . Ludmila Holubův Vyhlas Klimenta doktor Zahradník Marie Pištěk Fran Pauli Pištěk Uhry Čechy Praha Karolina německý Brod Plzeň Nymburk Hradčany Rastadt Vídeň univerzita Karla Ferdinandov soký škola technický v Brno
26 article
Byv po osmi letech z vojny propušlěn, vrátil se du Prahy. Nemohl se již oddati studiím, z nichž trest z mladistvé nadšení jej vyrušil, i věnoval se občan- skému povolání. Ovšem měl i na dále živou účas při všech vlasteneckých a politických snahách našeh národa. SAntonínem Pištěkem odchází nám z řidnou- cích řad osmačtyřicátníků muž poctivého a nezištného charakteru, jehož vlastenectví bylo ryzého jádra a který při svém působení vždy měl na mysli blaho národa svého. Čest budiž jeho památce! — V Pardubicích zemřela paní Růžena Kitzingrová, choť vrchního komisaře finanční stráže. Pohřeb konán bude po pře- vezení tělesných ostalků zesnulé na hřbitovy olšan- ské ve čtvrtek 28. listopadu ve 2 hodiny odpoledne — Pohřeb paní Anny ze Skramliků rozeně Laxové, zvěčnělé choti bývalého starosty měst praž- ských, jejíž tělesná schránka z Hamburku do Prahy byla převezena, koná se dnes o 3. hodině odpuledne z kaple na Olšanech. — Věstník duchovenský. V litoměřické diécesí byli ustanoveni: Stalla Frant., farář v Zubrnici farářem v Drmech; Rybák Erazim pro administraturu v Zubrnici. Jurisdikci obdrželi: Steffan Josef za ka- plana v Robči; Bankhage Jos. za kaplana v Nepo- myšli; Fross Ant. kaplanem v Rumburce; Schneider Rud. kapianem v Mimoni; Procházka Rud. kaplanem v Držkově; Brož Josef kaplanem v Dubé; Pažout Josef kaplanem v Bélá. — Při kathedralní kapitol v Litoměřicích uprázdnil se kanonikát; konkurs o 10. t. m. na 4 neděle.
SAntonín Pištěk Kitzingrová Anna Lax Rybák Erazim Fross Schneider Brož Josef kaplan Pažout Praha Pardubice Hamburk Olšany Nepa Rumburk Mimoň Držkov Dubá Bélý Litoměřice Bankhage Jos della František
27 article
— Z obcí předměstských. Ve schůzi správní komise obce v Karlíně dne 25. listopadu vyřízeny mimo jiné záležitosti: Usne- seno zásadně odkázati veškeré došlé žádosti úřad- nictva, jakož i služebnictva městského za upraven služebních poměrů k vyřízení příštímu zastupitelstv v uvazení, že komise nepovažuje se kompelentn vyřizovati záležitosti tyto, jimiž definitivně poměry dotyčných žadatelů upravovati se mají. Na vědomi vzalo oznámení p. dra. Hanuše, že opětně po uzdra- vení převzal svoji agendu úřadní. Na vědomí vzato sdůlení vrch. zahradníka p. Čapka, že p. Gebler vě- noval pro sady obecní vzácnou cizozemskou kapra a usneseno dárci vysloviti díky. Vyhověno žádosti p. G. Mattaucha za používání plynu ke hnaní motoru na další rok t. j. do konce dubna 1902. Dále přikro- čeno ku projednávání rozpočtu obecního na r. 1902. Za účelem prozkoumání návrhu rozpočtu budou schůze správní komise konati se denně až do úplného prozkoumání jmenovaného návrhu, načež pak zavede se o rozpočtu předepsané zákonné řízení. Dnešní ko- mise omezila se pouze na povšechný rozhovor o roz- počtu. Aby vyhověno bylo nalehavému přání míst- ních nezaměstnanců za opatření práce radlila se ko- mise, jakým způsobem by se žádosti této vyhověti dalo a po delší debatě usnesla se předsevzlti na po- zemeích invalidních zkoušky za účelem zjišténí,. zda-li by v mistech těch nedaly se zříditi pískovny.
Hanuš Čapek Gebler G Mattauch Karlín
28 article
— Přednáška E. St. Vrázo, kterou pořádá komitět dam pro stravování chudé školní mládeže v Praze, v pondělí dne 2. prosince o 7. hodině večen na Žofíně, vzbuzuje živý zájem u našeho obecen- stva. Vráz slibil přednášeti o dojmeeb, k te re si odnesl z Pekina. Jest to ovšem thema časovostí svojí zvláště poutavé. Z výkladu našeho cestovatele dozvíme se mnoho zajímavého o tak zv. boxerech a příčinách, které je k povstání přiměly; dále vylíčí nám Vráz povahu lidu čínského, jak ji mnoho- stranným názorem a stykem s rodinami čínskými bystře vystihl, dotýkaje se též podnětů, které zavi- nily nenávisť Číňanů k cizincům. Povede pak po- sluchačstvo své do ulic Pekina a doprovodí je svým názorným výkladem až do oné čívrti palácové, která do okupace evropských vojsk jedině členům císařsk družiny bývala přístupna. Výklad Vrázův bude pro- vázen předvedením více nežli jednoho sta velkých světelných obrazů, dle snímků jím samým zhotove- ných. Budou to odliky oné vzácné serie fotografií, Vrázem z Činy přinesených, jichž reprodukční právo získaly, vedle zakladatele českého spisu Vrázova Číně, dvě čelné firmy anglické. Lístky k této před- nášce a to: křesla po 6 K, číslovaná sedadla po 4k a 2 K, místa k stání v sále po 1 K a na galerii p 40 hal., prodávají se v knihkupectvích: pp. Giros- mana a Svobody, Pospíšila, Řivnáče, Stýbla, To- píče a Urbánka.
Vrázo Vráz Číňan Vrázův Pospíšil Řivnáč Stýblo Urbánek Praha Žofín Pekina Čína Giros man a Svoboda
29 article
— Nakiadatelské družstvo „Máje“ usta vilo se v neděli 24. listopadu za přehojného účasten ství českého spisovatelstva, jež srdečně uvital pře seda »Máje« Jaroslav Vrchlický, jenž celou schůzi pak řídil. Zevrubnou zprávu o podniku podal Václav Štech, načež přednesl návrh společenské smlouvy Jan Červenka. Po důikladné rozpravě jíž zúčastnili se všichni přítomní spisovatelé, schválen jednomyslně s nepatrnými změnami společenská smlouva, na základě jejímž bude nakladatelske družslvo zapsáno v rejstřík společenstev u ob- chodního soudu. S jednomyslností, která vzbuzuje nejlepší naděje do budoucna, vykonány též volby prvního správního výboru. Zvoleni pak: Václav Štech předsedou, do výboru Jaromír Borecký. Adolí Černý, Jan Červenka, Jiří Guth František Herites, Ignát Hořica, Rud Kronbauer, Jaroslav Vrchlický; za ná- hradníky: Vilém Mrštík, Antonín Klášter- ský a Antonín Sova; za revisory účtů: F. S Procházka, F. X. Svoboda a Josel Štolba Po té rozpředen hovor o publikacích, s nimiž nový podnik má předstoupiti před obecenstvo. Návrhy velic zajímavé odkázány pak vesměs novému výboru k usku- tečnění. Nové středisko literárních snah, v němž po- dali si ruce spisovatelé téměř všech našich táborů, vstoupilo animovaným průběhem tohoto dostavenička autorů velmi šťastné v živol. Doufejme, že se mlady strosn brzy zakoření a pak záhy též bohatou úrodou pochlubl.
Vrchlický Štech Červenka Borecká Černá Guth Herites Hořica Kronbauer Mrštík Antonín klášter Sova Procházka Svoboda Zvolen Nakiadatelský družstvo