3
masthead
26. listopadu 1901.
5
article
Řečník končí slovy: Za záminkou, že se pro-
vádi hnuti náboženské, provozuje se politické hnuti
z Německa v nejvělších rozměrech. Evangelická
jednota v Německu nebyla založena pro vniterni
záležitosti, nýbrž na propagování hesla »boj prot
Římu«. Prolestantž vzrůstají nejen z předsudků prot
katoliché církvi, nýbrž knihy jejich naplněny jsou
předsndky proti rodu habsburskému. Táži se vlády
jsou li i pastorové takovými předsudky naplněn-
jakožto buditelé rakouského vlastenectví mezi školní
mládeží. (Hiučný souhlas Y centra.)
Posl. dr. Sehalk : Vaším jedíným argumenten
jest denuncince.
Posl. Morsey: O takových věcech politických
má rakouský poslanee právo a povinnost mluviti.
(Pochvala v centru.) Mám zde průvodní list nejpo-
věslnějšího agenta evangelické jednoty, pastora
Schmidta v Plavnu — leták s jeho vlastním rn-
zítkem. Leták ten jest označen jako důvěrný. Praví
se v něm: »Každý týden posílám 1600
exemplářů přes rakouské hraníce.
Jsou zabaleny v nejlhostejnější papír,
aby je na poště nepoznali a jso
opatřeny razítkem. Nadepsány jsou
Hříchy Habsburků na Němectvu.«
Tak vypadá ryzí a čisté evangelium těch pa-
storů! (Hlučná pochvala v centru.) A tu pravil
p. dr. Körber, že u všech stran v parla-
mentu předpokládá rakouské vlaste-
neclví. My jsme byli provokováni, abychom toto
hnulí zde uvedli na přetřes.
Posl. Nallik (na Morseye): A tento milo
srdný katolík zůstává dlužen svým dělníkům mzdy
déle roku
Posl. Schumeier: Na to neodpovídáte?
Posl
doktor
Sehalk
Morse
Schmidt
Habsburk
Körber
Nallik
Německo
Řím
Plavno
Morsey
Y centr
Kurier
6
article
Posl. Morsey: Byly zde vysloveny také tužby
by císař Josef II. narodil se po druhé. (Hlučná ve-
selost.) Císař Josef II. vydal velice přísný dekrel
proti přestapování na prolestantism a nařídil, aby
agenti protestantů byli vyhnání ze země. Nevím,
mají-li louhu po obrození císaře Josefa po lét
stránce. Čity katoliků byly zde nejnižším způsobem
uráženy. My tyto snahy potírati budeme ze všeci
sil, neboť víme, že bojujeme pro katolickou církev
a habsburský rod. (Hlučný potlesk v centru.)
Následují včcné opravy.
Posl. Sehöpfer vyvracel různá nařčení kato
lického duchovenstva zejmena řeholního.
Posl. Helanský k věcné opravě:
Pan posl. dr. Eisenkolb v řeči zde premlu-
vené vyličoval Prusko jako říši pravé svobody
Všechny státy na pevnině, Řakousko ovšem v to po
čitaje, dle něho jsou sláty nejkrajnějšího vandalismu.
nelidskosli, zpátečnictví, utiskování svobody, suro-
vosti, barbarství atd. Jen Prusko jest zdle něho stá
tem vzorného hospodářství, kde jest pravá svoboda
kde každý může se volně vyvíjeti a kde jest pravá
humanita. Ve své řeči pravil p. dr. Eisenkolb
doslovně: »Porovnejme naproti tomu státy s evan-
gelickým názorem světovým, jak se ty rozmohly
Čelá německá říše pod slavným žezlem prolestant
hohenzollernských přivedla opět německé jméno ke
cti. Toto jméno vzbuzuje opět postrach v celém
světě.« Čeho však jsme byli svědky v poslední
době v tomto Německu, v tomto vzorném státě?
Posl
Morse
Josef II
Josef
doktor
Eisenkolb
Prusko
Německo
7
article
Jest nám všem zajisté povědomo, co se událo v
Vřesně, v pruském Polsku, na katolických polských
dělech a na polských matkách. Jest vám zajisté, pá-
nové, povědomo, ž a pruská v lád a, tato svo-
bodomyslná, humanitní vláda, poru-
čila vyučovati náboženství polské
děti jazykem německým (Hlučné volání
Slyšte, slyšte v pravo.), že tato svobodomyslíná vláda
donutila dáli polské, aby vzývaly svého boha jen ja-
zykem německým, kterému ani nerozumějí. Protož
děti jazyka toho nejsou znalými a nemohly odpoví-
dati jazykem německým, stalo se, že děti ty po ho-
dině, věnované vyučování náboženskému, byly
zaměeny ve škole a lam zbity. (Slyšte.
slyšte! Hlasy: To je svoboda v Pruskul
Žsl těch nevinných a nevinně mučených dětí vnik
až na ulici. Zachvěl srdcem malek, a tu táži se posl.
Eisenkolha, co byla by učinila jeho
malka, kdyby učitel byljej tak zmr-
skal? Táží se, co by se bylo stalo, kdyby po-
dobný případ se byl slal na př. ve Vršo-
vicích, kde pro párcihel byla mobil
sována celá německá říše a ve kterém pří-
padě se již myslilo, že všichni Němei vy
zvou nějakého Hohenzollera, by s
svými prapory a gardami vpadl do Ra-
kouska.
Mlístopředseda Kalser (přerušuje řečníka): zá-
dám pana řečníka, by mluvil jen takta. (Bouřlivé
hlasy: Mluví jen faktal)
Poslanec Holanský: Konstatuji věcně, že
nebohé ony matky za to, že chránily své dět
před týráním, byly zemským soudem
ve Hnězdně odsouzeny do žaláře n
21/2 roku. (Bovřlivé hlasy: Styšte, slyštel)
Poslanec Alvin Hamichi: Co udělal nějaký
učitel, nemůže býti počítáno na vrub němeeke
kultury.
Poslanec Březnovský: Pak to byl ochlastaný
učitel.
slyšet . slyšet
Březnovská
Polsko
Hnězdno
Alvin Hamichi
Mlístopředsed Kalser
8
article
Poslanec Holanský: To stalo se tak
matce sedmi dětí. (Bouřlivé hlasy: Slyšte.
slyšte!) Tylo děti mají hladověti, proto že jic
živitelka musí do kriminálu. Tomu se
říká německá kultura. (Bouřiivá navole na celé pra-
vici.) Je li germanisace otců nemožna, obrací se ger
manisace na děti, které se vydávají bídě
a hladu tím, že matky žalařují. Konstatuje
tuto pruskou svobodu v jedné větě svého posledního
listu velký básník polský Sienkiew ic z slovy
»Od něžného Bedřicha II., ba od dob ještě dřívějšíei
pruská polítika Prajzů byla nepřeru-
šeným řetězem násilí, zvůle, zálud-
nosti, pokory naproti silným, tyranie
naproti slabým, podvodu, porušování
smluv, porušování daných slov, klam ů.
(Hlučná pochvala na pravici.) To jest, velectění pá-
nové, pravý obraz Němectví. Vzhledem na to, co
jsem pověděl, opravuji věcně, že po hanebnostech
pruských úřadů, mnou uvedených, po hanebno-
stech, které bychom marně hledali
u nejdivějších pronárodů černé pev-
niny, tvrzení dra. Eisenkolba, pokud se týče
Pruska, se neshoduje se skutečností. (Dlouhotrvající
potlesk a pochvala na celé pravici. Všichni Poláci
řečníku gratulují.)
Posl. Stojan opravoval vývody Klofáčovy
o Janu Nepomuckém a Schumeierovy vývody o arci
biskupu Kohnovi.
Posl. Povše (naproti Tavčarovi) konstatuje, že
posl. Hruban mohl mluviti jménem slovinského ná
roda, protože ho za to požádal slovanský střed
k němuž hlásí se všechny venkovské obce krajinské.
Bedřich II
Prajz
Polák
Posl
Stojan
Klofáčův
Nepomucký
Schumeierův
Kohn
Povš
Tavčar
Hruban
Prusko
slyšet . slyšet
9
article
Posl. Sleiner uznává činnost milosrdných
bratří a sester a lituje, že předseda nepokáral přl-
slušné projevy již za debaly.
Posl. Scheicher praví, že katolický křesťan
má věřiti jen, co je v katechismu a vyznání víry.
Posl. Wohlmeier konstaloval mimo jiné, ž
kongregace vydržují se samy a zákaz jejich přistěho-
valství je nesnášelivoslí. Za to židé pouštěji se přes
hranice po tisfcích.
Posl. dr. Lueger (naproti Malikovi) velelí
milosrdné bratry a sestry. Kdo tvrdí opak, zasluhuje
rázné lnj.
Posl. Malik odpovídá na opětné fuj! křesťan-
ských socinlů různými pokřiky. Jeden z nich obsahuje
potupu dra. Lnegra. Proto strhla se prudká
hádka mezi Malikem a Procházkou. Te
vyčílá mu různé polupné výkřiky a táže se : » Vy jste
byl důstojníkem ?«
Posl. Malik: Toť se rozumí!
Posl. Procházka: Teda styďte sel
Prudká hádka hrozí změniti se ve rvačku. Ko
nečně podařilo se dru. Luegrovi a j. křesťanským
sociálám ukonejšiti posl. Procházku.
Posl. Malik neustával tupiti dra. Lnegra. Kře
sťanští sociálové nedbajíce zrazování dra. Luegra o
povidali a volali na Malika mezi jiným: Tak hezký
a chytrý jako vy je dr. Lueger také.
Posl. Schalk, jda právé mimo, zvolal: Ano.
ale Malik je poctivý!
Na ta slova posl. Steiner začal vyhrožovat
hnal se po Schalkovi.
Nadávky Utají sem tam a každou chvíli hrozi
rvačka. Konečně podařilo se posl. Lurgrovi a Wolfovi
rozvésti strany a vyprostiti Malika, načež nastal klid.
Zatím přednesí svou poznámku také poslane
Breiten
Posl
doktor
Lueger
Malik
Procházka
Ted stydět
Steiner
Schalek
Lurgr
Wolf
10
article
Posl. Erler ve svém navrhovatelském doslov
polemisoval s ministrovými vývody, že jeho návrh
je bezdůvodný. Třeba chrániti se, dokud je čas
Faktum je, že řehole byly z Francie vypovězeny.
různé cvropské státy nechtějí je přijmouti, dle našich
zákonů mohly by se usaditi v Rakousku, což by
vznešeným kruhům bylo vhod. Vyprošuje si vý.
čitku, že dorážel na katolické náboženství nebo du
chovenstvo. Ministrova odpověď podněcovala k po-
dání podobného nžvrhu, kdyby nebýval již podán.
Potom polemisoval s řečníky odpůrci a koneční
poukazoval na řeči vznešených osobnosti v poslední
schůzi katolického schulvereinu a na poslední pa-
stýřský list rakouských biskupů, z něhož vane duel
kongregseí. Zdá se prý, jako by pod záminkou boje
proti hnutí »Pryč od Říma« chtělo se pomoci za
konkordálu k panství v Rakonsku Proto třeba boje
a nedobudc-li vítězství jeho strana, bude míli aspot
vědomí, že konala svou povinnost. (Hlačná pochval
a potlesk.)
Fosl. Eisenkolb ve svém doslovu opřel se
Posl
Erler
Francie
Rakousko
Řím
11
article
Scheicherovu tvrzení, že někleré divy považuje také
katolická církev za bajky. Předčital různá místa z eír-
kevních knih a polemisoval proli poslednímu pastýř-
skému listu biskupů. Protestoval proti výčitce, ze
protestnnté vyvolali boj proti Římu. Svaluje vinu
pronásledování prolestantů na katolíky. Lutervy
svobodil prý svět z římských pout z vůle boží a nebyi
k tomu naveden Husovým učením. Protestoval proti
nařčení Všeněmců z velezrády a prohlásil: Máme v
svém programu a hlásáme veřejně, že přejemei
sjednocení celého německého národa. Jako Vlaši
budou vždy pamětlivi své velké italské, jako Poláci
své velké polské vlasti a jako Čechové dychtí po
sjednocení v českém samostatném státě, obsahujícím
více zemí, tak budeme my vždy blásati, že Rakousko
je naší milovanou užší vlastí, avšak naší velkou
krásnou vlastí je Všeněmecko. (Hlučná pochvala mezi
Všeněmci a volání: Heil Alldeulschland!) Jsme věr-
nými státními občany a právě proto vynasnažujem
se zákonně a ústavně o lenlo cíl k blahu německého
lidu a dynaslie. (Hlučný souhlas mezi Všeněmei)
Posl. Schumeier polemisoval s prolivníky
zejmena s posl. drem. Fuchsem, jenž nezmohl se
na vhodnou odpověď s jeho vývody. Trvá při svýci
dřívějších udajích a viní opětně katolické duchoven
stvo. Vyvrací Morseyovo tvrzení, poukazuje na po
kutování vídeňských učitelů. Pojednával o církevním
jmění a prohlásil, že duchovenstvo zná věc víry
v obchodu.
Scheicherův
Husův
Vlach
Polák
Čecho
Posl
Schumeier
Fuchs
Morseyův
Řím
Rakousko
Heil Alldeulschland
12
article
Ohražuje se, že duchovanstvo upírá protivníkům
náboženský smysl. Je podezřelo, že páni mluvo
vždycky o náboženství. Řečník vyčítá klerikálům ne-
snášelivost a končí: Budeme pokračovati v boji prot
klerikálům až dobudeme vítězství. (Hlučná pochvala
mezi sociálními demokraly.)
Posl. Klofáíč polemisoval s drem. Hrubanem,
vyčítaje mu, že Řím je mu dražší než národ. Vyčita
českým národním poslancům, že provozují naproti
klerikálním přehmatům oportunistickou politiku, místo
aby následovali příkladu Všeněmců, již v hnutí »Pry
od Říma!« našli vydatnou národní zbraň. Hnuií
»Pryč od Říma!« v našem smyslu je národní
nutností.
Polemisuje proti vývodům mínistra vyučov ání
že při propůjčování práva veřejnosti drží se přisně
zákona a tázal se, proč nepoužívá také zákona
jedná-li se o českou školu ve Vídni nebo mnobé
jiné české soukromé školy v Čechách a na
Moravě.
Potom přešlo se k hlasování a pilnost ná
vrhů propadla.
Pro ni hlasovali: německá strana lidová, ně-
mečtí pokrokáři, Všeněmci, sociální demokraté a češt
radikálové.
Národní poslanci čeští nebyli v zasedací sini.
Potom rezpředla se debata o jednacín
pořadu, na jejiž konci poslanec Weiskirchne
navrhl rozděliti jednací pořad, aby na prvním míst
byla předloha o zemědělských společenstvech, na
druhém zákon o diurnistech, na třetím předloh
auskultantská.
Tento návrh byl přijat a schůze skončena
v 10 hodin 15 minut večer
Příští schůze bude v pátek 29. listopa d
v 11 hodin dopoledne.
Posl
Hruban
Weiskirchnout
Řím
Vídeň
Čechy
Morava
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. listopadu.
K volbě burského důstojníka do
anglického parlamentu.
Živé rozpravy způsobuje dosuíd ve Franci
a Anglii volba pana Arthura Lyncha poslancem
anglické sněmovny za volební okres irský
v Galway, o níž jsme už včera na těchto místeeh
podali zprávu.
Sir Arthur Lynch jest známý nacionalistický
agitátor irský, jenž se zúčastníl, jak jsme již
sdělili, jako plukovník válečné výpravy burské
proti Angličanům. Byl přidělen hrdinnému gene-
rálu Villebois-Mareuillovi, po jehož boku bojoval
i v oné šarvátce, kde tento výtečný důstojnik
nalezl smrt. Lynchovi podařilo se utéci, kdežto
ostatní jeho spolubojovníci padli až do po-
sledního. Potom odebral se Lyneh, jsa těžee
nemocen, do Evropy, aby zde hledal zotaveni.
V Anglii vypsali na jeho hlav
cenu, když byl vojenským soudem
pretorijským odsouzen k smrt
in effigie.
Plukovník Lynch odebral se do Paříže, kde
byl i spolupracovníkem »Paris Nouvelles«. Jeho
většina při volbách byla imposantní a k tomu
všemu zvítězil v okresu, jenž byo
zastupován až posud unionistou.
Jak Lynch s různými novi-
nářskými zpravodaji sdělil,
odebeře se ihned do Anglie,
jakmile parlament bude otevřen,
což stane se 16. února 1902. Jaký
osud Lyncha v Anglii čeká, nen
doposud jisto, ale zdá se, že
při vší poslanecké immunit
i v Anglii, kde se politická svo
boda tak velice respektuje, ne-
ujde příkoří a persekuci.
Lynch
Angličan
Lyneh
Praha
Anglie
Galway
Evropa
Paříž
anglický sněmovna
Paris Nouvelle
VilleboisMareuill
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Vůdce promluvil. Spolupracovník
vídeňského »N. W. Tagblattu« cítil potřebu,
vyhledati nejnovějšího vůdce německých po-
krokářů a vyzvídati na něm, co soudi o ny-
nější siluaci, jak si představuje příští vývoj
věcí a jak vůbec se dívá na svět. Dr. Eppinger
nejprvé konstatoval, že v télo chvili především
o dvě věci jde: o českou řeč uvnitř úřadů
potom o českou universitu na Moravě. Co se
lýče české university v zemi sousední, poukázal
německý vůdce k silnému odporu všech morav-
ských Němců proti tomuto ústavu. Pokud jde
o vnitřní řeč úřadní, musí prý býti dřive zjištěno,
co si Čechové pod touto řečí představují. Bude-li
vyplněna nějaká exekuční cedulka po česku
aneb rekvisice svědka, nebude prý tak zle, však
na zavedení češtiny do úřadů v té míře, aby
tím trpěla jednola a prospěch státu, prý Něme
nepřistoupí za žádnou cenu a nikdy. Pythieký
výrok a hoden vůdce nově povýšeného. Nechtě
by nám pan dr. Eppinger se své strany laskavě
řici, kdy dle jeho názoru trpí prospěch státu
a kdy stane se čeština nebezpečnou jednotě
státní? Zdali by na příklad nebezpečným tétc
jednotě mohla býti česká kvilance na služné
aneb zdali by se Rakousko rozpadlo, kdyb
N W
doktor
Eppinger
Němec
Čecho
Rakousko
univerzita na Morava
15
article
jinak české protokoly měly také českou hlavičku
a český závěrek? Také bychom již jednou
rádi zvěděli, co si jednotou státu nejen on
naši národní odpůrci, nýbrž i vláda předsta-
vuje. Slovem tím se nyní přespříliš často ház
a byl by již čas, aby byl autoritativně vymezen
jeho pojem. Do dneška o nějakém jednotném
státu nemohlo býti v Rakousku“ řeči. Rakousko
bylo vždy jen soustátím, nikoli ale stálem
jednotným. Je vůbec směšno mluviti o jednot
slálu v lom smyslu jako Němci, když officiální
jméno toholo stálu je: království a z em
na říšské radě zastoupené. Ostatně
zase stará, zavržení hodná německá theorie
o státě. Tak jakoby byl stát účelom
ne pouhým prostředkem ku šťastnému spo-
lečenskému soužití. Obecnému prospěchu
a vůli lidové i stát se podříditi musí.
Němec
Rakousko
16
article
Také není nikde a ničím dokázáno, že jenom
stát jednotný může býti šťaslným, ha mohli by-
chom snadno dokázati pravý opak. Německe
bezduché mechanické škatulkování také v tomto
případě osudně působí na tulo říši. To, co řiši
naši v jedno svedlo, nemůže ji býti nikdy na
škodu. Tato říše vznikla jedině z obavy menšíeh
před většími. Menší státové podali si ruce a upev-
nivše svazek ještě tím, že společného zvolili si
panovníka, uspořádali tím své poměry tak, aby
v čas nebezpečí čeliti mohli mocnějším. Taková
je prostými slovy deflnice idey státu rakouského
a nikoli násilně svařování toho, co so k sobě
nehodí a co ve svazku společném býti nechce.
Zdali může býti stát šťastným a mocným, zdal
klidně pohlížeti v budoucno«t může stát na ve-
nek sice jednotný a v jedně uniformě se repre-
sentující, v němž ale tři pětiny příslušníků klnou
násilnému zcelování a odpornému sjednocování
to ponecháváme soudu všech klidných a rozváž-
ných politíků, jakým se nám jevil dr. Eppinger
v první době své činnosti. Nový vůdce liberál-
ních Němcův ale i v jiném směru se vyjádři
o případněm zasedání sněmu zemského. Pan dr
Eppinger
Němcův
17
article
Eppinger nezdá se býti valným přítelemn této kor-
porace. Neklade aspoň na její činnost žádne
váhy. Naopak zdá se mu to býli zcela v pořádku.
když dr. Körber, nebude li mili povolný rajehsrát.
nesvolá též žádného sněmu. Nemůže prý žádat
se na vládě, aby donucena pustými výjevy v par
lamentě ústředním tento rozehnati nebo uzavřiti.
svolala sněmy, aby se v nich v tomto boho-
puslém řádění pokračovalo. Pan Eppinger tedy
úplně se shoduje s těmi, kteří za eventuáln
obstrukci říšské rady chtějí potrestati sněm. T
jest ovšem melhoda, která tomu nenasvědčuje,
že by byl pan dr. Eppinger zvlášť originálním,
to zde bylo již před ním. Za to nás potěšil vý
rok p. dr. Eppingra, že totiž Němci na sněmu
passivnou politiku dělati již nebudou a k exodu
že se již neodhodlají. Proč by tak činili
nyní, když jich tam bude bezmála tolik, jako
Čechů?
— Němečti technikové proti posl.
prof. Hráskému. Jak povědomo, použil rekto
české techniky posl. prof. Hráský při své skvěle
obraně českých techniků proti útokům německého
tisku, zejmena »N. Fr. Presse«, známé okol
nosti, že technikové, jimž se na české technice
v Praze vede špatně, utikávají se na německou
techniku zdejší, kdež dostává se jim za polep
šení statistiky návštěvní vlídného přijeti a ne-
skonale shovivavějšího zacházení při přísných
státních zkouškách. V sobotu konalo se valné
shromáždění spolku studujících německé tech
niky v Praze, kteréž usneslo se » proti tvrzent
prof. Hráského, učiněnému v týdenní schůz
doktor
Körber
Eppinger
Eppingr
Němec
Čecho
profesor
Hráský
Hráská
Praha
18
article
Spolku architektů a inženýrů v král. českém
v ten smysl, že méně talentovanl a méně pilní poslu-
chači české techniky, kteří na této technice nevy-
hovují, na německou techniku přecházejí, stanoviti
že se obmezuje na to, výrok tento označiti jakožto
slova, po popularitě lapající, ničím neodůvodněná
a žádného vyvrácení nezasluhujíeí a k tomu
schopná, dosnvadní klidný poměr mezi oběma
vysokými školami zkaliti.« Výrok prof. Hráského
byl tím místnějším, že právě německé útoky
proti českým technikům o jich domnělé nezpů-
sobilosti vycházely z toho předstírání — ovšem
veskrze prolhaného — že na české tochnice
nedostává se příslušné seriosnosti a přísnosti
při státních zkouškách. Všem technikům, kteří
v Praze kdy studovali, jest dobře známa sekta
těchlo stěhovavých technických scholarů, takže
nemá tvrzení prof. Hráského věru zapotřebí žád
ného obhajování. Také prof. Hráský vzhledem
k »dobrým stykům mezi oběma technikami« vy
hýbal se bližším údajům o tomto předmětu.
profesor
Hráský
Hráská
Praha
19
article
Provokace vyšla z druhé strany a v sobotu byla
opakována; zdá se, že zájem pravdy jest vyšši
než tyto dosti pochybné dobré slyky
— Vyšší průmyslová škola česká v Plzni.
Obecní zastupitelstvo plzeňské mělo v sobotu
příležitost, hořce uvažovati o lásce vlády k české
většině Plzně a také dospělo k nevyhnutelným,
trpkým výsledkům takovýchto úvah. Jak známo,
domáhá se Plzeň již drahná léta vyšší české
průmyslové školy, čímž nežádá nic nespravedli
vého ani neskromného, nýbrž jen tolik, co Něm
cům plzeňským beze všech bolestí a nesnázi
poskytnuto bylo jako věc samozřejmá, jako věc
státní nutnosti a nezbytnosti. Od roku 1894
leží u vídeňských vlád plzeňská petice se žá-
dostí za zřízení vyšší české průmyslové školy.
petici podává jeden ministr vyučování druhému
z ručky do ručky a plzeňšti Češi chodí do ně-
mecké průmyslové školy dále rok za rokem.
Čech
Plzeň
Německo
vysoký průmyslový škola český v Plzeň
20
article
Konečně došlo do Plzně cosi vyřízení petice
podobného a sice ministerský výnos, kterýmž
se obci plzeňské zřízení vyšší průmyslové školy
české připovídá počátkem školního r. 1902 a sice
rozšířením nižší průmyslové školy české a to pro-
zatím jenom zřízením mechanicko-technického od-
délení s tou podmínkou, přispěje-li k tomu —
finančně obec anebo nějaký jiný činitel (I). V so-
botní schůzi městského zastupitelstva plzeňského
dostala se tato odpověď zásluhou pilného návrhu
člena zastupilelstva pana Cingroše na denní po-
řádek. Slarosta dr. Peták sdělil zastupitelstvu
osudný výnos ministerský, kterýž v podstatě
není vlastně ničím jiným, nežli vysokým guber-
niálním povolením, že si Plzeň, chce-li českou
průmyslovou vyšší školu míl, ji může sama
postavit. Buď sama anebo pomocí jiného »či-
nitele«. Rozumi se, že takovéto vyřízení odvěkého
takřka již požadavku českého obyvatelstva král
Plzně a celého českého západu vyvolalo v zastupi-
telstvu města debatu přiměřeně říznou a stručnou
Také usnesení obecního zastupitelstva k před-
mětu tomuto učiněné vyznamenává se toulo
vlaslností i zní takto : »Slavně c. k. ministerstvo
kultu a vyučování račiž: I. žádost obce plzeň
ské ze dne 12. listopadu 1891 za zřízení vyšs
průmyslové školy v Plzni vyříditi, pokud se týče.
vydané vyřízení doplniti se zřetelem na tuto právě
žádost, II. dodati obci král. měsla Plzně vy
řízení o nabídnutí obce ze dne 17. května 1901.
jímž obec pro vyslavení nové budovy pro vyšš
průmyslovou školu zdarma místo stavební na-
bídla, III. usnesení své ze dne 28. září 1901
v tom směru doplniti, že česká vyšší průmyslové
škola obsahovati bude i oddělení stavitelské.
Cingroš
doktor
Peták
Plzeň
vysoký průmyslový škola
obecní zastupitelstvo
21
article
Žádáma co nejzdvořileji za přesné vyřízení
těchto tří žádostí a ve příčině žádosti sub I.
uvedené prohlašujeme, že opírajíce nárok na
zřízení úplné vyšší průmyslové školy o sku
tečnou potřebu, o positivní zákon a zásadu
spravedlnosti, očekáváme se vší důvěrou, že
této naší žádosti bude vyhověno a kdyby proti
všemu očekávání zůstaly nepovšimnuty: skutečná
potřeba, positivní zákon a spravedlnost, prohla-
šujeme, že v zájmu cti a vážnosti jazyka če
ského namůžeme se spokojiti s neúplnou, ne-
dostatečnou nynější průmyslovou školou a že
následkem toho sobě ani takové kusé školy ne-
přejeme a přírozeně i pro tuto kusou školu na
bídnuté stavební místo zdarma neposkytneme.«
Celé pokoření, jakého se tu dostává pízeňským
Čechům, lze vyčísti z této resoluce, a poněvadž
se záležitost týká i velmi širokých kruhů
Plzeňska jako interessentů, jichž svrchovanou po-
třebou vyšší průmyslová škola v Plzni jest
dojde sebevědomé toto usnesení plzeňského za-
stupitelstva zajisté souhlasu celé české veřejnosti
Očekávati od plzenské obce, kteráž za stát na
střední školství české věnovala nečítané již sta-
tisíce, zatím co plzeňským Němeům stát osvědči
se nejštědřejším dárcem, jest přece poněkud
opovážlivým spoléháním na českou trpělivost.
zvláště když se uváží, že Němci vyšší průmy-
myslovou školu dávno již mají a že stát právo
novou německou reálku v Plzni staví. Vláda stoj
vůči českému národu na stanovisku vlastního
jeho svépomocného hesla: »Národ sobě!« T
krutá ironie, zvláště když stát k ni dostává ještě
dodatek: »Němcům a Polákům zase všechn
stát !«
Čecho
Němec
Polák
Plzeňsko
Plzeň
Něme
22
article
— Dr. Ošťádal odsouzen. Kdežto ol
moucké nedělní listy sdělily, že přelíčen
s drem. Ošťádalem, kterýž, jak známo, při kon-
trolním shromáždění v Olomouci hlásil se če-
ským »zde« s odůvodněním, že pro něj jakožto
svobodného ohčana vojenské předpisy nemejí
platnosti, konati se bude teprve počátkem příštíh
měsíce a sice pro porušení vojenské kázně a
pro vzpouru, dochází dnes z Olomouce zpráva.
že dr. Ošťádal již souzen a odsouzen byl pro
naznačeně vojenské trestné činy. Dr. Ošťádal
odsouzen byl na tři měsíce garni son-
ního vězení. Pro vzpouru odsouzen by
proto, že setníku, řidícímu kontrolní shromá
ždění a vyzývajícímu jej, aby před ním stá
»hapták«, odvětil, že tato nařízení proň neroz
hodují. Odsouzení to bylo přijalo patrně s veli
kým zadostučiněním se strany německého tisku
zvláště olomouckého, kterýž si s neobyčejným
záluskem již napřed sehlazoval žáhu na dru
Ošťádalovi, žádaje jeho exemplární potrestání
— Manifestační schůze pro zřízen
jihoslovanské university uspořádána bud
příští neděli odpoledne ve velkém sále Národ-
ního domu na Král. Vinohradech Slovanským
klubem. Dostaví se k ní čeští a jihoslovanšt
poslanci na říšské radě. Z českých poslane
promluví dr. Herold. Jsme pevné přesvédčeni
že významný projev tento provázen bude vše
obecným zájmem.
doktor
Ošťádal
Král
Herold
Olomouc
23
article
— »Illustrated Journal London Newse
přináší ve svém minulém čísle na první straně
vyobrazení, jak Kubelík před nejvznešenějším
obecenstvem koncertuje v londýnské St. James
Halle a doprovází zároveň illustraci tu textem.
v němž Kubelík se prohlašuje »za mladého
maďarského umělce«. Je to zjev docela zvláštní,
že list tak veliký, list světový, tak málo dbi
své reputace a takové přináší nesprávnosti. Je
pravda, že v Anglii Maďaři jsou mnohem popu
lárnější, než my, však to neopravňuje zmíněný
žurnál přeněsti Kubelíka na účet národa, s ním?
tento mladý umělee neměl nikdy nic společ
ného, a jenž mu je zrovna tak cizi, jako pán
Angličané sami. Divíme se také českému impre
sariovi, jenž Kubelika provází, že tak nedosta
tečně pečuje o to, aby cizina se dozvěděla, kdo
vlastně Kubelík je, divíme se tomu tím více
poněvadž víme, že impresario ten je Čech
Aneb má to být snad jeden z oněch zastara-
lých tryků impresy, která má za to, že Mada
jako houslista potáhne víc než Čech? Omyly
takové v eizích listech a zvláště v takových
jakým jest cilovaný list londýnský, nemaj
býti ignorovány, tuť povinností kruhů povola
ných, aby rychle a rozhodně omyl opravily
Kde jsou ale tito kruhové u nás? A tu opě
přicházíme na nejcitelnější mezeru v národn
naší organisaci: na nedostatek tiskové kan-
celáře, která ve službách našeho národa by
seznamovala cízinu se vším, co s národním
naším životem je spojeno. Kdybychom takovou
kancelář měli, omyl by se byl nestal a kdyby
se byl stal, byl by ihned opraven.
Kubelík
James Hall
Maďar
Angličan
Mada
Anglie
Čechy
Illustrated journal London News
24
article
— Cena Šetkova. Ze základu Rudolfa
Šetky vypisuje ředitelství »Svatobora« literárn
odménu 500 K, o kterou se mohou ucházel
samostatná vědecká díla dějepisná nebo literárn
historieká, původně jazykem českým sepsaná
aspoň pět tiskových archů silná, v letech 189e
až 1901 vydaná a veřejně ještě neodměnéná
Kdo se o tuto literární odměnu ucházeti chce
ať podání své nejdéle do 31. prosiniee t.
učiní u jednatele »Svatobora« p. V. Vlčka, re
daktora »Osvěty« na Král. Vinohradeeh, v Če
lakovského ulici č. 18 n., a přiloží výtisk kon-
kurujíeího spisu.
— Volby do úrazové pojišťovny děl
nické pro království české konají se již
tuto sobotu. Přes všechno každodenní upozerňo
vání na význam a důležitost těchto voleb, pře
důrazné vybízení, aby všichni čeští voličove
voleb se zúčastnili a beze všech o sobní ch
a strannických ohledů volili kan-
djdáty navržené českým volebním
sborem, jsou přece ještě celé řady těch,
kdož z trestuhodné liknavostia
netečnosti hlasovací listky neodevzdali. Ve
skupině stavební, o kterou zvláště s
jedná a kde jediný hlas může roz
hodnouti o vítězstyl, jest každ
opomenutí hříchem na věci ná
rodní. A tu musíme konstatovali, že v Praze
samé jest na 200 () majitelů podniků ve sku-
pině stavební k volbě oprávněných, kter
přes opětovné urgence hlasov ace
listky své posud neodevzdali. Uvá-
díme dnes jen povšechné toto upozornění, ne-
budeme však váhati veřejnosti české sděliti i
jména těch, kteří v této důležité akci bez-
příkladnou netečností svou zdar věci české po-
škodili. Hlasovací lístky buďtež ihned zasílány
na adresu: Bohuslav Kavka, tajemník,
Praze, II, Vodičkova ulice, »u Štajgrů«.
Šetkův
Šetek
V Vlček
Král
Kavka
lakovský ulice
Praha
Vodičkův ulice
25
article
— Promoce. Pan MUC Leopold Král z Uher-
ska v Čechách, byl v sobolu 23. jislopadu o 12, hodině
v poledne na české universitě Karlo Ferdinandově
v Praze v Karolinu za doktora veškerého lékařství
veřejně prohlášen
— Rodinné zprávy. Slečna Emilie M atou
škova, dcera setníka a pan JUDr. Josef Kulí sek,
místodržitelský konceptní praktikant v Německém
Brodě, slaviti budou sňatek svůj dnes 26. listopadu
o půl 11 hodině dopoledne v chrámu sv. Ludmily na
Král. Vinohradech. — Slečna Miloslava Holubova
z Plzně a pan Josef Vyhlas, úřadník rakouské
severo-západní dráhy v Nymburce, slaviti budou sňate
svůj v sobotu dne 30. listopadu o 11. hodině dopole-
dne v chrámu sv. Klimenta v Praze. — Pan dr. Karel
Zahradník, professor a t. č. prorektor české vy-
soké školy technické v Brně a jeho choť Marie rozená
Prch alova, slavili sňatek 19. listopadu.
— Umrtí. V pondělí dne 25. listopadu zemřel
zde pan Antonín Pištěk, soukromník, ve věku
73 Jet po delší nemocí. Zesnulý narodil se r. 1828
v České Kamenici a pocházel ze staré zámožné mě-
šťanské rodiny mlynářské, která pak se usadila v Praze
Příbuzným jeho byl lvovský primas arcibiskup Fran-
tišek de Pauli Pištěk. Zesnulý studoval v Praze av
bouřlivém roce 1848 jako 20letý jinoch zúčastníl se
ve vlasteneckém zápalu též bojů na barikádách a byl
v starém museu na Příkopě s některými jinými členy
»Svornosti« zalčen. Byl pak vězněn v arcibiskupském
paláci na Hradčanech a na to byl jako politický pro-
vinilec z trestu odveden k vojsku, ač otec jeho již
dříve jej z vojny vyplatil. Na to poslán k posádce
rakouské do Rastadtu na německo-francouzských hra-
nicích, odkud přesazen do Uher a později do Vídně.
Král
JUDr
Josef kule
svatý . Ludmila
Holubův
Vyhlas
Klimenta
doktor
Zahradník
Marie
Pištěk
Fran
Pauli Pištěk
Uhry
Čechy
Praha
Karolina
německý Brod
Plzeň
Nymburk
Hradčany
Rastadt
Vídeň
univerzita Karla Ferdinandov
soký škola technický v Brno
26
article
Byv po osmi letech z vojny propušlěn, vrátil se du
Prahy. Nemohl se již oddati studiím, z nichž trest z
mladistvé nadšení jej vyrušil, i věnoval se občan-
skému povolání. Ovšem měl i na dále živou účas
při všech vlasteneckých a politických snahách našeh
národa. SAntonínem Pištěkem odchází nám z řidnou-
cích řad osmačtyřicátníků muž poctivého a nezištného
charakteru, jehož vlastenectví bylo ryzého jádra a který
při svém působení vždy měl na mysli blaho národa
svého. Čest budiž jeho památce! — V Pardubicích
zemřela paní Růžena Kitzingrová, choť vrchního
komisaře finanční stráže. Pohřeb konán bude po pře-
vezení tělesných ostalků zesnulé na hřbitovy olšan-
ské ve čtvrtek 28. listopadu ve 2 hodiny odpoledne
— Pohřeb paní Anny ze Skramliků rozeně
Laxové, zvěčnělé choti bývalého starosty měst praž-
ských, jejíž tělesná schránka z Hamburku do Prahy
byla převezena, koná se dnes o 3. hodině odpuledne
z kaple na Olšanech.
— Věstník duchovenský. V litoměřické
diécesí byli ustanoveni: Stalla Frant., farář v Zubrnici
farářem v Drmech; Rybák Erazim pro administraturu
v Zubrnici. Jurisdikci obdrželi: Steffan Josef za ka-
plana v Robči; Bankhage Jos. za kaplana v Nepo-
myšli; Fross Ant. kaplanem v Rumburce; Schneider
Rud. kapianem v Mimoni; Procházka Rud. kaplanem
v Držkově; Brož Josef kaplanem v Dubé; Pažout
Josef kaplanem v Bélá. — Při kathedralní kapitol
v Litoměřicích uprázdnil se kanonikát; konkurs o
10. t. m. na 4 neděle.
SAntonín Pištěk
Kitzingrová
Anna
Lax
Rybák
Erazim
Fross
Schneider
Brož
Josef kaplan
Pažout
Praha
Pardubice
Hamburk
Olšany
Nepa
Rumburk
Mimoň
Držkov
Dubá
Bélý
Litoměřice
Bankhage Jos
della František
27
article
— Z obcí předměstských. Ve schůzi
správní komise obce v Karlíně dne
25. listopadu vyřízeny mimo jiné záležitosti: Usne-
seno zásadně odkázati veškeré došlé žádosti úřad-
nictva, jakož i služebnictva městského za upraven
služebních poměrů k vyřízení příštímu zastupitelstv
v uvazení, že komise nepovažuje se kompelentn
vyřizovati záležitosti tyto, jimiž definitivně poměry
dotyčných žadatelů upravovati se mají. Na vědomi
vzalo oznámení p. dra. Hanuše, že opětně po uzdra-
vení převzal svoji agendu úřadní. Na vědomí vzato
sdůlení vrch. zahradníka p. Čapka, že p. Gebler vě-
noval pro sady obecní vzácnou cizozemskou kapra
a usneseno dárci vysloviti díky. Vyhověno žádosti
p. G. Mattaucha za používání plynu ke hnaní motoru
na další rok t. j. do konce dubna 1902. Dále přikro-
čeno ku projednávání rozpočtu obecního na r. 1902.
Za účelem prozkoumání návrhu rozpočtu budou
schůze správní komise konati se denně až do úplného
prozkoumání jmenovaného návrhu, načež pak zavede
se o rozpočtu předepsané zákonné řízení. Dnešní ko-
mise omezila se pouze na povšechný rozhovor o roz-
počtu. Aby vyhověno bylo nalehavému přání míst-
ních nezaměstnanců za opatření práce radlila se ko-
mise, jakým způsobem by se žádosti této vyhověti
dalo a po delší debatě usnesla se předsevzlti na po-
zemeích invalidních zkoušky za účelem zjišténí,.
zda-li by v mistech těch nedaly se zříditi
pískovny.
Hanuš
Čapek
Gebler
G Mattauch
Karlín
28
article
— Přednáška E. St. Vrázo, kterou pořádá
komitět dam pro stravování chudé školní mládeže
v Praze, v pondělí dne 2. prosince o 7. hodině večen
na Žofíně, vzbuzuje živý zájem u našeho obecen-
stva. Vráz slibil přednášeti o dojmeeb, k te re
si odnesl z Pekina. Jest to ovšem thema
časovostí svojí zvláště poutavé. Z výkladu našeho
cestovatele dozvíme se mnoho zajímavého o tak zv.
boxerech a příčinách, které je k povstání přiměly; dále
vylíčí nám Vráz povahu lidu čínského, jak ji mnoho-
stranným názorem a stykem s rodinami čínskými
bystře vystihl, dotýkaje se též podnětů, které zavi-
nily nenávisť Číňanů k cizincům. Povede pak po-
sluchačstvo své do ulic Pekina a doprovodí je svým
názorným výkladem až do oné čívrti palácové, která
do okupace evropských vojsk jedině členům císařsk
družiny bývala přístupna. Výklad Vrázův bude pro-
vázen předvedením více nežli jednoho sta velkých
světelných obrazů, dle snímků jím samým zhotove-
ných. Budou to odliky oné vzácné serie fotografií,
Vrázem z Činy přinesených, jichž reprodukční právo
získaly, vedle zakladatele českého spisu Vrázova
Číně, dvě čelné firmy anglické. Lístky k této před-
nášce a to: křesla po 6 K, číslovaná sedadla po 4k
a 2 K, místa k stání v sále po 1 K a na galerii p
40 hal., prodávají se v knihkupectvích: pp. Giros-
mana a Svobody, Pospíšila, Řivnáče, Stýbla, To-
píče a Urbánka.
Vrázo
Vráz
Číňan
Vrázův
Pospíšil
Řivnáč
Stýblo
Urbánek
Praha
Žofín
Pekina
Čína
Giros
man a Svoboda
29
article
— Nakiadatelské družstvo „Máje“ usta
vilo se v neděli 24. listopadu za přehojného účasten
ství českého spisovatelstva, jež srdečně uvital pře
seda »Máje« Jaroslav Vrchlický, jenž celou
schůzi pak řídil. Zevrubnou zprávu o podniku podal
Václav Štech, načež přednesl návrh společenské
smlouvy Jan Červenka. Po důikladné rozpravě
jíž zúčastnili se všichni přítomní spisovatelé, schválen
jednomyslně s nepatrnými změnami společenská
smlouva, na základě jejímž bude nakladatelske
družslvo zapsáno v rejstřík společenstev u ob-
chodního soudu. S jednomyslností, která vzbuzuje
nejlepší naděje do budoucna, vykonány též volby
prvního správního výboru. Zvoleni pak: Václav
Štech předsedou, do výboru Jaromír Borecký.
Adolí Černý, Jan Červenka, Jiří Guth
František Herites, Ignát Hořica, Rud
Kronbauer, Jaroslav Vrchlický; za ná-
hradníky: Vilém Mrštík, Antonín Klášter-
ský a Antonín Sova; za revisory účtů: F. S
Procházka, F. X. Svoboda a Josel Štolba
Po té rozpředen hovor o publikacích, s nimiž nový
podnik má předstoupiti před obecenstvo. Návrhy velic
zajímavé odkázány pak vesměs novému výboru k usku-
tečnění. Nové středisko literárních snah, v němž po-
dali si ruce spisovatelé téměř všech našich táborů,
vstoupilo animovaným průběhem tohoto dostavenička
autorů velmi šťastné v živol. Doufejme, že se mlady
strosn brzy zakoření a pak záhy též bohatou úrodou
pochlubl.
Vrchlický
Štech
Červenka
Borecká
Černá
Guth
Herites
Hořica
Kronbauer
Mrštík
Antonín klášter
Sova
Procházka
Svoboda
Zvolen
Nakiadatelský družstvo