Strana2.

ŽENSKÝ LIS

18. číslo.

v Norsku ve Spojených Státech v Japonsku v Mexiku Německo, Rusko a Rakousko vykazují ze zemí e- vropských nejvyšší počet úmrtnosti kojenců. Dlouho trvalo, než stát, země, obec a veřejnost k úmrtnosti kojenců obrátila pozornost. V Německu narodí se roč- ně 2 miliony dětí a z těchto novorozenců umírá roč- ně každé páté dítě, a ne lepší poměry jsou v Rakousku. Umrtím novorozence připravena společnost o nového člena a mimo to vrůstá vydání za porod, prvé ošetření a pohřeb dítěte. V Německu vypočítáno, že dosahuje ročních výdajů 40 milionů korun. Smutným zjevem jest, že v Rakousku úmrtnost novorozenců stoupá o- proti zemím australským. Třeba všímati si příčin vy- sokého úmrtí novorozených dětí. Mnoho záleží na vli- vu podnebí, bydlení, opatření a živení dítěte. Ale ji- sto jest, že v prvé řadě jednou z nejvážnějších příčin jest chudoba a nouze. Chudoba zaviňuje špatné bydlení, špatné opatření a výživu. Ani na venkově není úmrtnost novorozenců menší oproti městům, neboť i žena venkovská nu- cena jest jíti po výdělečné práci zemědělské. Ženav zemědělské práci postrádá i té malé ochrany v době šestinedělí a onemocnění oproti dělnici průmyslové. Novorozencům venkovských chudých žen nedostává se dostatek živného mléka a každým mlékařským sdru- žením vyrůstá pro ně větší a větší nedostatek výživ ného mléka.

Čím menší výdělek v rodině, tím větší úmrtnost hrozí novorozencům, dětem, což dokázáno statisticky Ze 100 kojenců umíralo z kruhů úřednických a výše postavených osob ze středních vrstev 13,5 z obchodnických a rolnických 13.0 18.9 z dělnických, lépe placených 24.1 z dělnických nádenických Důležito jest chrániti matku a novorozence před vlivy zdraví škodlivými, především opatřením zdra- vého a řádného bydlení. Šetřiti zákonnými opatřeními zdravotními ženu matku ve výdělečné práci jest povin- ností státu, země i obcí. Od státu žádáme pro ženy dělnické 1. Prázdno počínaje v sobotu odpoledne a po ce- lou neděli. 2. Zákaz práce s jedy, při které zdraví ženya matky ohroženo jest. 3. Zákaz práce takové, při které ohroženo jest zdraví dítěte a ženy. 4. Žádáme právo zastavení práce matky dělnice bez výpovědi osm neděl před slehnutím 5. Zákaz práce před uplynutím osmi neděl po sleh- nutí. 6. Rozšíření ochranného zákonodárství pro vše- chny práce průmyslové, domácké, ve službě a služeb- ných, jakož i dělnic zemědělských. Od pojištění nemocenského žádáme: 1. Obligátní podporu pro šestinedělky po dobu 8 neděl ve výši denní mzdy 2. Obligátní zavedení podpory v šestinedělí pro všechny pojištěné 3. Bezplatné opatření porodních pomocnic a bez- platnou pomoc lékařskou pro všechny pojištěné. 4. Obligátní zavedení podpory po čas 26 neděl všem pojištěným kojícím matkám. Prémie ta nechť vyplácena jest po uplynutí pod pory v šestinedělí.

Od obce žádáme 1. Zřizování domovů pro šestinedělky a kojence 2. Organisované opatření šestinedělek v jich vlast- ním domově. 3. Opatření zdravého mléka. 4. Placení prémií matkám za kojení vlastních no- vorozenců. 5. Zřizování porodních bezplatných míst pro matky. 6. Pro úřad poručenský buďtež přibrány ženy. Stát má mít největší zájem na tom, aby rozmno- žil blahobyt lidu, a pro společnost aby vyrostla zdat- ná a zdravá generace, tím že ochrannými opatřeními zmírní úmrtnost novorozenců a těžká onemocnění ma- tek. Miliony, které stát na ochranu kojenců a matek vynaloží, v miliardách se mu vrátí ve zdravém oby- vatelstvu. Když stát vyhazuje plnýma rukama miliardy na vojsko, válečné lodě a rekruty, má a musí míti pro děti, novorozence a matky. Soukromá dobročinnost nestačí tak velké potře- bě, a kde má národ právních nároků, tam třeba sáh- nout ku sociálně politickým opatřením. Tím více jest ochrana matek a dětí součástí ochranného zákono- dárství dělnic vůči vyssavačnému kapitálu. Ochrana dělnic, matek, šestinedělek a dětí jde ruku v rucea vzájemně se doplňují. Budeme bojovat za zdravý vý- voj budoucí generace, za ochranu zdraví a životní síly matek, toť náš jeden z předních cílů.

29.7 15.0 33.0

Hospodářské a sociální postavení ošetřo- vatelek a ošetřovatelů v nemocnicích. Ve středověku zřizovány nemocnice charitativní, to jest z dobrovolných příspěvků, a dány do správy řeholnic a řeholníků. Reformou lékařství počalo se re- formovat ošetřovatelství ve všech humanních ústavech k ochraně nemocných a chorých určených. Prvá země, jež ukázala cestu k reformě nemocnic a ošetřovatel- ství, byla a jest Anglie V době krymské války byla to Miss Florenc Nithin- gelová, která dobrovolně podjala se vyškolit řadu o- šetřovatelek, s nimiž odebrala se na bojiště, aby ra- něným pomáhala. Od té doby stále a stále zdokona- luje se ošetřovatelství, že jest dnes vzorem celému světu. Nejen po stránce opatrování, ale i po stránce ho- spodářské a sociální jest vzorné. Můžeme směle říci. tak, jak vyhlíží uboze, nehygienicky naše nemocnice, ústavy choromyslných, tak ubohé a snad ubožejší jest postavení ošetřovatelského stavu jak po stránce hy- gienické, tak po stránce sociální a hospodářské.

Jak často poukazováno jen v „Ž. L.“ na zbědované postavení, nelidské a hrubé zacházení s ošetřujícím personálem. I tam, kde snad lépe vystavěna nemocni- ce, postavení ošetřovatelů pod lepší střechou této se nezměnilo ani za mák. V prvé řadě dlužno poukázati na nedostatečný počet ošetřovatelů a ošetřovatelek, jež prací jsou přetěžovány a tělesně i duševně vyčerpá- vány. Dle statistiky Lindheimovy připadá na 10 tisíc obyvatel v Anglii 23, v Německu 14.5 a v Rakousku 8 proc. ošetřujícího personálu. U nás v povolání ošetřovatelské vstupují lidéz různých zaměstnání, nejčetněji jsou to nevyškolení, ne- vyučení dělníci a různé ztroskotané existence z kru- hů měšťáckých. Mnohé nemocnice zaměstnávají řehol- nice, jichž ale ubývá tak, že v dozírné době budou po- zůstatkem z doby středověké. Světské ošetřovatelství počíná se šířiti. Ze opatrovnice řeholní nejsou laci-