1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 19. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ses
v Praze v admainistraci
ažale
na čtvrt leta . . . : 6 K —h
s dvojí čeníško
ts
za čtvrt leta . . . . 7 K 50
ve alisách: 9 K Bo
na měisíe . .
P'oštou:
a mřsle
na . . . . ken
s dvojí zásilkoe
na měsíe
nt lás . . . Ke
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 19. prosince o 7.
hod. 52 m. ráno. (Pův. tel. zvl. dop. »Nár
Listů«.) Posily loďstva baltického od-
plují určitě dne 15. ledna. Vysoký
hodnostář ministerstva obchodu uji-
šťuje, že Rožestvenský obdržel roz-
kaz, aby vyčkal se svým loďstvem,
dokud posily tyto nepřibudou. Uji-
šťuje se, že generál Stesselj do doby
té Port Artur uhájí.
Zprávy generála Stesselja.
Z Petrohradu, 18. prosince. (C.-B.) Uřadně.
Telegram generála Stesselj a ze dne 25. l-
stopadu oznamuje: »Jsem šťasten, že mohu V.
V. oznámiti, že Japonci dne 20. listopadu po
opětném bombardování jedné pevnosti, na se-
verovýchodní frontě zahájili útok a jednou části
své armády pronikli až k prsni hradební; byl
však palbou a bajonetty zahnáni nazpět, až do
náspů, jež byli sami před tím vyhodili. Zálohy
jejich byly rozprášeny šrapnelly. Od 21. až do
23. listopadu obstřelovali Japonci se značným
úsilím pevnosti a zřídili s velikými ztrátami vlast-
nimi přechod přes příkopy dvou pevnosti na se-
verovýchodní frontě. Dne 23. listopadu o půl
šesté hodině večerní za sesíleně palby přešel
nepřítel náhle k útoku proti několika tvrzím sou-
časně a zmocnil se jedně části opevnění, odkud
však po tuhém boji bodákem byl vytlačen.
O půlnoci útok s týmž nezdarem opakován.
Teprve ke 2. hodině ranní nastal klid a vojsko
naše mohlo si odpočinouti a poškozené násp
opraviti. Japonci ztratili v dnech 20.—24. pro-
since více jak 2000 mužů.
Rožestvenský
Stesselj
Artur
Stesselja
Japonec
Petrohrad
6
article
Všichni našinci bojovali s velikou stateč-
ností. Zvláště pak vyznamenali se generálové
Kondratenko, Nikitin a Gorba-
kovský, podplukovník Naumenko, setníci
Bugakov a Vysocký, poddůstojník Vil-
man, fregatní kapitání Gerasimov a Bach-
nětěv, poručici Podgucký, Heirez
Razarov a myslivec Bala so v. V bombar-
dování města a přístavu se denně pokračuje
Některé budovy byly zničeny a přístavní zařl-
zení utrpěla škody. Duch naší posádky jest vý
borný.
Další telegram Stesseljův ze dne 28
t. m. oznamuje: Dny 26. a 27. listopa du
byly nejkrvavějšími za celou do
bu obléhání Port Arturu. Útok, pod-
niknutý dne 26. t. m. na naše levé křídlou
zátoky Holubl, byl s velikými ztrátami Japonců
odražen. Téže noci napadl nepřítel naše oddě-
lení na tvrzi Palunčanu, byl však odražen.
I útok na Vysoký vrch měl týž vý
sledek. Dne 26. m. m. vystaveny byly pev-
nosti severovýchodní fronty prudké palbě. Po-
sádku, hájící valy, bylo nutno dvakráte vystří-
dati. Při jedné pevnosti podařilo se nepříteli vy-
hoditi čelní stěnu pevnosti do povětří. Avšak
i z posice takto získané byli Japonci zahnáni
Telegram ze dne 30. listopadu ozna
muje: Ode dne 27. listopadu obstřelovali Ja
ponci Vysoký vrch a podníkali nepřetržité útoky
na tento vrch. Byli však po každé od-
raženi.
Telegram ze dne 2. prosince oznamuje,
že dvanáctidenní útok na pevnost
byl na celé čáře rozhodně odražen.
Japenci ztratili za tuto dobu na
20.000 mužů.
Telegram ze dne 5. prosince sděluje,
že dne 4. prosince o 7. hodině ranní opětně
přikročili Japonci k útoku na Vysoký
vrch a po celodenním boji se ho
zmocnili, postavivše neprodleně na
jeho vrcholi strojová děla.
Telegram ze dne 10. prosince hlásí.
že loďstvo v přístavu zakouší znač-
ných škod z 1Ipalcových děl japon-
ských a že generál Zespický, inspek-
tor nemocnice, podlehl zranění
Kondratenko
Nikitin
Gorba
Naumenko
Bugakov
Vysocký
Gerasimov
Bach
Podgucký
Artur
Japonec
Zespický
Bala
Heirez Razarov
Monitor nemocnice
7
article
Dobytí 203metrového pahorku.
Z Čifu, 17. prosince. (C.B.) »Renterova
kancelář« oznamuje: Major Mizzenov, který
v boji o 203metrový pahorek zúčast-
něn byl a včera sem přibyl, oznamuje, že byl
tento boj nejprudší a nejkrvavější v celé
dosavadní válce. Japonci utrpěli ne-
smírné ztráty; celé setniny jich pa-
daly, avšak oni hnali stále útokem,
aby vrcholu dobyli. Konečně byli palbou
z ostatních tvrzí donuceni k ústupu.
Avšak oni obnovili útok po druhé a po
třetí. Praporečník jich byl za bit
a také osm Japonců, kteří druh po
druhu prapor zvedali a v čele úto-
čníků nesli. Při třetím útoku zapálil
Japonci na blízku nahromaděné
dříví a uhlí. Vltr hnal plameny
a kouř na Rusy, kteří pak nuceni
byli ustoupit. Mizzenov oznamuje dále, že
je v Port Arturu klidno. Posádka oče-
kává, že baltické loďstvo v deset
dnech připluje.
Baltické loďstvo.
Z Petrohradu, 18. prosince. (C.-B.) Vy-
zbrojení a řízení třetího oddílu loďstva svěřeno
veliteli loďstva a přístavů v Baltickém moř
Birilev u. Birilev odjel včera do Libavy.
Zničená loď »Sevastopol«.
Z Tokia, 18. prosince. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Dle zpráv, jež došly od
armády Port Artur obléhající, byla ruská
válečná loď »Sevastopol« deset-
kráte torpědy s plným úspěchem
zasažena a leží nyní, k ničemu se již ne-
hodie, na dně přístavu.
Rusové z Port-Arturu v Čifu.
Z Petrohradu, 18. prosince. Z Čiťu ozna-
muje ruský konsul telegraficky, že Rusové, kte-
rým se podařilo protrhnouti blokádu Port-
Arturu, nacházejí se u něho. Tři z nich
jsou nemoeni. Japonci ztratili dle vla stního
doznání přes 60.000 mužů. Má-li však útok
vésti k elli, budou musiti oběti býti ještě dvoj
násobné. (L. A.)
Čifu
Renterův
Mizzenov
Japonec
Rus
Artur klidný
Birilev
Artur
Petrohrad
Libava
Sevastopol
Tokio
Reuterův
Port
Čifu
8
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 19. prosince. Oficiosní »M on-
tagspresse« urovnává v úvodním článku
parlamentní poměry v cís- a translajtanii
praví: »Jest možno pochybovati, zda-li by se kdy
v Uhrách odhodiali k přímému porušení normy,
kdyby uherská ústava měla k ruce ono uslano-
vení pro případ nouze, kterým stát u ná ssi
vypomáhá v nejkrajnějším případě z parlament-
ních zmatků. Uherské stální právo nezná § 14.
Dále se v článku ukazuje na cesty,
kterými by lze bylo zjednati spo-
řádané poměry parlamentní v obo
polovinách říše a praví se: »U nás jest
k tomu potřebí — jak již často řečeno —
v parlamentě jisté míry umirněnosti národních
stran, oživení pocitů zodpovědnosti pro stát
pro potřeby jeho a nutné sebekázně parlamentu,
kteréžto věci by vedly k obraně proti výstřelkům
znehodnocujíeím sněmovnu. Touto cestou je
možno přivoditi emancipaci od panství para-
grafu z nouze a zažehnati různá strašidla
jiné prostředky lékařské.
Vídeň
Uhry
9
article
ličoval jako Němcům nepříznivoua
dal projev nevoli proti politice
vládní. »Ministerstvo v záležitosti zemědělské
tísně — pravil řečník — ukázalo zase, že svě
vlastní zájmy staví výše než zá-
jmy obyvatelstva. Poslední opatření ka-
binetu, která vzbuditi musila důvodný rozkol
na straně německé, nejsou taková, aby zjednala
vládě Körbrově živé důvěry.«
Následovala pak debata, ve které po
návrhu posl. Walze vyslovena jednomyslně
dru. Derschattovi důvěra. V rozpravě
bylo řečeno, že vláda následkem předčasného
odročení říšské rady, nevyčkavši hlasovánío
předloze k úlevě nouze v poslanecké sněmovně,
dosvědčila, že jí nezáleží na zájmu
širokých vrstev lidových tak, jak
předstírala.
Tato taktika byla vládou provozována
v ždy, kdykoli šlo o důležité akce. Dlužno tedy
soudit, že vláda jen pro zdání po-
dala svou předlohu sociálně-re-
formní a že nepočítala předem na žádný
úspěch. Zvláště pokuli se týče zákonodárství
živnostenského, vláda učinila mnoho »zá-
vazných slibů, ale skutků neučinila
žádných. Strany spěmovny byly odhodlány
hlasovati pro předohu k úlevě nouzea
povoliti refundaci 151/2 mill. korun, ale vláda
trvala na celé sumě 69 millionů, která ne-
mohla býti povolena v zájmu po-
platnictva.
Němec
Derschatt
10
article
Položen důraz na zachování německého
souručenství. Promluveno pak o organisaci a byo
dosazen zvláštní organisační ko-
mitét, který se sejde počátkem ledna ve Vídni
Ve smyslu vzpomenutých výkladů byla pak při
jala resoluce.«
Z Vídně, 19. prosince. Ke včerejší schůz
německé strany lidové sděluje se s jiné strany;
»Účast nebyla valná. Přišlo jenom 21 členů.
Rokování trvalo dvě hodiny. Všichni řečníe
skoro napadali způsobem nejprud-
šim vládu, upírajice ji vůli k činům
k obnovení dělnosti parlamentu. Byla nani
vznesena výtka, že užití chtěla su m,
o které požádala při osnově v příčině úlevy
nouze zemědělské, k tomu, aby posílila své
pokladny a mohla vládnouti dlou ho
bez parlamentu. Takový postup vyzývá
k nejrozhodnějšímu odporu. Tim jest odůvod-
něna nedůvěra Němců a jich hlasování v roz-
počtovém výboru.
Schválen postup členů strany ve výboru
tom a bylo též ukázáno k okolnosti, že jest třeb
vůči vládě, která sesdosud málo ochotně zacho-
vala oproti Němcům, zaujati stanovisko roz-
hodně opposiční. Několik řečníků pro-
mluvilo o dolnorakouském zemském zákonu
školském a žádalo, aby proti němu a klerikálním
snahám školským bylo čeleno. Zvláště tak učinil
poslanec Vö1 k l.
Neuznaně rozpuštění a nové volby.
Z Pešti, 19. prosince. Hr. Appony i pro-
hlásil, že on a jeho přívrženci ze strany národní
považují rozpuštění říšského sněmu
a vypsání voleb ve stavu mimo-
zákonném za čin protiůstavní a že
on a jeho přátelé, bude-li nový sněm zahájen,
zasednou v něm na základě svých
starých mandátů.
Němec
Vö
Vídeň
Pešť
Hradec
11
article
se stalo. Svaz lidové strany německé je nucen
svaliti jenom na vládu zodpověpnost za to, že
peníze na zmírnění hospodářské nouze tentokrále
se nerozdávají. Dále projevuje sv az
nelibostnad tím, že vláda stále
odkládá předložení nového
živnostenskéhořádu a pronáší se
přání, aby po základních rysech pro starob-
ní a invalidní pojišťování bez
průtahu následovala příslušná vládní před-
loha. Ve všech otázkách, o nichž se jednalo,
byla ve svazu dokonalá jednomysl-
nost a projevena plná shoda s jednáním členů
svazu v rozpočtovém výboru. Předsedovi dru.
Derschattovi činěny jednomyslné projevy
důvěry.
Události v Uhrách.
Z Pešti, 18. prosince. (C.-B.) V Jageru
konala liberálni strana četně navštivenou
schůzi, na níž bylo odsou zeno cho ván
se opposice a vládě vyslovena nejplnějš
důvěra. Předsedovi ministerstva, hr. T iszov
a bar. Podmaniczkému byly zaslány po
zdravné telegramy.
Z Pešti, 18. prosince. (C.-B.) Včera uspo-
řádány byly četné schůze opposice. Mezi jiným
mluvili též poslanci hr. Apponyi, S t u
man, Play a Poszg ay.
Z Pešli, 18. prosince. (C.-B.) Socialisté ko-
nali zde dnes odpoledne schůzi s jednacím po-
řadem: »Politická situace a všeobecné volebn
právo.« Schůze minula klidně.
Ze Sibině, 18. prosince. (C.-B.) Voličská
schůze protestovala dnes proti předloze o obec-
ných školách. Všichni řečníci prohlásili, že S -
sové nejsou odpůrci vyučování maďarštině, ale
obávají se jen, že přílišné požadavky v tomto
směru ostatní vyučování poškodí, aniž by mělo
výsledky ministrem toužené.
Jager
Uhry
Pešť
Pejít
Sibina
svaz lidový strana
svaz dokonalý jednomysl
t u man
12
article
Nový švýcarský vyslanec ve Vídni.
Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) Císař přijal
dnes ve zvláštní audienci nového švýcarského
vyslance Martheraye, jenž panovníkov
odevzdal své pověřující listiny.
Demonstrace v Moskvě.
Z Moskvy, 18. prosince. (C.-B.) Dnes do-
poledne shromáždilo se ve hlavní třídě asi 3000
lidí, hlavně studentů a studentek, a zpívali
revoluční písně. Vyzvání policie, aby
dav se rozešel, zůstalo bez úspěchu; dav obořil
se naopak na policii, načež tato několik ran
z revolverů na slepo vypálila. Když
ale dav navzdor tomu dále povykoval, tasila po-
licie zbraň a povoláni na pomoc ko-
záci, kteří nohajkami demonstran
ty rozehnali. Demonstranti uchýlili se.
stále povykujice, do postranníck ulic. Obecen-
stvo chovalo se k domonstrantům nepřátelsky.
Martheray
Vídeň
Moskva
13
article
Z ilalské sněmovny.
ilalský sněmovna
14
article
Z Říma, 18. prosince. (C.-B.) Sněmovna
projednávala osnovu zákona o rozmnožení počtu
polic. důstojníků a agentů, karabinníků i městské
stráže. Předseda ministerstva Giolitti odpo-
věděl na vývody četných řečníků, že účelem
předlohy jest, aby vláda byla s to, armády ve
službě veřejné bezpečnosti co nejméně použí-
vati. (Souhlas.) Dosavadní stav policejního muž-
stva je nedostatečný. Tendence osnovy není
reakcionářská, vláda zůstane své liberální poli
tice věrnou. Obnova byla potom tajným hla-
sováním 243 hlasy proti 37 přijata.
Na konec odročila se sněmovna až do 24.
ledna.
Giolitti
Řím
15
article
V drobuém prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za 8b
. . . za 2
vdpollední
Ve filialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
sdpolední . . . . . . . . Bh
In sera t
platí se kotevé zapřea.
Předplaeení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se táž redakce,
tiskárna a expedice „Národnich Listů“
Rukopiny se novraceji.
16
article
chci déle s tebou žíti. Musíš zmizeti, nesmíš se
dáti nikdy více mnou nebo dcerou spatřiti.«
Syveton rozhodl se na to zemříti, posadil se
ve své pracovně k plynovým kamnům, držel
hlavu těsně u roury a vdechoval plyn plnými
doušky. Když vstoupila paní Syvetonová opět do
pracovny, nalezla už svého chotě mrtvého.
Syvetonův obličej byl umazán sazemi, paní Syve-
tonová ho umyla a pak stvrdila pomocí domov-
nice všechny známky, jimiž by se dala zjistiti
sebevražda. Paní Syvetonová přiznala se také
vyšetřujíeímu soudei Boucquardovi, že
dala do komína známě noviny sama, aby se
věřilo v nehodu.
Přes všechno to prohlašuje Rochefort
v »Intransigeantu«, že má důkazy o tom, že
byl Syveton připraven o život z rozkazu fran-
couzské vlády.
Plukovník Marchand.
Z Paříže, 18. prosince. (C.-B.) Plukovník
Marchand odmítl po Syvetonovi uprázdněný
mandát pro poslaneckou sněmovnu za II. okres
pařížský, kterýž mu nacionalisté byli nabídli,
prohlásiv, že jakožto muž činu ve sněmovně
řádného působiště nalézti nemůže a to tím méně,
ježto zákonodárné období nynější na jaře 1906
vyprší.
Syvetonová
Syvetonův
Syve
Rochefort
Marchand
Syveton
Paříž
poslanecký sněmovna
17
article
Z Madridu, 17. prosince. (C.-B.) Předseda
ministerstva rozhodl se svolati hned opět snč-
movnu, jakmile noví ministři prozkoumají roz-
počet, jehož brzké vyřízení si přejí.
Z Ria de Janeiro, 17. prosince. (C.-B.)
„Agence Havas“ oznamuje: Z řad poslaneckých
podán sněmovně návrh na vydání zákona, kte-
rýmž se zakazuje zřizování náboženských řádů
a přijímání cizinců, kteří k náboženským spo-
lečnostem patří.
Z Bělehradu, 18. prosince. (C.-B.) Italský
vyslanec odevzdal dnes králi Petrovi ve slavné
audienci řád Annunciaty, jejž mu byl král Viktor
Emanuel udělil.
Z Madridu, 18. prosince. (C.-B.) Finanční
ministr Castelleno prohlásil, že minister-
ský předseda Maura v roce 1904 Španělské
bance 100 millionů peset splatil a ve státní po-
kladně reservni fond 50 millionů peset zůstavil.
Z Tangoru, 18. prosince. (C.-B.) „Reute-
rova kancelář“ oznamuje: Marocký mi-
nistr zahraničních záležitostí sdělil francouz-
skému vyslanci, že marocká vláda nen
s to, zaručiti se za bezpečnostfran-
couzské missie, odcestuje-li tato z Tan-
geru do Fezu. Missie odpluje tedy z Tangeru
do Laraše a pocestuje pak odtud po pevnině
dále.
Krajský sjezd důvěrníků národní
strany svobodomyslné v Něm. Brodě.
(Od zvl. zpravodaje »Národních Listů«.)
Ve velkém sále divadelního domu v Něme-
ckém Brodě konal se včera krajský sjezd důvěr-
níků národní strany svobodomyslné, obeslaný
hlavně z jihovýchodní části kraje kutnohorského.
Celé hlediště, lože i galerie byly naplněny účast-
níky z blízka i z dáli.
Průběh sjezdu byl v pravdě manifestační
a naplnil pořadatelstvo, v jehož čele stál sta-
rosta německo-brodský p. MUDr. Ed. Šubrt,
zaslouženou spokojeností.
Havas
Petro
Viktor Emanuel
Castellit
Maur
MUDr
Ed
Šubrt
Madrid
Rio jít Janeiro
Bělehrad
Tangor
Reut
Tana
Tanger
Laraš
Německo . Brod
Nout
cký Brod
18
article
Jednání o zemědělské tísni.
Z Vídně, 19. prosince. V ministerstvu orby
konala se včera porada ve příčině z eměděl-
ské tísně, ke kteréž pozváni byli předseda
českého oddělení zemědělského výboru pos lanee
Prášek a předseda německého oddělení dr.
Schreiner. Rokovalo se o situaci, způso-
bené parlamentním projednáváním vládní před-
lohy k úlevě nouze.
doktor
Schreiner
Vídeň
19
article
Lidová strana německá proti vládě.
Z Vídně, 19. prosince. Německá stranali-
dová konala včera schůzi hojně navštívenou.
o které vydána tato zpráva: »Předseda dr-
Dersehatta referoval o všeobecné situae
a průpravných poradách sobotních. Situaci vy
Dersehatt
Vídeň
20
article
Telegramy „Národních Listů.
Rakoušti ministři do Uher.
Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) Ministr ob
chodu bar. Call a ministr orby hr. Bouquoy
odjeli dnes do Pešti.
Projev německé strany lidové.
Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) Svaz ně-
mecké lidové strany měl dnes delší schůzi, ve
kteréž dle vydané officialní zprávy přijata byl
resoluce, v niž německá lidová strana p ro-
jevuje polntování, že právě když v roz-
počtovém výboru na řádné rokování a usnášen
došlo, práce poslanecké sněmovny
vládním opatřením zmařeny bylya
konečné vyřízení nouzové předlohy nemožným
Bouquoy
Uhry
Vídeň
Pešť
mecký lidový strana
poslanecký sněmovna
21
article
Balkánské zmatky.
22
article
Z Cařihradu, 18. prosince. (C.-B.) Turecká
vláda odpověděla na zprávu velevyslanců spolče-
ných velmocí ze dne 12. prosince ohledně žá-
doucího rozmnožení počtu cizích důstojníků pro
makodonskou žandarmerii zase odmítavě.
Cařihrad
23
article
K sebavraždě Syvetonově.
Z Paříže, 18. prosince. (C.-B.) »Matine
oznamuje, že paní Syvetonová ve včerejším pěti-
hodinném výslechu vyšetřujícímu soudci Bou-
cquardovi potvrdila, že její choť skutečně
spáchal sebevraždu. Po hrozném odhalení své
dcery a zetě Menarda mu prohlásila: »Ne-
Syvetonův
Matin
Paříž
Syvetonová
Bocquard
24
article
Jménem přípravného komitétu sjezdového
zahájil rokování starosta města Německého Brodu,
p. MUDr. Ed. Šubrt asi takto: Dnes sjeli jsme
se ke druhému sjezdu důvěrníků národní strany
svobodomyslné z našeho kraje, k němuž dali
jsme si dostaveníčko na sjezdu prvním, kutno-
horském.
Myšlenka krajské organisace a krajských
sjezdů vyšla od dra. Pacáka. Jak důležito bylo
organisovati stranu naši, která jako strana ve-
doucí musí býti vždy připravena pro další boj,
eitíme všichni zejmena v době dnešní, kdy témět
rozvrat ukazuje se tu a tam v organisaci, jejímž
podkladem je národnostní stránka našeho života,
kdy rozháranost v různých vrstvách našeho ná-
MUDr
Ed
Šubrt
Pacák
německý Brod
25
article
FEUILLETON
FEUILLETON
„Groš vdovin“,
Napsala Julie Vlasáková.
Posluhovačka Petrlice nebyla sice vdovou,
ale muž jí nebyl nic platen. Byl lenoch, opijel
se, měl-li zač a kazil jenom ženino dobré vy
chovávání jejich dvou dětí. Petrlice vedla děti
jak se sluší — tu česť ji každý musil dáti, i Něm-
kyně, paní magacinerka na dráze, kde Petrlice
posluhovala a to bylo co říci! Vždyť paní ma-
gacinerka nic českého nepochválila, jenom
Pepču a Toníka Petrlikovy.
Byly to opravdu hodné děti. Toník byl
truhlářským učněm a Pepča chodila ještě do
měšťanské školy.
„Jen se učte, děti,“ říkala jim matka. „Pe-
níze nemáte — a kdybyste je i měly, o ty se
snadno přichází, ale učení z hlavy vám nikdo
neukradne. Já tuhle jsem do školy ani necho-
dila a proto jsem hloupá a musím se živit tou
nejtěžší prací — posluhováním a praním. Ty.
Pepičko, snad přece lehčeji ten život protlučeš.
Aspoň budeš chytřejší a někoho šikovnějšího
si za muže najdeš, než já jsem dovedla,“ říkala
a ohlédla se při tom po muži, sedícím u kamen.
„Cákra — mámo — to snad eště ve ško-
lách neučejí, jak ženichy chytat,“ prohodil
Petrlík.
„Když učí tam, při kolika stupních se vařá
vda, a při kolika zmrzne rtuť, kdy kdo panoval
a jaké vojny kdy byly, tak by je také mohli na-
učit, po čem se pozná hodný člověk, aby si na
krk neuvázaly lenochy a pijáky,“ vedla Petrlice
sveu.
Groš
Vlasáková
Pepča
Petrlikův
Pepička
Petrlík
Německo
26
article
„Na tátu se neohlížejte a učte se,“ obrá-
tila se pak na děti a tyto se učily.
Toník jako učeň vstoupil do řad sokolského
dorostu, navštěvoval, kde jakou přednášku, dí-
val se i do novin a Pepička, učíc se šíti, přinášela
domů knihy, z nichž čítala a obě děti, vyměňu-
jíce si své myšlenky a nápady, vedly hovory
jimž matka ani nerozuměla. Národní uvědomění
se v nich probudilo a prohlubovalo. Hrály di-
vadlo a přidávaly své sporé halíře na Ústřední
Matici školskou. O té matka nejvíc od dětí sly-
šela. Ona vlastně nikdy dobře nepochopila, co
to jest, ale byla přesvědčena, že je to něco ná-
ramně krásného a užitečného, ode všech ob-
divovaného, podporovaného a milovaného a že
děti pro Matici horovaly, uzavřela i ona Matiei
do svého srdce. Myslila o ní tak asi jako o prin-
cích v pohádkách, kteří zakleté princezny vy-
svobozovali z jeskyň lidožravých draků. Nikdo
jich neznal, nikdo neviděl, a přece plný svět byl
pln obdivu k jejich skutkům. Ona, Petrlice, také
„Matici“ nikdy neviděla, neznala jí, jenom se
o ní mluvilo, zábavy a sbírky se pořádaly a když
jednou Toník prohodil, že „Matice“ vysvobodila
mnoho tisíc detí z „čechožroutských“ něme-
ckých škol, tu Petrlice byla přesvědčena, že je
to takové — jako s těmi princi a draky a Matice
získala si všechny její sympatie.
Pak počal Toník nad mnohým výkazemv
novinách naříkat: „Málo to je, málo!“ Sbírky se
rozptylují na pomníky, na fondy a na neštěstím
postižené. Potřebuje se ovšem všude, ale na
Matici se při tom zapomíná. Opakoval, co slyšel
i co sám o tom myslil, Pepičce přednášel. Byl
toho mínění, že lidem zámožným by se nemusily
stavět pomníky z veřejných sbírek, třeba měli
velké zásluhy. Obyčejně to jsou tak skromní
Pepička
Petrlice
Toník
Matica
27
article
lidé, kteří i věnce odmítají s přáním, aby se
cbnosy věnovaly Matici. Kdyby tušili, že jim lid
zbuduje ze sbírek pomník, jistě by prosili, aby
se tak nedělo, aby se peníze řaději daly na Ma-
tici — vůbcc, nebude-li se tato dostatečně pod
porovat, odnárodní se tisíce českých dětí a to
jest větší neštěstí, než všechno jiné.
Petrlice nemohla sice nikdy pochopit, c
tohle všechno má být, ale radovala se ze svého
moudrého syna a dávala mu za pravdu. Obdivo-
vala se sice hrozně maličkým dětem, jež se na-
uči ještě za mala mluvit německy jako páni, ale
když jí Toník s Pepičkou vysvětlili, že zapo-
menou pak zase řeč českou, tu se křížovala, jak
mohou být živi, aniž by se mohly po česku po-
modlit a některou z pobožných neb světských
písníček si zazpívat.
Kdyby byla měla peníze, jistě by Matici
něco a hodně mnoho dala — ale co dát, když
na každou, praním vydělanou zlatku čekalo ko-
lik hrdel a míst.
Tu se stalo, že jí paní magacinerka udělala
velkou radost. Dala jí totiž k Novému roku útrž-
kový kalendář. Dostala jich několik a jedním
obšťastnila Petrlici. Ta si ho pověsila na stěnu
pod obraz Sedmibolestné Panny Marie, v jejímž
srdci tkvělo sedm širokých mečů — až se člo-
věk divit musil, jak umělec je mohl do srdce
vměstnat a měla z kalendáře radost náramnou
Však byl také krásný! Byla to kytice žlu-
tých a bledě fialových kosatců, svázaných zele-
nou stuhou, na jejímž jednom konci byl za-
věšen špalíček se 365 dny. —
Na večer o Sylvestru seděla Petrlice na
nízké stoličce, držíc mezi koleny mlýnek na
kávu a drtila v něm několik zrnek kávy k syl-
vestrovské večeři a při tom se zahleděla na svůj
Toník
Pepička
Sylvestr
Ma
sedmibolestný pannus Marie
28
article
krásný kalendář. Nyní to bude dělat tak, jako
paničky, jimž prala. Každý den ráno utrhne list
a bude vědět, kolikátého jest.
Petrlice točila klikou mlýnku a jakota
klika, tak se jí v hlavě točily myšlenky a plány
rozpočty a výpočty, jenom na Matici nie nezbý
valo. Však náhle jí bleskla hlavou myšlenka —
a mlýnek se zarazil.
Napadlo ji, aby každého dne do utrženého
lístku s kalendáře zabalila dvouhaléř a tyto ba
líčky aby schovávala celý rok, že by se přece
něco sešlo — a této myšlenky se již nepustila.
Ještě na Nový rok večer utrhla lístek a za
balila do něj „na dobrý úmysl“ desetihaléřa
uložila jej do krabičky od límců, kterou kdysi
Pepička odněkud přinesla. Tuto pak uschovala
do truhly k pokladům, které i před dětmi a mužem
schovávala, k velikému „nebeklíči“ po matce
k dukátu s ouškem.
První měsíc skládaly se haléře vesele. Petr-
lice dostala leccos k Ježíšku od paniček, ale
o Hromnicích zaplatila činži, přišla vydaj na obuv
a palivo a bývala o haléř nouze, ale Petrlice přece
každodenně svůj krejeárek do utrženého lístku
uschovala. Na chlebě, na kávě, cukru, petroleji
ho utrhla, od sousedky si vypůjčila, ale ani jed-
noho dne nezapomněla a při dnech významných,
jako na svátek svůj, dětí, ba i mužův, zabalila
desetihaléř a učinila podobně také, když dostala
větší zpropitné. Nejvíce haléřů bylo od paní ma-
gacinerky, Němkyně. Ta často Petrlici nějaký
groš strčila mimořádně a Petrlice s upřímným
„Zaplať pán bůh!“ stiskla jej v dlani a doma
zabalila peníz do dvou až třech nastřádaných
lístků, do nichž dříve neměla co zabalit.
Pepička
Petr
Petrlice
Němkyně
bůh
29
article
Špalíček se denně tenčil a hotovost v kra-
bičce se množila a Petrlice se těšila na Sylvestra,
až lístky rozbalí. Dočkala se. Zas se točil mlýnek,
drtě kávu k večeři ve světničce chudé posluho-
vačky a se zdí vymizela kytice žlutých a fialových
kosatců učinivši místo dámě v širokém klobouku
— neboť paní magacinerka ani letos na Petrlici
nezapomněla.
Po večeři vyklopila Petrlice balíčky z kra
bice a Pepička i Tonik pomáhali jí haléře vybalit
Nastřádalo se skoro deset korun.
Hned příštího dne odnesl je Toník k náčel-
níkovi Sokolů, který příspěvky pro Matici přijí-
mal. Ten vida samou měď, jen tu a tam malý
nikl, zamračil se. Když ale mu Toník vysvětlil.
jakým způsobem jeho matka ty drobné nastřá-
dala, vyjasnila se tvář náčelníkova a on hledě
na tuto oběť chudé ženy, pravil s pohnutím:
„Groš vdovin!
Ile! Nemohly bychom my, české ženy, tuto
chudou ženu nápodobiti? Nám není o dvouhaléř
doma zle — spíše se nám nedostává vytrvalosti,
abychom takovéto spoření po celý rok prováděly.
Ale jenom se pokusme! Dobrá vůle všechno
zmůže. A kde není času — ale dobré vůle ne-
schází, svěřme tu povinnost dětem. Ty jistě ne-
zapomenou a jejich drobné prstíčky rádya
ochotně dvouhaléř vždy zabalí a pro „Matičku“
uschovají a jak budou hrdy, že matička jejich
jim tak důležitý úkol svěřila! Vím, že přemnohá
žena nemůže 8—10 korun při nejlepší vůli dáti
a méně dáti se ostýchá, ale takovým způsobem
by z každé rodiny mohlo se aspoň 10 korun na-
střádati. Muži nechť dají Matici „dar svato-
václavský“ a my ženy pošleme své nastřádané
dvouhaléře jako ,dar sylvestrovský“ a nazveme
jej „grošem žen“.
Petrlik
Petrlice
Sokol
Toník
Groš
Ile