1
article
zlatnícké, klenotnické a stříbrnické
má členskou schůzi o 8. hod. večerní »u Rytíře« ve
Školské ulici. Každý nechť přinese s sebou knížku
platební.
školský ulice
2
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Sensační proces v Krakově.
(Revoluční spolek polských jinochů.
Z Krakova, 28. února 1901.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
(Pokračování.)
Líčení druhého dne zahájeno o čtvrt na 10.
hodinu dopolední a pokračovalo se ve výslechu ob-
žalovaných.
Předseda ponechal si v soudní síni obžalo-
vaného Czyzka a znovu jej vyslýchal. Táže se h
ještě jednou, co dělo se v Okocimi a obžalovaný
sděluje, co udal již dne včerejšího.
Účelem organisace dle stanov, jichž obžalovaný
nečetl, bylo, jak již včera sdělil, tužiti se v odvaze
šetřiti svého zdraví a podporovati osvětu lidu.
K tomu měly sloužiti přednášky, vlastní dobrý pří-
klad a vzdělávání členů.
Státní zástupce: Nezdály se vám na-
vrhované prostředky násilnými při tak vznešenýc
cilech ?
Obžalovaný: Byly to rozkazy národní
vlády.
St. zás t. Kdy jste slyšel nejdříve slovo »ná-
rodní vláda«?
Obž. : Tenkráte, když Sikora mně objasňoval
cíle spolku.
St. zást.: Jest ve stanovách něco o úkladech.
vraždách, loupežích
O b ž.: Není.
St. zást.: Přemlouvali vás k odjezdu do
Ameriky ?
Obž.: Nikdo mne nepřemlouval; rozmlouvali
jen tak se Styliňskim, on že by se vzdělával v
svém praktickém povolání a já abych se vrhl n
výrobu roveru.
Votant: Od koho měli jste dostati k tomo
peníze?
Ob ž.: Já od otce, Styliňski od strýce.
Obh. dr. Szalay: Byla v přísaze poznámka.
že budete milovati vlast, obětovati vlastní život z
její dobro a že obětujete se jen jejím službám ?
Obž. Ano, bylo to tam všechno.
Obh. dr. G oldhammer: Včera jste pravil,
že jste upadl mezi podvodníky. — Kdo to měl býti?
Obž.: Myslel jsem Sikoru a Gedziora.
Obh. dr. Goldhammer: Myslíte, že loupež
měla se státi k osobnímu prospěchu vašich ná-
čelníků?
Ob ž. : Nikoli.
Dr. Goldhammer: Víte, že byli ještě jin
náčelníci?
Obž.: Byli.
Sikora
Obh
doktor
Szalay
Gedziora
Goldhammer
Krakov
Okocim
St
Obž
Amerika
3
article
Dr. Goldhammer: Víděl jste některého?
Dr. Goldhammer: Víděl jste některého?
Obž.: Víděl.
Dr. Goldhammer: Mluvil jste s ním
Obž.: Nemluvil, byl maskován a nebyl mně
pí taven.
Obž. Styliúski, jemuž se klade za vinu, že
pomahal ostatním obžalovaným, nepřiznává se k žádné
vině. Od učitelství odešel, poněvadž nebyl zdráv a
šel k švakrovi do praxe brusičské. Sjezd učitelský
svolal sám, aby se učitelé po maturitě ještě sešli.
Na sjezd přišli i starší učitelé a jednalo se na něm
jen o záležitostech učitelských.
Předs.: Proč jste ve vyšetřování udal, že nikdo
jím, bude to míti smutné následky. V okamžiku tom
vešel p. Narzymski. Kedzior přistoupil ke dveřím. Já
stál vedle Sikory. Situace byla brozná. Když viděl
jsem, že výmluvy mně nepomohou, nabídl jsem jim
vrácení cestovních výloh. Pojednou postřehl jsem
znamení ve tváři Sikory, dané Kedziorovi. Odstrčil
jsem Kedziora a snažil jsem se uniknouti. Když jsem
byl již ve druhém pokoji, padla rána, za ní hned
druhá a třetí. Ohledl jsem se a vl jsem na polo
otevřenými dveřmi krvácejícího NařZymského. Dříve
nezahlédl jsem žádného revolveru, ale okolnost, že
měli ruce v kapsách a jejich resolutní mluva, pře-
svědčila mě o násilném přepadnutí, čemuž nasvědčo-
vala také slova o »smutných následcích«. Obžalovaní
revolvery dříve nehrozili, ani žádné přísahy ne-
žádali.
Obžalovaný Sikora vstává a připomíná Götzovi.
že když přišel Narzymski, prosil svědka o rozmluvu
mezi čtyřma očima. To byl právě okamžik, ve kterém
s ním chtěl mluviti o přísaze.
Obhájce dr. Goldhammer (k svědkovi): Jaký
obnos chtěl jste jim dáti ?
Svědek Götz: Nevím, ale jsa v pasti, chtěl jsem
jim dáti nějakou částku k vůli vlastní bezpečnosti.
Svědek Götz připomíná soudu výrok Kedziora, který
pronesl ve vyšetřování v Brzesku, že totiž měl záměr
Götza zastřeliti.
Po různých otázkách výslech svědka končí.
(Pokračování.)
doktor
Goldhammer
Víděl
Narzymski
Kedzior
Sikora
Götz
Obž
Předs
Brzesko
4
article
Proces dodavatele s vojenským
erárem.
(Pře civilní.)
Tříčlenný senát civilní u zdejšího zemského
soudu za předsednictví p. vrch. rady Vyšína pro-
jednával žalobu firmy Recht a Böhm v Plzn
podanou na vojenský erár na dodržení smlouvy
na arendační dodávání chleba pro posádku plzeňskou.
Firma Recht a Böhm v Plzni měla už po dlou-
hou řadu let uzavřenou smlouvu s vojenským erá-
rem na dodávání chleba. Podobná smlouva byla
uzavřena také na rok 1900. Dne 12. května 1900
dostavila se do závodu firmy vojenská létací komise
(náhlá a neočekávaná nebyla, neboť firma dověděla
se o chystané revisí na několik hodin předem, ač
se nařízení o revisi mělo zachovati v nejpřísnější
tajnosti). Komise odebrala v závodě vzorky mouky,
pro chleba určené, a sice jak ze zásoby přichystané
k výrobě mouky tak i ze zásoby záložní, kterou
arendátor musí mít v určitém množství. Mouka zá-
ložní nalezá se ve zvláštní místnosti uzavřenéa
klíče od ní má arendátor a úřad vojenský. Vzorky
mouky rozděleny na místě na dvě časti. Jednu
z nich obdržela firma Recht a Böhm, druhou vojen-
ský zásobovací úřad.
Vyšín
Böhm
Recht
Plzeň
Recht
vojenský létací komise
5
article
Vzorky byly zkoumány a zjištěno, že v nich je
značné množství mouky ze zadní pšenice, kterýž
příměsek nebyl dovolený. Mouka pro vojenský chléb
měla být čistá, bez příměsků. S nálezem létací ko-
mise firma Recht a Böhm nebyla spokojena a žá-
dala za opětné prozkoumání vzorku. Proto sestoupila
se v Plzni tak zv. místní komise, přibrala si znalce
a po opětovném prozkoumání vzorku potvrzen nález,
že mouka ve značném množství byla promísena.
Firma odvolala se z nálezu na velitelství 8. ar-
mádního sboru v Praze, které zaslalo vzorky říšské-
mu ministerstvu války ve Vídni k prozkoumání.
I toto potvrdilo úplně nález předešlých komisí,
pročež sborové velitelství v Praze prohlásilo, že
smlouvu na rok 1900 s firmou Recht a Böhm
v Plzni uzavřenou rozlučuje a že firmu činí
zodpovědnou za veškeré náklady a škody.
Firma žalobou, u zemského soudu v Praze po-
danou, domáhala se výroku soudního, že rozloučení
smlouvy není oprávněné a sice z toho důvodu, že
posudky všech komisí spočívají na omylu a že to-
tožnost zkoumaných vzorků není prokázána. Dle
smlouvy o dodávání je rozhodnutí velitelství armád-
ního sboru závazné pro obě strany a nelze jemu
odporovati. Žalohcové přece odporují a dokazují, že
vojenské úřady zkoumaly jiné vzorky.
Pro pokročilost doby bylo líčení odročeno na
příští středu.
Böhm
Žalohcová
Plzeň
Praha
Vídeň
Recht
6
article
Z Paříže, 28. února. (Zvl. telgr. »N. Li. «)
Odvolací soud potvrdil rozsudek kárného policej
ního soudu, jímž odsouzen vrchní redaktor »Libre
Parole« Drumond a spolupracovník tohoto listu
pro urážku barona Jindřicha Rothschilda ku pokutě
20.000 tr.
Libre
Rothschild
Paříž
7
article
bude činiti námitky, nebo klásti odpor.
Cranborne doložil, že vláda v té věci
jedná nyní s vyslancem Satovem v Pekině.
Achmead Bartlett táže se, zdali vláda
učinila opatření, aby místokrálové yancejští,
kteří prokázali zájmům civilisace a Velké
Britanie veliké služby, směli zůstati ve svých
úřadech. Cranborne pravil, že se o té
věci už dříve bedlivě uvažovalo. Anglický
vyslanec prý sdělil, že není nebezpečí, že by
oni místokrálové byli sesazeni. Vláda angli-
cká prý plně oceňuje služby, vykonané místo-
králi.
První lord pokladu Balfour pravil,
že nemůže přesně určiti den, kdy podá roz-
počet, ale stane se prý tak co nejdříve.
Boje v Číně.
Z Berlína, 28. února. (C.-B.) Polní mar-
šálek hr. Waldersee oznamuje z Pekina:
Předání dráhy anglické vojenské správě bylo
dokončeno zcela hladce.
Z Londýna, 1. března. (C.-B.) Dle
zprávy časopisu »Daily Newse ze Sianu byl
Ysian dne 23. února v Lančau popraven.
Achmead Bartlett
Balfour
Velká Británie
Čína
Berlín
Waldersee
Londýn
Daily News
8
article
Tržní a hospodářské zprávy.
Tržní a hospodářské zprávy.
Insolvence. Spolek věřitelů ku ochraně pohle-
dávek při insolvencích v Praze oznamuje následující
insolvence: Robert Abeles, obchodník v Horním
Lityínově, Žofie Anscherliková, obchodnice
v Č. Budějovicích, Jan Čtvrtečka, obchodník ve
Dvoře Králové, Frant. Werner, obchodník v Žan-
dově, Adolf Stein, obchodník se smíšeným zbožím
v Obratanech. o
Cu k r.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 1. března. (10 hod. 15
m. dop.) Obchod se surovinou klidný.
Pohotové zboží K 24.10, duben K 24.30
franko Ústí peníze. Rafllnáda nezmě
něna K 84.— až K 85.— ze stanice.
Číslice značí kupce (peníze).
Z Hamburku, 1. března, v 10 h. dop.
(Pův. telegr.) Smýšlení klidné. Na bře-
zen 9.22, na duben 9.27, na květen
9.37, na červen 9.45, na červenee
9.52, na srpen 9.57, na září 9.50, na
říjen 9.15, na listopad 9 10, na pro-
sinec 9.12, na leden 9.17, na únor
9.22. Počasí: mírné.
Abeles
Anscherliková
Čtvrteček
František
Werner
Stein
Praha
Horní Lityínov
Č . Budějovice
Dvůr Králové
Žan
Hamburk
9
article
M. Z Vídně, 1. března. (Počátečni
bursa.) Znamenaly: marky 117.47, 20franky
19.07, květnová renta 98.50, rakouská
renta korunová —.—, stříbrná renta —.—,
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
—.—, uher. kor. 93.60, kreditky 672.25 (po
—.—), uher. kreditky 681.—, anglob. 276.—,
unionky 541.—, bank. jednota 470.—, länder-
banka 415.— po —.—, stát. dráha 670.50 po
—.—, již. dráha 105.—, dráha Karla Ludv.
—.—, polab. dráha 480.50, rak. zbrojovka —.—
tur. tabákové režie —.—, alpinky 440.50 (po
—.—), rýmavsko - muráňské 479.—, praž-
ské želez. společnosti 1595.—, turecké losy
107.75, mostecké uhel. —.—, paroplavební
—.—, silniční A. —.—, silniční B. —.
Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku, 28. února 1901. (Telegram
»Národních Listů«). Pšenice ustálená, na místě 8014,
na březen 79, na květen 80, na červen 793/4,
kukuřice na březen 481/4, na květen 461/4, — Mouka
2.75. Dovozné za obilí 21/2. Cukr 31/22. Káva 71/2.
Směnky na Londýn 4.841/4. Stříbro 611/4.
Ludv
Vídeň
Nový York
Londýn
10
article
u vás nepřenocoval?
Obž.: Poněvadž mně radili, abych zapíral. Ne-
jsem právníkem a o celé afféře jsem nic a nic ne-
věděl. Teď však přiznávám se dobrovolně, že Sikora,
Kedzior i Czyžek u mne po sjezdu spali. Druhého
dne šel jsem za svým zaměstnáním a o výpravě je-
jich jsem nic nevěděl. Zatkli mne v neděli ráno dne
4. listopadu.
Předs.: Proč jste ve vězení na procházce vrhl
Czyžkovi ve tvář slovo »Jankowski« (zrádce v div
kuse).
Obž.: Poněvadž tuto roli jednou hrál; nemě
jsem však žádného úmyslu a byla to jen vzpo-
mínka.
Po některých otázkách státního zástupce a ob-
hájců výslech tento ukončen, načež povoláni všichn
obžalovaní.
Czyzek tvrdí, že co pověděl, jest pravdou.
kdežto Sikora označuje jako zrádce. Sám jest ne-
vinný. Praví, že Czyzek se chce očistiti. Konse
kventně a jistě mluví Czyzek, který ani slovem si
neodporuje a potvrzuje výrok Sikory, učiněný po
nezdařeném attentátě: »Chtěl jsem střeliti do Götza
ale to se nepodařilo a ranil jsem někoho jiného
snad Kedziora«
Výslech obžalovaných tím skončen. Nežli při-
kročeno k výslechu svědků, navrhl obhájce dr. Le-
wicki, by přečeti se § 6. a 7. stanov tajného spolku
a text přísahy, by porotci se přesvědčili, zdali obža-
lovaní jsou zločinci nebo obětmi.
Sikora
Kedzior
Czyžek
Jankowský
Obž
Předs
11
article
Obhájce dr. Goldhammer konstatuje, že
kromě obžalovaných byly ještě jiné osoby ve vyše-
třování, ale nepohnány k zodpovědnosti, a žádá, by
nařídila se telegraficky u nich prohlídka.
Státní zástupce návrhům těm odporuje.
Svědek P. Götz vyličuje průběh attentátu ze dne
3. listopadu 1900. V 10 hod. dopol. přihlásili se dva
lidé u mé kanceláře, které jsem vpustil. Byli to Ke-
dzior a Sikora. Tázal jsem se jich co chtějí a Sikora
odpověděl, že přišli jmenem národní vlády pro ná-
rodní daň. Pravil jsem, že žádné takové vlády ne-
znám, že bych musil viděti legitimace a znáti její
účel. Odpověděno mi, že účelem jejím jest osvěta
lidu a povznesení průmyslu a obchodu. Zavolal jsem
sluhu, aby přivedl inspektora Narzymského. Mezitím
ptal jsem se Sikory, zda mají už odhad mého jmění,
který odpověděl, že ho nemají, ale že se to hnedle
spočítá. Na to mně oznámil, že z pokoje vyjíti ne-
smím a na mou otázku proč, dodal, že, nevyhovím- i
doktor
Goldhammer
P Götz
Sikora
12
article
Poslední zprávy.
Poslední zprávy.
Z Londýna, 28. února. (C.-B.) Ve
sněmovně dolní prohlásil státní podsekretář
zahraničních záležitostí lord Cranborne,
že nelze mluviti o odstoupení Německu zá-
livu Velrybího. William Redinond tázal
se, zdali vláda vyjednává s vládou francouz-
skou ve příčině Nového Fundlandu. Cran-
borne odvětil, že není správné tvrzení, že
se vede vyjednávání s vládou francouzskou.
Vláda anglická projevila prý opětně ochotu
uchopiti se každé příležitosti příznivé k uspo-
řádání této záležitosti a radí se tou dobou
ve příčině té se zástupci Nového Fund-
landu.
Státní podsekretář Cranborne pro-
hlásil dále, že se vláda dovídá, že ve spojení
s osnovami ku hájení vyslanecké čtvrti v Pe-
kině uvažuje se o plánu, zříditi kolem čtvrti
150 yardů široký volný obvod. K tomu bylo
by třeba použiti velké části půdy, zabrané do-
sud celní správou. Sir Robert Hart psal
prý anglickému vyslanci a vyslovil v té pří-
čině své překvapení, ale prohlásil zároven,
když toho vojenská nutnost vyžaduje, že ne-
Cranborne
Redinond
Hart
Londýn
Německo
Nový Fund
13
article
Zúřadních zpráv.
Zúřadních zpráv.
Osobníz Moravy. (Změny osobní při poli-
tické službě.) Jmenování byli: místodržitelští konci-
pisté Josef Urbánek v Kroměříži a Josef Král
v Holešově okresními komisary; konceptní prakti-
kanti Jan Stříž v Brně, Frant. Schmidt v Míst-
ku, Jan Černý v Hodoníně, Vil. Mayer v Moravské
Ostravě a Ed. Oberwimmer ve Znojmě místodržítel-
skými koncipisty. Přeložení byli: okresní komisarové
dr. Jiří Hueber z Třebíče do Brna, Rudolf svob. pán
Baillon z Moravské Třebové do Dačic a Jos. Urbánek
z Kroměříže do Třebíče; koncipisté Jan Stříž z Brna
do Zábřehu a Frant. Schmidt z Místku do Moravské
Třebové; konceptní praktikant Jan Procházka ze Zá-
břehu do Kroměříže. Povoláni byli okresní komisař
Ferd. hr. Chorinsky u okres. hejtmanství v Brněa
koncipista Karel Ledvinka v Moravském- Krumlově do
služby u místodržitelství v Brně.
Osobníz Morava
Urbánek
Král
Stříž
František
Schmidt
Černá
Mayer
doktor
Hueber
Rudolf svobodník
Baillon
Procházka
Ledvinka
Kroměříž
Holešov
Brno
Hodonín
Ostrava
Znojmo
Třebíč
moravský Třebová
Dačice
Jos
Zábřeh
Místek
Zá
moravskýKrumlov
Ferd