1
masthead
Dne 14. února 1900
2
masthead
KÁTOLICKÉ LISTK.
3
masthead
Číslo 43. Strana 5.
4
article
Aloise Jiráska a dra. V. Řezníčka, pojednávající o »Babičce-
Podle všech těchto nejspolehlivějších údajů kreslí malíř pan
Štapfer figuriny krojů a obrazy nábytku, aby dle nich mohly
býti všechny potřebné věci zhotoveny. — Regii Shakespea-
rovy hry »Jak se vám líbí«, má regisseur p. E. Chvalovský.
Hra dávati se bude poprvé v úterý dne 20. t. m.
Jirásek
V Řezníček
Štapfer
E Chvalovská
regium Shakespearov
5
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Revise procesu polenského.
Vzpomínka na sensační proces Hilsnerův obnovena
byla včera třemi procesy, vedenými před čtyřčlenným se-
nátem zemského trestního soudu za předsednictví vrchního
rady p. Stolly. Trestní případ týkal se kritiky událostí, jež
souvisejí s procesem polenským a která jest zapovězena
trestem od 1 do 3 měsíců, poněvadž proces tento ještě není
ukončen.
Obžalováni jsou p. prof. dr. Masaryk jako spisovatela
redaktor, dr. Herben jako nakladatel brožurky »Nutnost re-
vidovati polenský proces.«
Ve spise tomto snažil se, jak známo, prof. Masaryk
podvrátiti hodnověrnost svědků a lékařských znalců v pro-
cesu Hilsnerově, státní návladnictví pak brožurku tu, ježto
Hilsner podal odvolání, konfiskovalo, a to hned po před-
ložení v tiskové kanceláři státního zastupitelství dne 6. listo-
padu ve 12 hodm 52 min. Přes to bylo v různých knih-
kupectvích nalezeno po několika exemplářích, z čehož ob-
žaloba vyvozuje, že spis byl bez vědomí příslušných úřadů
rozšiřován před uplynutím lhůty v § 17. tisk. zákona ustano-
vené. Prof. Masaryk ve vyšetřování doznal, že mu při vy-
dání brožury stadium, ve kterém proces právě byl, bylo
známo, dr. Herben však naproti tomu dle svého tvrzení
o podání zmateční stížnosti nevěděl.
Hilsnerův
Stoll
profesor
doktor
Masaryk
Herben
Hilsner
6
article
Po zahajovacích formalitách žádal státní zástupce, aby
se líčení konala s vyloučením veřejnosti, čemuž se obhájce
dr. Körber opřel. Soud přidal se k názoru obhájce, ježto se
nejedná o obsah brožurky, nýbrž o přečin proti tiskovému
pořádku. Při výslechu prohlásil obžalovaný prof. Masaryk.
že si není viny vědom, neboť prý ve svém spisku vystoupii
pouze proti dvěma brožurkám, Vrbově »Vražda v Polné«,
a proti brožurce, kterou vydaly »Rad. Listy«. V dalším
praví obžalovaný, že jednal bona fide. V brožurce Vrbově
obsaženy prý jseu samé lži, jež úřadně byly již vyvráceny
a přece se opakují.
doktor
Körber
Masaryk
Polná
7
article
Předseda: To neračte tu hlásati! je to zcela lho-
stejným, co psal jiný. Je a to zodpovědným a nebyl-li sti-
hán, není nám nic do toho.
Obhájce dr. Körner navrhuje, aby se brožura pana
Vrby přečetla, neboť želovanému musí dána býti možnost
k jeho obhájení
Předseda žádá, aby si obhájce rachoval tento
návrh pro průvodní řízení, neb dokud trvá výslech žalova-
náho, nemá nikdo právo činiti nějaké návrhy.
Obhájce: Kdyby mi uděleno bylo slovo. —
Předs.: Nesmíte přerušovati konstitut.
Obhájce: Kdyby mně dal pan předseda vym'uviti,
bylo by vše ihned vysvětleno.
Předs.: Ať si to, pane doktore, uvede ža ovaný, až
nás vůbec s materiá em, jehož užívá ke své obraně, seznámí.
Soud pak o návrhu na přečtení brožur rozhodne.
Prof. Masaryk: V brožurce Vrbově jsou kapitoly,
jako »Tajuplná zásilka voňavky« atd. Ač soudním vyšetřo-
váním a ce ou řadou spisovatelů, jako drem. Blochem, doká-
zána byla vymyšlenost řečí o t. zv. rituální vraždě a přece
se jen o ní píše. Také »Rad. Listy« z 20. dubna, 3. června
a 17. srpna píšou o vraždě v Polné a to způsobem, o němž
žádám, aby si ho soud všiml. — —
Předs.: Ráčíte tedy navrhovati, aby se tento doku-
ment četl?
Profesor Masaryk: Ukavuji toliko, že tyto věcí
byly nekonfiskovány před vynesením rozsudku kutnohorského.
doktor
Körner
Vrba
profesor
Masaryk
Bloch
Ukavovat
Předs
Polná
8
article
Předseda: Do toho nám nic není: Jedná se dnes
o formální delikt tiskový a ne o delikt obsahem tiskopisu
spáchaný.
Prof. Masaryk: Jakožto neprávník nevím jak ro-
zeznávati dle zákona o formě a obsahu, chci jen konstatovati.
že jiné spisy o procesu Hilsnerově pojednávající, konfisko-
vány nebyly. Rovněž nebyla konfiskována »Deutsche medi-
zinische Wochenschrift« č. 42. z m. r., kde dobrozdání praž-
ských znalců vědecky bylo rozbíráno, jako já te učinil. Sami
snalci polenští vystoupili proti radovi Reichenbachovi a soudu
kutnohorskému a přímo jej z falšování vinili a nebylo to
konfiskováno.
Předseda: To jsou překážky tiskovým úřadům
činěné, což nemohu trpěti, račte zůstat při věci samé.
Prof. Masaryk: Než jsem vydal brožuru, radil
jsem se s redaktory a advokáty o svém úmyslu a upozor-
něn jsem byl jimi na to, co vše není konfiskovací. Ostatně
mi soud nedovoluje, abych fakta na své obhájení zde uvá-
děl; lituji toho a vidím v tom silný důvod pro sebe. Já
obžalobě dnešní vůbec nerozumím. Nemohu pochopiti,
proč a na jakém základě jsem žalován. V žalobě se nvádí,
že prý vystupuji proti soudnímu řízení a já přece vystu-
puji proti dvěma brožurám. Jest pravda, spisů ža-
lobních, Hilsnerovy věci se týkajících,
jsem ani neviděl a soud i žaloba na tom zvláště tr-
vají. Tu však dovoluji si otázku: měl-li snad tento slavný
soud ony spisy v ruce?
profesor
Masaryk
Hilsnerův
Reichenbach
Deutsche medi
9
article
Předseda: Jste zde, pane profesore, abyste od-
povídal na otázky soudu a nikoli abyste sám soudu otáz-
ky kladl!
Obžal.: Tvrdím, že soud neměl základů, pro které
mne žaluje, a spisu neznal, jinak by mne nemohl k zod-
povědnosti pohánět.
Předs.: Oh, vždyť vas nežaluje soud, nýbrž státní
zastupitelstvo!
Obžal.: Nu, to je jedno. (Veselost.)
Předseda konstatoval po té ad personalia, že se ob-
žalovaný p. prof. Tomáš Masaryk, recte Masařík, na-
rodil dne 8. března 1850 v Hodoníně z rodičů Jana Ma-
saříka a Doroty Kropáčkové a t.d
Na to následoval výslech pana dra. Herbena, dru-
hého obžalovaného.
Předs.: Znal jste obsah vydané vámi brožury?
Obža l.: Znal a také jsem zařídil tisk.
Předs: Neviděl jste v tom nic trestného?
Obža l.: Ne.
Předseda: A což článek VIII. tiskového zákona?
Obžal.: Neměl jsem tušení, že takový článek
existuje.
Obhájce navrhl po té odročení věci za účelem re-
kvisice spisů o procesu k vůli vruždě polenské a po pří-
padě přečtení různých brožur a článků.
Soud zamítl požadavky ty, prohlásiv vývody jimi na-
bízené za nerozhodny.
Po přečtení konfiskačního nálezu vrchního zemského
soudu a inkrimované brožury v celém znění, přednesli
veřejný žalobce a obhájce svoje řeči.
Po delší poradě vynesl soud rozsudek, jímž prof.
dra Tomáše Masaryka a redaktora dra Jana Herbena
uznal vinnými přečinem čl. VIII. tiskového zákona ze dne
17. prosince 1862 a odsoudil prof. dra Masaryka k po-
kutě 60 korun, po případě na 6 dní do vězení a dra Her-
bena k pokutě 40 korun, po případě k 4dennímu vězení
a k úhradě útrat.
Obhajce ohlásil zmateční stížnosst.
profesor
Masaryk
Masařík
ma
Kropáček
Herben
Předs
Hodonín
doktor Hera
10
article
Hned po rozsudku proti pp. prof. dru Masarykovia
dru Herbenovi provedeno líčení proti dvěma redaktorům
„Prager Tagblattu“ p. Aloisu Melzerovi a dru Schu-
bertovi, pro otištění výše řečené brožurky.
Pan Melzer jzko pisatel, resp. překladatel, odsouzen
byl k pokutě 30 korun, po případě na 3 dni do vězení.
dr. Schubert pak k pokutě 20 korun, po případě na dva
dni do vězení.
Také zde ohlásil obhájee dr ryt. Sterneck zmatečn
stížnost.
Třetí žalobu. a sice pro stejný přečin. ale v opačném
směru spáchaný, podalo státní zástupitelství na p. Karla
Sokola, zodpovědného redaktora „Rad. Listů“, líčení však
odročeno, poněvadž záležitost ta byla sloučena s jinou
trestní záležitostí.
profesor
Masarykovius
Herben
Prager
Melzer
Sch
doktor
Schubert
Sterneck
Sokol
11
article
Válka v jižní Africe.
Válka v jižní Africe.
Angličané neklesají na mysli, ani po nezda-
ření třetího pokusu, kterýž podnikl generál Buller
za účelem vybavení těžce zkoušeného Ladysmithu.
Po nešťastných bitvách u Glencoe a Dundee spo
léhali na generála Whitea, když pak tento generál
byl sevřen v Ladysmithu, viděly oči všech zachránce
anglické vojenské cti v generálu Bullerovi Později,
po nešťastné bitvě u Čolensa, svedené dne 15.
prosince, soustředily se naděje Angličanův na dru-
hém a třetím pokusu Bullerovu, ale stroskotaly se
na Spionskopu a Doornkroofu. Nyní spoléhají zase
na maršála Robertsa, spatřujíce v něm Messiáše
strategie. Doufají, že generál, jenž zkrotil r. 1880
Afgance pod Ejubem chánem, porazí s náčelníkem
svého generálního štábu, lordem Kitschenerem,
kterýž nedávno ještě dobyl si zelených vavřínů
v bojích s Mahdisty a derviši, také Boery.
Maršál Roberts mešká již od 9. t. m. u ar-
mády lorda Methuena na Modderriveru. Hodlá
osvoboditi v první řadě Kimberley, kdež panuje
již hlad a vtrhnouti pak do Oranžského svobod-
ného státu. Boj, jenž v okolí tohoto městečka bude
sveden, rozhodne patrně také o osudu Ladysmithu.
Boerům, stojícím u Kimberleye, na který silně
střílejí z děl, velí generál Cronje. Týž velel
dne 11. listopadu v bitvě u Maggersfonteinu a
jakkoliv měl jen 1000 mužů, pobil přece přes
1500 Angličanů. Maršál Roberts má prý 35.000
mužů pohotově, ale Joubert doufá, že vítězně odolá
se svými selskými střelci také této síle.
Jako na bojišti válečně jsou záležitosti Boerů
výborně zastoupeny, tak i na poli diplomaci
v Evropě.
Angličan
Buller
Dundee
White
Angličanův
Robertsa
Afghánec
Kitschener
Boer
Roberts
Methuen
Modderrivera
Kimberley
Cronj
Joubert
jižní Afrika
Glencoe
Evropa
u ar
Maggersfontein
12
article
Boerové vyznají se ve válčení znamenitě. Lid,
jenž živí se jen orbou a pastvou dobytka, vyko-
nává velečiny umění válečného. Ale že Boerové
vítězí ve všech bitvách, za to neděkují pouze své
rekovnosti a lásce k vlasti, nýbrž také tomu, že
používají všech »vymožeností« moderního vedení
vojska. Na štěstí mají Boerové také znamenité
státníky, kteří mají sice pokoj na mysli neustále,
ale umějí také za něho konati válečné přípravy.
Populární »Ohm (Strýc) Krüger« nepožívá
jen úcty svého lidu, nýbrž těší se také uznání
všech evropských státníků. A neméně se osvěd-
čuje muž, jehož Boerové si zvolili, aby je zastu-
poval v Evropě. Muž ten cestuje mnoho a mluví
mnoho; ale ze všech jeho skutků a ze všech jeho
projevů vychází na jevo, že je si vědom svého
cíle, třeba že ještě tak ledacos jest zastřeno rouškou
tajemství. Willem Johannes Leyds na-
rodil se na ostrovu Javěra rio dne 1. května 1859
v Magelanga jako syn holandských rodičů, přišel
však brzy do Evropy, kdež nejprve se věnoval
povolání učitelskému; později studoval v Amste-
rodamu práva. Byv r. 1884 s vyznamenáním po-
výšen na doktora, chtěl odebrati se do Leydenu,
aby se tam připravoval ke zkouškám pro službu
koloniální. Ale president Krüger, jenž tenkráte se
Smitem a du Toisem prodléval v Nizozemí a po-
znal toho mladého muže, nabídl mu úřad státního
prokurátora jihoafrické republiky. Dr. Leyds na-
bídku po nějakém váhání přijal, byl r. 1887 zvolen
poznovu, v květnu 1889 povýšen na státního ta-
jemníka a jako takový potvrzen v letech 1893a
1897. Za svého pobytu v Transvaalsku věnoval
své nejlepší síly správě a školství. Bral úřadníky
a učitely nejraději ze země samé a snažil se, aby
s pomocí Hollanďanů učinil z nich řádné a zdatné
lidí. Neobešel se však při tom beze všech
svízelů.
Boer
Ohm
Krüger
Wille Leyds
Smit
Tois
doktor
Leyds
Transvaalsko
Evropa
Magelanga
Leyden
Nizozemí
jihoafrický republika
13
article
Největším odpůrcem jeho, ku zlepšení vyučo-
vání čelíeích snah, byl tehdejší superio tendent pro
vyučování J. J. du Toit, s nímž sváděl ostré
půtky již od začátku. Dr. Leyds usiloval hlavně
o to, aby holandštině zjednal vždy většího pří-
stupu do republiky. Když přibyl do Afriky, mlu-
vili jen Boerové africko-holandsky. Panovalo na-
mnoze domnění, že také tato míchaná řeč dlouho
se neudrží, nýbrž že v brzku bude vytlačena angli-
činou. Ale snahy dra. Leydsa, podporované od ně-
kterých vlastenců, měly neočekávaný výsledek,
kterýž dozajista ještě bude doplněn silně živým
národním vědomím Boerův, kterémuž válkou do-
stalo se nové potravy. Dr. Leyds věnoval však
svou pozornost a činnost také ostatním důležitým
otázkám státním a spolupůsobil hlavně také při
rozvoji železnictví. Od půl druhého roku jest
dr. Leyds zástupcem Boerů v Evropě, a, jak se
zdá, příštím mužem pro Transvaalsko.
Z Berlína, 13. února. (T. k.) Časopisy ozna-
mují z Londýna, že zpráva o Joubertově útoku na
Greytown a Westen vyvolala v Durbanu a Pieter-
maritzburgu pariku. Generál Buller ehvatně
ustupuje k Estcourtu. V Ladysmithu
jsou zásoby takřka již vyčerpány.
Toit
Leyds
Boer
Boerův
doktor
Joubertův
Greytown
Westen
Pieter
Buller
Estcourt
Afrika
Evropa
Berlín
Londýn
Durban
14
article
Vojsko jest demoralisováno a sila
odporu obležených zlomena.
Z Londýna, 13. února. (T. k.) »Times«
oznamují dne 9. t. m. z Kimberleye: Střelba
na město trvá nepřetržitě dál a způ-
sobuje značné škody. Jeden běloch byl
zabit, jiný pak poraněn.
Z Londýna, 12. února. (T. k.) Maršálek
Roberts telegrafuje z Moder Riveru ze dne 11.
t. m.: Obdržel jsem tento telegram od generála Bul-
lera ze dne 9. t. m.: Když byl Vaalkrantz obsa-
zen, objevila se potřeba, aby byl na podporu další
operace opevněn. Avšak po dvoudenních pokusech
seznal jsem, že se to pro povahu tamější půdy pro-
vésti nedá. Posice ta byla kromě toho ještě vydána
palbě těžkých děl, jež přicházela z míst, ovládaných
naším dělostřelectvem. Pro postup našeho vojska přes
Hardings nebo Mongersdrift je nezbytně potřebí, aby
Vaalkrantz byl v pevných rukou. Ježto však Vaal-
krantz opevniti lze není, upustili jsme od po-
stupu touto cestou.
Z Londýna, 13. února. (T. k.) Dle sdělení
večerních listů z Kapského Města odebrali se cizí
vojenští plnomocníci do Modderriveru, aby se přidali
k polnímu maršálkovi Robertsovi.
Z Londýna, 13. února. (T. k.) »R. kanc.«
oznamuje, že její dopisovatel z Rensburku, jak telegra-
fuje, měl rozmluvu s jedním austrálským dopisovate-
lem, jenž dne 11. t. m. navštívil tábor Bcerů. Tito
prý mu sdělili, že mají 120.000 mužů, kteří bojují
za svou vlast a jsou schopni ve válce po neobmezený
čas pokračovati.
Z Moder-Riveru, 13. února. (T. k.) Generál-
major Cobuile jmenován byl velitelem 9. divise, která
se právě tvoří. Týž bude jako velitel gardové brigády
nahražen plukovníkem Polacarewem. Na 1000 uprchlíků
z Barkley-Westu přibylo sem. Boerského vojska, které
se nalézá u Maggersfonteiou, dle počtu velice ubylo.
Roberts
Vaalkrantz
R kanc
Rivera
Cobuile
Polacarew
Barkley
West
Londýn
Modra Rivera
Vaal
Modra
Times
Kimberley
15
article
Jedna čásť se patrně odebrala do Kimberleye. Želez-
niční most, který Bcerové částečně zničili, jest bez-
mála již obnoven.
Z Rensburgu, 13. února. (T. k.) (Reut. kanc.)
Boerové zatlačili dnes opět anglické přední stráže na
pravém křídle. Veškeré přední stráže ustupují dnes
k Mädersfarmě. Ar gličané měli nějaké ztráty. Podrob-
nosti dosud nejsou známy.
Z Londýna, 13. února. (T. k.) »Reuterova
kancelář« oznamuje z Rensburgu z dneška: Naše
mužstvo u Slingerfonteinu bylo donuceno ustoupiti
do Renrburgu, poněvadž naše východní křídlo bylo
ohroženo.
Z Rensburgu, 12. února. (T. k.) Obě místa
Hobkirks a Bastardsneck, jichžto se Boerové v sobotu
zmocnili, byla dnes anglickým vojskem opět obsa zena,
když nepřítel byl prudkou střelbou vy hnán.
Z Kapského Města, 13. února. (T. k.)
Úřadně se oznamuje: Plukovník Kekevich oznamuje
za dne 11. t. m., že Kimberley bylo ve čtvrtek po
celý den bombardováno. V pátek ráno udál se u
Alexanderfonteinu malý, dvě hodiny trvající boj pě-
choty. Jinak jest vše nezměněno.
Porážka Angličanů u Rensburku.
Z Londýna, 13. února. (T. k.) Dle telegramu
»Daly Mail« z Rensburku, má ústup Angličanů
větší význam, než se z počátku myslelo. Udál se
vážný boj, v němž obě strany měly vážné ztráty.
Jest p chybno, budou-li Angličané s to, aby se
v Rensburku uhájili.
Reorganisace anglické armády.
Z Londýna, 13. února. (T. k.) Ve své,
včera ve sněmovně lordů promluvené řeči, prohlá-il
ministr války, že nově zřizovaná baterie houfnic bude
Boer
Kimberley
Angličan
Rensburg
Reut
Londýn
kapský město
Reuterův
Rensburg