1
masthead
Ročník XXXXIII.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 10. června 1903
Praha
4
article
Na ranní n odpol. listy
předpláeí se
v Praze v admainistrnni
:. . . 2 K —
na měsí
ns čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškos
na dtvit ta. . : 7 K 50
ve nlislkáchí
. 2K00h
na měsše . .
Pošten:
za měsíe
nn . . . . 9 k e
sdvojí záellkou
sa měsí
n dtvrt lta . . . . HI K co
NN
Praha
5
article
Obtěžkací zkoušky.
Obtěžkací zkoušky.
Strůjce středoevropského trojspolku pronesl
paradoxon, jež ve sjednoceném Německu ihned
se ujalo jako nové evangelium a podle něhož
obnovené císařství německé už přes dvacet let
žije. Když totiž po vypršení první šestileté lhůty
Bismark naléhal na Rakousko, aby obnovilo
smlouvu trojspolkovou na dalších šest let, a když
tenkráte ve Vídni ještě měli trochu starosti o exi-
stenci a budouenost Rakouska a odvážili se na-
mitnouti, že Německo monarchii habsburskouv
olázkách finaněnich, obchodních, celních po-
škozuje, vyssává a vykořisťuje: německý kanelén
spustil na ně velmi s vysoka: „tomu vy neroz-
umíte; mohu zajisté provozovati proti někomu
záhladnou válku národohospodářskou a býti p
tom spojencem jeho politickým.o
Této prušácké moudrosti každý jiný stá
kdekoliv na světě byl by dal jedině správnou
zaslouženou odpověď zrušením spolku i politi
ckého: však v Rakousku byli jí nadobro omrá-
čeni a nedovedou vyprostiti se z osidel jejích ani
posud. Vždy po šesti létech Rakousko už pra
videlně a jakoby to ani nemohlo jinak býti, ob-
novuje s Německem smlouvy trojspolkové a Ně-
mecko je při tom finančně poškozuje čím dále,
tím více a uvádí jeho obyvatelstvo v průmyslu.
v zemědělství a v obchodě beze všeho milosrden-
ství na mizinu.
Národohospodářská válka císařství něme
ckého proti Rakousku trvá už při čtvrté obnově
srlouvy trojspolkové. Bismarkovo paradoxon
státníci a diplomati rakousko-uherští pokládajt
za zjevení, jež v této říši musí se přijmout bez
kritiky a bez odmluvy, za pravdu, jíž dlužnose
podrobiti.
Bismark
Bismarkův
Německo
Rakousko
Vídeň
6
article
Tím časem k válce národohospodářské, pro-
vozované z Německa proti Rakousku, přibyla
válka druhá, již správně nazveme: národní, ja-
zykovou.
V dějinách svělových bude zaznamenána
osudná událost, že pangermanism vznikl.
vypěstován byl, vybujněl a vykvetl na územ
soustátí rakouského. Politika, již nyni
krátce jmenujeme: všeněmecká, má vše-
chny své snahy, prostředky a skutky své namí-
řeny jen proti Rakousku. Zrodila se tua
dostává z říše německé přes hranice zemí koruny
české výdatnou pomoc, stálou podporu a hlavn
řizení. Účelem jejím bližším jest: zřízení uza
vřeného území německého v království českém
vzdálenějším: stržení celého Předlitavska rakou
ského mimo Halič a Dalmacii, do příštího veli-
kého Německa.
Politika všeněmecká válčí vedle výboje ná-
rodohospodářského proti monarchii habsbursko
soustavně, v nejširších rozměrech a s vysokým
guberniálním povolením vídeňským co den smě-
leji, vyzývavěji, drzeji; od prvního sjezdu Vše-
němcův v Chebu až po tuto hodinu.
Vláda pruská sice na oko vzdaluje se o
všeněmeckých praporův, rozvinovaných a vesele
vlajících na území rakouském, ale ráda přijíma
každý nejmenší úspěch jejich a tajně podporuje
praporečníky, mravně i hmotně.
Třeba jen udělati na půdě rakouské nyn
zkoušku kdekoliv a zapověděti tam projevy poli
tiky všeněmecké, vlastně pruské! Na takové zá
povědi nejlépe a nejjasněji objevilo by se vědom
samostatnosti státu rakouského v myslech stát
níkův vídeňských. Dle opatření, jež vláda vídeň
ská by učinila proti všeněmeckým slavno
stem v obvodu této říše, nejjasněji by bylo po
znati její pěči o život a budouenost tohot
soustáti. Však po takových opatřeních a zápově
dech marně se ohlížite v dějinách vnitřní poli-
tiky rakouské za doby Körbrovy, jako jsteje
marně hledali v dobách starších.
Körbrův
Německo
Rakousko
Předlitavsko
Halič
Dalmacie
Cheb
7
article
Národní válka všeněmecká ho
plným plamenem proti Rakousku už od r. 1870
vším právem možno říci, že u Sedanu nebyla po
ražena Francie, ale poraženo Rakousko, totiž
Rakousko neněmecké. Když pak státnici vídeňšt
s krátkými přestávkami jeden po druhém tut
porážku nejen ochotně uznávali, nýbrž sami tak
přiváděli ještě k větší platnosti: divte se, že
pangermanism nabyl v Rakousku moci ne-
dotknutelné, ba takměř zákonné.
Dnes každý člověk v Rakousku vidí, že
obrana práv jednotlivých království a celých nej
věrnějších národův potkává se tu s překážkam
tisíckrát většími, než projevy a skutky politiky
všeněmecké.
Rakousko
Sedan
Francie
8
article
Pověstné paradoxon své z r. 1880 Bismark
by dnes mohl vzhledem k Rakousku vyslovit
takto: mohu provozovati proti někomu záhlad-
nou válku politickou a býti při tom spo
jencem jeho v trojspolku. —
Státníci a národní hospodáři v kancelářích
vídeňských válce národohospodářské.
provozovaně Pruskem jménem celého Německ
proti Rakousku, poprostu nerozumějí
válce pak národní, rozpoutané zde pod pra-
pory pruskými proti samé existenci a budoucnost
tehoto soustátí, rozuměti nechtějí. Ote
vřevše dvéře a okna této monarchie vzduchu vše-
německému, sami už jsou jím tak plni a nasy-
ceni, že v něm nevidí pro Rakousko nic zlého
nebezpečného. Pro ně samy Německo už jes
něco více a něco vyššího než Rakousko; on
sami jsou už více Němci než Rakušané. Metter
nich, i Bach, i Schmerling, ba i Herbst, Giskraa
Lasser nemohli si sice mysliti Rakousko jiné, nei
německé, ale nemyslili si je nikdy po-
pruštělé, nemohli představiti si je v objeti
pruském, rozplynulé a zmizelé v Prusku.
To všechne ve Vídni se změnilo. Hledejte
nyní v kancelářích vídeňských Němce, kteří ne
jsou Všeněmei, kteří nebojují s ostatním
Všeněmci ve společných řadách, kteří neprovo
zují zejmena proti národu českému politiku vše-
německou s etiketou pruskou! Hledejte je a
do nejvyšších kancelářův a povězte veřejně, ko
lik jich tam najdete.
Němec
Rakušan
Bach
Schmerling
Herbst
Giskraa Lasser
Rakousko
Prusko
Německo
Vídeň
9
article
V tom vězí osud tohoto soustátí, že němectv
rakouské v kruzích těch, kteréž druhdy je
pěstovaly jako domněle jedině správnou a spas-
nou formuli této říše, znenáhla, ale konečně ve-
směs se přeměnilo na němectví pruskél
Kdyby to nebylo pravda, nebyla by možná veliká
přízeň a podpora, z níž všeněmecká, pruská poli-
tika v Rakousku se těší, a která na veřejnosti se
jeví při každé i nejmenší příležitosti, při každém
výletu turnérův do města ryze českého, př
každé slavnosti zpěváckých spolkův německých
podniknuté pod prapory všeněmeckým
a za hulákání písní: „Wacht am Rhein“ nebo
„Deutsehland über alles“.
Národní ještě více, než národoho-
spodářská válka, již pangermani sm
proti Rakousku bez nejmenší překážky provo
zuje už na třeti desítiletí, jest snad obtěžkae
zkouška, kterou má býti vyšetřeno a zjištěno
jakou miru nepřátelství, úřadního i neúřadního
soustátí rakousko-uherské od svého drahého spo
jence snese, aby pod ní nepadlol
Jak mezinárodní poměry v Evropě tou dobou
jsou upraveny, Rakousko není ohroženo válkou
odjinud, leda od Německa a od Italie; tedy od
svých spojeneův v trojspolku. I v Italii pro-
vozují nyní obtěžkací zkoušku na pevnost „přá-
telského“ spolku s Rakouskem. Zkoušku sice ne
úřadní, tak jako v Německu; zkoušku jaksi sou-
kromou, podnikanou silami národa; ale za
národem tu i tam těsně a pevně stojí vláda.
A vláda vídeňská? Za kým stoji ta? Koho
v zápase národním chrání?
Tím časem, když Německo a Italie vykoná
vají obtěžkací zkoušku na říši rakouské, ona pro
vozuje obtěžkací zkoušku na domácích národech
kteří jsou té říši posud jedině věrni ...
Rakousko
Evropa
Německo
Wacht be Rhein
Deutsehland über alle
Italia
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 222.
Z Vídně, 9. června.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Sněmovna nedostala se ani dnes ku po-
drobné rozpravě o zákoně, upravujícím ne-
dělní klid. —Vyřídila návrh posl. Klofáče
o věcech makedonských a balkánských vůbec
poměru Rakouska k nim, zamítnuvši pilnost pod-
nětu tohe, pro kterou hlasovali pouze Čechové
Slovinci, Chorvaté, opposiční Poláci a Rusíni.
Debata o záležitosti té vyplnila celou 4 1/4 ho-
dinnou schůzi, konala se však za praskrovného
zájmu. Skoro všechnu pozornost soustředil na
sebe poslanec Glöckner, jenž patrně nebyl v nor-
mální míře a svými výtržnostmi postavil se sku-
tečně mimo všechen řád a pořádek. Člověk du-
ševní kvality a potence, jakou má tento poslanec
— stačí konstatovati, že mluvil o „poddaných“.
kteréžto zpátečnictví vytkl mu právem poslane
Stein — opovážil se zahrávati si na mentora
svých kollegů a volati dokonce na posl. V. kurie
plzeňské, že by zasloužil, aby mu voličové na-
práskali! Glöckner trpí očividně kromě jinými
vadami, také megalomanií. Německá zpupnost
r. 1899 stupňovaná do bodu varu, vrazila se mu
do hlavy. Nemoc tedy nikoliv singulární, nikoliv
individuální, nýbrž obecná. Tento křikloun, který
byl by zůstal nepovšimnut a nullou, kdyby za
německé obstrukce nebyl se smutně proslavil
jako řvoun, napomínal k hospo lářské práci. Lidě
směšní a ubozí, tito horlitelé pro dělnost na le-
vici! Myslí snad, že se již úplně zapomnělo na
jich tříleté, bohopusté řádění, na jich ušlechtilé
činy a superiorní mravy? O nikoliv! V ústech
těchto výtečníků jest slovo práce blasfemií.
Na několika místech v poslanecké sněmovně
byla rozšiřována a rozhlašována pověst o koalici
Körbrem nyní zamýšlenou, o povolání posl. inž.
Klofáč
Čecho
Chorvat
Polák
Rusín
Glöckner
Stein
Ing
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
11
article
Kaftana na straně pravé, dr. Derschatty
na straně levé do kabinetu, o demissi barona
Calla a jeho jmenování velevyslancem caři-
hradským a povýšení odb. chefa dra. Stibrala
na jeho místo, o zabezpečeném aktivování české
university v Brně a jiných podmínkách parla-
mentního sdružení. Na české poslance činěny
dotazy, ke kterým odpovídali: pověsti.
pouze pověstil Musí se trvati na právu
českého národa, aby měl v hlavní státní správě
účastenství, které mu náleži, ale politiky porte-
feuillové český národ a česká delegace ne-
provozuje. Politika jejich nemá cílů a snah
osobních, nýbrž věcné. Ona směřuje pokroku
ku posile českého národa, k lepší jeho bu-
doučnosti, spočívajíc na pevných a spolehli-
vých zárukách (a pevnějších a spolehlivějších.
nežli jest toliko plachá držba) ressortu neb porte-
feuillu bez ressortu. Česká politika není perso-
nální, jest reální a poslanci čeští vědí, že jest
tradicionálním zvykem v Rakousku, dávati osoby.
kde se nechce dáti věc a podle toho se za-
chovají.
Kaftan
Calla
Rakousko
český univerzita v Brno
český národ
12
article
Z Vídně, 9. června. (C. B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 15
hod. dopol.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslance
Fresla a sp. po rozšíření příbramského nádražía
zřízení lam poštovní filiálky a po zkracování práv
obyvatelstva zemí české koruny; — Březnov-
ského a sp. po výsledku sčítání obyvatelstva
v Praze; — Ellenbogena a sp. po volbě funkci-
onářů plzeňské kupecké gremiální pokladny nemo-
censké: — Hybeše a sp. po chování se dělnické
úrazovny pražské k dělníku V. Břízovi při vyměřo-
vání úrazové renty a po zacházení s mužstvem 42.
pěšího pluku v Králové Hradci; — Bergera a sp.
po zákazu Vernakuenovy knihy; — Ira a sp. p
stanici v Kynžvartě; — Kittela a sp. po náhra-
dách za dobylek padlý slezinnou snětí: — K ut-
schera a sp. po spoleích pro přírodní léčení
okr. hejtmanech: Vakoviče a spol. po zdlouhavé
plavbě rakouského »Lloydu« (12 mořských mil z
hodinu).
Posl. Blankini (v dotazu k předsedovi) po-
ukazuje k tomu, že evropský skandál v Chorvatsku
trvá dosud, že dříve nenastane klid, dokud nebude
zjednána platnost zákonu a právu a tyran Khuen-
Hedervárv odstraněn ze svého místa. Prosí předsedu
Vetter
Fresl
Ellenbogen
Hybeš
V Bříza
Berger
Ir
Kittel
Lloyd
Posl
Blankini
Khuen
Vídeň
Praha
Hradec
Kynžvart
Chorvatsko
Hedervárv
13
article
by působil na ministra zemské obrany, aby odpo
věděl na opětné jeho dotazy po zneužívání spole
ného vojska v Chorvatsku.
Poslanec Heimrich podal pilný návrh, aby
rolnicivu v politickém okresu novoměstském
na Moravě v roce 1902 živelními pohromami po-
stiženému udělena byla další podpora. Nepatrný
obnos 3500 K, jehož se na podpory celému okresu
dostalo, je lak nedostatečny, že při- ohromném
množství škod v roce 1902 způsobených o nějaké
podpoře rolnictvu z tohoto obnosu nemůže byt
řeči. —
Rovněž žádá posl. Heimrich za poskytnutí pod-
pory obeím, které již opětně v roce 1903 krupobilím
a povodní postiženy byly.
Poslanec Em. Hrubý podal pilné návrh
na udělení státní pomoci několika obeím v okresu jí-
lovském.
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpověděl na
Erlerův dotaz po inserátecn o konversi renty a in
sertní firmě Dannebrógově, že minislerstvo finane
nemá co zatajovati. Výsledek policejního vyšetřování
oznámen stálnímu zastupitestvu, ať tedy dotazo-
vatelé počkají na soudní nález.
Ministr vyučování dr. Hartel odpovídá na Freslův
dotaz po nemravném chování se býv. správce ně-
mecké národní školy příbramské Eduarda Fantla,
že okr. škol. rada přibramská o něm ničeho nevía
případ se služkou Beyčkovou skončil osvobozenín
Fanila. Také jiná nařčení shledána bezpodstatnými
— na dotaz posl. Černého po loňských událo
stech v Kroměříži při zkouškách způsobilosti k vý-
pomocnému přednášení náboženství na obecnýci
a měšťanských školách, že kandidáti mohou nabýt
oné způsobilosti u jiné k tomu oprávněné zkušební
komise dodatečně.
Po výborových volbách sněmovna jednala o pil-
ném návrhu posl. Klofáče
stran poměrů v Makedonil.
Heimrich
em
doktor
Böhm
Bawerk
Erlerův
Hartel
Freslův
Fantl
Beyčková
Fanil
Černý
Klofáč
Chorvatsko
Morava
Kroměříž
Dannebrógov
mecký národní škola
14
article
Návrh zní: Vzhledem ke zprávám nanejvýš vzru-
šujícím, které neustále docházejí z Balkánu, posla-
necká sněmovyna vyzývá vládu, aby dala jí jasné
informace o rakouské politice na Balkáně. Poděpsaní
navrhují v tom směru zejmena: Sl. sněmovno rač
usnésti se: Vláda se vyzývá, aby vysvětlila posla-
necké sněmovně, proč nešetří se v nejmenším ujed-
nání berlínského kongresu v příčině Makedoniea
proč Rakousko od r. 1878, ač zúčaslnilo se také ber-
linského kongresu, nenalehalo ani jediným činem na
uskulečnění berlinských úmluv v příčině Makedonle
Odůvodňuje pilný návrh posl. Klolšě praví po
krátkém úvodu: Vzhledem k tomu, že události na
Balkáně mohou působiti na mocnářství, strana řeč-
níkova chce býti zpravena o zahraniční politice
vlády, aniž musila by čekati až na delegace. Zahra-
niční politika Rakousko-Uherska jest zajisté po itikou
většiny, poněvadž jest jako politika vniřní protislo-
vanská. Rakouskoljest agentem pangermánské politiky
na Balkáně. Také hospodářské zájmy odkazují Ra-
kousko na Balkán, pročež se snaží monopolisova
obchod v zemích balkánských,
Za tím účelem chce podmaniti slovanské národy
na Balkáně a překazili jejich spojení v jednu slo-
vanskou zemi. Rakousko šeredně zklamalo naděje
balkánských národů. Dosvědčuje to nejen dnešní
situace na Balkaně, nýbrž zejmena situnce v okků-
povaných zemích v ohledu politickém a kulturním.
která opravňuje, aby sprava těchto zeml byla Ra-
kousku odňala.
Posl. Glöckner: Dle jednacího řádu není do
voleno řeč čisti. Zádám předsedu, aby prováděl jed-
nací řád. (Odpor českých radikálů.)
Posl. Klofáč (ke Glöcknerovi): Jděte pít, to
jest lepší! a pokračuje pak ve své řeči, pojednává
o domnělých rejdech Rakouska na Balkáně.
Zahra
Posl
Glöckner
Klofáč
Balkán
Rakousko
Uhersko
Glöckner
15
article
Posl. Glöckner volá hlasitě: Čisti řeč přec
není dovoleno, to se příčí rozhodně jednacímu řádu
(Čeští radikálové hlučí a odporují.)
Posl. Klofáč: To jest sprosťáctví ! Nechte nás
mluviti naší mateřštinou.
Posl. Glöckner: Mám právo žádati, aby jed-
nací řád byl prováděn. Skandál
Předseda hr. Vetter prosl, aby bylo ticho
vyzývá posl. Klofáče, aby pokračoval.
Posl. Klofáč (ke Glöcknerovi): To jest spro-
sťáetví! Jste sprostý člověk! Budu mluviti tři dny
svou mateřštinou. Nymci smějí čísti své řeči, ale
my Čechové nesnlme! Mám snad skládali zkousku
z němčiny! (Pokřiky a hluk českých radiká ů.) Po
kračuje ve svě řeči, obírá se také chováním se rak.
uherské diplomacie k sňatku krále Alexandra, cho
váním, které mělo jen ten účel, zaujati srbský národ
proti královskému rodu. Téže soustavy jako prot
Srbsku Rakousko Uhersko užívá také proti Bulhar-
sku. Tam jako zde usiloje nphvniti jesuitismus, aby
oba národy navzájem poštvalo. Nyméně záhiubná
byla rakousko-uherská politika pro Černou Horu.
Líčí smutný stav srbského živlu v tureckých
provinciích. Libovůli tureckých byrokratů musí se
učiniti přítrž. Kdyby se jednalo o židy, všude
tloukio by se na buben humanity. Politika Rakou-
ska jest nepocliva, neboť pracuje polají proti refor-
mám, které samo navrhlo. Rakousko totiž samo má
zálusk na Makedonii. Řečník varuje proto udatné
Makedoňany, aby se nesvěřovali Rakousko Uhersku
Pochodili by špatně. Ani nynější albánské hnutí ne-
způsobil nikdo jiný, než Řakous o-Uhersko a intel-
lektuálním původcem zavraždění ruského konsula
Ščerbiny bylo Rakousko a také ruské časopisectvo
to tak nazvalo.
Posl
Glöckner
Klofáč
Vetter
Čecho
Alexandr
Bulhar
Ščerbin
Glöckner
Srbsko
Rakousko Uhersko
Rakousko
Makedonie
Uhersko
16
article
Appelluje na poslance, aby nedopouštěli, by
snaha o spojení Srbska, Bulharska a Černé Hory
byla zmařena a působili k tomu, aby berlínská
smlouva, která předpisovala Turecku reformy již pře
25 lety, byla skutečně provedena a to ne jen v pří-
čině Makedonie, nýbrž také v příčině Bosny a Her
cegoviny. Řečník zmiňuje se o své cestě na Balkán
podniknuté před vypůknutím makedonských něpo-
kojů a stěžuje si, že na rozkaz ministra Goluchow
ského bylo proti němu vším způsobem štváno a ra
kouská vláda zejmena se snaží kompromitovati je
časopisy u Srbů i Bulharů. Ba ministr zahranič
ných záležitostí žádal tureckou vládu, by posl. Klo-
fále nepouštěla do vnitř Makedonie. (Slyšte! Slyšte
u českých radikálů.)
Je svrchovaný čas, aby korunní rádci dělal
dobrou balkánskou politiku. Musíme získati úcty
přízně balkánských národův a potom snadno odbu-
deme tam své průmystové výrobky. Mimo to bude
třeba na Balkáně opravy našich konsulských úřadův
aby se otevřely balkánské brány našemu dovozu
(Hlučná pochvala mezi českými radikály.)
K návrhu posl. Choce sněmovna přepočítává
se a shledáno 168 poslanců.
Rokuje se o pilnosti návrhu.
Posl. Vakovič připomíná, že podal již dříve do-
tazy, na něž předseda ministerstva náležitě neodpo
věděl. O ústavním vlivu rakouské vlády na zahra-
niční poliliku se ani nezmínil. Dle rakouské ústavy
je předseda ministerstva zodpověden za politiku, již
provozuje ministr zahraničních věci. Řečník zatra
cuje všelikou výbojnou politiku. Rakousko nemůže
vystupovati jako reformätor, dokud odehrávají se ve
vlastní zemi takové událosli jako v Chorvatsku.
Srba
Bulhar
Choc
Posl
Srbsko
Bulharsko
Černá Hora
Turecko
Makedonie
Bosna
Balkán
Kt
Rakousko
Chorvatsko
17
article
Podivno, že Rakousko vystoupilo ze řady signalárních
mocností a ujednalo s Ruskem úmluvu, jež odpo-
ruje duchu berlinské smlouvy, jedinému správnému
základu ku provedení reform. Ani Rusko ani Ra-
kousko-Uhersko nemyslí to do opravdy s balkánskými
reformami.
Hledí pouze upevniti postavení Turecka v Evropě
Rakouská politika nesrovnává se s tendencemi velké
části této sněmovny. Navrhuje dodatek, jimž vláda
vyzývá se, aby podala sněmovně zprávu, jak dalec
ministerský předseda odsobí na zabraniční politiku
rakouského státu, jenž platí větší díl společných
výloh.
Min. předseda dr. Körber pomíjí navrhovatelovo
odůvodnění a domnívá se, že správci zahraničné
politiky v evropských státech musí býti za jedno v
výkladu berlinské smlouvy, neboť schvalují a pod-
porují rakousko-ruskou politiku pokud jde o Make-
donii. Oprávněné, třeba omezené reformy žádan
oběma vládami pohybují se v mezích berlínské
smlouvy a t ké turecká vláda snaží se, aby provedla
nápravu makedonské správy. Pro zachování evrop-
ského míru bylo velmi důležito, že vídeňský a petro-
hradský kahinet smluvily se o společném řešení bal-
kánských otázek. Činnost ministra zahraničných věc
byla obecně uznána a proto není třeba, aby zastáva
se jeho proti navrhovatelovým útokům. Ona kritik
a vypravování jsou pouhé smyšlenky. (Odpor.) Ubez-
pečuje, že zachovává ústavně sobě přísiušný vliv na
zahraničnou politiku a prohlašuje, že urážky císařské
rodiny a Rakouská byly mluveny »3 okna«. Urážky
ty padají na zem jako prach hozený na skálu. (Po
chvala a potlesk. Výkřiky a hluk.)
Po české řeči poslance Fresla byla debata
uzavřena,
Posl. G15ck ner brojll, že čeští radikálové
ochromují dělnost sněmovny, jako dnes na př. posl
Klofáč. Jakých lidí se tento poslanec zastával, svědčí
solunská v dálost.
doktor
Körber
Fresl
Posl
Klofáč
Rakousko
Rusko
Ra
kouskoUhersko
Turecko
Evropa
18
article
Posl. Klofáč: To zosnovali rakouští a genti.
Posl. Glöekner odmítá toto podezření“ a prote
stuje proti neospravedlněné prý kritice bosenské
správy a za hlučné pochvaly a potlesku svých přáte
prohlašůje za hanbu, zaujímáli rakouský státn
občan a poddaný takové zrádné a nevlastenecké po-
stavení, jaké posl. Klofáč. Konečně žádal, by se
pilný návrh Klofačův zamítl.
Po věcných opravách posl. Steinaa
Fresla měl posl. Kloláč doslov, v němž polemiso-
val s m.-p. drem. Körbrem a prohlásíl všecky sv
údaje za pravdivě. Nemá proč ukazovati voličům
své brdinství. (Hlučná pochvala mezi českými ra-
dikály.)
Při hlasování propadla pilnost Klofáčova ná-
vrhu, rokování přerušeno a schůze ukončena
Posl. Iro a sp. dotazovali se předsedy mini-
sterstva jako správce ministerstva spravedlnosti po
aktovce »Goltesstreiter«, připojujíce k dotazu celý di
vadelní kus.
Při doplňovací volbě dnešní volen do
immunitního výboru opět posl. ryt. Eugen Abra-
hamowicz.
Konec scbůze ve- 3.40 hod. odpol.; příští bud
v pátek 12. t. m. s dnešním pořadem.
Posl
Klofáč
Steinaa Fresl
Klofáčův
Eugen Abra
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. června. (K situaci
Uhrách.) Pešťské pondělníky popirají ovšem
pověsti o možnosti brzkého odstoupení Szellova
kobinetu a nastolení vlády Lukacsovy. Apponyův
orgán vyvrací zejmena zprávy o domnělém ulti-
matu, podaném přívrženci bývalé národní strany
Szellovi a tvrdí s největší rozhodnosti, že bývalá
národní strana jest úplně srozuměna s nynější
vlědní politikou a nemá ani nyní za stavu exilex
jejž nezavínila vláda, nýbrž opposice svou ob-
strukcí, nijaké příčíny, aby působila Szelloví jn
kékoli obtíže. Ostatně, pánem situace byl a jest
prý i nyní Kolom. Szell a bezpochyby v brzku se
spraví se svými zjevnými i tajnými nepřáteli.
Szellův
Lukacsův
Apponyův
Szell
Praha
Uhry
Szell
20
article
Jen že vyčkávací politika Szellova má také
své meze. Přes léto může sice Szell klidně nechai
opposici mluviti obstrukční řeči; ale jakmile na-
dejde podzim a mimistr vojenství bude se sháněti
po rekrutech, aby je mohl 1. října zařaditi do
pluků, bude konec vyčkávaěí politiky. Na pro-
vedení odvodu k vojsku ať dle stárého neb no-
vého způsobu jest v Uhrách, kde vláda nemá
nijakého § 14., nezbytně potřeba sněmovníh
usnesení a k tomu může dojíti jen se svolením
opposice, která by jinak mohla obstrukci pro-
váděti až do konce roku. Szell bude tedy dřiv
neb později nucen s opposicí vyjednávati ane
onc vyjednávání přenechati vládě jiné. Proslýchá
se, že včerejší slyšení bar. Fejérvára u císaře mělo
pro uklizení uherské parlamentní krise veliký vý-
znam. Následkem zmocnění, jichž se ministru
hie nvédů dostalo ve Vídni, bude prý po jeho
návratu do Pešti možno přikročiti ke konečnému
rezřešení krise, vlekoucí se již od ledna.
Z Vídně, 9. června. (Změna v halič-
ském místodržitelství.) Jmenování hr.
Ordřeje Potockého místodržitelem haličským
bude vyhlášeno ve středu. Dne 12. t. m. rozlouč
se hr. Potocki s úřadnictvem zemského výbor
a současně se rozloučí hr. Pininski s úřadni-
ctvem v místodržitelství. Oiázka, kdo bude po hr.
Potockém zemským maršálkem haličským, nen
prý dosud rozřešena.
Szell
Ordřej Potocki
Potocki
Uhry
Vídeň
Pešť
21
article
V Praze, 9. června. (O nepokojíchv
Chorvatsku) rozepsal se v jednom z posled-
ních čísel „Bud. Tagbl.“ Tento orgán předsedy
uherské sněmovny pokládá za povážlivé pro Ma-
dary, že nynější nepokoje v Chorvatsku přispěly
značnou měrou ke sblížení všech Jihoslovanův
obou polovinách říše, „Chorvaté, Srbové a
Slovinci — píše — kteří se až do nedávna pro
různosti v náboženství, písmě a národních vlast-
nostech pokládali za různé kmeny a často se na-
vzájem i ostře potírali, spojili se následkem chor-
vatského hnutí a vyhlašují okázale svou soli-
dárnost v otázkách, týkajících se společných zá-
jmů jihoslovanských... Tento, byť jen dočasný
spolek jeví se nebezpečným pro celou říši (?)
jež nemůže klidně přihližeti, jak se na jejích
hranicích tvoří kompaktní massa nového (1!) ná-
rodního kmene, který nedbaje hranie, vyiý čených
státoprávními řády, hlásá nové zájmy a snažíse
dopomoci jim k vítězství pouličními výtržnostmi.“
Pešťský list ohlíží se tedy v čas po spojencích
proti novému domnělému nepříteli. A tu v prvé
řadě pomýšlí na Němce, kteří prý musí pocho-
piti, že společný postup Maďarů s Němci jest ne-
zbytný, poněvadž jihoslovanské hnutí ohrožuje
stejně povážlivě zájmy obou těchto panujícíeh
národů. V druhé řadě uznává však i „Budap.
Jihoslovanův
Chorvat
Srba
Němec
Maďar
Praha
Chorvatsko
Buda
uherský sněmovna
Madar
22
article
Tagbl.“, že jest nutno učiniti některé
ústupky Chorvatům, ovšem prý jen ta-
kevé, jež by nevykročily z mezí zákonito-
sti. (Jiných „ústupků“ ani Chorvaté se nyni
nedomáhají. Pozn. red.) Takovými ústupky prý
by se Chorvatům poskytla možnost, aby se vy-
víjeli klidně jako zvláštní národnost a podařilo
by se odloučiti je od spolčování s jinými, nebez
pečnými živly. Neboť každé takové spolčován
V drobném prodejl:
raoní číslo o sobě . . . za 2 h
odpolední
Ve flialkách na venkověi
anní číelo.
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
plati se hotevě nnpřel
Předplaceni a inserty přijíná ndmíni-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházají se těš rrdakc
tiskárna a ezpedica „Nárednich Listů“
Rukopisy se novracejí.
Chorvat
23
article
jest prý nebezpečno dualismu, což Uhři počínají
nyní opravdově chápati.
Známý projev národní (vládní) chorvatské
strany způsobil v opposičních kruzích záhřeb-
ských nejtrapnější dojem. Veřejné mí-
nění chorvatské bylo tímto projevem nestoudně
zfalšováno, což překvapilo i tam, kde se předem
vědělo, že bánovy stvůry, zasedající v národním
klubu, nevysloví se proti bánovi. Čekalo se aspoň
telik, že lidé, kteří si přikládají název strany
národní, skloní se aspoň před pravdou, zji-
štěnou hotovými událostmi. Demonstrace prová-
dějí se celé měsíce pod heslem „Pryč s bánem!“
a národní strana snaží se nyní namluviti světu,
že účelem demonstraci jest odloučit: Chorvatsko
od koruny sv. Štěpána. Za to v prohlášení není
ani zmínky o tom, jaké neblahé následky pro
kulturní a hospodářský rozvoj Chorvatska má
dvacetiletá vláda hr. Khuena - Hédervára. Po-
hlížel-li hr. Khun už nyní s pohrdáním na sně-
movní většinu chorvatskou, musí nyní na tyto
mameluky pohlížeti přímo s ošklivosti.
Dementovaná zpráva o rozkolu mezi hrab.
Khuenem a velitelem chorvatské zemské obrany
gener. Caničem ukazuje se pravdivou. Sám
„Pester Lloyd“ sděluje, že gener. Čanič podal
páhle žádost, aby byl dán na odpočinek.
Také rěcký „Nový List“ trvá na své, bánem de-
mentované zprávě, že záhřebský arcibiskup Po-
silovič byl povolán do Říma, aby podal zprávu
o účastenství chorvatského duchovenstva v ny-
nějším národním ruchu chorvatském.
Uher
Štěpán
Khun
Khuen
Lloyd
Chorvatsko
Řím
24
title
Politické zprávy zahraničné.
25
article
V Praza, 9. června.
26
article
Z ruského školství.
„Pravitel. Věstník“ uveřejňuje carský re-
skript, daný ministru národní osvěty Zengrovi.
jimž se nařizuje, aby se katolickému náboženství
na středních školách v král. polském i na pravém
břehu Visly vyučovalo jazykem polským.
V reskriptu se praví: „Uznav za dobré, aby po-
řádek, ustanovený nejvýšším rozkazem ze dne
13. srpna 1880 pro většinu středních škol varšav-
ského učebného okruhu, byl rozšířen i na oněch
šest mužských a dvě ženská gymnasia, jež byla
desud z pořádku toho vyloučena, přikazuji Vám,
abyste učinil opatření, aby počátkem přištího
školního roku dovolilo se vyučování katolickému
náboženství v mateřském jazyku žactva ve všech
bez výjimky středních školách, v nichž se vyučuje
tomuto náboženství.“ — Reskript trnto přijati
haličským polským tiskem se zadostiučiněním.
Krakovský „Glos Nar.“ podotýká o něm, že učiní
konec zvůli činovníkův. Náboženství bude vyklá-
dáno polsky ve všech školách království polského.
Jest to sice jen malý ústupek — dodává — ale
v našem trudném položení i tento malý ústupek
bude nám úlevou.
„Rusk. Vědomostem“ sděluje se z Petro-
hradu, že tyto dni byl schválen návrh na reorga-
nisuci vysokých ženskýchkursů, takže
tyto vysoké ženské školy budou jak programem.
tak i z části svými právy srovnány s universitami.
Glos
Rusk
petrahrad
27
article
Nový mostarský metropolita.
V úterý dne 9. t. m. byl v Mostaru slavnostně
posvěcen nový pravoslavný metropolita Petr Zi-
monič, když byl již dne 27. m. m. složil pře-
depsanou přísahu v ruce rakouského panovníka.
Biskup Petr Zimonič narodil se r. 1867 na Gra-
hovu, které náleželo tehda ještě k Hlercegovině,
od r. 1878 je však spojeno s Černou Horou. Jest
třelí syn proslulého srbského junáka, popa Boh-
dana Zimoniče, jenž žije dosud jako kmet deva-
desátiletý. Petr Zimonič studoval bohosloví v Rel-
jevě, od r. 1887—1892 byl posluchačem pravo-
slavné bohoslovecké fakulty v Černovcích, kde
složil i předepsaně zkoušky. Pak studoval filoso-
fii na vídeňské universitě, stal se nejprvé supplen-
tem na reljevském semináři a r. 1898 rektorem
tchoto ústavu. Hercegovští Srbové vítají na svém
biskupském stolci syna starého bojovníka za svo-
bedu, nadějíce se, že naleznou v něm vždy ne-
ohroženého zastance svých práv náboženských
národních.
zi monič
Zimonič
Srba
Mostar
gra
Černovec
Bohdan Zimonič
28
article
Ilalie.
Dnešní den jest pro italskou vládu kri-
tickým a není vyloučena možnost, že rozhodne
i o jejím osudu, ovšem ve směru nepříznivém.
Do této situace vehnaly ji útoky sociální demo-
kracie na ministra námořnictví, které tlumočeny
jejími zástupci i v parlamentě a přispěla k ní
také slabost, kterou zjevně ukázala vůči proli-
rakouským demonstracím a při výpadu socialním
proti carově návštěvě, neboť soudi se, že oběma
musí trpěti poměr Italie k cizině. Pro nepořádky,
jež vytýkaji se námořní správě vojenskéa
z nichž přímo jest obviňován ministr námoř-
nietví, podány jsou ve sněmovně tři návrhy na
dosazení komise k jich vyšetření, o kterých má
dnes sněmovna poslaneů rozhodnouti. Vláda se
usnesla, že se témto návrhům opře, afe zdá se,
že ani její usnesení nebylo jednohlasné, protože
jednotliví její členové jsou na ministra námoř-
nietví velice rozezleni, Vláda učiní tudiž ze za-
mítnuti zminěných návrhů otázku důvěry, ale
jak při nynější rozháranosti i vládní většiny
v parlamentě pochodí, nelze předpovídati.
Valná schůze jihoslovanského
učitelstva.
(Pův. zpráva »Nár. Listae.)
»Zaveza (svaz) jihoslovanských učitelských
spolků« měla 15. valnou schůzi v Brežicích,
aby sem přijíti mohli též chorvatští učiteléa
jihoslovanšti učitelé navštívili své bratry v Zá-
hřebě. Schůze vydařila se skvěle, učitelstvo
pozdvihlo zde hlasu svého na obranu svého
stavu a svých práv, jakož i za moderní škola
Brežice
Zá
Impreza