ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 03fa6830-7110-11dc-8890-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 47, work 5, person 119, org 15
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V. Praze, ve čtvrtek dne 17. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 77.
4 article
Na ranut a odpol. listy předplácí sel v Praze v zdminístrai na mřste . . . . . Ba čtvrt leta. . . s dvejí čenzsken na měsle na čtvit leta ve slialkšch
Praha
5 article
2 K 00h
6 article
na mě ite . . . . Peštou: za měsíc . . . .. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvají zásilkou
7 article
na měsfe
8 article
nk čtvrt la . . . k eoh
9 title
Onešní číslo pro Prahu je a 10 stranácl.
Praha
10 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 16. března. (C. B Dopisovatel »Rus. tel. agent.« sdě- luje z Port Arturu ze dneška Zpravodaj »Nového Kraje« podává z Feuhuancenu zprávu o potížích jež musí ruské vojsko překonávati za pochodů po cestách, zmrazky pokrytých a chválí, že vojsko osvěděuje při tom velikou vytrva- losť a zdatnosť. Duch vojska jest výborný. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.
Petrohrad Rus Port
11 article Co se děje ve Vídni.
Co se děje ve Vídni. Smír uzavřený ve sněmovně uherské jeví patrný svůj účinek i na politiku vídeňskou. Nej- prve ozvaly se orgány vládní, volajíce: Napo- dobit Tiszu! Výkřik ten byl známkou, že uher ský smír zasáhl do živého krasořečníka, před- sedu ministerstva dra. Körbra. Smir peštský po- sadil jeho uherského kolegu do sedla a učini tamní sněmovnu dělnou v okamžiku, kdy vyří- zení velikých hospodářských otázek — obnova obchodních smluv s Německem a Italií, obje- vilo se na obzoru. Hr. Tisza, tak usuzovali pů vodně ve Vídni, dosáhl svého úspěchu pohrůž- kou změny jednacího řádu sněmovny, výkřil napodobiti hr. Tiszu znamenal tudíž především použiti téhož prostředku. Odpověděli jsme ihned na tento výkřik, že smíru ve sněmovně uherské předcházelo i důle- žité věené uspokojení, vymoženosti vojenské s nimiž se srovnaly i nejsilnější skupiny oppo- siční. Smíru uherskému předcházela úspěšná činnost, jež odklidila úsilím tři ministerstev hlavní příčiny zápasu — co ale učinil předseda ministerstva dr. Körber, aby připravil půdu, aby odstranil věcné příčiny rozháranosti rady říšské Zůstal si až po tento okamžik důsledným v úloze zajatce německých stran, poslušen jejich veta kterýmž podražen hlavní pilíř veřejného práva rovnost a rovnoprávnost národů tohoto státu na jeho místo vztýčen Gesslerův klobouk ně mecké vyvýšenosti a nadřaděnosti.
Tisza doktor Körber Gesslerův Vídeň Německo Italia Hradec Napa Tisza
12 article
Dokud nebude s cesty parlamentní odvaler tento kámen úrazu, dokud úřadnické minister stvo svým veškerým chováním bude posilovat německou osobivost, dokud Němci sami nepo chopí, že jest jejich postavení daleko důstoj nějším býti prvními mezi sobě rovnými, než tvořiti nosiče byrokraticko- absolutistického re žimu, do té doby budou i všecky maďarské vzory a příklady marnými. Na výkřik: napodobit hr. Tiszu, ozvalyse záhy německé strany. Ony jedině lekly se my- šlenky na změnu jednacího řádu. Ničím jiným si nelámaly hlavu, na věenou nápravu ani ne vzpomenuly, leda že v olomoucké schůzi mluvč jejich se vzmohli na výzvu, aby Čechové byl vládou i hospodářsky zkracování .. Ve změně jednacího řádu viděli Němei nebezpečí pro opětnou vlastní obstrukci, a proto v neděli ohlásili známé čtyři články: že jednací řád se má prováděti dle svého skutečného smyslu, že schůze sněmovní mají konati se každodenně až do večera, že budou předsed- nictví sněmovny v tomto směru podporovati že sami se nezúčastní rokování o pilných ná- vrzích. Těmito články mínili zároveň čeliti spra- vedlivé a oprávněné obstrukci české, jimi sa mými zaviněné. Náraz smíru uherského jevil se však i dále. Jednání a stanovisko německé a poznání že útoky vedené na náš národ a jeho zástupce jakožto nejvěrnější a nejodhodlanější obhájee ná rodní rovnoprávnosti jsou spolu útokem na ve škeré ostatní neněmecké národy, vedlo ke sblí žení s českou obstrukcí nejprvé poslanců jiho slovanských, pak všech ostatních Slovanů, mimo
Němec Čecho Tisza
13 article
Poláky, ba i Vlachů. V době jediného téhodne, praví na př. »Vaterland«, obstrukce přiostřil se methodicky a vzrostla počtem. Než ruch jednou rozpoutaný šířil se víee a více; Němci vycítili z rostoucí síly české obstrukce pádnou odpověď na své články a na své olomoucké hrozby hospodářským vyhladově ním, ostatní strany pak, zvláště Poláci a histo- rická šlechta, postihli, že jde před se v parla mentě vývoj nových útvarů, kteréž nemohou zůstaviti bez povšimnuti. Když pak v posled- ních dnech četných porad a důvěrných schůz došlo i na společné porady se zástupci Poláků a historické šlechty, trhl sebou tábor německých autorů čtyř bojovných článků, jako by již již bývalá pravice vstávala z hrobul Nejvíce je ovšem rozčilovalo, že Polácia historická šlechta by mohli — převzíti úkol po ctivých makléřů. Patrně vžili se již Němci zdejš v domněnku, že bez jejich svolení nejen vláda. ale ani politické a národní strany nesmějí učinit ani krok. Ve Vídni sice ještě si ukládají vůč
Polák Vlach Němec Vídeň
14 article
Polákům jakous takous zdrželivost, ale za to popustili si ve svém orgánu zdejším. Ráno odpoledne jest »Boh.« prosycena jizlivostí prot Polákům. Mluví o »pokryteích ve škrabošce po etivců«, radí Polákům, aby sami si odpověděl k otázce, zdali mají vůbec »kvalifikaci k úkolu prostředkovatele«, a opětuje slovy dra. Eppin- gra, že »nynější okamžik jest nejnevhodnější zahájení pokusů o dorozumění.« Mezitím radil se polský klub i o čtyřec německých článcích na potření české a záchranu německé obstrukce, a usnesl se na odpovědi, jejíž smysl pokládají Němci za zamítavý. V odpovědi se praví, že klub polský pokládá provádění je- dnaciho řádu za součást práv, jež sněmovna udili volbou předsednictva. Toto má jednání ri diti dle platného řádu a v případech pochyb ných že rozhodne sněmovna sama. Stejněs zachová klub polský i při debattě.
Polák Němec Stejněs
15 article
Tuto odpověď a zvláště přání k ní připo- jené, aby se obě národnosti v království če ském smířily, a aby se přikročilo co nejdříve k opravě jednacího řádu, prohlašují Němciza — opovědný listl Němci o jednání s námi nechtějí ani slyšet. pokládajíce »éru politiky postulátů na vždy z ukončenou« a každý pokus za její obnovu pro hlašují za návrat a pokračování »v soustavě Taaffe Badeni«. Němci prý by sice byli rádi, kdybys parlament stal dělným, ale nemaji nijakých pro- středků, aby českou obstrukci stavili. Ale ihned prohlašují, že Čechům nezbývá jiného východiska, chtějí-li svých cílů dosíci, než aby se s nimi dohodli so mezích národních kon cessí!« Musíť prý býti Čechům nápadno a vzbu diti v nich vážné podezření, že se náhle stal krystalisačním střediskem všech nespokojenýeh živlů v parlamentě. Podivno, že Němcům př tom také nenapadlo, aby se otázali sebe, pro všickni neněmečtí poslanci od nich se vzdaluj a proč jsou tak zamilovaní do úlohy, jež odhán od nich kde koho? Nebylo-li by spíše na nich, aby zkoumal počátky, z nichž tento stav vznikl a kdy jásali že nám zmařiti provedení kousku práva ústavou zaručeného? Než co toto píšeme, události dospěly ji asi dále, vždyť nové formace v parlamentu ne bývají leč předzvěstí nové situace, jež se řešív — krisí ministerstva.
Němec Taaff Baden Čecho
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 243
poslanecký sněmovna
17 article
Z Vídně, 16. března. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Schůze dnešní trvala přes sedm hodin Byla vyplněna celá interpellacemi o události které, pokud se pamatujeme, ještě ve sněmovně nebylo. Hlasovalo se dle jmen jen dvakráte o jedně petici a jednou o návrhu na kone debaty. Všechen ostatní čas zabrala čelba dotazů Z těch největší pozornosti zasluhují dva, podan českými poslanci: drem. Rybou o násilí, ktere
Vídeň
18 article
bylo spácháno dnes v noci na národním domě českém v XV. okrese vídeňském a v něm. drem. Stránským pak o útocích, které se včera staly vůči Janu Kubelikovi. Když obě tyto inter pellace byly zapisovatelem čteny, poslanci češt dávali hlasitým způsobem na jevo nevoli svoji nad oběma »kulturními« činy, tolikéž pak nad nepřítomnosti dra. Körbra, který se dnes ve sněmovně, jako vůbec ve dnech posledních. neobjevil. Následkem toho také na oba české dotazy, jakkoliv zajisté týkají se věcí pilných velkých, jakkoliv týkají se události, které roz- rušiti musí každou duši českou do nejvyšší míry, neodpověděl. Posl. dr. Ryba a Klofač v ústním dotaze na předsedu hr. Vettra naléhají, by přiměl chefa vlády, který jest zároven správcem ministeria vnitra, by oba české dolazy neprodleně zodpověděl. Oba čeští poslanci př tom pronesli kritiku o tom, co se stalo ve Vídn a v Linci slovy pernými, ale zaslouženými Vyzněl projev jejich jednomyslným voláním poslanců českých v ten rozum, aby dr. Körber ve sněmovně vůbec se již neukázal. Zakončena tak byla dnešní schůze za nesmírného roz- ruchu. Co se dnes ve sněmovně dělo, mělo význam jen podřízený. Hlavní pozornost věnována byla jednáni zákulisnímu a kritické situaci, ve které se oetl parlament, ještě více pak kabinet, o které sdělujeme na místě jiném. Při návrhu posl. Kratochvíla na změnu jednacího řádu promluvil posl. Karbus ve smyslu přikázání živnostenského zákono- dárství zemským sněmům, vykládaje prospěch takovéhoto rozšíření kompetence sněmů zem ských. Po vyřízení tohoto návrhu dojde na pilný návrh dra. Lad. Dvořáka v příčině českých vy- sokých škol v Praze a v Brně. Snad zejtra již
Stránský Kubelik Körbr Posl doktor Ryba Klofač Körber Kratochvíl Karbus Dvořák Linec Praha Brno národní dům český v XV
19 article Z Vídně, 16. Března
Z Vídně, 16. Března Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 11.15 min Došlé spisy předčítají se doslovně. Demolování českého národního domu ve Vídni. Posl. dr. Ryba a soudruzi podávaji tento dola na předsedu ministerstva jako na ministra vnitra ve příčině demolování českého národního domu v Xv okresu vídeňském Bouřlivé hlasy u Čechů: Slyšte! Slyšte Čtěte hlasitěl Zapisovatel dr. Skedl čte dále. N. dnešek o 1/42 hodině noční několik sel studentů a turnérů z ne- daleké schůze, ve které způsobem nejštvavějším bylo brojeno proti českému národu, bralo se do XV. okresu do ulice Turnéřské křičíce: Zabijeme Čechy, česko štváče! Zapalme český štváčský dům! Rozbijem hnáty každému Čechu, kterého potkáme! (Bouřliv hlasy u Čechů: Slyšte! Slyšte!) Posl. Holanský: Sprostolal Posl. Maštálka: Čtěte hlasitěl Posl. Kioláč: Kde jest Körber Všichni poslanci čeští shromažduj se kolem křesla zapisovatelského provázejí četbu interpellace hlasitým volánim. Posl. dr. Skedl čte dále: Přes toto pusté chován se lidu, který byl rozeštván řečmi a pivem, žádný policejní orgán nepřišel v ústioty průvodu. Goulliv hlasy: Slyšte! Slyštel Posl. Choc: Byl jeden policejní strážník při tom ale ten odešel a teprve po 1/4 hodině se vrátil s ně kolika policejními strá žníky.
Posl doktor Ryba Čecho Skedl Čech Bouřliv Slyštel Posl Vídeň Březno Turnéřský Čechy český národní dom český národní dom v Xv Sprostolat Posl
20 article
Posl. Holanský: Protože byla policie s demon stranty smluvena. Körber to inscenoval Vicepresident dr. Žáček zvoní a prosí za klid. Zapisovatel posl dr. Skedl čte dále: V místno stech českého Národního domu nalézalo se tou dobou jen asi 25 hostí, kteří proti přesile dvacateronásobn nemohli úspěšně brániti majetek spolkový. Užívajíce tohoto fakta, jakož i tmy a tuze nápadné nepřítom- nesti policie, která po tem, co se stalo, musila vědět co se chystá, budoucí vůdcové německého tidu ra- kouského a nadějní učedníci praoice Jahna počal bombardovati kamením národní dům, ve kterém po několika minutách ani jediné okno nebylo celé. Po lekaní hosté aliakováni způsobem nejsurovějším, ba dámy insultovány a děly se na ně surové nájezdy pěstmi. (Bouřlivé volání u Čechů: Slyšte! Slyšte !) Posl. Choc: Národové ať platí, ale práv nemají žádných! To jest pěkné hlavní město Posl. A. Hannich: Jest němocké město, ve kterém byli Němci popíchánil Posl. Fresl: Byl jste vy také při tom? Bez Čecho by Vídeň musila zajít! My platíme na Vídeň. (Trvalý nepokoj a hluk.) Místopředseda dr. Žáček zvoní a žádá za klid (Hluk trvá dále) Posl. Reichstadier: Kde pak jest dr. Körber? Má přece odpověděli Posl. Choe: Jedíná „Arbeiter-Ztg.“ to kárá ostatní noviny mlčíl Posl. A. Hanních: Poněvadž nic na tom neníl
Posl Körber doktor Žáček Skedl Jahn Čecho Choc A Hannich Němec Vídeň národní dům Jedínat „ ArbeiterZtg
21 article
Posl. Fresl: Celá Vídeň žije ze slovanských na rodů Posl. Herzeu: Měslo Vídeň žije z Čechů, to říkají vám (obrácen k Němcům) Čechové zde ve Vídni Posl. dr. Baxa: Herzog zase volá Vídeňáky prot nám! Posl. Holanský: Hájí-li Herzog Němce, jsou n tom zle! (Nepoko. Místopředseda dr. Žáček zvoní a žádá za klid. Zapisovatel dr. Skedl končí čelbu dotazu: Jed nomu hosti byla rozbila hlava a byl zraněn povážlivě To však nestačilo útočníkům. S pravou zuřivostí di- vechů vytrhali všechny okenní rámy, strhali všechny štíty a také štíty soukromníků v domě tom bydlícíeh a rozbili je. Potom vedrali se do vnitř, rozbili nohama dvéře, resp. jejich výplně, roziloeli židle, rozbili skle- nice a nádobí, strhali záslony a vůbec zuřili takovým způsobem, že za 1/4 hodiny Národní dům, teprve přec nedávnem obnovený, vypadal jako ruina. (Bouřlivé vo- lání: Slyšte! Slyšte!) Tento spolkový dům byl zřízer obdivuhodnou obětavostí chudiny a nemajetnéh muže, aby on a jeho rodina uprostřed jinojazyčného města měl národní své útočiště a mohl síliti své ná- rodní vědomí. Tato událost, která jest potupou pr kulturu a která jest hanbou pro německý mrav, ukládá podepsaným poslancům povinnost položiti minister- skému předsedovi tyto otázky: 1. Jest J. Ex. povědomo, jaké násilí spáchán bylo na českém Národním domě v Turnérské ulici?
Posl Čecho Němec doktor Baxa Herzog Vídeňák Žáček Skedl Vídeň turnérský Měslo Vídeň národní dům
22 article
2. Jest pan správce ministerstva vnitra ochote ve smyslu svého kategorického osvědčení, které t podal, když jednalo se o Němce, o kterých bylo před- stíráno, že potřebuji ochrany, učiniti potřebná opa- tření, aby majetek českých obyvatelů a jich osobn hezpečnost ve Vídni byly co nejvýdatněji chráněny které v této době souslavným štvaním jsou ohroženy? 3. Jest J. Ex. ochotna, dle analogie pražské z roku 1897, postarati se o to, aby dostalo se majitelům če- ského Národního domu náležitě náhrady? (Bouřlive volání u Čechů: Slyšte! Slyšte!)
Němec Čecho Vídeň Bouřlive volání
23 article
Attentát na Kubelíka v Linci. Posl. dr. Stránský a soudr. podávají na předsedu ministerstva dra. Körbra jako ministra vnitra tento dota z: Slavný houslista Jan Kubelík měl 15. t. m. o 8 hodině večerní koncert v obchodním spolkovém domě lineckém. Již několik neděl před tím rozšířena byla německými nacionály pověst, že při tomto koncerti dojde k velkým demonstracím. Úřadové nemohli tedy demonstracemi těmi býti překvapeni. Skutečně došlo k výtržnostem a zločinným skutkům, které by každý člověk pokládal nemožnými v civilisované společnost za příčinou uměleckého výkonu. (Bouřlivé hlasy Čechů: Slyšte! Slyštel Posl. Kloláč: To jest evropský skandál! Posl. Choc: Důstojníci musili zakročili Posl. Klofáč: Co pak dělala policie? Pranic! Posl. Choc: Policie přece věděla, co se stane (Trvalý nepokoj a velký hluk.) Místopředseda dr. Žáček zvoní a prosí za klid Posl. Choc: Ministerský předseda jest největš rušitel pokojel Posl. Kloláč: Kde jest Körber? Ten jest přímý původcem všeho toho lumpáctví!
Kubelík Link Posl doktor Stránský Čecho Slyštel Posl Choc Klofáč Žáček Körber spolkový dům
24 article
Posl dr. Baxa: Uslyšíme, co řekne a zdali vůbe odpoví! On jistě neodpovil Posl. Maštálka: Ministerský předseda sem mu přijíti, čtou-li se takově interpellace. (Bouřlivé hlas u Čechů: Abcůg Körber! Pryč s Körbremi) Zapisovatel posl. dr. Skedl čte dále: Již hodinu před počátkem koncertu před budovou shlukl se dav několika set lidí. Většina luzy soustředila se u hla ního vchodu, obtěžujíc obecenstvo a volajíc na ne „fuj!“ a tupic je. Nikde nebylo ani stopy po polici V koncertním sále samém postavili se výtržníci vzadu a uvítali mistra Kubelika voláním „Abcůg. fuj!“ a ji- nými nadávkami. Hned jak byl koncert zahájen, lid rozbil okna a obsadil chodbu, kde řvaním „Wacht am Rhein“ snažil se přehlušiti hru Kubelíkovu, který po- sléze byl přinucen svůj další přednes zastaviti. Když byl lid rozbil ještě několik dveří a zrcadel, valil se k hotelu „Krebs“, kde Kubellk se uby- toval, rozbil tam několik oken a chtěl se zmocniti jmenovaného umělce. Tente musil kolem 11. hodiny noční zcela tajně za assistence jednoho tajného strážníka uprchnouti do Klein Mänchenu, kdež byl chráněn pouze jedním železničním úřad- níkem. Zde musil vyčkati několik hodin a potom teprve železničním vlakem uchýliti se do bezpečí. A ani poluchy nebylo tu o nějaké ochraně císařskými úřady a vojskem, ja- kou rozvinula Vaše Excellence v Praze. Vzhleden na tyto události tážeme se V. Ex.
doktor Baxa Posl Čecho Skedl Kubelik Abcůg Kubelíkův Krebs Klein Praha Wacht be Rhein Abcůg Körber
25 article
1. Jest V. Ex. ochotna poskytnouti ochranu osobn bezpečnosti, o které mluvil jste ve svém prohlášení dne 9. t. m. také občanům neněmecké národnosti ne pouze německým 2. Jak můžete ospravedlniti, že vaš orgány v Linci způsobem tak křiklavým a přikrým nedbaly výtržnosti tak dlou- ho připravované a veřejně ohlašovan a ničeho neučinily k ochraně umělce, který byl ohro žen ve svém životě a ve svém podniku? (Trval a bouřlivé hlasy u Čechů: Slyšte! Slyštel. Kde jes Körber? Ať hned odpoví!) Posl. Zázvorka: Žádám za slovo. Podám návrh, Místopředseda dr. Žáček: Teď se čtou došlé spisy nemohu vám uděliti slovo. Posl. Albrecht a spol. dotazovali se po úča stenství pražské školní mládeže při výtržnostech Praze. Čeští žáci a žákyně nosili prý ruské a pan
Trval Čecho Körber Posl Zázvorka doktor Žáček Albrecht Linec Praha
26 article
V drobném prodeji: ranní číilo o z0kě . . . za 8b vdpelední. . . . za 2h Ve filialkšch na venkově ranní číslo. . odpolednt Inserá t platí ze hotově napřee Předplaceni a inserty přijímá adnini- strace v Marlanské ulicl č . 3. Tam nacházejí ne též rrdaker tiskárna a expedice Národnich Listů“ Rukopisy se nevrade
27 article
slavistické odznaky a barvy nejen na ulici, ale i ve škole, ba odznaky ty byly rozdávány i učitelia učitelkami. V dotazu posl. Malfatta a spol. poukazuje se k prolestu všeho vlašského obyvatelstva v mocnáfství proti zřízení vlašské právnické fakulty v Roveredě připomínají se všechny projevy vynikajících zastu- pitelstev a veřejných korporací v otázce universitní, v nichž před podáním známé předloby Terst pro hlašuje se za jedině možné místo pro zřízení vlaš- ské university a po předložení osnovy protestuje s proti zřízení právnické fakulty v Roveredě. Vlaští poslanci zaujímali vždy toto stanovisko k vládě na splnění tohoto požadavku činili závislým další své chování. Citují se projevy zemských a obecních zastupitelstev v Terstu, Gorici a jiných obcí i Rove- reda samého, pak různých spolků a korporací ve prospěch zřízení úplné university v Terstu a proti zřízení právnické fakulty v Roveredu. Dotazovatelé tážou se posléze, je-li vláda vzhledem k těmto vše- obecným projevům všech Vlachů v mocnářství ochotna odvolati předlohu ze dne 8. t. m. a změnie ji v tom smyslu, že za místo nové právnické fakulty hude ustanoven Terst
Vlach Terst Gorica vlašský právnický
28 article
Posl. bar. Pražák a spol. podali dotaz po opětném ohledávání osob povinných k odvodu a levnějším jízdném lidem, jedoucím do vojenských ne- mocnic; — posl. Karbus a spol. po užívání českých tiskopisů na stanici Třebenice c. k. stárních dráh a po potrestání jistého učedníka policejním ředitelstvím v Praze, protože nosil barevnou čepicis — Fres! a spol. po nedostatcích při kladení dru- hých kolejí na trati státních železnic z Horažďovie do Nepomuka: — po předpisech výdělkové daně klatovským zelinářům a podpoře účetního poddů- stojníka Fr. Kazdy: — Heilinger a spol. po brzkém snížení cukerní daně; — Maštál ka spol. po upravení říšské silnice z Litomyšle do Rumburka v Sobolce; — V. Hofer a spol. po vlastní lékárnické správě a její omezení ve vídeň- ských nemocnicích: — Choc a spol. po zamítnutí českého přípisu pražskou hvězdárnou; — dr. Ší- lený a spol. po změně volebního řádu říšského a po větší bezpečnosti dopravy na parních železni- cích; — Formánek a posl. po místních nedo- statcích u rychnovského soudu.
Posl bar Karbus Kazda V Hofer Ší Formánek Třebenice Praha Francie Litomyšl Rumburk Sobolka
29 article
Česká obstrukce.
30 article
Posl. Vychodil navrhuje o protokolování petice dvojí hlasování dle jmen. Oba návrhy se zamílají. O 245. hod. skončena četba petic Pokračuje se tedy v jednání o pilném návrhu posl. Kratochvíla na změnu živnostenského řádu. Posl. Karbus přimlouvá se za přidělení živnosten- ského zákonodárství sněmu zemskému, ukazuje k tomu, jak blahodárně by přijetí návrhu Kratochví- lova působilo také na rozkvět obchodního života. Není snad druhého stavu — pokračuje řečník — závislého tou měrou na místních a hospodářských poměrech okoli, jako stav obchodní. Také komunikační pro- středky země mají velký vliv na sociální poměry. Proto je velký rozdil mezi obchodnictvem jednotlivých zemí. Dosavadní šablonovité luštění živnostenské otázky naráželo právě proto na největší překážky Také prováděcí výnosy živnostenské mají-li býti účelně vykonávány, musí býti přizpůsobeny poměrům. Jsme jisti, že kdyby v parlamentě jednalo se vždy jen dle zájmů věcných a ne dle politických předpokladů. hlasovali by všichni Němci, zvláště z království če- ského, pro naše pilné návrhy. Potěšitelno jest, že u nás v Čechách řemeslnické dělnictvo výslovně žádá přikázání živnostenského zákonodárství sněmům zem- ským a to zvláště z důvodů sociálních. České ob- chodní pomocnictvo, od zaležení své organisace Česko- slovanské obchodní besedy, má tento požadavekv programu. České dělnictvo a obchodní pomocnictvo vedl k požadavku tomu důvod, že jsou velke rozdíly v poměru dělníka k zaměstna- vateli v různých částech říša V zemích pokročilých, s dobrými komunikacemi, je poměr tento mnohem volnější a neodvislejší a platí spíše názor o stejnosti významu pracovníka a zaměstnavatele. V zemích méně vyvinutých poměr ten je jiným a jsou tu jaksi svazky patriarchálni.
Posl Vychodil Kratochvíl Karbus Němec Čechy
31 article
Jeví se tudíž nejvýše nutným, aby úprava otá zek hospodářských děla se v souhlasu se skutečnými po- měry. Že by částečná decentralisace prospěla, ukáže tento případ: České obchodní pomocnictvo požádalo sněm český za podporu požadavku po úpravě klidu nedělního. Sněm dvakráte jednohlasně doporučil vládě, aby urychlila jednání o těchto požadavcích. Z toho vidno, že snadněji dají se řešiti sociální otázky na sněmech zemských, než v tomto nehybném par- lamentě, který jeho patroni ubíjejí tím, že nechtějí mu ubrati na „činnosti“ jen proto, aby se sněmům nepřikládal větší význam. Ža těchto okolnosti by se mohlo státi, že by pronikavější sociální reformy dělnictvem žá- dané v zemích pokročilých, mohly naraziti na ne- porozumění ba odpor dělnictva v zemích méně vy- vinutých. Mohla by se snad se stanoviska dělnického činiti výtka, že decentralisací by se porušovala soli- darila dělnictva jednotlivých zemí. Na tuto výtku lze odpověděti: Bylo by úkazem krásným, kdyby sociální reformy v celém světě daly se provésti v stejném rozměru. Přání toto však na dlouho zůstane krásným snem. Z toho důvodu hlasovati budu pro pilnost návrhu přítele Kratochvíla. Prohlašují však ještě, že odmítnu projev volného sdružení živnost- nictva zde učiněný proti naší obstrukci. Nikol naše obstrukce, nýbrž stanovisko Němců proti našim kul-
Kratochvíl Nikol Němec
32 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 16. března.
Praha
33 article
Jsme národ hudby a zpěvu milovný. Prot nedovedeme udržeti ani jedně civilní kapely jež by svými výkony vyhověla aspoň normálním uměleckým požadavkům a proto nikdo u nás pomalu již ani nezpívá. Ani na vesnicích. Trávím léta v obci okresu táborského, kde selští hoši a čeledínová mají chvalitebný zvyk, z podvečera po práci procházeti se po silnici a zpívati při tom různé písničky. A nezpívají je snad unisono, nýbrž po většíně dvojhlasně sem tam i trojhlasně, připomínajíce tím způsoh lidového zpěvu slovanského, zpívají dost pří jemně a zajímavě, ale blaseované p. t. publi- kum, jež nosí lepší kabát, nemůže se dočkat. až ztízena bude v obci té četnická stanice, aby hochům zpěv zapověděla. Pamatujete se na to, co byly národu na- šemu v prvních dobách jeho probuzení spol- kové zpěváčt? Kdybyste byli na to nezapo- mněli, jako na mnohé ostatní, bolela by vás netečnost, s jakou namnoze dnes činnost jejieh se setkává. Pamatujete se na veliký koncert zpěváckých spolků v roce 1862 v Novoměstském divadle za působení Laubova a na to, jak mocně hnula tehdejší slavnost pěvecká srdcem všeho če ského lidu Neklamte se, píseň, i když je beze slov vzruší vás více, než sebe ohnivější parlamentn řeč. Vězte, že slavnost ta, která ve mne tak blahý pocit budí, vzpomenu-li na ni, z tisíeů lhostejných učinila dobré a vřelé vlastence. O té doby uspořádána byla v Praze a také jinde řada pěveckých slavností, pěkných, a co do rozměrů velikých, však ani jediná nebyla taková, aby se vyrovnala té první, tím méně pak. aby důstojná byla významu, jakého se průběhem let ve vzdělaném světě dodělala česká hudba.
Prot Laubův Praha
34 article
Byla to těžká, krutá práce, ale hluboká vnitřní cena našeho hudebního umění překonala všechny překážky, doma i za hranicemi — k nám se sklonil genius hudby a nás políbii v čelo. Malounké bylo z počátku to naše hu dební neblčko a šťastni jsme byli, když objevila se na něm hvězda, třeba že druhé a třetí veli- kosti. Dnes se nad námi klene — budiž nám dovoleno užiti tohoto německého rčení — neb plné houslí. A mezi nimi zářící hvězdy řádu prvního. A jako jednotlivce blaží, může-li se po chlubiti tím, co má, tak i u nás každým rokem rostla touha, co možná velkolepým způsobem ukázati světu, čím v umění hudebním jsme co v něm dokážeme.
35 article
Je pravda, že jiným způsobem, jinou ce- stou leccos se stalo na slávu českého uměn hudebního, že většina oper Smetanových dobyla si repertoiru světového a že symfonické skladby jeho pronikly i tam, kde nás nemají rádi, práve tak jako nesmrtelná díla jiných hudebních ve- likánův, je pravda, že Dvořák slávu umění če- ského přenesl přes Oceán, že práce zemřelého Fibicha a Blodka, i živého Nedbala, Kovařo- vice a jiných krok za krokem dobývají si půd v cizině, že český vavřín soupeří po obou he mispherách, Ondříček, Kubelík, Kocián a jiní že Ševčik udělal z Prahy Mekku všech hou slistů a houslistek, ale to všechno — cítil t každý — nestačí. Chceme se ukázati v plné slávě v nej krásnějším rouše slavnostním, s tím co máme, co dovedeme. — Chceme pozvati ne pouze český svět, ale i cizí, pokud jeví účastenstv na snaze naší a je přítelem umění hudebního, aby přišel a přesvědčil se o pokroku našem. Jest výhodou umění hudebního, že nen spoutáno slovem, tak jako krásné umění literární a že mnohem bezprostředněji působí na duši laikovu, než napřiklad umění výtvarné, jež před- pokládá, když ne základní znalost této umělecké tvorby, tedy aspoň dobrý, vybroušený vkus.
Dvořák Fibich Blodek Nedbal Kovařo Ondříček Kubelík Kocián Ševčik Praha
36 article
Jinými slovy: hudba je umění všemu světu — bez rozdílu — přistupná, svět tónů je neko nečný, obmezený pouze mediem, jež k uchu donáší zvuk. Proto také, kde žijící tvor, tam hudba, třeba sebe primitivnější. Z příčiny té bude miti náš festival nejen ráz velkolepé slavnosti domácí, nýbrž přáli by chom si, aby stal se dostaveníčkem všech, ktel oceňují naši píseň a naši hudbu. Jsou dobř lidé tam, kde doma píseň. Však ve mnohém různiti se bude festival náš od podobných slav ností v jiných zemích, zejmena od festivalů anglických. Anglie je vůbec zemi velkolepých slavnost v ohledu tom ji nepřekoná ani stará mistryně Italie, ani rafinovaná Francie. V Anglii jedině zachovalo se v poměrn nejoriginálnějsí formě to, co pořádáno ve starém
Anglie
37 article
Řecku na Isthmu a co Řecku modernímu, pře- všechno namahání nepodařilo se dosud vzkřisiti Anglie jest vlastí velikolepých slavností vůbec a hudebních v řadě první. Jenom že ve Velk Britanii neobstarává si hudbu Angličan sám nýbrž namnoze za drahé peníze ji ponechává obstarávati jiným. Anglický festival pohltí obrovské sumy však za to stojí tam vstupenka desetkrát tolik co u nás. Byloť do nedávna heslem hrdýeh Britů: »Není třeba Angličanům, aby uměním bavili se navzájem, mají dost peněz, aby z to zaplatili jiným«. V Německu nejslavnějšl v tomto ohledu jsou tak zvané »Slezské slavnosti hudební pěvecké«, jež konají se každých pět let ve Vra tislavi. Tam patrná již snaha, pokud jde o pro gram i o výkonné sily, omeziti se pokud možn na Slezany; zúplna to ovšem nejde. Pregram je ze čtyř pětin mimoslezský a kolébka málo kterého spoluňčinkujícího stála ve Slezsku. Také v hudebním sboru je dost cizinců, zejmen Čechů. Při poslední vratislavské hudební slavnost spoluúčinkovalo v orkestru 120 sil, ve sboru zpívalo 400 pánův i dam. Mnohem imposantnější bude letošní festi val náš. Jako solisté účinkovati budou první hvězdy dvorních oper vídeňské a berlínské, paní Försterová Lautererova, paní Burianová, pan Burian a pan Heš; mimo to komorní virtuos Fr. Ondříček V orkestru bude »Filharmonie« na 150 muže sesílená a sbor pěvecký sestávati bude neměně
Angličan Brito Slezan Čecho Försterová Lautererův Burianová Burian Heš Ondříček Řecko Anglie Velk Británie Německo Slezsko Francie
38 article
než ze 3000 osob. — Vesměs Čechové i solisté i ostatní. V jiných městech nemalou potiž dělá míst- nost, kde festival odbýti. V Anglii mají ve větších městech všude obrovské sály, v Německu improvisovali k účelu tomu zvláštní budovy dře- věně. My k festivalu jako by stavěný máme palác výstavní, či vlastně některou z jeho polovin. Tam bude nejméně 760 sedadel v přízemí a více než 390 jich v 78 ložích. Mimo to zřízeno tam bude v zadu na tribuně 600 sedadel a konečně bude moci neméně než 1000 osob státi. Podium určeno pro zpěváky, obnáší 700 čtver. metrů i konala se již na něm zkouška za přítomnosti bezmála 1100 zpěváků. A znělo to výtečně. A co na prográmu? Pořadatelům sluší učiniti kompliment. Je to perlová riviéra českých skladeb. Budou to dnové krásní a slavní, již nás očekávají. Jen jedinká myšlenka nám kalí sladkou naději na tyto dny. Podstatným činitelem při pořádání festivalu je pražský Hlahol. A je známo, co z pravidl dělá nebe, když se pod ním Hlahol objeví. Dá se do pláče a slzy z oka řinou se mu proudem po ustaraných tvářích a kronikář spolku smutně zasedá za stůl, smutně rozevírá letopisy a smutně do nich zanáší: »Dne toho a toho Hlahol po- řádal výlet nebo slavnost a jako obyčejně zase pršelo!« Toho chraň nás bože! Na pouť do výslaviště třeba pěkné pohody-
Čecho Anglie Německo Hlahol