2
masthead
„Nový Jihočeský Dělník.“
4
article
Dvořákem a red. Mayerem, úředníkem okresní
nem. pokladny. Po dlouhém vyjednávání, ku
kterému dostavil se stavitel Teslík se zástupci
»Svépomoci« Mart. Holanským a kovářem Pa-
řízkem docílena shoda a dělnictvo nastoupilo již
odpoledne práci za těchto podmínek: 1. Pan
Teslík přihlásí všech 40 dělníků k okr. nem.
pokladně na celou výši jejich mzdy; 2. žádného
dělníka nepropustí pro tento spor z práce: 3. pro
všech těchto p. Teslíkových 40 dělníků, kteří
na okamžité propuštění z práce nepřistupují, platí
obapolná 14denní výpověď; 4. požadavky mzdové
vyřídí se smírnou cestou prostřednictvím živnostenského
inspektorátu; 6. ohledně mzdy za pro-
zahálené půldne nastoupena bude cesta právní.
— Všem, kdož vidí v dělnictvu jen tržný materiál,
se kterým může se nakládati, jak přála
by si neotesaná povaha různých Pařízků, sloužiž
tato malá stávka, ale významu plná pro budoucnost
za výstrahu, dělnictvo nezmalátnělo dlouhým
svým utrpením a bídou, naopak, žádá na
nás, by napsali jsme v jeho jménu, že se přesvědčilo,
že vydrží půl roku i 10 měsíců bez
práce, o čemž dříve pochybovalo. A my opakujeme,
co vícekrát již jsme napsali: čiňte zavčas
opatření, kdo jste zde k tomu povoláni, neboť jen na
Vás padne zodpovědnost za všechny následky.
Dvořák
Mayer
Teslík
Mart
Teslíkův
5
article
— Po prvém konfliktu stavebních dělníků. Úterní
stávka 40 dělníků na stavbě p. Teslíka přinesla trochu
světla, ve kterém poznali jsme smýšlení jak různých
pánů tak i institucí. V prvé řadě naše okresní hejtmanství:
Toto bylo ihned ochotné, ujati se dělnictva,
pokud se týkaly jeho požadavky nem. pojištění a výše
příspěvků. Ochotu tu ovšem projevit muselo, sice by
jednalo proti ustanovením zákona; jemu nebylo ani třeba
tázati se p. Teslíka, jest-li s okr. nem. pokladnou sou-
hlasí, ale mohlo prostě nařídit, že své dělnictvo tam po-
jistiti musí, poněvadž si to toto přeje. Jakmile však
uslyšel p. koncipient Stinný, že také zvýšení mzdy žádají
dělníci a zaplacení prozaháleného čašu, hned bouřily
se jeho nervy a stál tu bezmocným. Že nemá hejtmanství
právo nařizovat zaměstnavatelům jaké musí
platiti dělnictvu mzdy, ví každý dělník, ale každý dělník
také ví, že hejtmanst ví jest povinno, býti prostředníkem,
aby docílena byla shoda. P. Stinný řekne:
»Vždyť jsem to učinil, co chcete ještě na mně?« Ano,
p. Stinný něco učinil, k vůli čemu píšeme tyto řádky:
Když byla řeč o tom, že stává smlouva mezi stavebním
dělnictvem a staviteli z r. 1899., prohodil, že smlouva
platí pro to dělnictvo, které stojí v práci od r. 1899. u
jednoho a téhož stavitele. Byli jsme tímto překvapeni,
vždyť nedlouho před tím řekl nám, že podmínky z roku
1899 stavitelově budou muset dodržovati, až budou státní
stavby zahájeny; p. dr. Novák řekl totéž stavebním
dělníkům a divil se, že stavitelově podmínky ty nedodržují.
Teslík
doktor
Novák
6
article
K čemu tedy najednou to právní vytáčení a
hledání zadních dvířek? Pane Stinný, nic nebezpečnějšího
by se nenašlo v této napjaté situaci, co stávku by
přivodilo, než právě toto Vaše zabíhání k juristickým
knifům, dle nichž pozbyl již dávno každý dělník zákonité
právo na tuto smlouvu, poněvadž přešel k staviteli
jinému, anebo mlčky přijal mzdu menší a odzbrojil se,
u každého živnostenského soudu musí propadnout. Na
stav věcí musí se ale pohlížet jinak. Smlouva z r. 1999.
nebyla učiněna se žádnými ohledy na ustanovení zákona
o smlouvách ani nebyla učiněna jen pro ono dělnictvo,
které stavitel zaměstnával před stávkou, ale platila pro
každého, kdo přijat byl v zaměstnání i po stávce. Vzhledem
na to přestává utíkání se za právní smysl zákona
a nastupuje zásada platná u organisací dělnictva a zaměstnavatelů:
Vše, co dělnictvo stávkou docílí, nemění
se výměnou dělníků ani ukončením jedné práce a zahájením
nově. — Stávku podniklo dělnictvo jako jednotná
organisace, jako taková uzavřelo smlouvu a podmínky
její platí jako minimum pro každého, kdo stavebního
dělníka si na stavební práci zjedná. Nedodržovali-li
stavitelově podmínky tyto v nedostaku práce, byly to
poměry abnormální, o nichž se před uzávřením smlouvy
nevědělo, ale tím dnem, kdy normální poměry v stavebním
oboru zavládnou, musí býti smlouva z r. 1899. respektována,
ona jest vymožeností dlouhého boje dělnictva,
jeho jen utrpením docílena a proto si ji nedá vzít.
Okr. hejtmanství pak jest nejméně oprávněno vyhledá-
vati všechny možnosti v zákoně o smlouvách, kterými
lze prohlásiti smlouvu tuto za neplatnou, naopak, jeho
povinností, aby zbytečnému boji předešlo, jest varovati
stavitele, aby ani oni sami nepoužívali podobných intrik.
7
article
Vždyť nebylo to ani smlouvou v pravém slova smyslu,
ale vzájemná dohoda o minimální mzdě atd., k níž víže
více čestná povinnost než duch právní. Než naše okr.
hejtmanství zdá se nám být každý den v jiné náladě a
kam vítr tam plášť: včera počne něco slibovat, aniž by
ještě kdo o co žádal, dnes zase vše vyvrací a samo tak
předčasně dává na sobě znát, že dělnictvo chce bagate-
lisovat. My jej za včas varujeme, neboť nemá ani zdání,
jaké následky pro toto mohou vzniknouti.
+ Nyní páni Pařízek a Holanský. Když nejevil
p. koncipient Stinný mnoho chuti, zasáhnout
ve vyjednávání, by dosáhli dělníci zvýšení
mzdy, prohlásil soudr. Dvořák, že bude
nejlepší, když obrátí se dělníci se všemi svými
požadavky k p. vrchnímu živnostenskému inspektorovi.
Než byli u tohoto hotovi s vylíčením
situace a sepsáním svých požadavků, dostavil
se k okr. hejtmanství také p. Teslík v průvodu
pp. Mart. Holanského a kováře Pařízka. Šli prý
se tam informovat, má-li právo zaměstnavatel
poručit, u které pokladny dělníci pojištění býti
musí aneb mohou-li sami si rozhodnout. Než
vešli zas do kanceláře p. koncipienta Stinnýho
stavebníci, provázeni soudr. Dvořákem a red.
Mayerem, byla p. Teslíkovi i jeho průvodcům
věc jasnou: četli jsme na všech tvářích,zejména
obou průvodců Teslíkových a pak také zřetelněji
v rysech p. Stinnýho, že tyto dělníky po-
jistiti musí, kde chtí, ale bude hledět, aby je propustil
a najal si nové, kteří mu snad i podepíší
že budou snášet pyšný jeho názor, který vícekrát
opakoval: »K čemu bych byl stavitel (no!!),
kdybych nesměl s dělnictvem poroučet?« . .
Pařízek
Dvořák
Teslík
Mart
Mayer
Teslíkův
8
article
Nenamítali tedy pranic (Holanský a Pařízek),
když podepisoval Teslík, že přihlásí je na celou
výši výdělku u okr. nem. pokladny, a byli by
si ulomili hlavu, jak kývali, když s vysokým
pathosem připomínal pak p. Stinný: »Ale toto
platí jen pro 40 dělníků, kteří dnes stávkují,
které najmete nyní, můžete pojistit u »Svépomoci«.
K čemu činil p. Stinný toto připomenutí?
My nemůžeme ubrániti se podezření, že
než vešla strana dělníků do kanceláře, rozhodlo
se tam, že 40 dělníkům se vyhoví, ale propustí
se a ostatní dělnictvo se jak náleží upoutá.
Jakéto ponese ovoce, pozná p. Stinný snad dřív,
než by se nadál a my mu je pak připomeneme.
Tak působit na zaměstnavatele intervenující
úředník nemá a nesmí. Nemohli však déle mlčet,
zejména Pařízek, když počalo se jednati o hra-
žení ušlé mzdy dopolední zahálkou. Hrubost
Pařízkova sáhala tak dalece, že byli nuceni zástupci
dělníků ostře se s ním několikrát utkati
a skrotiti jej. On prý by okamžitě vyhodil
všechny, kteří jsou příčinou stávky, a vyhrožo-
vál a s ním také Holanský: »že však prý budou
ukroceni a jiní dělníci že nebudou nic namítat,
když strhne jim stavitel každý týden
15 kr. pro »Svépomoc« aby sám nemusel nic
platit.« (P. Stinný mohl shlédnout ještě na místě
své dílo.) Tážeme se: Cože bylo Holanskému
a Pařízkovi po tom, když žádají dělníci na
svém zaměstnavateli 10 kr. více denní mzdy?
— Co jim bylo po tom, žádají-li náhradu za
zahálku, kterou zavinil sám stavitel svou hloupou
nadutostí? — Pranic —, a dělnictvo si také
zakáže, aby míchali se do věci, kterým jednak
nerozumějí a pak se jich ani netýkají. Ci myslí,
že pod křídly jednoho protektionisty, který jen
k odsouzení hodnému shýbání zád mandáty své
užívá, mohou si dovolit všechno? S tou flintou
pomalu, pánové, sice Vám zahrajem, až Vám
budou uši zaléhat.
Pařízek
Teslík
Pařízkův
9
article
— Dělníci, pozor, nestrpte takové pletichářství.
Mezi nemocenskými pokladnami rozpoutal se ostrý
boj. Okr. nem. pokladna dala vylepiti minulý
týden veliké plakáty, v nichž hrozí, že nestrpí,
by jeden podnikatel pojisťoval své dělnictvo ve
dvou nem. pokladnách a tomu, kdo ze „Své-
pomoci" neb „Selbsthilfe" přestoupí následkem
nového zaměstnání k pokladně okresní, nevyplatí
žádnou nemocenskou podporu, pakli hned při
nastoupení nevykázal se lekařským vysvědčením,
že byl zdráv. Hrozbu tuto může provésti okr.
nem. pokladna jen na někom, kdo si to dá líbit,
práva naprosto žádného k tomu nemá a kdyby
okr. hejmanství dbalo své povinnosti jako dozorčí
úřad, nesměla by okr. nem. pokladna podobné
plakáty dát vylepit, jinak by představenstvo její
bylo rozpuštěno pro zneužívání své úřední moci.
Avšak v Budějovicích dějí se věci, o kterých
jinde nemají ani tušení. Nikde nepanuje taková
korrupce! A tak jak je jenom strašákem hrozba
okr. nem. pokladny na ty, kdo se bojí, tak také
je vypočítaným prostředkem tendenční povídačka
„Svépomoci“, že okr. nem. pokladna se neudrží.
Budějovice
10
article
Nepovažujeme za tak obmezené ty, kdož to tvrdí
a víme, že tomu nevěří. Nechť tomu nevěří také
dělnictvo, okr. nem. pokladna nepadne nikdy;
může se sice ztenčit počet jejího členstva, ale
úpadek všeobecný, jak se kolportuje, nenastane
za žádných normálních poměrů. Dejme ale tomu,
že podaří se „Svépomoci“ okr. nem. pokladnu
hodně poškodit a tažme se sami sebe, jaký zisk
bude z toho mít dělnictvo a jaký my sociální
demokraté? Než byla „Svépomoc“ zřízena, vyslovili
jsme své podivení, že samo místodržitelství
ten tak špatný již zákon o nem. pojišťování ještě
zhoršuje a místo omezování nem. pokladen povoluje
nové v místech, kde jich naprosto není
třeba. „Svépomoc“ zřízena byla jen z trucu jednotlivých
Pařízků, kteří ostali okr. nem. pokladně
dlužni sta, a. vymodlená známým protektionistou,
který za to hlasuje vládě pro vše jak v klubu tak
v plenu sněmovny anebo se alespoň před hlasováním
ztratí. Již tedy původ „Svépomoci“
nebyl ničím čestným, my odsuzujeme každou
protekci a tím více, když sníží se k ní poslanec
a zadává za ni svoji moc. Pak také nemáme zá
11
article
ruky, že v tom případě, kdyby třeba veškeré
členstvo okr. nem. pokladny k „Svépomoci“ přistoupilo,
nebudou zase ostávat Pařízkové et tutti
quanti příspěvky své i dělnictvu stržené dlužni,,
nevíme jestli jen proto novou pokladnu nezřizovali
a konečně, aby v ní nevydělávali, jak v
okresní, kde za každý krok k soudu vystavili si
najednou účet a žádali palmare jak advokáti.
Ano, v okresní nemocenské pokladně sedí naši
úhlavní nepřátelé, lidé kteří by nás zničili každou
vteřinu, kdyby mohli, ve „Svépomoci“ pak sedí
vedle Pařízků take naši dobří přátelé i soudruzi,
ale to nás nesmí mást, našim vodítkem jest za-
sada: pryč se všemi pokladnami a jen jedna
instituce budiž zřízena, aby vyhovovala pojištění
všeobecnému a této instituce- jsou základem
okresní nemocenské pokladny. My musíme přehlednout,
zasedají-li v naší dnes lidé, kteří v politickém
životě nás napadají, ty zemřou nebo
odejdou, ale pokladna bude zde a kdo ji dnes
poškozuje, poškozuje i každou budoucí její
správu. Dále se poškozuje i dělnictvo: Agituje se
aby každý stavitel pojistil mladé a zdravé lidi,
u »Svépomoci« staré pak neb slabší u okresní
nem. pokladny. Tímta donucena by byla okr.
nem. pokladna k zvýšení příspěvku ze dvou na
tři krejcary z každého zlatého výdělku a kdo
by tím trpěl? Jen dělnictvo. Konečně, kde
pojistiti by se měli dělníci přes 60 let staři,.
když »Svépomoc« ani »Selbsthilfe« tak staré
lidi nepřijímá? Proto necht nenechává se dělnictvo
mást žádnými lichými neb tendenčními,
řečmi a je pamětlivo svých vlastních principii..
Pařízek
12
article
Kdo chce býti členem »Svépomoci« dobrovolně,,
nebráníme mu, nucen však k toumu být nesmí
žádný. O to jsme povinni péčovati a brániti
okr. nem. pokladnu oproti všem vědomě ji pů-
sobeným škodám. Konečně bylo by od nás.
velice hloupé, kdyby zbavovali jsme ní a dělnictvo,
které jde s námi volebního práva. Stavební
dělnictvo proto nechť nedopouští by děl
se s ním v hostincích jarmark a vynucovalo se
na stavitelích mnoholi lidí a které má pojistit
u »Svépomoci« a které v okresní nemocenské;
pokladně. Je to neslýchané!
— P. Peřinka nám píše. Do redakce naší
donesl p. Peřinkův dělník dopis, že se nechá
jeho pán pěkně poroučet. Rozbalili jsme a četli:
»Memorandum. Redakci »Jihočeský Dělník« zde!:
Oznamuji Vám, by Jste opětně psali, že Jsem,
vyhnál prozatím jednoho hned a as za dva dni
2 dělníky (po vyšetření krádeže a spronevěření).
bude-li ale zapotřeby i více podobných — pro
oné protizákonné jednáni — dělníku beze všeho
šetření a ptani vyženů. V úctě Peřinka. P. Peřinka
nechává znát veřejnosti svoji povahu příliš
rychle. Patrně považuje jen svoji osobu za
člověka a jiný lid za dobytek, který se může
honit. Je-li pravdou, že ukradl mu někdo 40
cihel, pak nebyl to dělník pořádný a také pořádné
dělnictvo za to nemůže, vyskytnou-li se
v cihelně p. Peřinky i pochybné charaktery,
neboť za 27 kr. tisíc cihel zhotovit, si každý
dělník předloží a vyhne se takovému štědrému
pánovi. Nechť p. Peřinka platí, co si dělníci;
zaslouží a pak najde dělnictvo pořádné, které
se ku krádeži cihel nesníží.
P Peřinka
Peřinkův
Peřinka
13
article
— Že p. Roule, soustružník v Široké ulici,,
nenakládá s pomocnictvem nijak šarmantně, jest
každému známo, ale co se událo v posled. týdnu
měs. května, přesahuje veškeré meze slušnosti.
Služebná holka jsouc poslána pro vodu, zdržela
se a když přišla, bylo zavřeno, takže musela vy-
hledati nocleh jinde. Ráno přišedši domů, byla
za to důkladně p. Roulem i pí. Roulovou potrestána.
Jak se s námi sděluje, tělo její poseto
bylo ranami. Rozumí se, že, když se někdo bije,
křičí, a tak také se dělo v tomto případě, což
mělo za následek, že se mnoho lidu zběhlo.
Státní návladní p. Krátký z Demeklína také se
zde nahodil a ptal se, co se stalo. Když mu
bylo vše vysvětleno, radil, nechť děvče žaluje,
věc je trestu hodnou. Děvče však je z venkova,,
nemá ani tušení, že pro ně také stává nějakých
práv a proto ani se neodvážilo pro nelidské s
ním nakládání někde si stěžovat. Čekali jsme,
že pan státní nádvladní alespoň dá pokyn po-
liciji, tato zavede šetření a on pak obžaluje viníky.
To se však nestalo. Jistě nebyl by tak
shovívavým p. státní nádvladní k novinářům
nebo přečinům politickým.
— P. dr. Nebuška a řiditelství c. k. státní
dráhy. Co stížností a nářku slyšeti jest mezi
žel. zřízenci v Budějovicích na tyto všemohoucí
osoby, nelze ani popsati. Omezíme se na dva
křiklavé případy a budeme očekávati polepšení,.
Roul
Roulův
Krátká
Nebuška
Široká ulice
Budějovice