uvítání zástupců spolků a organisací. 2. Schváleni denního pořádku. 3. Zprávy (jednatele, pokladníka, rev. účtů, archiváře.) 4. Přednáška: Zpěv ze sta- noviska zdravovědy a organisace. 5. Zprávy z krajů. 6. Volby. 7. Tisk. 8. Různé. BOJ O ŠKOLU VE FRANCII. Na kongresu ligy pro vyučování bylo konstatováno, že laickým školám ve Francii hrozí nebezpečí se strany kle- rikální. Ve Francii západní, jako na příklad ve Vendée, ztratily laické školy v počtu 496 celkem na 1000 chovanců. V departementu Maine et Loire má 46 škol laických průměrně 5 žáků, 23 škol průměrně jen 3 žáky, 24 škol laických pak nemá vůbec žádného žactva. Školní inspektor v IIle et Vilaine tvrdí, že proti 50.000 škol veřejných stojí dnes 44.000 škol, jež jsou v rukou klerikálních. Klerikálové mají dnes ve své správě 67 škol nor- málních a před rokem odbývali 13 kongresů, jež vesměs věnovány byly otázkám školským. v Saint-Nazaire vybudováno 27 škol chlapeckých a 52 škol dívčích, vesměs to škol krerikálních. Diecese Cambrai má 490 volných učitelů a 1300 volných učitelek. Vidno, že nerozhodnost měšťácké vlády republikánské nejen nebezpečí klerikální neodstranila, nýbrž svou polovičatostí je i nepří- mo podporuje. Volají-li ve Francii prozíraví čini- telé do boje proti klerikalismu, zejména pokud školství se týče, jest tím více třeba bdíti na stráži u nás, kde okresní i zemské školní rady jsou filiál- kami konsistoří a dobrovolnými pomocniky kle- rikálního úsilí o školu.

PÉČE O DÍTKY. V „Časop. českých lékařů“ uveřejnil dr. Haškovec zajímavé pojednání o boji proti zločinnosti, prostituci a sebevraždám mlá- deže, v němž na základě bohatého materiálu a pečlivých úvah dospívá k následujícímu závěru: Buď postaráno především o řádnou výchovua ošetření duševní vadné a mravně ohrožené mlá- deže. Školní výchova dějž se za účinného při- spění odborných lékařů školních. V zájmu této výchovy budiž zřízen dostatečný počet škol po- mocných. Buďtež vybudovány potřebné ústavy pro mládež duševně nezdravou. Budiž organiso- ván boj proti degeneraci především vzděláníma osvícením lidu pravým poznáním. Budiž pozvedá- na mravní úroveň lidu, mírněno nesmírné požit- kářství a znehodnocována váha zlata a lidstvo budiž vráceno k přirozenému, kulturou zjemněné- mu a zušlechtěnému způsobu života. V boji proti alkoholismu buď dožádána účinná pomoc států, jichž vlády neměly hověti jednostranným sna- hám cynických velkokapitalistů, kteři pohrdají

Nakladatel a zodpovědi

mravním snažením, osvětou, právem i spravedl- ností lidu. Profylaxe zločinnosti dětské stala se otázkou osvěty, ale i úcty k právu, ke spravedlno- sti a k pravému poznání člověkovu, stala se otáz- kou všech vrstev a všech stavů lidu. Dobré my- šlenky, dobré snahy, jež však těžko dají se reali- sovat v dnešní kapitalistické společnosti, v níž militarismus zaujímá přední místo, a jež pro so- cíálně-politické zájmy lidu má pramálo poroz- umění. Sociální demokracie musí donutit společ- nost lidskou, aby v tomto směru stala se náprava

Z BLÍZKH I Z DÁLI. SKLENICE PIVA denně stojí za rok 60 korun. Touto sumou možno život jedné osoby pojistiti na 3—4 tisíce korun. Ale mnozí pijí 1/2 tuctu takových sklenic denně, což dělá ve 20 letech pěknou su- mičku. Člověk, který pije denně pět sklenic piva, propije ve 40 letech 11.680 korun. Kdyby si tyto peníze ukládal do spořitelny, vzrostly by mu za dobu 40 let okrouhle na 30.000 korun. (Z ročenky městské spořitelny v Benešově na rok 1912.). AMERIČTÍ ŠALAMOUNI. V New-Yorku napii se jistý soudce tak důkladně, že ho strážníci se- brali ze stoky. Když se prospal, šel sloužit Spra- vedlnosti. Jakmile zahájil soudní líčení a obe cen- stvo se nahrnulo do sálu, poručil soudnímu sluhovi. aby volal na lavici obžalovaných jeho, soudce.

Střízlivé já soudcovo hřímalo na druhé já, obža- lované z ožralství. To se odehrávalo veřejně, hez- ky hlasitě a před četným obecenstvem. Soudce pravil k svému já, jež se včera válelo v blátě „No tak, pane, to se dovídáme na vás věci! Včera k půlnoci našli vás na 22. ulici nalitého, namaza- ného, dělal jste pekelný kraval, bučel jste si ne- mravné písničky, tancoval jste šlapáka a pohoršo- val jste chodce. A ke všemu jste se svalil do sto- ky... Nu, a jaké máte polehčující okolnosti? že jste byl na večeři v rodině Stevensonů? Že jste tam pil výtečnou whisky?... I jděte! To je pěkná výmluva!... Počkejte, počkejte... Mlčte... Mne neobměkčíte!... Povídám vám, že jste se choval ohavně!“ Soudce se odmlčel, pak přísně zakončil: „A teď mluvte, prosím vás. Jste soudce. K jake pokutě byste odsoudil nějakého chudáka, obvině- ného ze stejného zločinu? Tři dolary pokuty, vid- te? Tak dobře; protože jste soudce, já vás odsu- zuji k pokutě třiceti dolarů!“ Tento Šalamoun hned měl školu, na základě „duševní nákazy“. Jeden jeho kolega z Chicaga, předseda soudu Rizer, při- šel do úřadu pozdě, když strany i jejich advokát redaktor Alois Kříž. — Tiskne knihtiskárna Edmund Janda v Strakonicích

Čtěte a rozšiřujte dělnické časopisy

již na něj čekali. Soudce usedl na předsednické místo a hned zase oslovil sám sebe takto: „Za ta- kový přestupek uložil jsem nedávno advokátovi pokutu deseti dolarů. Věru hodno a spravedlivo jest, abych sobě určil trest dvojnásobný.“ Řekl a hned vyklopil 20 dolarů. Není špatný ten humor amerických soudců, jistě je vtipnější než vtipy na- šich soudců, jež soudí delikty politické. LISTY BÁSNÍK. V Londýně prodávaly se ne- dávno listy různých básníků a spisovatelů a bylo zajímavo srovnávat, kolik se za které listy stržilo Dopis Carlyleův vynesl 650 K, dopis Swinburneův 310 K, list Gordona-paši 120 K, školácká práce Wildova 224 K. Listy Dickensovy vynášejí průměr- ně jenom 60—70 K, stejně jako dopisy Tennyso- novy; Wagnerův dopis vynesl 400 K, list lorda Byrona z r. 1822 vynesl nejvíce: 6000 K. Jiný jeho list, který psal Byron před smrtí, vynesl 122 korun. KNĚZ DEFRAUDANTEM. Při revisi jmění pra- voslavného konsistoria ve Vilně odkryt byl scho- dek 650.000 rublů. Jako defraudant byl obviněn zatčen ruský kněz Haponovicz. Neshromažďujte pokladů, které rez a mol kazí a které zloději kra- dou, praví písmo.

UMÍNĚNÝ ODSOUZENEC. V Nevadě v Ame- rice ocitl se ředitel tamního státního vězení ve velkých rozpacích. Měl dát popravit jednoho k smrti odsouzeného vraha, ale objevilo se, že to tak lehko nejde. Nedávno byl totiž v Nevadě přijat zákon, dle něhož k smrti odsouzený může si vy- brat, chce-li býti oběšen nebo zastřelen. Odsou- zenec vybral si zastřelení. Ale kat prohlásil, že to provést nemůže, poněvadž neumí dobře střílet. Ředitel požádal některé občany, známé jako dobré střelce, ale ti rozhodně odmítli, že se katu do ře- mesla plésti nebudou. Marně snažil se ředitel vraha přemluvit, by se dal raději oběsit, ten však trvá na svém dobrém právu. V PRAZE ZDRAŽENY PÁRKY A UZENÁČE Na schůzi uzenářů a vývozců uzenářského zbož bylo usneseno zdražiti 1 párek na 12 haléřů al uzenáč také na 12 hal. Zdražení nastane dnem1 září. Pražští uzenáři odůvodňují zdražení nedo- statkem dob ytka, zejména vepřového a zdražením všech životních potřeb vůbec. Zvyšuji prý proto ceny, aby jakost a vzhled pražských výrobků uze- nářských neutrpěla. Omluva je ovšem lichá, neboe na prvém místě jedná se jim, aby neušel jim zisk a proto konsumenti — plaťte zdražené zboží.

čínají a přestávají, kde by mělo aneb mohlo býti břicho, kde jsou kyčle a podobné věci, jež i malíř hledí přiodíti masem. Byli tedy kost a kůže, jen že i toto po- rovnání není pravé. Kůže jejich na mnohých místech byla odřena, zejmena na žebrech a kyčlích, kudy se táhly řemeny, na místech i rozedřena, což platí o krku, kde seděl chomout. Casem tato rozedraná kůže vyzý- vala fantasii k rozličným porovnáním. Vy- padalať jako proseděná pohovka starého venkovského faráře a scházelo jen, aby z ní koukaly žíně aneb to, čím pohovka byla vycpána. Též vypadala jako starý štucel z minulého století, který by v tomto století již nehřál, proto že si nezachoval chlupů. Byli to tedy koňové od pravzoru Pegasa velice vzdálení, asi jako pomahač od sta- vitele, jako v orkestru bubeník od sklada- tele. Těmto tv orům Poldíkovým kdyby byl připjal sám Appolo křídla, a sice originál křídel poetův — za celý svět by jimi ne- přeletěli ani Myslíkovou ulici, neřku-li by se byli pustili do letu nad ní. Když stáli a Poldík vyzval je mlasknutím a bičem, aby se hnuli, mohl's napočitati hezký počet

sekund, nežli jejich chtění sdělilo se všemu náčiní, než postraňky se natáhly, než o tom zvěděla přední kola, než vůz zaskřípala pobídl i kola zadní, a než všecko to se hnulo: koně, vůz i Poldík. A když se hnuli, byl jejich krok nad míru vážný. Snad ani kolečka v hodinách nejdou tak docela stejně, neboť vídáme na hodinách, že buď předbíhají aneb se opo- zďují. Poldíkovi koně nepředběhli by za celý rok ani o minutu, ale k jejich chvále musím dodati, že by se byli také ani o mi- nutu neopozdili. Pomalý, stejný, rozvážný krok stal se jim vlastností tak mocnou, že ani Poldíkův bič, ani zaklení v tom nic ne- měnilo, Poldíkův bič zdál se jim nutností jako ten vážný krok; kdyby ho byli v jistých rozměrech neucítili a kdyby byli v týchž rozměrech nezaslechli jeho zaklení, byli by dozajista, po lidsku mluvíce, volali: Proč už zase nezaprásknul, proč už zase nezaklel? Na jejich stejném kroku, vždy loudavém, mohl anatom se popásti, které to svaly kte- rou nohu napínají; času byl by měl k tomu dosti. Tím pravidelným pohybem nebyli sami