ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01fdc4b0-78ee-11dc-88ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 55, person 84, org 15, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 21. září 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 260.
4 article
Na rannt a odpol. Ilsty předp lácíi set v Praze v ašminlslraei na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí diezáškon na zaříle na etvt leta. . . . 7 K 50 ve mitalkách na město . . . . . , 2 K 30 h Fošiou a naěsie tr. . . . k s dvejí zkrili na měsíe r la . . . .
Praha
5 article Sensační obrat
Sensační obrat Včerejším večerem dolétla nás z Vídně sensační novina: J. Vel. jako král uherský rozhodl se, že pozve k sobě příšti soboty všecky čtyři předsedy spojených stran opposice maďarské, tedy: Ko- šuta, hr. Julia Andrássye, bar. Banffa a hr. Aladara Zichya k audienci — na- jednou. V tomto společném slyšení učiní prý mocnář k vůdeům koalice programa- tický proslov, „ve kterém vylkne cíle, jaké mu při řešení krise uherské tanou na mysli“, a zejmena prý olevřeně Maďarům vy- loží, z jakých historických (?) a vojenskýeh důvodů musí koruna hájiti jed- notně (německé) velení ve společ- ném vojšti rakousko-uherském. Potom bude koalice znovu vyzvána, aby předložila ko- runě svůj program, který by se srovnával v podstatě s tímto osvědčením královským a tak umožnila králi, aby z iejo řad vybral Uhrám ministerstvo parla- mentní většiny. — Již samo propuštění neparlamentního mini- storstva Fejérvárova, odůvodněné výslovně tím, že nepodařilo se mu dosici vy- rovnání s opposicí, objevovalo šíro- zřejmě, jak velice králi uherskému záleží na rychlém překonání nesnesite- ného „mrtvého bodu“, v němž trvá od počátku roku krise uherské. A není věru divu. Odpor maďarského ná- roda dnes nedá se nikterak snadno zlomit. Mu- sila by se dříve celá ústava uherská z kořenů vyvrátit. V Cislajtanii mají vlády vůči opposie parlamentni snadnou hru. Odepře-li jim daně a rekruty, zavrou prostě parlament a povolísi je prostě famosním paragrafem čtrnáctým „ústavně“ samy.
Andrássy Banff Aladar Zichya Maďar Vídeň Uhry spojený stran ko
6 article
Nezvolí-li zde parlament kvotovou deputaei — ustanoví se kvota cislajtanská na společné záležitosti prostě „automaticky“ cisařským na- řízením. Ba ani odopření volby do delegace by žádnou vládu eislajtanskou nepřivedlo valnědo rezpaků. Panská sněmovna by ajistě vždy své delegáty vyslala a ti by prostě povolili společný rozpočet v pěti minutách, až by Excellencím Goluchowskému, Pitreichovi a Burianovi srdce v těle plesalo. Vždyť už bylo na mále, že se chtěly vypisovat i veliké, stamillionové státní půjčky bez svolení parlamentu eislajtanského.
Goluchowský Pitreich Burian
7 article
To vše jde u nás — vděk krásné zdejší něme- cké „ústavnosti“ (!) bez obtíží. Neboť němečtí liberálavé, zdělávajíce prosincovku, vyhradiliv ní absolutní vládní moci tolik dvířek, že ani liščí doupě nemívá tolík východův. Zeela jinak v Uhrách. Tam není v ústavě ani potuchy po nějakém absolutistickém § 14., ale tam se v ústavě přímo a výslovně praví, že vláda nesm vybírati daní, ani assentovati brancův bez před- chozího svolení sněmu uherského a že nikdo nemůže býti nucen ku placení daní a ke sta- vění se k odvodu, není-li tu řádně sněmem při- jatého a králem stvrzeného zákona. Nad tož teprv, aby směla vláda přes hlavy sněmu uher- ského dělati státní dluhy na vlastní pěsť. Musili by je pak ministři hradit z vlastního. Ale kromě toho mají Maďaři ve své starobylé, rozsáhlé samosprávě župní a městské nej- znamenitější hradby proti každé libovůli vládni. a málo je vládě platno, že úřadnictvo těchto stuličních úřadův jest dnes postátněno, a že tedy slouží jaksi dvěma pánům; zkušenost uká- zala, že maďarské to úřadnictvo v případě kon- fliktu mezi vládou a národem, drží k ná- rodu proti vládě, nestrachujíe se o svůj chléb a o svou kariéru, ale spolehajíe, že ná- rod-je v případě nouze neopustí. Výborně or- ganisovaná a bohatými magnáty podepřená op- posiční většina maďarská také hned při za- hájení boje pamatovala „na zadní kola“ úřad nietva stoličného, zakládajíc fondy pro jeho zá štitu v případě persekuce. Právě dnes se ozna- muje, kterak mnohonásobný millionář Desider Pronay dává celé své jmění opposici ke služ- bám, aby byli zajištění úřadnici, kteří by pro svůj trpný odpor byli vládou chleba zbaveni.
Maďar Pronay Uhry
8 article
A podobně učinila řada monovitých šlechticu maďarských. Následek toho pak jest, že letos nemůže býti v Uhrácn žádného odvodu k vojsku, že se nescházejí daně, že sněm uherský nevolí delegaci, ná- sledkem čehož nebude žádného zákonne povoleného rozpočtu společne- ho, zkrátka, že nadejde s matematickou jisto- tou den, kdy státní uherské pokl adny jakož i kasárny uherských pluků budou prázdny. Toho dovede dokázat na půdě uhersk ústavy stojící a tedy zákonná opposice maďarská. Koruně by pak nezbývalo nie jiného, než prohlásit uherskou ústavu a celé vyrovnání rakousko-uherské z roku 1867 ne- platným a obnovit vojensko-byrokratický abso- lutism v Uhrách jako za Bacha — anebo sá hnout k demokratickému prostředku všeobee- ného hlasovacího práva, oktrojovat tento demo- kratický volební řád a silnou mocí zastítit př velbách svobodu voličův nemaďarských prot zuřícím maďaronům. Než, tohoto heroického, nemaďarskými ná- rody a sociálními demokraty žádaného pro- středku se koruna právě odřekla. Zbývala by tedy jen volba mezi výminečným stavem vo- jenského absolutismu anebo mezi konstitučním smírem a vyrovnáním se s opposiční většinou. Nebylo pochybnosti, že starý konstituční krái uherský František Josef I. neodhodlá se vůči Maďarům k systému, prvé označenému, alébrž vynasnaži se ze všech sil o dohodu po dobrém. — Avšak že forma té dohody bude tak ne- obyčejně slavnostní, tak okázale a dějinně dramaticky zaonačena, aby na ráz celá opposice (krom hr. Apponye) byla pozvána králem k vyslechnuti jeh o po- sledního slova královského, jež bude zajisté obsahovati nejedno pro Maďary cenné nabídnuti, nejednu důležitou národní neh politickou koncesi: toho se věru do včerejšk sotva kdo nadál.
Bach František Josef Maďar Uhry
9 article
Věříme, že případ způsobil ve Vídni ne- malou sensaci a že učiní hluboký a blahý do- jem na všechnu politickou veřejnost v Pešti. Tolik je jisto: koruna respektuje uherskou ústavnost a její prin- cip: vlády parlamentni, vyšlé z vělšiny z vo- lených zástupcův národa maďar- ského a snaží se proto dohodnout se s op- posicí o program takové parlamentní vlády vzájemnou povolností, aby nikde nebylo ani přemožených, ani vítězův, alébrž vrá- tila se bývalá harmonie mezi krále a většinu maďarského zastupitelstva národního. Sejde ovšem nyní všechno na tom, jak daleko koruna popojde u své mírumilovnosti opposici vstříc a v čem tato sleví se svých požadavků v otázce vojenské. Vždyť vlastně jen o tut točí se celý spor. Nuž, večerem příští soboty — 23. t. m. — snad již bude rozhodnuto, a ubohý par- lament cislajtanský nalezne snad již při svém shromáždění se velkou krisi u her- skou — rozřešenu! Co tomi asi řekne? Možno, že tolik jako nie, možno ale též, že v něj hotová událost udeří šlehem tak ostrým, že se počne, podrážděn, hněvivě vzpírat proti svému milému krotiteli Gautschovi, jemuž hrozí dnes již netoliko Adlerem vedení rakoušt sociální demokraté, alébrž i Luegrem a Liechtensteinem vedení dolnorakoušti kře- stanští sociúlové bouřlivou odvetou pro jeho polírání myšlenky všeobecného, rov- ného hlasovacího práva v Uhrách, zatím co ně- mečtí radikálové ho podezřívají z tajného nad držování nám Čechům a Polákům na úko interessův Němeetva. A tak naposled může roflex skončené krise uherské záležeti v Cislaj- tanii v zostření krise zdejší.
Gautsch Adler Čecho Polák Vídeň Pešť Uhry Cislaj
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 20. září. (Bezúčelnos předběžného zasedání říšské ra- dy.) „N. W. Tagbl.“ se dovídá, že říšská rada v zasedání, svolaném na 26. září, bude se zabý- vati po výtce věcmi uherskými a že baron Gautsch hned v prvé schůzi, v níž bude po- dán socialisty pilný návrh stran Gautschova od- poru proti všeobecnému volebnímu právuv Uhrách, ujme se slova, aby vyložil stanovisko rakouské vlády k uherským zmatkům, nejen minulým, nýbrž pro všechen případ i k budou cím. Za to však nelze prý očekávati nijakého usnesení o zmocňovacím zákoně, i když bude za tohoto krátkého zasedání před- ložen, poněvadž poměry v Uhrách jsou dosu nejasné a mohou se vyjasniti teprve po opětném svolání uherského sněmu dne 10. října, kte- réhož dne rakouská sněmovna již zasedati ne- bude, poněvadž v tu dobu se shromáždí jsž zemské sněmy. Když říšská rada byla v červenci odročena. tvrdilo se se strany vládni, že se sejde až ně- kdy v listopadu, aby zemské sněmy měly dosl času na vyřízení svých nutných věcí, leda že by nepředvídané události v Uhrách přinutily rakouskou vládu ku předčasnému svolání ři- ské rady. Poměry v Uhrácn se nezměnily, jsou nyní právě tak nejasné, jako v červenci, tak že svolání říšské rady jeví se zbytečným, ač ne- má-li baron Gauisch svůj spor se sociální demokracii za tak důležitý, že k vůli němu za- sodací doba všech zemských sněmů zkrácena téměř o měsie.
N W Tagbl Gautsch Gautschův Praha Uhry rakouský sněmovna
11 article
„Gazetě Narod.“ sděluje se z parlament ních kruhů vídeňských, že záříjové zasedán poslanecké sněmovny bude vyplněno pilným návrhy sociálních demokratů a jiných radikál ných stran, tak že sněmovna se sotva dostane i ku prvému bodu jednacího pořadu, na němž je druhé čtení předlohy o roveredské vlašské fakultě. Krátké toto zasedání tedy netoliko neptispěje k vyjasněni situace, nýbrž jestě více ji zatemní, ano může i zhoršiti si- tuaci na sněmě českém. V Praze, 20. září. (Rozkol ve vlaš ském klubu poslaneckém.) Poslan dr. Conci a Delugan, kteři nepodepsal terstské resoluce, domáhající se zřízení fakulty buď v Terstu nebo nikde, svolali na minulou neděli voličskou schůzi do Fonda v Tridentsku v níž dovozovali, že samostatná vlašská fa kulta může býti zřízena v Tridentě a ne v Rove redě, a že němčina musí býti vyloučena jak z přednášek, tak i ze zkoušek této fakulty. So- cialistický řečník dr. Battisti a zástupce stu- dentů Scotoni přimlouvali se za Terst, ale př hlasování přijata poslamnci navržená resoluce většinou 10 hlasů.
doktor Conec Delugan Fonda Battisti Praha Terst Gazeta Narod
12 article
V Praze, 20. září. (HIr. Goluchow sk a baron Banfly.) „N. W. Journ.“ opětuje svou starší zprávu, že odporem proti všeobee- nému volebnímu právu v Uhrách zviklána dů- věra panovníkova v hr. Goluchowského. Vo- lební reforma v Uhrách odložena prý jen na zakročení hr. Goluchowského. Baron Gautsch prý jen schválil zakročení Goluchowského, aby si zachoval cenné přátelství ministra vnějších věcí. Goluchowski obdržel prý od bar. Banffa slib, že se postará o kompromis, bude-li baron Fejérváry propuštěn a volební reforma odvo- lána. Spolehaje na tento slib, hr. Goluchowsk vymobl u panovníka propuštění Fejérvárovo přes to, že Fejérváry obdržel již dříve k vo- lební reformě svolení panovnikovo. Ale hned druhého dne se ukázalo, že Banffy jest zapleter v afféru Zeysigovu, což panovníka značně roz- trpčilo. Zklamání bylo ještě větší, když se uká zalo, že koalice trvá i nyní na maďarském ve- lení. Tak naivní důvěrou v bar. Banffa hr. Go- luchowski uvedl panovníka v nemilé rozpaky — dodává „N. W. Journ
N W Journ Goluchowský Baron Gautsch Fejérvára Praha Uhry Banff Banfly Zeysigovo
13 article
Pokud se týče Banffova účasten- ství v afféře Zeysigově, ukazuje se, že zprávy o věci té byly buď přemrštěné nebo nesprávné. Bar. Banfřy, jak slíbil včera v klubě „nové strany“, odebral se dnes se svým advo- kátem k vyšetřujícímu soudci a žádal, aby mu bylo dovoleno nahlédnouti ve svůj dopis, který se nachází při aktech afféry Zeysigovy. Dopia byl přinesen a bar. Banffovi ukázán. Zní „Milý pane Ziganye! Mám uveřejnění madar ského vydání německého letáku za nepřípustné. Obsah jeho nesrovnává se vůbec s maďarským národním názorem. Postačí, zví-li o něm uherské obecenstvo z no- vinových výňatků. Pokud se týče rozšíření pro gramu, nesdilím vašich názorů. Program musí a může snočívati pouze na zásadách a ne může býti tvořen vzhledem k volebnímu vý- sledku. Unese-li mne proud, budu toho sám nejvíce litovati; ale politiku dělám na základ zásad a nikoliv za tím účelem, abych dostihl určitého cíle. Baron Banffy.“ Vyšetřujíe soudce sepsal s bar. Banffem protokol, při kte- rěžto příležitosti baron Bantfy prý prohodil „Tedy pro toto jsem podezírán zde policií.
Banffův Dopius Zigany Baron Bantfa
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Marokko. Z Paříže se oznamuje, že v zasvěcenýeh kruzích se potvrzuje zpráva, že marocká konference se bude konati v Alge- cirasu. Nejnovější články pařížských žurnálů, ma- jících offieiosní styky, »Matin« a »Ech de Paris«, pojednávající o marocké otázce. projevují podobně jako včera námi citovaný článek »Tempsu« nervosní a pessimistickou náladu. »Echo de Paris« ostře se vyslovuje proti dalšímu prodlužování vyjednávání s Německem. »Není možno«, píše, »aby jednání déle trvalo. Nové otálení se strany Německa je nepřipustné.« Dopisovatel »Berl. Tagbl.« prohlašuje,že tento ton pařížských listů je vyvolán pouze faleš- nými představami. Ve skutečnosti prý nastalo mezi oběma zástupci Francie a Německa, drem. Rosenem a Revoilem, kteři 18. t. m. opět měli delší rozmluvu, dalši vyjasnění záležitosti a lze pevně očekávati, že mezi oběma vládami dojdle k úplnému dorozumění. Lze prý očekávati, že jednání bude skončeno co nejdřive, snad během 48 hodin. Offielosní francouzský tisk prý ne- správně přičítá Německu vinu protahování jed- nání. Právě prý na druhé straně bylo příliš mnoho puntičkářstvl.
Paris Berl Rosen Revoil Maroko Paříž Alge Německo Francie
15 article
Francouzští ministři na cestách. Nynější doba, zvláštní rozechvění zmocňu jící se francouzského veřejného mínění, vyža- duje občas uklidňujících slov s míst rozhodu- jících. Francouzští ministři rozjíždějí se po zemi, pořádají stále hojněji schůze, mluví poli- tické řeči na banketech a slavnostech. V neděl a v ponděli vělšina ministrů odcestovala z Pa- říže. Etienne, Berteaux a Dujardin Beaunets byli na historické slavnosti v Saint- Dizieru a promlousali vlastenecké řeči, namířené proti podvratným tendencím, chtějícím vněst desorganisaci do francouzské armády. Předseda senátu Fallires a ministr vyučování Chau mie předsedali v Marinondu velkým zeměděl ským slavnostem a oba pronesli delší řeci, do- volávajíce se sjednocení všech opravdových re- publikánů pro dílo pokroku a demokracie. Mi nistr kolonií Clémentel pronesl v Com- brande pozoruhodnou řeč, námi již zaznamena- nou dle telegrafiekých zpráv. Ministr Dubie předsedal schůzi zemědělců v Saint-Symphorienu Ministr Ruau mluvil na banketu agrárním v Aspetu a konečné ministr financí Mlerlo zajel do svého volebního okresu, do Vermen- tonu, kde řečnil na banketu, dávaném na jeho počest.
Etienne Berteaux Dujardin Chao Dubie Ruau Mlerlo SaintDizier Como SaintSymphorien
16 article
Z řiše Vilemovy. Ve Visbadenu konati se bude od 23. 1. m- sjezd svobodomyslné lidové strany Německa. Mezi návrhy jest resoluce, vyzývající k odporu proti každé autokracii a resoluce, ohražujíeí se proti fantastické politice světové v resi- denci. Za to poukazuje se na neúspěchy německé politiky osadní. Proti komu jest hro návrhů těch namířen, jest zjevno. Jiný návrh vyzývá k sjednocení všech liberálův. Německý korunní prine stěžoval si u všech soudních instanci na krajskou daň 5000 mk. vyměřenou jemu z jeho statku v kraji olešni- ckém. Stížnost jeho byla nyní také vrehním správním soudem zamítnuta. Pruský ministr obchodu Mölle má býti nahražen jinou osobnosti, rovněž z řad národně liberálních. Jest to opět na uspokojen velkoprůmyslníků, podrážděných známou afférou »Hibernie«. Nový ministr má býti proto vza z jejich řad.
Německo Hibernia
17 article
Sjezd sociální demokracie Německa v Jeně. V řeči, v kteréž vyřizoval pozdrav svýel soudruhů sjezdu dr. Ellbogen z Vídní (host sjezdu) ostře vystoupil i proti Gautschov za jeho mísení se do otázky volebního práv v Uhrách. Sociální demokracie rakouská, do- dal, bude hotova s vysokými odpůrci reformy a i s jich dámami Dr. Ellbogen liboval si též, že od několika let strana jeho těšila se v Rakousku značné svobodě řečnické, shromažďovací i tiskové. Ne víme, zda čeští jeho soudruzi podepíší z pln tento výrok spokojeného vídeňského druh svého. Na sjezdu předložil posl. Molkenbah zprávu o činnosti stranv. Konstatují se o n věci celkem známé; zvláště též, že se vyjedná- vání s polskou stranou socialistickou z jara rozbilo. Pro dělnické hnuti bylo v minulém roce v Německu vyneseno dohromady trestn 67 let, 10 měsíců a 3 týdny vězeni neb káz nice a 15 000 marek pokut. Přijmy straný či- nily 723.000 m., výdaj 499 818 m. (z čehož 111.000 m na všeobecnou agitaci), 43 000 m. na volební agilaci a 39.000 na diéty říšským poslancům, kteři v Německu od státu diét ne- poživají. Spor mezi »Vorwärtsem« a »Leipz. Volks- zeilg.« (Mehringem) odkázán 15členné komisi a projednán při zavřených dveřich. Ke zprávě činnosti strany podána též resoluce proti dra- hotě masa, žádající otevření hranic dovozu do- bytka a usnadnění dovozu uzenářských výrobků. dále resoluce proti obmezování svobody slova. jež osvědčily úřady zákazem vůči Adlerovi Vídně a Greulichovi z Curychu, zvláště ale Jau résovi, jehož pozvání do Němec mělo prý za eil přesvědčiti Francouze o mírumilovnosti Němců.
doktor Ellbogen Mehring Němec Francouz Německo Jena Vídeň Uhry Rakousko Curych Adler Vídeň
18 article
Jiná resoluce protestuje proti »rozeštvání« angli- ckého a německého národa, a hrozí, že sociální demokracie »všemi silami, jež po ruce má« za- mezí po připadě válku mezi oběma národy. Včera podána sjezdu též zpráva o činnost říšských poslanců strany. Debata o činnostité odložena na zejířek. V Praze, 20. záři. Norsko-švédský spor. Dnes o poledni byly společné porady oba polných delegátů v Karlstadu opětně zahájeny »Politisehe Corresp « vyvraci v londýnském do- píse tvrzení, že Švédové neb Norové žádali krále Edvarda VII. neb jeho vládu, by přejala smírč soudcovství v jejich sporu; ač pravdou jest, že švédský vyslanec i Nansen měli rozmluvy s mi- nistrem Lansdownem o záležilostech politických.
Švéda Noro Edvard Nansen Praha Karlstad Politisehe Corresp
19 article
Žádosť za amnestii v Rusku. Ve veřejnosti vyskytly se nedávno zprávy že v Rusku bude udělena všeobecná politická amnestie. Zprávy ty podle všeho byly vypuštěny na zkoušku jako holubice z archy Noemovy. Ruské listy nepřimlouvaly se všecky za amnestii Jedny ukazují na to, že se vnitřní poměry říše dosud nezměnily a že udělení všeobecné amnestie rovnalo by se propuštění nejodvážnějších bojov- níků převratu s přímým takořka vybídnutím, aby šli a činili cn dříve. Jiné listy proti amnesti namitají, že všeobecná politická amnestie dává se ve chvílích všeobecné radosti národa a takové chvile v Rusku není. Ne všeobecná radost, nýbrž všeobecný smutek jal ruský národ po neslavné válce a ještě neslavnějším míru.
Noemův Rusko
20 article
Otázkou amnestie opět se zabýval sjez moskevské šlechty, jemuž N. A. Andrejev podal návrh, aby bylo žádáno také za amnestii sedlá- kům, odsouzeným pro selské bouře. Navrhovate odůvodňoval svůj návrh zvláště tím, že by právě šlechtě, jež agrárnými bouřemi nejvíc utrpěla, slušelo žádati za amnestování sedláků, nebo skutkem tím by šlechta osvědčila, že nad osobné zájmy klade všečlověckou lásku a spravedlnost Sedláci zajisté měli by býti na prvém místě amnestováni, neboť se dopouštěli výtržnostía ná-ilnosti z návodu cizího, štváni nesvědomitýmí agitátory, na něž padá všecka vina jejich ne- zákonných činů. Pro amnestování sedláků mluv také ta okolnost, že nikde nevystoupili proti ruskému státu a panovníku, neboť jak nejednou bylo zaznámenáno, vybijeli panské dvorce za zpévu carské hymny- Ruské slechtě by slüšelo, aby míru své všečlovčcké lásky k sedlákům dovršila tím, že by se zasadila o takové zastoupení selského stavu v hosudarstvenné dumě, které by odpo- vidalo jeho počtu, a za druhé, že by se sedlákům nikde nenabizela za kandidáty poslanectví, nýbrž by je poučovala, že musejí věřit jen sobě a jen ze svého středu poslance si vybírati.
Andrejev Navrhovate Sedlák
21 article Krise v Uhrách.
Krise v Uhrách. Vůdcové koaličních stran u císaře. Z Pošti, 20. září. V krisi uherské nastal dnes sensační obrat, který se úřadně vyhla- šuje. Císař přijme v sobotu o 11. hodině dopolední ve společné audienci čtyři vůdce koaličních stran najednou, totiž Košuta, Andrássye, Banffa 1 Aladara Zichya. Co však ve zprávě je nejsensačnější, je moment, že přijat budo také bar. Banífy. Hr. Aladar Zichy a Julius Andrássy, kteří meškají na ven- kově, byli telegraficky zpraveni, že jsou k císaři povoláni. V pátek odpoledne o 5. hod. koná výbor koaliční strany poradu. Z Vídně, 20. září. Sensační obrat který nastal dnes v uherské krisi, učinil tady hluboký a silný dojem. Netřeba konstatovati, že překvapení to bylo očekáváno. Dávno se po- čítalo co nejurčitěji, že stane se nový poku o dohodu mezi korunou a koalicí maďarskou přímo. Panovník přeje si s vůdci koalice vejíti ještě jednou ve styk. Aby pak dosah této kon- ference byl na venek víditelný, přijme císař všechny vůdce ve společné au- dienei — případ to nebývalý. Učiněn byl výrok pozoruhodný: „Co se díti budev sobotu ve dvorním hradě, je korunni rad s budoucími ministry.
Košut Andrássy Banff Aladar Zichya Aladar Zich Julius Andrássy Uhry Pošť Hradec Vídeň
22 article
Z Vídně, 20. září. („Allgem. Zeitung“.) Ve zdejších dobře zpravených kruzích se pro- slýchá, že panovník učiní k vůdeům koaliee proslov, ve kterém zřejmě a určitě vytkne efle, jaké tanou mu na mysli př řešeni krise. Koalice bude vyzvána, by před- ložila koruně program, který by se nalé z a v mezíeh králova proslovu. Mocnář vyloží zvláště historieké a vojenské důvody. ze kterých nemohl povoliti maďarskou velic- řeč do sud a nemůže ji povolit také na příště. Vědcům koalice dána bude možnost, aby způ V drobném prodejii ranni číslo o sobě . . . za 8b odpolední . . . za 2h Va sllaltách sa venkovš: ranníi žíslo. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . Sh Inseraty plati ze botové sopřsě Přeěploeeni a ingerty přljmt dminl- strace v Marisnské alici č. z. Tam nscházetí se tčž prdakc Uskšesaespečive „NáloduHtM Lista-. Rukopisy ze nev raeeji.
List Vídeň Virginie Zeitung
23 article
sobem nepokrytým se vyslovili, z 1ali pořád ještě nejsou ochotní převziti vládu. Z Pešti, 20. září. Také v ládní „Magya Nemzet“ oznamuje z Vidně: Vzhledem na ob- tíže, které se dosud vyskytly, kdykoli byl usta- noven homo regius, císař odhodlal ze nyní od dosavadní zvyklosti upustiti a povolati k sobě všechny vůdce koalice do zvláštní au- dience. »Uherská krise a Hohenzollerové.- Z Pešti, 20. zárí. (C.-B.) Bar. Banťfy dostav od vyšetřujícího soudce svůj list (Viz Pol. zprávy domácí. R.), přečetl jej hned asi 50 žurnalistům shromážděným před úřadní místnosti. Shromáždění žurnalisté volali: Eljen Banfty načež tento se svým advokátem opustil justiční paláe, Vyšetřující soudce vyrozuměl dopoledne zá- slupce advokátní komory dra. Baracse, že zi- gany by rád, aby on převzal jeho obranu. Ba- racs odepřel to, vymlouvaje se, že je v tét záležitosti angažován jako zástupce advokátní komory- Z Pešti, 20. září. (C.-B.) Dopoledne do stavil se k vyšetřujícímu soudci také Zodpo- vědný redaktor časopisu »Az Ujszag«, Bel Agaj. Byl vyslýchán nejprve v záležitosti pro- cesu, jejž zavádí zodpovědný redaktor »Bp.
Pol doktor Agaj Pešť advokátní komora Aza Ujszag
24 article
Tagblallu« Julian Weiss proti »Az Ujszagu«. Agaj prohlásil, že přijímá zodpovědnost i autor- ství závadného článku. Na soudcovu otázku, odkud »Az Ujszag« dostal zprávu o Zevsigově brožuře, odpověděl Agaj: Byli jsme zbězně upo- zorněni, že prof. Zaysig je fingovanou osobou; brožura byla sepsána v Pešti v kruzích koalice a byli jsme požádáni tuto věc vyšetřiti. Z Pešti, 20. září. (C.-B.) Sluší pozname- nati, že uvedený Banffův dopis jest odpovědí na dva Ziganyovy přípisy zaslané bar. Banffovi. V prvním nabízí se Zigany přeložiti Zeysigovu brožuru; v druhém radí bar. Banffovi, aby zastal se obecného hlasovacího práva, aby nebyl zatlačen do pozadí radikálním programem Kri- stoffovým. Na to dal Banfřy odpověď, jež doka- zuje dokonale, že nechtěl míti co činiti s Zey- sigovou brožurou.
Weiss Aza Zevsigův Agaj Zaysig Zigana Zeysigův Banfřa Pešť Aza Ujszag
25 article Události ruské.
Události ruské. Nepokoje v Baku. Poslední zprávy z Baku zase jsou poplašné. Střelba pušečná poněkud utichla, ale za to buřiči pracují kynžaly, noži a jedem. Dne 15. t. m. musulmané zavřeli své krámy, aby obyva- telstvo nemělo potravin. V městě neustává po- strach. Událo se několik případů otravy dýněmi a hrozny. Každou chvíli může vypuknouti strašná kalastrofa. V posledních dnech bylo zase zavražděno mnoho musulmanů i Arménů, mezi nimi spolu- pracovník časopisu »Baku« Šachmatinský, mu- sulman a inženýr Paatov, Armén. Panika v městě ještě více vzrostla, když se rozneslo, že budou zapáleny kavkazské přistavy podobně, jako bylo v Odesse a za požárů že bude v přístavních městech provedena hrůzná řež. Dne 14. naftoví průmyslníci znova se obrá- tili na bakinského generálgubernátora s prosbou o ochranu a dostali příznivou odpověď. Zatím ale naftové práce všechny zastaveny. Množství lidu bez práce hladoví. Všeliký vývoz z Baku přestal. Arměny na území naftového průmyslu nepouštějí a Peršany vypovídají, aby ubylo ne- bezpečného živlu. Vojenská ochrana nedostačuje. Okolo 23. záři přijede do Baku kavkazský ná- městník hr. Voroncov Daškov. Jeho příští ne- trpělivě očekává všechno obyvatelstvo, kterési přeje rychlého obnovení klidu. Škody, způsobené naftovému průmyslu, budou teprve zjištěny komisi, která začala svou práci dne 18. t. m. v Petrohradě a sestává z ministra financí jako předsedy, z bakinských naftových průmyslníků, z uhelných průmyslníků, z předslavitelů volžské paroplavby a vládníeh institucí.
Armén Peršan Voroncov Daškov Bak Šachmatinský Petrohrad
26 article
Silná vojenská posádka zůstane v Baku až do obnovení normálného pořádku a kromě tohc bude utvořena policie k ochraně průmyslových závodů. Podle zpráv, došlých do Petrohradu, bou- řemi bakinskými nejvíc utrpěly velké firmy armenské a z nich nejvíce Mantašev a Kaspijská společnost. Nobel vyhořel na 40 pet., značně utrpěl Rotšild, společnosti »Oleum« a »Lapšin« přišly o vše. Rotšildovi zůstal jediný naftový pozemek v Romanech. Nejméně utrpěly prů- mysly mající za majitele Angličany a musulmany. V Baku zřízen anglický konsulát. Ruské lodi objednány v Anglii? Z Londýna, 20. záři. »Daily Mail« ozna- muje prý z pramene dobře informovaného, ze mešká v Londýuě zástupce Ruska, aby s veli- kými loděnicemi vyjednával o vybudování no- vého ruského loďstva. Rusko chce zadati angli- ckým loděnicím stavbu lodí všeho druhu. Na stavbu lodl v Americe se nepomýšlí, poněvadž by tam náklad byl větší. Možná, že Rusko vy- půjčí si peníze na toto loďstvo v Anglii. Nepokoje v Zakavkazí. Z Tifiisu, 19. září. (Spb. Ag.) V Baku se vraždí dále. Všude v provincii jelizavetské pá- chají se loupeže, zejmena silnici do Agdámy. Po této silnici přibyl generál Takajšiti s voj- skem. Jistá tatarská četa byla pronásledována kozáky až do arměnského kláštera v provineii erivanské a tam obklíčena, až mohamedání při- kvapili a ji z obklíčení vyprostili. Ve prospěch dělnictva ruského. Z Magdeburku, 20. září. »Magdebur- ger Zeitung« oznamují z Pelrohiradu: Car- ským úkazem byl vyzvání minlistr vnitra, aby podal zákonnou os no vu,
Nobel Lapšin Angličan Takajšiti Bak Petrohrad Anglie Londýn Rusko Amerika Zakavkazí Magdeburk Magdebur Daily Maila Aga ger Zeitung