1
masthead
Dne 2. června 1900
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Číslo 150. Strana 3.
4
article
od sv. Kajetána v Praze; pak tichá mše sv. O 3. hod.
slavné nešpory, poutní kázání přednese dp. dr. Fra
František Doubrava, z řádu maltánského, pak litanie
s požehnáním V oktavu Božího Hodu v osm
hodin mše sv. s průvodem varhan, požehnání. O třetí
hodině odpolední pobožnost s průvodem varhan, po-
žehnání. V pondělí svatodušní (jakož i jiné
svátky a neděle) v 8 hodin mše sv., exhorta, pože-
hnání, v 10 hodin slavná mše sv., po ní hned ká-
zání, o 3. hod. o Božích Hodech slavné nešpory,
jindy litanie s požehnáním. Zakončí se pak poutní
slavnost o svátku Nejsv. Trojice chvalozpěvem »Tě,
Boha, chválíme« po slavné mši sv. V obyčejné všední
dny mezi rokem jest farní mše sv. s průvodem var-
han a s požehnáním vždy o 8. hod. Jiná mše svatá
bývá sloužena obyčejně o čtvrt na 8. hod. — Chrám
otevřen jest každodenně od 7—12 hod. a od 2—5
hodin.
svatý . Kajetán
doktor
Doubrava
Bož Hoda
bůh
Praha
svatý
5
article
Společná pouť z vikariátu královického
na sv. Horu. Duchovenstvo vikariátu královichého
usneslo se na loňské pastýřské poradě uspořádati
v r. 1900 na oslavu božského Vykupitele a k uctění
Rodičky Boží společnou pouť na sv. Horu. Pouť pod-
niknuta byla ve dnech 28. a 29. května a zdařila se
nad očekávání skvěle. Súčastnilo se jí na 900 pout-
níků Čechů i Němců. Zvláště potěšitelným byl veliký
počet mužů, mezi nimiž byli četní starostové obcí.
Z duchovenstva vikariátního súčastnilo se pouti 11
za vedení k. a. vikáře Frant. Bárty. Pouť tato byla
skvělou manifestací katolického smýšlení obyvatelstva
zdejšího vikariátu a přinesla zajisté, dík neunavné
horlivosti důstojných O0. Redemptoristů na sv. Hoře,
hojně užitku duchovního. Těžce loučili jsme se s mí-
stem, kde tolik radostí jsme zažili a při dojemných
slovech, která k nám na rozloučenou pronesena byla,
zarosilo se oko slzou, slzou tklivosti a v srdci všech
ozývalo se vroucí přání, aby zase brzy podobná spo-
lečná pouť podniknuta byla.
Hora
Čecho
Němec
František
Bárt
svatý . hoře
O 0
6
article
Sjezd českých terciářů sv. Františka
konati se bude na Velehradě dne 2. a 3. července
t. r. ve spojení s poutí Svatohostýnskou dne 4. a 5.
téhož měsíce. Účelem sjezdu tohoto, kterým tento na
mnoze neznámý řád vystupuje na veřejnost, jest
v první řadě, aby členové shlednouce řady své ve-
spolek se posílili, jiné povzbudili a dále porokovali
o povinnostech, které jim ukládá nynější palčivá
otázka sociální. Známo zajisté, že vyhýbají se né-
kteří sterciáři spolupůsobiti v různých pracech z pří-
lišné opatrnosti, ačkoliv s druhé strany nelze upříti,
že v řadách katolíků samých hledí se na III. řád
jako na instituci, která do dnešní napjaté doby na-
prosto se nehodí. Promluviti o těchto předsudcích
bude tedy úkolem sjezdu, o jehož programu zevrub-
nější zprávy podáme v některém čísle příštím, jakož
i vhodnou dobu odjezdu vlaku.
Rusko a katolíci. Mezi poutníky, kteří při-
jeli do Říma za příčinou svatořečení, bylo též dva
tisíce Poláků z Ruska. Po dlouhých ča-
sech objevilo se z nenáviděněho Ruska tolik pout-
níků ve věčném městě. Ruská vláda nečinila nej-
menších překážek v této věci, nýbrž ještě pod-
porovala toto hnutí. což jest zajisté pozoru-
hodným zjevem, který nám připadá jako rozhodný
obrat k lepšímu. Poutníky provázel msgr. Polulejon,
biskup kovenský.
František
Poutník
Velehrad
Rusko
Řím
7
article
Nový kostel v Miláně. Dnes vysvětí J. Em.
kardinál arcibiskup milánský nový kostel, zasvěcený
Spasiteli, jejž byl na své útraty dal postaviti. Bylo
ho nevyhnutelně potřebí pro nejlidnatější střed města.
Slavné služby Boží bude v něm konati zítra v ne-
děli světící biskup.
Hudba chrámová. V chrámu Páně sv. Cyrillaa
Methoděje v Karlíně provedena bude na Hod Boží svato-
dušní o půl 10. hod velikolepá mše z D-dur pro soli,
veliký (4— 8hlasý) smíšený sbor a varhany od věhlasného
skladatele Fr. Liszta. Mimo to: „Veni sete. Spiritus“ pro
3 damské hlasy a varhany a 8hlasé „Pange lingua“ od
O. Horníka, Offertorium „Confirma“ pro soprán a varhany
od G. Eggersa, „O salutaris hostia“ z C-dur pro mužské
hlasy od J. Knahla. Po mši: „Tebe v jitřních hodinách“
od J. L. Zvonaře. — V pondělí svatodušní: Mše z C-dur
č. 4 pro smíš. sbor capella od O. Horníka, „Pange lin-
gua“ z Didur od Ant. Förstera. Po mši „Otče náš“ z F-dur
od P. I. Čajkovského.
J em
Liszt
Spiritus
Confirma
G Eggersa
J Knahl
Zvonař
Förster
I Čajkovský
Milán
Karlín
Francie
Vit set
Páně svatý . Cyrillao Methoděj
boží svatý
Cdur
Pange lino
Fdur
8
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
*Sv. missie za ochrany bodáků. Asi 5
přívrženců zásad Wolfových v Damníkově, kteří na
neštěstí zasedají v obecním zastupitelství, usmyslili si
za každou cenu překaziti sv. missii, kterou Otcové
C. SS. R. od 12.—23. května v obci konati měli.
Hlavní, ale skrytí strůjcové odboje byli místní uči-
telové. Za tou příčineu podali k c. k. hejtmanství
v Lanškrouně ohražení a žádali zákaz této missie
pod záminkou, že za veřejný pokoj ručiti nemohou.
Mimo to zaslán byl farnímu úřadu od obecního za-
stupitelstva ferman, v němž hrubě vyzývali, aby mis-
sionáře odvolal. Toho terorismu se však farář nelekl
a ohradil se osobně u hejtmanství proti takovému
násilí s ujištěním, že se missie bezpodmínečně konati
bude, Ručí-li obecní zastupitelstvo za pořádek, když
navštíví naší obec socialista říšský poslanec Kiege-
watter a proti všemu řádu bouří, aneb do spolku
»Bund der Deutschen« v Damníkově zavítá z Lan-
škrouna štváčský advokát dr. Hartmann a nacionální
bouře provozuje, musí ručiti obecní zastupitelstvo
i tehdy za pokoj, přijdou-li pokojní služebníci církve,
aby kázali pokoj lidem dobré vůle. Nabízenou četni-
ckou asistenci p. hejtmanem farář s díky odmítl. Za
takových okolností přijeli dpp. missionáři do obce ve
vší tichosti a započali dílo své. Když však zaslechl
míštní četnický závodčí od protestujících vyhrůžky
proti dpp. missionářům, poslány do Damníkova čtyři
četníci, kteří v plné zbroji po dvě noci fary střehli,
třetího pak dne na na zakročení fvráře odvoláni byli.
Naši Wolfiáni měli ještě jednu záminku k bouření.
Wolfův
Kiege
doktor
Hartmann
Damníkov
Lanškroun
Lana
spolek » bund der Deutschen
9
article
Místní farář dal postaviti na místě, kde v rozboře-
ném farním chrámu Páně stál hlavní oltář, krásný
gotický kříž z hořického kamene většinou vlastním
nákladem. Kříž tento se měl za příležitosti sv. missie
posvětiti. Když však na kříž byl vyryt nápis:
»Missionskreuz«, způsobil tento nový nápis mezi Wol-
fiánskou cháskou takovou bouři, jako kdyby z čista
jasna do nich uhodil hrom, neboť ten nápis má pro
budoucí časy hlásati, že se tu konala sv. missie,
kterou vší mocí chtěli překaziti. Nicméně kříž tento
za účastenství vůkolního duchovenstva co nejslavněji
byl posvěcen. Lidu při sv. missii každým dnem při-
bývalo a missie měla výsledek ten nejskvělejší. Z oby-
vatelstva, které čítá sotva 2000 dusí, a za příčinou
výdělku mnoho jich mimo obec dlí, přistoupilo 1148
ke stolu Páně, mezi nimi většinou i ti z obecního
zastupitelstva, kteří svým podpisem proti missii prote-
stovali. Místní farář také hned prohlásil, že příštího
již roku bude se konati obnova. Jak tichý byl pří-
jezd dpp. missionářů do obce, tak velkolepý a slavný
byl odjezd. Zástupci obou zdejších spolků a veliký
dav obecného lidu se slzami v očích loučil se s dpp.
missionáři a na znamení vítězství odváželi si malými
dívkami jim darované kytice. Nourvalé chování proti
sv. missii v obci pohnulo jistou zbožnou rodinu
k tomu, že slíbila faráři během měsíce složiti 1000
korun na ten úmysl, aby se pořídila fundace pro ko-
nání sv. missií v Damníkově. Svůj pak zármutek
nad zdařenou sv. missií zapíjeli protivníci při láteření
na missionáře ze středy až do půl 4. hodiny ráno
svátku Nanebevstoupení Páně. Lid má ještě dobrý
základ náboženský, toliko třeba se vymaniti z tero-
rismu, jaký v obcích vždy provozuje hrstka Wolfiánů
listy otrávených pašů.
Kříž
Páně
Damníkov
Lido
10
article
Kleště. »Rad. Listy « ve své nevyzpytatelné
moudrosti, která hraničí však s pravým opakem, hází
faráře a žida do jednoho pytle a volá patheticky
»Oba, žid a farář, znázorňují ramena kleští svírajících
náš venkovský lid — klerikalismus tiskne jeho ducha,
židé ho vyssávají hmotně. A oba tyto živly žijí (!) při
tom spolu v přátelství a oběma to jde k duhu — na
naše (»Rad. Listů«? Pozn. red.) útraty.« Již z této
ukázky snadno lze poznati, jak »radikálně« zmíněný
list smýšlí o duchovenstvu a kterak rozumí své práci
vzdělavací mezi českým národem. Co platno takovému
soudnému listu uváděti na pamět, že katolická církev
jest zakladatelem vší vzdělanosti moderní, což se je-
vilo ve školství, neboť ona sluje právem jeho matkou.
Co platno mluviti o památkách stavitelských, malíř-
ských a jiných, k niž náboženství dalo podnět. Že
pravá vzdělanost nevylučuje náboženství, těžko pře-
svědčovati lidi, kteří neumějí ani katechismu a přece
chtějí býti výbornými theology. Že klerikalismus jest
radikálům nepřítelem podle Gambettova hesla: »Kle-
rikalismus — toť nepřítel,« také není se čemu diviti,
poněvadž něčeho nového dosud nevynalezli. Spokojují
se odpadky starých ošumělých frází. Terrorismus »Ra-
dikálních Listů« dlužno nazvati pravými kleštěmi,
které chtějí udržeti myslící lidi v porobě vlastní
strany.
Gambettův
11
article
Místní vojenský velitel pražský šl.
Glotz vyznamenal se opětně dle známého svého způ-
sobu jako již několikráte. Ve své zarputilosti proti
českému národu vyjádřil se ve čtvrtek večer k jistému
konduktorovi velice nepřístojně — že prý na českou
pakáž čeká u Národního divadla 5 vozů motoro-
vých — kdežto u nového německého divadla nikoli.
— Při nejmenším jest tato urážka z úst vysokého
vojenského hodnosty drzostí a českému obyvatelstvu
král. matičky Prahy musí se dostati od vojenské správy
povinného dostiučinění, aspoň jde li této správě o klidné
spolužití obou národností, o něž všechny české strany
politické vší silou se snaží. — Na počátku včerejší
schůze městské rady pražské přihlásil se
ke slovu p. cís. rada Schwarz a poukázal na zprávu
v denních listech, jež charakteristickou jest pro osobu
pro Prahu velmi důležitou a mající značný vliv na
veřejnost. Podobný případ nebyl by snad podivným,
v Praze však musí vzbuditi rozhořčení a rozčíiení.
Jedná se o aféru plukovníka Glotze, jenž veškerý
národ nazval »českou pakáží«. Týž pán již dříve měl
aféru na pražské dráze elektrické, nikterak důstojnou;
byla oznámena sborovému velitelství, a tímto sděleno,
že věc je vyřízena — neznámo však jakým způsobem.
Glotz
Schwarz
Praha
národní divadlo
12
article
Nyní opětně urazil veškeré občanstvo pražské a celý
národ český; považuji to za urážku velikou a prosím,
by zakročeno bylo v kruzích nejvyšších, aby česká
národnost chráněna byla před útoky členů nedotknu-
telné armády. — K této interpellaci připojil se pan
měst. rada dr. Baštýř, poukazuje k tomu, že represen-
tace města jest povinna učiniti vše, co v naději na
úspěch učiniti možno. Po té jednomyslně schválen byl
návrh, by ku sborovému velitelství odebral se pan
starosta a v záležitosti té co nejdůrazněji intervenoval;
mimo to aby byla podána důtklivá žádost říšskému
ministerstvu války, by dotyčný vojenský hodnostář
byl co nejdříve z Prahy vzdálen, by nedošlo k dalším
horším konsekvencím. — K těmto interpellacím při-
pojil se pan měst. rada Mellan, jenž vyslovil své po-
litování nad tímto případem, klada důraz na to, jak
lze pak od nižšího důstejnictva dožadovati se šetrného
a slušného chování k občanstvu, když hodnostáři před-
cházejí takovýmto příkladem. Navrhl telegrafickou
intervenci u ministerstva války a u předsedniatva
klubu poslanců českých.
* Rodinný zjev v katolickém životě.
doktor
Baštýř
Mellan
Praha
13
article
Stále se dovoláváme svépomoci a organisace, avšak
přece se ještě objevují podivné zjevy, na které dlužno
co nejrozhodněji poukázati beze všeho ohledu, poně-
vadž se nám jedná o to, aby již jedenkráte náš ve-
řejný život byl ozdravěn a postaven na pevné zá-
klady. Za příčinou úmrtí jistého majitele hotelu bylo
dáno úmrtní oznámení do židovského něme-
ckého pražského listu a do českého, jenž směru
tomu jest podoben. Nejkrásnější při tom jest, že
bratr zesnulého jest knězem, sestra jeho pak řehol-
nicí. Jsme přezvědčeni, že nestalo se to vinou těchto,
nýbrž zařízením pohřební společnosti, avšak bylo za-
jisté v zájmu příbuzných, aby proti podobnému je-
dnání se ohradili. Tento smutný zjev se opakuje
dosti zhusta mezi českými katolíky, kteří žádají sice,
aby jejich jediný list podporoval jejich zájmy a psal
o nich, kdykoli něco vykonají, avšak jedná-li
se o podporu listu, běží ihned do listů ná-
rodně i nábožensky bezbarvých. V té věci učiniti
nápravu, jest povinností každého stoupence našeho.
* Jak to máme pojmenovati. K vysvětlení
milerádi uveřejňujeme přípis předsedy českého odboru
zemědělské rady p. Heřmana Jandy nám právě za-
slaný: V článku s titulem tímto v č. 146 »Katol.
Heřman Janda
český odbor zemědělský rada p
14
article
Listů« ze dne 29. května t. r. otištěném viní se ze-
mědělská rada (čes. odbor), že zabraňuje kočovným
učitelům přednášeti ve spolcích katolických. Podepsané
předsednictvo českého odboru naproti tomu musí ur-
čitě prohlásiti, že při povolování přednášek nábožen-
ský ráz spolku nikdy nebyl příčinou k zamítnutí žá-
dosti. Ježto však přednášky hospodářské v zásadě
honorují se pouze ve spolcích rázu hospodářského,
musily as 3 žádosti spolků katolických (vesměs za
přednášky p. Jos. Dumka) odloženy býti proto, že
spolky ty nepřihlásily se mezi spolky hospodářské.
To činí se však i spolkům jiným (bez rázu nábožen-
ského), pakli dle stanov svých nenáležejí mezi hospo-
dářské. Kde hospodářský ráz spolku jest prokázán,
nečiní se nijaké závady. Český odber rady zemědělské
povoluje dokonce konání každoročních přednášek svého
kočovného učitele v seminářích katolických a t. d.,
takže nelze pochybovati, že v ohledu náboženském
vzdálen jest každého stranictví. (Pozn. redakce: Toto
vysvětlení nechť povzbudí naše příslušné spolky, aby
se přihlásily mezi spolky hospodářské, poněvadž potom
bez závady bude jim na jejich žádost povolen řečník
se strany zemědělské rady.)
L 10. Něco pro zasmání. »Freie deutsche
Schule« je také listem politickým. Jakými politickými
»pravdami« krmí své čtenářstvo, poznáváme z článku
Dumek
Frei
rada
L 10
15
article
»Das System«, který list ten nedávno přinesl, z něhož
vyjímáme toto: »Lehkověrní lidé se domnívají, že
potlačování němectví vzalo počátek za Badeniho, ale
to jest omyl; o tom pracuje se už dávno různými
prostředky: 1. V úřadech: dosazovali se čeští úřed-
níci. 2. Ve školách: zavedlo se klerikálně-
internacionální vychování. 3. V církvi: do-
sazováni čeští kněží. Čechům a Slovincům sta-
věly se školy o překot (), ustanovovali se profesoři,
kteří musili dělati slovníky, slepovaly se s obtíží slo-
vanské jazyky, překládaly se houfně německé knihy,
odchovávali se Čechům a Slovincům političtí vůd-
cové (Co ty vídeňské vlády všecko pro nás
udělaly!), Slovincům se daly vědecky sestavené
jazyky (), přeložené knihy, školy s učitely, ně-
mecké střední školy se rušily, utvořila se armáda
slovanských úředníků, jimiž se zaplavilo německé
území, na Moravě a v Čechách se počeštily semináře,
To všecko se dálo pod rouškou »rovnoprávnosti «,
Němci ztratili Krajinu, ztratili český sněm, ztratili
Lublaň a jiná města v Krajině (tedy napřed celou
zemi a potom města!), ztratili Prahu, Plzeň, Prostějov
— a Němci tomu všemu se nebránili, potřásajíce jen
hlavami: »Kam to takhle v Rakousku dojde!«—
Teď už scházelo jenom dosaditi ku vládě železnou
ruku, aby Němce docela rozdrtila, a tou měl býti
Badeni
Čecho
Slovinec
Němec
Morava
Čechy
Lublaň
Praha
Plzeň
Prostějov
Rakousko
das System
16
title
Badeni. Ale neosvědčil se a přišel Thun. A když ani
Baden
Thun