3
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
4
masthead
Dne 2. června 1900.
5
article
že uherským židům způsobuje mnoho zlosti pohled na
uherský znak se symbolem kříže. Uhry stojí jako
žádná druhá země pod panstvím židů a Judapešt jest
metropolí tohoto tak vlivuplného plemene. Pochybený
chauvinismus uvedl tuto křesťanskou zemi do područí
židovského a uherští liberálové, kteří předstírají nyní
své rozhořčení nad spáchanou klukovinou, jsou jenom
sami vinni, že židovstvo tam nyní vystupuje tak drze.
Mezitím, co liberalismus ve Vídni, kde vychoval
židovstvo na velikého a rozhodujícího činitele, jest
nyní konečně zlomen a povalen, těší se týž libera-
lismus v Budapešti ještě tomu nejlepšímu zdraví.
Uher
Vídeň
Budapešť
6
article
Jest ještě v čerstvé paměti, kterak manželské zákono-
dárství musilo býti zreformováno, aby vyhovovalo
vkusu židů. Právě Uhry děkují křesťanství za všecko,
za svou existenci i kulturu a i za svou slavnou mi-
nulost. A jestliže některá země zapomíná na takováto
dobrodiní, je šlape nohama a pojednou trhá niť, jež
ji spojuje se slavnou minulostí, opatřila si zajisté své
hrobaře v podobě židovstva. Židovstvo cítí se již tak
silným, že na troskách křesťanských Uher pozvolna
chce etablovati židovský stát. Horkokrevná židovská
studentská cháska učinila již počátek a dovolila si
malou obrodu starožitného znaku. Potřebujeť židovstvo
jiného symbolu nežli je kříž a přítomnost císařova na
universitě v Pešti zavdala jiný lepší podnět k tomu,
aby také vůdčí kruhy seznámila s plány budoucnosti.
Posl. prelát Molnar podal sice k ministru
kultu a vyučování ostrý dotaz, takže úřady dají si
také snad na tom záležetí, aby vypátraly pravé vin-
níky. Ale mnohem účinnějším býval by byl podle
našeho soudu dotaz, kterak hodlá ministr vyučování
zabrániti dalšímu požidovšťování peštské university,
kterou založil katolický kardinál Pazmany pro kato-
líky. Možná, že tato křížová záležitost bude pří-
činou, že katolický lid protře si konečně oči a ukáže
také svým nepřátelům zuby.
Uher
Posl
Molnar
Pešť
7
article
Stalo se tak již ve Vídni, proč by nestalo se
tak i v Pešti
Náběh k tomu již učiněn, a sice předvčerejší
schůzí universitních peštských posluchačů, kteří
jednomyslně v ní odsoudili svévolné poškození uher-
ských znakův.
Hned z počátku bylo slyšeti výkřiky: »Ži dé
to udělali, židé nenávidí kříž!« a pod.
Paridovich ohražoval se proti podezřívání
židů, poněvadž ve schůzí jsou jako un. resluchači
a vyznání má býti věcí vedlejší. (Volání: »Oho !?)
Na to dosáhla bouře vrcholu. Studenti tloukli ho-
lemi do lavic, bubnovali pěstěmi, dupali a hlučeli
tak, že nemohl Davidovich dále mluviti. Schůze byla
na několik minut přerušena. Po opětném zahájení
ujal se slova Ferdinand Bernolák, který odsu-
zoval potupu sv. kříže z katolického stanoviska.
Universita byla založena jako katolický ústav. Pa-
chatelé atentátu dopustili se několikanásobného zlo-
činu, za který musí býti dána satis-
fakce tím, že v každé učební síni bude
sv. kříž vyvěšen. Ondřej Kétly pravil, že
tomuto přání mělo by býti vyhověno, poněvadž
snad ještě není v Uhrách hanbou býti katolíkem a
ctíti odznaky uherské koruny. Na to přijata navržená
resoluce a vyslovena žádost, aby kříže byly opět na
znaky opatřeny a aby byl kříž do každé učební
síně dán. Za zpěvu papežské hymny a Kossuthovy
písně schůze universitních posluchačů skon čena.
Včera večer vyslýcháni byli za příčinou zkomo-
lení uherských znaků sochaři Ladislav Verö a Ney,
konfrontováni se ženami, jež čistily chodby peštské
university. Ženy prohlásily pak, že oba sochaři ne-
jsou totožní s oněmi dvěma mladíky, které ženy
prohlásily za pachatele jak ohavného, tak zločin-
ného skutku.
Bernolák
svatý . kříž
Ondřej Kétnout
Kossuthův
Ladislav Verö
Ney
Vídeň
Pešť
Uhry
8
article
Starorusínská strana konala včera ve Lvově
silně návštívenou schůzi, ve kteréž bylo usneseno,
aby vládě byl podán pamětní spis, ve kterémž byly
by vyloženy smutné poměry v Haliči a trudné po-
stavení rusínského národa v Rakousku. Dále bylo
usneseno, aby do protokolu zanešen byl protest proti
výroku, jejž pronesl vůči císaři při delegačním
cerklu v Pešti posl. Vachňanin, že poměry v Haliči
jsou uspokojivé. Konečně bylo usneseno, aby vzhle-
dem k pravděpodobným novým volbám do říšské
rady jmenováni byli ve všech volebních krajích ru-
sínských důvěrníci, jejichž úlohou bude, pečovati
o volbu rusínských vlastenců do říšské rady a se
vší rozhodností vystoupiti proti polským kandidátům.
Císař Vilém přijede prý do Vídně přecea
sice dne 18. srpna, by osobně blahopřál císaři Fran-
tišku Josefovi k jeho narozeninám.
Nové sněmovní volby v Italii, o kterých
jsme zmínili se již včera, budou podle všeho nad míru
živé, ačkoliv je vláda položila na neděli Svatodušní,
kterou každý katolík věnovati chce svým povinným
úkonům náboženským. Dosavadní sněmovna zasedala
pouze tři lota, ale zakusila mnoho víru a bouřlivých
výstupů, Hlavním jejich pramenem byl nešťastný den
1. března 1896, v němž král habešský Menelik tak-
řka úplně zničil tři italské brigády u Aduy. Koloni-
ální politika tehdejšího kabinetu Crispiho utrpěla tím
takovou ránu, že toto ministerstvo bylo nuceno od-
stoupiti. Protože však jeho strana zůstala i po tom
dosti pilna, nezbylo předsedovi nového ministerstva
markýzi di Rudinimu nic jiného, než aby ji v březnu
r. 1898 rozpustil. Ale o volbách na to vypsaných
rozmohl se radikalismus, socialismus a irredentismus,
kterýž měl za následek také rozpuštění této sněmovny.
Vilém
Fran
Josef
Aduo
Kolon
Crispi
Rudini
Lvov
Halič
Rakousko
Pešť
Vídeň
9
article
O tom, jak dopadoou nedělní volby, vyslovili jsme
svou domněnku již včera. Nynější předseda minister-
stva generál Pelloux namáhá se sice, aby připoutal
k sobě a své známé politice veřejné mínění v Italii,
ale jest více než oprávněno předpokládání, že ve svých
výpočtech a nadějích se zklame. Zrovna tak jako
v Rakousku nenadejde kýžený mír dříve, dokud ne-
bude vyhověno oprávněným a spravedlivým požadav-
kům českého národa, zrovna tak nebudou ozdraveny
vnitřní politické poměry v Italii, dokud odčiněn ne-
bude těžký a násilný zločin, kteréhož r. 1871 dopu-
stila se na sv. Stolici.
Ke sporu o norvéžské konsuláty. Když
norské oddělení státní rady ve Štokholmu projevilo
dne 29. m. m. ochotu, že spolupodepíše odepření
sankce zákonu, týkajícího se daně na samostatné nor-
véžské konsuláty, diktoval korunní princ-vladař do
protokolu následující prohlášení: Dávám své svolení,
aby jak tento protokol, tak i onen o schůzi státní
rady ze dne 26. t. m. byl sněmovně zaslán, ale vý-
slovně podotýkám, že státní rada, jestliže jsem se dle
ústavy na něčem ustanovil, jest povinna spolupode-
psati protokoly, vedené ve státní radě. Od tohoto do-
datku zrazovalo norvážské oddělení státní rady vla-
daře co nejrozhodněji, a prohlásilo, že s obsahem jeho
nesouhlasí. Ježto osoba králova je posvátna, musí státi
vedle každého projevu odpovědný rádce.
Turecko - rumunsko - srbské rozmíšky.
Pelloux
svatý . Stolica
Rakousko
Turecko
10
article
Porta používá od včerejška proti Rumunsku a Srb-
sku differenčních cel, aniž dříve zástunce těchto
státův uvědomila o tomto opatření. Rumunský vy-
slanec Ghika učinil z té příčiny na Portě a v Yil-
dilském paláci již potřebné kroky. Srbský vyslanec
Mijatovič učiní je co nevidět. Přes to uveřejnily vče-
rejší turecké listy differenční tarif, kteréhož budoucně
užíváno bude proti všem balkánským státům.
Povstání Boxerů v Číně. Všechen politický
svět obrací své zraky do Číny, kde povstáním Bo-
xerů vznikly nyní poměry nad míru nebezpečné.
Sekta Boxerův byla založena v květnu m. r. od ná-
čelníka lupičů, a přezvala se na konec »pěstí vlaste-
nectví a míru«. Odtud i její nynější, od Evropanů
jim přidělené jméno, neboť »boxer« znamená muže
pěstí zápasícího. Hrne se k nim hojně lidu, nebot
mu namlouvají, že boxerové stávají se různými obřady
a zaříkáváním nezranitelnými, takže prý třebas jen
pouhou pěstí dovedou odrážeti dělové koule. Z po-
čátku pronásledovali boxerové pouze katotíky, ale
později jali se pronásledovati také protestanty a všecky
cizince vůbec. Není žádné pochybnosti, že přívržencům
tajného, vše cizí nenávidícího spolku bylo silnou pod-
porou rozdělení Číny a vnikání »cizích ďáblů« do
země, kteří všude započali vyměřovati železniční trati
a koleje. Vztek Boxerův obrátil se, když přiblížili se
k Pekingu, jejž vážně zdáli se ohrožovati, nejprve
proti francouzkým a belgickým, při stavbě železnice
z Pekingu do Kankau zaměstnaným inženýrům
Port
Srb
Evropan
Rumunsko
Yil
Čína
Peking
Kankau
Boxer
11
article
Těmto nezbylo, nežli se svými rodinami uprchnouti
načež byli obklíčeni od Boxerů v Čang sin-tienu, le-
žícím 15 km. na jihozápad od západní brány hlav-
ního čínského města a šťastně zachráněni byli jen
statečným a odhodlaným činem vojska německo-
francouzského. Zatím konají, jak již včera jsme
uvedli, cizí mocnosti všecky přípravy pro ochranu ci-
zinců v Číně. Neméně než jedenáct válečných ko-
rábů, mezi nimi sedm ruských, kotví juž v zálivu
v Tsientsinu, spojeném drahou s Pekingem, vzdáleným
125 km, Také loď »Zenta«, patřící k válečnému lod-
stvu rakousko-uherskému, odplula již k Taku, vzdále-
nému od města Tsienisinu, čítajícího přes milion oby-
vatelů, 50 km. Rusko, jež podle všeho chce převzíti
vedení celé akce, vyslalo z Port Arturu, kde má
více než 2000 mužů, oddělení vojska, jemuž dle vče-
rejší zprávy nechtějí úřady v Taku povoliti průchod
tamními tvrzemi. Bude-li Rusko donuceno, zjednati si
tento průchod násilím, nadejdou snad nedohledné zá-
pletky v Číně. Jest ostatně bez toho sotva pochybno,
že zakročení evropských vojsk zvětší jen povstání Bo-
xerův. Ale povstání to mohlo by snadno státi se ne-
bezpečným i dynastii, kdyby císařovna-vladařka, ač-
koliv je dobře známa její nenávist k cizincům, chtěla
snad povstání Boxerův potlačiti pomocí cizích vojsk.
Čína
Peking
Zenta
Tsienisin
Rusko
Port Artur
Čang sinus
spojený dráha
km
Boxerův
12
article
Vydaný edikt, který trestem smrti vyhrožuje každému,
kdo by vstoupil do sekty Boxerův, zabrání takovémuto
podezření asi sotva. Věci mají se patrně nyní hůře
nežli v říjnu 1898, kdy za příčinou sesazení císaře
Kwangsu rovněž tak ráznou jako ctižádostivou císa-
řovnou-vdovou cizinci byli namnoze na svém životě
ohrožováni. Tenkráte přitáhlo 30 německých, 25 an-
glických a 36 ruských námořních vojáků se 2 děly
a 30 kozáky na ochranu svých vyslanectev do P -
kingu a klid vrátil se pak zase ihned. Poslední zprávy
oznamují, že včera odpoledne odtáhli z Tsientsinu an-
gličtí, američtí, italští, japanští, francouzští a ruští vo-
jáci, počtem 22 důstojníci a 334 muži, do Pekingu.
Když ruští vojáci blížili se k tamním tvrzím, jali se
Číňané na ně stříleti, načež Rusové odtáhli. Později
se ukázalo, že palba Číňanů neplatila Rusům, nýbrž
že mandarini dali stříleti jen na pozdrav blížících se
válečných lodí.
Číňan
Rus
Peking
13
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Církevní slavnost. Dnes koná se památka
sv. Erazima, který byl za císaře Diokleciána biskupem
v Syrii a vytrpěl mučenickou smrt ve Formii v Kam-
panii. Má se za to, že tělo jeho později přeneseno do
Gaety. Náleží ke 14 pomocníkům v nouzi a vzývá
se zvláště v nemocech dobytčích, dále břišních a při
porodu. Zároveň se slaví památka sv. Margellinaa
Petra, jakož i sv. mučeníků Fotina a soudruhů
roku 177 za císaře Marka Aurelia podstoupili smrt
Dnešního dne jest svatvečer svatodušních svátkůa
dlužno zachovati církevně předepsaný půst.
Zprávy římské. Minulé soboty sestoupil sv.
Otec do basiliky sv. Petra, aby tam přijal poutníky
francouzské, portugalské, terciáře sv. Františka, ně-
mecké, sicilské, sardinské, broocklinské, z Majorky,
Cařihradu, Nizozemí a odjinud, dohromady přes třicet
tisíc; mezi nimi bylo hojně biskupů. Mezi jinými byl
představen sv. Otci též vyslanec francouzský u Vati-
kánu Nisard, továrník Lev Harmel a vévoda de la
Salle. Za audience zpívali poutníci zbožné písně. —
Dne 29. května přijal sv. Otec v soukromé audienci
J. Em. kardinála Cyriaka Sanchu y Hervas, patri-
archu západní Indie a arcibiskupa toledského, dále
i jiné četné biskupy, kteří byli zavítali do Říma za
příčinou svatořečení. V posledních dnech byl u audi-
ence mons. z Hornsteinů, arcibiskup bukurešťský,
který podal sv. Otci list krále Karla, v němž skládal
svůj hold náměstku Kristovu. Arcibiskup podal zá-
roveň svatopetrský haléř sebraný v jeho missijních
krajinách. Z různých krajin přibylo opět do Říma
hojně poutníků.
Erazim
Margellinaa
Petro
Aurelio
svatý . František
Harmel
jít le Salla
J em
Cyriak
Hervas
Karel
Kristův
Sýrie
Formia v Kama
Gaeta
Cařihrad
Nizozemí
Indie
Řím
Hornstein
audi
14
article
Biřmování ve Vatikáně. Dne 21. května
udělil sv. Otec třem svým příbuzným sv. biřmování, totiž
Jáchymu, nar. v Carpinetu roku 1894 a jeho sestře
Marii, dítkám hrab. Ludvíka Pecciho a Viktorie roz.
Zaccheove, a 10leté Bedřišce, dceři hrab. Michala
Moroniho a Marie roz. Pecci, neteře sv. Otce. Jeho
Eminencí kardinál Ciasca přisluhoval posvátnému
úkonu. Po obřadech odebrali se pak všichni do sou-
kromé knihovny sv. Otce, kde jim týž odevzdal draho
cennou památku, srdečně s každým promlouvaje.
Biřmování v Praze. Včera konal J. kníž. Mil.
ndp. arcibiskup Lev svob. pán Skrbenský svaté
biřmování v kostele P. Marie před Týnem, kde jej
uvítal farář msgr. dr. Knobloch. Jeho Excellenci pro-
vázeli vsdp. Hernsteiner, dr. Doubrava, Manlik, dále
msgr. Wünsch a ceremonář Pícha. Biřmovanců muž-
ského pohlaví bylo 404, ženského 555, dohromady
960. Biřmování trvalo od 4—7 hod. odpol. Účast-
nili se dítky škol Starého města, Buben a Holešovic
a j. Dnešního dne se v biřmování pokračuje.
Světící biskup v Poznani, dr. Likowski,
vrátil se z římské pouti, aby se ujal opět řízení die-
cése, kterou doposud vedl za nemoci arcibiskupa dra.
Stablewského. Dr. Likowski dobyl si též jména na
poli vědeckém. Narodil se 21. prosince 1836, na
kněze byl posvěcen 21. prosince 1861, 1. května
1887 pak na biskupa.
Jáchym
Marie
Pecci
Viktoria roz
Bedřiška
Michalus Moroni
Peck
Ciasca
svatý . Otka
Skrbenský
doktor
Knobloch
Manlik
Wünsch
Pícha
Likowski
Vatikán
Praha
Bubno
Holešovice
Poznaň
škola Starý město
15
article
Nové děkanství. Přípisem nejd. bisk. ordina-
riátu v Litoměřicích po úchvale ministerstva kultu byla
povýšena fara v Jablonném na děkanství.
Osobní věstník duchovenský z diecése
budějovické. Jmenováni byli dpp.: Josef Lejčar,
zám. sídelní kaplan ve Varvažově, farářem v Ko-
stelci; Jan Šimon, I. kaplan v Protivíně, farářem
v Prostiboři; Karel Linhart, výp. kaplan v Tře-
boni, kaplanem v Písku. — Zemřel dp. P. Antonín
Kvapil, saekularisovaný kněz řádu Servitů, kněz die-
cése budějovické.
Vyobcování z církve. Ordinariátní list arci-
diecése vídeňské uveřejňuje suspensi Karla Erharta
z N. Městce v Čechách rodilého, posvěceného na
kněze 25. července 1896, poněvadž neodvolal přes
několikeré vyzvání svého oznámení, že přestoupil ke
starokatolíkům.
V kapli sv. Kříže byla včera konána mše
svatá za četného účastenství lidu ve skvostných, dobře
zachovaných paramentech a nádherném kalichu, což
vše jest majetkem kaple. Oltář byl posvěcen r. 1871
zesnulým kardinálem Schwarzenbergem. Dnes koná se
tam opět mše sv. o 7. hod. ranní.
Poutní slavnost ve farním chrámu Páně
u sv. Ducha v Praze koná se budoucí neděli
s tímto pořádkem: v sobotu o 3. hod. slavné ne-
špory. V neděli v 8 hodin mše sv., exhorta, pože-
hnání, v 10 hodin slavnostní mše sv., poutní kázání
jež konati bude vdp. P. Karel Nováček, missionář
Lejčar
Jan Šimon
Linhart
P Kvapil
Erhart
Kříž
Schwarzenberg
P Nováček
Litoměřice
Jablonné
Varvažov
ko
Protivín
Prostiboř
Písek
Městec
Čechy
Praha
svatý