7t»

Vycháu hiždý dea pln« ▼ neděli a svátek. Frfdpliei se v administraci «rni nllo* eia. 1 ПОЯ-II.

DOPISY f ranko váné va pSdtyonaé pHjlM% '

▼ Ostrovní ulici i. 1Ш H. . Rukopisův nevracíme a nepodepianýck nedbáme REKLAMACE neinpečetáné poiýlány bodtei ne Iran- kovány. Inieráty počítáme co n^JlernijL

z • d. si le c m V

y Prúci polten: ... — si. 90 kr. I 1 il. кб kr.

Jednotlivá čísla po 4 kŕ. Zs donálenl do doma měsíčné 10 kr.

Cteio 57.

\ Praze, r sobmtu 4ne IO. března INNÍI

Rorník XT.

Utiskování Němců v Rakousku. —к. V té tèi téměř chvíli, kdy zahájeno bylo roieáfylé přelíčení se socialisty před zemským soudem ve Vídni, odehrála se ten též velùii pohořeli vá demonstrace nime- •kých studentů za' příčinou úmrtí Wagne- rova. Stanovisko naše v národních půtkách |е známo. My ex professo všemožně jim se rjhýbáme a bez povšimnutí necháváme obyčejné pouliční, aneb hospodské výtržnosti itudentů vůbec at německých neb českých, řídíce se dle pravidla, že mladá krev ráda ie vybouří a že tudíž není třeba na velkou ráhu bráti některé výstřelky mladistvých po- rsh. Jinak ovsem jeví se demonstraee stu- lentské v dobách našich národně rozechvělých, znamená-li se, že studující mládež ja- tožto nástroj zneužívá se od politických agi- átorů, či jinak fakciosův, kteříž co sami i jistých příčin v žádném shromáždění aniž ia sněmé, aniž ve svých fakciosních orgá- lech říci si netroufají, studenty svádějí t nočním pitkám, pouličním výtržnostem a im do úst kladou a stále našeptávají vele irádné a při nejmenším nevlastenecké řeči. Vůdcové fakciosův, (a mezi nimi známá Excellence), kteříž, jak zuámo, nemívají ve ivyku, veselili se při »heuriger,* nýbrž »dobrou míro* starším vínem si připravují, ča- lem dle přísloví »in vino veritas* prozrazují >e se svými fakciosními, či po česku revolučními zámysly. Dokud říše evropské na lolidních sloupech stály, kteréž jim krestan- iké instituce byly zbudovaly, dotud student- iké noční pitky a výtržnosti sebe horší veřejnému pokoji ani dost málo nebyly nebezpečny.

Studenti se vybouřili a za pět či deset let stali se z nich filistrové, loyální ibčané a snad i šošáci : dnes však, kdy ikoro všecky říše evropské nejen politicky, kle i sociálně a řekněme i mravně jsou podryty a kdy každý upřímný vlastenec akřka chvěje se v ustavičné bázni a neji itoté příštích věcí, jakých totiž útoků na »lávy panující a jakých sociálních převratův zítřejší den přinese, dnes pravíme podobné itadentské zábavy (!) nesmí se za nevinné létské hry považovat! a to tím méně, spa- tujeme-li mezi studenty jakožto agitátory nnže vědy, jich totiž professory a tak zvané růdce velikých politických stran. O student- itvu vůbec kulturní historik dnes vydati nosí svědectví méně chvalné a my tuto po- lékud s potržením konstatujeme, že naše : e s k é studentstvo dosud neuposlechlo ivůdných hlasův jisté svobodomyslné strany » nás, kteráž jeho к politickým demon- itraeím svým časem chtěla zneužívali : co tle o studentstvu německém především ze lousedního Německa a potom i Rakouska se iroslýchá, musí zajisté každého upřímného rlastence a přítele mladistvého dorostu občanského nemálo znepokojovali a zarmuco- rati. Skoro všecky noviny ve svété nedávno i nemalým úžasem přinášely zprávy o ustavičných pranicích studentů na universitách těmeckých, kteréž pranice vlastně vražděním r soubojích nazývali lze.

čením a s druhé strany politické a časem vlastizrádné demonstrace u přítomnosti pánů profesorů a tak zvaných vůdcův lidu smutnými jsou doklady těch kulturních snah a té védy, (?) jaká teď na universitách se pé- stuje. „Němectví“, »německá kultura*, »německé vymoženosti*, »německá véda*, »německá řeč* a Bůh ví, co všecko ještě německého, snad i to magdeburské zelí a michlova né- na spodě se sejde, ozývají se výkřiky bolestí a to ve všech židovských a liberálních listech o utlačování Němců, — tak, abychom z přemnohých jiných nejnovějšího dokladu uvedly : několik střeštěnců mezi sedmihradskými Sasíky za příčinou posledních debat o reformě středních škol v Budíně, zaslalo podobný výkřik bolesti berlínskému Šulfrainu o utlačování Němců sedmihradskými Rumuny a Maďary. V Sedmihradsku žije totiž mezi 1,332 G00 Rumuny a 652.000 Maďary asi 225.000 ně meckých kolonistů. Excellenc Stremayer založila v Černovicích německou universitu jakožto stanici „německé* kultury na rakouském východě. Toto semeniště německé kul tury zdá se, že nese již své ovoce. Odtud totiž ozývají se též časté nářky do Berlína. Katolická „Germanie*, (my tuto schválně důraz klademe na jméno katolická) v Berlíně velmi přísně posuzuje německé své spolu- krajany a to národní liberály, kteříž svými pověstnými sympathiemi rakouské fakciosy к demonstracím povzbuzují a krušení veřejného pokoje svádějí.

„Titíž liberálové, praví doslovně, kteříž doma právo nenáviděných minorit (Poláků a katolíků) nohama tlapou; kteříž pekelnou radost z toho měli, když celé zástupy kněží, řeholníků a řeholnic svým spolupůsobením v pověstných květnových zákonech vyhánět pomohli ; kteříž nemohou dočekat! se toho oka mžiku, kdy 3 miliony katolických Poláků, jimžto při každé korunovaci pruský král národní a zemská práva slavnou přísahou stvrzuje, na dobro bude poněmčeno a kdy poslední Dán v anektovaném Schleswig Hol- štýnsku bude vyhuben; kteříž i dnes ještě rádi vidí, vede li četník kněze pro zaopatřování nemocných do vězení a kteříž tisícům kněží svým spolupůsobením při zákonech květnových od kardinála Ledochovského po čínaje až к poslednímu kaplanu a řeholnici chléb vezdejší ano i vlast odňali; titíž liberálové s catonskými škraboškami dnes mají tolik drzosti, podněcováním rakouských fakciosův nesnáze činili řfši Habsburkův, s kte roužto Německo v upřímném přátelství žije Se směšným pathosem tito „kul- turwachtři* klábosí o »ohrožování 7001 eté německé kultury v Sedmihradsku.* Kéž by tito trubači (Trommler) něm. Schulver- einu v Berlíně, —píše katolická »Germa- nia* dále — místo, aby studenty a S jedné strany ustavičné pitky, pouliční nerozvážné Němce ku zřejmé re- výtržnosti a časté duelly s osudným zákon-ibelii v Rakousku povzbuzovali, mecká noční čepička rakouskými Slovany jehožto přičiněním berlínský Schulverein ja jsou ohroženy ! Se všech stran, kde jen tucet ; kouši resoluci ve prospěch utlačovaných ra- némeckých fakciosův kdes na ulici neb v ho- 1 L ЖТ1~

raději zametali své vlastní adorna 3 milionům katolický Polákův jen tolik práv vydobyli, co.jich v Sedmihradsku má 300.000 Némeů! Každý poctivý Němee sopovržením musí odvrátili se od'téchto našich rozených pruských .kulturpaukrů*, načež »Germanie* levity čte »kulturpaukrovi* Gneistovi, koňských Němců navrhoval. Nechť pánové Gneist, von Bunsen et comp, rakouským Němcům nevtírají se jakožto osvoboditelé! — Tolik katolická Germanie a bezpochyby, že naše „Nár. Listy* co nejdříve přinesou obrněný článek proti všem klerikálům, jimžto čeští poslanci hlasováním pro školní novelu se zaprodávají a že opět a opět dožebrávati se budou pomoci Herbstův, Schmeykalův a vůbec všech jiných odpovědných nepřátel jména českého.

Paběrky. —k.— Již před čtyřmi roky т lieta nažem těžce toaženo bylo hrubého znesvěcováoi kostelů ve Víóni, leč od té doby nejenom, že nic se ne- směnilo, ale epiše ihoriilo. Vyvolený národ nemá dosti na rqjdišti bareovnim, na divadlech, kavtrnteb, na tandlmarku, ale vniká jii i do katolických chrámů, kamž uvádí své zpěvačky, aby pobavil ее posloucháním trilků a zpěváckých skoků. Videůeká „Tribüne* ostře kárá tento semitický zlořád, — laik tedy odsuzuje tnto nesluinoat, — kdežto kruhy kompetentní, jimžto bdlti jest nad zpěvy bohoslužebnými, hříšně o tom mlčí. Nedávno zpívala koncertní árii ve dvorním chrámu sv. Augustina slečna Sára Gntmann apotom zase Rebeka Gutmann a prostory chrámové naplnily se křivými nosy. Zády к oltáři, kdež Nejsvětějšl uloženo jest, obráceni „Unsere Lent* zevlovali na kůr, odkud Gottes Wunder epes rares Sára a Rebeka trilky dolů na blavy židů sypaly. Židáčkům brálo to ve všech žilkách, zvedali noby, tleskali rukama ve svatyni, odkud by byl Kristus Pán rouhače důtkami vyhnal. Až podaří se rabbimu Jellinkovi a Bloehovi dra. Rohlinge ukřižovali a bude-li se za duši jeho v kostele sv. Augustina requiem zplvati, bude snad rabbi Jelliuek bezpochyby zpivati solo „Dies irae* a dr. Bloch solo v Offertorium. —A to se děje r katolické Vidní vedle přísloví, že pod svieuem bývá tma! —

Jiný obrázek z Vidně. Kdežto Unsere Leut volného přístupu máji do katolických chrámů, zavírají se chrámy katolickým Čechům. V lěcbto dnech navštívil redakci naši katolický misionář s Vidně, kterýž slovy žalostně výmluvnými líčil úžasnou duchovni bídu vídeňských Čecbú. Téhož misionáře představený, rodilý Tyrolan, chodil od Kaifáše k Anášovi, a od Anáše к Pilátovi, prosil a zapřísahal, aby v jistých třídách hlavního města, kdež mnoho pracujícího, ěeského lidu se zdržuje, časem v neděli chrámy byly otevřeny prahy k českým kázáním a křasfanským cvičením, kuráž on se svými podřízenými kněžlai Geboten byl konati, avšak všude b>l odmršti n Ba, co při tom nejbolestnčjii, še ve Vídni v duchovni správě dosti rodilých Čeehů, vlastně Moravanů jest a ie ani tito nad tvými rodáky smilovati se nechtl, bezpochyby z bázně před fakciósy. Tak ku př. v cihelnách hned za Vídni ve farni osadě Inzersdorfské, kdež na 10.000 ěeských dělníků praooje, farář i kaplan rodili jsou Hanáci a stydl se za svou vlastni krev. Zmíněný misionář nemůie český pracující lid dosti si vynachváliti, kterak prý za každou sebe menši duchovni slnšbičkn vroucně děkuji.

Přiklekuou-li do zpovědnice, prosí především lámanou němčinou : „Bitť schön nm Eatsehul- digung, kann in nichts oder wenig deutsch* — zrovna jako by považoval za hřích, ia Bůh dal mu z české matky zrodit! se. A promluvi-li naň kněz česky, tu tekou mu z oči slze vděčnosti, český lid ve Vídni má již od dávnu, jskoi v listu našem asi před čtvrt rokem šíře bylo doloiLuo, milosrdného Samaritánu v řeholi 00. R a d e m p t o r i s t ů v, ale cui jest jediný kostel na takové množství čeahů v« městě světovém roztroušených. I ndp. vojenského biskupa Gruschu češti vojínové chválí, ia česky к nim mluví i je vyzývá, aby česky mlu* viti se nestyděli. I bude ten Pastýř nabeský jednon přísně soudit ty pastýře, kteříž z nechuti neb pohodli české duše nechali hynouti. Pověstnému odpadlíka P. Hyaciuthu Loyso- novi daří se v Marseille dosti zle. Letos totii umínil si v jakési restaurační místnosti mluviti o odděleni státu od Církve. I sešlo za mnoho mužské, ale ještě vlče ženské pleti, kteráž, sotva ie Loyson počal mluviti, vždycky pekelný rámus spustila. „A teď já obci mit slove," vřeštěla jedna přes druhou Jakási občanka Minka, kteráž souzena byla pro anarchické rejdy, počínala si nejvýstředněji. Loyson ji zu- křikoval slovy: „Jsem zvyklý zdvořilým býti к ženám a shovívavý к bláznům * — Sotva že to vyřkl, strhl se děsný hřmot: .Ten s od­ padlíkem, nazpět do kláštera a ničemou,* řvalo publikum. Našei zase Loyson soužil se je pře- řvati : .Ty jste revolucionárky, megery ... .* dále nemohl. Ukřičen sklesl na židli a bylo pe nábožné schůsi.

FEUILLETON.

Z říšské rady. (Sněmovna poslanců. — Schůze 279.) К protokolu předešlé schůse ujímá se slova posi. dr. Sturm a pravi: Rokujeme o nejdůle- iitějíí části státního rozpočtu, o nejdůlešitějilm odvětvi státní správy, o středních školách. Те včerejší schůsi přihlásilo se přes 30 řečníků o slovo, ale většina skončila debatu, sotva ie promluvili dva řečnici. Nalezla prostředek, kterým zamezila menšině jedinou cestu, již ji jednací řád po nkoněenl debaty vyhraiuje. Neprosíme dnes o opětné zahájeni debaty, konstatujeme toliko, že spácháno na nás násil! n ohra- žnjeme se в rozhorlením proti takovému jednáni, které menšinu úplně umlčuje. (Výherně! Výborně ! v levo.) Prohlašujeme, Že tímto jednáním povalujeme se na dále zbaveni všech ohledů

O spiritismu. (P. d. .č.*) Že spiritismus nejen na Krkonoších své •ejdy provádí, nýbrž i v jiných krajinách ěe-‘,ve prospěch dobré věci. abys _ se se vší pílí ikých se zahnízduje, aspoň zahnízdili se chce,1 a upřímností sám přesvědčil napřed a pak omu na důkaz předkládám dva dopisy vzdě-'jiné osvěcoval. Nemysli, že je to šejdířství, aného člověka s Prahy, které týž svým to se sám přesvědčíš od lidí, které znáš a iřátelůra na venkově zaslal, chtěje je získali žádný ani neví z nich, jak by klamal potom [>ro tu »norou víru*.' jtak klamat se nedá. (Ponechali pro zvláštnost I. ! původní znění dopbu. R.) Rozmilý bratranče! \ Doma Ti to nedovolí, ale dělej to tajně Tentokrát nechci nic na Tobě, nýbrž 8 lidmi ve své světnici aneb někde, kde je :hci Ti zjevili věci, jež Tě uvedou do ta emné říše nového náboženství, jež už mi- iony (?) lidstva podmanilo. Budeš se smát, ile budeš-li upřímným zvážníš brzy, a budeš ■lovékem jiným, vznešeným a budeš sám roz- všechny strašidla a všechno, co žádný filosof lirovatelem té nové krásné víry, jež není ani " _ tatolická ani jiná. Jest to spiritismus lili víra v duchy. V nejbližší době, >udeé-li se řídili tímto psaním, budeš miti jj. Nemysli, že něco lžu aneb že se dám kla- i»lno důkazů, že zde není žádný klam a že iato víra musí býti pravá Víš, že jsem roa- rážným a viř, že mne nikdo neoklame. (?) Casnul bys, kdybys byl v takových spolcích jako já, a až poněkud pokročíte u Vis _vr>,írf r těchto zajímavých pokusech Až budeš u.».»* л nm u/iľk mí tTzah^m Грак j ak И»* důkaiy v níkoů. ji n 4 К , to ui u miti. Nášledúje podrobný popiš, kterak cituji se duchové.

Líbám atd.

Je to báječné, zdá se ti to nesmyslem všechno dohromady, ale krok za krokem budeš přesvědčen o vznešené té filosofii. Jako vznešená nauka Kristova tak i tato bude pronásledována a je od katolického kněžstva, které se podle ní jeví býti zbytečným! Prosím tě místnost příhodná. Neustaň, zkoumej sám, přesvědčíš se. koupíš si filosofické knihy a ti lidé, kteří toho účastni budou, blahořečiti budou Tobé, žes to zavedl. Tím vysvětlíš nerozluštil, sám rozřešíš. Až se bude stůl točit, piš mi aneb pošli peníze asi 3 zi a já ti koupím jednu krásnou knihu a pošlu Ti mat. Byl jsem kolikrát ve mnohých společnostech, kde jsem viděl skoro zázraky a nevěra má musela ustoupit. Jsou miliony spiritistů ve všech zemích, sta časopisů špiritistických a každý člověk, který má upřímnou snahu, aby

Drahý 1 Jsi chytrý, ale skrz tu chytrost je vidět. Nepsal bych, poněvadž, Vám se ospravedlňovat, neuznávám za dobré. Ale poněvadž Vás nemrzí, rozšiřovat o mně véci, na něž máte rozum příliš krátký, musím Vám odepsat o tom ďáblu. Ptám se Vás, jest li někdy ďábel nutil lidi konat jen dobré, hříchu všeho se zřeknout, ano i myšlenky mít jen dobré. My se nesmíme zlobit, musíme se modlit a všechno dobré konat. My věříme v trojjediného Boha, všechno co Kristus hlásal, v Pannu Marii a hlavně v nesmrtelnost duše. My nevěříme v Církev, poněvadž Kristovo učení překrucuje a dělá nové, nedbáme na její ceremonie. My celou víru máme ve sv. pfsmě, na ústní podání nic nedáme. (Tož spiritismus vyklubal se z protestantského vajíčka ! I budou poslední věci odboje proti Církvi horší prvních ! R.) My máme důkazy, že učení naše je pravé, poněvadž jsme jako mnozí venkované duchy viděli a oni s námi mluvili, nás napomínají, abychom napravili život svňj, dokud je čas, poněvadž nám povídají věci, o nichž ani nejučenéjší lidé nevěděli, poněvadž nám vyčtli chyby v dosavádním životě našem, o nichž nikdo nevěděl, než člověk sám Poněvadž nám dali dary, jaké na svété nejsou. Víra tato, drazí přátelé, je velice rozšířena a kněží jí nezamezí, je na celém světě a hlásí se к ní 20,000.000 lidí, *) mezi nimi *) Jii i této pNhnané číslice, svědci ■ důstatek, ie mladík, jeni tyté dva liaty psal, jest oklamaným biouanilem. R

největší (?) učenci, králové, (?) hrabata a boháči a ti všichni se nesmějí zlobit a nesměji mít ani špatnou myšlenku a nesmějí lhát. Víra ta se hnedle rozšíří a Vaši synové bn- dou ji vyznávali a Vy až umřete budete jim raditi. Proto bych Vás prosil, abyste o mné nemluvili nesmysly a dříve se hleděli přesvědčit o tom, co mluvíte. Já to snesu, snesu ještě více, ale poněvadž otec mi to psal, prosím Vás, abyste nechali řečí nehodných. Až Vás někdy navštívím, nebudu Vás přesvědčovat ani o tom mluvit, ale povím Vám véci tak zajímavé, že nebudete říkat, že mi je povídal ďábel, totiž povím, když budete chtít. Pozdravujú a líbám atd. Co říkáte tomu? Není liž to útok odvěkého nepřítele Církve a Krista na naše náboženství ? Má ten člověk zdravý rozum ? Vždyť jest přede vzdělaným, nachází se na vysokých školách pražských, a i v semináři měl nějaký čas hýli. Myslím, že by jak duchovní tak i světské úřady měly si všímat těch tajných spolků mezi studentstvem, aby nákaza se dále nešířila. Přicházejí pod pláštěm náboženství a „nové víry*, zatím však jest úmysl jejich boj proti Církvi katolické, a podvrácení všeho světského řádu Co na zdejší osadě se dělo. oč se totiž bludné duše ty pokoušely, zajisté také na jiných farních osadách se stává. Tyto řádky mají ten účel. pp. spolubratry upozornili na tuto novou víru a v čas proti svůdcům zakročili.