#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
8. června 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 156
#7
alto_textblock
#7
ných frásí používati jest smulné, a smutné jest, že
takové fráse ještě pořád mají suggeslivní moc.
Také proti ruským snahám na Balkáně, jsou-li
jaké, stojí národní individualismus států balkán
ských.
My jsme byli nositeli kultury v Bulharsku
mnoho jsme učinili pro Bulharsko a měli jsme pro
né ryzí nadšení, a otažte se nyní našich krajanův
Bulharsku, jak se s nimi jedná, a jak by se jich rádi
zbavili; ani z přátelství ani z nepřátelství vůči Sl-
vanům, nýbrž proto, že tyto státy mají vyvinutou
sílu individualismu, projevující se v národním ho-
spodářském životě.
Tvrditi, že Rusko hledá na Balkáně sympatie
pomocí rublů, jest zrovna směšné. Rusko dalo Bal
kánu ještě něco vice než několik rublů, krev stati-
síců vojáků.
Jest to domýšlivost, myslíli del. Wolí, že bal
kánští slovanští národové budou pro jeho politik
německou takovou mocí získáni, že ji dají přednos
před politikou ruskou.
Ono jest ováem velice zručně a vidí a pozoruje.
že jeho politika má veliký vliv na naši vniterní vládu.
Ale i další snalogii činiti bylo by nebezpečné pro
nás, a pro Rusko platí totéž ve příčině balkánské
politiky: šetřiti individuality států balkánských.
nemísiti se do vnitřních zmalků a podporovali re-
formy v zemích, kde křesťané jsou pod vládou lu-
reckou, aby konečně laké tam byl zjednán klid a
záruka míru a pokojného spolužití,
Statis quo není prázdnou frásí, nýbrž stal se
něčím, co musí býti zachováno.
Doufám, že tantasie o vetkosrbské politice buda
míti nebezpečný účinek tím více, že mají proti sobě
veliké překážky.
Jak by mohla býti takováto velkosrbská politik
prováděna? Bosnu a Herčv govinu okupovati a zá-
roveň při tom dě ati velkosrbskou politiku, to by
mobl snad dokázati del. Wolf, ale žádný jiný objek-
tivní pozorovatel. Či snad chce del. Wolf, aby Bosna
a Hercegovina byly této myšlénce obětovány a ode-
vzdány někomu jinému? Se státního stanoviska byla
by lo přece naivní politika.
Druhý způsob, kterým by se mohla velkosrbsk
myšlenka uskutečniti, bylo by dobytí Srbska.
To však jsou věci, které již dávno jsou odbyty
a vidíme li, že Srbsko sneslo krále Milána jenom
z té přičiny, že to byl král srbský, můžeme si před-
staviti, jaký průběl by věci měly, kdybychoms
dali těmi nebezpečnými cestami.
Kdyby se nám i dokonce podařilo zříditi velko-
srbskou říší pod naším protektorátem, to by se za-
jisté dlouho neudrželo a brzy bychom měli tuto říši
proti sobě. Zkušenosti, jakých jsme nabyli v Bulhar
sku, jsou po této stránce velice poučné.
Chce-li se ze zahraniční politiky naší říše, kteráž
skládá se nad to ze dvou částí, udělati národní po-
ditika, jak si to přeje posl. Wolí, nesměl by se ni
kdo diviti, kdyby ostatní národové řekli: Je li to je-
nom německá politika, nemusíme při tom býti.
Spolek zahraniční pozbývá své síly, neudržuje-li
ho souhlas národů. Nikdo nepoškodil spolek s Ně-
meckem tolik, jako ti, kteří vždycky chtějí, aby spolek
ten byl ve prospěchu jedné strany. (Souhlas na
pravici.)
Proti tomu však, co řekl del. Wolí, že my totiž
chceme mít vůci Německu poměr nepřátelský, mu-
sím se ohraditi. To nám ani nikdy nenapadlo.
Jsme pro přátelský poměr k Německu, nebot
chceme jenom mír. Nemáme však žádného strachu
z p měru k Rusku stejně přátelského a loválního a
myslím, že Rusko je státem, se kterým se může sku-
tečně dělati politika loyální.
Nemáme naprosto žádných příčin obávati se ně
čeho, jak se nám to z všeněmecké strany a z Ber
lína vždycky říkalo, že dobrý poměr s Ruskem zna
mená vasalský poměr Rakouska.
To jest naivní fráse, se kterou by se již jednou
mělo přestati. Takový přátelský poměr k Řusku byl
by jednou z nejpevnějšch záruk míru.
Kdyby Rakousko v zahraniční polilice v posled-
ních letech nebylo se dopustilo jiných hříchů, nežli
že docílilo se shody s Ruskem, tu by se vlastne
neměl v této říši najíti žádný národ, který by za to
nebyl vděčen, neboť všichní přece přejeme si míru.
Než vnitřní politika má pro politiku zahraniční
veliký význam, neboť toto Rakousko jest jedním
velkým problemem, od jehož rozřešení mnoho zá-
visí. Nikoliv národové dohromady stlačení, nýbrž
národové dobromady se sestoupivší, aby v této říš
zachránili svoji svéráznosť, čekají na rozřešení f-
hoto problemu. (Pochvala na pravie.)
Tento morální element ze šťastného rozřešení
této obtížné zásady jest však také pro zahraniční
politiku důležitým elementem.
Nemůžeme na Balkán nositi jednolnou kulturu,
aniž jednotné náboženství, a kde jest také na místě
ukázati, že jsme s to problem šťastného spolužilí
národů rozřešiti (Hlučná pochvala na pravici.)a
rozřeší-li se šťastně tento problem, najde se, co
dosud bylo pohřešováno, totiž hluboké sympati
národů, kleré také v těchto hospodářských poměrech
hrajou velikou roli.
Od tohoto šťastného rozřešení jsme však po
hříchu ještě daleko. U nás nechtějí rozuměti rov-
nému právu, jak se mu rozumí všude, a dokonce
i náš ministerský předseda nedovedl rovné právokon-
struovati jinak než slovy: »nevládnouti ani proli
německému národu, ale také ne ani proti jiným ná-
rodům.«
Proč tu nebyli jmenováni rakouští národové
všichni pari paciu?
Del. dr. Pommer: Poněvadž dosud se vládlo
proti nám.
Del. dr. Kramář: Celý rozvoj této říše smě
řoval jenom k tomu, aby vám zjednáno bylo posta
vení, kterého jste si nezasloužili a přišel-li pak oka-
mžik, ve kterém nám bylo dáno naše svaté právo
tu jste stát takřka zničili, jenom abyste dostali opět
své staré postavení.
Nejsme národem druhé třídy a chceme plnou
rovnoprávnost míti s vámi. Nikdy jsme nebyli proti
tomu, aby váš jazyk zaujímal jisté nezbytné posta-
vení, ale rozhodně musíme se postaviti proli tomu
aby tam, kde to není nezbytně třeba, bylo uznáno
privilegované postavení německého národa.
Kdyby byla stejná vzájemná úcla a dobrá vůle
všech národů, byl by mír mezi námi možný. Po-
hříchu však nejsme ještě tak daleko. Politika bu-
douenosti pro tuto říši jest jednak sebevědomí, sebe-
úcta a vědomí, že Rakousko jest nejdůležitějším či
nitelem evropským a světové rovnováhy, jednak na-
vrat k dějinným základům, na kterých vlastně tato
říše měla býti zbudována.
Podaří ii se veliký problem rovnoprávnosti tolika
národů rozřešiti, bude to jen symbolem naší zahra-
niční politice a tato politika bude pak taková, jako
ji všichni chceme, politikou míru a sebevážnosti.
Politika tato pak v otázce našeho politického života.
v otázce orientální bude lepší, než všechny fantasie
a nejlepší cestou k ochraně našich zájmů. (Hlučná
pochvala a potlesk.)
Delegáti Weigel, Abrahamowicz a Ax
mann dali se vyškrtnouti ze seznamu řečníků.
Del. Barviňský ubezpečoval, že haličským
Rusínům záleží na velmocenském postavení Rakou-
ska, neboť je bezpečnou zárukou jejich kulturního
a národního vývoje. Schvaluje ministrovy snahy
o zachování míru a trojspolek, jenž nehrozí žádným
nebezpečím. Souhlasí s trojspolkem, ale broj proti
motivům, jež mu připisují němečtí nacionálová. Odmítá
ečinek trojspolkové politiky na vnitřní záležitosti
Přeje dobré vůli s Ruskem, avšak lituje, že ruská
vláda nepřeje maloruskému hnutí. Rád by, aby po-
trval poměr Rakouska s Ruskem ve východní otázce
Děkuje ministru zahraničních záležitostí za podporu
hospodářských zájmů a doufá, že při obnovováni ob-
chodních smluv zastane se jich rovněž statečně
Konečně žádá ministra za ochranu rakouských pří
slušníků v Americe a za péči o jejich náboženské
potřeby. (Pochvala.)
Del. rylíř Vasilko prolestoval, že Němci oso
bují si hegemonii v domácí i zabraničné politice. Náš
poměr k Německu nesmí považovati se za conditio
sine qua non, nýbrž může býti jen vzájemným spole-
čenstvím zájmů, zvláště v ohledu ohchodně-politi-
ckém. Poměr k Rusku je zárukou pokojného vývoje
věcí na Balkáně. Dokud vláda bude připouštěti, že
haličtí Rusové jsou potlačováni, nemůže k ní mít
důvěry.
Povšechné rokování uzavírá se a ujímá se slova
ministr hr. Goluchowski, poznamenávaje hned
že nechce pouštěti se do polemiky a nemá co dodati
k svým vývodům ve výboru. Odchylné názory říd
#8
alto_textblock
#8
se dle osobních náhledův, avšak za ty musí si každý
sám zodpovídati. Na postavení vlády působiti ne-
mohou, neboť její politika dochází pochvaly a sou
hlasu většiny delegace. Řečnické vývody o balkánské
politice nepřinesly nic nového. Byly slýchány také
jindy a on na ně již odpověděl. Del. Wolfovi vyčitá
nedostatečné informace a nezkušenost, a tím zavírá
kapitolu o Východu. O postavení Rakouska v burské
vojně zmíní se v odpovědi na příslušné dotazy.
Wolfovy vývody odkazuje vůbec do oboru domněnek
a popírá rakouskou propagandu v Albánsku. Ivčevi-
čovy vývody o obchodně politickém poměru k Ilalii
odkazuje do poslanecké sněmovny rakouské, nebo
zahraničný úřad hraje pouze úlohu prostředníka. Me
ritorní ustanovení záleží na obou říšských vládách.
Snaží se dokázati del. Lecherovi, že obchodní poli-
tika naproti Rumunsku není špatná a že vláda ne-
může dělati více než dělá, aby podporovala vývozní
poměry. Vývoz začíná se opět zmáhati a nezmaha-li
se, jak by bylo žádoucím, jsou tím vinni sami ob-
chodníci, Jinozemští konkurenti pracují snad s vět-
ším úsilím, jak se často dosvědčuje.
Na Irův dotaz po porušení neutrality naproli
Burům vykládá rozvláčně pojem neutrality dle učeni
různých autorit a dovozuje, že netýká se poměrů
soukromých lidí, že tedy soukromí lidé a podniky
mají právo dodávati válčícím různé polřeby na svůj
vrub a zodpovědnost. Tlmto způsobem vymluvil mi-
nistr dodávku zbraní Angličanům plzeňskými závody
Škodovými. Tyto poslaly prý děla do Janova pro tu-
reckou leď, jiná do Činy. Podobně má se věc také
s koupí koní v Uhrách, za něž tam dostali pěknou
sumu peněz. Koně nakupovala anglická komise
čili koňaří a vláda neměla přičiny, ptáti se, pro
koho je kupují a kam je zavážejí. Ministr dovozuje
dále, že prý není dokázáno, že koně jsou válečným
kontrabandem a uvádí případy z různých dob. Vy-
prošuje si teda rozhodně výčitky, že Rakousko po-
rušilo neutralitu.
Na další dotaz Irův a sp. stran prostřednictv
mezi Anglií a Bury odpovídá, že vláda némůže při-
stoupiti na lento podněl, neboť takový krok setki
se se zdarem, ucházejí-li se o něj obě zúčastněn
strany.
Anglie — jak známo — všeliké prostředkování
napřed odmítla a nechtěla slyšet ani o rozhodčím
soudu a proto ministr nemůže vyhověti podnětu
dotazovatelů také proto, že Rakousko chce žit
s Anglií v míru a přátelství.
Na dotaz po státoprávním poměru Bosny a Herce
goviny, jehož první čásť zůstavuje ministru vojenstv
(stran odvolání bosensko-hercegovského vojska a ja-
kými penězi je vojsko to vydržováno) odpovídá, že
Rakousko spokojuje se zátím pouhou okupací, je
není omezena časově ani věcně, a proto není příčiny
v té věci něco podnikati.
Ministr vojenství šl. Krieghammer prohla-
šuje, že dle zákona ze dne 29. prosince 1890 bo-
senskohercegovské vojsko může býti přeloženo do
království a zemi na říšské radě zastoupených
garnisovati tam dočasně třeba delší dobu. Podobná
ustanovení obsahuje VIII, zákon z r. 1891. Timje
pobyt bosensko-hercegovského vojska v říši zákonn
upraven. Vojsko to osvědčilo se zvláště za smutně
známých poměrů štyrskobradeckých dokonale; ne
dopustilo se žádného přehmatu, žádné výtržnosti.
Bosensko-hercegovské prapory dostávají se posádkou
do okruhu sboru, ve spolku s nímž by v případě
vojny bojovaly. Kromě toho záleží na tom, aby
vojsko to vidělo kulturní moc monarchie a přinášelo
o ní zprávu do svých domovin.
Delegát markýz Baequehema ve svém doslovu
shrnul výsledek debaty, konstatoval, že uznal se
význam trojspolku za zachování míru a prohlásilo
poměru k Rusku, že potěšitelným je důvěrný poměr
mezi oběma velmocemi vzhledem k východní. politice,
Bylo by nebezpečno, kdyby říše sama podporovala
vznik spolku balkánských státův a násilný převral
tamějších poměrů. Na Wolfovu poznámku, že Ra
kousko nepožívá na Balkáně žádných sympatií, po-
znamenal řečník, že nejlepší politikou je mísiti se co
nejméně do tamních záježitostí. Tím získá si nejvíce
přízné. Snaží se vyvráliti Kaftanovy vývodyo
čínských poměrech a pojednává o veterinářských
předpisech naproti Německu; o vypovídání dělnictva
z Německa může se promluviti při uzavírání ob-
chodních smluv. Obilní cla musí projednávali s
v parlamentě. Ministr vynasnažil prý se se zdarem
aby dostal svým programovým slibům při nastoupen
svého úřadu. -
Hospodářský program nesplnil se arci úplně, ale
tím jsou prý vinny okolnosti, jež nebylo lze před-
vídati. Poukazuje na velký úspěch nynějšího zase
daní poslanecké sněmovny. Mnohá z dřívějších vla
by si bývala zakládala, mohouc za leta vykázati s
částí toho, co vykonala vláda nynější. Doufá, ž
není daleka doba, kdy po zimě nevrlosti nastan
slavné léto.
Potom přešlo se k zevrubnému rokování
Del. Axmann, jenž byl přihlášen k čl. II. ne-
byl v síni a protože jiný řečník přihlášen nebyl, by
rozpočet ministersiva zehraničních věcí přijat ben
další debaty a schůze přerušena od 3.30 do 7.30 hod
#9
alto_textblock
#9
večer.
#10
alto_textblock
#10
Noční schůze.
Ve Vidni, 7. června.
Noční schůze rakouské delegace byla věno-
vána výhradně rozpočtu vojenské mariny, který
po třihodinně rozpravě vyřízen a schválen. Skoro
polovinu rokování zabral chef mariny baron
Spaun a del. Kaftan, který vzdal sice
chválu činnosti rakouské mariny v Čině, ale
namítl, že nebylo třeba, by statečnost zvrhla se
ve zběsilost, protože při moderních zbraních
jest spojena se zbytečnými obětmi. Ve věci ujal
se hmotných a jazykových požadavků Slovinců
a Chorvatů v námořnictvu. Při tom vypravoval,
že v Pulji zakázán byl pomnik se slovinským
nápisem, při čemž prohlášeno, že dovolují se
nápisy pouze vlaské. Zpravodaj dr. Pergelt
na to zvolal: »Peceatur extra et intra muros !«
Del. Kaftan namítl: Zajisté stalo se po-
dobně také jinde. Treba jen, abych jmenoval
Duchcov. Dr. Pergelt: A já Mělník. (o)
Bar. Spaun odvětil v příčině jazykové
části vyhýbavě, pravě, že učiteli jazyků neně-
meckých nemohou býti professoři, nýbrž jen
úřadníci. Doznal však, že musí záležeti na tom,
aby se důstojníci mohli s mužstvem dorozuměti
v jeho jazyku.
V pondělí odpoledne vyřídí se roz
počet okupační. Tím budou práce dele
gací meritorně skončeny. Formálně stane se tak
výměnou nuncil v úterý.
#11
alto_textblock
#11
Večerní schůzi zahájil předseda princ Lobkovic
v 7.50 hod. večer a jednalo se o rozpočtu s po-
lečného ministerstva financí. (Ref. del
ryt. Kozlowski.)
Jednotlivé položky byly schváleny bez debaty
rovněž rozpočet vrchní účtárny na rok
1902 a závěrečné účty společných výda-
jův a příjmů za r. 1899 (ref. del. bar. Czedik)
bez debaty.
Potom rokovalo se o námořním roz-
počtu.
Del. Kaftan chválí vojenské námořnictvo, jež
osvědčilo svou statečnost ve východoasijských vo-
dách a gratuluje námořnímu veliteli. Hlavní úlohou
vojenského námořnictva jest pobřežní obrana. Avšak
především třeba podporovati národní, kulturní a ho
spodářské zájmy obyvatelstva nášich přímořských
zemí, aby byly vhodny k obraně. Touží na nedosta-
tečnou péči o školní vzdelání chorvatského obyva-
telstva. Rovněž politování hodno je, že důstojníci
nemluví v mateřštině s mužstvem chorvatské národ-
nosti, z něhož rekrutuje se naše vojenské i obchodní
námořnictvo.
Bude hlasovati pro náležilé rozmnožení našeho
vojenského leďstva, neboť silné loďstvo nejen chrání
obchodní lodi, a tím podporuje náš zámořský obchod
a průmysl, ale také naším krajanům v cizině zjed-
nává větší bezpečnost. Činí dotazy k námořnímu
veliteli také po výstroji námořniciva, úřadníků
#13
alto_textblock
#13
ss
#14
alto_textblock
#14
S ooč
inženýrů. Pohřešuje předlohu o čínské výpravě
táže se, co stála a jak byly výlohy hrazeny. Nará
žeje na zkázu osinkového slavení Walderseeova
táže se, k čemu námořnictvo potřebuje osinku a je-
materiál ten skutečně ohněvzdorný. Dale žádá opa-
tření proti moru.
Požaduje zprávu o pokusech s Markonovou telegra-
flí, o účastenství rakouského průmyslu při dodávce děl
a tázal se, nesvěříli se aspoň část dodávky kotl
(parních) domácím závodům. Konečně zmínil s
o kompromisu mezi obecní radou puljskou a přísluš-
níky námořniciva. Touží na to, že silná chorvatská
menšina byla tím vyloučena z obecní rady a obrací
pozornost námořního velitele na to, jak zachází se
s arsenálskými dělníky chorvatskými a slovinskými
Del, bar. Kibeck líčil význam vojenského
námořnictva pro Rakousko. Rakouská delegace ná-
mořnictvu vždy přála a hověla jeho potřebám, nebot
také na něm záleží mocné postavení říše
Potom mluvili ještě delegáti Rizzi, Axmann
námořní velitel bar. Spaun a zpravodaj Pergelt
načež námořní rozpočet byl schválen v povšechné
zevrubné debatě.
K návrhu předsedovu byla příjata za hlučne
pochvaly resoluce, v níž vyslovuje se úplná uzna-
lost statečnému rakousko-uherskému námořnictvu.
Konec schůze ve 34411. hod, v noci. Příští schůze
bude v pondělí odpoledne.
Část delegace, obsahující řeč ministra Spauna
ačkoliv týž domluvil o 10. hod. večer, dodala nám
přerychlá zpravodajská služba vídeňské »Korresp.
kanceláře« a její pražské filiálky již po závěrce lislu
takže ovšem nám nebylo lze výňatky z ní při
e
#15
alto_textblock
#15
nésti.
#16
alto_textblock
#16
Dnešní delegační hostiny u císař
zúčastnili se z uberské delegace: předseda Szapary
m. předaeda Szilagyi a 28 delegátů; z rakouské
předseda prine Lobkovic, m.předseda ryt. Jaworsk
a 24 delegátů; dále společní ministři hr. Goluchowski
šl. Krieghammer, Kallay, námořní velitel Spaun, odb
přednostové Szecsen. Pongraez, Jekelfalussy, Sat.
Györgyi, více vyšších armádních a námořních dů
stojníků, předseda společné vrchní účtárny šl. Plener.
předsedové ministerstev Szell a Körber, minist
a latere Szechenvi a několik dvořanů.
#17
alto_textblock
#17
Připravy k uvítáni panovníka
v Praze.
#18
alto_textblock
#18
Přesně dle programu, v listě našem jie
před 14 dny uveřejněného, vykonávajt se při-
pravy k uvitání panovníka v Praze. V ulicíei
panuje neúnavná činnost. Na slavobranách hemz-
se to jako na mraveništi, taktéž čile provádí se
ozdoba na předních budováchi veřejných. Do
Prahy bylo přivezeno mhoho povozů s chvojí.
kterážto zeleň ve značném množství také po
dráze byla sem dopravena.
Slavnostní komitét konal včera na
staroměstské radnici schůzi, v níž vyřízeny ná-
sledující záležitosti. Náměstek starosty p. inž
Neubert referoval o postupu prací na jedno
tlivých branách, jež pokračují při počasí přízni-
vém tak, že jest oprávněná naděje, že vše v čas
bude dokončeno. Dále předložil návrhy okrašlo
vaci kanceláře ve příčině barev dekorace jedno-
tlivých bran. Brána u tunelu kanalisačního
v průlomu »u Klíčů« na Malé straně bude dne
dokončena. K návrhu nám. p. Neuberta doporu-
čuje se vyzvati zvláštní vyhláškou i v časopi-
sech, aby obecenstvo ve dnech slavnostních
chodilo v ulicích podobně jako po mostech se
chodí, vždy po pravé straně, čímž by se pře-
dešlo veškerému návalu. —— Pořádek špalírový
vytiskne se v 1000 výliscich a dodá se pořadate-
lům i spolkům zúčastněným. — K návrhu pana
m. r. Kasalického usneseno, aby o světle n
města trvalo od 9 hod. do 11 hod.
noční. — Otázka uspořádání baletu na Vltavě
byla definitivně rozhodnuta zamitavé.
Účastenství spolků při uvítání panovník
v král. hlav. měslě Praze bude velmi hojné.
Špalír bude dle přesně stanovených dis
posic následující:
Odnádraží k první slavnostní bráně.
Do oddělení tohoto budou pp. účastníci při
puštěni toliko v úřadním obleku nebo na zvláštn
vstupenku, která se vydá na legilimaci v praesi
diální kanceláři.
Vrchní pořadalel: p. obecní starší JUDr. Luboš
Jeřábek.
#19
alto_textblock
#19
V pravo: Ozbrojené sbory měšťanské.
V levo: Členové sboru obecních starších král
hlav. města Prahy. Magistrát král, hlav. města Prahy
Deputace okresních a obecních zastupitelstev mimo
pražských. Uniformovaní zástupcí c. k. státuích úřadův
Ceská Akademie věd a umění. Král. česká společnost
náuk. Advokátní komora. Notářská komora s Jed-
notou notářův. Obchodní a živnostenská komora
Presbyterstva evangelických obcf (čes, i něm.). Israeli-
tická obec náboženská,
Od první slavnostní brány až ke vstupu
na Václavské náměští
Vrchní pořadatelé: p. obecní starší Emanuel Fatka
a p. mag. rada Karel Schwab.
V pravo: Jednota Pražských občanů. Ústředn
Matice školská s jednotlivými odbory. Hedvábnický
spolek pro král. české, načež následuje 28 spolků
německých.
V levo: Měšťanská beseda v Praze. Česko
slovanská jednota v Praze. Občanský klub josefovský
Občanská beseda na král. Vyšehradě. Klub koncept-
ního úřadnictva magistrátu. Jednota magistrátních
obecních úřadníků. Spolek magistrátních a obecních
pomocných úřadníků. Spolek poštmisjrů. Následuje
dalších 30 spolků německých.
#20
alto_textblock
#20
Na Václavském náměstí.
a) od musen král. českého až k ulici Vodičkově.
Vrchní pořadatelé: pp. obecní starší Em. Němeček
Josef Ort.
V pravo: Hasičské sbory. I. vzáj., se podpon
sbor hasičů býv. král hl. města Prahy. Ústř. spolek
českých koželuhů pro království české. Společenstv
sochařů, řezbářů a štukatěrů. Společenstvo krejč
staroměstských, josefovských a smíchovských. Výbor
nadace cís. Františka Josefa a císářovny Alžběty pro
zchudlé mistry krejčovské tři křesť. společenstev praž-
ských. I. křesť. nár. vzáj. se podpor. spolak obchod-
níkův na trzích vinohradských. Společenstva malířů
pokojů, znaků, porcelánu a skla, uzenářů a truhlářů.
Spolek českomoravských mlynářů. Spolek vzáj. se
podpor. dělníků lakýrnických. Společenstvo prýmkářů,
pentlářů a knoflíkářů. Společenstvo kominíků mistrů
Jednota kominických tovaryšů ke vzájemně podpole
v Praze. Společenstvo cukrářů, pernikářů, čokolád-
níků. Cukrářská beseda v Praze. Společenstvo kotlářů
a mědikovců. Společenstvo kožešníků. Společenstv
zámečníků, cvočkářů, klempířských mistrů, košikářů,
zhotovitelů korků, dřevěných škatulí a hraček
čalonníků. Jednola vzáj. se podpor. dělníků kovář-
ských.
V levo: I. spolek k podp. řezníků v král. hl
městě Praze. Společenstva řezníků staroměstských
novoměstských, vyšehradských, malostranských, hrad
čanských, holešovických a josefovských se 2 hud-
bami. Společenstvo sládků se spolkem sladovníků
v Praze. Společenstvo mlynářů se spolkem mlynář-
ských. Společenstvo soustružníků, kovotlačitelů, dým-
kářů, deštníkářů atd. Gremium majitelů koncesí pro
zprostředkování služeb a jednatelů pro zprostředko-
vání půjček. Spolek vzáj. se podp. dělníků bednář-
ských. I. vzáj. podp. spolek dílovedoucích stavebních
pro Prahu a okolí. Jednola vzáj. se podp. dělníku
kolářských. Spolek »Vlastimil«, podp. obchodníků
s potravinami. Společenstva sklenářů a leštitelů skla,
bednářů, řemenářů a bičařů. Remeslnicko živnosten-
ská beseda pražská. Společenstvo modistů, modistek
atd. Společenstvo knihařů, kartářů atd. Spolek vzáj
se podp. dělníků pozlacovačů a zlatotepců. Spole
#21
alto_textblock
#21
čenstva pekařů, pečnářů, brašnářů, pasířů, špendli-
kářů, řešetářů atd. Spolek českých obchodníkůs
živým a zabitým dobytkem. Společenstvo lesařů
Hromada dělníků dlaždičských. Spolek dělníků obuv-
nických a jiné spolky, které se dodalečně přihlásily
b) Odulice Vodičkovy až k Můstku.
(Vrchní pořadatelé pp. Šulc a Havlíček.)
V pravo: Obchodn. spolek »Merkur«. Pražské
obchodní gremium. Nové obchodní gremium král. hl.
města Prahy. Jednota obchodních gremil v král. če-
ském. Spolek vzáj. se podp. sluhů obchodních
»Kotva« a »Bratří«. I. právně chránící spolek pro
podomní obchodníky. I. pražský spolek podp. se po-
domních obchodníků »Včela«. Spolek »Český Kneipp«.
XXI. baterie kanonýrů v Žižkově. Spolek českých židů
»Or Tomid«. Národní jednota česko židovská. Pohřební
bratrstvo židovské v Praze. Vzáj. podp. spolek »Poale
Towe,
V levo: I. spolek vzáj. se podp. domovníků
pražských. Vzáj. podp. spolek »Věrní bratří«. Ústř.
spolek číšníků v Praze. Spolek pražských posluhů
»Přemysl«. Posluhové »Express«. Česko - bratrské
družstvo. »Unitas«, výp. spolek advokátních a notář.
ských úřadníků. Spolek písařů »Koldín«. I. spolel
výpom. a vzděl. v král. českém »Samarilán«. Podp
jednota hudebníků »David« a »Cecilie«. Spolek vzáj
se podp. občanů vyšehradských sv. Václava a kan
celářských a úřadníků. I. pražský činžovní a podp
spolek. Bratrstvo řemeslníků a živnostníků.
#22
alto_textblock
#22
Vulici Ovocn .
Levá část této ulice bude pro širší obécenstvo uzavřena
(Vrchní pořadatel měst. radní p. Kamil Švagrovský.
V pravo: Skupina voj. vysloužilců z r. 186e
Úřadnická heseda v Praze- VII. Národopisná Spo-
lečnost českoslovanská. Spolek zemských úřadník
v král. českém. Spolek českých lékařů. Společnost
pro průmysl chemický v krá). českém. Spolek
»Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek«. Jednot
pro blaho propuštěných káranců. Spolek českých že-
jezničních úřadníků. Dobrovolný záchranný sbor
pražský. »Domáenosť«, česká škola kuchařská.
Ústřední spolek českých žen.
V levo: Spolek asekuračních úřadníků v Praze
Zpěvácký spolek »Hlahol«.
#23
alto_textblock
#23
Ve Ferdinandově třídě.
a) Od ulice Perlové až k Perštýnu.
(Vrchní pořadatel pp. obecní starší Schröiter)
V pravo? »Vltavan«. Dobročinný spolek »Zá-
šlita«. Spolek »Radhošť«. Českoslovanská klavírní
akademie. Spolek pro české feriální osady. Spole
českých učitelek v Praze. Spolek belletristů » Máj«.
Klub českých turistoys dámami). Spolek ošetřovatelel
červeněho kříže. Gymnasium »Minerva«. Ženský vy-
robní spolek český.
V levo: I. spolek řezníků s budbou. Spolel
»Johanneum«. Pražská konservatoř. Ženský průmy-
slový spolek v král, českém. Týž spolek německý.
Městská vyšší dívčí škola.
b) Od Porštýna k policejnímu ředitelství:
Vrchní pořádatel p. měst. radní Jaroslav ryt. Pštross
V pravo: České obecné a měšťanské školy
dívčí z 1, II. V. a VI. části. Německé obecnéa
měsťanské školy dívěí z L., II., V. a VI. části.
V levo: České obecné a měšťanské školy
chlapčí z I., II., V. a VI. části a tytéž německé.
e) Od policejního ředitelství k Národnímu divadlu
(Vrchní pořadatel p. ob. starší Václay Prášek.)
V pravo: Střední školy české z I. a II. čát
města. Česká spořitelna a její zřízenci (ve vratecl
paláce) .
V levo: Marianský ústav. Ústav hluchoněmých
Německé střední školy. Česká lékámnícká společnost
Ústřední spolek českých kupců. Česká obec střelecké
Sbor svobodných střelců.
#24
alto_textblock
#24
Na Františkově nábřežl.
u a) Od Národního divadla až k Betiemské ulici.
(Vrchní pořadatel p. ob. starší Košťál.)
V pravo: České střední školy.
V To v o ? Bokol stvo.
b) Od Betlemské ulice k nám. Křižovnickému.
(Vrchní pořadatel p. ob. starší Karel Stárka.)
V pravo: Beseda »Barák« v Praze. Jednota
»Oliva«. Zábavní spolek »Olymp«. Čten.-ochotnická
jednota »Haviíček«. Spolek »Bujarost«o
V levo: Spolek c. k. pošt. zřízenců (s hudbou)
Školy průmysl. státní a umělecko-průmysl. škola.
Na náměstí Křižovnickélm.
(Vrchní pořadatel stav. rada p. Václavek.)
Vysoké školy pražské, v pravo české a v levo
německé, dále akademické senáty vysokých škol.
#25
alto_textblock
#25
Most Karlův
zůstane vůbec uzavřen.
Vulici kmostu až k pomníku
Radeckého.
(Vrchní pořadatel p. ob. starší Václav Pažoul.)
V pravo: Sbor sdružených spolků voj. vy
sloužílců pro Prahu a okolí (se 3 hudbami).
V levo: Zemský pomologický ústav v Troji
I. vzáj. podp. spolek »Domobranců« v Praze. Podp
jednota hradčanských domobranců. I. podpor. spolek
»Domobrana« v Holešovicích a okolí. Spolek vysl.
zál. poddůstojníků. Vysloužilci Frant. Ferdinanda
a Maximilián. Vlasten. pomocný a podpor. spolel
vysl. vojínů.
Od pomníku Radeckého až k ulici
Nerudově.
(Vrchní pořadatelé pp. ob. starší MI. Novák a Alex
Bukovský.)
V pravo: Jubilejní spolek katol. »Prahae
Svatováelavská záložna. Katolická beseda. Nár. jedn
katol. na Smíchově. Svatojosefská jednota v Bubnech
Jednota katol. tovaryšů v Praze. Růžencová výrobna
Kongregace Marianská od sv. Ignáce. Spolek paní
sv. Ludmily. Německý spolek. Marianská družina
českých akademiků. Marianský spolek křesť. dcel
v Praze. Spolek sv. Josefa z Arimateje v Praze
Družina blahosl. Anežky české. Katol. jednota svato-
václavská. Křesťanskosocial. spolek českých žen
a dívek.
V levon Katolický lidový spolek. Katolici
jednola v Praze. Katolická jednota na Král. Vino
hradech. Křesťanská akademie v Praze. Jednota blah.
Anežky české pro obnovení klášt. Školní bratři
z Bubenče. Bělohorské bratrstvo. Spolek sv. Vincence
a ku vystavění chrámu v Holešovicích. Koleja
Družstvo Arnošta z Pardubic. Spolek k vzáj. podp
domácích chudých. Bratrstvo sv. Michala arch. Katol
liskový spolek. Družstvo »Vlast«. Spolek paní sv
Marie Anežky. »Patronát mládeže« (s damami patro-
nessami). Něm spolek. Svatováclavská jednota. Vlask
sirotčinec.
#26
alto_textblock
#26
V udlici Nerudově až k rampě hrad
čanské.
(Vrchní pořadatel: p. ob. starší Boh. Jaroš.)
V pravo: Německá obecná škola u P. MI. V
tězné. Německé střední školy malostranské i paeda-
gogia. Spolek pro chov a ochranu drůbeže i plactva.
Spolek k ochraně zvířat pro král. české. Spolek ma
jitelů domů pro Menší měslo a Hradčany. Malostran
šká beseda. Občanský politický klub na Hradčanech
pražské sdružení dam VLudiše« Praha— VI
Spolky střešovické (»Slov. Lípa«, »Svatopluk« a Voj
vysl.). České obecné i měšť. školy malostranské
holešovicko bubenské.
V levo: České střední školy málostranské.
Od rampy hradčanské ku král. hradu
(Rampa ku král. hradu zůstane uzavřena.)
(Vrchní pořadatel: p. měst. radní Václav Brož.)
V pravo: Pěvecký kroužek dram. »Dalibor.
Spolek » Václav« v Praze, VII. Jednota ku vystavění
chrámu sv. Víta (u nových schodů zám.)
V levo: Obecná škola na Hradčanech. Sirotči
nec a j. spolky hradčanské.
#27
alto_textblock
#27
Na řece Vltavě.
Veslářské spolky v Praze (čes. i něm.).
V nádraží Františka Josefa shromáždí se nej-
vyšší hodnostové úřadův a členové městské rady král
hl. města Prahy.
Vrchní dozor nad uspořádáním špalíru budou
mít pp. měst. rada Voiti od nádraží k Národnímu
#28
alto_textblock
#28
divadlu a m. r. Soko! od Národního divadla k
král. hradu.
#29
alto_textblock
#29
vielri d ic ee
#31
alto_textblock
#31
Ve slavnostním komitétu byla učiněna
výtka, že složáry jsou natřeny tmavě, ač by
bylo správno, aby byly červeno-bilé. K tomu
dáno vysvětlení, že hospodářský úřad opatřiti
dal podivné toto obarvení z toho důvodu, aby
se na stožárech mohly vztýčiti prapory různých
barev.
Mistodržitel hr. Coudenhove včer
odpoledne delší dobu prodlel u policejního ře-
ditele, dvor. rady p. Janoty-Forstra, kterýje
churav tak, že nemohl dosud opusliti pil
bytek.
Dekorační práce pokračují pilně také v
všech čtyřech předměstích Prahy, kam panov-
ník přijedo.
#32
alto_textblock
#32
Denní zprávy.
#33
alto_textblock
#33
— Konečná bilance. Ve dvou dnech
bude tak zvané jarní zasedání vídeňského parla-
mentu skončeno. Po úmorné nadlidské práci,
která jakoby za trest byla uvalena na ubohé
zástupce lidu, za to, že po více než čtyři léta
v jiném směru pracovali, než jaký je obvyklým
v zákonodárných sborech. Schůze za schůzl,
bez oddechu a ve mnohý den — v poslední
době téměř z pravidla — každý den schůze
dvě, jedna od 10 neb od 11 hodin dopoledne
do 3 neb do 5 hodin odpoledne, druhá od7
neb 8 hodin do jedné, do dvou a i do t
hodin v noci. A co se vykonalo? Hlavním
předmětem denního pořádku byly tak zvaně
investice. Kladli na ně důraz zejmena zástupci
jižních zemi, ale nebyli proti nim také zástupci
zemí severních, poněvadž věděli, že z valné
části povolené milliony určeny jsou také pro
naše země a že strojnické potřeby pro jih do-
dají rovněž naše průmyslové země. Vládě šlo
zvláště o navrácení 80 millionů, které, jak do-
kazovala, obětovala v době obstrukce na ne-
zbytné podniky a jimiž seslabila kasovní hoto-
vost v pokladnách státních. Jakkoli tato rofun-
dace naprosto se příčila přesným konstitučním
předpisům, většina parlamentu ve hříšné ochotě
ke kabinetu žádosti vládní vyhověla a před-
lohu investiční přijala tak, jak byla položena na
stůl sněmovny. Zda li to zdravá hospodářská
akce, o tom dovolili bychom si pochybovati.
Větší čásť kapitálu investičního pohltí stavba
tak zvané turské dráhy a odbočky její do již-
ního Německa. Upřímně řečeno, nejde tu o nie
jiného, než o to, aby schudlým zemím Krasu
i Alp dostalo se finanění vláhy stavbou těchto
dráh; o výnosnosti jejich nelze mluviti. Marná
však také naděje, že dá se dráhou turskou po-
vznésti Terst a tamější přístav. — Investice
vzbudily zcela přirozeně agitaci na severu pro
stavbu průplavů. Z počátku nešlo o nic jiného,
než o průplav dunajsko-oderský, co do příprav,
plánův i rozpočtů nejvíce pokročilý. Však zá-
sluhou poslanců svobodomyslných stalo se, že
hned na to se stejnou intensitou bylo pracováno
pro kanál dunajsko-vltavský, kterýžto projekt do-
plněn byl dalším působením českých a polských
poslanců spojovacím kanálem odersko-labským
a potom průplavy haličskými. Však projekty
tyto, jimž vláda, jakkoli ji arci valně příjemně
nebyly, nestavěla se v sítuaci, v níž se nalezala,
přímo na odpor, byly by as sotva nadehly
většinu sněmovny, neboť proti průplavu odersko-
dunajskému s vltavsko-dunajském namítáno n
bez jistého oprávnění, že spojí na prospěch
Německa Severní a Baltické moře s mořem
Černým a tedy právě břehy oné země turecké,
v níž dnes již Germánstvo hospodářsky koman-
duje, a mimo to uvedeno ještě dost jiných
si podobných důvodů proti této stavbě. Ne-
bylo také z počátku valného nadšení pro tyto
podniky, teprve když později — a to opět zá-
sluhou a přispěním českých poslanců — pozmě-
něna byla předloha v tom směru, že na prví
místo v ní dána regulace řek a že připo-
jeny k ní nové výhodné předpisy, pokud jde
o melioraci menších toků, stala se teprve nejen
přijatelnou, nýbrž uznána ode všech vrstev za
prospěšnou a užitečneu, i není dnes pochyb-
nosti, že průběhem let provedena, tak jakje
nyní myšlena, přispěje k nemalému povznesení
všech výrobních vrstev. — Vedle těchto dvou
velikých děl uzákoněna konečně předloha o zvý-
šení daně na kořalku. Kdyby se nebyli nalezali
poslanci naši v situaci nucené, byli by před-
lohu tu jako centralistickou a
příčíci se programu našemu bez
okolků zamítli. Odporem poslanců dal-
matských byla, jak známo, autonomistická
předloha původní učiněna nemožnou. Odpor
dalmatské opposice namířen byl
proti vládě, však vláda byla šťastna,
že dalmalský sněm jívykonal službu
a sám provedl, čeho se nebyla
odvážila sama. Pan Böhm-Baverk
jehož všechen důmysl zaměstnán výhradně tím,
jak zahladit všecky stopy národně spravedlivého
úřadování svého předchůdce dra. Kaizla, byl tu
ihned s novou předlohou, jež byla přijata. Ovšem
že putovati musila potom ještě z panské sně-
movny do směmovny poslanců. A tak tím umožněno
vyhověti aspoň v nejnutnějším učitelům našim,
pokud se týče zvýšení platů. Vyřízena dále
přiedloha stran zrušení erárních
mýt, obmezení práce hornické na
devět hodin a změna novelly po-
platkové, pokud se týče majetkových pře-
vodů realit a vyhovéno tím stížnostem větších
měst, jež nařikala — právem-li či neprávem,o
tom souditi nechceme — na škodlivé působení
reformy Kaizlovy na realitní trh a na ruch sta-
vební. Změněn § 59. a 60. živnostenského řádu
v ten smysl, že zamezen bude tak zvaný
drobný prodej podomní, vyřízeny
byly ještě některé zákony drobnější a vyřizena
bude konečně předloha o dráhách místních.
Rokování o prozatímném rozpočtu poskytlo při-
ležitost národním a politickým stranám v parla-
mentě učiniti projevy ve svém smyslu a povznésti
z úrovně hospodářských zájmův aktuální poli-
tiku opět ku vlastnímu významu jejímu. Že byv
ohledu ekonomickém nebyla učinila centralisti-
cká sněmovna svou povinnost, nepopře nikdo,
ohledu národním nepřineslo minulé zasedání ná-
rodu našemu pranic a v ohledu politickém po-
zorovati další sklon ku směru klerikálně zpáteč-
nickému.
— Místní dráha Obratany Jindřichův
Hradec. Zmínili jsme se jíž jednou o této na
českém jihu nezbytně nutné dráze, jejíž prove-