ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ff9ae2f0-71f1-11dc-904a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NA
#4 alto_textblock #4
V Praze, ve čtvrtek dne 29. září.
#5 alto_textblock #5
DNí
#6 alto_textblock #6
LSII
#7 alto_textblock #7
K číslu 269. číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Válka.
#10 alto_textblock #10
Boje o Port Artur.
#11 alto_textblock #11
Dopisovatel »Daily Chroniclu« oznamuje ze dne 26. září, že se Japonci nadlidsky namáhají, aby se Port Arturu zmocnili. Bombardují prý pevnost ve dne v noci a to vždy úsilovněji. Jejich granáty dopadají prý až do přístavu a působí ruským lodím škody. Japonská oblehací děla, jež na východní výšině rozestavena jsou, ovlá- dají prý město i rejdu. Ruská posádka vzdo- ruje prý s obdivuhodnou udatností a zřizuje každé noci nové náspy, aby útoky Japonců z východní strany zadržela. Z Londýna, 29. září. Z Vladivostoku sdě- lují že před Port Arturem v posledních dnec byl potopen jeden japonský pa ník a jeden křižák poškozen. Z Petrohradu, 29. září. Zde se očekává každou hodinu výpad loďstva port arturského současně s vyplutím ruského loďstva ve Vladivostoku Z Čifu, 28. září. (C.-B.) »Reuterova kan- celář« oznamuje: Dle zpráv z ruského pramen ztratili Japonci při poslední útoku na Port Artur 7000 mužů. Čí ňan, který předevčírem Port Artur opustil, tvrdí, že Rusové při odražení tohoto útoku ztra tili 500 až 600 mužů. Japonci ne byli prý s to uhájiti tří od nich do- bytých dloplňovacích tvrzí a ustou- pili z nich v sobotu dne 26. záři, zdecimováni třídenní palbou, jež na ně z vnitřních tvrzí byla metána. Z Londýna, 28. září. Z Čifu oznamuje se novinám »Daily Mail« ze dne 28. září: Včera večer k 7. hodině vpluly dvě japonské torpeda, ničící lodi, do zdejšího přístavu. Ale jedna z nich po rychle provedené výměně signálů s pobřežím ihned zase odplula. Z toho soudí se tu, že se blíží nějaké vážné udá- losti. Čínská džunka přivezla sem ruskou dámu s malým dítětem. Dáma tato vypravuje,
#12 alto_textblock #12
že se u Port Arturu od 20. září bez ustání bojuje. Japonské projektily dopa- dají prý jako krupobití do města a obyvatelstvo je tím a následkem velkého počtu nepřátelskými střelami zabitých a raněných lidí již velmi ustrašeno.
#13 alto_textblock #13
Pohyby ruských lodí. Z Lissahonu, 28. září. (C.-B.) Ruský do pravní parník »Tuapse« opustil Lissabon. Přípravy k bojům o Mukden. Dopisovatel londýnského »Daily Telegraphu« oznamuje, že koná generál Kuropat- kin v Mukdenu rozsáhlé přípravy na tuhý odpor proti japonskému postupu. Dosavadního klidu používá prý ku provedení velkých zákopů a náspů. Na severním břehu řeky Hunu mají prý Rusové 264 děl. Kuropatkina docházejí prý z Charbinu stále posily. Také korrespondent londýnských novin »Daily Mail« oznamuje, že se Kuropatkin dle pokynů z Petrohradu ho došlých silně chystá, aby Japoncům u Mukdenu vzdo- roval a dává tam prováděti velká opev- nění. Sílu japonského vojska, jež k útoku na mukdenské posice Rusů se chystá, páčí dopisovatel na 300.000 mužů. Avšak do- cházejí prý Japonců ještě stále posily. Oproti těmto zprávám hlásí se, neúřadně ovšem, do Petrohradu, že se Rusové u Mukdenu chystají na útočný postup, což ale dle všech okolností málo pravdépodobným se jeví. Korrespondent londýnského »Standardu« z tábora generála Kurokia sděluje: Situ ace Japoncův je mnohem příznivější, než se na- mnoze soudí. Jsou již úplně připraveni, aby postoupili útočně na Mukden a Charbin. Jejich sebedůvěra není nikterak zviklána. Avšak jest otázka, mají-li Japon- ci vůbec zapotřebí, aby v útočném postupu pokračovali, neboť Rusové musili prý by míti pohromadě armádu aspoň půl millionu mužů, aby sami s nadějí na úspěch útočný postup zahájiti mohli. Dopi-
#14 alto_textblock #14
sovatel soudí však, že by za trvajících velkých dopravních obtíží Rusové nebyli s to půl millionu mužů v jedné kon- centraci uživit. — Rusové u Mukdenu vypouštějí stále uvázané balony, s nichž pohyby japonského vojska pozorují. Opětně oznamuje se, že Číňané Rusům nechtějí ko- nati služby vůdců a vyzvědačů, ani za velkou mzdu. Většina žen a dětí opustila prý už Mukden. Zdravotní stav ruského vojska je uspokojivý.
#15 alto_textblock #15
Čínské nebezpečí. »Daily Telegraphu« oznamuje se ze Sin- mintinu: »Dva známí činští náčelníci tak zva- ných povstalců shromáždili asi 50 zeměp. mil od Mukdenu, na silnici k Charbinu vedoucí, neméně než 90.000 velmi dobře vy- cvičených a vyzbrojených bojov- níků. Jejich úmyslem jest přerušiti ná- silně železniční spojení a zadr- žeti Rusům dovoz potravin.« (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#16 alto_textblock #16
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
#17 alto_textblock #17
Nová potíž v Dalmacii. Z Vídně, 29. září. Ke všem dosavadním svízelům přibyly dru. Körbrovi nové v Dal- macii, na půdě nadmíru choulostivé. Nynější první civilní správce království dalmatského svob. pán Handel odjel včera na své půso- biště, kde Chorvaté chystají se k jedno- hlasnému projevu proti němu. Dal- matský poslanec zemský, se kterým včerao něm jsme mluvili, pravil nám: »Svob. pán Handel je snad schopný býrokrat, ale přišel přímo z ministerské kanceláře, Vídeň nikdy před tím neopustiv, k nám, neznaje země, neznaje našeho jazyka. Jest patrno, že je nástrojem vládního byrokratického ducha vídeňskéhoa tímto duchem, který nepostrádá jakési pýchy, narazil na kámen. To jest vysvětlení nynější jeho afféry.« Zaderský list »Dubrovnik« radí dal- matským poslancům, aby ve chvíli zahájení sněmu zemského přišli hojným počtem s presi-
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
Závistivá hvězda. Z cyklu „Malé bajky pro velké děti“ Napsal F. P. Vožický. Vesmírem, prostorem nekonečna bez času a míry, putovala hvězda. Co krok, to tisíc mil, to staletí, tak na nekonečné pláni šla svou ce- stou věků nesčetných, Bůh sám ví, jak dlouho. A život její — jak dlouhý byl a jak dlouhý bude? Zase nikdo říci nemůže. Snad už žila a putovala statisíce, snad i mil- liony let — našich mizivých, nepatrných, lid- ských let — a přece byla mladá a svěží t hvězda. Nebylo znáti stáří na ní; na jejím těle nebylo vrásek, věky a pravěky nezůstavily na ní stopy žádné. Skvěla se krásou a zářila oslňu- jícím leskem do dalekého prázdna. Byla to krasavice prvního řádu. Ona to věděla, byla o tom přesvědčena. Ne- bylo nikoho, kdož by jí v tom odporoval. Byla sama suverénní vládkyní široko da- leko; její cesta byla volná, pohodlná; nikdo jí v ní nepřekážel, nikdo neskřížil pouť její, nikdo jí v cestu nevešel. Nikdo ji nezastiňoval, nikdo neohrožoval, od nikoho nepotřebovala pomoci, na nikom nezávisela. Krásná, neobmezená krá- lovna. Vídala sice za jasných nocí tam kdesi na obzoru, v dálce nepochopitelně daleké jiné hvězdy; ale jak ty byly malé a nepatrné proti ní! Jako zrnko máčku proti obrovítému kolosu. tak jí připadaly ty nepatrné body u porovnán s ní samou. Vždyť ona se viděla z bezprostředn blízkosti a její družky byly tak daleko! Proto byly tak malé. Možná, že mnohá z nich byla také tak vel-
#20 alto_textblock #20
kou jako naše královna, ba možná, že některá byla i mnohem větší, ale to milou hvězdu nezne- pokojovalo, ona toho nevěděla. A čeho oko ne- vidí, toho srdce neželí. Snad i ty jiné hvězdy zas ji viděly maloua snad také ony se těšily z toho škodolibě. Však což jí bylo po tom? Ona shlížela se ve své kráse a velikosti a to jí stačilo. Byla největší a nejkrásnější, nebylo nad n nikoho a ničeho. Po čem může ještě hvězda toužiti? Kam paměť hvězdy sahala, bylo to tak vždy. Ukolébala se v jistotu, že nic se již ne- změní a změniti nemůže. —l Až jednou — Hvězda byla vyrušena ze svého klidu. Její majestát byl uražen, její država ohrožena, její česť, její sebevědomí doznaly trpkého pokoření. Přes cestu jí přeběhla hvězda jiná; tak blízko, co by šleh jejího oka za den doběhl, tak blízko se odvážila ta smělá vetřelkyně! A jaká to byla hvězda! Tak velká jako ona, královna sama, právě tak krásná — ne-li krás- nější a větší než ona — což si ostatně královna přiznati nechtěja. Zlé to bylo pro hvězdu naši poznání. Všechno, co ji těšilo, bylo jí vzato. Její do- mněnky o nedostižné dokonalosti její byly ty tam, její sebevědomí se shroutilo rázem. Hle, už je tu sokyně! Však běda, sokyně ta byla jí nejen rovna, ale ona ji i předčila! O tom nebylo pochybnosti, toho si nemohla hvězda zapírati. Hle, ona sokyně měla nejen své tělo, ona dokonce ploužila za sebou dlouhý, pestrý, oslňující závoj, jako spředený ze zlata a nejdražších dranokamů! Takové ozdoby hvězda neměla jako — kometa!
#21 alto_textblock #21
Zachvěla se celá rozhořčením, zanevřela na krásnou sokyni. Soptěla hněvem. Bylo veta po její suverénní moci, veta po jejím majestátu. Byla pokořena sama před se- bou. Nic ji už netěšilo. Kometa, jak přišla, tak zase odešla, jenom tak se tu kolem mihla. I v tom byla její před- nost, že rychleji běžela než naše hvězda. Jaká to byla závratná rychlost! Kometa zmizela zrakům hvězdy, ale nezmi- zela z její paměti; zanechala trpkost, zklamání a — závist. Ze závisti hvězda bledla. Závisť ji sžírala. Ale nejen že sama v sobě cítila pokoření: její neštěstí — tak se jí zdálo — mělo svědky a škodolibé svědky. Jindy domnívala se, že ty vzdálené a malé hvězdy patří k ní s jakýmsi obdivem, že vzhlí- žejí k ní s úctou, že se jí koří a za svou vlád- kyni ji uznávají. A teď? Pozorovala, že zraky jejich otáčejí se za kometou, ba, chtěla viděti, že se jí samé i škodolibě posmívají, že si z ní smích tropíl Běda, bylo po její reputaci! Napadla ji žárlivost. Kdyby aspoň mohla si opatřiti takový závoj — takovou vlečku — jako měla kometal Kdyby — — — —! Ale to nebylo možno. Proto bledla hvězda ještě více. „Nemohu-li býti prvou, nechci vůbec býti. Živo“ mne omrzel!“ řekla si vzdorovitě. A kteréhos "rásného večera milá hvězda velikým oblouker slétla, spadla či skočila s ne- konečných prostor vesmíru. Aspoň slavný od- chod si připravila, ale to byla její útěcha po-
#22 alto_textblock #22
slední.