#1
alto_textblock
#1
Němec ustav, Tezník, 42 roky. Plener Václav, kočí,
51 rok. Špoula Vilém, farář, 51 rok. Žáčkova Anna,
dcera nádenníka, 16 roků. — U Milosrdných
bratří: Jermář Eduard, sladovník, 49 roků. —u
Alžbětinek: Rospekova Regina, služka, 20 roků.
Durlinova Marie, 221/2 roku.
#2
alto_textblock
#2
Král. české zem. divadlo v Praze.
#3
alto_textblock
#3
Národní divadlo.
#4
alto_textblock
#4
O 3. hod. odpol
#5
alto_textblock
#5
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
#6
alto_textblock
#6
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 16. prosince.
Začátek o 7. hod.
15. hra v předplacení.
Po třetí;
Zkažená krev.
Psychologický obraz o jednom dějství. Napsal L.
Stroupežnický. Režisér F. Šípek.
Po třetí
Maroušek.
Veselohra o jednom dějství. Napsal L. Archleb. Re
žisér F. Šípek.
#7
alto_textblock
#7
900000000000
#8
alto_textblock
#8
Koncerty a záhav
#9
alto_textblock
#9
dne 16. prosince.
#10
alto_textblock
#10
„U prince“ na Smíchově.
#11
alto_textblock
#11
Dnes velký koncert, ryby a rybí polévka, uzene
domácí se špek. knedlik., též velký výběr jídel
piva znamenitá. V plné úctě Fr. Cerha.
28533
#12
alto_textblock
#12
Ve středu 16. prosince.
Tvrdohlavá žena.
Báchorka se zpěvy o třech dějstvích. Napsal Josei
Kajetán Tyl. Hudbu složil Moric Anger. Režisér
Karel Mušek. Dirigent Moric Anger.
OSOBY: Zlatohlav, někdy nazván Rýbrcoul, kníže
duchů krkonošských, L. Dostalova. Černobejl, Mati
noha, skalní duchové, J. Havelský, J. Karásek. Joba-
nes Pěnkava, mladší učitel, E. Viesner. Jahelková,
zámožná mlynářka, M. Pštrosová. Terezka, její dcera,
A. Červená. Madlenka, Ančička, děvečky ve mlýně,
M. Hübnerová, V. Hasmanova. Kuba, pacholek, R.
Kafka. Hrdopyška, majetník statku, F. Steinsberg.
Vydřiduška, jeho správce, K. Mušek. Loukota, staro-
sta obce, P. Rada. Kohoutek, Nožička, sousedé, K.
Váňa, K. Pulc. Ezechiel, starý žid, R. Inneman. No-
žejček, brusič, J. Mošna. Vašek, vesnický pacholík.
M. Matějíčkova. Stárek, A. Hlaváček. Mládek, V
Zintl. Škřítkové, skalní duchové, chasa ve mlýně,
venkované.
#13
alto_textblock
#13
Ve středu 16. prosince.
#14
alto_textblock
#14
53. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
#15
alto_textblock
#15
na Kräl.
Pištěkovo lidové divadlo vmehrácech
Ve středu 16. prosince.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny
Spiknutí Fieska v Janově.
Občanská hra o pěti jednáních od B. Schillera
Zejtra ve prospěch uváděcího personálu:
Klub mládenců.
28523
Veselohra o 3 jednáních od M. Baluckého.
#16
alto_textblock
#16
K Ježíšku pro menší dítky.
Právě vyšlo. Roztomilá novinka. Právě vyšlo.
Tisknuto velkým pismem.
#17
alto_textblock
#17
0000000.000000
#18
alto_textblock
#18
Pronajme s
#19
alto_textblock
#19
plzeňská restaurace v Praze
#20
alto_textblock
#20
jen řádnému hostinskému.
Žádný odkup. Nabídky pod zn. „Plzeňská
2380
restaurace“ do adm. t. l
#21
alto_textblock
#21
00000000000000000000000
#22
alto_textblock
#22
raa
#23
alto_textblock
#23
vzastavárně
#24
alto_textblock
#24
TOSCA.
Hudební drama o třech dějstvích. Napsali V. Sardou
L. Illica, G. Giacosa. Z vlaštiny přeložil O. Smrčka
Hudbu složil G. Puccini. Dirigent Karel Kovařovic
Režisér Robert Polák.
OSOBY: Floria Tosca, slavná zpěvačka, A. Slavíková.
Mario Cavaradossi, malíř, O. Mařák. Baron Scarpia
policejní ředitel, B. Benoni. Cesare Angelotti, V. Vik-
torin. Kostelník, E. Pollert. Spoletta, policejní agent.
A. Krössing. Sciarrone, komorník, R. Polák. Žalářník
A. Hlaváček. Pastýř, G. Horvátova. Kardinál,J.
Richter. Státní zástupce, K. Pulc. Roberti, kat, J.
Karásek. Písař, K. Váňa. Důstojník, V. Zintl. Seržant.
J. Vild. — Vajáci, biřiči, dámy, páni, kanovníci.
občané, lid atd. Děj v Římě v červnu 1800.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Konec o půl 10. hod
Začátek o 7. hod.
#25
alto_textblock
#25
Mimo předpl.
Ve čtvrtek 17. prosince
Pohostinsku vystoupí Karel Burian a Františka
Burianová od král. saské dv. opery v Drážďanech.
Lohengrin.
#26
alto_textblock
#26
Tatíčkovy pohádky.
#27
alto_textblock
#27
Malým čtenářům pohádky nejmilejší vypravuje
Ludmila Tesařová.
OBSAH: Vlk a kůzlátka. — Almužna. — Jak Honza
pracoval. — Bratříček a sestřička. — Jak šla zvířátka
do světa. — Sněženka a sedm trpaslíků. — O skleně-
ném vrchu. — Jak Honza prodával. — Stolečku, pro-
stři se! — Zlatovláska. — Kocour v botách. — O Peci-
valovi. — Sedm jednou ranou zabil. — Boží trest.
S 12 skvostnými malovanými obrazy.
Elegantně vázané výtisky stojí 4 K 40 h, poštou franko
4 K 90 h, kdo obnos předem pošt. poukázkou zašle.
Naskladě v každém knihkupectví, zejména
u nakladatele Rudolfa Storcha, knihkupcev
2378
Karlině.
Vánoční seznam na požádání zdarma a franko.
#28
alto_textblock
#28
Z dražeh a zastaváren
#29
alto_textblock
#29
n
e
g aložny řemeslmeko-Zvnostensk
o
#30
alto_textblock
#30
v Žižkově, v Husově třídě č. p. 709.
Ve čtvrtek dne 7. ledna 1904, jakož i v násle-
duj. dnech prodávati se budou veřejnou dražbou,
počín. od 1/29—12 hod. dop. a od 1—6 hod. odpol.,
O propadlé skvosty, které byly od 1. ledna do
31. ledna 1902 zastav., poč. čis. 1—2756, jako:
brillantové a perlové klenoty, prsteny, náušnice,
náramky, zlaté a stříbrné hodinky, řetízky a jiné
pod. zástavy, veškeré zboží, šatstvo,
peřiny a prádlo, které bylo od 16. pros. 1902
do 31.ledna 1903 zastav., počín. č. 60942—62923
a od 1-5116. Zástavy tyto mohou se ještě do dne
před dražbou vyplatiti aneb zúrokovati. V den
dražby se zúrokováni těchto zástav žádným způ-
sobem nepřijímá. Přebytky budou se vypláceti osmý
den po dražbě. Půjčky se poskytují
od 8—2 hodin s poledne.
V Žižkově, dne 1. prosince 1903.
Ředitelstvo-
2374
#31
alto_textblock
#31
6
e
o
e
e
(
e
o
6
o
6
#32
alto_textblock
#32
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod
Ve středu 16. prosince.
Ve prospěch Aloisa Ludvíka.
Jako host vystoupí pan Filip Zöllner.
Zuzančin pan kaprál.
Fraška se zpěvy o 5 odděleních. Napsal C. Costa.
Přeložil Jiří Polabský. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
28535
zimnímu divadlu na Smíchově.
#33
alto_textblock
#33
brilliantové šperk
#34
alto_textblock
#34
prsteny . . . od 10 zl. do 400 zl.
náušnice. . . „ 30 „ „ 1600 s
hodinky damské s brilliantem
od 46 zl. do 175 zl.
A. MIKODEM
proti „U města Paříže“, v průchodním
2367
domě č. 563-l.
#35
alto_textblock
#35
a
nn
o
rr
nn
ro
n
#37
alto_textblock
#37
60000000000000000009000
#38
alto_textblock
#38
s
o
o
s
#39
alto_textblock
#39
z2
#41
alto_textblock
#41
52
#42
alto_textblock
#42
10
#43
alto_textblock
#43
11
#44
alto_textblock
#44
Obyvatelé domku mohli vyjíti každé chvíle a to
bylo by zmařilo možná celou jeho výpravu, jež počínala
tak znamenitě.
Ovšem stálo ho to veliké přemáhání, že nemohl
shlédnouti důkladně tváři v tvář muže, jenž byl přinesl
vak cestovní.
Nicméně opatrnost u něho rozhodla.
Opustil park opět přes zeď na tomtéž místě, kudy
do něho byl vnikl, avšak na místě, aby byl přešel na
druhou stranu cesty, ulehl za hromadu kamení, sotva
čtyři metry daleko od vrátek zamřížovaných, i čekal, ne-
hýbaje se přes krutý mráz, který mu působil sku-
tečná muka.
Asi za čtvrt hodiny písek v parku zaskřípal pod
dotekem kročejů.
Branka se otevřela.
Muž objevil se, nesa kožený vak svůj v ruce.
Žena jakás jej doprovázela.
Byla to nepochybně návštěvnice, kterouž muž v pře-
strojení za kočiho byl přivezl v kočárku.
Rochemond, napínaje zrak do krajnosti, hleděl pro-
niknouti jím temnotu, aby spatřil rysy obličeje, ale noc
byla příliš tmavá: rozeznal jedině elegantní obrysy po-
stavy, zahalené v kožíšek.
Parfum omamující, větříkem lehkým zanášený, pro-
nikl až k němu.
Na neštěstí, ačkoliv všechna jeho vůle soustředo-
vala se té minuty v napínání zraku jeho, agent nebyl s to
spatřiti rysů ženy ani rysův jejího průvodčího, jehož
obličej zakryt byl ohrnutým límcem.
Aspoň zaslechl konec rozhovoru a vštípil si v pamět
zvonivý jak stříbro hlas a zbarvený poněkud přízvukem
#45
alto_textblock
#45
exotickým, ale zbarvený tak maličko, že nebylo možno
rozeznati, neděje-li se tak zůmyslně, aby hlas nabyl kouzla
jakéhosi.
»Avšak, madame drahá, kdy... kdy tedy?... Jste
opravdu velmi krutá! Ukládáte mi veliká muka! A když
pomyslím ...«
»Pst! Mlčte, vy velké dítě !... Pozejtří, slibuji ...«
»Uvidím vás samotnu?«
»Ano... Ve čtyři hodiny... V ulici du Bois.«
», díky ... Vaši ručku, hraběnko! O, prosím
vás! ještě ...«
Muž vzal ručku, již mu dáma podala a pokryl ji
polibky.
»Dosti! Dosti! Jste vy dítě!... Pozejtří!...«
Polibek na koneček prstů zpečetil poslední sliba
branka se opět bez lomozu uzavřela.
Rochemond nemohl potlačiti úsměšek.
Pomyslil si:
Kýho kozla! Jestliže tato žena jest chotí »pana
hraběte«, manžel její jest pěkně na tom
Avšak noční návštěvník, když byl zůstal po okamžik
bez hnutí, otřel si vrchem ruky oko, jakoby stíral slzu,
jež zatřpytila se na brvách jeho a dal se opět krokem
těžkým cestou zpět k Paříži.
Agent se rychle rozhodl.
Chtěl za každou cenu zvěděti vše, i musil se tudíž
zmocniti tohoto člověka.
Prostřednictvím jeho dostane se i ostatním na stopu
a zmocní-li se jeho, dobude tím i vaku, kterýž povede
ho k důležitým třeba objevům.
Ostatně bylo lépe obořiti se na jednoho člověka na
cestě nežli na dva muže v domě uzavřeném.