ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ff476bc0-71f1-11dc-8cee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 16. září,
#3 alto_textblock #3
K číslu 256.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NAR
#6 alto_textblock #6
DNl
#7 alto_textblock #7
TI
#8 alto_textblock #8
Čislo v Praze za 2h
#9 alto_textblock #9
a na venkově za 3h
#10 alto_textblock #10
Předplaeeni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakco a expedice.
#11 alto_textblock #11
álka.
#12 alto_textblock #12
K situaci na bojišti. Z Londýna, 15. září. Včerejší zpráva mar- šálka Ojamy hlásí: Postavení Rusů na jižní straně řeky Hunu je nezmě- něno. Ruští zvědové stýkají se s našimi před- ními hlídkami. Také směrem k Šanvačinu pod- niká malý ruský oddíl tu a tam všelijaké útoky. U Vulitajce a Švantajce je vidět ru- skou jízdu a malé tábory. Ruská vojska mají obsazeny různé posice mezi Hsimintunema Mukdenem. Nepřítel začíná opevňovat oba břehy řeky Liaa u Tjelina. — Ze Šanchaje se ozna- muje: Dle kolující pověsti zřídili Rusové opevnění také na čínském územ na západní straně Liaa, v obvodu tjelinském. Ruské ztráty. Z Petrohradu, 16. září. Ruský generální štáb uveřejňuje ztráty a jména důstoj- níků 1. a 3. pluku 5. sibířské divise, 45 divise a 3. pluku 54. divise, 3. dělostřelecké brigády v zápasech u Ljaojanu mezi 26. srpnem a 7. zářím. Nejvíce utrpěla divise 45., především pluk 24. Zpráva o japouské výpravě na Komandorské ostrovy a Kamčatku. Z Petrohradu, 15. září. (C.-B.) Telegram generálního pobočníka Alexějeva ze dne 14. záři sděluje císaři tuto zprávu velitele Kom an- dorských ostrovů v Beringově moři, Gribnického, jenž vyslán byl do severních končin pobřeží k obstarání spíže, ze dne 13. září: Komandorské ostrovy byly až do dne 28. července obsazeny japonskými a an- glickými loďmi (skunery). Lodi tyto chtěly dosíci hlavně bobřích kolonií. Dvě z těchto lodí byly parníky a měly na palubách děla. Při odpuzování lodí bylo 10 Japoneů zabito a mnoho jich raněno. My ne- utrpěli jsme žádných ztrát. U Kamčatky bylo do 3. srpna pět japonských lo d spáleno a jejich mužstvo pobito. V červnu obsadili Japonci vedením námořního důstojníka Ozernou. Zřídili si tam o pev- něný tábor, prováděli rybolov odváželi kořisť na tří lodích. Dále vydrancovali Japonci Javino, vztýčili tam na kostelíku japonskou vlajkua vyvěsili provolání, ve kterémž se prohlašuje
#13 alto_textblock #13
sloučení s Japonskem. K tomu připo- jena hrozba, že bude zabit, kdo by se od- vážil toto provolání strhnouti. Vyzvali obyvatel- stvo, aby se Japonsku podrobilo a vyhlásili tam japonský protektorát. Poddůstojník Zapasotnikov sebral četu dobrovolníků, čítající 120 mužů, z reservistů kamčatských ko- záků, přilákal japonského důstojníka a lékaře do Javina a zajal je. Dne 29. července přepadl Ozernou, při čemž 17 Japonců bylo zabito. Na naší straně bylo 5 mužů raněno, z nichž jeden těžce raněný zemřel. Od východního po- břeží Kamčatky došla dosud jenom zpráva, že nepřítel vydrancoval Uku. Gribnickij vyslán byl z Ochotska do Javina, Bolšerěcka a Figilu, aby těmto místům ku pomoci přispěl a je spíží zá- sobil. Gribnickij dosvědčuje, že Kamčatka na první výzvu úřadů svým starým tradicím věr- nost osvědčila a že její obyvatelé zbraní se cho- pili, jsouce odhodláni prolíti svou krev za víru císaře a svoji otčinu.
#14 alto_textblock #14
Oslabená japonská armáda. Z Berlína, 16. září. Američtí vojenští znalci nevěři, že japonská armáda před koncem tohoto měsíce bude moci podniknouti velké operace kolem Mukdenu. Deště, které jiný rok již šest neděl trvají, začaly teprve těchto dnů a to plnou silou.
#15 alto_textblock #15
Anglická loď zhynula. Z Nagasaki, 15. září. »Reuterova kance- láře oznamuje: Jakási anglická plachetní lod, nejspíše »Lucia«, narazila u Port Ar- turu na minu a byla jejím výbu- chem zničena. Z mužstva této lodi byla zachráněna jenom jediná osoba. Soudí se. že chtěla tato loď proraziti blokádu.
#16 alto_textblock #16
Ruská loď »Lena«. Z Londýna, 16. září. Z Nového Yorku včera oznámeno, že jest věcí rozhodnutou, že »Lena« bude odzbrojena a její důstojnictvo a mužstvo v Americe internováno až do konce války. Ruský velvyslanec hr. Cassini sám to vládě doporučil, když mu bylo americkou vlá- dou řečeno, že takovéto usnesení je nejvhod- nější. Soudí se tu zcela jistě, že »Lena« unikla japonským pronásledovatelům. V Tokiu se myslí, že »Lena« je pověřena službou vy- zvědačskou, že převzala mužstvo lodi »Novik« a že uprchla do San Franciska. Počet mužstva a děl »Leny« je prý neobyčejně veliký
#17 alto_textblock #17
Nespokojenost v Koreji. »Mukdenskij Věstnik« oznamuje: Ze Seulu přibylý Korejec vypravuje, že mají Japonci v korejském hlavním městě jeno m asi 5000 mužů vojska. Japoncí sami tvrdí však, že ho tam mají 20.000 mužů. Aby tento klam udrželi, musí — dle Korejcova vypravo- vání — každého večera odejíti oddíl vojska do Čemulpa, odkudž pak následujícího dne po že- leznici jakožto čerstvě došlé vojsko se vrací. Japonci postavili u severní brány paláce korej- ského císaře stráž, jež musí bedlivě pozoro- vati cizí diplomaty, kteří se ubírají k císaři na audienci. Japonský vyslanec je den co den v cí- sařském paláci. Korejci jsou — dle »Mukden- ského věstníku« — s jednáním Japonců velmi nespokojeni a doufají, že budou moci, jak jenom Rusové v týlu japonského vojska na Ko- reji se objeví, Japoncům všechno oplatit. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#18 alto_textblock #18
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Rozmluvy s drem. Körbrem a hr. Golu- chowským. z Říma, 16. září. »Tribuna« uveřej- úuje obsah rozmluv svého pařížského zpra- vodaje s drem. Körbrem a hr. Goluchovským. V příčině vlašské university prohlásil chef cislajtánské vlády: »Není pomyšlení, že bude zřízena universita vlašská, z důvodů snadno pochopitelných. Vláda se k tomu nikdy nepropůjčí. Já jsem první rakou- ský ministr, který učinil Vlachům v příčině vy- sokého školství koncesse. Vláda spoléhá, zřizujíc parallelky vlašské v Inšpruku, na rozmy sl Vlachů i Němců. Na všechen způsob však bude radno zachovati klid.« Redaktor chtěl se dověděti, zdali Rakousko jako moc katexochén katolická převezme pro- tektorát katolicismu na Vých odě, jehož Francie se vzdala. Dr. Körber odvětil usmívavě: »To se musíte zeptat hr. Goluchow- ského!« Po těch slovech zvědavému redaktoru nabídl cigaretu. Redaktor nelenil a šel k hr. Goluchow- skému. »Excellence — pravil — pan dr. Körber mně uložil, abych vám položil otázku, které on nemůže zodpovědět.« »Jaká jest to otázka?« »Kdyby ministerský předseda Combes vzdal se ochrany katolicismu na Východě, bylo by Ra- kousko ochotno pokusiti se o .. .«
#19 alto_textblock #19
FEUILLETON.
#20 alto_textblock #20
Na kolek-
#21 alto_textblock #21
vědomým výrazem po dvou dnech otevřel po rány dvéře obchodníkova bytu. „Dobré jitro, Kazimírku,“ pozdravil, „nesu ti příjemnou zprávu. „Peníze by mně byly milejší,“ odbyl jej
#22 alto_textblock #22
tebe —
#23 alto_textblock #23
Na Příkopě v trafice zakoupil pětizlatový kolek a teprve před samotnou bankou jej svému společníku odevzdal. „Tak jdi nahoru, vyřiď to tam, počkám na
#24 alto_textblock #24
šijící.
#25 alto_textblock #25
Obrázek ze skutečnosti
#26 alto_textblock #26
Obchodník Vlček, přehlednuv dopis, mršti jím o podlahu. „To je drzost od toho člověka, nedá poko a nedá. Rád bych viděl takového blázna, aby na tyhle tlachy zlatku z něho vymáčkl. „Co se čertíš?“ zeptala se paní, u okn „Ale, považ si, Bertičko, ten ohava Práši zase mi píše o peníze. „Půjčíš mu? „Ani zlámanou grešli,“ zavrčel manžel. „Tak se nezlob a hoď psaní do kamen Prostě mu zakaž, aby tě více neobtěžoval, ažt zaplatí dřívější dluhy, beztoho už toho bude s dostatek. Divím se,“ pokračovala paní, „kam ten člověk peníze dává?“ „Kam?“ obchodník se na procházce po- kojem zastavil, „zamazává jednu díru druhou. proto nikam nemůže. Ale napíšu mu, že těm šesti tisíci korun, co za ním vázne, je přátelstv jeho dosti zaplaceno, aby už nereflektoval ani na halíř. I kdyby se přede mnou krájel, ne- půjčím mu a nepůjčím ani vindry — — — — Nemusil se pan Prášil ani nakrojit. Nevýslovně dobrácké povaze páně Vlčkově stačilo, když jeho dlužník s veselým a sebe-
#27 alto_textblock #27
Vlček
#28 alto_textblock #28
lovu.
#29 alto_textblock #29
„Peníze, brachu, jsou na cestě. Chci, abys šel se mnou pro ně do banky, povolili mi půjčku na pojistku, tisíc korun ti z toho splatím. „Aspoň něco, už je nejvyšší čas, abys myslil na vrácení —. „Věc má však háček,“ vpadl mu do hovoru Prášil, „potřebuji pětku na kolek na kvitanci. Obchodník se zarazil, pak rozhodl „Tak na cestě do banky ti ho koupím potom mi to vrátíš, až tě vyplatí. „S radostí největší, půjdeš hned se mnou? „Ovšem, jenom kabát si vezmu — — — Panu Vlčkovi, vedenému slibnou nadějí na několik stovek kapitálu, který považoval již za ztracený, cestou napadlo, že by se mohli někde zastaviti na přesnídávku. „Malá paprička „u Ježíška“ by neškodila, poznamenal Prášil, usmívaje se rozjaření příte „Malá, velká, to už je jedno, platím cech, resolutně prohlásil Vlček, „a potom jdeme pro kolek.“ „Ano, potom pro kolek,“ opakoval Prá- šil. — — - Masitá snídaně, výborně upravená, plzeň- ské jako křen, vyhlídka na peníze, již oželené vše to připravilo růžovou náladu panu Vlčkovi.
#30 alto_textblock #30
Po necelé čtvrthodině se Prášil vrátil. „To je tam lidí, k nedočkání. Odevzdal jsem kolek, řekli mi, abych přišel k polednímu. Nemohu přece žádat, abys tak dlouho stál tady na ulici.“ Vlček vytáhl hodinky: „Ovšem je nejvyšší čas, abych byl v obchodě. Víš co, přines mi pe- níze tam, jsem do jedné hodiny v krámě. „Ovšem, Kazimírku, spolehni na mne, o dvanácté jsem tam jake na koni . ..“ „Ten kůň Prášilův asi ochromil,“ podotkla štiplavě paní Berta, když ani peníze, ani dlužník se nedostavili. Marně jej čekal Vlček i druhého dopoledne. Potom se sám rozběhl do banky, vy- hledav známého úřadníka. „Prosím vás, pane pokladníku, co je se zá- ležitostí Prášilovou? Zdrželo se to snad?“ „Jakou záležitostí?“ opáčil tázaný pře- kvapen. „No, byl tady včera ?“ „Ach, ano, myslíte k vůli kolku? Přines si pětizlatový kolek, abych mu jej vyměnil za peníze. Učinil jsem tak a te je celá jeho záleži- tost — - Zr toho dne panu Vlčkovi oběd nechutnal, nemusím snad vážené čtenáře ujišťovati.. Lea Ostrovská.