ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ff2ae310-71f1-11dc-ab27-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 41
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 13. září.
#3 alto_textblock #3
K číslu 253.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARUDN
#6 alto_textblock #6
SIY.
#7 alto_textblock #7
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedlice.
#9 alto_textblock #9
Válka.
#10 alto_textblock #10
území, jehož Japonci dobyli. Něme- čtí důstojníci byli vysláni, aby zjistili, zdali se věc skutečně tak má. Ježto čínské vojskov pozadí horstva postupuje, není lze počet jeho ani odhadnouti.
#11 alto_textblock #11
opět vrátí. Vyvěsili podél železniční trati vy- hlášky, v nichž se čínské obyvatelstvo pod tre- stem napomíná, aby železniční trať nepoškozo-
#12 alto_textblock #12
valo.
#13 alto_textblock #13
Obléhání Port Arturu. Z Tokia, 12. září. Vojáci, kteří po mar- ných útocích na portarturské tvrze nazpět byli povoláni, vypravují hrůzné podrobnosti o sta vu věcí před pevností. Mnoho japon- ských vojáků osleplo účinkem prachu z nehašeného vápna, jehož Rusové do hradebních a střeleckých příkopů hojně nahá- zeli. — Ježto se v bombardování ustavičně po- kračuje, není možná všechnu spoustu mrtvých pohřbívati. Následkem toho leží všude hromady mrtvol. — V Japonsku vzmáhá se opposice proti vládě, jež potlačuje všechny zprávy o marných japonských útocích na Por
#14 alto_textblock #14
Otužilé japonské vojsko na bojiště. Z Tokia, 12. září. Co den odcházejí nové oddíly vojska na bojiště, nyní hlavně ze sever- ního ostrova Jesso. Vojenská správa soudí, že tam narozené a vzrostlé mužstvo nejlépe dovede snášeti útrapy n astáv ající zimní války.
#15 alto_textblock #15
Kuroki zaskočen? Z Tjencina, 13. září. (»Daily Mail«). Ge- nerál Linevič s 50.000 mužů táhna z Vla- divostoku, přerušil spojení generál Kurokia s Fenvančenem.
#16 alto_textblock #16
Japonské podezřívání. Z Londýna, 12. září. (C.-B.) Japonské vy- slanectví uveřejňuje tuto zprávu z Tokia: Dle zpráv z mandžurské armády byly nalezeny mezi kořistí, učiněnou u Ljaojanu, dva druhy patron »Dum-Dum«, jež se hodí pro ruské ruč- nice modelu 1890. Některá zranění našich lidí budí podezření, že byla způsobena takovými patronami.
#17 alto_textblock #17
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#18 alto_textblock #18
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#19 alto_textblock #19
Artu.
#20 alto_textblock #20
Baltické loďstvo odplulo. Z Petrohradu, 12. září. Baltické lod- stvo ruské, jemuž velí admirál Rož děstvenskij, odplulo včer ao 2. hodině odpolední na dálný Vý. chod. O zásobování tohoto loďstva uhlím je s dostatek již postaráno. Rusko zakoupilo a najalo již před delší dobou anglické a německé parníky, jež na různých místech okeanu s ná- kladem uhlí baltických válečných lodí očekávají, aby se uhlim zásobily. Zejmena uzavřela ruská vlada smlouvu s »Hambursko-americkou linif« kterouž se tato společnost zavázala, že bude jakožto komissionář uhlí v anglických přístavech zakupovat a je válečným lodím ru- ským dodávat. Číňané obsazují prý území Japonci dobyté. Z Londýna, 12. září. (C.-B.) »Standardu« telegrafuje se z Tjencina: Činské vojs ko postupuje s této i oné strany velké zdi do Mandžurska. Obsadilo již dva břehy řeky Ljao. Tyrdí, žel je toto vojsko vysláno, aby obs a dilo, jakožto čínskou državu
#21 alto_textblock #21
Japonci se připravují k nové bitvě. Z Kupance, 12. září. (C.-B.) Japonci jsou velice zklamáni tím, že se plán jejich armády nezdařil, dle kterého chtěli sobě vynutiti roz- hodný boj u Ljaojanu, aby nynější ruskou ar mádu mandžurskou zničili. Japonci dopravují zatím každým možným způsobem posily a zá- soby na sever. U ústí Lina a na jeho přítocích používají k tomu člunů, kdežto na všech sil- nicích a cestách jest dopravováno obilí a náboje na nesčetných ručních kárách domorodci. Mar- šálek Oyama rozbil svůj hlavní stan v Ljaojanu, jenž se proměňuje vůčihledě v moderní japonské město. Všechny známky svědčí o tom, že Ja- ponci chtějí svésti, po případě si vynutiti co nej- dříve rozhodující bitvu na ruském území. K bitvě té dojde asi severně od Mukdenu. Japonci, kteří už dříve z povahy jednotli- vých zranění soudili, že Rusové střílejí patro- nami „Dum-Dum“, tvrdí, že je to nyní už do- kázáno, poněvadž bylo v Ljaojanu několik pa- tron „Dum-Dum“ nalezeno. Okolnost, že některé ze železničních mostů nejsou dohotoveny, byla příčinou domněnky, že Rusové ničí železniční trať, která je však úplně neporušena. Rusové mají patrně za to, že se
#22 alto_textblock #22
Zemské sněmy.
#23 alto_textblock #23
Z Vídně, 13. září. Sněmy zemské nesejdou se tentokráte ve stejném terminu. Krajinský sestoupí se 27. září. Bude-li se tam pokračovat v obstrukci, která je provozo- vána klerikálními Slovinci již několik let, bude sněmihned uzavřen. Hornorakou- ský sněm bude konati první schůzi 3. října.
#24 alto_textblock #24
Dr. Körber a němečtí nacionálové. Z Vídně, 13. září. O parallelkách české a polské v Opavě a Těšíně vyplýtvalo se již více řečí a černi tiskařské, než tyto ústavy zasluhují a dnes sděluje »Zeit« v této záležitosti, že dr. Körber pohrozil prý německým nacionálům slez- ským uveřejněním jich vlastního souhlasu. Pravil prý:—»Již několik let nalezala se tato záležitost u zemské školní rady slezské. Vláda dále čekati nemohla. Mám v ruce list, ve kterém němečtí poslanci prohlašují, že zřízení poboček považují za lepší rozřešení. Ovšem žádáno jako kompensace poštovní ře- ditelství v Opavě (!). Ale nemohu přece kom- pensovat školu s nějakým poštovním úřademl Potrvají-li útoky proti vládě, budu nucen ve- řejně dovolávati se dorozumění s Němci.«.
#25 alto_textblock #25
FEUILLETON.
#26 alto_textblock #26
Z francouzského humoru.
#27 alto_textblock #27
Jednoho dne, když byl Johnson pozván k tabuli u slavné mistriss Macauley, začalo se mluvit o rovnosti mezi lidmi. Dáma mínila, že tato rovnost je právem všech lidí. Johnson, byv otázán, co tomu říká, odpověděl co možná nej- stručněji, v naději, že změní se směr rozmluvy, která ho nudila. Ale když viděl, že nic tím ne- svedl a že mistriss Macauley prohlubuje víc a více otázku, pospíšil si s jídlem, zvedl se kvapně od stolu a zavolal lokaje, aby si sedl na jeho místo. — „Co děláte, doktore?“ tázala se pře- kvapena paní domu. „Madame, uskutečňuji rov- nost, kterou vy hlásáte.
#28 alto_textblock #28
Bedřich, král švédský z domu Hessen- Kassel, jel kdysi vesnicí, v níž měl jej pastor oslovit. Ale tento obávaje se, že panovník, na- sycený komplimenty a řečmi lichotníků, nedo- přeje mu žádné pozornosti, uminil si přivítati jej zpěvem několika veršů své skladby. Král velmi překvapen poslouchal s velkou pozor- ností, a jelikož se mu to líbilo, řekl pastorovi: „Bis!“*) Tento nedal se prosit, a panovník velmi spokojen dal mu 50 dukátů. Nyní pastor. ukláněje se hluboce, řekl také: „Bis!“ a králi se vtip tak líbil, že dar svůj zdvojnásobil. * Jean Lang byl německý právník, velmi duchaplný. Jakýsi Španěl vychloubal se mu kdysi lahodou své mateřštiny a vysmíval se tvrdosti německého jazyka. „Zdá se mi,“ řekl, „že slyším hřmíti, když slyším mluvit německy a myslím, že bůh užil toho jazyka, když vy- háněl naše první rodiče z ráje, aby je více po- strašil.“ „Snad,“ odpověděl chladně Lang, „ale jest pravděpodobno, že had užil jazyka španěl- ského, jehož sladkostí se vychloubáte, aby Evu
#29 alto_textblock #29
Dáma tázala se žertem mladého muže, přišel-li by na její pohřeb, kdyby zemřela dříve, než on.
#30 alto_textblock #30
„Oh, zajisté, madame, s velkou radostí.o
#31 alto_textblock #31
*
#32 alto_textblock #32
Komorník Bedřicha Velkého měl rozkázáno vstoupiti vždycky v pět hodin ráno do jeho lož- nice, vzbuditi jej, spal-li ještě, a stáhnouti jeho přikrývku, nechtělo-li se mu vstávat. Jednou poručil panovník, aby nechal jej sluha déle spát, ale tento odpověděl: „Znám Vás příliš dobře; vyhnal byste mne, kdybych Vás po-
#33 alto_textblock #33
slechl.“
#34 alto_textblock #34
Kdosi tázal se jednoho filosofa: „Mám se oženiti nebo zůstati svobodným, abych žil spo- kojeně?“ „Dělejte z toho, co thcete,“ odpověděl mu filosof, „vždy budete litovat. *
#35 alto_textblock #35
Kdosi žádal úřad nějaký od Viléma, pru- ského krále. Tento tázal se žadatele, odkud je. „Z Berlína,“ zněla odpověď. — „Nemám tedy nic pro vás,“ řekl král, „protože žádný Ber- líňan za nic nestojí.“ — „Vaše Milost odpustí,“ odpověděl žadatel, „v Berlíně jsou také hodní lidé a já znám zrovna dva.“ — „A kde to jsou?“ tázal se král. „První je Vaše Milosta druhý jsem já.“ Král zasmál se té odpovědi a místo mu udělil.
#36 alto_textblock #36
Známo bylo přátelské přijetí, jakého do- stalo se cizincům, kteří přišli navštíviti Voltaira na jeho zámek. — Jeden příchozí, jemuž licho- tilo přivítání, projevil, že má úmysl zůstati 6 týdnů v tomto zámku, který zdá se mu roz- košným. — „Pane,“ řekl mu, směje se pán zámku, „vidím, že nechcete se podobati Don Quichottovi; ten měl hospody ze zámky, ale vy máte zámky za hospody.“ a
#37 alto_textblock #37
svedl.“
#38 alto_textblock #38
Opilý voják potkal generála na koni, za- stavil jej a drže koně za uzdu, tázal se, jaká je jeho cena. Generál, vida před sebou opilee, dal jej dovésti do kasáren, a druhého dne tázal se ho, co chtěl mu dáti za koně. „Pane,“ odpověděl voják již střízlivý, „ten, který chtěl včera ku- povat, odešel dnes už časně ráno.“ Lakonická závěť jistého majitele státních rent z r. 1793 zní: Ve jménu Otce, Syna ! Ducha sv.: Nemám nic, jsem mnoho dlužen, zbytek odkazuji chudým.
#39 alto_textblock #39
*) Opakovatl
#40 alto_textblock #40
Řemeslník jakýsi měl dva syny, z nichž jeden byl velmi líný a rád hodně dlouho spal, druhý pak byl přičinlivý a v práci vytrvalý. Tento, vyšed kdysi časně ráno, našel sáček, v němž bylo mnoho peněz. Donesl jej otci, a ten ukazuje sáček druhému svému synu, jenž byl ještě na loži, řekl: „Hleď, jaký jsi lenoch; toto našel tvůj bratr, že tak časně vstal.“ — „Drahý otče,“ odpověděl syn, „kdyby ten, který ztratil sáček, byl zůstal tak dlouho na loži, jako já, nebyl by ho ztratil.“
#41 alto_textblock #41
Kdosi tázal se jistého člena anglického par- lamentu, proč nikdy neřeční. „Eh,“ odpověděl tento, „je zde tolik mých kollegů, kteří mluví; musí býti tedy také někdo, kdo poslouchá.“