Vychází každý den mimo v neděli a svátek O 3. hod. Odpolední.

Předplácí ве т •dminiitnci V Ostrovní ulici 6fslo 1508—11. v Praze: poitou: mětíéně . . 1 sl. 10 kr. étvrtletné půlletné . . 6 oeloroônô . 13

» 60 -

20

post 1 ri. 36 kr. ■I : - :

Jednotlivá dlela 5 kr. 8 nedélni přilobon 6 kr.

CECH.

DOPISY frankované a podepeané přijímá Г O <3. в. lE. С в v Ostrovní ulici čís. 1508—11. RukopisAy nevracíme a nepodep»aných nedbáme. REKLAMACE nezapeóetiné po»ýlénjr budtei nefrankovány. Inseráty počítáme nejlevnějf.

ČÍSLO 18. Padesátiletí nejdúetojnôjôiho aroipastýře. V Praze, 38. ledna. Padesáte let života. Je jich mnoho a je též málo. Mnoho jich, zríme-li dolil к semi, málo, ani ne kapka, pohledneme li do moře věčnosti. A přece za těch padesáte let, co se ta hlava lidská nastará a co těch myšlenek ji prolétne, myšlenek sice časem radostných ale převalnou většinou trapných dle slov věčné moudrosti, že každý den přináií svoji trýzeň. A to je zvláštní, že myšlenky radostné­ prchavé jsou jako ptačí let, kdežto ty trapné, jakoby věru do paměti se vrý valy. Osudu tomuto neujde žádný smrtelník at si kolébka jebo stála v paláci, anebo ▼ chýši chodasa. Ba dle zkušenosti tisícileté je stvrzeno, že blesky nebes častěji tříšt sosny nebotyčné, nežli stromek к oí se pnoucí. Mnohý dosud myslí, že .páni mají zlaté časy“, avšak slavný spisovatel, jenž panský život poznal vrub na vrub, napsal, že na křeslech purpurem vyzdobených roste nej raději bodláčí a koruny ze zlata, že bývají prorostlé trním. К tomu není třeba bliž Sich dokladňv, znát jich dosti každý větší Skalák. Co platí o stolcích královských, plat v hojné míře též o stolcích biskupských. V prvních stoletích vedla cesta в nich do eirkn, čili na popraviště. Později nastala ovšem doba, kdy knížata církevní kromě, čili vzdor přetěžkým pastýřským­ povinnostem hovivali též různým zábavám­ a kratochvílím, avšak ty doby dávno již minuly, minuly od předešlého věku, kdy nevystihlá prozřetelnost božská seslala na Francii bouři, jež povalivší tam trůn a svatyně­ a za těmito hrady velmožů, šířila se orkánem po Evropě všadež — od Paříže až к Moskvě a od Neapole až ku Gdansku — ssutiny a krev za sebou zanechávajíc. Od té doby Evropa podobá se sopce, z níž přes tu chvíli dějí se výbuchy. Ačkoliv lodička církve těší se zaslíbení Kristovu, že v bouřích nepotopí se, at se děje cokoliv, musí i přes to sdíleti všecky zloby časů. Kdo jen poněkud běhův světských je znalý, ví, že stolec náměstka Petrova poset jest hojně bodláčím a tiara papežská propletena­ trním. Právě doba nejnovější hromadí kolem Vatikánu, jenž nástupci Petrovu proměněn byl ve vězení, bouře vždy nové a vždy větší. A trpí-li hlava, trpí všecky údy a především všecka knížata církevní jakožto nástupcové apoštolů. Stolec biskupský, ač na pohled je vznešený­ a skvělý, přináší dnes mnohých starostí­ a útrap. Již to stálé vědomí, že ze hlubin sociálních vždy hlasitěji a výhrůžněji ozývá se chropotný řev anarchie : Ani Boha, ani Pána! musí naplňovati každé kníže církevní — nikoliv bázní (slovo toto na stolcích biskupských­ je neznámo) — nýbrž zármutkem a to nad děsným rouháním se Bohu a nad pohoriením, jež denně uvádí v záhubu tisíce nesmrteloýcb, krví Kristovou vykoupených duší. Zdá se, jakoby poznenáhla mèla se naplňovati slova Kristova o schnutí lidu pro očekávání těch véci, kteréž na svét mají přijití. A vedle hoře tohoto všeobecného, jež sdílí každý věrný křesťan, přináší, dle slov sv. apoštola Pavla, každý den nových a nových­ starostí nástupcům apoštolů, jež vyžaduji­ vši jejich péči. Sleva tato troufali jsme si napsali v den,

У Praze, y útkrí dne 23. ledna 1894.

Ročník XXVI.

milovanému arcipastýři v plné sile a zdrávi uaplniti desáté lustrum lidského věku, auiž bychom se měli co obávali, že by slova naše nebyla mluvena Mu jako z duše. Za těch poměrně málo let, co na stolci arcibiskupském zasedá, co tu na Něho na lehalo přemnohých starostí z diecése tolik rozsáhlé, starostí dime, o nichž se mnohému ani nezdá. Ovšem že ve starostech těch má kromě každodenní útěchy v Bohu, ještě útěchu i tu, ji$ mu poskytuje vědomí, že s ním a pod Jeho vedením věrně pracuje na stakněžína vinici Páně. A zajisté, čím věrněji budou věřící pluiti své povinnosti křesťanské a kněžstvo veškero povinnosti pastýřské, tím nejen útěcha Jeho, ale síla vzrůstali bude jako by ramena vůdce lidu israelskáho byla podpírána.­ Čím více katolický křesťan u veku postupuje,­ tím výše zvedá se i jeho duch na< pozemskoet, na níž lidé a jejich činy a je jich věci zdávají se mu stále menšími a za tím nebeská pláň zbavena jsouc mlh po- zemskostá září tím jasněji otevírajíc vždy áirší rozhled de nekonečných sfér nebeských, kdež zrak osvícený světlem viry zří odplatu­ za skutky své a proto i milerád snáš zde na zemi břímě a vedro dne. Zajisté, že čtenáři naši budou z plna srdce souklasiti ve vroucí a pokorné prosbě к nebesům; Bůh milostivý opatru, a síliž i dále našeho arcipa stýře v přeobtížnýcb pracíc i apoštolských a p r o d 1 o u ž i ž dajr jeho až knejzazším hranicím vezdejšího života!

koo kreditního ústava v Opavi. Účinnou řeš měl dr. Türk, advokát s Bílek». Sobůae ovšem byla nimeoká. aTH kobonti*, místnost hostinská, proslavená­ a dob svěceni praporu aSokola* opav akého, dostala ve aobási městská rady pěkný titul : spnmitiver Kasten* a alavná obeo opav- aká ráda by ae budovy abyla. Za 40 000 sl. koupili ji a kaidým rokem mieto aisku do plácí ua rftané opravy a potíaby. Při koopi ovšem šlo, aby češi aa kašdou cenu vhodné mutooati nedostali.

(67) Z Opavy, dne 19. ledna 1894. (P. d. aČeoha“.) (Katolické noviny pro lid v Pruském Sleaakn. — čtenářský spolek opavský. — Němci opav ští. — Kardinál Kopp. — Raiffeísenovy aá- loiay. — Tři kobonti.) (Katolické Noviny* pro lid v pruském Slaasku, vydávané vp. Jareókou ве Štěpánkovio nastoupily drubý ročník. Ůlobn mejí velikou a začátek jako obyčejné bývá těiký. Vydési je sdraieué kněiatvo v pru.ké části Slezska, pstřieí к diecési olomouoké. Bohníel, velmi mnoho kněií práce té se vzdaluje. Nemají pro ni smyslň, proto téi v některých osadách odběratelů­ poakrovno. Příčina jest v německém původu neb v německém vychování některých Duši podniku zdá ве býti vdp. děkan Kamrá- dek a Benešova, jeni pěkné výklady evangelií do přílohy listu obstarává. Minulý rok měly .Katolické Noviny* 400, v novém přibyle 25 odběratelů. Tuk porovnávaje a našimi poměry, est velmi drahý, atojí při jediném číala 60 marek ~ 36 al. Co se nedostává, musí obětaví­ knééi dološiti. Bída je a tiskem a koř rektnroo. čtenáři ale rádi prominon a list je oblíben. Čtenáře) ý spolek opavský měl valnou hro madu. Zvoleni téměř všichni z dosavadního výboru.­ Té důlešitoati a váhy, jako příkladné brněnský čtenářský spolek, náš nemá a miti nemůie, při skrovném poětu 65 členů, ooš na Opavn a okolí poměrné jest málo. Proti mi- nolým rokům aspoň jsou finance lepší. Němci opavští jeoo mesi «ebon zasa na šťra, liberálové se iidv spojení a němečtí nacionálové.­ .Deutsche Wehr* brání naoionálním turnerům súiaatniti se maškarního plesu ve prospěch německého sohnlvereinn proto, ie a výboru téboi spolku vylonieni kdysi pří vrienoi nacionálů, msai nimi staroata města Roobovanaký. Kardinál Kopp, dlíoí v Opavě jako aá- stopce semakého hejtmana, (svědčil svon dobro činnost mnohými dary. Četné spolky šádaly, a dostsly. češi sobě netroufali a dostali přece. Bas áádáuí daroval podporovaoimn spolku českého­ gymnasia 20 al. a tolikéš na ošacení chudé mládeée obecných škol českých. Potěšitelným ajevem byla aohůia důvěrníků­ aálošen Raiffsisanovýob, kterých ve Slet

akn jest 24. Jednalo se aa předsednictví kar. Arnošta Sadlniokébo na radoioi opavaké o jed-j základ JIUw. u.nu..u ... _ nota meni aálošnsmi téhoi systému a o cen- v nevěře nejvétiíbo nepřítele národa i všech

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 23 ledna. Dr. Steinwender a Bělák. Jak ,K&mt. Landbote* od 21. t. m. sděluje, po dařilo aa koneěně .Deutsche Zeitung* několik lidí přiměli к tomu, aby projevili nedůvěru dru. Steinwendrovi, čehož důkasem zvláště jest voličská schůze konaná dna 14. ledna 1894 ve Běláku. Dle správy odtamtud aaslané byl ■a důvěrníka navržen dr. Steinwender a pro něbo hlasovalo 44, kdežto pro p. Ottisohe, redaktora­ tamnějUho liberálníko listu ,Fr. Stim men* dalo své blasy 42 voličů. Tu pravil dr. Steinwender: .Nenamáhejte se, pánové, dále, dle dnešního výsledku nemohu býti aáatupcem Mým přátelům vídávám srdečný dik ; ale aby moji osvícení protivníci věděli, od kobo byli vedení, pravím vám, poněvadž nestojím více pod ochranou immunity, Ottiscb byl kocpen, mohu vám ještě blíže sdělili, že příspěvky к tomu účelu sebrané obnášely do července 1693 2400 sl. Podržte ai jen Ottisohe, mne nejita více váaáni. Dobře, že to tak dopadlo­ ; jsem jiš syt tobolo případu S Bohem.* — Takový byl výsledek volby dr. Stainwendrcvy. Avšak přes to nelení v jiných městech n městečkách Hora. Korutánska četných­ přívrženců. Dle „Kirtn. Ztg.* od 20. i. m. vyslovují voliči měat i mčateček v Hora. Korutánsku plnou důvěru dr. Steinwendrovi protestují proti jednání voličů Bělačskýoh. Ano i mnohé oboe jmenovaly drn. Steinwendra čestným­ občanem jako na př. Greiíenbnrg, Gmünd, Spital, Hermagor a j. Schönerer a Tyrolsko. Z vyššího gy mnasia v Brixenn bylo vybočeno šest žákův, poněvadž nepokrytě ie přisnávali к záaadám theoriím SohSnererovým ; vyloučení to platí pro všecka gymnasia v Tyrolsku. Prohlášení bosenských akademiků Katoličtí a mobamedánití studenti z Bosny Hercegoviny, posluchači to na universitách ve Vídni, v Záhřebn, v Štýrském Hradci a v lana bruoku, učinili v těchto dnech provolání vshle dem ku avému národnímu postavení. V tomto prohlášení, jež uveřejnil .Obsor* v čísle 10. níakým nasývají ono tvraení, .ie Gborvati son katolíci*. Mladí národovci praví : „mo- hamedánaká i katolická cmladina odsusnje onu podlou lei a prohlašuje, ie Chorvatsko ničeho nemá společného a katolictvím, vůbec se žádnou vírou. Mohnmedánaká i katolioká omladina oanamoje kaidému, ie ten, kdo ponte proto e Chorvát, poněvadž je katolík, ie není pra vým Chorvátom.* — Že bosenští nadějní sy nové tak ráaní jsou ve svých výrasech, promine­ ae jim ; mladí jsou a slova jejich nemo hon miti velké ceny. Leč nváiení hodný jest směr jejich alov. Mohamedánstvo je v tétéž řadé — a katolictvím ! Takto aajisté neson dili pradědové těchto kotolických bosenských studentů. Oněm byln víra jediným klenotem, víra je nedohnala к boji sa krále i vlast. Kde pak si popletli ti mladíci hlavy, ie tak náúle aapomněli na všechny tradice svého opuštěného­ národa ? Zdali již doma za let gymoa- sijniob, ěi teprv na università ? Bud si jakkoli­ 1 jisto je, že z jejieh slov vane nestovan- ský, zvláště pak nechorvataký dech, slova, která dokazují, ie synové nejslavnéjiíoh bojov níků za .krst ěasni i slobodú zlatnú* zblou dili do bahna, kdež jim bludičky předstírají novomodní lhostejnost ve víře, nesávislost od Boha v národním i státním ohledu, vůbeo oslou­ řadu abstraktních pojmů — a konečně je lákají do besadné propasti — liberalismu I — V čísla 11. má .Obsor* ještě schválení onoho prohlášení, v kterémž .boseniki Hrvat* doka- suje, ie dobře roauměl onomu prohlášení. My evíme, kdo je onen bosenský Chorvát, to však víme, ie takové smýi ani je ohorvatakému ná rodo oiaím, víme taká, ie toto ■ oiainy přinášené­ sťmé je první a hlavni přlčinon tas sváného­ národního ronkoln. My pokládáme kato- liokon virů sa najlepší opora národnoiti a aa jihoabvanaké vsájemnosti a vidíme

baron víře veškeru její vážnost i ceno n do* kasají co nejnřejmiji, ie najhorší alo n příčina­ naavornoati a pádn jest — beavěraeká ikoln I Socialismus, v neděli byla ve Vídni velká dělnická aehůie, pH nii, jako téměř obyčejně, došlo к nemalým bonřlivým projevům­ ; ir žili se .socialista neodviali* n .sociální­ demokracie oficielní*. .Neodviilý* socialista­ kterýsi, jeni měl řeě, mimo jiné vysýval i к odstraněni .vůdcův* sociální demokravie oficiální, nasývaje je vůdci vůbec neschopnými ; dříve prý nebude lépe, dokud lidé tito nebudou­ se svého vůdcovikého křesla svrženi. Sohůsi přítomen byl i posi. Pernerstarfar, jenž .neodvislé* sooialiaty varoval před úmyslem provéděti převlály násilím. Korutanský sněm sešel ae dna 10. t. m. ala Slovincftm körntet akým nic ve proapěoh nepřinese, neboť v něm sesedají beaobladní němečtí­ liberálové. Hned na počátku byly «voleny­ růané odbory, jimi přiděleny ku vyřísení а к prozkoumání rozličné předlohy, mezi nimii nejdůleiitéjií jsou tyto: Žšdoat za povolení 70 000 »1. na stavbu mostu přes řeko Drává klíže Lipice (Lippitabaoh), dála aa poikytnntí podpory na stavba mosta přes řeku Drávu při Lendorfu (1500 nl.) ; — náklad 526.200 il. na stavbo všeobecné nemocnice J — školní fond vyžaduje zvýšení o 25.000 >1. proti loňskému roku ; regulace řeky Hlíny ; zřízeni hospod, obemické zkniební stanice; na roaiíření chlapecké­ oobranovny u Celovoe 6000 al. na jednou a pak ročně 4200 al. ; zřízení zem. hypotečního­ ústavu. Krise Y Uhrách nkaaaja se čím dále tím ajevnčji. Počet členů dosnd za strany vládni (liberální) vystoupivších není ještě uzavřen.­ Naopak, rosklad trvá dála в kabinet mnsí aa nyní koruně přiznali, ie jí situaci nesprávni­ vylíčil, když tvrdil, že proti církevně- politickým předlohám bude jen iedenát poslnnoů hlasovali, a že kriai ve vládní strani lne jen podáním předlohy o civilním sňatku nnataviti. Po tomto důkladném desaven vlády a jejího chefa — jehož odvážnou hra ostatně ve Vídni prohlédli — nelse vládě více na ndržeti a jedná se nyní již jen o způsob, jak ae mi změna vlády atáti. Listy vládní anažili se proces­ ten atižiti přinášejíce aprávy, že hrabě Julius Ssapáry byl již v audienci hodinu trvající­ u císaře přijat. Že se tak stane, bylo již také ve .Vaterlando* omámeno, ale do včerejška­ se tak ještě nestalo. Předčasná správa tato v uherských listech má za účel zajisté jen to, aby skutečná audience byla co nejdéle zadržena.­ — Meai hrab. Baspáiym a místopředsedou­ sněmovny Pereselem došlo viera к son- bojí, poněvadž Ssapáry cítil se uražena po- snámkon Perczelovou o ultramontánech. Oba soupeři byli raněni, načež se smířili.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 23. ledna. \4 К poměrům v Srbsko. ,Pol. Corr.* otiskuje prohlášení, jei Milan byl jménem srbského krále Alexandra, avého syna, učinil vůdcům radikálův. Radikální strana učinila prý od onemoocční Dokiče vládní program králův illusorním. Mimo ústavy a aákonn vládne v zemi nezákonitost a nesnášenlivost proti neradikálům. Na atiinoati nebéře se ohled, napomínání králových se nedbá, ba popírá­ se i právo královo, při jí mati deputace, které si stěinjí. Jiš tato poslední okolnost mnaila přivodili krisi. Král iádá, aby o zahraničních­ zélešitoateob roshodovala ponte koruna­ a předsedou ministerstva a s ministrem aáleiitostí sahraničníob. Král nescbvaloje n lituje kotil ktů, к jakým v posledním čase došlo i vládou rakouskou, a považuje povolávání­ srbských vyslanců bes vědomi krále, jako nedávno Pašiče, aa nemístné Rovněi tak nelse­ připustili postavení a aodpovédooit radikálního­ ústředního komitétu nad vládon, jei evi se protesty proti výkonům vlády a jmenování­ úředníků. Král nesobvalnje mrháni státními­ příjmy к účelům stranniokým, aanedbá- vání aájmův armády, a přeje ai těsnější spo ení krále a armádou aříiením ivláitní královské­ kanceláře ; žádá arniení nebo směnu uě- iterýeh ústavě odpovídajících nanesení skup- itiny a upnštění od procesu proti liberálním ministrům Bes garancií se strany radikálův nemůie král povolali ponee radikální vládu. — Vyjednávání krále s radikály i ■ liberály trvá stále, ale doend nevedlo к žádným výsledkům.­ Katolický střed německý. Z Vratislavi­ oznamnji, ie v neděli byla v Pradniei

kdy dobrotivý Bůh dopral našemu vroucně tràini knee, ktorá má býti ve spojeni ■ filial - ; Slovanů nn jiou. Principy bosenských mladíků v Horním Sleaskn velká eobůae voličův, kteráž