ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 fdc37dc0-78ea-11dc-a5f2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
Strana 4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
30. března 1905. Číslo 88.
#4 alto_textblock #4
ních měst, tak nyní výroční shromáždění Po- kladny pro vzájemnou pomo literátů v Petrohradě, jež čítá 705 členů, vyslovilo se pro nalebavé svolání shro- máždění zástupeů Ruska jako jedi- ného východiska z nynější situace na Rusi sice na základě vžeobecného, přímého, rovného a tajného hlasování; předběžnou nezbyt- nou podmínkou však má býti za- bezpečení svobody slova, shro- mažďovací a tisku bez rozdílu národnosti a jazyka, bezpečnos osohní a amnestie všem odsouze- ným pro politická a nábožensk provině ní. Včera zahájena v ministerstvu vnitra v Pe- trohradě porada o svolání soboru.
#5 alto_textblock #5
Car k Polákům. Z Petrohradu, 28. března. (C.-B.) Car Mi- kuláš poslal varšavskému generálnímu guvernérn reskript, v němž poukazuje k tomu, že s obno- vením občanského života v území poviselském v minulých 40 létech naskytla se nalehavá řad potřeb, jimž vláda věnuje nyní zvláštní zřetel. Pokusy nepřátel právního pořádku, způsobit zmatky, zamezily klidné projednávání potřeb Současně některé skupiny polské společnost přednesly nemírné nároky v příčině mezi užíván státního jazyka, jemuž musí býti zabezpečer v celé říši patřičný veliký význam, ale bez zbytečného nespravedlivého utisko- vání místních jnzyků. Vzhledem k tomu car přikazuje generálnímu gubernátorovi, aby potlačiv pevně dle zákona nedávno způsoben zmatky, přikročil k vypracování re- form, jež budou uznány za potřeb né pro blaho země, spojené nerozlučně s ostatními částmi ruské říše.
#6 alto_textblock #6
Z Petrohradu, 29. března. (C.-B.) Admirá Dubasov jmenován generálním pobočníkem car Mikuláše, ale ponechán v nynější službě. Na četných statcích okresu vindavskéh propukly nepokoje. Z Jalty, 28. března. (C. B.) Z nařízení místo- gubernátera byla včera rozpuštěna schůze, v níž měla býti vykonána volba dělnických delegátů. Ze Saratova, 29. března. (Č.-B.) Mimo- řádné shromáždění zemstva gubernie saratovské posílá ministru vnitra žádost za neprodlené pro- jednání nynější situace za účasti zástupců sara- tovské společnosti, anať se situace stále přiostřuje Dále se žádá za zrušení stavu výminečného a z poskylnutí občanské svobody saratovské společ- nosti. Ministři a synod mají býti též požádáni aby lživé pověsti, že intelligence jest koupena Japonci, veřejně vyvrátili.
#7 alto_textblock #7
Válka rusko-japonská.
#8 alto_textblock #8
V očekávání cholery.
#9 alto_textblock #9
Rusko se připravuje na příštího, strašněj- šího hosta, než válka: choleru. Vláda i města povolují na hygienická opatření značné sumy (město Minsk 25 000 rublů), lékaři konají schůze a organisují svou službu, noviny připravují obe- censtvo. Jsou obavy, že lid, bude-li navštiven cholerou, ještě více se rozdráždí naproti intelli genci a vůbec »pánům«, jež vždycky pokládá za původce moru. Počátek vojny rusko-japonské. »Novoje Vremja« vyzývá vládu, aby uve- řejnila dokumenty o příčinách války s Japon- skem, protože je nalehavá potřeba jednou pro vždy objasniti skutečný smysl léto války. V ja- ponských požadavcích, jak je redakci známo. byla taková zásadná otázka, která nedovolovala, ano nedala Rusku ustoupiti ani za cenu těch obětl, které nyní nese. Japonci žádali od Ru- ska takový ústupek, kterého Rusko naprosto ne- mohlo přijmouti ani za cenu loďstva a 200 000 padlých. Dokázati to je možno pouze uveřj- něním dokumentů o vyjednávání, kleré se vedl mezi oběma vládami před válkou.
#10 alto_textblock #10
Telegran
#11 alto_textblock #11
Zajati Rusově. Z Berlína, 28. března. (C.-B.) »Local- Anzeiger« oznamuje z Tokia, že Rusově u Muk- denu zajatí byli ve stavu hrozném. Do Tokia bylo dopraveno celkem 65.000 Rusů. Nog sám zajal 35.000, celkem Japonci zajali dosu 86.000 Rusů.
#12 alto_textblock #12
Pověsti o míru. Z Paříže, 29. března. Petrohradský dopiso- valel »Eeha de Paris« sděluje, že osobnost, při- byvší z Carského Sěla, šířila prý včera pověst že nadešla mimořádně příznivá událost na pro- spěch míru. Tvrdí se, že se podařilo Ameriee umožniti vyjednávání o mír, dle jiné pověst očekává se již dnes příslušný manifest. Ale dlužno pověsti ty přijímati s velkou reservou.
#13 alto_textblock #13
Dementi. Z Petrohradu, 29. března. (Spb. Ag.) Bez plodstatna je zpráva Reuterovy kance- láře, že Rusko jest ochotno vyjedná- vati o mír. Vzdor obecnému přán po ukončení vojny Rusko nena- vrhlo žádné podmínky míru, b ani je nevypracov a lo.
#14 alto_textblock #14
Baltické loďstvo? Z Londýna, 29. března. (C.-B.) »Reut. kancelář« sděluje z Durbanu ze dneška: Britský parník »Dorte z Rangunu sděluje, že 19. t. m. shlédl 250 mil severovýchodně o Madagaskaru 30 válečných Jodía 14 uhelných lodí. Pluly na východ. Dodávka zbraní pro Rusko. Z Vídně, 29. března. (»Neue Fr. Presse«. Společnost »Lö we« vyjednává s ruskou vládou o dodávce pušek. Kdyby objednávka byla přílis veliká, zamýslí tato společnost čásť objednávky přenechati rakouské zbrojovce.
#15 alto_textblock #15
Z Paříže, 29. března. (C.-B.) V pelrohrad- ském dopise »Echo de Paris« se tvrdí, že osoby jež přibyly z Carského Sela, šířily včera pověsti dle nichž nastal neobyčejný obrat ve prospěch míru. Ale bylo prý nemožno dosíci nějakého po- tvrzení, nebo vyvrácení těchto pověstí. Někteř tvrdí prý, že Spojeným státům se podařilo vy jednávání mezi oběma válčícími stranami umožnili Jiní opět praví, že již dnes bude uveřejněn při
#16 alto_textblock #16
slušný manifest. Dlužno přijati všechny tyto po věsti jen se vší reservou. Z Londýna, 29. března. (C.-B.) Dle dnešn zprávy »Reuterovy kanceláře« vytklo již Rusko podmínky za nichž bylo by prý ochotno zahájit jednání o mír. Dik dobrým službám Ameriky a Franeie otázka míru nabývá prý nyní prakti ckého tvaru. Z Paříže, 29. března. (C.-B.) Zdejší »New York Herald« obdržel od svého válečného zpravo daje u ruské armády Maca Cullashe, jenž jes v zajeli japonském, telegram ze Šidynoky, v němž sděluje, že byl dne 11. března zajat japonskou gardou u Tělina s 5000 Rusy. Ruské vojsko — praví dopisovatel dále — nalezalo se tehdy v ote- vřeném údolí. Bylo obklíčeno se všech stran a vydáho prudké palbě granáty. Utrpělo velik ztráty i nezbylo mu nie jiného, než-li Japoncům se vzdáti. Z Paříže, 29. března. »Matin« sděluje projev velitele třetí armády ruské Bacano v ke zpravodaji svému: »Válka bude do krajnosti vedena, toť vůle ca- rov a.« —ch. Z Petrohradu, 29. března. Kníž Trubecký promlouvá ve »Vědomostech« o nynějším postavení tisku, nemá důvěry k po- radám ministerstva vnítra o tísku, jest prýt jen komedie, v poradě jsou samí zpátečníci, Policejními opatřeními nespraví se nynější hnuti, kameny portarturské a mukdenské prý mluví. Třeba — končí kníže — něco udělat, ale hned, dříve než bude pozdě. Z Paříže, 29. března. (C-B.) Jak »Ag Havas« z Viga sděluje, potkal španělský parnik na portugalském pobřeží ruský křižák, plujíe k jihu. Z Petrohradu, 29. března. (C.-B.) Ze Svet- gasy sděluje se z dneška od první mandžurské armády: Dle pověsti Japonci nepro- vedli v minulém týdnu žádného postupu. Hlavní moc jejich je s u Tělina, předvoj u Kongenu sou- středěn (jihozápadně od Kiromi a jižně o Charbina). Z Petrohradu, 29. března. (C.-B.) Generál Karkevič telegrafuje generál. štábu ze dneška U armád nic se nezměnilo, 26. t. m. ruští my- slivci měli u Chuanochitina přestřelku se setni- nou japonské pěchoty a se škadronou jízdy. Vrchní velitel přehlédl vojsko II. armády i shledal postavení jeho výtečným.
#17 alto_textblock #17
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů
#18 alto_textblock #18
Vlašská universita. Z Vídně, 29. března. Z Terstu sděluj „Zeitu“: Úmysl vlády, odročiti rozřešení vlašské universitní otázky do příštího semestru zimního, přiměl spolek pro vysoké školy terstské, svolat schůzi všech vlašských po- sluchačů universitních na Velikonoce do Terstu. Tam bude protestováno proti přeložení práv- nické fakulty de Koparu a to ve srozumění se studentským spolkes dalmatským a jiho- tyrolským. Poslanci vlašští ne říšské radě byli požádáni, aby zasadili se u vlády s veškerým dů- razem o to, aby vlašská otázka universitní roz- řešena byla dle požadavků vlašských již v ny- nějším semestru.
#19 alto_textblock #19
Všeobecná mobilisace v Německu? Z Nancy, 29. března. (Zvl. tel. »N. L e) »Liberal de l'Est« podává tuto zprávu vážného rázu, kterouž zaznamenáváme ovšem jen se vší reservou: »Z pramene officiosního dovídáme se, že na druhé straně Voges dějí se přípravy k obraně Voges a k všeobecné mobili- saci. Arsenály pracují nepřetr- žitě, zásobárny se doplňu jí. Obyvatelé Elsaska a Lotrinska zvláště v městech posádkových nebojí se nic. V še má dojem blizké války. V klubech důstojníci němečtí neskrývají se tím, že se brzy chopí zbraně. Př nedávných kontrolních shromážděních v Něme- eku a zvláště v zemích anektovaných branei byli zpravení offleiálně, že jest možno brzká mobilisace a že pro případ její branci budou do 3 dnů zařaděni do pluko svých. Od r. 1870 nebyl dosud nikdy (?) dán pokyn taký, protož zaznamenáváme ho jak příznak velmi vážný. Vzhledem na upoutání Ruska na dálném Východě nebyl nikdy pro Německo okamžik tak vhodný, jako teď, vzlá- hnouti ruku i po zbytku Lotrinska,« Jest třeba po- čítati s možnosti války nedaleké a protož nekonati opatření obranných bylo by zločinem na Francii a značilo by ji vydati na pospas generálnímu šlábu německému.« Konají-li se tyto přípravy skutečně, není ovšem vyloučeno, že dějí se pro všechen případ vzhledem na konflikt ně- mecko-francouzský v otázce marocké, kierýž by ovšem mohl býti třeba i jen záminkou ví-
#20 alto_textblock #20
tanou . .
#21 alto_textblock #21
K rozřešení italské krise ministerské. Z Říma, 29. března. Nový min. předsed Fortis popíral vůči redaktoru » Messageru« tvrzení socialistického tisku, že byl kdysi v nepřístoj- ných stycích obchodních se zkrachovanou »Ban- kou římskou«, aneb že jest proti státní dopravě na železnicích. Naopak jest pro tuto. Proti od- suzování železničních zřízenců neb i jiných státních úřadníků ničeho nemá, právo na stávku nemají prý ale ni tito, ni oni. Na místě stávek nastoupí smírčí soudy.
#22 alto_textblock #22
Uherská krise.
#23 alto_textblock #23
ch. Z Pešti, 29. března. Na schůzkách u náčelníka gen. štábu Becka bylo prý usneseno vyrozuměti eísaře, že by pro případ vyhovění uherským požadavkům vojenským 150 generálů odstoupilo. Vojenská kamarila ta ví prý, že arcikníže František Ferdinand jí nepřeje a proto hledí prý nyní stanovisko své uplatniti. Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Po slyšen u eísaře měl Szögyeny delší rozmluvu s finanč ním ministrem Lukacsem. Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Císař přija v 1 hod. odpol. ministry Lukacse a Tal- liana v půlhodinné audienci Večer o 6. hod. byla u císaře hostina. Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Královská kurie zrušila mandát žilinského poslance Rudnaye, protože tento nesložil úřad vrehního stoličního soudce zákonitým způsobem.
#24 alto_textblock #24
Konference liberální strany. Z Pešti, 29. března. (C. B.) V dnešní kon- ferenci liberální strany byla navržena tato reso- luce, již ministerský předseda Tisza zevrubně odůvodnil: Liberální strana přeje si i v nynějši situaci, věrna stanovisku svému, aby veřejné záležitosti řízeny byly stranon, opřenou o dů- věru krále a o většinu poslanecké sněmovny lituje, že až dosud nemohla býti utvořena vláda z lůna koalice, většinu tvořící. Liberální strana jakožto menšina sněmovny poslanecké nemůže průbéhu krise dáti žádný směr, nemůže ji n řešiti, ale nepřeje si řešení nijak ztěžiti. Vůči vládě, jež se utvoří, bude řídili se jen veřejnými zájmy a svou povinností ústavní kontroly a jest hotov nerušené vyřizování stát- ních záležitostí na zákonité půdě podporovati. Trvá i nyní nezměnitelně pevně na svém pro- gramu. Bude s neochvějnou vytrvalostí hájiti ony zásady, na jichž základě sloužil v minu- losti úspěšně národu svému a jichž správnos zmatky nynější nejlépe dokazují. Strana vidí dnes záruku klidného ústavního vývoje našeho v oněch zřízeních, jimiž stanoven byl XII. zá- konem z r. 1867 na základě zákonodárného díla z r. 1848 náš poměr k Rakousku. Na základě tom bylo možno oprávněné národní zájmy krok za krokem v četných vztazích při společných zřízeních uplatniti. N základě tom dlužno v obapolné důvěře a do- hodě řešiti i ony otázky, v nichž plné uplat- nění stanovisek uherského státního práva oprávněných zájmů uherského národa ještě pro- vedeno nebylo. Stanovení služební a velitelské řeči ve společné armádě jest dle 11. § XII. zák. z r. 1867 ústavním právem suverenovým. Toto ustanovení zákonné znamená uklidnění ústav- ních bojů, od staletí obnovovaných. Velcí vlastenci, kteří stáli u kolébky vy- rovnání roku 1867, sňali otázku velicí a slu- žební řečí s jednacího pořadu a spokojili se zachováním statu quo. Učinili tak u vědomi, že obnova a zachování úplného míru mezi národem a králem skytá bezpečné základy pro úspěšnou národní politiku a že obnovení minulých ne- plodných bojův o služební a velící řeč oslabilo by sílu národa a poškodilo velké jeho zájmy. Stejné důležité důvody platí i dnes nezměněně a vyžadují takédnes důsledného zachování tradic Deakových, Andrassových. Z důvodů toho pozdravili bychom ovšem s upokojením a radostně každé rozhod nutí Jeho Veličenstva, jež by uplatnění maďar- ského jazyka ponechalo volné pole v služební i velicí řeči armády, kteráž tvoří doplňující část společné armády. Na druhé straně varujeme ale národ, aby pronášením požadavků k tomu smě- řujících a používáním zbraní ústavního nátlaku dal v sázku i mír mezi králem a národem i ne- docenitelné požehnání úplné vnitřní shody . ..« Pokud týká se poměru k dědičným zemím rakouským, XII. zákon z roku 1867 trvá př právu země na samostatné hospedářské zařízení a při řešení příslušných otázek může rozhodo vati pouze ohled hospodářské účelnosti a proto nesmíme se uzavírati zřízení samostatného cel- ního územi, kdyby se mohlo uzavříti vyrovnání pro obě strany stejně spravedlivé neb kdyby změna poměrů na světovém trhu a naše hospo- dářské zájmy vyžadovaly zrušení celního svazku Za nynějších poměrů je však nejen se stano- viště zemědělství, ale také v dobrém zájmu obchodu a průmyslu důležitějším než kdy jindy, aby náš dovoz na rakouský trh dál se beze cla a požíval ochrany naproti producentům konku- rujících států. Následkem toho liberální strana trvá na zachování společného celního území. Přeje si co možná brzkého vyřízení poslanecké sněmovně předložených, našim zájmům zcela přiměřených vyrovnacích předloh. Strana pova- žovala by zřízení samostatného celního územ jíž se zřetelem na nynější stav mezinárodních obchodních smluv za osudnou chybu. Ministerský předseda hr. Tisza, odůvod- ňuje svůj resoluční návrh, dovozoval, že liberaln strana, octnuvší se novými volbami v menšině považovala za zcela přirozené, postoupiti své místo nové většině a nepodnikla ničeho, aby překážela rozřešení vzniklé kabinetní krise. Také teď ne- hodlá ji dáti jiný směr, nýbrž projevuje pouze své přání, by rozřešila se souhlasným rozhodnu tím krále a většiny. Veřejné vyzvání strany, aby si osvojila požadavky spojené opposice, je ne- možností, neboť by se tím kompromitovala její mravnost a morální pružiny veřejného životu vůbec postavily by se do špatného světla. Pro- gram liberální strany, jejíž činnost je zapsána v dějinách posledních desetiletí zlatým písmem je znám. Vyrovnací zákon stanoví zcela nepo chybně právo Uher na samostatné celní území Avšak také strana neodvislosti dopustila by se osudné chyby, kdyby teď chtěla zavésti samo- statné celní územi bez náležitě přechodní doby a bez zabezpečení obchodních smluv. Proto by bylo nejlépe, aby přijala připra- vené již vyrovnání a získaných jeho 10 lei použila ke klidnému a objektivnému studiu otázky samostatného celního území. Ve vojenské otázce podala liberální strana svým programem z r. 1901 rámec, jejž má vyplniti nová vláda Nebude tu dělati žádných překážek. Hlavní pře- kážkou řešení krise je zajisté požadavek maďar- ského velení. Ministerský předseda poukazuje na věkový boj o tuto záležitost. Koruna požadavek ten vždy odmítala a státníci, již pořídili vyrov- nání z r. 1867, vzali tuto věc s jednacího pořadu, Nyní jest otázka, zda opětné vytknutí této věci nezpůsobí národu velkou škodu? Appelluje na spolčenou většinu, aby v této slavné chvíli uvážila, je-li věc ta tak důležita, aby se pron vše dalo v sázku. Kdyby se většina odhodlala a uznala to, byl by on (Tisza) první, jenž by jí k tomuto vlasteneckému kroku gratuloval prohlásil před celým světem, že je to odhodlání vlastenecké a mužné. Doporučuje resoluci ku přijetí. Po delší debatě a stručné odpovědi před- sedy ministerstvy Tiszy, jenž souhlasil s někte- rými slohovými změnami, byl přijat resoluční návrh s podnícenými změnami a konference ukončena.
#25 alto_textblock #25
Telegramy korresp. kanceláře. Spojení Krély s Řeckem. Z Cařihradu, 28. března. (C.- B.) Předevčí rem vyhlásili krétští nespokojenci u Theresina sdělené již připojení k Řecku. Dále prohlásil
#26 alto_textblock #26
že nechají úřadovati nynější vládu jen do za- vedení nové vlády, že však do té doby budou ji podporovati při zachovávání pořádku. V ostat- ních místech jest klid. Francouzské sněmovny. Z Paříže, 29. března. (C.-B.) Se ná schválil zatímný rozpočet do konee dubna a začal rokovati povšechně o rozpo čtu na r. 1905. Z Paříže, 29. března. (C. B.) Vojenský výbor sněmovní přijal jednohlasně návrh, aby branná cvičení záložníků trvala 14, ter ritoriálního vojska šest dnl.
#27 alto_textblock #27
Smírčí smlouvy švýcarské. Z Bernu, 29. března. (C.-B.) Stavovská rada schválila jednohlasně smírčí smlouvy s Belgil, Velkou Britanil, Italií, Rakouskem Francil a Švédskem i Norskem.
#28 alto_textblock #28
Dánský sněm. Z Kodaně, 29. března. (C. B.) Říšský sněm přijal dnes nadobro předlohu, již obnovuje se trest holí, a rozhodčí smlou v dánsko-ruskou. Z říšského sněmu německého. Z Berlína, 29. března. (C. B.) Předloha o počtu vojska v míru a změně branné povin- nosti byla přijata. Při následujícím 3. čtení rozpočtu napade Bebel kaneléře pro jeho řeč při báňské novele v pruském sněmu, v níž, jak dí, kaneléř zcela falešně stávku vykládal. Řečník dotýká se pak marocké otázky a pravi, že se měly zájmy německé chrániti hned a nikoli rok po anglo-francouzské smlouvě. Z ny- nějšího jednání může vznik nou osudná válka. Polák Starczynski obrací se proti výroku ministra vojenství, že Poláci děkují kul- turní rozvoj svůj pruské vládě a ne vlastní síle své. Poláci děkují výhradně sv vlastní síle, že přes všechen od- por — i hakatistů — učinili další kulturní pokroky. Není též správn tvrzení ministrovo, že boykot v Poznaňsku jest oficiálně-polský, naopak, oficiálním jest boyko vojenský; ministr mluvil tudiž nelogicky. Pro rok 1863 měl by býti rokem polského boykotu, jest tajemstvím posl. Herzoga. Poláci od té doby nalézali se vůči germanisačním pokusům jen v defensivě, i není správno mluviti o velkopolské agitaci, Kons. Gersdorff popírá věcnost pol ského řečníka. S Poláky se Němci nedorozumějí Kdyby byli Poláci zůstali samoslatným státem, stěží byli by se dočkali rozvoje, jaký nadešel. Trvá na tom, že Poláci r. 1863 prováděl boykot. Zavrhuje-li řečník předešlý velkopolskou agitaci, musí se jí s přáteli svými též opírati Chtějí-li mít Poláci mír, nechť nechají polskou otázku mimo diskussi a nechť nemluví takové řeči. (Pochvala v pravo.) Polák Czarlinski popírá polský boyko z r. 1863. Naopak Poláci ještě dnes navštěvuji německé obchody. Mičeli bychom rádi, kdybyste vy (k pravici obrácen) přejali zastupování na šich zájmů. Nemůžeme se ale vyhýbati povin- nosti, německému lidu oči otvírati. Ve smyslu vašem není žádné velkopolské agitace. (Výkřik v pravo: Ponecháme pánu bohu, chce-li pol- skou říši zříditi!) Konserv. Tiedemann: Když Prusko anektovalo polské kraje, polský živel sestával ze šlechty, kněží a lidu, jenž stál na nejnižším kulturním stupni. Co bylo by z Poláků, kdyby Prusko nebylo zřídilo školy, vystavělo cesty a provedlo meliorace. (Nepokoj u Poláků.) Obdivuji se velice vlastní síle Polákův pro jich národní cíle a nevyčerpatelné životní, síle jejich, ale kde nabyli prostředků, aby ji tak osvědčiti mohli, nežli od pruské vlády. Poláe chtějí býti stůj co stůj kladivem, ale nemohou žádati, aby Němci byli vždycky kovadlinou (?1) Dostaneme se dále, jen když Poláci zanechají národních bludů svých. (Pochvala v pravo.) Polák Chlopowski: Kdyby Poláci boykotovali tak, jako spolek hakatistův, musily by v městech zničeny býti 3/s neb 3/4 všech německých kupců. Toho ale Poláci nečiní Řečník předešlý popíraje německý boykot nečell asi »Posener Tagblatt«, v němž se přímo vy- zývá u polských firem nekupovati. Rozšiřují se i seznamy Poláků s německými jmény, aby se Němci nemýlili. Byli bychom pokročili bez pruské vlády. Poláci se ze spolkův a závodů přímo vytlačují. Vynasnažíme se zůstati Poláky (Pochvala na polských lavicích.) Svobodomyslný posl. Gothein: Do pol- ských krajů posláno více peněz, nežli do jiných. aby němectví bylo posíleno, ale polská politika nebyla dosud šťastna. Žádá za pokojné spolu- žití, nemařené boykotem. Konserv. Kardorfť: Jestliže se někte rému lidu sociálně vládne, jest to věru ve vlast naší. V příčině Marokka přeju si nalehavě, aby tam byly naše zájmy obhájeny. Naším nepřá telům dovedeme rozhodně čeliti. Kaneléř hr. Bülow prohlašuje vůči vý tkám posl. Gotheima proti polské politice vládní Myslím, že nejsilnější výtkou, jež by jí bylo lze učiniti, bylo by, že politika ta postrádala konti- nuity. (Souhlas v pravo.) Proto my budeme v této příčině pokračovati v dosavadním směru. Bebel uvedl návštěvu císaře v Tangeru ve spo- jení s marockou otázkou. Nepokládám i dne za takticky včašné vyjádřiti s zevrubně a důkladně o této otázee. Bülow prohlašuje, že císař už před rokem pro- hlásil králi španělskému, že Německo nedomahá se v Marokku territoriálních výhod. Po určitém prohlášení tom jest to počínáním marným chti císařské návštěvě v Tangeru podkládati nějak sobecké úmysly, namířené proti celistvosti neb neodvislosti Marokka. Podnět k znepokojení nelze tedy z návštěvy této oprávněně nijak odvoditi nikým, kdož by nesledoval sám agressivní eíle. Neodvislou od olázky territoriální a neodvislou od návštěvy té jest ale olázka, máme-li v Ma- rokku chrániti hospodářské zájmy německé. To ovšem musíme! Máme v Marokku právě tak jako v Číně značný zájem na zachování »otevřených dveři«, to jest na rovnoprávnost všech národů, obchod provozujících. Minil-li ale Bebel, že se poli- tika naše vůči Marokku změnila, musím ho upozorniti, že mluva chování se diplomatů a politi ko mění se d le o kolno s tí. V tendenci ně-
#29 alto_textblock #29
mecké politiky ale nic se nezměnilo. Kdo hledá fait nouveau (novou věc), nenajde ji v německé politice. Děje-li se ale pokus, změnit mezinárodní postavení Marokka aneb v jeho hospodářském vývoji »otevřené dveře« kontrolovati, musíme i my vět3í měrou nežli dříve dbáti toho, aby naše hospodářské zájm Marokku zůstaly neohrožen. Vstoupíme k vůli tomu ve styk nejdříve se sultánem marockým«. V další části řeči své polemisoval Bülow proti vývodům Bebelovým, dle nichž kanelé v olázce stávky hornické dělníky provokovali končí: Jsem pevně přesvědčen, že veliká většina německého lidu necítí ni v nejmenším chuti naše ústavní poměry zaměniti proti ohlašované diktatuře proletariátu, ni chuti klidný a po- kojný vývoj zákonný zaměniti zmatkem, kterýž dle staré dějinné zkušenosti musí se pak vždy jen šavli krotiti. (Živá pochvala.) Poslanec Bebel odmítá výrok kaneléřův proti jeho straně jako nemístný a trvá na tom, že pruská vláda je dělníkům nepřátelská. Kaneléř Bülow karakterisuje tento výrok Bebelův jako kanonádu na ústupu a odůvodňuje správné jednání vlády vůči dělníkům i zaměstna- vatelům v hornické stávce. Polák Kulerski praví: Bojujeme v tomto boji prostředky poctivými. Povedeme boj ten v důvěře k tomu, kterýž stál vždy ještě na straně práva. Dnešní opovězení boje kaneléřem vzníti i poslední, kteří ještě národní lhostejnosti se oddávali. Tim bylo povšechné rokování ukončeno. Rozpočet říšského sněmu, říšského kaneléřství a zahraničního úřadu byly bez de- baty přijaty, načež přijat i rozpočet osadní. Projednáván pak rozpočet říšského úřadu vnitra a další rokování odročeno na zejtřek.
#30 alto_textblock #30
Vilém II. Z Lisabonu, 29. března. (C. B.) Císař Vilém a král Karlos byli včera večer přitomni slav- nostnímu představení v královském divadle San Carlu. n. Z Paříže, 29. března. Dopisovatel »Journalu« v Tangeru sděluje, že se tam přičině- ním sullána marockého dějí k uvítání cís. Viléma přípravy tak okázalé a velkolepé, že jich dosud vídáno nebylo. Dopisovalel dokládá: »Domo- rodci, vidouce tuto snahu sultanovu, rozumí významu návštěvy, jež vyvolává ohromné hnutí v celé zemi. Všude jest slyšeti, že jest to tah proti francouzskému vlivu v zemi. Povstání v afrických osadách německých. Z Berlína, 29. března. (C.-B.) Úradní zpráva z Vindhuku: Oddil Kirchnerův ztratil v bojích u Korisu, Geiboneru i Aube 10. a 11. t. m. 11 mužů mrtvých a 21 raněných.
#31 alto_textblock #31
Porážka anglické vlády. Z Londýna, 29. března. (C.-B.) Ve vče- rejší večerni schůzi dolní sněmovny byla přijata jednohlasně resoluce, v níž kárá se politika Balfourova v příčině cel od- velných. Ve schůzi této nebyli totiž vzhledem na prohlášení Balfourovo, že vláda přičítá resolu- cím takým jen akademický ráz a že se i čle- nové vlády hlasování zdrži, přítomni téměř žádnl stoupenci vládní. Řečníci opposice hleděli sta- novisko vlády pozměniti. Přijetí resoluce zmí- něné — Wallonem podané — bylo ovšem op- posicí uvíláno živou pochvalou, důsledkův váž- nějších ale miti nepochybně nebude.
#32 alto_textblock #32
Hay. Z Gibraltaru, 29. března. (C.-B.) Státní tajemník Spojených států Hay, jehož zdraví s silně polepšilo, přibyv sem, odplul dále do Alžíru.
#33 alto_textblock #33
Národní hospodář Zemědělsko-lesnická ústředna. Z Vídně, 29. března. (C-B.) V dnešní vý- roční valné hromadě zvolen člen panské sně- movny kníže Karel Auersperg jednohlasně předsedou. Přijav volbu, ubezpečoval, že bude zastávati svůj úřad ve smyslu svého předchůdce, nynějšího ministra hraběte Buguoye. Tento blahopřál ústředně k její volbě, ubezpečoval, že také on bude konati budoucně svou povinnost dle svých sil a přál poradám ústředny nejlep- šího zdaru. Po volbě předsedy českého odboru země- dělské rady moravské, říš. posl. Rozkoš- ného, místopředsedou a po volbě ostatních funkcionářů přešlo se k věcnému rokování. Hlavní referent ryt. Hohenblum, podav zprávu o agrární situaci a pojednav o vyrov- nání, navrhl resoluci: Dosavadní hospodářský pomě k Uhrám nevyhovuje rakouskému země- dělství a lesnictví, pročež ústředna prohlašuje s rakouského stanoviště za velice žádoucí roz- luku s Uhrami. Předsednictvu ukládá se přichy- stati na tomto základě příslušný materiál k zří- zení samostatného hospodářského území a k úpravě obchodních poměrů s Uhrami, aby stálý výbor ústředny již v nejbližsí době mohl předstoupiti před vládu a obě sněmovny říšské rady s pří- slušnými návrhy. Po čilé debatě byla resoluce přijata všemi hlasy proti třem. Hostinští haličští proti propinačním právům. Ze Lvova, 29. března. Za valné účasti konal se zde dnes v radničním sále sjezd ha- ličských hostinských, na kterém bylo zaujato stanovisko proti zamýšlenému prodloužení pro- pinačního práva. Po živé debatě jednohlasně přijata resoluce, ve které se prohlašuje, že po- nechání propinačního monopolu v platnosti je v odporu se státním základním zákonem a proto vyzývá se sněm a zemský výbor, aby nepřipu- stily prodloužení propinačního práva a vláda s žádá, aby neoprávněné požadavky haličských propinatorů odmítla.
#34 alto_textblock #34
Dividendy. Z Vídně, 29. března. Dnes konala se valná hromada akc. společnosti Šoproň-Štyr ský Hradec, ve které usneseno z čistého získu za rok 1904, který činí 183.690 K, vypláceti dividendu 5 v obnosu 130.000 K a kromě toho 1 superdividendu v obnosu 26.000 K. Finanční ministerstvo proti projektované 15millionové půjčce. Z Vídně, 29. března. (»N. Fr. Pr. «) Finanční ministerstvo podalo o zamýšlené 15mill. půjčce dobrozdání zamíta vé.