#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
30. března 1905. Číslo 88.
#4
alto_textblock
#4
ních měst, tak nyní výroční shromáždění Po-
kladny pro vzájemnou pomo
literátů v Petrohradě, jež čítá 705
členů, vyslovilo se pro nalebavé svolání shro-
máždění zástupeů Ruska jako jedi-
ného východiska z nynější situace na Rusi
sice na základě vžeobecného, přímého, rovného
a tajného hlasování; předběžnou nezbyt-
nou podmínkou však má býti za-
bezpečení svobody slova, shro-
mažďovací a tisku bez rozdílu
národnosti a jazyka, bezpečnos
osohní a amnestie všem odsouze-
ným pro politická a nábožensk
provině ní.
Včera zahájena v ministerstvu vnitra v Pe-
trohradě porada o svolání soboru.
#5
alto_textblock
#5
Car k Polákům.
Z Petrohradu, 28. března. (C.-B.) Car Mi-
kuláš poslal varšavskému generálnímu guvernérn
reskript, v němž poukazuje k tomu, že s obno-
vením občanského života v území poviselském
v minulých 40 létech naskytla se nalehavá řad
potřeb, jimž vláda věnuje nyní zvláštní zřetel.
Pokusy nepřátel právního pořádku, způsobit
zmatky, zamezily klidné projednávání potřeb
Současně některé skupiny polské společnost
přednesly nemírné nároky v příčině mezi užíván
státního jazyka, jemuž musí býti zabezpečer
v celé říši patřičný veliký význam, ale bez
zbytečného nespravedlivého utisko-
vání místních jnzyků. Vzhledem k tomu
car přikazuje generálnímu gubernátorovi, aby
potlačiv pevně dle zákona nedávno způsoben
zmatky, přikročil k vypracování re-
form, jež budou uznány za potřeb
né pro blaho země, spojené nerozlučně
s ostatními částmi ruské říše.
#6
alto_textblock
#6
Z Petrohradu, 29. března. (C.-B.) Admirá
Dubasov jmenován generálním pobočníkem car
Mikuláše, ale ponechán v nynější službě.
Na četných statcích okresu vindavskéh
propukly nepokoje.
Z Jalty, 28. března. (C. B.) Z nařízení místo-
gubernátera byla včera rozpuštěna schůze, v níž
měla býti vykonána volba dělnických delegátů.
Ze Saratova, 29. března. (Č.-B.) Mimo-
řádné shromáždění zemstva gubernie saratovské
posílá ministru vnitra žádost za neprodlené pro-
jednání nynější situace za účasti zástupců sara-
tovské společnosti, anať se situace stále přiostřuje
Dále se žádá za zrušení stavu výminečného a z
poskylnutí občanské svobody saratovské společ-
nosti. Ministři a synod mají býti též požádáni
aby lživé pověsti, že intelligence jest koupena
Japonci, veřejně vyvrátili.
#7
alto_textblock
#7
Válka rusko-japonská.
#8
alto_textblock
#8
V očekávání cholery.
#9
alto_textblock
#9
Rusko se připravuje na příštího, strašněj-
šího hosta, než válka: choleru. Vláda i města
povolují na hygienická opatření značné sumy
(město Minsk 25 000 rublů), lékaři konají schůze
a organisují svou službu, noviny připravují obe-
censtvo. Jsou obavy, že lid, bude-li navštiven
cholerou, ještě více se rozdráždí naproti intelli
genci a vůbec »pánům«, jež vždycky pokládá
za původce moru.
Počátek vojny rusko-japonské.
»Novoje Vremja« vyzývá vládu, aby uve-
řejnila dokumenty o příčinách války s Japon-
skem, protože je nalehavá potřeba jednou pro
vždy objasniti skutečný smysl léto války. V ja-
ponských požadavcích, jak je redakci známo.
byla taková zásadná otázka, která nedovolovala,
ano nedala Rusku ustoupiti ani za cenu těch
obětl, které nyní nese. Japonci žádali od Ru-
ska takový ústupek, kterého Rusko naprosto ne-
mohlo přijmouti ani za cenu loďstva a 200 000
padlých. Dokázati to je možno pouze uveřj-
něním dokumentů o vyjednávání, kleré se vedl
mezi oběma vládami před válkou.
#10
alto_textblock
#10
Telegran
#11
alto_textblock
#11
Zajati Rusově.
Z Berlína, 28. března. (C.-B.) »Local-
Anzeiger« oznamuje z Tokia, že Rusově u Muk-
denu zajatí byli ve stavu hrozném. Do Tokia
bylo dopraveno celkem 65.000 Rusů. Nog
sám zajal 35.000, celkem Japonci zajali dosu
86.000 Rusů.
#12
alto_textblock
#12
Pověsti o míru.
Z Paříže, 29. března. Petrohradský dopiso-
valel »Eeha de Paris« sděluje, že osobnost, při-
byvší z Carského Sěla, šířila prý včera pověst
že nadešla mimořádně příznivá událost na pro-
spěch míru. Tvrdí se, že se podařilo Ameriee
umožniti vyjednávání o mír, dle jiné pověst
očekává se již dnes příslušný manifest. Ale
dlužno pověsti ty přijímati s velkou reservou.
#13
alto_textblock
#13
Dementi.
Z Petrohradu, 29. března. (Spb. Ag.) Bez
plodstatna je zpráva Reuterovy kance-
láře, že Rusko jest ochotno vyjedná-
vati o mír. Vzdor obecnému přán
po ukončení vojny Rusko nena-
vrhlo žádné podmínky míru, b
ani je nevypracov a lo.
#14
alto_textblock
#14
Baltické loďstvo?
Z Londýna, 29. března. (C.-B.) »Reut.
kancelář« sděluje z Durbanu ze
dneška: Britský parník »Dorte
z Rangunu sděluje, že 19. t. m.
shlédl 250 mil severovýchodně o
Madagaskaru 30 válečných Jodía
14 uhelných lodí. Pluly na východ.
Dodávka zbraní pro Rusko.
Z Vídně, 29. března. (»Neue Fr. Presse«.
Společnost »Lö we« vyjednává s ruskou vládou
o dodávce pušek. Kdyby objednávka byla přílis
veliká, zamýslí tato společnost čásť objednávky
přenechati rakouské zbrojovce.
#15
alto_textblock
#15
Z Paříže, 29. března. (C.-B.) V pelrohrad-
ském dopise »Echo de Paris« se tvrdí, že osoby
jež přibyly z Carského Sela, šířily včera pověsti
dle nichž nastal neobyčejný obrat ve prospěch
míru. Ale bylo prý nemožno dosíci nějakého po-
tvrzení, nebo vyvrácení těchto pověstí. Někteř
tvrdí prý, že Spojeným státům se podařilo vy
jednávání mezi oběma válčícími stranami umožnili
Jiní opět praví, že již dnes bude uveřejněn při
#16
alto_textblock
#16
slušný manifest. Dlužno přijati všechny tyto po
věsti jen se vší reservou.
Z Londýna, 29. března. (C.-B.) Dle dnešn
zprávy »Reuterovy kanceláře« vytklo již Rusko
podmínky za nichž bylo by prý ochotno zahájit
jednání o mír. Dik dobrým službám Ameriky
a Franeie otázka míru nabývá prý nyní prakti
ckého tvaru.
Z Paříže, 29. března. (C.-B.) Zdejší »New
York Herald« obdržel od svého válečného zpravo
daje u ruské armády Maca Cullashe, jenž jes
v zajeli japonském, telegram ze Šidynoky, v němž
sděluje, že byl dne 11. března zajat japonskou
gardou u Tělina s 5000 Rusy. Ruské vojsko —
praví dopisovatel dále — nalezalo se tehdy v ote-
vřeném údolí. Bylo obklíčeno se všech stran
a vydáho prudké palbě granáty. Utrpělo velik
ztráty i nezbylo mu nie jiného, než-li Japoncům
se vzdáti.
Z Paříže, 29. března. »Matin« sděluje
projev velitele třetí armády ruské Bacano v
ke zpravodaji svému: »Válka bude do
krajnosti vedena, toť vůle ca-
rov a.«
—ch. Z Petrohradu, 29. března. Kníž
Trubecký promlouvá ve »Vědomostech«
o nynějším postavení tisku, nemá důvěry k po-
radám ministerstva vnítra o tísku, jest prýt
jen komedie, v poradě jsou samí zpátečníci,
Policejními opatřeními nespraví se nynější hnuti,
kameny portarturské a mukdenské prý mluví.
Třeba — končí kníže — něco udělat, ale
hned, dříve než bude pozdě.
Z Paříže, 29. března. (C-B.) Jak »Ag
Havas« z Viga sděluje, potkal španělský parnik
na portugalském pobřeží ruský křižák, plujíe
k jihu.
Z Petrohradu, 29. března. (C.-B.) Ze Svet-
gasy sděluje se z dneška od první mandžurské
armády: Dle pověsti Japonci nepro-
vedli v minulém týdnu žádného
postupu. Hlavní moc jejich je s
u Tělina, předvoj u Kongenu sou-
středěn (jihozápadně od Kiromi a jižně o
Charbina).
Z Petrohradu, 29. března. (C.-B.) Generál
Karkevič telegrafuje generál. štábu ze dneška
U armád nic se nezměnilo, 26. t. m. ruští my-
slivci měli u Chuanochitina přestřelku se setni-
nou japonské pěchoty a se škadronou jízdy.
Vrchní velitel přehlédl vojsko II. armády
i shledal postavení jeho výtečným.
#17
alto_textblock
#17
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů
#18
alto_textblock
#18
Vlašská universita.
Z Vídně, 29. března. Z Terstu sděluj
„Zeitu“: Úmysl vlády, odročiti rozřešení
vlašské universitní otázky do příštího
semestru zimního, přiměl spolek pro vysoké
školy terstské, svolat schůzi všech vlašských po-
sluchačů universitních na Velikonoce do Terstu.
Tam bude protestováno proti přeložení práv-
nické fakulty de Koparu a to ve srozumění
se studentským spolkes dalmatským a jiho-
tyrolským. Poslanci vlašští ne říšské radě byli
požádáni, aby zasadili se u vlády s veškerým dů-
razem o to, aby vlašská otázka universitní roz-
řešena byla dle požadavků vlašských již v ny-
nějším semestru.
#19
alto_textblock
#19
Všeobecná mobilisace v Německu?
Z Nancy, 29. března. (Zvl. tel. »N. L e)
»Liberal de l'Est« podává tuto zprávu vážného
rázu, kterouž zaznamenáváme ovšem jen se vší
reservou: »Z pramene officiosního dovídáme se,
že na druhé straně Voges dějí se přípravy
k obraně Voges a k všeobecné mobili-
saci. Arsenály pracují nepřetr-
žitě, zásobárny se doplňu jí.
Obyvatelé Elsaska a Lotrinska zvláště
v městech posádkových nebojí se nic. V še
má dojem blizké války. V klubech
důstojníci němečtí neskrývají se
tím, že se brzy chopí zbraně. Př
nedávných kontrolních shromážděních v Něme-
eku a zvláště v zemích anektovaných branei
byli zpravení offleiálně, že jest možno
brzká mobilisace a že pro případ její
branci budou do 3 dnů zařaděni do pluko
svých.
Od r. 1870 nebyl dosud nikdy (?) dán
pokyn taký, protož zaznamenáváme ho jak
příznak velmi vážný. Vzhledem na upoutání
Ruska na dálném Východě nebyl nikdy pro
Německo okamžik tak vhodný, jako teď, vzlá-
hnouti ruku i po zbytku Lotrinska,« Jest třeba po-
čítati s možnosti války nedaleké a protož nekonati
opatření obranných bylo by zločinem na Francii
a značilo by ji vydati na pospas generálnímu
šlábu německému.« Konají-li se tyto přípravy
skutečně, není ovšem vyloučeno, že dějí se
pro všechen případ vzhledem na konflikt ně-
mecko-francouzský v otázce marocké, kierýž by
ovšem mohl býti třeba i jen záminkou ví-
#20
alto_textblock
#20
tanou . .
#21
alto_textblock
#21
K rozřešení italské krise ministerské.
Z Říma, 29. března. Nový min. předsed
Fortis popíral vůči redaktoru » Messageru« tvrzení
socialistického tisku, že byl kdysi v nepřístoj-
ných stycích obchodních se zkrachovanou »Ban-
kou římskou«, aneb že jest proti státní dopravě
na železnicích. Naopak jest pro tuto. Proti od-
suzování železničních zřízenců neb i jiných
státních úřadníků ničeho nemá, právo na stávku
nemají prý ale ni tito, ni oni. Na místě stávek
nastoupí smírčí soudy.
#22
alto_textblock
#22
Uherská krise.
#23
alto_textblock
#23
ch. Z Pešti, 29. března. Na schůzkách
u náčelníka gen. štábu Becka bylo prý usneseno
vyrozuměti eísaře, že by pro případ vyhovění
uherským požadavkům vojenským 150 generálů
odstoupilo. Vojenská kamarila ta ví prý, že
arcikníže František Ferdinand jí nepřeje a proto
hledí prý nyní stanovisko své uplatniti.
Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Po slyšen
u eísaře měl Szögyeny delší rozmluvu s finanč
ním ministrem Lukacsem.
Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Císař přija
v 1 hod. odpol. ministry Lukacse a Tal-
liana v půlhodinné audienci
Večer o 6. hod. byla u císaře hostina.
Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Královská
kurie zrušila mandát žilinského poslance Rudnaye,
protože tento nesložil úřad vrehního stoličního
soudce zákonitým způsobem.
#24
alto_textblock
#24
Konference liberální strany.
Z Pešti, 29. března. (C. B.) V dnešní kon-
ferenci liberální strany byla navržena tato reso-
luce, již ministerský předseda Tisza zevrubně
odůvodnil: Liberální strana přeje si i v nynějši
situaci, věrna stanovisku svému, aby veřejné
záležitosti řízeny byly stranon, opřenou o dů-
věru krále a o většinu poslanecké sněmovny
lituje, že až dosud nemohla býti utvořena vláda
z lůna koalice, většinu tvořící. Liberální strana
jakožto menšina sněmovny poslanecké nemůže
průbéhu krise dáti žádný směr, nemůže ji n
řešiti, ale nepřeje si řešení nijak ztěžiti.
Vůči vládě, jež se utvoří, bude řídili se
jen veřejnými zájmy a svou povinností ústavní
kontroly a jest hotov nerušené vyřizování stát-
ních záležitostí na zákonité půdě podporovati.
Trvá i nyní nezměnitelně pevně na svém pro-
gramu. Bude s neochvějnou vytrvalostí hájiti
ony zásady, na jichž základě sloužil v minu-
losti úspěšně národu svému a jichž správnos
zmatky nynější nejlépe dokazují. Strana vidí
dnes záruku klidného ústavního vývoje našeho
v oněch zřízeních, jimiž stanoven byl XII. zá-
konem z r. 1867 na základě zákonodárného
díla z r. 1848 náš poměr k Rakousku.
Na základě tom bylo možno oprávněné
národní zájmy krok za krokem v četných
vztazích při společných zřízeních uplatniti. N
základě tom dlužno v obapolné důvěře a do-
hodě řešiti i ony otázky, v nichž plné uplat-
nění stanovisek uherského státního práva
oprávněných zájmů uherského národa ještě pro-
vedeno nebylo. Stanovení služební a velitelské
řeči ve společné armádě jest dle 11. § XII. zák.
z r. 1867 ústavním právem suverenovým. Toto
ustanovení zákonné znamená uklidnění ústav-
ních bojů, od staletí obnovovaných.
Velcí vlastenci, kteří stáli u kolébky vy-
rovnání roku 1867, sňali otázku velicí a slu-
žební řečí s jednacího pořadu a spokojili se
zachováním statu quo. Učinili tak u vědomi, že
obnova a zachování úplného míru mezi národem
a králem skytá bezpečné základy pro úspěšnou
národní politiku a že obnovení minulých ne-
plodných bojův o služební a velící řeč oslabilo
by sílu národa a poškodilo velké jeho zájmy. Stejné
důležité důvody platí i dnes nezměněně a vyžadují
takédnes důsledného zachování tradic Deakových,
Andrassových. Z důvodů toho pozdravili bychom
ovšem s upokojením a radostně každé rozhod
nutí Jeho Veličenstva, jež by uplatnění maďar-
ského jazyka ponechalo volné pole v služební
i velicí řeči armády, kteráž tvoří doplňující část
společné armády. Na druhé straně varujeme ale
národ, aby pronášením požadavků k tomu smě-
řujících a používáním zbraní ústavního nátlaku
dal v sázku i mír mezi králem a národem i ne-
docenitelné požehnání úplné vnitřní shody . ..«
Pokud týká se poměru k dědičným zemím
rakouským, XII. zákon z roku 1867 trvá př
právu země na samostatné hospedářské zařízení
a při řešení příslušných otázek může rozhodo
vati pouze ohled hospodářské účelnosti a proto
nesmíme se uzavírati zřízení samostatného cel-
ního územi, kdyby se mohlo uzavříti vyrovnání
pro obě strany stejně spravedlivé neb kdyby
změna poměrů na světovém trhu a naše hospo-
dářské zájmy vyžadovaly zrušení celního svazku
Za nynějších poměrů je však nejen se stano-
viště zemědělství, ale také v dobrém zájmu
obchodu a průmyslu důležitějším než kdy jindy,
aby náš dovoz na rakouský trh dál se beze cla
a požíval ochrany naproti producentům konku-
rujících států. Následkem toho liberální strana
trvá na zachování společného celního území.
Přeje si co možná brzkého vyřízení poslanecké
sněmovně předložených, našim zájmům zcela
přiměřených vyrovnacích předloh. Strana pova-
žovala by zřízení samostatného celního územ
jíž se zřetelem na nynější stav mezinárodních
obchodních smluv za osudnou chybu.
Ministerský předseda hr. Tisza, odůvod-
ňuje svůj resoluční návrh, dovozoval, že liberaln
strana, octnuvší se novými volbami v menšině
považovala za zcela přirozené, postoupiti své místo
nové většině a nepodnikla ničeho, aby překážela
rozřešení vzniklé kabinetní krise. Také teď ne-
hodlá ji dáti jiný směr, nýbrž projevuje pouze
své přání, by rozřešila se souhlasným rozhodnu
tím krále a většiny. Veřejné vyzvání strany, aby
si osvojila požadavky spojené opposice, je ne-
možností, neboť by se tím kompromitovala její
mravnost a morální pružiny veřejného životu
vůbec postavily by se do špatného světla. Pro-
gram liberální strany, jejíž činnost je zapsána
v dějinách posledních desetiletí zlatým písmem
je znám. Vyrovnací zákon stanoví zcela nepo
chybně právo Uher na samostatné celní území
Avšak také strana neodvislosti dopustila by se
osudné chyby, kdyby teď chtěla zavésti samo-
statné celní územi bez náležitě přechodní doby
a bez zabezpečení obchodních smluv.
Proto by bylo nejlépe, aby přijala připra-
vené již vyrovnání a získaných jeho 10 lei
použila ke klidnému a objektivnému studiu
otázky samostatného celního území. Ve vojenské
otázce podala liberální strana svým programem
z r. 1901 rámec, jejž má vyplniti nová vláda
Nebude tu dělati žádných překážek. Hlavní pře-
kážkou řešení krise je zajisté požadavek maďar-
ského velení. Ministerský předseda poukazuje na
věkový boj o tuto záležitost. Koruna požadavek
ten vždy odmítala a státníci, již pořídili vyrov-
nání z r. 1867, vzali tuto věc s jednacího
pořadu,
Nyní jest otázka, zda opětné vytknutí této
věci nezpůsobí národu velkou škodu? Appelluje
na spolčenou většinu, aby v této slavné chvíli
uvážila, je-li věc ta tak důležita, aby se pron
vše dalo v sázku. Kdyby se většina odhodlala
a uznala to, byl by on (Tisza) první, jenž by
jí k tomuto vlasteneckému kroku gratuloval
prohlásil před celým světem, že je to odhodlání
vlastenecké a mužné. Doporučuje resoluci ku
přijetí.
Po delší debatě a stručné odpovědi před-
sedy ministerstvy Tiszy, jenž souhlasil s někte-
rými slohovými změnami, byl přijat resoluční
návrh s podnícenými změnami a konference
ukončena.
#25
alto_textblock
#25
Telegramy korresp. kanceláře.
Spojení Krély s Řeckem.
Z Cařihradu, 28. března. (C.- B.) Předevčí
rem vyhlásili krétští nespokojenci u Theresina
sdělené již připojení k Řecku. Dále prohlásil
#26
alto_textblock
#26
že nechají úřadovati nynější vládu jen do za-
vedení nové vlády, že však do té doby budou
ji podporovati při zachovávání pořádku. V ostat-
ních místech jest klid.
Francouzské sněmovny.
Z Paříže, 29. března. (C.-B.) Se ná
schválil zatímný rozpočet do konee
dubna a začal rokovati povšechně o rozpo čtu
na r. 1905.
Z Paříže, 29. března. (C. B.) Vojenský
výbor sněmovní přijal jednohlasně návrh, aby
branná cvičení záložníků trvala 14, ter
ritoriálního vojska šest dnl.
#27
alto_textblock
#27
Smírčí smlouvy švýcarské.
Z Bernu, 29. března. (C.-B.) Stavovská
rada schválila jednohlasně smírčí smlouvy
s Belgil, Velkou Britanil, Italií, Rakouskem
Francil a Švédskem i Norskem.
#28
alto_textblock
#28
Dánský sněm.
Z Kodaně, 29. března. (C. B.) Říšský sněm
přijal dnes nadobro předlohu, již obnovuje
se trest holí, a rozhodčí smlou v
dánsko-ruskou.
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 29. března. (C. B.) Předloha
o počtu vojska v míru a změně branné povin-
nosti byla přijata.
Při následujícím 3. čtení rozpočtu napade
Bebel kaneléře pro jeho řeč při báňské novele
v pruském sněmu, v níž, jak dí, kaneléř zcela
falešně stávku vykládal.
Řečník dotýká se pak marocké otázky
a pravi, že se měly zájmy německé
chrániti hned a nikoli rok po
anglo-francouzské smlouvě. Z ny-
nějšího jednání může vznik nou
osudná válka.
Polák Starczynski obrací se proti
výroku ministra vojenství, že Poláci děkují kul-
turní rozvoj svůj pruské vládě a ne vlastní síle
své. Poláci děkují výhradně sv
vlastní síle, že přes všechen od-
por — i hakatistů — učinili další
kulturní pokroky. Není též správn
tvrzení ministrovo, že boykot v Poznaňsku jest
oficiálně-polský, naopak, oficiálním jest boyko
vojenský; ministr mluvil tudiž nelogicky. Pro
rok 1863 měl by býti rokem polského boykotu,
jest tajemstvím posl. Herzoga. Poláci od té doby
nalézali se vůči germanisačním pokusům jen
v defensivě, i není správno mluviti o velkopolské
agitaci,
Kons. Gersdorff popírá věcnost pol
ského řečníka. S Poláky se Němci nedorozumějí
Kdyby byli Poláci zůstali samoslatným státem,
stěží byli by se dočkali rozvoje, jaký nadešel.
Trvá na tom, že Poláci r. 1863 prováděl
boykot. Zavrhuje-li řečník předešlý velkopolskou
agitaci, musí se jí s přáteli svými též opírati
Chtějí-li mít Poláci mír, nechť nechají polskou
otázku mimo diskussi a nechť nemluví takové
řeči. (Pochvala v pravo.)
Polák Czarlinski popírá polský boyko
z r. 1863. Naopak Poláci ještě dnes navštěvuji
německé obchody. Mičeli bychom rádi, kdybyste
vy (k pravici obrácen) přejali zastupování na
šich zájmů. Nemůžeme se ale vyhýbati povin-
nosti, německému lidu oči otvírati. Ve smyslu
vašem není žádné velkopolské agitace. (Výkřik
v pravo: Ponecháme pánu bohu, chce-li pol-
skou říši zříditi!)
Konserv. Tiedemann: Když Prusko
anektovalo polské kraje, polský živel sestával
ze šlechty, kněží a lidu, jenž stál na nejnižším
kulturním stupni. Co bylo by z Poláků, kdyby
Prusko nebylo zřídilo školy, vystavělo cesty
a provedlo meliorace. (Nepokoj u Poláků.)
Obdivuji se velice vlastní síle Polákův pro
jich národní cíle a nevyčerpatelné životní, síle
jejich, ale kde nabyli prostředků, aby ji tak
osvědčiti mohli, nežli od pruské vlády. Poláe
chtějí býti stůj co stůj kladivem, ale nemohou
žádati, aby Němci byli vždycky kovadlinou (?1)
Dostaneme se dále, jen když Poláci zanechají
národních bludů svých. (Pochvala v pravo.)
Polák Chlopowski: Kdyby Poláci
boykotovali tak, jako spolek hakatistův, musily
by v městech zničeny býti 3/s neb 3/4 všech
německých kupců. Toho ale Poláci nečiní
Řečník předešlý popíraje německý boykot nečell
asi »Posener Tagblatt«, v němž se přímo vy-
zývá u polských firem nekupovati. Rozšiřují se
i seznamy Poláků s německými jmény, aby se
Němci nemýlili. Byli bychom pokročili bez
pruské vlády. Poláci se ze spolkův a závodů
přímo vytlačují. Vynasnažíme se zůstati Poláky
(Pochvala na polských lavicích.)
Svobodomyslný posl. Gothein: Do pol-
ských krajů posláno více peněz, nežli do jiných.
aby němectví bylo posíleno, ale polská politika
nebyla dosud šťastna. Žádá za pokojné spolu-
žití, nemařené boykotem.
Konserv. Kardorfť: Jestliže se někte
rému lidu sociálně vládne, jest to věru ve vlast
naší. V příčině Marokka přeju si nalehavě, aby
tam byly naše zájmy obhájeny. Naším nepřá
telům dovedeme rozhodně čeliti.
Kaneléř hr. Bülow prohlašuje vůči vý
tkám posl. Gotheima proti polské politice vládní
Myslím, že nejsilnější výtkou, jež by jí bylo lze
učiniti, bylo by, že politika ta postrádala konti-
nuity. (Souhlas v pravo.) Proto my budeme
v této příčině pokračovati v dosavadním směru.
Bebel uvedl návštěvu císaře v Tangeru ve spo-
jení s marockou otázkou. Nepokládám i dne
za takticky včašné vyjádřiti s
zevrubně a důkladně o této otázee.
Bülow prohlašuje, že císař už před rokem pro-
hlásil králi španělskému, že Německo nedomahá
se v Marokku territoriálních výhod. Po určitém
prohlášení tom jest to počínáním marným chti
císařské návštěvě v Tangeru podkládati nějak
sobecké úmysly, namířené proti celistvosti neb
neodvislosti Marokka. Podnět k znepokojení nelze
tedy z návštěvy této oprávněně nijak odvoditi
nikým, kdož by nesledoval sám agressivní eíle.
Neodvislou od olázky territoriální a neodvislou
od návštěvy té jest ale olázka, máme-li v Ma-
rokku chrániti hospodářské zájmy německé. To
ovšem musíme!
Máme v Marokku právě tak jako v Číně
značný zájem na zachování »otevřených dveři«,
to jest na rovnoprávnost všech národů, obchod
provozujících. Minil-li ale Bebel, že se poli-
tika naše vůči Marokku změnila,
musím ho upozorniti, že mluva
chování se diplomatů a politi ko
mění se d le o kolno s tí. V tendenci ně-
#29
alto_textblock
#29
mecké politiky ale nic se nezměnilo. Kdo hledá
fait nouveau (novou věc), nenajde ji v německé
politice. Děje-li se ale pokus, změnit mezinárodní
postavení Marokka aneb v jeho hospodářském
vývoji »otevřené dveře« kontrolovati, musíme
i my vět3í měrou nežli dříve dbáti
toho, aby naše hospodářské zájm
Marokku zůstaly neohrožen.
Vstoupíme k vůli tomu ve styk nejdříve se
sultánem marockým«.
V další části řeči své polemisoval Bülow
proti vývodům Bebelovým, dle nichž kanelé
v olázce stávky hornické dělníky provokovali
končí: Jsem pevně přesvědčen, že veliká většina
německého lidu necítí ni v nejmenším chuti
naše ústavní poměry zaměniti proti ohlašované
diktatuře proletariátu, ni chuti klidný a po-
kojný vývoj zákonný zaměniti zmatkem, kterýž
dle staré dějinné zkušenosti musí se pak vždy
jen šavli krotiti. (Živá pochvala.)
Poslanec Bebel odmítá výrok kaneléřův
proti jeho straně jako nemístný a trvá na tom,
že pruská vláda je dělníkům nepřátelská.
Kaneléř Bülow karakterisuje tento výrok
Bebelův jako kanonádu na ústupu a odůvodňuje
správné jednání vlády vůči dělníkům i zaměstna-
vatelům v hornické stávce.
Polák Kulerski praví: Bojujeme v tomto
boji prostředky poctivými. Povedeme boj ten
v důvěře k tomu, kterýž stál vždy ještě na
straně práva. Dnešní opovězení boje kaneléřem
vzníti i poslední, kteří ještě národní lhostejnosti
se oddávali. Tim bylo povšechné rokování
ukončeno. Rozpočet říšského sněmu, říšského
kaneléřství a zahraničního úřadu byly bez de-
baty přijaty, načež přijat i rozpočet osadní.
Projednáván pak rozpočet říšského úřadu vnitra
a další rokování odročeno na zejtřek.
#30
alto_textblock
#30
Vilém II.
Z Lisabonu, 29. března. (C. B.) Císař Vilém
a král Karlos byli včera večer přitomni slav-
nostnímu představení v královském divadle San
Carlu.
n. Z Paříže, 29. března. Dopisovatel
»Journalu« v Tangeru sděluje, že se tam přičině-
ním sullána marockého dějí k uvítání cís. Viléma
přípravy tak okázalé a velkolepé, že jich dosud
vídáno nebylo. Dopisovalel dokládá: »Domo-
rodci, vidouce tuto snahu sultanovu, rozumí
významu návštěvy, jež vyvolává ohromné hnutí
v celé zemi. Všude jest slyšeti, že
jest to tah proti francouzskému
vlivu v zemi.
Povstání v afrických osadách německých.
Z Berlína, 29. března. (C.-B.) Úradní
zpráva z Vindhuku: Oddil Kirchnerův ztratil
v bojích u Korisu, Geiboneru i Aube 10. a 11.
t. m. 11 mužů mrtvých a 21 raněných.
#31
alto_textblock
#31
Porážka anglické vlády.
Z Londýna, 29. března. (C.-B.) Ve vče-
rejší večerni schůzi dolní sněmovny
byla přijata jednohlasně resoluce, v níž kárá
se politika Balfourova v příčině cel od-
velných.
Ve schůzi této nebyli totiž vzhledem na
prohlášení Balfourovo, že vláda přičítá resolu-
cím takým jen akademický ráz a že se i čle-
nové vlády hlasování zdrži, přítomni téměř žádnl
stoupenci vládní. Řečníci opposice hleděli sta-
novisko vlády pozměniti. Přijetí resoluce zmí-
něné — Wallonem podané — bylo ovšem op-
posicí uvíláno živou pochvalou, důsledkův váž-
nějších ale miti nepochybně nebude.
#32
alto_textblock
#32
Hay.
Z Gibraltaru, 29. března. (C.-B.) Státní
tajemník Spojených států Hay, jehož zdraví s
silně polepšilo, přibyv sem, odplul dále do
Alžíru.
#33
alto_textblock
#33
Národní hospodář
Zemědělsko-lesnická ústředna.
Z Vídně, 29. března. (C-B.) V dnešní vý-
roční valné hromadě zvolen člen panské sně-
movny kníže Karel Auersperg jednohlasně
předsedou. Přijav volbu, ubezpečoval, že bude
zastávati svůj úřad ve smyslu svého předchůdce,
nynějšího ministra hraběte Buguoye. Tento
blahopřál ústředně k její volbě, ubezpečoval, že
také on bude konati budoucně svou povinnost
dle svých sil a přál poradám ústředny nejlep-
šího zdaru.
Po volbě předsedy českého odboru země-
dělské rady moravské, říš. posl. Rozkoš-
ného, místopředsedou a po volbě ostatních
funkcionářů přešlo se k věcnému rokování.
Hlavní referent ryt. Hohenblum, podav
zprávu o agrární situaci a pojednav o vyrov-
nání, navrhl resoluci: Dosavadní hospodářský
pomě k Uhrám nevyhovuje rakouskému země-
dělství a lesnictví, pročež ústředna prohlašuje
s rakouského stanoviště za velice žádoucí roz-
luku s Uhrami. Předsednictvu ukládá se přichy-
stati na tomto základě příslušný materiál k zří-
zení samostatného hospodářského území a k úpravě
obchodních poměrů s Uhrami, aby stálý výbor
ústředny již v nejbližsí době mohl předstoupiti
před vládu a obě sněmovny říšské rady s pří-
slušnými návrhy.
Po čilé debatě byla resoluce přijata všemi
hlasy proti třem.
Hostinští haličští proti propinačním právům.
Ze Lvova, 29. března. Za valné účasti
konal se zde dnes v radničním sále sjezd ha-
ličských hostinských, na kterém bylo zaujato
stanovisko proti zamýšlenému prodloužení pro-
pinačního práva. Po živé debatě jednohlasně
přijata resoluce, ve které se prohlašuje, že po-
nechání propinačního monopolu v platnosti je
v odporu se státním základním zákonem a proto
vyzývá se sněm a zemský výbor, aby nepřipu-
stily prodloužení propinačního práva a vláda s
žádá, aby neoprávněné požadavky haličských
propinatorů odmítla.
#34
alto_textblock
#34
Dividendy.
Z Vídně, 29. března. Dnes konala se valná
hromada akc. společnosti Šoproň-Štyr ský
Hradec, ve které usneseno z čistého získu
za rok 1904, který činí 183.690 K, vypláceti
dividendu 5 v obnosu 130.000 K a kromě
toho 1 superdividendu v obnosu 26.000 K.
Finanční ministerstvo proti projektované
15millionové půjčce.
Z Vídně, 29. března. (»N. Fr. Pr. «) Finanční
ministerstvo podalo o zamýšlené 15mill. půjčce
dobrozdání zamíta vé.