Ročník XXXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Str. 289.

také vzhledem k výnosu látek škrobových při hnojení k žemákům. Nezvýšil-li se procentuálně obsah škrobu v zemácích samých, tedy přece značným stoupnutím výnosu sklizená množství škrobu

proti parc. I. Parc. III.: 2.414 kg škrobu (21.4%) tedy 1052 kg vyšší výnos než parc. I. Parcela IV.: 5.197 kg škrobu (20.6 %), tedy 3.835 kg vyšší výnos než parc. I. Procentuelní obsah škrobu byl hnojením tak málo dotčen, že — jak předcházející větší vý-

Obr. 145 Fotografické znázornění výnosů zemáků a z nich připravený škrob vždy z 5 m2 plochy. Parcela: Výnosy:

I. Nehnojena. 0.65 kg 3— k

III Draslo a kys. fosforečná. 1.20 kg 5.60 kg

IV. Draslo, kys. fosforečná a chilský ledek. 2.60 kg škrobu 12.60 kg zemáků

Chilský ledek 25k 10.25 ks

v tomtéž poměru velmi význačně se rozmnožila Pokus o hnojení zemáků v příčině jich škrobnatosti, který konal inspektor ovoc- nictví Nachtweh při pomologickém ústavě v Brně. Druh zemáků: Klenot. (1 kg =7 hal., 1 kg škrobu = 28 hal.). Výpočet rentability po ha: Výnos parcely I.: 6020 kg zemáků, dalo 1361.96 kg škrobu; výnos parcely II,: 20.943 kg zemáků, dalo 4.451.81 kg škrobu. Větší výnos parcely II. oproti parcely I.: 14.923 kg zemáků = K 1.044.61 po případě 3.088.85 kg škrobu =k 864.88. Hnojení parc. II.: 300 kg chilského ledku = K 96.—. Čistý výnos parc. II.: K 948.61 po případě K 768.88. Výnos parc. III.: 11.257 kg ze- máků, dalo 2.413.50 kg škrobu; výnos parcely II.: 6.020 kg zemáků, dalo 1.361.96 kg škrobu. Větší výnos parc. III. oproti parc. II.: 5237 kg zemáků = K 366.59 po případě 1 051.54 kg škrobu = K 294.43. Hnojení parc. III.: 300 kg 40% soli draselnaté a 450 kg superfosfátu = K 86.—. Čistý výnos parc. III.: K 280.59 po případě K 208.44. Výnos parc. IV.: 25.235 kg zemáků, dalo 5.197.03 kg škrobu, výnos parcely I.: 6.020 kg zemáků, dalo 1.361.96 kg škrobu. Větší výnos parcely IV. oproti parc. I.: 19.215 kg zemáků = K 1.345.05 po případě 3.835.44 kg škrobu = K 1.073 92. Hno- jení parcely IV. 300 kg 40% soli draselnaté, 450 kg superfosfátu a 300 kg chilského ledku = k 182.—. Čisty výnos parc. IV.: K 1.163.05 po pří- padě K 891.92. Čistý výnos parcely hnojené úplným hnojením (všemi 3 živinami) K 1.163.05 po případě K 891.92, klesl na K 280.59, po případě 208.43 — tedy o K 882.46 po případě K 683.49, chyběl-li při hno- jení chilský ledek. Chybělo-li draslo a kyselina, klesl čistý zisk na K 948.61 po případě K 768.88, tedy jen o K 214.44 po případě K 123.4. — To úkazuje zřejmě význačný vliv hnojení chilským ledkem na rentabilitu. Ve stejném poměru jako předcházející výnosy zemáků mají se k sobě také výnosy ze zemáků připravené množtví škrobu, neboť dala parc. I.: 1.632 kg škrobu (22.6 %), parc. II.: 4451 kg škrobu (21.2 %), tedy 3.089 kg vyšší výnos o-

nosy dokazují — pro rentabilitu nepadá na váhu. K zemákům doporučuje se vždy dle povahy půdy dodati následující množství chilského lekdu;

Sázení a obdělávání zemáků dle nového způsobu. Sázení brambor do brázd přirovnati bychom mohli k setí obilí do řádek, žena, bramborové sazečky do brázdy trousící, neodděluje přesně vzdálenost sazeček a při rychlé práci není to ani jinak možné. Při další pak obdělávce mnoho bram- bor se jednak vyvleče, jednak hroudama přihrne. Tím se stává, že zemákové stonky někde se příliš tísní a jinde zas zůstává prostor nezužitý, prázdný. Aby tomu odpomohl, konstruoval to- várník W. Unterilp, Charlotten- burg IV, Schlüterstrasse 25 zvlášt- ní patentní důlkovač (obr. 146.), který důlkuje místa, kam sa- zečka vložena býti má. Růže důl- kovací jsou řiditelné i do hloubky jednoduchým otočením páky, lze je seříditi i na libovolnou šířku brazd; přidáním lžic známkova- cích lze sazbu libovolně zhustit, ubráním žředit. Stroj je lehký a vykoná mnoho přesné a vzorné práce. Sázení do důlků přesně. vzdálených přibližuje pak pole zemáky osázené k porovnání s k. lturou obilní do výhod setby špetkovací. K zahrnování brazd konstru- oval specielně stavěný stroj ko- toučový a při zahrnování brazd (obr. 147). šikmo postavené ko- touče zastávají úkol rádla. Mají ale nad rádlo své výhody. Je to stroj specielně pro kulturu zemákovou konstruovaný, výkon jeho je značně větší a výše brázd, to jest množství = vrstvu země lze snadno a hravě regulovati jednoduchým hmatem pakou, což u rádla jde mnohem tíže. Nad to kotouče nevytahují hnůj na po- vrch, naopak týž rozřezávají a zemí zahrnují. Nad to lze tento stroj použít i jako markeur, vymělčí-li se, kdyby důlkovač chybil v inventáři a zároveň i jako rádlo k zahrnování brázd. Namarkéruje-li se pole tímto strojem jedním směrem (po délce) a příčným markérem (obr. 148.) na příč, obdržíme rovněž přesné označení, kam sazečky sázet. Příčný markér svými kotouči uchrání za- tažení brázdiček prvým strojem vytažených v průsečkách, kde kříží markérování příčné markérování podélné. Drábce mezi kotouči pří- čného markéru umístěné zavlekou prostor brá- zdiček, kam sázeti se nemá, takže zbudou jen důlky před zahrnutím kotouči příčného markéru ochráněné. Pole takto osázené lze obdělávati podélně i po případě příčně a tím zničiti veškeren plevel co nějdůkladněji. Specielní brány pro vláčení brazd (obr. 149.) nevyhrnují sazeček a odpadá tudíž při nich přecházení brázd lidmi za každými branami, jako je tomu při vláčení brazd branami obyčejnými. Specielní brány zemákové mají ne- stejně dlouhé hroty, kratší na hřeben brazd, delší na dno brazd. Sami při tahu po brázdách se srovnají, zemáků nevytahují a přece důkladně všechen plevel i ze dna brazd vyvlékají. Staví se pro 2 brázdy a jednoho tahouna. Zuby jsou posunutelné dle vzdálenosti hřebenů, jsou řidi- telné i co do hloubky záběru, takže netřeba vyvléci ani mělko zasazených sazeček. Brány ty lze opatřit i šikmo dle sklonu hřeben tvo- řící země postavenými noži (upotřebí se na polích silně zarostlých), které sřezávají všechen plevel i s kořínkem, aniž by stonky zemáků nějak poškodily. Specielní válce na přivalování brazd ze- mákových neshrnují zem z brazd zemákových E N N chcete-li koupiti dobře a levně

pluhynebsecí stroje vyžádejte si nabídku od akc. stroj. F. J. Kovařík-Prostějov

S