ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fd64f850-76a0-11dc-8dce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 17
#1 alto_textblock #1
Rozmnožení niklových miucí. 2 Vídně, 5. ledna. Z Pešti telegrafují že mezi rakouskou a uherskou vládou stalo se dohodnuti v ten rozum, že rozmnožen bude oběh drobné mince v obou státech, V oběhu nalézá se niklových mincí 16 mil. K, které nestačí. Obě ministerstva fi- nancí dohodla se tedy, že vydají nový ch 20 mil. K dvaceti- a desetihaléřů a je dají do oběhu. Parlamentům podány budou příslušné předlohy. Rakouská vláda žádati bude za zmocnění, aby mohla vyraziti 14 mil. K, uherská 6 mil. K mincí těch.
#2 alto_textblock #2
Telegraflcké zprávy.
#3 alto_textblock #3
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 5. ledna. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna- muje: Císař propůjčil tajemníku pražské bursy pro zboží a cenné papíry, dru. Maxu Leipe- novi, titul císařského rady s prominutím po- platků. Z Vídně, 5. ledna. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna- muje: Ministr kultu a vyučování jmenoval za- tímního učitele státního reálního a vyššího gym- nasia v Praze v Křemencové ulici Rudolfa K ní- žete zatímním učitelem státního reálnéhoa vyššího gymnasia na Smíchově.
#4 alto_textblock #4
o
#5 alto_textblock #5
Jednání a jižní dráhou. Z Vídně, 5. ledna. (K. k.) „Frmdbl.“ píše, že vyjednávání jižní dráhy s vlá- dou ve příčině vypracování investiční ho programu byla včera skončena, jak pokud se týče obsahu tohoto programu, tak i doby, v jaké mají býti investice provedeny. Stanovený pro- gram obsahuje jednak zařízení, která jsou vý- lučně v zájmu bezpečnosti nezbytna, jednak stavby ve větších stanicích, jako ve Štyrském Hradci, Lublani, Běláku, Inšpruku, Bolzanua Ale. Výsledek vyjednávání byl shrnut v resumé, které bude nejprve zasláno jižní dráze, aby za- hájila kroky, jež jsou nezbytny, aby různé in- vestice mohly býti zavčas podniknuty. Stavební program, týkající se zvýšení bezpečnosti, jest stanoven na 3 roky, program, týkající se roz- šíření velkých stanic, až do r. 1912. Stávka železničních zřízenců v Bulharsku. Ze Sofie, 4. ledna. (K. k.) Všeobecná stávka železničních zřízenců trvá stále. Dosud byla opětně zahájena pouze doprava osobní. Doprava zboží naprosto vázne, takže kupci jsou velmi poškozováni. Následkem značného opozdění ne- mohl dnešní konvencionální vlak odjeti z Caři- hradu do Bělehradu. Stávkáři obdrželi prý od zahraničních dělnických spolků hmotné podpory. Večer konali socialisté schůzi, ve které se protestovalo proti postupu vlády. Vláda vyrozuměla ředitelství východních dráh, aby vzhledem na váznoucí do- pravu zboží nepřijímala dopravu zboží, které b musilo býti prováženo Bulharskem.
#6 alto_textblock #6
Konference v Mandžurii. Z Frankfurtu n. M., 4. ledna. (K. k.) »Fr. Ztg.« obdržel zprávu z Tientsinu, že Čín vzhledem k tomu, že se vrátili komisaři, vy- slaní do Mandžurie, chce svolati do Pe- kinu konferenci o Mandžurii. Ně- mecko, Amerika, Anglie, Rusko a Francie mají vyslati obchodně-politické zástupce. Rovněž celní úřad má vyslati jednoho znalce. Konferenci má se předložiti zvláštní s mlouva, uzavřená Japonskem a Čínou. S Ruskem po- mýšlí se na zvláštní konferlenei ohranicích.
#7 alto_textblock #7
Záležitost Gurko-Lidvallova. Z Petrohradu, 4. ledna. P. t. a. oznamuje Komise pro vyšetření záležitosti Gurko- Lidvallovy, jíž předsedal Golubovo, skon- čila svou zprávu. Předloží ji carovi ještě před ruskými Vánocemi.
#8 alto_textblock #8
Záležitost marocká. Z Faříže, 4. ledna. (K. k.) Ministerstv vojenství popírá zprávu »Matinu«, že má v bez- prostřední době býti utvořen oddíl vojska pro výpravu do Marokka.
#9 alto_textblock #9
Ruské události.
#10 alto_textblock #10
Německá kniha o válce rusko-japonské. Major německé armády, svobodný pán z Te- tova, vydal v Berlíně prvý, velmi objemný díl svého díla „Osmnáct měsíců s ruskými vojsky v Mandžurii“. Pan z Tetova je prvý z cizích dů- stojníků při ruském hlavním staně, který o válce napsal vědecké dílo. Úsudek jeho má váhu roz-
#11 alto_textblock #11
Eodující. Je třeba se s ním obeznámiti, aby se opravilo nesprávné mínění o jakostech ruské ar- mády, za války, tendenčně rozšiřované nepřátel Ruska. Autor praví, že chová veliké sympatie k ru- ské armádě, ačkoli si její slabosti nezatajuje. „Jádro bylo dobré, duch výtečný, a tak nepo- chyboval nikdo, že válka musí posléze skončiti ruským vítězstvím.“ O pěchotě praví, že její „lidský material byl vynikající a dobrý“. Méně příznivě zní jeho úsudek o jízdě a zvláště o ko- zácích, od nichž bylo mnohem víc očekáváno. Instituce kozáctva se přežila. Nynější kozáci po- strádají už vrozeného vojenského ducha. Platí to zvlášť o kozácích zabajkalských, kteří vždy byli pouze sedláky. Tím se vysvětluje malá vy- datnost ruské jízdy ve válce. Důstojnictvo ko- zácké bylo výtečné, ale výsledek je pouze dů- kazem, že jízda z reservistů a domobranců za našich dob není s to, aby vyhověla požadavkům, byť i měla dobré důstojníky. O dělostřelcích praví, že nebyli vycvičen v střelbě z rychlopalných děl. Sami vyšší vůd- cové neměli zkušenosti s rychlopalnými kusy. Velikou chválu pisatel vzdává intendatuře. Výkony její byly vynikající. Zásluha patří ne- únavné činnosti generála-intendanta Hubra, zvlá- ště ale starostlivé péči gen. Kuropatkina o blaho armády. 1 polní poště vzdává uznání. Poštovních úřadníků bylo z počátku málo, nemohli všecku službu zastati, zásilky zůstávaly ležet, ale tim se pouze jejich dodání pozdrželo a nic se ne- ztratilo. Jako vady vytýká, že za velitele byli posl- láni gnerálové, o jejichž schopnostech nikdo před tím se nepřesvědčil, a kteří přicházeli k svým vojskům jakoby s nebe spadli. Neznali vojsk a vojska neznala jich. Chrabrosti ruských vojsl. pan z Tetova ne- může se vynachváliti. Prvé porážky, na řece Jalu, Rusové předpokládali. Chtěli vlákati co možná největší masu japonského vojska na pev- ninu, aby ji pak úplně potřeli. Kdyby Japoncům bránili pouze na břehy vystoupiti, neporazili by jich — tak hovořili ruští vojevůdcové. Dále bylo osudným, že ruští vojevůdcové příliš starali se o své zadní posice. Následkem toho bylo, že v žádné bitvě nebili se do poslední možnosti. Tak bylo i u Ljaojanu. Po porážceu Ljaojanu bylo již vidno, že kampaň je pro Rusy ztracena.
#12 alto_textblock #12
Denní zprávy.
#13 alto_textblock #13
— Český postup v Olomonci. O sylve strovské zábavě, pořádané německou — národní radou olomouckou v tamním redutním sále, měl řed. Föhner, člen městské rady olomoucké, ke shromážděným půlnoční řeč, v níž líčil pokroky, jaké Čechové v druhém hlavním městě morav- ském za poslední dobu učinili. Dům za domem přechází prý v české ruce, české obchody se zřizují, německé zanikají, česká obecní škola vzrůstá a v roce minulém zřízeny dvě české zabrádky mateřské. Počešťování Olomouce pro- vádí prý se s velkým úsilím, všemožnou agi- tací, obrovskými prý prostředky peněžními pod- porujícími příliv živnostnictva. Podle ředitele Föhnera, nezmění-li se poměry, není rozhodný zápas daleko, a jaký bude výsledek toho zá- pasu, němůže prý býti žádné pochyby. Padne-li však německá Olomouc, utrpí největší ránu všechno němectvo severní Moravy. Konec konců byla zase výzva ke zařízení zvláštního fondu pro Olomouc a německý ostrov jazykový, k ně- muž přispívati mají Němci nejen olomoučtí, ale i Němci z celé oblasti německé. Po půlnoci při- píjel pak Novému roku známý protičeský váš- nivec, učitel Knaute, který rovněž na to po- ukázal, že nový život, který Olomoucí proudí, jest z největší části český a jen z malé části německý i prorokoval stejně jako Föhner, stará bašta němectví, Olomouc, bude proměněna v če- skou tvrz zbojnickou, jestliže »Olomucia« ne- strhne německým Michlům s hlavy čepici zba- bělosti. Řečník skončil vzýváním »Olomucie«, aby tak co nejdříve učinila, načež vyhrnula se opona a na jevišti »Olomucia« v plné zbroji s kopím a štítem trhala olomouckému Michlovi noční čepicí s hlavy . . . Šla-li potom sbírat do ní peníze a sebrala-li jaké, referát nepovídá, ale německý Michl olomoucký, jda domů ze sylvestrovské zábavy, namrzl na intelekt, nemaje čepice. Mysli nyní stále, že lze u Čechů koupie čeho Olomouc nemá, německého karakteru — Ve stručném referátu o včerejší schůzi klubu voličů novoměstských nemohl zpravodaj, jak přirozeno, tlumočiti názory jednotlivých řeč-
#14 alto_textblock #14
totiž.
#15 alto_textblock #15
níků do všech podrobností. Aby zabráněno bylo křivým výkladům, doplňujeme referát pokud se týče řeči zem. poslance red. J. Anýže v ten rozum, že řečník neprohlásil se zásadně proti volební opravě na základě všeobecného práva hlasovacího, vždyť sám svého času ve výkon- ném výboru nár. strany svobodomyslné způsobil, aby českou delegací návrh takový na říšské radě podán byl, nýbrž vyslovil se proti určitým usta- novením volební předlohy, jak byla poslaneckou sněmovnou za součinnosti české delegace schvá-
#16 alto_textblock #16
lena.
#17 alto_textblock #17
— Z obcí předměstských. Městské zastupitelstvo v Bubenči konalo včera za předsednictví starosty p. cís. r. R. Kubíka svou řádnou schůzi, ve které m. r. p. Bouček k protokolu o minulé schůzi praví, že zprávy o minulé schůzi nebyly správné, pokud uvádějí, že úřadnictvu a zejména tajemníku a sta- viteli vytýkal zpozděné vyřízování úřadních věcí prohlašuje, že nemínil se nikterak úřadnictva ve špat- ném smyslu dotknouti a že vyslovil pouze přánía radu, aby úřadníci, zejména tajemník a stavitel, samo- statněji a tudíž také rychleji vyřizovali svoji agendu úřadní. Prohlášení to bylo vzato na vědomí. Potom bylo schváleno učiniti zápůjčku v obnosu 300.000 K na úhradu mimořádného rozpočtu na rok 1907 u Ústřední banky českých spořitelen. Zamítnuta byla žádost J. Rubeše za koncesi hostinskou do čp. 255, zamítnuty tři a vyhověno třem žádostem za do- movské právo. Návrh měst. rady, aby se vlastní če- lední pokladna pro Bubeneč ihned otevřela, schválen. Přijat návrh m. r. p. Fukse, aby se žádalo o zřízení erární pošty v Bubenči a návrh m. r. p. Chytrého, aby se zakročilo o přeměny expositury poštovní »Bubeneč 2« v poštovní a telegrafní úřad. Pan Chytrý navrhuje, aby se uvažovalo o komunikaci z Prahy do Bohnic přes Bubeneč, poněvadž je to nejkratší spojení. — Jednota umělců výtvarných v Praze má vý- borovou schůzi dnes v sobotu 5. ledna 1907 o 6. hod. več. v místnostech spolkových (Křemencová ul. 178 II.) a po ní schůzi členskou. — Mrazem prasklý rourovod. Na Perštýně, neda- leko hostince „u Sladkých“, praskla včera odpoledne roura plynovodu. Z obavy, aby plyn nevnikl do sou- sedních domů, byli na místo povolání plynárenští zří- zenci, aby závadu odstranili. — Povodeň v bytě. Nenadálé překvapení měli v noci na dnešek někteří obyvatelé domu č. 417—I. na Ferdinandově třídě. Po 10. hod. v noci praskla roura vodovodu v záchodku v prvém patře, proud vody rozlil se do předsíně bytu krejčího p. Jaroslava Jiřince a předsíň celou zaplavil. Syčením unikající vody bylí obyvatelé upozorněni na nebezpečí, vodovod byl uza- vřen a další povodni zabráněno. Kdosi povolal na pomoc stráž, poněvadž vyslovena domněnka, že voda pronikla stropem do krejčovské dílny. Místnost byla otevřena a shledalo se, že skutečně voda tam prosákla- Drahé látky a hotové obleky byly odstraněny do bez- pečí a voda ze zaplavené předsíně byla vyčerpána. — Zlodějští zákaznici. Anna Záhorová z Král. Vinohradů vstoupila včera v podvečer do krámu č. 23 v Žitné ulici a chtěla koupit prádlo. V krámě bylí tři neznámí mladíci, kteří si dali předložit kapesní šátky, ale nekoupili nic. Jeden z nich odcizil Záhorové to- bolku, již si na pultě odložila a všichni tři utekli. V to- bolce bylo 34 korun. — Zoufalý čin stavitelského příručího. Mrazy na- staly a stavební práce nazvíce byly odloženy do jara. Nejen nádenníci a stavební dělníci, ale také četný kancelářský personál octl se bez zaměstnání. Ke konci roku byl z místa svého propuštěn 22letý stavitelský příručí Adolf Bůžek v Uhtiněvsí. Jinoch odjel do Prahy a když nové místo nemohl nalézt, odhodlal se zmařit svůj život. Včera večer v jistém hostinci v Lipové ulici v sebevražedném úmyslu požil roztoku kostíku. Jakmile počin jeho byl zpozorován, zavolán policista, který zoufalce dopravil neprodleně do všeobecné ne= mocnice. — Vražda ze msty. Paní Matylda Nietschmannová; choť poštmistra ve Vítkovicích, na kterou učiněn byl poštovním oficiantem Josefem Fiewegrem vražedný útok ze msty, zápasí dosud se smrtí v závodní nemoc- nici vítkovické a dle prohlášení lékaře udrží se na živu jen tak dlouho, dokud jí neopustí tělesné síly. Jest stále při vědomí, ale ztrátou krve a bolestmi úplně otupěla. Potravy nepřijímá a úbytek sil, který tím musí na- stati, přivodí katastrofu, neboť veškerá naděje na její zachránění jest vyloučena. K vražednému útoku na nešťastnou paní sdělují se ještě tyto další podrobnosti: Po vylákání poštmistra Nietschmanna z bytu vrátil se Josef Fieweger do něho asi po 10 minutách. Byt jest v přízemí a do jeho předsíně vchází se uzavřenou chodbou. Fieweger zaklepal a služka — mladé, asi 14leté děvče, přišla otevříti. Na otázku, čeho si přeje, odvětil Fieweger, že má vyříditi vzkaz paní poštmi- strové. Děvče zanechalo poštovního oficianta u dveří a vrátilo se do bytu. Když paní Nietschmannová, odě- ná v lehký úbor vyšla na práh předpokoje, oznámilji Fieweger, že „pan poštmistr bude na poště delší dobu zaměstnán“. Po těchto slovech k ní přiskočil, napřáhl kladívko s poměrně dlouhým topůrkem a uhodil ji do hlavy. Nebohá paní zavrávorala a Fieweger uhodi ji opět. Po třetí ráně klesla s výkřikem na podlahu. Zaslechnuvši výkřik, vyběhlo děvče do předpokoje. Jediným pohledem se služka přesvědčila, co se stalo a jala se pronikavě volati o pomoc. Fieweger, jenž nepohnutě stál vedle smrtelně zraněné ženy, vyrušen byl pokřikem děvčete ze ztrnulosti a uchopiv kladívko, hnal se za ním. Děvčeti zbylo ještě dosti času, aby vběhlo do pokoje a zavřelo za sebou dvéře. Když pak vrah uslyšel zařinčení okna, vyšel rychle z chodby a dal se na útěk Kladívko odhodil a cestou připravi si revolver k výstřelu. Tak doběhl až do lesíka u Staré Bělé, kdež se chtěl zastřelit, ale nedostávalo se mu odvahy, aby namířil na sebe smrtící zbraň. Po bludné potulce lesem a po polích vrátil se asi po jedné hodině do Vítkovic a přímo odebral se na četnickou stanici a prohlásil: „Jsem Josef Fieweger, kterého hledáta“ Úiočník se k činu úplně doznal.