#1
alto_textblock
#1
Rozmnožení niklových miucí.
2 Vídně, 5. ledna. Z Pešti telegrafují
že mezi rakouskou a uherskou vládou stalo se
dohodnuti v ten rozum, že rozmnožen
bude oběh drobné mince v obou
státech, V oběhu nalézá se niklových mincí
16 mil. K, které nestačí. Obě ministerstva fi-
nancí dohodla se tedy, že vydají nový ch
20 mil. K dvaceti- a desetihaléřů a
je dají do oběhu. Parlamentům podány budou
příslušné předlohy. Rakouská vláda žádati bude
za zmocnění, aby mohla vyraziti 14 mil. K,
uherská 6 mil. K mincí těch.
#2
alto_textblock
#2
Telegraflcké zprávy.
#3
alto_textblock
#3
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 5. ledna. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna-
muje: Císař propůjčil tajemníku pražské bursy
pro zboží a cenné papíry, dru. Maxu Leipe-
novi, titul císařského rady s prominutím po-
platků.
Z Vídně, 5. ledna. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna-
muje: Ministr kultu a vyučování jmenoval za-
tímního učitele státního reálního a vyššího gym-
nasia v Praze v Křemencové ulici Rudolfa K ní-
žete zatímním učitelem státního reálnéhoa
vyššího gymnasia na Smíchově.
#5
alto_textblock
#5
Jednání a jižní dráhou.
Z Vídně, 5. ledna. (K. k.) „Frmdbl.“ píše,
že vyjednávání jižní dráhy s vlá-
dou ve příčině vypracování investiční ho
programu byla včera skončena, jak pokud se
týče obsahu tohoto programu, tak i doby, v jaké
mají býti investice provedeny. Stanovený pro-
gram obsahuje jednak zařízení, která jsou vý-
lučně v zájmu bezpečnosti nezbytna, jednak
stavby ve větších stanicích, jako ve Štyrském
Hradci, Lublani, Běláku, Inšpruku, Bolzanua
Ale. Výsledek vyjednávání byl shrnut v resumé,
které bude nejprve zasláno jižní dráze, aby za-
hájila kroky, jež jsou nezbytny, aby různé in-
vestice mohly býti zavčas podniknuty. Stavební
program, týkající se zvýšení bezpečnosti, jest
stanoven na 3 roky, program, týkající se roz-
šíření velkých stanic, až do r. 1912.
Stávka železničních zřízenců v Bulharsku.
Ze Sofie, 4. ledna. (K. k.) Všeobecná
stávka železničních zřízenců trvá
stále. Dosud byla opětně zahájena pouze
doprava osobní. Doprava zboží
naprosto vázne, takže kupci jsou velmi
poškozováni. Následkem značného opozdění ne-
mohl dnešní konvencionální vlak odjeti z Caři-
hradu do Bělehradu. Stávkáři obdrželi
prý od zahraničních dělnických
spolků hmotné podpory. Večer konali
socialisté schůzi, ve které se protestovalo proti
postupu vlády. Vláda vyrozuměla ředitelství
východních dráh, aby vzhledem na váznoucí do-
pravu zboží nepřijímala dopravu zboží, které b
musilo býti prováženo Bulharskem.
#6
alto_textblock
#6
Konference v Mandžurii.
Z Frankfurtu n. M., 4. ledna. (K. k.)
»Fr. Ztg.« obdržel zprávu z Tientsinu, že Čín
vzhledem k tomu, že se vrátili komisaři, vy-
slaní do Mandžurie, chce svolati do Pe-
kinu konferenci o Mandžurii. Ně-
mecko, Amerika, Anglie, Rusko a Francie mají
vyslati obchodně-politické zástupce. Rovněž celní
úřad má vyslati jednoho znalce. Konferenci má
se předložiti zvláštní s mlouva, uzavřená
Japonskem a Čínou. S Ruskem po-
mýšlí se na zvláštní konferlenei
ohranicích.
#7
alto_textblock
#7
Záležitost Gurko-Lidvallova.
Z Petrohradu, 4. ledna. P. t. a. oznamuje
Komise pro vyšetření záležitosti Gurko-
Lidvallovy, jíž předsedal Golubovo, skon-
čila svou zprávu. Předloží ji carovi ještě před
ruskými Vánocemi.
#8
alto_textblock
#8
Záležitost marocká.
Z Faříže, 4. ledna. (K. k.) Ministerstv
vojenství popírá zprávu »Matinu«, že má v bez-
prostřední době býti utvořen oddíl vojska
pro výpravu do Marokka.
#9
alto_textblock
#9
Ruské události.
#10
alto_textblock
#10
Německá kniha o válce rusko-japonské.
Major německé armády, svobodný pán z Te-
tova, vydal v Berlíně prvý, velmi objemný díl
svého díla „Osmnáct měsíců s ruskými vojsky
v Mandžurii“. Pan z Tetova je prvý z cizích dů-
stojníků při ruském hlavním staně, který o válce
napsal vědecké dílo. Úsudek jeho má váhu roz-
#11
alto_textblock
#11
Eodující. Je třeba se s ním obeznámiti, aby se
opravilo nesprávné mínění o jakostech ruské ar-
mády, za války, tendenčně rozšiřované nepřátel
Ruska.
Autor praví, že chová veliké sympatie k ru-
ské armádě, ačkoli si její slabosti nezatajuje.
„Jádro bylo dobré, duch výtečný, a tak nepo-
chyboval nikdo, že válka musí posléze skončiti
ruským vítězstvím.“ O pěchotě praví, že její
„lidský material byl vynikající a dobrý“. Méně
příznivě zní jeho úsudek o jízdě a zvláště o ko-
zácích, od nichž bylo mnohem víc očekáváno.
Instituce kozáctva se přežila. Nynější kozáci po-
strádají už vrozeného vojenského ducha. Platí
to zvlášť o kozácích zabajkalských, kteří vždy
byli pouze sedláky. Tím se vysvětluje malá vy-
datnost ruské jízdy ve válce. Důstojnictvo ko-
zácké bylo výtečné, ale výsledek je pouze dů-
kazem, že jízda z reservistů a domobranců za
našich dob není s to, aby vyhověla požadavkům,
byť i měla dobré důstojníky.
O dělostřelcích praví, že nebyli vycvičen
v střelbě z rychlopalných děl. Sami vyšší vůd-
cové neměli zkušenosti s rychlopalnými kusy.
Velikou chválu pisatel vzdává intendatuře.
Výkony její byly vynikající. Zásluha patří ne-
únavné činnosti generála-intendanta Hubra, zvlá-
ště ale starostlivé péči gen. Kuropatkina o blaho
armády.
1 polní poště vzdává uznání. Poštovních
úřadníků bylo z počátku málo, nemohli všecku
službu zastati, zásilky zůstávaly ležet, ale tim
se pouze jejich dodání pozdrželo a nic se ne-
ztratilo.
Jako vady vytýká, že za velitele byli posl-
láni gnerálové, o jejichž schopnostech nikdo
před tím se nepřesvědčil, a kteří přicházeli k
svým vojskům jakoby s nebe spadli. Neznali
vojsk a vojska neznala jich.
Chrabrosti ruských vojsl. pan z Tetova ne-
může se vynachváliti. Prvé porážky, na řece
Jalu, Rusové předpokládali. Chtěli vlákati co
možná největší masu japonského vojska na pev-
ninu, aby ji pak úplně potřeli. Kdyby Japoncům
bránili pouze na břehy vystoupiti, neporazili by
jich — tak hovořili ruští vojevůdcové.
Dále bylo osudným, že ruští vojevůdcové
příliš starali se o své zadní posice. Následkem
toho bylo, že v žádné bitvě nebili se do poslední
možnosti. Tak bylo i u Ljaojanu. Po porážceu
Ljaojanu bylo již vidno, že kampaň je pro Rusy
ztracena.
#12
alto_textblock
#12
Denní zprávy.
#13
alto_textblock
#13
— Český postup v Olomonci. O sylve
strovské zábavě, pořádané německou — národní
radou olomouckou v tamním redutním sále, měl
řed. Föhner, člen městské rady olomoucké, ke
shromážděným půlnoční řeč, v níž líčil pokroky,
jaké Čechové v druhém hlavním městě morav-
ském za poslední dobu učinili. Dům za domem
přechází prý v české ruce, české obchody se
zřizují, německé zanikají, česká obecní škola
vzrůstá a v roce minulém zřízeny dvě české
zabrádky mateřské. Počešťování Olomouce pro-
vádí prý se s velkým úsilím, všemožnou agi-
tací, obrovskými prý prostředky peněžními pod-
porujícími příliv živnostnictva. Podle ředitele
Föhnera, nezmění-li se poměry, není rozhodný
zápas daleko, a jaký bude výsledek toho zá-
pasu, němůže prý býti žádné pochyby. Padne-li
však německá Olomouc, utrpí největší ránu
všechno němectvo severní Moravy. Konec konců
byla zase výzva ke zařízení zvláštního fondu
pro Olomouc a německý ostrov jazykový, k ně-
muž přispívati mají Němci nejen olomoučtí, ale
i Němci z celé oblasti německé. Po půlnoci při-
píjel pak Novému roku známý protičeský váš-
nivec, učitel Knaute, který rovněž na to po-
ukázal, že nový život, který Olomoucí proudí,
jest z největší části český a jen z malé části
německý i prorokoval stejně jako Föhner, stará
bašta němectví, Olomouc, bude proměněna v če-
skou tvrz zbojnickou, jestliže »Olomucia« ne-
strhne německým Michlům s hlavy čepici zba-
bělosti. Řečník skončil vzýváním »Olomucie«,
aby tak co nejdříve učinila, načež vyhrnula se
opona a na jevišti »Olomucia« v plné zbroji
s kopím a štítem trhala olomouckému Michlovi
noční čepicí s hlavy . . . Šla-li potom sbírat
do ní peníze a sebrala-li jaké, referát nepovídá,
ale německý Michl olomoucký, jda domů ze
sylvestrovské zábavy, namrzl na intelekt, nemaje
čepice. Mysli nyní stále, že lze u Čechů koupie
čeho Olomouc nemá, německého karakteru
— Ve stručném referátu o včerejší schůzi
klubu voličů novoměstských nemohl zpravodaj,
jak přirozeno, tlumočiti názory jednotlivých řeč-
#14
alto_textblock
#14
totiž.
#15
alto_textblock
#15
níků do všech podrobností. Aby zabráněno bylo
křivým výkladům, doplňujeme referát pokud se
týče řeči zem. poslance red. J. Anýže v ten
rozum, že řečník neprohlásil se zásadně proti
volební opravě na základě všeobecného práva
hlasovacího, vždyť sám svého času ve výkon-
ném výboru nár. strany svobodomyslné způsobil,
aby českou delegací návrh takový na říšské radě
podán byl, nýbrž vyslovil se proti určitým usta-
novením volební předlohy, jak byla poslaneckou
sněmovnou za součinnosti české delegace schvá-
#16
alto_textblock
#16
lena.
#17
alto_textblock
#17
— Z obcí předměstských. Městské zastupitelstvo
v Bubenči konalo včera za předsednictví starosty
p. cís. r. R. Kubíka svou řádnou schůzi, ve které
m. r. p. Bouček k protokolu o minulé schůzi praví,
že zprávy o minulé schůzi nebyly správné, pokud
uvádějí, že úřadnictvu a zejména tajemníku a sta-
viteli vytýkal zpozděné vyřízování úřadních věcí
prohlašuje, že nemínil se nikterak úřadnictva ve špat-
ném smyslu dotknouti a že vyslovil pouze přánía
radu, aby úřadníci, zejména tajemník a stavitel, samo-
statněji a tudíž také rychleji vyřizovali svoji agendu
úřadní. Prohlášení to bylo vzato na vědomí. Potom
bylo schváleno učiniti zápůjčku v obnosu 300.000 K
na úhradu mimořádného rozpočtu na rok 1907
u Ústřední banky českých spořitelen. Zamítnuta byla
žádost J. Rubeše za koncesi hostinskou do čp. 255,
zamítnuty tři a vyhověno třem žádostem za do-
movské právo. Návrh měst. rady, aby se vlastní če-
lední pokladna pro Bubeneč ihned otevřela, schválen.
Přijat návrh m. r. p. Fukse, aby se žádalo o zřízení
erární pošty v Bubenči a návrh m. r. p. Chytrého,
aby se zakročilo o přeměny expositury poštovní
»Bubeneč 2« v poštovní a telegrafní úřad. Pan Chytrý
navrhuje, aby se uvažovalo o komunikaci z Prahy
do Bohnic přes Bubeneč, poněvadž je to nejkratší
spojení.
— Jednota umělců výtvarných v Praze má vý-
borovou schůzi dnes v sobotu 5. ledna 1907 o 6. hod.
več. v místnostech spolkových (Křemencová ul. 178
II.) a po ní schůzi členskou.
— Mrazem prasklý rourovod. Na Perštýně, neda-
leko hostince „u Sladkých“, praskla včera odpoledne
roura plynovodu. Z obavy, aby plyn nevnikl do sou-
sedních domů, byli na místo povolání plynárenští zří-
zenci, aby závadu odstranili.
— Povodeň v bytě. Nenadálé překvapení měli
v noci na dnešek někteří obyvatelé domu č. 417—I.
na Ferdinandově třídě. Po 10. hod. v noci praskla roura
vodovodu v záchodku v prvém patře, proud vody
rozlil se do předsíně bytu krejčího p. Jaroslava Jiřince
a předsíň celou zaplavil. Syčením unikající vody bylí
obyvatelé upozorněni na nebezpečí, vodovod byl uza-
vřen a další povodni zabráněno. Kdosi povolal na
pomoc stráž, poněvadž vyslovena domněnka, že voda
pronikla stropem do krejčovské dílny. Místnost byla
otevřena a shledalo se, že skutečně voda tam prosákla-
Drahé látky a hotové obleky byly odstraněny do bez-
pečí a voda ze zaplavené předsíně byla vyčerpána.
— Zlodějští zákaznici. Anna Záhorová z Král.
Vinohradů vstoupila včera v podvečer do krámu č. 23
v Žitné ulici a chtěla koupit prádlo. V krámě bylí tři
neznámí mladíci, kteří si dali předložit kapesní šátky,
ale nekoupili nic. Jeden z nich odcizil Záhorové to-
bolku, již si na pultě odložila a všichni tři utekli. V to-
bolce bylo 34 korun.
— Zoufalý čin stavitelského příručího. Mrazy na-
staly a stavební práce nazvíce byly odloženy do jara.
Nejen nádenníci a stavební dělníci, ale také četný
kancelářský personál octl se bez zaměstnání. Ke konci
roku byl z místa svého propuštěn 22letý stavitelský
příručí Adolf Bůžek v Uhtiněvsí. Jinoch odjel do Prahy
a když nové místo nemohl nalézt, odhodlal se zmařit
svůj život. Včera večer v jistém hostinci v Lipové
ulici v sebevražedném úmyslu požil roztoku kostíku.
Jakmile počin jeho byl zpozorován, zavolán policista,
který zoufalce dopravil neprodleně do všeobecné ne=
mocnice.
— Vražda ze msty. Paní Matylda Nietschmannová;
choť poštmistra ve Vítkovicích, na kterou učiněn byl
poštovním oficiantem Josefem Fiewegrem vražedný
útok ze msty, zápasí dosud se smrtí v závodní nemoc-
nici vítkovické a dle prohlášení lékaře udrží se na živu
jen tak dlouho, dokud jí neopustí tělesné síly. Jest stále
při vědomí, ale ztrátou krve a bolestmi úplně otupěla.
Potravy nepřijímá a úbytek sil, který tím musí na-
stati, přivodí katastrofu, neboť veškerá naděje na její
zachránění jest vyloučena. K vražednému útoku na
nešťastnou paní sdělují se ještě tyto další podrobnosti:
Po vylákání poštmistra Nietschmanna z bytu vrátil
se Josef Fieweger do něho asi po 10 minutách. Byt
jest v přízemí a do jeho předsíně vchází se uzavřenou
chodbou. Fieweger zaklepal a služka — mladé, asi
14leté děvče, přišla otevříti. Na otázku, čeho si přeje,
odvětil Fieweger, že má vyříditi vzkaz paní poštmi-
strové. Děvče zanechalo poštovního oficianta u dveří
a vrátilo se do bytu. Když paní Nietschmannová, odě-
ná v lehký úbor vyšla na práh předpokoje, oznámilji
Fieweger, že „pan poštmistr bude na poště delší dobu
zaměstnán“. Po těchto slovech k ní přiskočil, napřáhl
kladívko s poměrně dlouhým topůrkem a uhodil ji
do hlavy. Nebohá paní zavrávorala a Fieweger uhodi
ji opět. Po třetí ráně klesla s výkřikem na podlahu.
Zaslechnuvši výkřik, vyběhlo děvče do předpokoje.
Jediným pohledem se služka přesvědčila, co se stalo
a jala se pronikavě volati o pomoc. Fieweger, jenž
nepohnutě stál vedle smrtelně zraněné ženy, vyrušen
byl pokřikem děvčete ze ztrnulosti a uchopiv kladívko,
hnal se za ním. Děvčeti zbylo ještě dosti času, aby
vběhlo do pokoje a zavřelo za sebou dvéře. Když pak
vrah uslyšel zařinčení okna, vyšel rychle z chodby
a dal se na útěk Kladívko odhodil a cestou připravi
si revolver k výstřelu. Tak doběhl až do lesíka u Staré
Bělé, kdež se chtěl zastřelit, ale nedostávalo se mu
odvahy, aby namířil na sebe smrtící zbraň. Po bludné
potulce lesem a po polích vrátil se asi po jedné hodině
do Vítkovic a přímo odebral se na četnickou stanici
a prohlásil: „Jsem Josef Fieweger, kterého hledáta“
Úiočník se k činu úplně doznal.