#1
alto_textblock
#1
10. ledna 1908. Císlo 10.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 13.
#4
alto_textblock
#4
Výtvarné umění.
#5
alto_textblock
#5
Za F. B. Zvěřinou.
= Nejlepší nekrolog F. B. Zvěřiny, poku
se životopisné stránky týče, přináší právé »Zlatá
Praha«. Napsal si jej zvěčnělý mistr kresby
(opravdu mistr) sám, nedlouho před svým odcho-
dem, tento starý »tulák«, který i v úřadě
svém byl pošinován z místa na místo a vyučoval,
jak sám praví, ve čtyrech jazyeích. Jeho umění
je také umění pocestné. Od mlada ve Zvěřinov
vězela touha potulková, která z něho vytvořila
krajináře cestoličného. Mluví se o jeho illustra-
cích z Hercegoviny, Gorice, Albanie, Bosny
Ruska, nikdo však ať si nemyslí, že se kde
jen čárkou podobají objektivným pohledům geo-
a topografického rázu. S nimi nemají ani mentu
společného. Ve svém přehojném díle vypovídá
s největším důrazem jenom jako on sám ony
odlehlé, nepřístupné, divokosti ještě nezbavené
kouty viděl. Porovnejte některé jeho moravské
chalupy, české mesty a mlýny s kučemi bal
kánskými, české stromy s krasskými, jež v ne-
přetržitém zápasu s borou křivolace svoji výši
vyvzdorovaly — všechno je stejné. Ne pouze
onou markantní, kostrbatě pevnou linil, jež byla
jenom Zvěřinovi vlastní, nýbrž celým svým
strukturním zjevém romantické rezháranosti, divé
nekuhivovanosti, neboť tento muž pořádku v ži-
votě byl veliký milovník až fantastické drsnosti
a divokosti v přírodě a umění. Pohled do oné
vybavoval v něm tvárné obrazy oněch vlast-
ností. Skutečnost dávala mu jen podnětya
probouzela k víru a činu jeho tvarovou fanta-
stiku. F. B. Zvěřina byl v podstatě romantik, ne
však dumavý a zasněný, nýbrž háravý a prudce
žantaskní. A zvláště: romantik realistní;
ne mátožný a visionářský. Toto zvláštní spo
jení, jež u něho bylo ústrojné a ne di-
sparátní, přerodilo se v apartní a v pravdě
zvěřinovský styl u něho. Řikalo se kdysi: ma-
nýra; dnes lépe a správněji sluší to nazvat
osobní způsobou.
Když se před čtyřiceti lety objevily ve sta-
rých »Květech« první jeho kresby, v nichž ry-
chle dospěl ke zdatnému přilnuti ke karakteru
dřevorytní linie, byly vítány pro svoji slovansko-
národopisnou a zeměpisnou látku a také jaksi
nevědomky pro svůj zvláštní a odlišný, velmi
zrnitý, ba sukovitý rys. Po deseti, patnáeti le-
tech zájem poklesl, právě v dobách, kdy Zvě-
řina se cítil nejvíce umělcem; našemu obecen-
stvu, zběžné obrázky v ilustrovaných listech
přehlížejícímu, zevšedněl tento »kreslič« a »ilu-
strátor«, zač Zvěřinu povrchně považovali. Ten-
kráte jsem se s ním setkal poprvé a byl pln
hořkosti a trpkosti, kterými se netajil a jež všady
jeho bystrým a ostrým hovorem pronikaly stále
tak, že by nezaujatý posluchač mohl mluvčího
považovat za muže dotčeného stihomamem.A
přece to bylo právě v tu dobu, kdy poprvé ve
Vídni, tuším že v Paedagogiu, měl svoji první
soubornou výstavu, jejíž literární ohlasy mu ná-
ležitě kvitovaly jeho uzrálé mistrovství kre-
sebné. Ale Zvěřina, který celý život téměř pro-
žil mimo vlast — a on, ač na Moravě narozený.
měl za ni Čachy — jenom na ni myslil a vní
si přál nalézti ocenění a váhy. Čeho získal
svým uměním v cizině, vážnosti, hledanosti
uměleckého hodnocení, právě to drásalo jej
zlobně bolestně, když si vzpomněl na své nedo-
ceňování doma. Jsa Čechem až tvrdohlavé ne-
ustupným a nepoddajným, byl vždycky pln hrdosti
a pýchy, když vykládal přede mnou nahro-
maděné zásoby svých kreseb v několika tru-
hlicích uložených a stále rozmnožovaných,
že jiného předmětu se umělecky nedotkl, nežli
co bylo ze slovanského světa. A sice právě
tam, kde tento byl dosud ryzí, neporušený, ne-
pomísený, primitivní. Z těchto zásob uviděli
jste po mnoha letech na to zase jenom zlomky
na výstavě v Topičově Salonu a tyto zásoby,
za dalších dvacet let ještě rozmnožené, tvoři
jeho pozůstalost, která by měla přejíti v náš
trvalý majetek a státi se honosnou i poučnou
součásuí sbírek uměleckých v Praze. Je proní
místo v Moderní galerii, v Českém museu
v Rudolfinu. Jsou-li kde ke koupi chuť, po-
rozumění a prostředky, nevím. Trvám však,
že by měly býti.
Tenkráte nebylo snadno dobýti na Zvěři-
novi nějakou kresbu pro český list. Už skoro
nevěřil, že by měl zde kdo o ni jaký zájem.
Vskutku také tehdá se jenom »Ruch« o ně
ucházel, ale hned na to zase počal »Světozor«
sháněti a otiskovati kde jaké klišé, než teprve
»Zlatá Praha« vydobyla z jeho map originály
k nové reprodukci. Časy se změnily; ne umě-
lec. Teď začali jsme si vedle »kresliče« všl-
mati a hodnotiti umělce a při sedmdesátém vý-
#6
alto_textblock
#6
mátky o místní historii chce buditi i udržovati
F. Bareš mu dává spolehlivého průvodce do ruky, do
něhož vložil i řadu vyobrazení hlavních objektů.
Procházka Fr. S.: Pisničky kovářova syna.
S kresbami V. Olívy. — Praha. J. R. Vilímek.
Literární kritika vytkne hodnotu a místo těchto mi-
lých a místy břitkých i žehavých verků, v nichž je kue
autobiografie i ostré reflexy z našeho života. Vý-
prava kuihy je bohatá i vkusná. Obsahuje malé pře-
kvapení. V ornamentálním orámování stránek sazby
zdá se vám, že poznáváte J. Bendu, ve figurálných
chiaroscurových ilustracích jako fakturu a místy i vtipy
Kupkovy. Z titulu se však dovídáte, že obojí pochodl
od V. Olívy.
Architektonický Obzor. Roč. VIII., č. 1
(A. Balšánek: Úprava Malé strany a otázka veřejných
staveb na pobřeží Vltavy. — J. Koula : Architektonická
úprava mostu Svatopluka Čecha. — J. Vejrych
Návrh kostela sv. Antonína v Domažlicích a j.)
#7
alto_textblock
#7
ročí jeho narození mu Jednota výtvarnýck
umělů věnovala i malou monografii. Teď také
se už odloučil Zvětma od dřevorytiny. Byi
k tomu přinucen a přiveden během okolnosti.
Dřevoryt a dřevorytci vymřeli. Nová mechani-
cká reprodukce počala odhalovati závoj z orrgi-
nality kresebné čáry a ta se objevila ve své
původní svěžesti, silná, zdravá, energická, na-
sycená mocností i svéráznou pružností.
Zvěřina do svého vysokého věku podržel zcela
obdivuhodnou jarost. V ničem se nezměnil jeho
proň příznačný a jenem jemu náležející úrhel zření,
chápání a zmoeňování se uměleckého; nepolevila
v nejmenším jistotnost jeho zcela zvláštně do-
vedné ruky, aniž ochabla chuť a láska pro
dukce. Kreslil takořka až do smrti a ze slov a
stylu jeho zmíněné autobiografie vyčtete, že
duch jeho byl loni zrovna tak svěží a břitký.
jako před řadou deseliletí.
Byl to muž a umělec velké tuhosti a hou-
ževnatosti. Nedávno ještě zjevem sice starý
pán, ne však stařec. Co jsem jej znal, šedivěl
sice, ale nestárnul. Šuhlý, nevysoký; osmablé
a jako větrem a sluncem vysušené tváře,
bystrých očí, hbité miuvy, živých rtů a ruku
měl, kostnatou sic, ale chybnou, čílou a pev-
nou jako dokonalý a neúmorný stroj. Dlouho-
leté učitelství usadilo arci na něm malý nádech
pedantnosti, jenem že tak slabý, že každým
okamžikem mizel při výronu vnitřní tempera-
mentnosti. Na padesátníkovi bylo zřejmo, že
nestrávil celý život, chodě v kreslírnách reálel
od žáka k žáku. Mnohý čas strávil venku; než
za jakých okolnosti! Byl to vskutku turista
Krasem a po stepích z té doby, kdy turistika
nebyla sportem a kdy cesta byla těžkým a ob-
jevovatelským výkonem v krajích mimoevrop-
ských, třeba že ležely v Evropě.
Ve Zvěřinově pozůstalosti jistě ještě jsou
uchovány celé bibliotéky malých náčrtníků, do
nichž ukládal celky a fragmenty svých výtvar-
ných pozorování, ale také listy složené
slepené z lístků, na něž v roklinách a nad
propastmi kreslíval, kus po kusu velké sou-
bory pohledevé. Dovedl vypravovati a měl co
vypravovati ze svých cest, o obtížích, útra-
pách, hladu, nemocech, nebezpečích, podoben
hledajícímu zlatotepu a odvážnému průkopníku,
amerického západu. Zevně zdánhivě ostrýa
ocelitý, uvnitř byl dobrý a měkký, vzdor hoř-
kosti a zatrpklosti, jež v něm jeho životní pří-
hody usadily. Zdálo se mu, že stále musí býti
na stráži. Už z pražské Akademie byl přinucen
vystoupiti, poněvadž prý dozorčím mužům jeho
tatranské krajinky páchly nebezpečným pansla-
vismem. Na jihu si jeho uměleckou chtivost a
zvědavost nedovedli jinak vysvětliti, nežli vy-
zvědačstvím. A přece a vzdor všemu Zvěřina
nepovolil. Své poslání cítil v sobě a nosil
sebou ljako kategorický imperativ. Pruto je
jeho dílo tak hojné a tak jednolité.
Myslím však, že relegace F. B. Zvářiny
z Akademie, která jej přinutila státi se učitelem
kreslení, jej i nás o něco přece připravila.
A toto něco neznamená málo. Jeho malby
z mládí, nerozměrné destičky, jaou dnes vůbee
neznámy. Kdo však je viděl, vl, že v nich je
silné, zdravé umění barvy a šlětce. Jeho roz-
umný učitel Haushofer, sám maliř tenkýcha
do sladka zabíhajících škál kolorovacích, byl
asi překvapen jejich šťavnatou energií, jejich
plností a svílivostí, které slibovaly krajinář-
ského koloristu vzáených tehdá vlastnostl.
O toho jsme přišli asi tou dobou právě, kdy
A. Kosárek v prvním rozletu zardousen byl
tuberkulosou.
Přece však patří, zdá se mi, Zvěřina
k šťastným lidem. Vykonal cele a plně, co
právem si ustanovil za poslání svého života
své práce. Pocházel ještě z rodu těch, kteří
zakusili sic hořkosti v životě, ale nepoznali ne-
jistoty, rozvrácenosti a malátné resignace
Bystrost, upřenost a pronikavost jeho zraku,
pohledu a zírání nepodlomila nikdy kolísavá
skepse nebo pseudomyslitelská rozkladnost. Byl
to živý nerv oka, spravovaného srdcem vášnivě
upřímným.
#8
alto_textblock
#8
Sportovní věstník.
#9
alto_textblock
#9
Vodní sporty-
#10
alto_textblock
#10
Nová loděnice V. K. Blesk.
Oznámili jsme již onehdy, že přes nepříznivé
počasí stavba klubového domu V. K. Blesk v Podolí
utěšené pokračuje. Dnes můžeme podati podrobno-
sti o nové residenci seniora našich veslařských
klubů. Stavba tak nákladná, rozpočtená na 12.000
korun, jest v českých poměrech možna jen soukro-
mou obětavostí členstva, neboť sport náš nemá pod-
pory státní, zemské ani — až na vzácnou výjimku,
kterou jest král, hlavní město Praha — obecní.
Valná část obnosu jest již upsána členstvem, zejména
»starými pány« klubu, kteří už prosluli svou oběta-
vostí; za zbytek potřebného stavebního a zařizova-
cího nákladu se zaručili pp. Herschmano, Maisler
arch. Zázvorka a Zelenka.
Stavbu, jejímž projektantem jest arch. Zázvorka
a k níž některé cenné pokyny po stránce architekto-
nické i sportovní poskytl jiný člen Blesku arch.
Vanderlind, svěřena firmě Kubešově a bude dokon-
čena v březnu. S uznáním dložno konstatovati, že
architekt řešil svůj úkol nejen se zřelelem na kom
fort veslařský, nýbrž i s všemožným ohledem na
okolí a pro pobled s řeky. Bez přehánění možno
říci, že stavba bude opravdovou ozdobou vltavského
#11
alto_textblock
#11
břehu.
#12
alto_textblock
#12
všeobcená ake.
společnost pro
pejišťováaí
naproti „Národnímu diradlu“
Pojišťaje ve všech mežných komblnacích za pevnou premil
#13
alto_textblock
#13
NAz
#14
alto_textblock
#14
PRV CESk
#15
alto_textblock
#15
37
#16
alto_textblock
#16
= Žádejte prospekt. =
#17
alto_textblock
#17
Loděnice bude 22 m dlouhá a 9 m široká
takže postačí klubu na dlouhou dobu i při očekáva-
ném rapidním rozvoji jeho. V přízemí bude také byt
sluhův. Do prvního poschodí vede malebně řešené
široké schodiště, s něhož vejdeme do předsíně.
Středem prvního poschodí jest 13 m dlouhý salon.
Vedle něho jest šatna se skřínkami pro 150 členůa
za ní umývárna, opatřená všemožným komfortema
zejména sprchami, kterých jsme tak neradi v staré,
stísněné klubovně postrádávali. Dále jest tu menš
salonek určený za výborovnu. Velký salon hledí na
rozsáhlou verandu, odkudž otvírá se pozorovateli
velikolepý pohled na Vltavu, celá závodní trať praž-
ská bude před divákem jako na dlani, takže bude
lze sledovati a pp. »bachařům« (jak humoristicky
jsou zvání »staří páni:, kteří pilně sledují tramning
neujde jediný strok. Účin budovy v jejím zcela
pěkném okoli jest podporován vysokou věží vlajko-
vou. V celé budově bude zavedeno elektrické světlo
a postaráno o pěknou, nákladnou výzdobu.
Obětavost členstva však není vyčerpána touto
nákladnou stavbou, nýbrž učinila vše zpříjemnění
pobylu zařízením lawntennisových kurtů a prostranství.
na nichž bude lze se oddati různým sportům, které
nevyžadují právě lánů pozemků.
#18
alto_textblock
#18
NÁBYTEK
#19
alto_textblock
#19
12
#20
alto_textblock
#20
nejlepší jakosti doporučuje firma
#21
alto_textblock
#21
B. MAE,
Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847.
#22
alto_textblock
#22
Nové sídlo Blesku má i tu velmi cennou výhodu
že není přílišně vzdáleno města. Od vyšehradského
tunelu dostihneme klubovny za 10 minut. Prodlou-
žení elektrické dráhy jest v nedaleké budoucnostia
pohodlnější lidé, nč jich nemá mezi sportovci býti.
svezou se za 12 haléřů od Palackého mostu až
k bráně klubovny.
Když takto zažehnán tísnivý nedostatek místa.
možno pomýšleti i na rozmnožení lodního materiálu
a plné využitkování dosavadního, který v posledních
letech byl obohac n o několik lodí nejmodernější
konstrukce. Zejména bude nyní neprodleně objednána
osma, na niž peníze jsou už pohotově.
Blesk vždy jevil na naši mládež sportovní zna-
menitou přílažlivost. Bohužel věčný nedostatek místu
od laděnice až do šaten znemožňoval plné uplatnění
se všech těch výborných sil, kterými klub dispono-
val. To ovšem dnes přestane a klubu, jenž m nulého
roku konečně dobyl nejvyšší trofeje pražské vody
v seniorských čtyř ách, nastává skvělá hudoucnost,
Perlinax.
důstojná jeho velké minulosti.
Athletika a oportovní hry.
** O lipské koníerenci, o níž jsme včer
už zprávu přinesli, píše »N. W. T.«: »Schůze smě-
řovala k založení druhého mezinárodního svazu foct-
ballového proti mezinárodní federaci. Známy jsou
ještě události, které začaly odmitnutím Čechů jako
samostatného svazu na jedné straně a Eoglish Amateur
F. A. na druhé straně a učinily nutným dokonce mi-
#23
alto_textblock
#23
Karel B. Mádl.
#25
alto_textblock
#25
= Nové publikace, redakci této rubriky zaslané
Bareš František: Historicky a umělecky pa-
mátná místa v Boleslavsku. K vycházkám po Bole-
siavsku. — Ml. Boleslav. Nákl. vlastní. 1907
Při referátu v Soupise okresu mladoboleslavského
bylo vyloženo, s jakou láskou a zevrubnou znalostí
autor prochází svůj kraj, jehož staré kultuře a sta
rému umění byl už před tím a také potom věnoval
řadu odborných studií monografických. Tato knížka
je toho všeho zase ovocem i doplůkem, zabírajíc
území větší nežli v Soupisu a historii dějovou a ma-
jetkovou šíře nežli tam. Připojuje se programem
i provedením as Vlasákovým Místopisům, arci s hoj
nějšími a kritičtějšími vědomostmi. Obrací se k obe-
censivu poučení chtivému, jehož zájem o staré pa
#26
alto_textblock
#26
mořádné zasedání F. I. F. A. (mezinár. federace) v
prosinci v Brusselu. V lipské schůzi, která měla ráz
důvěrný, byli angličtí amateuři a Češi jako
vůdcové hnutí nejsilněji zasloupení (pokud se Čecho
týče, zdá se, že zní zpráva nepřesně. Češi svěřili
své zastoupení asi některému z delegátů jiných ná-
rodo). Také Francie, která už stála při svazech ne-
náležejících k mezinárodní fedetaci, byla zastoupena
a rovněž tak Švýcarsko a Ilalie, které dostaly na
kongresu v Brusselu vážnou výstrahu. Především
však překvapí účastenství Dánska. K nové ama-
teurské unii (»N. W. T.« říká associaci) se připoji
také více než dvacet německých a sice vídeňských.
které nejsou prvé třídy. Rozkol v mezinárodním
footballovém sportu, jenž už déle brozil, se stává
novou associací hotovou událostí-
#27
alto_textblock
#27
Svatební a příležitostné dary
#28
alto_textblock
#28
ve velkolepém výběru a za nejler. ceny 76-
:: nakoupíte v obchodním domě firmya
#29
alto_textblock
#29
J. Novák, Praha-Il., Vodičkova ul. 34.
#30
alto_textblock
#30
Potud zpráva vídeňského listu, která jako všechny
vídeňské projevy žurnalistické o mezinárodní situaci
footballové svědčí o nevalné infurmovanosti. Jet
přece utvoření mezinárodní amaleurské unie footbal-
lové věcí hotovou už od počátku prosince, ne-li o
svatováclavské konference pražské.
Rovněž věcí nikoli včerejšího data jest organi-
sace vídeňských druhotřídných klubů v Oester. Fuss-
bali Union. Stejně nejsou novinkou styky télo sku-
piny na př. s redakcí Sportu a Her, kterou navštivi
už před 8 nedělemi vyslanec vídeňský, jenž byl se-
známen se zástupci Č. S. F., jimi — tušime — před-
ložil návrhy svého sdružení, týkající se společného
postupu v mezinárodních olázkách, jenž ovšem ne-
může než směřovati proti mezinárodní lederaci ová
dané živly, jimž jednak národnostní nesnášelivost.
jednak mrivá litera stanov jest příkazem mocnějším
všech požadavků sportovní internationality (které
mají plná ústa) a fairness.
Od svatodušního kongresu F. I. F. A. ve Vídni
čteme ve všem německém tisku, že Češi jsou isolo-
váni, že jejich sport jest zničen. Nepřátelé naši se
vžili tak dokonale ve svůj blud, že pokládali Čechy
za dosti zkrušeny, ahy jim mohli diklovati podminky
Neboť k ničemu jnému než k vržení Čechů do této
potupné situace nesměřují víd ňské smířlivé písni-
čky jaku ona »Zeitu«, kterou jsme po zásluze od-
byli v článku »Vídeňská vějička«. Teď konečně vidl
páni, že z odporu isolovaných Čechů, odstavených
anglických amateurů a Francie, která věrna svému
dějinnému poslání — si parva licel componere ma-
gnis — i zde od prvého okamžiku se staví na stranu
potlačovaných, se šíří propast rozkolu v mezinárod-
ním footballovém sportu!
#31
alto_textblock
#31
SUKNA atky pro páoy dámy ZEPI
nabizí vývozní dům
Prokop Skorkovský a syn v Humpolci-
Vzorky na požádání každému franko. 461
** A. C. Sparta. Čienská schůze k poradě
o valné hromadě jest v ponději 18. t. m. o 8. hod.
več. v kiub. místn. rest. »u B galskýche.
** Házená Daes vycházka do Hodkoviček.
Schůzka ve 1/42. hod u čes. techniky.
** A. F. K. Kolín připravuje svou jarní se-
zonu, vyprošuje si nabídky k zápasům na adr. v
Červinka, Kolin n. L. Zámecký pivovar.
** Valná hromada S. K. Slavia stano-
vena na 28. ledna v »Merkuru«.
Olympijské hry.
** Z Č. O. V. Včerajší zprávu doplňujeme tím.
že za Český odbor slovinského alp. družstva deleg
váni do olymp výboru pp. Ph. JUDr. Dvorský
JUDr. St. Prachenský.
#32
alto_textblock
#32
Hockey.
** Zápasy o pohár sportu a her na
dnešek stanovené se nemobou konati, poněvadž ne-
patrný včerejší mráz nedával naději, že by kluzište
bylo ve stavu pro hru přiznivém.
Český svaz hockeyový pokračoval
bude ve valné hromadě 13 t. m. o půl 8. hod. več
v »Platýze«. Zvláštní pozvání se nerozesílají.
#33
alto_textblock
#33
Českým rodinám!
Doporučujeme, by světlé látky plesové a svatební hed-
vábné, vlněné a prací, též jemné tylové a jiné roby
930
nakoupily u naší české firmy
Václav VIk v Praze, Na příkopě čís. 13 nové
#34
alto_textblock
#34
šerm.
** Mistrovství král. českého v šermu.
Český šermířský klub »Riegel« se usnesl 6. t. m. ve
výborové schůzi pořádali ve dnech 21). až 24. března
t. r. championál král. českého v šermu. Iniformace
budou zaslány každému jednotlivému klubu. Veškeří
interesenti se žádají, by dotazy řídili na jednatele
klubu p. Alaisa Wissnera jun, v Praze —II, v Sou-
kenické ul. č. 9, kterýž dotazy obratem a ochotně
zodpoví.
** Čeští šermiři a seveřanské hry
ve Štokholmě. K nordickým hrám ve Štokholm
byli ofi álně pozváni češti šermíři a jest zajisté
hodno úvahy, zda by nebylo možno získati v kru-
zích českých šermířů několik účastníků pro tylo
velkolepé mezinárodní meetingy. Veškeré dotázy
šermu ve Štokholmu se týkajicí zo dpoví cap. Eini
baron Fick, president šermiřského komitétu nordi-
ckých her ve Štokholmě.
#35
alto_textblock
#35
Automobiliem.
** Pražská továrna automobilů »Ve-
lox4, společnost s ručením obmezeným, uvádí právě
v činnost nový typ vozu, který má sloužiti potřebě
nejširšího obecenstva nejen pro svou spolehlivost
a rychlost, nýbrž zejména pro svou levnost v ná-
kupu i provozu. Motor jest jednoválcový 6 HIP, kolmý.
s vodním chlazením, rám rovný, karoserie lando-
letová pro šest osob. Voz má troje rychlosti a zpá-
teční chod, kleré jsou stále v záhěru. Každá rychlost
#36
alto_textblock
#36
má zvláštní kovovou třecí spojku, takže při zapnut
kterékoliv z nich, všechno poškození rychlostí je vy-
loučeno. Rychlost se udává přes 50 kilom. v hodině
spotřeba benzinu pouze 10 litrů na 100 kilom. Cerý
vůz váží asi 600 kilogr., čímž spotřeba pneumatik
jest velmi zmenšena. Nizká cena vozu a celou vý-
pravou 6000 K otevírá jeho rozšíření příznivé per-
spektivy a učiní z tohoto typu »Velox« opravdu po-
pulární vozidlo samochodné. Podnícena docílenými
úspěchy, rozhodla se pražská továrna automobilů
»Velox«, rozšířiti kapitál o 500.000 K, čímž poskytuje
našim kapitalistům příležitost, výhodně zúročiti své
peníze. Přihlášky k upisování přijímá »Česká bankae
#37
alto_textblock
#37
v Praze.
#38
alto_textblock
#38
Pražské továr
Subskrlpce automobiá „Vero
společ. s obmez ručením v Praze, k rozšíření ka
pitálu na 500.000 K za účelem postavení vlastní
továrny, k rozšíření obchoddu a k rozmnožení auto
mobilních drožek v Praze a v předměstích, jimii
docílila hned z počátku výsledků velice uspokoji-
vých. Podíly po 500 K, 1000 K. 1500 K. 2000
atd. atd. Přihlišky upisovací přijimá do 15. led-
na 1909 „Česká banka“ v Praze. Václavské
náměstí čís. 32, jež jest místem upisovacím.
589
#39
alto_textblock
#39
Zimní sporty-
** Zimní sporty na Šumavě. Dne z.
února pořádati bude »Kroužek plzeňských lyžařůe
prvé klubové závody v jízdě na lyžích na Šumavě.
Zavody budou na Špičáku směrem k vrcbu Panclti
a Brücklu; dopoledne 2. února proveden bude závod
o přebornictví kroužku v jízdě na 10 km; odpoledne
závod na 3 km, závod o damskou cenu, jizda juni-
orů, dále závod dam v jízdě na lyžích a j. Podrobné
proposice závodů přineseme příště. Závody tyto jsou
průpravou ku pořádání velkých závodů v jízdě na
lyžích na Šumavě, které v přištím zimním období
bodlá kroužek uspořádati. Členstvo kroužku plzeů.
lyžatů pilně se k závodům připravu e a závodní vý-
bor činí všechny přípravy ke zdařilému jich pro-
#40
alto_textblock
#40
vedení.
#41
alto_textblock
#41
AUU-ULEkY promola pláštz lrku j ne-
brejle, kamaše, závoje. — ENGELMU LLER
PRAHA — Váolavské náměstí čislo 3.
#42
alto_textblock
#42
** Členské schůze Českého Sk
Klubu, klerá se konala 8. t. m., zúčastnilo se 3
členů. Bylo sděleno, že velké mezinárodní zá-
vody lyžařské krkonošské budou letoz 31.
ledna ve Vysokém nad Jizerou. Dále bylo usna-
seno, že Český Ski Klub Praha koná výpravu lyžařu
a na saních (dámy a páni) do Krkonoš ve dnech 16.
a 17. ledna, odjezd z Prahy v pátek večer v 6 hod.
(15./1.) do Jilemnice. Vše bližší sdělí předsednictvo
C S. K. nebo jednatel pan Jar. Hainz, Praha — II.,
Podskalská, 332. Dne 31. t. m. a 1. a 2. února pod-
nikne Český Ski Klub Praha velkou výpravu po ly-
žích a saních do Vysokého nad Jiz. k mezinárodním
závodům.
** Stav sněhu v Krkonoších. Zlprávy
Českého ski klubu: Krkonoše, Mísečné
Boudy, 9. ledna. Renner píše ze stanice naší, že
dne 7. a 8. bez ustání padal sníh při 4e pod nulou
a že dnes leží půl metru nového sněhu na starém.
Dues ráno bylo 5° pod nulou. Dvorské Boudy. Žalý.
Rezek, Nový Svět hlásí s vyšších fpoloh nově na-
padlý sníh. Z Liberce telegrafuje p. Ber, že na-
padl nového sněhu hojnost na Ještědsku a že s
hodí dobře pro lyžbu.
** První mezinárodní kongres. ly-
žařský, který se měl konati v únoru ve Štok-
holmě, byl sekretářem přípravného komitétu k utvo-
ření Mezinárodní federace lyžařské panem Rösslerem
po dohodě se Švědy a Norvéžci odložen až na zimu
příští, neboť překážky, které povstaly d Ierencemí
mezi Švédy a Norvéžany, znemožňují konání kon-
gresu ve Šlokholmě. Rozhodnutí se stalo po zralé
úaze a věcné korespondencí s Kristianií a Štok-
holmem. Příštím místem kongresu bude asi některé
město Švýcarska, které se hodí pro svou neutralitu
k účela tomuto asi nejlépe.
#43
alto_textblock
#43
Z úřadních zpráv.
#44
alto_textblock
#44
Osobní z Moravy. Do listy advokátu v markrab-
ství moravském zapsáni byli advokáti JUDři. Karel
Trpík v Uherském Hradišti a Josef Dluho
v Brně.
Nové pošty otevřeny budou 16. t. m. v obcích
Chlenech a Ličně v okres. hejtm inství rychnovském
a dostanou zároveň přespolní listonoše. Poslové do-
cházeti budon jednou denně na poštovní úřady,v
Dondlebách, ze Chlen a v Časfolovicích z Lična.
Mista skutečných učitelů pro zeměpis a dějepis,
pro lučbu s dvěma přípustnými předměty vedlejšími,
pro katol. náboženství, obsadí se na II. české reálce
v Plzni. Zádosti do 8. února.
Místo skuločného učitele pro malhematiku
deskriptivu obsadí se na reálce v Praze na Novém
měslě. Žádosti do 4. únor
Schválena byla nčebnice ministerským výno-
sem z 10. pros. 1908 Početnice pro třetí třídu obec-
ných škol pětitřidních až osmitřídních od A. Mía-
tolína, vydaná v Praze 1909 ve vlaslním nákladu.
— Ministerstvo vyučování upozorňuje sbory profe-
sorské na středních školách, aby opatřili pro své
knihovny vydané v Praze 1908 ve vlastním nákladu
dílo „Přehled pokroků fysiky za rok 19067,
jež napsali prof. dr. Boh. Kučera, dr. Boh. Mašek,
dr. Fr. Nachtikal, prof. dr. Vlad. Novák, prof. Stan.
Petíra a soukr docent dr. Franl. Záviška,
Počet žáků na středních školách činil na počálku
škol. roku 1908-1909 úhrnem 133.001 (135.683 záky.
2318 žákyň) a to na gymnasiích 91.626 (z nicht
2318 žákyň) a na reálkách 46.375.
#45
alto_textblock
#45
FEUILLETON.
#46
alto_textblock
#46
Týdenní táčky.
»Jest smutné, když v jednom z velkých
listů objeví se feuilleton, v němž mluví se
ženském sněmu takovým způsobem, že pisatel
nemá ani zdání o ženské práci. To nebyl sen
mladého člověka, to byl sen starého šosáka !«
Tohle parapluje zlomila o Třech králich
v Ženském klubu nade mnou sl. Ohničkova z
poslední můj feuilleton. Za to, prosím, že byl
jsem prvním mužem v tomto království, který
z ní učinil poslankyni, že jsem ji vypracova
krásnou řeč, která byla přijata frenetickým po-
tleskem, že jsem ji dal odhlasovati ohromnou
většinou návrh na zrušení celibátu, že jsem ob-
divoval její krásné, dlouhé vlasy . . . a zkrátka.
že jsem ji dělal takové honeury, že nescházelo
už nie jiného, než abych se vyslovil . ..
Ale ona nepochopila . .. a místo vlidného
úsměvu vlepila mi dva ukrutné pohlavky: igno-
ranta a starého šosáka.
Kdyby slečna Ohníčková byla mužem, po
slal bych jí rukavici (č. 74); ale poněvadž je
damou, nezbývá mi než dvorně říci s Castel-
larem: »Libám ruku, která mě bije.« Ale nejvýe
ještě, ale docela pro sebe si pomyslet — není-li
smutnějším než objevení se satyrického feujlle-
tonu, vystoupení pokrokové ženy, která volá po
největší volnosti a svobodě, ale týmž dechem
druhiému ji upírá.
Než — jedno dobré do sebe ta věc měla
Když přišel přítel Henry do redskce, oslovi
#47
alto_textblock
#47
jsem ho touto řečí: »Milý Henry! Z úst nad
jiné povolaných bylo mi řečeno, že nerozumlm
ženskému hnutí. A jelikož právě v této době
patří mezi nejaktuálnější hnutí ženské — tance.
podal jsem demisi na křeslo bálového referenta
a odevzdávám ti svůj frak a lakýrky.«
Slza mi při tom ukápla — zrovna tak.
jako přede dvěma měsíci ministrům, když se
loučili s parlamentním kabinetem — a skoro
mi bylo u srdce tíž než jim, neboť jim zbyla
Excellence a nějaká ta docela maličká pense,
kteréžto pozornosti u exreferentů bálových ještě
zavedeny nejsou.
Ačkoliv Henry je muž, který umí se orien-
tovati i po tmě, vyhověl jsem jeho práni, abych
mu dal hodinu v plesovém referentstvl.
Tedy jsme začli.
»Víš, co jsou to superlativy ? Vís. Tedy
vozmi jich do každého bálu ssebou co nejvíce
a zvláště: nejkrásnější, nejluznější, nejskvělejší.
nejsličnější. Některé z nich potřebuješ v nej-
každější větě.s
»Bon — a dál.«
»Nebyly by ti nic platny, kdybys k nim
nevzal tužku a papír, zvláště ale kopirovaní
papír, kterým se snadno a rychle rozmnožují
jména přítomných i nepřítomných špiček. Pak
vezmi sebou náladu a sice hodně poetickou ná-
ladu, kterou potřebuješ pro úvod, nenapíšeš li
ho dva dni napřed do zásoby. Té nálady máš
zapotřebí, abys povšiml si, jak zreadli se na
hladině Vítavy světla na žofinském můstku, jak
sjiždějí se kočáry a ekypáže (nikdy nepiš drožky,
leda automobilové), potom jak Žofin pohřížen
je v zimní spánek a zahalen v bělostné snězné
roucho . . .«
#48
alto_textblock
#48
»A co když prší ?«
»Tak vezmeš deštník . . . ale neskákej m
do řeči: jak ze širokých oken dvorany linou se
širokým tokem proudy světe!.. a tak si zkrátk
hodně zabásníš. On to sice nikdo nečte, ale
ouvod musí být . . a potom, jinak bys se do
dvorany ani nedostal.«
»Však tam ještě nejsem! Co pak vestibuí
a šatna? Vždyť mám galoše a zimnik na sobě.e
»Strašný člověk, abych mu dokonce ještě
pomáhal při svlěkání! a teď na schodiště!«
»Schodiště je, milý Henry, objekt, kterým
vyplníš zas deset řádků referátu. Ale buď tak
laskav a vymysli si jinou frázi, nežli: »Již
schodiště dávalo tušiti appartní výzdobu dvo-
rany !!!« S touhle krásnou větou vystačil jsem
celých devět let svého referentství i při největ-
ších bálech, ale teď mi připadá už tolik obno-
šená, jako ten můj frak .. Všimni si schodiště
ale jinak než já to činíval. Já jsem na příklae
psával, že »změněno v alej vavřínových stromků«
ty můžeš z těch vavřínů udělat třeba laury
nebo bob . .«
»Tak ti pěkně děkuji! Ale už jsem radš
v prvním patře. Co teď přijde ?«
»Krásný popis dvorany. Lustr nepopisuj.
ten tam visí celý rok a nikdo si ho nevšímne
tebe zajímá však dekorace: látková a květinová.
Co se první týče, upřímně ti radím, ptej se ča-
louníka, v jaké hlavní barvě dekoroval. S tím
jsem vždycky míval potíž! Když jsem napsal,
že dvorana byla provedena v heliotropu, přišla
druhý den oprava, že to byla nilová zeleň;
jak jsem napsal, že základní barva byla bílá,
zas to bylo krém. Ještě co mě těšívalo při tom
daltonismu, bývalo, že každý z nás měl v refe-
#49
alto_textblock
#49
rátu jinou barvu, jen tu pravou ne. S květino-
vou dekorací je to lepší. Vyjmenuješ všechny
možné palmy, dracény, fénixy, latanie . . .«
»Begonie . .«
»To není palma, nevzdělanče — pak na-
píšeš něco o záhonech konvalinek, hyacint
kosateů, do toho strčíš nějakou kamelii — —
»Tak řekni zkrátka sklenník!«
»Tedy sklennik, když chceš. V rozich dvo
rany jsou obyčejně celé háje a boskety palem
ze kterých svítí úbělem sošky —«
»Amorettů — já vim. To už jsemsi
z tvých referátů zapamstoval.«
»Tak to tedy víš. Krom amorettů bývá to
Hudba a Tanac. Ta hudba má uražený nos
tanci schází noha, ale to se v referátech nepíše.
Rozumí se samo sebou, že tvůj popis nesmi
být tak suchý, jako seznam předmětů přibitý
na dveřích erární kanceláře. Nemůžeš napsati
přece »v jednom koutě bylo několik palem,
v druhém taky, v třetím díto a v čtvrtém jak
by smet. Hlavní zřetel tvůj však obrácen bud
na výzdobu estrády. Nepostihneš nikdy v jakém
slohu provedena, ale nechybíš, když smícháš
bidrmajerovský a barokem a barok s renaisaneí
a tuto s gottikou. Něco z toho všeho tam jistě
je a umělec, který to komponoval nikdy ti ne-
dokáže, že to není pravda. Estráda je obyčejně
pod balkonem a jen plesy, které chtějí miti
něco extra, vystrčí ji někdy jinam. Kdybysi byl
v rozpacích, tak dávej pozor, kam povedou
hodnostáře. Tím bys měl odbytý (tady je to
slovo na pravém místě) zevní rámec bálu a ted
vsadíš do toho jen obrázek ruchu a života, jaký
se v plesu rozvinul.«
»A co toillety dam ?«
»Nemáš-li na ně moc místa, odbudeš t
#50
alto_textblock
#50
paušálně slovy, že toaletách převiádala barva pllá.
Ta převládá už dvacet let a ať se někdo s tebou
hádá, že bylo víco růžových nebo krém šatů.
Na velkých plesích dodává odborný referát dam-
ský krojčí, ktorý zná sice výboraě všechny střihy,
ale zcela jistě splete ladies patronesses, které
zase nezná. Tomu se nelze vyhnout a buď jist,
že dostaneš po velikém plesu několik dopisů,
abys uvedl, že paní X. Y. měla robu z černého
sametu se stříbrnými broderiemi a nikoliv žlutou
z erépe de Chine s applikacemi z brusselských
krajek... A stejně se ti povede, až uváděti
budeš přítomné na plesu. Jistě někoho vynecháš
a přehlédneš, v tom obledu bály a funusy jsou
si velmi pudobny. Ale je skoro lépe uvěsti více
přítomných, než je. Pro jistotu, víš. Z těch ne-
přítomných, ale přece uvedených, ještě nikdo ne-
poslal opravu, že na plesu nebyl; jsn jednou
stalo se cos' podobného .. «
Hunry zbystřil sluch.
»Tenkrát, jeden pražský, známý advokát
měl druhého dne po právnickém bálu kdesi
venku proces. Odjel tam už z večera a druhého
dne ve všech liatech stálo, ža byl na plesu. Sutva
chudinka se vrátil domů, čekala ho druhá pře,
bez soudců, ale s velmi výmluvným žalobcem.
Chtěl nás stihat pro šíření nepravdivých pověstí
a pro rušení manželského míru, ale věc se šťastně
urovnala pouhou opravou. A konečně ti ještě
dávám radu: Nezapomeň, že ples i pro referenta
je nebezpečná věc. Na skluzských parketách lze
zlomit nejen nohu, nejen dámě vějíř, sobě
v kapse viržinko, ale i srdce. Jsi dosli zkušený,
abys věděl, čeho je nejvíce škoda . «
Načež mi Henry odpověděl: »V té věci
buď úplně bez starosti ! Mám na viržinka dobrou
Zevloun.
pevnou tašku . ..«