#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
K
N
dpolední v
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 26. února.
#5
alto_textblock
#5
dání-
#6
alto_textblock
#6
K číslu 57.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#9
alto_textblock
#9
Rakousko-uherské vyrovnání.
Z Vídně, 26. února. Dni nejblíže příští ná
ležeti budou rakousko-uherskému vyrovnání.
Zítra nejspíše koná se opět ministeris ká
rada, která věnována bude výhradně stano
visku, jaké zaujmou rakouští ministři na pora-
dách s ministry maďarskými. Tito vyšlou nej-
spíše jen chéfa svého kabinetu dra. Wekěrla.
kterého tu čekají zejtra večer. Ve čtvrtek
zahájeny budou konference mezi šěfy
obou kabínetů.
Z Pešti, 26. února. Ve včerejší schůzi po-
slanecké snémovny ohlásil ministerský předseda
dr. Wekerle, že konati se bude dnes dlouhá
ministerská rada, která věnována bude
důležitým věcem. Bude se zabývati otázkami.
které souvisejí s rakousko-uherským
Vyrovnáním a bude vytčeno stanovisko.
jež dr. Wekerle zaujme v konferen-
elch, jež počnou ve Vidni 28. t. m. Dnešn
rada ministerská vezme na přetřes všechny
stránky vyrovnání o celním tarifu. Porady vl-
deňské týkati se nebudou všech podrobností
nýbrž v první řadě jen hla v ních zrás ad.
Ministerská rada patrně celý materiál nezpra-
cuje dnes, nýbrž bude ve svých poradách po-
kračovati.
#10
alto_textblock
#10
Ke hladové stávce ruských studentů.
Ze Lvova, 26. února. »Kurjer Lwowski«
sděluje: »Jest pravděpodobno, že přeličení se
70 ruskými studenty konati se bude před sou-
dem mimohaličským. Delegování soudu však
stane se teprve, až bude doručen spis obžalo-
vací. Tréstní řízení proti 15 studen-
tům by-lo úplně zastaveno. Právník
Babij, který po 23. lednu zahájil hladovou
stávku a setrvalo voní do 28. ledna, neutrpěv
žádné škody na svém zdraví, byl pro ruské
sludenty nyní vzorem a příkladem. Vypravuje se
tato veselá bistorka z nynější stávky hladové -
Mezí 15 vězni,kteří byli určeni k propuštění
na svobodu, nalézal se také universitní poslu-
chač Čerkavský. Vězeňští dozorcové do-
stali rozkaz, aby tohoto studenta, proti kterému
#11
alto_textblock
#11
bylo zastaveno vyšetřování, protože prokázal
alibi, násilně vyvedlí z vězení. V po-
slední den vyšetřovací vazby vyměnil si Čer-
kavský lůžko se svým soudruhem v celi.
Když dozorcové se dostavili, odebrali se k no-
vému majíteli lůžka, jež měl dříve Čerkav-
ský a zabalili do houně muže
úplně svlečeného, vynesli její d o
kanceláře a oblékli jej do oděvu Čer-
kav ského. Tak nabyl bezděky jiný studen
svobody, která přiznána byla Čerkr av
skému.
Jazyková otázka ve vojenských ústavech
výchovných.
Z Vídně, 26. února. Mmisterstvo vojensly
vypsalo před několika dny konkurs na přijí-
mánížáků do vojenských ústa vů
výchovných a vzdělavacích. Ucha-
zečům neněmeckých národností činí se podle
»N. Fr. Pr.« podstatné výhody. Aspiranti pro
I. ročníka vojenské nižší reálky mohou— složit
zkoušku přijímací j azykem mateřský m
Neznalost němčiny nennžádnou
překážkou pro přijetí. Také aspirant
pro vyššíročníky vojenské nižší reálky
mohousložiti zkoušku přijímací ja zy kem
mateřským. Uchazeči, kteří navštěvovali
střední školy s vyučovacím jazykem maďar-
ským, omohou zkoušku přijímací pro II., II
a IV. ročník vojenské nižší reálky složiti ja-
zy kem maďarsklý m, avšak tito aspiranti
musí býti jazyka německého eznah
potud, aby sledovati mohli vyučování. Pro aspi-
ranty do vojenských vyšších reálek a do
vojenské akademie se skládají zkoušky
ja zy kem německým. Tohoto musí býti
znalí do té míry, aby zajištěna byla možnost
úspěšných studil.
#12
alto_textblock
#12
Dementi.
Z Vídně, 26. února. »Frmdbl.« uveřejňuje
luto notu: »Některé listy oznamovaly, že co ne
vidět opět zavedeno bude t. zv. mlecí ří
zení a že podnět k tomu dal ministr zahra-
ničních záležitostí sv. p. Aehrenthal. Na-
proti tomu budiž konstatováno, že sv. pan
Aehrenthal věcí tou vůbec se ne-
#13
alto_textblock
#13
zabýval, poněvadž jedná se o záležitost, která
náleží do kompetence obou vlád.«
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Z anglického parlamentu.
#16
alto_textblock
#16
Z Londýna, 25. února. (K. k.) [Dol. sně-
movna.] Odpovídaje na dotaz konservativce
Hunta, jaké parníkově zálohy by byly připra-
veny k okamžitému sesílení loďstva v domäcích
vodách kromě 14 řadových parníků průplavní-
ho loďstva, uváží-li se, že nynější německé
aktivní válečné loďstvo dosáhlo počtu 16.
vlastně 18 řadových lodí, prohlašuje tajemník
admirality Robertson, že především nemů-
že schvalovati, jestliže se určitá cizí velmoe
označuje jako pravdépodobný nepřítel Velké
Britanie, že však ve věci samé považuje před-
poklad, jakoby loďstvo v domácích vodách ne-
odolalo náhlému útoku, za nespráv ný.
Ministr vojenství Haldane předkládá po-
tom vojenský rozpočet a promlouvá po-
drobně o svých reorganisačních návrzích. Pro-
hlašuje, že nynější soustava vojenské organisace
nespočívá na základě racionálním a že by až
dosud nemohla býti vyslána do pole důkladně
vycvičená vojenská moc, která by byla o mnoho
silnější než tři divise, poněvadž dle souhlasného
mínění vojenských kruhů nemohlo by býti užito
milice, sborů yeomanů a sborů dobrovolníků
proti vojsku evropskému. Tato situace jest však
velmi neuspokojivou a nutno nalézti prostředek,
aby veškerá vojenská síla byla reorganisována
na podkladě, který by odstranil nynější nešvarý.
Jelo návrh čelík tomu, aby se válečná moc roz-
dělila na dvě kategorie, a sice na ar-
mádu polní a teritoriální, neboli do-
mácí? Polní armáda budiž organisována tak.
aby byla v každé době pohotově. Teritoriální ar-
máda budiž sice v případě války také mobiliso-
vána, ale v prvé řadě za účelem šestiměsičního
vojenského výcviku. Teritoriální vojsko bylo by
tudíž jenom vojskem pomocným a záložním,
které by v případě nebezpečí ihned bylo utvo-
řeno, jehož by však patrně nedalo se užiti před
uplynutím 6 měsíců.
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
„Zapadající slunce.
V těchto dnech slavili v Paříží sté narozeniny
Ernesta Legouvéa, druhdy tak hojně hraného drama-
tika a oblíbeného romanopisce. Při té příležitostí při
pomíná se pěkná epísoda, již Legouvé vypravoval ve
svých zábavných »Vzpomínkách«. Jest to historie
jeho prvního díla, jež napsal společně s Goubauxem
a které mělo pěkný název »Zapadající slunce«. Mladý
autor měl tolik odvahy, že je zadal »Theatre Fran
caise«, byl však odmitnut. Větší štěstí měl u tehdej
sího ředitele vaudevillu Elienna Araga, jemuž se zdal
kus velmi veselým a přijal ho k provozování. »Za
tři neděle«. vypravuje Legouvé, »byl jsem na první
zkoušce. Vůdce klaky seděl vedle mne a když byl
kus u konce, pravil:
»Nu, není to nic velkého, ale jsou v tom pěkné
malé věci, s nimiž se dá něco dělati.«
Když jsem vyšel z divadla, setkal jsem se s Gou
bauxem.
»Nuže, co o tom soudíte ?«
»Co o tom soudím? Že je to ohavné !«
»To myslím také. Není možno, aby se to hrálo.
»Naprosto ne!e
Následujícího jitra odevzdal jsem Aragovu vrát
nému následující dobis:o
»Milý pane řediteli! Tento dopis Vám zvěsťuje
něco, čeho jste za své ředitelské dráhy ještě neza-
žil: dva autoři shledali při zkoušce svůj kus tak
špatným, že ho odvolávají. Pokládejte tudíž naše
»Zapadající slunce« za zapadlé slunce. Oddaný Le-
gouvé.«
Když jsem se opět sešel s Gourbauxem, objali
jsme se radostí, jako bychom procith z těžkého snu.
Dva dni na to jau náhodou kolem návěštního sloupu
a co vidím? »Dnes večer první představení: »Zapa-
dající slunce 1« Vrazím k Aragovi. »O běda,« pravi
mi vrátný, »zapomněl jsem váš list odevzdat!« Ne
štěstí bylo hotovo, osud nedal se zadržeti. Večer při
premiéře skryl jsem se hluboko v prosceniu. Brzy
pronikl mi uchem ostrý, řezavý tón jako šroub.
»Co to znamená?
#19
alto_textblock
#19
»To?« odpověděl Goubaux, »to je hvizdání!«
Potom už hvizdot ani nepřestával. Tolik pískánt
jsem už jak živ neslýšel. Goubaux stál za kulisam
a když herci odcházeli s jeviště, chytal je do ná-
ruče, jako když se odvádějí ranění z bojiště. Kus
nemohl býti ani dohrán ... Druhého dne však časo-
pisy prohlásily, že kus byl napsán dvěma duchapl
nými lidmi, kteří si zjednají zadostučinění a obdr-
žel jsem celkem 7 franků 50 centimů tantim. . .
e
#20
alto_textblock
#20
= Ztroskotání parníku „Nachimova“. Posledn
strašné bouře na Černém moři vyžádaly si zase mno-
ho obětí. Hrozný osud stihl ruský parník „Nachimov“
Parník ten, překonav silnou bouři, přijel do Batumu
Vyčkav tam lepšího počasí, odplul do Trapezuntu
kde ho však překvapila ještě prudší bouře a vlnobití.
Jelikož přístav neposkytuje žádné ochrany, odebra
se kapitán večer do Platany, by tam přenocoval. Ráno
vrátil se zase do Trapezentu, ale mohl naloditi toliko
poštu a musil hledati ochranu v Plataně. V otevřeném
nechráněném přístavu, jako je Trapezunt, jest parník
vydán většímu nebezpečí než v širém moři, kde může
pomalu a opatrně plouti proti vlnám. Kapitán, doufaje,
že bouře brzo přestane, odplul ve středu ráno z Pla-
tany. Než zklamal se. K večeru rozpoutaly se živly
se zběsilou zuřivostí. Burácející vlny řítily se přes
přídu lodi, zaplavujíce celou palubu a šlehajíce přes
vysoký most velitele. Vítr syčel lanovím stěžňů a le-
dový sníh bičoval lodníky, kteří ani na okamžik ne-
opustili svá místa. Z vnitra lodí zazníval pláč, nářek
a sténání cestujících a dunění parního stroje. Občas,
když se vynořil šroub z vody, otřásla se loď, jakoby
se chtěla rozpadnouti. To trvalo celou noc. Když se
počalo rozednívati a bouře dosáhla nejvyššího stupně,
volal důstojník, stojící na přídě: „Země před lodí!“
Hrozná to zvěst. Zoufalé zděšení zmocnilo se cestu-
jících. První kapitán na mostě okamžitě dal rozkaz
„Plný chod na zad!“. Než bylo pozdě. „Nachimov
byl vržen bokem na úskalí Balik-Taši, vyčnívající
z moře. Nikdo nemůže popsati zoufalost a zmatek,
jež nastaly mezi cestujícími. Kapitán však zůstal
chladnokrevným. Rychle spustili námořníci na jeho
rozkazloďku se čtyřmi lodníky a jedním důstojníkem,
která měla plouti k úskalí s těžkým lanem, by ho na
něm přivázali. Než marně bylo veškeré namáhání
#21
alto_textblock
#21
zmužilých plavců. Lano se zapletlo a loďka hrozila
se překotiti. Když s velkými obtížemi přeřízli lano,
strhly vlny loďku daleko do moře, potom s touž prud-
kostí vrhly ji zpet na pusté skalisko, rozbivše ji úplně.
Na štěstí zadrželi se námořníci na skále, ač měli ruce
zkřehlé a vlny se řítily přes ně. Počal nový pokus
o spásu. Po delším namáhání podařilo se posádce hoditi
na skálu tenčt provaz, který plavci uchopili, a připev-
nivše jej na skále, zhotovili tak vzdušný most. Po
něm dal kapitán nejprv vyloditi všecky cestující, po-
tom posádku a sám opustil poslední tonoucí loď. Se
skály přebrodili se všichni na blízký břeh, kde je oby-
vatelstvo s největší ochotou přijalo. Všichni cestující
obdivují chladnokrevnost a obezřetnost kapitánaa
obětavost důstojníků i celé posádky. Jen jeden ce-
stující, Rek Christos, se utopil, poněvadž neuposlechl
příkazů kapitána.
= Obrazy Rubensovy a van Dykovy jsou ne-
slušná! Americká pruderie zachází často až do směš-
ností. Nedávno odpravili v Novém Yorku Wildeovu
„Salome“ jako „nemravný“ kus a v Omaze dokonce
nazvali „necudnými“ díla starých mistrů, jako Ru-
bensa a van Dyka. Z Omahy se sděluje: Staří mistři
obdrželi onehdy políček od omažského soudcé, který
prchlásil reprodukce pověstných obrazů Rubenso-
vých van Dykových a jiných za „nemravné“ a ob-
chodník, jenž je měl na skladě, byl pokutována
kromě toho dána mu výstraha, aby se vícekrát ně-
čeho podobného nedopustil. Reprodukce pak byly
šmahem zkonfiskovány. J. Greenberg, místní ob-
chodník s různými drobnůstkami vyložil za oknem
svým několik poštovních lístků s reprodukcemi
obrazů v barvách tištěnými. Policejní seržant, jehož
cnostné oko obrázky ty urazily, zatkl obchodníka,
sebral lístky a dopravil vše na policejní stanici. Zde
pak vznesl na zatčeného žalobu pro prodávání „ne-
cudných věcí“. Policejní soudce Crawford Greenberga
pokutoval a poštovní lístky zkonfiskoval. Později shle-
dáno bylo, že poštovní lístek, jenž nejvíce byl od-
suzován, byl kopií Rubensova obrazu „Soud Pari-
sův, jehož originál nalézá se v drážďanské umělecké
galerii. Jiným obrázkem byla kopie van Dykova
obrazu „Diana a zlatý déšť Jupiterův“. „Maří Mag-
dalena“ od A. van der Werla nalézala se rovněžv
zabaveném svazku, právě tak, jako kopie děl jiných
mistrů.
#22
alto_textblock
#22
ilémen
#23
alto_textblock
#23
ee