#1
alto_textblock
#1
aby se od provedení paragrafů 1. a 2. článku
8. smlouvy ze dne 29. října 1888 upustilo.
Za to ujistila anglická vláda tyto moci, že je-
jich obchodu zaručí na 30 let smlouvy s nej-
většími výhodami a že bude šetřiti práv, kterých
Rakousko-Uhersko a Italie požívají na základě
starších smluv, konvencí a práva zvyklosti. Dále
bylo zaručeno, že školy těchto mocí i nadále
těšiti se budou téže volnosti, kteréž v minulosti
byly účastny a že úřadníci těchto států, kteří
se tou dobou v egyptských službách nalezají,
nebudou podrobení podmínkám, jež by méně
byly výhodny, než jaké položeny jsou anglickým
úřadníkům v týchž službách.
s Španělští anarchisté.
Z Barcelony, 8 srpna. (C.-B.) Anarchisté
rozhazují spousty letáků, v nichž šíří své my-
šlenky.
#2
alto_textblock
#2
Denní zprávy.
#3
alto_textblock
#3
— Schönererova pohrůžka. V městském
zastupitelstvu chebském přetřásala se otázka,
zdali má býti císař František Josef u příleži
tosti své návštěvy v Marianských Lázních pozván
také do vždy nevěrného města svého Chebu.
Jakmile bývalý rytíř Georg Schönerer zvědělo
úmyslu chebském, ihned zaslal náměstku cheb-
skému, dru. Bernardinovi, nalehavý připis, že
hned téhož dne, kteréhož císař bude v Chebu
uvitán, okamžitě složí své čestné měšťanství
chebské. Zpráva jest zaručena, sám Schönerer
rozšiřuje ji svou »Alld. Corr.«, Mají tedy chebští
na vybranou mezi ctí spoluměšťanství Schönere-
rova a ctí panovníkovy návštěvy. Na rozluštění
tohoto konfliktu může být svět, kolem Chebu
se prostírající, vším právem dychtiv.
— Od tragického skonu prof. dra. Miroslav
Tyrše uplynulo včerejším dnem dvacet let,
i obnovuje se druhým desítiletím žalná vzpo-
mínka na bolestnou ztrátu a na předcházejících
krutých čtrnácte dní pochyb o osudu Tyrše,
který ve čtvrtek dne 7. srpna 1884 z Oetzenu
tyrolského zaslal poslední telegram do vlasti se
zprávou své choti, její cesty se týkající a od
té doby nezvěstným byl do 23. srpna, kdy pod
černý rámec s jeho jménem napsati jsme mohli
zdreující slova: »Konec nejistoty . . . Naděje
s pesimistickým přesvědčením o nezvratném
skonu spolutvůrce a ideálního vůdce Sokolstva
českého a slovanského vůbec, i zakladatele vý
tvarné kritiky české a prvního učitele historie
umění na české universitě, zmítala téměř dvč
neděle českou veřejností, až konečně došla ne-
pochybná zvěsť z kraje poblíž kostnice a skal
brixenských, že Tyršovu bujarou postavu a
vzpřímené vysoké čelo jeho nespatříme víc. Dne
22. srpna přišel do Prahy telegram, že v mrtvole.
z chladné Aachy vylovené, poznán byl Tyrš,s
takovou trapnou bolestí postrádaný. Zanechal
život v luzném údolí oetzském, kamž uchýlil
se s unavenou duší svou a troskami sil, vy-
čerpaných horečnou činností sokolskou, učitel-
skou a žurnalistickou, aby život zanechal tam,
kde hledal osvěžení a lék. V hluboké noci na
9. srpna na cestě z Roppenu k Oetzu a k Um-
hausenám stalo se neštěstí, kteréž navždy ulou-
pilo Tyrše národu a požehnané jeho činnosti,
chybný krok se srázné stezky a Tyrš, který byl
vzorem tělesné křepkosti a mužné síly a za
svého celého života neučinil kroku chybného,
skácel se do těsného koryta říčky, v jejichž
chladných vlnách zahynul. Poslední lidská
bytost, která jej za živa spatřila, byla žena ze
Santense, která vracejíc se domů potkala jej na
mýtině měsícem jasně osvětlené nad řekou, i
pozdravivši jej neobdržela od Tyrše, vždy při-
větivého a k lidu vlídného, odpovědi. V hlubo-
kých myšlenkách zadumán kráčel svému konci
vstříc. V dobré paměti jsou úsilné námahya
pátrání po zmizelém v celém jižním Tyrolsku,
až dne 21. srpna ráno zpozoroval rybák
Schöpf z Habichenu, asi čtvrt hodiny pod
pod Oetzenem v řece Tyrše mrtvého, téměř k
k nepoznání zohaveného zběsilými peřejemi dravé
řeky a nárazy o balvany jejího řečiště. V dobré
paměti jest hluboký zármutek celého národa nad
touto ztrátou a zejmena upřímný žal Sokolstva
českého nad mužem, který byl milován jako
málo kdo v národě. Dnes, po dvaceti letech,
lze říci o jeho zásluhách a nepomijitelné pa-
mátce Tyršově, zvlášť vůči rozkvětu a skvě-
lému stavu jeho životního díla, jeho Sokolstva,
totéž, co napsáno bylo v den, kdy v troskách
athleticky vychovaného těla jeho byl poznán
vůdce a jeden z nejvíce blahoslavených vycho-
vatelů národa, českého junáctva. »Národ utrpěl
smrtí jeho ztráty nenahraditelné.« Ale se skvě-
lou výhradou, která jest vlastně základem jeho
#4
alto_textblock
#4
nepomíjitelné, nesmrtelné památky v národě.
Dílo jeho šlo dál a vzrostlo tak, jak si sám
Tyrš jenom v nejutěšenějším snu o Sokolstvu
představoval. A tam, kde čin tvůrčího muže
v národě velikého i po jeho smrti vzrůstá dál i na-
hražuje samočinně jeho slavnou činnost, možno
říci, že duch Tyršův žije v jeho Sokolstvu as
ním stále i navždy.
#5
alto_textblock
#5
— Osobní. Pan JUDr. Josef Němec, advokát a
obhájce ve věcech trestních, má nyní svou kancelář
v Karlíně, Palackého třída č. 15 nové (naproti Theatre
Variété — třetí dům od viaduktu).
— Pohřeb P. Václava Čtyřokého, děkana kapitoly
mladoboleslavské, na níž zvěčnělý kněz po plné 52
roky působil, konán dnes dopoledne o půl 11. hod.
Děkan Čtyřoký byl v každém směru výtečným mu-
žem, okázalým přívržencem zásad národní strany
svobodomyslné a pěstitelem jejího ducha nad jiné
vřelýme Vynikající tento muž dovedl uvésti v souhlas,
že roucho kněžské nebylo mu závadou a překážkou
k samostatnému vystupování a politickému smýšlení
po celý čas plodného života, čehož nejvýmluvnějším
důkazem bylo, že býval jedním z nejupřímnějších
přátel nezapomenutelného našeho dra. Julia Grégra,
s nímž udržoval nejužší styky až do jeho úmrtí. Na
děkanství mladoboleslavské dostal se po velikých,
únavných bojích, záhy však stal se na svém místě
nejširších kruzích osobností velice oblíbenou a vše-
obecně váženou. V neděli dne 7. srpna o 3/4 na 10.
hod. dopolední šlechetný kněz skonal a dnes — jak
už praveno — konán jeho pohřeb z děkanského
chrámu P. Marie. Účastenství nejširších vrstev na
pohřbu bylo nevídané, z nejširšlho okolí sjeli se cti-
telé zesnulého, aby mu prokázali poctu poslední.
— Městské zastupitelstve ve Vysočanech má
schůzi ve středu dne 10. t. m. o 21/2 hod. odpol. v za-
sedací síni
— Chlapecká feriální ozada v Drhovicích u Tá-
bora vrátí se do Prahy dne 11. t. m. před 6. hod. odpol.
na nádraží cís. Frant. Jos., kde rodiče očekávejte své
syny.
— Oprava tiskových chyb. Ve článku „Výstava
obrazů L. Kuby v Poděbradech“, uveřejněném ve vče-
rejším pondělním čísle, dlužno opraviti některé smys
rušící chyby tiskové. V posledním odstavci článku
toho na 4. řádku na místě „drobností a interierů“ čt
„osobností v interieru“, na ř. 29. na místě „Dám
se zla tými květy“ čti „Dáma se žlutými květy“, na
39. na místě „až věrojatnou“ čti „u ž věrojatnou“
rovněž na 3. řádku od konce státi má „u ž na paletě“
na místě „až na paletě
— Zastavená jízda na mostě u Kostelce n. L. Je-
likož jest nutno provésti větší opravu na okresním
mostě přes řeku Labe u Kostelce n. Labem, zastavuje
se úplně jízda po tomto mostě ve dnech 16. a 17
srpna a to i v noci. Po tyto dva dni nechť použí-
vají povozy jedoucí od Mělníka a od Všetat do Kostelce
n. L. převozu štěpánského nebo lobkovického.
— Neoprávnění Nimrodi. Hajný František Čermák
v Michli má na zahradě několik koroptví, jež s ku-
řaty volně pobíhají. Několik školáků zjistilo tuto okol-
nost a uspořádalo na ně včera hon. Celkem chytili
koroptví v ceně 6 korun. Hajný hochy udal na po-
licii, kamž byli předvedeni a odevzdáni rodičům ku
potrestání. Hoši tvrdili, že pustili koroptve do polí na
svobodu a také u nich skutečně nebyly žádné
nalezeny
— Smíchovský románek s tragickým koncem, je-
hož hrdinkou byla sličná panská Anna Skořepova
z Přemyslovy ulice na Smíchově, jež v noci na neděli
v obleku nevěsty skočila s Palackého mostu do Vltavy
a utonula, osvětlen jest náležitě nyní podrobnějšími
zprávami, jež týkají se jejího milence, jenž až dosu
zůstával v celé afféře jen osobu passivní. Mladík tento-
israelita, plným jménem Richard Stein ze Žižkova.
Karlova tř. č. 9, jest vlastním původcem zoufalstv
dívky, ačkoliv měl tolik smělosti a prohlašoval, žeji
viděl v životě jen dvakrát, že se do něhc zamilovala
a že byla histerická. Zatím běží tu o románek mladého
pána, který za patrně vilnými úmysly s děvčetem si
známost udělal a je svedl. Kromě toho Richard Stein
jednal ošemetně a hanebně tím, že děvčeti vydáv a
se za inženýra a také byl na Smíchově, kde na
děvče čekával, za takového považován. Zatím byl
agentem a obchodním cestujícím. Nešťastné a důvěřivé
děvče chytilo se na jeho tvrzení, že je inženýrem a
slepě mu věřilo.. Také před svými kamarádkami se
vychloubalo, že jeho Richard jest inženýrem a ono
že bude paní inženýrovou. Dívka mluvila také o tom,
že na podzim se vezmou a šila si proto výbavu a šaty,
jež si vzala, když šla v sebevražedném úmyslu skočit
do Vltavy. — Pan „inženýr“ Stein chodil se Skoře-
povou na procházky na louky za přístav pro lodě
a vory na Smíchově a tam děvče předstíráním, že
je pojme za ženu, svedl. Při obdukci, kterou včera
vykonal v ústavě pro soudní pitvu prof. dr. Slavík,
se ukázalo, že děvče, jež se poddalo Steinovi z čisté
lásky, stalo se obětí mravní zchátralosti téhož. Ze
studu volilo pak raději smrt než nemocnici... Pan
„inženýr“, jak již podotčeno, měl ještě tolik smělosti,
že obcházel zpravodaje denních listů a prosil pro
smilování, aby neuváděno plné jeho jméno, poněvadž
prý se Skořepovou ničeho neměl, že by existence jeho
tím byla zničena a pod. Včera přijel do Prahy z Těchlo-
vic otec nebohého děvčete, jež dnes odpoledne bude
míti pohřeb z kaple pathologického ústavu. Starec
jest tragickým koncem své nešťastné dcery úplně
zdrcen.
— Ostré patrony při vojeňském cvičení. Z Č. Bu-
dějovic se sděluje: Při plukovním cvičení 28. pěš.
pluku v sobotu dne 6. t. m. dopoledne zpozoroval jistý
desátník, že za střelby jeden z vojínů nabíjel pušku
svou ostrými patronami. Desátník ihned zakročila
oznámil případ velitelství pluku. Střelba byla ne-
prodleně zastavena, vojín zatčen a dodán garnisonním
#6
alto_textblock
#6
soudu.
#7
alto_textblock
#7
= Tráva se vzňala. Na svahu Vítkova na straně
karlínské vzňala se včera ke 2. hodině odpolední z ne-
známých příčin tráva, ale byla záhy uhašena přichvá-
tavším strážníkem.
— Požár lesa. V neděli kolem 11. hodiny dopo-
lední vypukl oheň v lese blíže Straňan na Česko-Bu-
dějovicku a během dvou hodin zničil přes tři jitra
pěkného lesa. K ohni vypravili se hasiči z Doudleb
Straňan a Římova, jimž podařilo se jenom po nad-
lidské námaze — za úplného nedostatku vody — další
šíření dravého živlu obmeziti.
— Milovník jízdeckých postrejů. Ke služce plu-
kovníka 11. pěšího pluku Knoppa přišel dne 4. srpna
neznámý muž a vyřizoval, že ho pan plukovník po-
sílá z kasáren pro sedlo. Služka mu uvěřila a dala
mu klíče od stáje. Tam si neznámý sebral zánovní
sedlo a koňský postroj v ceně 120 K a odešel. Po ná-
vratu plukovníka se vysvětlilo, že to byl zloděj. Dne
6. srpna však byl zloděj dopaden a sice při nové krá-
deži. Vloudil se do stájů ve strahovském klášteřea
tam odcizil sedla, jež patřila setníkům Wolfovi a
Melzrovi v ceně 80 K. Byv při „práci“ vyrušen, dal
se na útěk. Byl však pronásledován a v Celetné ulici
zatčen. Zjištěn v něm 31letý jirchář František Braun,
příslušný do Hostomic. Po výslechu byl dodán k soudu.
— Výtržnost opilé ženy. Včera k 9. hodině ve-
černí přišla 50letá, se svým mužem dávno již neži-
jící Anna Pavlíčková z čís. 43 v Platnéřské ul., I.,v
silně podnapilém stavu do bytu 73leté vdovy Marie
Vránkové na Linhartském náměstí v č. 4 a dala se
s ní do hádky. V průběhu jejím opilá žena hodila
stařenou na zeď a zranila ji na hlavě. Strážník od-
vedl obě na staroměstskou strážnici, kde zraněné
dán obvaz a ponechána v domácím ošetřování, kdežto
Pavlíčková ponechána ve vazbě.
— Nebezpečná jízda. Hálkovou třídou v Libni jel
včera do značného svahu s těžkým nákladem 32letý
kočí Jan Repetný, zaměstnaný u p. Václava Hoblíka
v domě č. 713-I. Chatrné postraňky vozu náhle se
přetrhly a vůz se značnou prudkostí sjížděl zpátky po
svahu. Podsední kůň byl stržen k zemi a způsobeno
mu značné zranění, takže k další jízdě stal se nezpů-
sobilým. Druhému koni a kočímu nestalo se ničeho.
— Pokousána psem. Barbora Erlebachová, 11letá
dcera klempíře v Žižkově ve Vratislavově ulici byla
včera odpoledne o 2. hodině na dvoře téhož domu
kousnuta psem, jenž patří obchodníku s kožemi Vá-
clavu Zemanovi z Křišťanovy ulice č. 5 v Žižkově.
Po lékařské pomoci odkázána byla k domácímu oše-
třování a pes odevzdán zvěrolékaři k pozorování.
— Tragická smrt bedlivého krejčovského po-
mocníka. Píše se nám ze Zálezlic okresu mělni-
ckého: Dne 6. t. m. o 8. hod. večerní koupalo se ve
Vltavě několik mladíků, mezi nimiž také Jan Houška,
krejčovský pomocník z Lužice u Prachatic, jenž pra-
coval u p. Jana Beledy, mistra krejčovského ve Vše
starech. Jenom do vody vešel a se ponořil, nešťast-
ník Houška — utonul. Mrtvola vylovena bylao
půl 10. hodině večerní a dopravena do umrlčí ko-
mory zdejší. Bývalý mistr vyjádřil se o Houškovi c
nejpochvalněji. Uváděl, že to byl hoch příčinlivý a
pracovitý, jenž si od času vyučení nastřádal svou
pílí 2000 K. O neštěstí ppdána byla telegrafická
zpráva ubohým rodičům.
— Na chmel. Včera ubíralo se Prahou do Ra-
kovníka, Trnovan a Žatce 900 osob z Pardubic, Pře-
louče. Kolína a okolí na chmel. Celkem prošlo již
Prahou na 3000 česáčů chmele.
— Teplota vody ve Vltavě dnes dopoledne obná-
šela + 21° C, vzduchu + 20° C.
— Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame-
riky 5 ruských židů.
#8
alto_textblock
#8
— Z Rakovnicka. Již dva dopisy v poslední době
byly v „Národních Listech“ uveřejněny o obsazování
míst učitelských v okresu našem, obr se však obme-
zují vlastně jenom na obsazení mista řídícího učitele
v Křivoklátě, jakoby všechno ostatní bylo u násv
nejlepším pořádku, a jakoby také jen zásada staršin-
ství byla všude rozhodla ve schůzi okresní školní
rady. Bohužel, není tomu tak. Především není správné
a jest nápadné, že pan předseda c. a k. okresní školní
rady Pablásko nesvolal včasně schůzi k obsazení míst
řídícího učitele ve Zbečně a v Lužné a učitelů v Ra-
kovníce a Bratronicích! Konkurs na místa ta byl
prvně uveřejněn dne 4. března 1904, měla tedy okr.
školní rada již v květnu býti svoláne k rozhodnutí
o presentaci na místa ta! Nestalo se tak. Když dochá-
zel konkurs na ta místa, byl vypsán konkurs na místa
řídících učitelů v Křivoklátě, Krušovicích, Hudlicícha
Nezabudicích a schůze okr. šk. rady byla svolána až
na den 22. července 1904. To přece není v pořádku!
Tak se libovolně zdržuje obsazování míst a okresní
školní rada svolává se vůbec jenom jednou za uher-
ský měsíc a pan předseda si presidiálně vyřizuje a
dělá s p. inspektorem a jeho známou „pravou rukou“
všechno sám, na příklad i všechno prozatímné obsa-
zevání. A teď o provádění zásady staršinství! Do
Zbečna žádal též jeden starší, než jest presentovaný
žadatel. Lehká pomoc! Napřed se „přikročí“ k obsa-
zení místa v Krušovicích z pozdějšího konkursu, tam
se dá nejstarší žadatel, který je náhodou tím starším
žadatelem do Zbečna, a pak teprve se obsazuje místo
z prvého konkursu ve Zbečně, kdež jest pak ovšem
po odpadnuti onoho staršího nejstarším onen druhý,
který se presentuje. A na měšťanskou školu do Kně-
ževsi v téže schůzi byl presentován nikoli žadatel
starší, nýbrž o 13 roků mladší žadatel! Co říká této
zásadě staršinství důslednost a co pan zástupce uči-
telstva, který první se má také ohraditi proti nesvo-
lávání okr. školní rady, proti opozděnému vypisování
konkursů a obsazování míst vinou v prvé řadě před-
sedy okr. školní rady! Ostatně naprostá, slepá zásada
pouhého stáří jest tak povážlivou, že v samém učitel-
ském rozhovoru našem. byle o ní dosti ostře promlu-
veno důvodně! Zejmena míste řídících učitelů v zá-
jmu školství mají býti obsazována osobami nejzpůso-
bilejšími jak povahou a všeobecným vzděláním, tak
zkušenostmi a znalestí odbornou. Někdy jsou tako-
vými osobami ti starší nebe nejstarší, někdy ti mladší
a jen v tom případě, když jsou v té příčině stejně kva-
lifikované dvě osoby nebo více osob, má míti spra-