ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb6ff070-762f-11dc-80ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek 22. října 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 291.
#4 alto_textblock #4
za mäsíe
#5 alto_textblock #5
na měsíc
#6 alto_textblock #6
Ka ranní a odpol. listy předplácí se: naave v ažmjnistrael na nřsfe . . . . . . 9 na čtvrí leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou .. . . . 2 K N0 na čtvrt lata . . . . 7 K 50 h na něsíe . . . . . . 2 K 30 h Poštou: n čtvrt leta . . . . 9 k o0b s drojí zisilkon rrt ia . . . 11 K so
#7 alto_textblock #7
lul ze
#8 alto_textblock #8
z0lšbu jočvilinod o
#9 alto_textblock #9
a osloso o
#10 alto_textblock #10
V drobném proäejít ranrí člale o sobě . . . e odpolediní Vo alialkách na vankovš ransí čialo. . . . . . . . 10 odpelední . . . . . . . . 4k Inserácr platí se hotově vapřed Předplacení a inserty přijímá sdmini- strape v Mariamké ulici č. s. Tam nacháselí se též redakee tiskárna a ezpodice „Národuteh Lista- Eukopisy se novrncsli
#11 alto_textblock #11
Upřímně slovo v čas!
#12 alto_textblock #12
Včera dostavila se k ministerskému předsedovi parlamentní komise Národního klubu, aby mu sdělila, že veškeré české strany podporovavši až dosud vládu, jedno- myslně schvalují odstoupení mi- nistrů Práška a Fiedlera, následkem břitkého rozhodnutí většiny ministerské rady. která dle diktátu německých obstrukčníků sněm český rázem v noci na 16. října na neurčitou dobu odročila, jakkoliv jí bylo dobře známo jaký dojem čin ten zůstav v celém národě českém. — Po manifestu všech sněmovních poslanců českých ze dne 16. t. m. nemohlo ovšem býti při nikom pochybnosti, jak se Národní klub na radě říšské rozhodne. Z duše všeho českého lidu mluvil manifest ten, když učiní tento apel na poselstvo naše ve Vídní: »Po- slanci na sněmu českém jednali dle nejlep šího svého svědomí a vyslovují očeká- vání, že též poselstvo českého ná- roda na radě říšské zařídí sve kroky dle toho, jak také již sami za- stupcové jeho vradě koruny ne- váhali ani okamžik a z toho, co včera se stalo, neprodleně vyvodili patřičné důsledky.« Komu mohl smysl této výzvy zůstati nejasným? Apostrofou tou veškeří zemští po- slanci národa českého volali ke svým říš- ským kolegům jasně a důtklivě; »Ven z vládní koalice! Vymaňte se z otěží této vlády, jejíž většina ukázala nám činem tak úporným svou pra- vou nepřátelskou barvu! Návrat k bývalé neodvislosti a zmužilé oposici !e Než přes všechnu jasnost a vážnost ve řejného osvědčení toho nescházelo v něme ckém tisku na pošklebcích, že prý to nemí níme ani s demisí obou našich ministrů, ani s vypřahnutím z vládní koalice a s opo sicí svou ve Vídni do opravdy, nýbrž pou štíme prý toliko na Becka strašáky, abychom z něho nějakých cenných koncesí pro sebe vystrašili. Naši odstupující ministři nečiní prý ani nejmenších připrav na cestu, což prý je nejpatrnějším důkazem, že podali demist pouze na oko, spolehajíce bezpečně, že ne- bude korunou přijata. Tolikéz při vůdcích českého poselstva nepozorovali hanci a škůdci naši žádné opravdové bojovné vášně, nýbrž spíše ochotu k novému vyjednávání a smiouvání s Beckem o cenu, za jakou by odstupující čeští mi- nistři mohli svou zádost za demisi odvolata v kabinetě Beckově s Pradem, Marchetem, Dersehattou, Kleinem, Bienerthem, Ebenho- chem, Gessmannem přes vše, co se nám stalo — i na dále libě setrvat. Každý cigán podle sebe hádá a taktéž politická »morálka« německých »Catonův«. Jako jim samým pranic nevadí dělat v Praze proti sněmu českému i proti vládě obstrukci, ale přes to nechat své Prady, Marchettya Derschatty pohodlně dále sedět v kabinetu té »Němcům nepřátelské vlády«, tak pod- zírají a pomlouvají také naše lidi z podobné mravní zčervivělosti, i strachují se, aby bar Beck, nucen jsa ve své tísni s našimi zá- stupci vyjednávat, nebyl slabým a — ne- předal se. »Čeští ministři kladou pro své setrvání v kabinetu Beckově, jak se pro- slýchá, podmínky!« dověděla se »sou- kromě« »Bohemie« z Vídně již v noci na včerejšek a ovšem hned k tomu odsekla »Jedna li se o věcné podmínky, pak ne- mohou být naprosto splněny; ani ministerský předseda, ani kabinet nemohli by se z toho zodpovídat (Němcům) kdyby Čechům učinili nějakých věcných ústupků.e Na to včera večer druhá, ovšem opět jen »soukromá« depeše »Bohemie« z Vídně »Zástupci českých stran, sdělujíce Beckovi, kterak jednomyslně schváleny dů vody demise Fiedlerovy a Práškovy, před nesli řadu postulátů, aby situace, po jejich náhledu neudržitelná, mohla býti na pravena. Požadavky Čechů týkají se jednak složení kabinetu; přejí si zvláště aby Prade byl propuštěn; jednak politiky vládní vůbec. Na výsledku konference pak činí Češi závislým setrvání svých ministrů v úřadě.« Nuž, naproti tomu ubezpečuje náš zpravo daj vídeňský, že našinci toliko přišli k mini- sterskému předsedovi, aby mu ohlásili, že veškeré české strany, vládě jeho dosud od dané, po tom, jak se většina ministerské rady za noci na 16. října t. r. proti národu našemu osvědčila — jednomysl ně schvalují odchod českých mi- nistrů z této vlády, čímž ukončen a rozvázán posavadní poměr delegace české ke vládě Beckově ve vší formě. D- sledně nemohli jej zástupci naši chtít v tu chvíli opět navazovat naznačováním ceny, za jakou by se chtěli v něj i s ministry od- stupujícími znovu navrátit: »Nekladl ani za potomní své volné rozpravy mini sterskému předsedovi zádnýc požadavků a podmínek« — ujišťuje náš zpravodaj- Tak je to v pořádku. Po tom, co se nám stalo a podnes děje, není věru v prospěchu věci české, aby poselstvo ná- roda českého jen tak za nějakou mísku čo- čovice jalových přípovědí a slibů planých, nebo dokonce jen za propuštění Prada nahražení ho nějakým Pergeltem, Pachrem,
#13 alto_textblock #13
nebo — Schreinerem, znovu se vrátilo pod staré jho, znovu se dalo zapřáhnout do erár ního dostavníku a znovu přivázat ku prázd ným jeslím neupřímného. Němcům nadržují cího systemu vládního. Máme, chvála bohu, těch posavadních slastí a zkušeností ve vládní koaliční většině Beckově dosti, než aby se nám zachtělo po druhém obnoveném
#14 alto_textblock #14
vydání.
#15 alto_textblock #15
Do samých základů by se musila změnit tvářnost nynějšího kabinetu Beckova, nez bychom mohli uvěřit, že dočkáme se od ného lepších čásů. A než-li déle tu fa- lešnou situaci »držet se zaťatými rty«, jak kdysi dr. Žaček doporučoval, tož sto kráte raději chceme jíst tvrdý chleb oposice neboť máme bohudík dosud zdravé zubya v silodárném pocitu mužné neodvislosti do- vedeme opět vytrvale a nadšeně zápolit za dobré právo vlasti a národa našeho, až na- učíme respektu všecky protivníky a škůdce své jako již nejednou v dějinách našich sta- rých i novodobých jsme dokázali. Žádné tedy spokojování se s malichernými snad koncessemi, nebo dokonce jalovými sliby do budoucnosti: dokud se nám nevyjde v zcela jiném duchu vstříc, dokud se nám řádně nezaručí plná rovnoprávnos našeho jazyka a národa ve vlastech našich, dokud nebude zde vlády, která roz- hodně dá šach vlastizrádné té propagandě usilující o roztržení království českého na dvě provincie: německou a českoněmeckou, dotud není pro české poslance místa ve vládní většině parlamentu vídeňského, dotud netři se nikdo z nás za ministerským frakem, ale stůj a vytrvej v šiku poctivých, neodvislých bojovníků oposičních. Tak smýšlí dnes české hlavy, tak cítí dnes česká srdce a tak budou bohda jednati čeští poslancil
#16 alto_textblock #16
Převrat na Balkáně
#17 alto_textblock #17
Naše zprávy.
#18 alto_textblock #18
Z Londýna, 21. října. (Původní telegr. »Nár. Listů«.) Obdržel jsem právě následující telegram z Cetyně (zaslaný přes Italii) z pramene soukromého, ale velmi bezpečného: Na Černé Hoře panuje velké pobou- ření a vláda jest velmi znepokojena obratem, jenž nastává v balkánské otázce. Všichni Černohorci, kteří pořádají po zemi četné tábory, jsou v této chvíli úplné odhodlání proliti svou krev do poslední kapky, bude-li účelem navrhované konfe- rence schváliti annexi. Přikré vystupování vůči Černé Hořea opatření, jež byla vůči ní učiněna, dohánějí lid k nejvyššímu hněvu. Knlže Nikola a vláda jsou bezmocni a nevědí již, jak by zabránili katastrofě, která hrozí propuknouti ještě před konfereneí. Telegrafické a poštovní spo- jení Černé Hory s ostatní Evro- pou je přerušeno, aby snadněji po- tlačeny byly pobuřující zprávy, které docházejí na Černou Horu z Bosny a Hercegoviny, kdež byl zaveden téměř stav obležení. V obou zabraných zemích panuje velké jitření a následkem toho dochází ke hro- madným zatčením. Všechna vězení jsou přeplněna. Na venek nepronikne nie o tom, co se v zemi skutečně děje. Země odlou- čeny od světa hrobuvým mlčením. Na Černé Hoře má se za to, že dojde ku povstání a Evropa že bude svědkem strašné řeže. J. Coudurier.
#19 alto_textblock #19
Sp. Z Bělehradu, 21. října. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Navštivil jsem dnes svého přitele. černohorského vyslance serdara Janko Vuko- tiče. Potvrdil mně, že v Záhřebu byl zatčen a odebrány mu všechny iistiny až na di- věrný list knížete Nikoly král Petrovi. Zprávu o svém zadržení do Ce- tyně netelegrafoval z obav, aby jednak roze- chvěný lid ještě více nebyl pobouřen, jednuk aby kníže Nikola nerozhodl se pro tuto urážku k náhlému nějakému kroku. Zatím však sdělil knížeti Nikolovi cel případ sám král Petr telegrafieky. Vukotič zůstane v Bělehradě ještě tři dny. Sp. Z Bělehradu, 21. října. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Skupština jednomyslně schválila dnes mimořádný úvěr 16 milionů dinarů mini- sterstvu války. Potom předložen byl sněmovné rozpočet na přiští rok. Ministerský předseds Velimirovič prohlásil, že vláda k interpe- laci některých poslanců jest hotova dáti amnesti odsouzeným důstojníkům a poddůstojníkům a že věc ta jest otázkou jen krátké doby. M. Z Petrohradu, 21. října. (Zvl. teleg. »Nár. L.«) Myšlenka konference a konfe- renční program nedocházejí zde všude souhlasu takového jako v Anglii a Francii. Nevole proti ministrovi Izvol- skému spíše rozmohla se, než ochabla, když zvědělo se, jaký konferenční program se pro- jektuje. V politických kruzích mají před nim obavy, protože obsahuje zárodky velm vážných zápletek, jež by mohly nastat snad již v nedaleké budoucnosti. Zprávy z Turecka a Makedonie. Ze Soluna, 21. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Do Adrianopole byla převažena dě a náboje na 70 vagonech.
#20 alto_textblock #20
V Solunu za velké vřavy a bubnování na »tapany« (zvláštní turecké bubny) Turci svo- lávali redify. V městě panovala velká panika. Ve Štipu vojáci zabili dva Bu- hary a mnoho jiných ztloukli do krve. Pr Bulhary konstituce je pohřbena V Koransku Bulhaři ve volbách zví tězili, ale Turci volby zrušili. I zde musulmani projevují svoji nenávisť k Bulharům.
#21 alto_textblock #21
Zprávy z Bulharska. Ze Sofije, 21. října. (Zvl. tlgrm. »Nár. L. »Rabotničeská borba«, orgán socialistů, a peluje na bulharské občany, aby zahájili odpor prot »carismu«. Apel končí slovy: »Bulharský ob- čane osvoboď svou zemi. Bulharský občane spravuj sám svou zemi.« Vyzvání je podepsáno lidmi silně zkompromitovanými, lak na pr J. Sakazovem, obviněným z vraždy a mnoha nečestných skutků a lichvářem Kr. Pastuchovem — Vlachové, žijící v Rusčuku, vydali provolán (psané bulharsky a italsky) ke všem Italům v Bulharsku usedlým, s vyzváním na zřizován italských sekci při bulharském »Červeném kříži«. — Bülbarský vyslanee. v Paříži, dr Stančev, v rozmluvě s redaktorem »Tempsu« prohlásil, že zpráva, uveřejněná v běleh adském časopise »Dnevní Lst« o existenci tajné úmluvy mezi Bulharskem a Rakouskem, je holým vý myslem. Z Londýna, 21 října. (Zvl. tlgrm. » N. L« Ze Soluna došla zpráva o bitee mnezi tureckým a bulharským voj skem na hranici poblíž Džumaje Při tom prý 70 Bulharů a 10 Turků usmrceno. Kromě toho kolují pověsti, že poblíž Palanky byla zničena bulha rskt J. Coudurier.
#22 alto_textblock #22
č eta.
#23 alto_textblock #23
Ze schůze srbské skupštiny. Z Bělehradu, 21. října. (K. k.) Ministr finane předložil snémovně předlohu ro počtovou na r. 1900 dle které rozpočet příštího roku obnáší 93 miliony dinarů. Předseda ministerstva Velimirovič podáv prohlášení, že vlada, opírajíc se o jednomyslnou do- věru skupštiny a dle přání skupštinou projeveného zahájila jednání o otazce amnestie odsouzeným osobám vojenským, jakož i o otázce reaktivování dn- stojníků daných do výstužby, že všako ještě nemuž určiti lhůty, kdy budou otazky ty rozřešeny. Vůd strany národní Ribarac prohlašuje, že jeho stran důvěřuje vládě, že však nebude-li amnestie brzy udělena, uvede otázku tu opětně na jednací pořad. Skupština schvaluje pak ve druhém člení jedn- myslně osnovu zakona ve přičině mimořádnéh úvěru vojenského v obnosa 16 mil. dinarů.
#24 alto_textblock #24
Milovanoviě v Berlíně. Z Berlina, 21. fijna. Zahraniční minist srbský dr. Milovanovič měl dnes delš rozpravu se státním sekrelářem S chö ne m. ve které mu vylíčil situaci Srbska na Balkáně vzhledem na nově poměry. Nepronesl však určitých přání. Jednalo se toliko o informování Schön se určitě nevyslovil. Bosensko-hercegovští vůdcově ministru Košutovi. Správní výbor srbské národní organisaee v Bosně a Hercegovině zaslal ministru Košutov tento list: Pane ministře! Podle zprávy novin řek jste v klubu nezávislé strany, že chvatné roz hodnutí otázky o záboru jest následkem veliko srbské propagandy, do niž prý jsou zapleten mnozl vážení a majetní mužové. Jménem těch Srbů bosensko-hercegovských kteří svým časem vyzvali zemskou vládu, aby ji na soudě dokázala »velezradu«, vyzýváme i vás pane ministře, jako bývalého »velezrádce«, kt rému Srbové jako spojenci pomáhali, aby se stal tím, čím nyní jest, abyste veřejně oznámi jména těch našich vážených muižů, kteří byl zapleteni do nějské protizákonné akce, Doufáme, že jste po svém otei zdědil aspot lásku k pravdě, a že této naší žáďosti vyhovile. V Pešti, 16. října 1908. Gligarije Jeftanovič. — Kosta Kujundžič. — Vojislav Šola. — Dr. Uroš Krulj. Srbově nepřijímají kompensace. »Trgovinski Glasnik« problašuje: Srbsk národ nebude spokojen záborem Bosny a Herce- goviny ani polom, kdyby mu evropská konfe rence přiřkla kompensaci. Bosna a Herce govina nejsou Srbům předmětem ani obohodu, ani výměny. Ale bude-l rozhodnuto proti citům srbského národa, aby tyte nejlepší srbské země odcizeny mu byl na vždy, potom nechť každý ví, že srbský národ zapálí celý Balkán a že potou nová konference rozhodovati bude bez účasten- ství Rakousko-Uherska o mapě balkánskéh poloostrova l
#25 alto_textblock #25
Ruský hlas proti konferencí. »Novoje Vremja« silně se ozývá proti svo lání evropské konference. Pan Izvolský se v Lon- dýně a v Paříži zasazoval, aby Černé Hoře byla ustoupena malá čásť jižní Hercegoviny, začež by Rusko neodporovalo, aby záboru Bosny a Herce- goviny dána byla sankce velmoci. Zahraniční ministři anglický a francouzský, pp. Grey Pichon, nepřistoupili na tento návrh. Z toho petrohradský list dokazuje, že Rusku po svo- lání konference nie není a že na něm záleželi může nejvíce Rakousku, jemuž velmoci schváli zábor bez výhrady a kompensace. Take Francii jde o svolání konference, protože chce zachraniti francouzské kapitaly v Turecku, A konference potřebuje též Anglie, aby udr- žela v moslemském světě zdání, že ochraňuje kalifa. Kdyby se Rusko za takových okolnost na konferenci dostavilo, znamenalo by to jen, že bere na sebe morálnou zodpovědnosť za ciz záchvat, a to by se rovnalo opakování toho vše- obecného výsměchu, kterému se Rusko pře třicety lety vydalo v šanc na berlínském kon
#26 alto_textblock #26
gresne.
#27 alto_textblock #27
Srbsko a Rusko. Jeden ze zahraničných zpravodajů »No vého Vremena« telegrafuje svému listu,že mluvil se srbským zahraničným m nistrem Milovanovičem, jedoueímd Berlína. Milovanovič se vyslovil, že Srbov skládají naději pouze na Anglii a Francii, proto že Rusko jest jim »pod činěno« (sic!) ve své zahraničné politice a samo statně nevystupuje. Po lakovém prohlášení zodpovědného srb- ského státníka v jedně z největších krisí, které kdy stihly všechen srbský národ, Rusko může být klidným divákem na další akci srbské za- hraniční politiky. Mravný závazek, pomáhati balkánským Slovanům, jejž Rusko na sebe dobrovolně vzalo a jenž byl už ru«kou vládou i národem pokládán za tradicionslný, po tomto prohlášení přestává. Nedávno bylo Růsko o něho sprošténo Bulharskem, jež se prohlásilo za nezávislé království bez vědomí Ruska a v do rozumění s jinými velmocemi nyní Srbsko činí totěž. Rusko si může založiti ruce.
#28 alto_textblock #28
Brigadýr Janko Vukotič o svém zatčení. Černohorský brigadýr Janko Vukoti byl, jak již známo, v Záhřebě na cestě do Běle hradu, kamž se ubíral se zvláštním poselstvím knížete Nikolaje černohorského, zatčen a teprv na přímý rozkaz bar. Aehrenthala opět na svo bodu propuštěn. O této, v diplomatických sty cích neslýchané udalosti vypravoval některé po drobnosti sám brig. Vukotič zemunskému zpra vodaji „Zeitu“. Dle jeho líčení věc se sběhlo takto: Když rychlík, jedoucí z Rěky do Zemuna. zastavil v Záhřebě a sluha, provázející briga dýra, upozornil, že v Záhřebě je delší zastávka Vukotič vystoupil z vagonu na peron, Sotv však sestoupil z vagonu, přišel k němu policejní úřadník a vyzval ho, aby šel s ním na nádražn policejní exposituru. Tam — vypravuje Vuko- tič — odebrali mně papíry, mezi nimiž byl i můj černohorský pas, jakož i zvláštní průvodn list („laissez passer“), vydaný mně rakousko uherským vyslancem na Cetyni. Protestoval jsem, že mne zdržuji, zvláště proti nezdvořilost úřadníků a žádal jsem, aby mne dovezli n policejní ředitelství, čemuž vyhověli. Policejn ředitel a jeho zástupce byli velmi zdvořili. Vy- světlil jsem jim, že cestuju do Bělehradu se zvláštním poselstvím, že všechny mé papiry jsou v nejlepším pořádku, takže není příčiny aby mne zadržovali. Oznámili mně v š ak s politováním, že mne propustit nesmějí. O příčinách, pro které mne za držují, dali mně velice nejasné vysvětlení, z ně hož jsem mohl pochopiti jen tolik, že jsou rá z vojensko-politického a souviseji s ny nějšími udalostmi na Černé Hoře a v Srbsku. Očekával jsem, že se nedorozumění, nebo o nic jiného nemohlo běžeti, brzy vysvětlí a ž budu propuštěn. Ale když se to nestalo, zasla jsem pilný telegram baronu Aehrenthalovi, žá daje ho za intervenci. V krátce na to přišel mini strův rozkaz, abych byl propuštěn. Ale zatín jsem byl sedmhodin zatčencem zá- hřebské policie, která neměla ani nj menšího práva, překážeti mně v cestě, jakos vůbec nemohu vysvětliti ničím neodůvodněné omezování mé osobní svobody. Dosud jsem své vládě nepodal zprávu o této udalosti, poněvadž mám obavu, že tento případ mohl by ještě víee roznítiti panující v Cetyni rozčilení a zavdat podnět k nepříjemným příhodám. O svém poslání do Bělohradu brigadýr pra vil: „Styky mezi Srbskem a Černou Horou ne- byly v poslední době dobré a proto bylo nutn na obou stranách pomýšleti, jak by se obnovi řádný poměr. Snahu tu urychlily poslední uda losti na balkánském poloostrově. Návratem srb- ského vyslance Jovanoviče do Cetyně nestal opět normálný poměr mezi oběma státy. Vzhle dem k annexi Bosny a Hercegoviny, ku prohlá- šení Bulharska samostatným královstvím a slou- čením Kréty s Řeckem byly dotčeny životní zá jmy Srbstva. Proto je třeba, aby poměr mez Srbskem a Černou Horou byl opravdu brátrský oby oba státy postupovaly společně. V obou zemích má zavládnouti jedna my šlenka a k tomu abych dopomohl. jedu do Bělehradu. »Na Černé Hoře panuje rozěilení. jakého nebylo sni po okupaci Bosny a pokořující berlínské smlouvě. Jest děkovati autoritě a energli knížete, že vyjma výtržnost v Baru nedošlo dosud k nepořádkům. Vláda jest s li- dem za jedno, ale vyčká výsledků evropské konference, než se odhodlá k rozhodným krokům. Možno tedy doufati, že do zahájení konferenee pokoj nebude porušen, ale za stálého rozčilení v Srbsku i na Černé Hoře nelze za nie ručiti.« K této zpřávě sluší dodati, že v Zemuně byl Vukotičův sluba opět zadržen a po prohlídee zavazadel ponechán na policii, takže brigadý Vukotič dojel do Bělehradu sám.
#29 alto_textblock #29
mo pr Kramář se hájí. Z Petrohradu, 21. října. Dr. Kr amá poslal »Novoje Vremja« text své řeči o annex Bosny v delegacích, aby se ubránil obvinění, že jednal proti zájmům slovanským.
#30 alto_textblock #30
Ze Slovanského klubu. Na projev Slovan ského klubu, učiněný při prohlášení královstu bulharského, došel následující telegram: »J. V car bulharský srdečně děkuje Slovanskému klubu za projevené blahopřání.« (Další telegrafické a telefonické zprávy pozdě v noci došlé o převratu na Ba káně viz na straně 4.
#31 alto_textblock #31
Politické zprávy domáci.
#32 alto_textblock #32
V Praze, 20. října. (Prokoho pracu je dr. Mandič?) Jednání sarajevského dra. Man- diče, který je přislušníkem Frankovy čisté stra- ny práva, nedošlo souhlasu ani v Chorvatsku. „Obzor“ vytknul mu přímo ramenářství. Zabrá- ním Bosny a Hercegoviny odstraněna dle „Obz.“ hlavní přičina nedorozumění a plemenných spo- rů mezi Chorvaty a Srby, jimž nastává nyní po- vinnost, aby svorně pracovali na blaho společné vlasti. Ježto přivtělení je provedeno, společný zájem vyžaduje, aby Chorvaté i Srbové v zabra- ných zemích domáhali se, by se tyto země spo- jily s Chorvatskem. Avšak mezi bosenskými Srby a Chorvaty vidíme nejen jakýsi separatism v akci, kterou v Pešti každá strana provádí za sebe zvlášť, ale i takové zjevy, které nás nikdy nemohou přivésti k cíli. Vůdce bosenských Chorvatů, možno-li dra. Mandiče tak nazvati, dává na jevo mnohem více horlivosti v podezí- rání a očerňování Srbů, než ve vymáhání sou- náležitosti zabraných zemí s Chorvatskem. D . Mandič umí býti pro spojení s Chorvatskem v Sárajevě; zapomíná na ně v redakcích pešt- ských a vídeňských časopisů, v nichž mluví jen o velkosrbské propagandě; a konečně je nadšen pro nynější stav Bosny, když mluví před roz- hodujícími činiteli. Vlastenec v Sarajevu, žandár v Pešti a pokorný byrokrat ve Vídni. Čeho tím chce dosíci dr. Mandič? Což pak podezírání. které, je-li oprávněno, patří před soud a ne před politické faktory, a není-li oprávněno, musí zůstaviti hlubokou stopu nevole v duši veliké části bosenského lidu, je vhodný prostředek. aby se uskutečnil politický program strany prá- va, jejž vyznává dr. Mandič? Tím se dává zbraň do ruky nepřítelovy a otravují se už předem poměry, jež se mají v Bosně teprve vy- vinouti, neboť příští sněm bosenský, který ma býti zápasištěm za práva lidu, mění se už pře- dem v bojiště rozvášněných stran. Očekáváme — končí „Obz.“ — že bosenští Chorvaté se za- mysli nad těmito otázkami, jako bude i Srhům jasno, že by bylo marno příti se nýní o to komu by Bosna měla náležeti, nýbrž že je nyní povinností obou státi na tom, aby byla ná rodní. Z Terstu, 19. října. (Státní slovin ská škola.) Včera, jak sděluje „Edinost“ posl. dr. Rybář obdržel z bezpečného pra- mene zprávu, že ministerstvo osvěty jmenovalo už pět učitelů pro terstskou slovinskou národní školu. Tím učiněn prvý krok na dráze k rez- řešení nekonečně se vlekoucí školské otázky terstské. Jest naděje, že vláda nyní učiní rychle všechna opatření, aby se v Terstě nejen Něm- cům, nýbrž i Slovincům umožnilo vyučování v mateřském jazyce.e loz Dubrovníka. 18. října. (Chorvatsk hlas o annexi.) Orgán dalmatské chorvatské strany, „Crv. Hrvatska“, není nikterak nadšen přivtělením okupovaných zemí. Vídí, že annex se neobejde bez vážn ch námitek velmocí můze míti za následek osamocení Rakouska. A pak bude postavení Jihoslovanů horší, než nyní, poněvadž německá a maďarská expansiv- nost, nemajíc, kam by se jinam šíříla, vrhne se na ně. Proto je jásání chorvatských časopisů předčasné. Nejde nyní o to, že počet Slovanů v říši se rozmnoží o 1,800.00 duší, nýbrž o to. aby nově přivtělený národ mohl žíti svým vlast- ním životem. Jedině v tom připadě annexe mohla by býti na prospěch Slovanů a Jihoslo vanů zvláště. Toho však jsme nyní vzdálenější než snad kdykoli dříve. Věci, které se nyn dějí a připravují na Balkáně, nedovolují, aby chom doufali, že chorvatská otázka se blíží ke svému rozřešení.
#33 alto_textblock #33
Politické zprávy zahraničné.
#34 alto_textblock #34
V Praze, 21. října.
#35 alto_textblock #35
Smutné i radostné zprávy z Poznaňska. V tom neobyčejném, hrozném a svatém boji za rodnou zemi, jaký vedou Poláci v Po- znaňsku, šlechta polská, ta šlechta, slavná svým vlastenectvím, odpadá, jeden za druhým, o voje národního a země své prodává zlopověstne kolonisačné komisi. e V listech poznaňských bijí na poplach. Ně- kolik velkostatků přešlo již v ruce německé a o prodej značného počtu se vyjednává. Urozen majitelé již utlumili v sobě hlas svědomí, jen ještě o ceny smlouvají. Jedni se omlouvají vy sokými cenami půdy, které jim kolonisačná ko- mise nabízí a kterým odolati nelze; druzí se vymlouvají na zákon o vyvlastění, že půdu pro- dati musejí tak jako tak a že jim nemůže býti zuzlíváno, jestliže ji prodávají z volné ruky. bez donucení, což je pro ně výhodnější. Jedni jednají přímo s kolonisačnou komisí, druzí, sty- dlivější, kupčí vlastí skrze dohazovače. Jsou také tací, kteří dnes ještě s velkým rozhorlením protestují proti podezření, že by se mohli do- pustit frejmarčení rodnou zemí jako jiní, ale zítra sami se kolonisačné komisi nabízejí. „Kuryer Poznaňski“ v silném článku dává výraz zlořečení, kterým se ozývají ústa všech poznaňských Poláků stavu středního a dělni- ckého nad touto mrzkou zradou šlechty. „Dzien- nik Berliňski“ vypaluje cejch ničemnosti na čelo šlechtickým kuplířům vlasti, kteří přes to nepřestávají si osobovati právo na vůdcovstv v polském národě. 1 „Dziennik Poznaňski“, nej- bližší kruhům zemanským, vyslovuje přesvědče- ní, že polská společnost musí s největším důra- zem a bezohledností vystoupiti proti jednotliv- cům, kteří z osobné zištnosti zadávají za jidáš- ský peníz největší, protože poslední zájem svého národa. Naproti tomu radostno je zaznamenati, jal statečně si vedou občanské třídy polského ná- roda v Poznaňsku. Organisují se hospodářsky pořád tužeji a úžeji. Kupují a odbkrají pouze