ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fb5be6f0-75a5-11dc-bdb1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
30. července 1908. Císlo 208
#4 alto_textblock #4
země užitek, ale organisují armádu a staví lodi. V Anglii jsou vynikající mužové, velkých zku- šeností, kteří jsou přosvědčeni, že Německo má v úmyslu napadnouti Velkou Britanii a podobný náhled o angliekých úmyslech je rozšířen v Ně- mecku. Z téfo vzájemné bázně zbrojí obě země a ženou se do konfliktu, jehož se obávají. »P - dobně to bylo dříve s Francif«, pokračoval mi- nistr. »Obě země se bojí, zbrojí a navzájems podkládají bezdůvodně válečné úmysly. Je poli- tování hodno, že dva tak velké a pokrokové státy jako Německo a Velká Britanie nedovedou se dohodnouti. Dovedli jsme se dohodnoutis Francil, Ruskem a se Spojenými státy. Proč bychom se nemohli dohodnouti s Německem ?e Velký projev pro dohodnutí Anglie s Německem byl učiněn na schůzi národ- ního výkonného výboru dělnické strany v Londýně, již zastupuje více jak milion organisovaných dělníků. Na této schůzi byla schválena resoluce, v níž se vyslovuje politován nad lehkomyslnými a zlovolnými pokusy, které se podnikají v Anglii a Německu, aby oba ná- rodové byli přesvědčeni o neodvratnosti války Resoluce odsuzuje dále vyzývavé slavění lodt válečných, provozované oběma státy. Válku mezi oběma národy prohlašuje resoluce za neblahý
#5 alto_textblock #5
zločin.
#6 alto_textblock #6
dol Marocká policie. Dalsí výměna listů mezi plukovníkem Müllerem a maghzenem přiostřila ještě různost mínění o použiti policejního sboru. Názor maghzenův, že může disponovati policejním sborem i mimo určené mu garnisony, je podpo rován Francií, jež pokládá sbor tento za část armády a nikoliv za policii v užším slova smyslu, jemuž ve smyslu algeciraské smlouvy má být poskytnut co možná široký obvod čin- nosti. Tomu však odporuje ta okolnost, že v úmluvě algeciraské bylo výslovně řečeno, že mezinárodní policie má se obmeziti na osm pří- stavních měst. Policie tato má za účel pouze pečovati o bezpečnost života a o pokoj v pří- stavech. Zástupce španělský prohlásil, že ve vnitřní správě země nesmí nastati nijaká změna. Proto se pokládá francouzský názor o širši působnosti policie marocké za úplně se příčící duchu smlouvy algeciraské.
#7 alto_textblock #7
a
#8 alto_textblock #8
Nekonečný boj o Tavriz. Situace ve velkém perském městě nezmě- nila se až na to, že se z děl pálí silněji nežli dříve. Revolucionáři z pěti, šachovi stoupenci ze tří jen děl. Nezkušení dělostřelci způsobili mnoho neštěstí i nezamýšlených. Střely royalistů vybuchly zcela blízko hlavního bazaru, vedle císařské banky a několika evropských firem. Cizinecká čtvrt jest tím velmi poděšena. Rusko- perská škola byla vypleněna. Také jeden velko- obchod se šicími stroji. Vojáci, nemohouce těžké stroje odnášeti, prodávali je chodcům kolem jdoucím na místě. Kus až i jen po ko- runě neb po třech. * a
#9 alto_textblock #9
Presidentská volba ve Spojených státech. Taft měl v Cincinati včera řeč, v niž prohlásil, že přijímá kandidaturu na místo pro- sidenta. Pochválil presidenta Roosevelta zas to, že dal průchod veřejnému mínění tím; že do- poručil zákony o železničních tarifech a tru- stech. Hlavním úkolem příští správy bude, aby učinila vhodná opatření, která by poskytovala záruku, že skutečně budou potrestáni, kdož zákon poruší.
#10 alto_textblock #10
u a
#11 alto_textblock #11
Demonstrace pro samostatnost Egypta. Egyptská »Národní rada« uspořádala v Ka- hýře pouliční demonstrace, poněvadž redaktor liatu »Leva« byl obviněn z pobuřování obyva- telstva proti vládě a protože bylo následkem toho s ním zavedeno soudní řízení,
#12 alto_textblock #12
*
#13 alto_textblock #13
.
#14 alto_textblock #14
bod Události v Marokku. Anglické listy potvrzují zprávu o porážce mehaly sultána Abdul Azize Zaěry. Mehala byla zahnána do Rabatu a mnoho vojáků bylc zajato. Francouzské listy vyvracejí tyto zprávy a tvrdí, že sultán je již v Sokheatu a že tudiž již prošel celým územím Zaěrů. Známý důvěrník a lékař Muleje Hefda dr. Holtzmann oženil se s mohamedánkou. Vyměnil své jméno v Othmana. Mulej Hafid po- slal mu mnoho darů. Mohamedánské obyvatel- stvo neschvaluje tento sňatek va reptá proti po- volení, které mu uděli! Mulej Hafid. b
#15 alto_textblock #15
Sjezd českých knihkupců a nakla- datelů.
#16 alto_textblock #16
(Dokončení)
#17 alto_textblock #17
Sjezdu zúčasinilo se celkem 85 záslupců firem, z nichž byli 34 z Prahy, 36 z venkova Čech a 1 z Moravy V záležilosti pokusu přeměniti koncesovanou živnost knihkupeckou na živnost svobodnou reforova p. K. Mikota a uvedl: Stanovisko, které zaujal t- skový výbor posl. sněmovny v této záležitosti, přiro- zeně vzbudilo nemalý rozruch mezi knihkupci. Př jednání o § 12. nové osnovy tisk. zákona vyslovi totiž tiskový výbor přání, aby knihkupectví stalo se živností svobodnou. Ministerstvo obchodu bylo vyzváno, aby v tom směru objasnílo ve výboru své stanovisko, Stalo se tak ve schůzi, dne 20. března ústy dv. r. Müllera. Tento prohlásil jménem mini- sterstva obchodu, že ministerstvo pohlíží na věc jako na otázku živnost. řádu a že při projednávání novely živnostenské z 5 února 1907 interesované kruhy vyslovovaly se sice pro změnu příslušných ustanovens zákonných, ale ve směru opačném, nežl nyní tisk. výbor. Z toho a celé řady jiných důvodů ministerstvo vyslovilo se proti každému uvolnění živ nosti knihkupecké. § 12. tisk. zákona byl na to v výboru přijat v původním znění a do plena sněmov- ního není uchystán návrh na zrušení koncese knih- kupecké ani ve formě menšinového vola. Následující bod programu týkal se průkazu způ- sobilosti; zpaivu podal p. E. Weinfurter. Slaré jsou stesky knihkupců do toho, že místodržitelstv uděluje mnohdy koncese uchazečům, kteří nejen ž nevyšli z praxe knihkupecké, nýbrž docela nevyka- zují žádcucího vzdělání. Jak známo, zákon nevyža duje průkazu způsobilosti pro knihkupeckou živnost nýbrž pouze „zvláštní způsobilost“ a výnos minl- sterstva obchodu ze 6. srpna 1907 průkaz této „zvláštní způsobilosti“ vidí v „dostatečném všeobec ném vzdělání“. V souhlase s oběma ustanovením žádá naše knihkupectvo, aby koncese byla na příště udílena jen takovým uchazečům, kteří buď se mohou vykázati odbytou knihkupeckou praxí, aneb absolvo- vanou slřední, neb jí na roveň postavenou školou zejména obchodní akademií. Návrhy p. dra. Pospíšila o reformě práva auforského (jež jsme obšírně uvedli), byly přikázány Spolku českých knihkupců a nakladatel Druhá skupina otázek (projednávaných v sekc II.) vzlahuje se ku poměru mezi nakladatelem. jenž
#18 alto_textblock #18
literární dla vydsvá a knihkupcem, jenž je rozšiřuje Předběžná jednání v této sekci vedl p. F. Topič, zpra- vodajem byl p. G. Dubský. Velmi složité otázky téte skupiny jsou rázu čistě stavovského. Sledují účel aby styky mezi nakladateli a knihkupci byly posta- veny na základ co nejpevnější, kochifikují ustálené zvyklosti a razí cestu novým formám obchodování Uloženy jsou v jednacím řádu pro české knihkupce a nakladatele a v organisačním statutu výkonného výboru knihkupeckého. Sekce IV. obírala se otázkami výchovy a růz- nými praktickými reformami; předběžné práce v této sekci řídíl p. Pr. A. Urbánek. V první řadě jednalos o výchovu knihkupeckého dorostu na venkově. O do- rost pražský je přímo vzorně postaráno. Stává zde při knihkupeckém gremiu po celou řadu let pokrač škola knihkupecká, která za řízení p. Jos. MI. Hovorky spolupůsobení vynikajících odborníků z kruhu knihkupeckých účetních a středoškolských profesorů, všestranně bohatě vypravená a zemskou i stální sub vencí dotovaná, vskutku vzorně se stará o odborno i všeobecné vzdělání praktikantů. Můžeme se pochlu- biti, že naše škola stala se vzorem pro podobné ústa- vy ve Vídni a Lípsku. Dle referátu ředitele školyp Jos. Hovorky mají býti učebné pomůcky této školy učiněny přístupnými i praktikantům knihkupeckým mimo Prahu a doufáme, že bůde možno konati pre ně při gremiální škole pražské výklady a odbývati zkoušky. Předběžný slovanský sjezd, minulého týdne v Praze konaný, zavdal podnět k rokování o návrhu založiti v Praze všeslovanskou knihkupeckou organi- saci. Obšírnou zprávu podal účastník slovanského sjezdu p. Fr. Hovorka. Po jeho návrhu bude Spole čes. knihkupců a nakladatelů věcí tou důrazně se zabývati a bude hleděti, aby usnesení slovanské kon- ference uvedl ve skutek. Oblíže ovšem budou značné ale doufáme, že dobrá vůle a láska k věci je překoná aspoň postupně. O řadě praktických, číslě stavovskýchi otázkách referoval na to p. Jos. R. Vilímek. Důkladně a se zjevnou láskou ke stavu knihkupeckému probral ny- nětší starosta Spol. č. k. a n. otázky podávání čtvrt- letních účtů odběratelstvu, zřízení informační kan- celáře, vydávání vzorných tiskopisů pro knihkupeckou nakladatelskou praxi, zřízení knihkupeckého a- chivu při spolku a vydávání lilerárních katalogů na nichž by byly zúčastněny všecky národy. Dále r- feroval p. Jos. Springer o poměru žurnalistiky k knižnímu trhu, Návrhem na pravidelné vydávání ofi- ciálního adresáře knihkupeckého, jejž zastupoval Dubský, byl bohatý pořad vyčerpán Večer shromáždili se účaštnící sjezdu v hotelu „U černého koně“ ke společné večeři. Po oficiálních přípitcích na p. pres.-Řivnáče u příležitosti dovršení 50leté činnosti knihkupecké (pronesl p. Vilímek) na cís. radu Oltu, který nedávno dovršil své dílo ohromného kulfurního významu, Slovník Naučný (pronesl p. Šimon), rozproudila se animovaná zábava v níž střídhly se vřelé projevy pracovníkům sjezdo- vým a jeho předsednictvu s duchaplnými a řízným humorem kofeněnými přípilky. Včerejšek byl věnován prohlidce výslavy, kde ovšem zvláštní pozornost byla věnována výstavce pokrač. okoly knihkupecké a pavilonu grafiky.
#19 alto_textblock #19
Řeč knížete Zdislava Lubomirského, pronešená při banketu na Žofjně dne 26. července 1908. V časopiseckých zprávách o řeči, již pro- nesl vůdce polské výpravy z království polského, kníže Zdislav Lubomirski, udál se jistému ně- mecky vydávanému denniku pražskému rušivý omyl, že byla jedna věta v řeči knižete Lubo- mirského uvedena tak, že obsahovala žalobu na vládu ruskou, kdežto kníže mluvil jenomo vládě pruské. Omyl tento — při podobnosti slov »ruský« a »pruský« snadno pochopitelný — byl druhého dne loyalně opraven, avšak dostal se přece do korespondence listu zahra- ničného a tu, aby nevzniklo a neutkvělo neblahé nedorozumění, jeví se potřeba, věc nade všechnu pochybnost zjistiti. Za tou příčinou, vyhovujíee žádosti knížete Lubomírského, uveřejňujeme tuto celou jeho nedělní řeč do slova a v pů- vodním jazyku, jak byla pronešena. Kníže Zdislav Lubomirski pravil: Przejety goracem tak niezmiernie serdeczném przyjeciem zwracam sie do Was pod wraženiem radosnego nastroju, zdala od nieporozumien politycznych wynikajaeych z róznorodnosci pojee položenia, zdala od sprzecznych prekonan i suerajacych sie dazeň, wezesniéj lub pózniéj mozliwých do usuniecia a w caloksztalcie swoim zmierzajacych do jednego celu pod gleboko odezutem, dobrze zrozumianém haslem ogólnego dobra wspókplemiennych pobratymezych naro- dów. Brzmie jeszeze na starodawnéj radniey podniosle echa odbylejo zjazdu. Idea laeznosci slowiaúskiej przyoblekla nowe szaty, w odmlod- zonéj postaci na swiat wychodzi. Jezeli oflaro- wane rekojmie, gloszone zasady wozyn wpro- wadzone zostana, to odtod pod wezwaniem równo uprawnienia z zastneženiem odrebnoscl kuituralných i narodowych, ludy Slowianskie stojae twardo na gruncie obecných ustrojáw polityezných vzmožone fywolna sila plynaea z moznosci samoistnego duchowego rozwoju, sta- nowic beda prawdziwie trwale podwaliny i nie- spožyle slupy przyszléj mocy Slowiaúskiéj. Lat 60 mija gdy pokrewny mi Jerzy Lubomirski, stal miedzy Wami w zlotej Pradze, jako przedstawiciel Polaków w federacyjném ruchu Slowian, przeczu- wajse juž wtedy konieeznošé, potrzeb? jednosei i zgody przed zewný trzným teutoúskim naporem. Wielež burz od tego czasu pregrzmialo nad nami, wielež potežných gromów uderzylo w nasze piersi, godzae w najswietsze, nietykalne skarby istnienia narodowego. Ciosy te ranily ciežko, obezwladninly niejednokratnie, powstrzy- mywaly rozwój i postep, ale najbrutalniejsze ustawy rzadu pruskiego, zasloniele nik ezemnie sila i powaga uchwalonego prawa, ura gajace elementarným uczuciom sprawedliwosci, nie zdzierzyly i nie zdzierza duszy narodowéj, ducha zlamaé nie zdolaja, gdyž on z) žaru piekielných prób niejako kryniczna woda omyty. odporniejszy, czysciejszy wychodzi, silniejszem telnem bije. Historya nauczycielka žycia wska- zuje, že paústwa rozpadaé sie moga, ale narody istnieja. w tresci swojéj niezniszezalne, o ile sie same bytu swego nie wyrzekne, i za naczelna zasade wielkiemi zgloskami wyryja, ze walpié nigdy nie wolno. Zywym tego dowodem naro ezeski: dziesiatki wlekow trwajaca historya Wasza, znata gwaltowne prewroty i zamety, odezuta cieškie przejscia, ale naród sam w sobie jako opoka žpizowa pozostal niewzruszony. szeroko skrzydla do letu rozwinal, przysze do jasnego samopoczucia przyrodzonéj stly na- rodowéj. Geniusze narodów, wiedzione instynktem samozachowawezém w przelomowych momentach historyi wydawaja wielkie postacie, polega swéj indy widualncáci, zdolne stanaé na wysokose zadania. Tu miejsce wzpomnieé i hožd zložyé nie- smiertelnéj pamieci Palackiemu; w tej chwili sadze przebywa miedzy nami i raduje sie duch Riegera, oredownika polsko-ezeskiego zbliženia. Na za- chodnich kresach slowiaúszezyzny, otoczeni opieke
#20 alto_textblock #20
wielkodusznego monarchy jesteácie przodownikami kultury slowiaúskiej. Tu pod wrogiém okiem sasiada stanowicie ostoje, wal obronny, bodaj najmocniejszy, bo z žywych ludzi zložony. Da jecie przyklad i wzór jak pracowaé naležy, jak pracowac možna. Wyšcie zrozumieli, že szumném slowem i niezrownowažoném uezuciem nie osie- ga sie trwalych zwycieštw. Wyšcie srozumiel že codzienna, žmudna na kazdym polu spo- lecznym nieustajaca praca, jest wielkim bu- downiezym pofegi i znaezenia narodów. Wyšeie zrozumieli, že niezlomna wytrwalosé i har duszy, to czynniki prowadzace niepowstrzy manie do wytknietego celu do odrodzenia postepu. Z duma pogledač možecie w przesz- loéé minionéj doby, a smialo i spokojnie wypnysztose, niechetnych nawet zmusície do uznania a žyezliwych do podziwu wysoko roz- winietej kultury energii twórezej, ktorej wspa- nialym wykladnikiem stolica i kraj wasz try- skajney zyciem i ustalonym dobrobytem. Czeed Ci Narodie Czeski za zdobyte i zajete powažne miejsce miedzy cywilizowanemi narodami, czesc Ci za zaszeyt Slowianom wyrzadzony, a wdzieez- nosé za nauka i otucha, ktora od was czerpa bedziemy. Može w niedalekiej przyszlosci przyj dzie chwila, že i my was bedziemy mojei wez wač do polskiej Warszawy i wskazemy reka na nasze dorobki; wilač was bedziemy, nie z wigkszém, bo to niemožliwe, ale z równie goracém i szczerém uezuciem. Zd. Lubomirski.
#21 alto_textblock #21
a
#22 alto_textblock #22
Vyhovujíce dalšímu přání knížete Lubomin ského, opakujeme zde po česku z jeho řeči od stavec, který v naší pondělní zprávě pretlumočen byl pouze ve stručném výtahu: »Šedesát let je tomu, co pokrevný mi Ji Lubomirski stál mezi Vámi v zlaté Praze jako předslavitel Poláků za federačního ruchu slo- vanského, cítě již tehdy nutnost a potřebu jed- noty i dohody před vnějším náporem teutonským. Mnoho bouří od těch časů přehřmělo n námi, mnoho těžkých hromů udeřilo do našich prsou, zraňujíce v nejsvětější, nejehoulostivějšl slabiny vědomí národního. Časy ty ranily těžce, nejedenkrát nás učinily bezvládnými, zadržely rozvoj a postup, ale nejbrutálněji čin ř íše pruské, jenž urazil a probudil elementárn pocit spravedlnosti. Nezkrušily však a nezkrušt duše národní ducha zlámati nedovedou, jenž z výhně pekel ných zkoušek jako živou vodou omytý, pevnějšl čistší vychází, silnějším tempem bije. Hlistorie učitelka života, nám ukazuje, že říše se mohou rozpadati, ale národové trvají, nezničitelní v svém jádře, nezříkají li se sami svého bytu.«
#23 alto_textblock #23
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské komory.
#24 alto_textblock #24
W chvili zbratania W pochodzie wieków taka przyszla pora Co sie na karcie dziejów krwawo znaczy, Co czarne skrzydla rozpiéla jak zmora Nad dusza pelna bólu i rdzpaczy. W pochodzie owym przyszedl wiek kultury I w panstwie znanem z swej bojažni Božej, Wyciagnat krzyžak swe cheiwe pazury, Jak zlodziej, zbojea! — niel nie! — stokro gorzejl
#25 alto_textblock #25
Z zalamanemi na piersinch rekami Ota stanelišmy sami i smutni ... Niech sie krwia nasza karta dziejów plami, Niech sie nad nami znecaja okrutnil Niech nam do krzyža przybije wróg recel Kiedy juž takie nasze przeznaczenie Te nam wychylič bolešé i cierpienie i Do dna, bez skargi sinac, skonač w mece . .. Co to?! kdy tryumf glosi kat, Jutrzenka jasna plonie m o Co tol? wyciaga ku nam Brat Serdeczny druh — swe dlonie, Cc to!? wspolezucia slycbač glos: Ty nie krusz serc w žalobie Be zly czy dobry jest Twój los Czech, brat Twój, tuž, przy Tobiel n mon Nad Wawelem, nad Hradezynem Gdy nas ciežki wróg udrecza Ta, co promienieje czynem Sere przelecza wschoda: tecza. Fale Wišly i Weltawy Rwacym pradem w przyszloše plyna, Wspólnej, swietej broniae sprawy Za Nia waleza — za Jedyna!
#26 alto_textblock #26
Czech da nam reke i serce i rade Jak pod Grünwaldem, tak pojdziemy razeml Na czerň krzyžacka — on taka gromade Nie zgniecie žadna bronia ni želazem Pójdziemy odtad w przyszloše wielku lawa. jak za Jagiolly na te hydre wšciekla Bo Czech i Polak ma do žycia prawo Nic go nie zmože, nawet grom i pieklo! Zdzislaw Kamiň ski.
#27 alto_textblock #27
Tuto báseň na shodu česko-polskou napsn polský básník a novinář Kamiňski pod dojmem uvítání Poláků v Praze a přečetl za bouřlivé po- chvaly včera při návštěvě polských hostl v praž- ském Sokole.
#28 alto_textblock #28
* Duešek na výstavě. Pořad: Promenádn koncerty od 4. hod. odpol. do 10. hod. večer pře průmyslovým palácem kapely žižkovského » Sokolae řízením p. Hermana, v dolejším hudebním pavilonu kapely c. k. poštovních zřízenců řízením p. Kono- páska. V 7 hod. večer: populární koncert výstavního orchestru v koncertní síni. Dirigent Jan Elsnic. Po- řad: 1. Dvořák: ouvertura k op. »Král a uhlíř«. 2. Jiránek: Valse des fleurs. 3. Sitt: Notturno.k Weber: Ouvertura k op. »Oberon«. 5. Delibes: Suita z baletu »Sylvia«, a) Lovkyně, b) Valse lente, c) Piz- zicato, d) Průvod Bacchův. 6. Mendelssohn: Sva- tební pochod. V 9 hodin večer: Umělecký kabaret pl. Zieglerové v koncertní síni. Slavnostní osvětlení od 9. do půl 10. hod. Sedmý filharmonický koncéri výstavního or- chestru koná se v sobotu 1. srpna fízením kapel níka král. zem. něm. divadla v Praze Artura Bo- danzkého, jenž jako hlavní číslo programu zvoli Schubertovu dávno již v Praze neprovedenou sym- fonii do Cdur a z literatury české Dvořákovu ouver turu »Karneval«. Vstupenky za obvyklé ceny json v předprodeji v hudebních závodech Fr, Urbánka Mojmíra Urbánka. . Na milion dvouhaléřů na stavbu nové české školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levéh křídla prům. paláce) sebráno bylo dne 29. t. m. 7884 dvouhaléřů, úbrnem tedy dosud 512.955 dvou haléřů. Celé sloupce v krychli zajistili dále: Nejme novaný 10 K, k uclění památky p. A. Nováka, hl berního správce v. v. v Turnově, věnuje rodina učitele p. K. Slavíka 10 K v nových dvouhaléřích, Oberhaus u Peisertů na Letné 10 K (druhý sloupec) společnost »Neruda« v restauraci p. Fr. Neužila v Plzni, Koterovská ul., 10 K, pouzdrařské dělnictvo fy. Jan Rychiík v Praze 7 K, hostě »u Wagnerů- v Poplzí u Libochovic 10 K za přispění p. Jos. Pouva, rolníka v Libševsi, 20 K (třetí sloupec), spo lek akademiků mladoboleslavských »Šmilovský« 10 k. stolová společnost v restáuraci su Lehmanů« v Či- slavi 10 K (druhý sloupec), abiturienti gymnasi v Pelhřímově 10 k, p. Emanue! Sejk, asistent bos. herceg. stát drah Prača (Bosna) 10 K, kroužek »Ta- rokářů« v hotelu »Slavia« v Pečkách na dr. 10 K „. Pushbal-Matsch-Praha-Haboš. V sobotu dne 1. srpna o 1/27. hod, večer pořadán bude na výstavě (prostranství před strojovnou) zápas s velmíčem Sp K. Čechie proti exotickému mužstvu Habešanů. Po- slední provedení tohoto zápasu těšilo se všeobecné oblibě, i lze očekávati, že i tentokráte přivábeno bude hojně diváků. *. Rybí dášť snesl se v neděli ha výstavě s levé rozhledny na dolejším náměstí výstavním a způso- bil zábavu obecenstvu, které na létající rybky uspo- řádalo pravou honbu. Rybky z bronzového papíru velmi pěkně tlačené, spouštěny byly firmou »První rudohorské továrny na rybí konservy A. Kalla v Smídeberku, zastoupené firmou Boh. Pick če spol. v Praze-Vinohradech. Exposice její jest v paláci ob- chodu proti »Perníkové chaloupce«. Déšť zlatých rybek se bude opakovati v neděli o půl 5. h. odpol. * Pavílon a kavárna »Kolínské továroy na ká- vové náhražky«. Zajímavou atrakcí pochlubiti se může na výstavé „Kolínská továrna na kávové náhražky“. V dolní části výstavy u hlavní promenádní aleje jest zbudován roztomilý pavilon, projektovaný p. archit. Křičkou z Kolína, kde prodává se káva s přísadou Kolínské cikorky. S dobrým svědomím můžeme říci. že kdo pochutnati si chce na kávě, musí navštíviti pavilon „Kolínské kávy“, při čemž každý návštěvník obdrží hezoučký hrneček kávový na památku, a to zvláštní hrneček pání a zvláštní dámy. Káva vaří se před očima obecenstva na zvláštních elegantních níklo- vých kotlech, postavených na kredenci. Uspořádání ce lého vnitřku uspokojuje vytříbeným vkusem. Večer pavilon ozářen jest 1000 elektrickými žárovkami, je dodávají mu rázu pohádkového pavilonu. Kolínská to- várna na cikorii jest naší největší továrnou českou toho druhu a zaujímá v české industrií čestné místo- Závod trvá již 14 roků. Nyní jest akciovým závodem českomoravského kupectva , Don Quixote na výslavě. Od dob Kmocho- vých koncertů, kdy každé číslo bylo vždy bouřlivě obecenstvem aklamováno a vždy znova a znova mu- silo být opakováno, nedocflilo žádné koncertní čísl takového úspěchu jako Rupprechlův groteskní po- chod »Don Quixote«, jenž na jubilejní výstavě zdo- mácněl a kapelami vždy 5—6krát musí být opa- kován. Bizarrní, lahodivá melodie pochodu, zvlášt napodobení klapání mlýnů větrných, ržání koní. útok Ouxotův a jeho sluhy Sancha na mlýn a ko- nečně pustý smích mlynářských chasníků vyvolávají salvy potlesko. Pochod vydán pro dech. hudbu orchestr po 3 K, pro klavír 1 K 80 h v nakladatel- I z brutalnošeia wáciekla, nieslychana ství Mojmíra Urbánka v Praze, Hlávkův palác. Ten, ktory dzieci katowal — morderca, . Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá s Bierze nam ziemie, znojem ojców zlans u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali. Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný. Jak sep w kawaly targa nasze serca! 1 . Dnes na výslavě v koncertní sini v uměle- dekrm s ckém kabaretu provedena bude řada oblíbených My do ostatních jeszeze dni atrakčních čísel, jejichž hlavním hodem bude Lehá- p Wierzyli niewzruszeniea rova »Veselá vdovička« s M. Zieglerovou. — Zejtr evner Straussovo »Kouzlo valčíku«. Listky lze obdrže Žo serce w piorsiach ludzkich tkwi: le v předprodeji u pp. Strnada Na příkopě a F. A. Nie glazyl nie kamienie! ozele lrel Urbánka (vedle Nár. divadla) a u hlavních pokladen I choč nash srebrnopióry ptak aou su é výstavních. Listky tyto opravňují k volnémn vatup Golgote przeszedl krwawa na výstavu v době vočerní. Začátek vždy o půl9 ee nen hod. večer. Wierzylišmy w kultury znak j l . Včera navštívilo výstavu 9787 platfcle Co nie da gwalcič prawo.... osob; cslková návšteva čini 1,185.091 osob. el W tem nagle straszny w piersi ludu d Uderzyl grom, co dusze szarpie, tgN Nadarmo šmy ozekali cudu 2 vodern Co zdlawi krwi laknace harpiel le vornti Nadarmo caly protest šwinta e l n Przeciw plamiacej dzieje dziczy nol Gdy sie zrabowač da — bakata, Z opinia šwiata sie nie liezy. i n
#29 alto_textblock #29
Ueské veřeinostj.
#30 alto_textblock #30
ně
#31 alto_textblock #31
bloe
#32 alto_textblock #32
Aby snad mlčení nezavdalo širší, neinfor mováně veřejnosti podnět k domněnce, že výtky „Manesu“ činěné v prohlásení Jednoty vy tvarnýchumělců v Praze a Výtva ného odboru Umělecké besedy uve- řojněném v nedělních listech ze dne 19. červen ce 1908 jsou zasloužené, odpovídá podepsaný výbor prostým konstatováním fakt a jednou pro vždy toto: V záležitosti c. k. akademic umění v Praze jsme řekli pryní zcela jasně a otevřeně své stanovisko a objasnili pozadi věci, pokud nám byla známa. Znají-li obě korporace vinníka z kru- hů umělockých, jenž zastával jmenování pro Thiela a jehož hledají v našich řadách, jsou povinny jej jmenovati a ne paušálně odsuzovati Jak se stavíme k celé záležitosti, řekli jsm přesně a odpověď naše nepřipouští dvojakých výkladů a nehodláme také slevovati se stano- viska, tam označeného, v jehož důsledcích již od let vedeme boj o zvýšení úrovně pražskéh uměleckého ruchu výstavního. Konstatujeme, že tento náš program by kdysi samozřejmý Jednotě výtvarných uměleů když — byvši založena přímo proti uměleckému šlendriánu a břídilství Výtvarného odboru U. — soustředila v sobě ony přední tehdy členy umělecké obce české, kteří dodávali spolk aspoň zevnější význam. Ale dnešní Jednota vý- tvarných umělců není ani z daleka na své poč teční výši; živoří bez silného a nedějeplného dorostu a těžíc klidně ze své minulosti, vyro nala již úplně krok se skupinami, od nichžs dříve tak výhodně lišila. A tato nynější Jednota nemá vůbec práva, když diskreditovala vlast minulost i formálně tím, že si podala ruk s výtvarným odborem U. B., vytýkati nám, že jsme „evropští v otázkách uměleckých a tí méně má právo, když dokázala — kde jsme m z důvodů uměleckých a limine odmítli účasten ství — „svoji jubilejní loyalitu“ přihláškou k ju bilejnímu holdovacímu průvodu ve Vídni, aby nám vytýkala „spojení s našimi nepřáteli Něm- ci a malou intensitu v hájení českých zájm uměleckých, S hrdostí právě na to poukazujeme že jsme se nikdy nestavěli proti společné prác s Němci, kde šlo o zájmy v pravdě umě ockéa ne o nolitické dachry a paci
#33 alto_textblock #33
stické akce, a stojíme-li již před eventualitou této společné práce a chceme-li ve Vídni spo- lečně s Poláky „dokumentovati číselnou i hod- notnou převahu“ slovanského umění nad něme- ckým v Rakousku, že jsme si zvolili společní- kem právě jen ty německé kruhy umělecké z Vídně, které měly dosti odvahy čeliti chauvi- nistickým hlasům vlastních spoluobčanů a uspo- řádati první výstavu českého umění výtvarného ve Vídni: vedle této snahy rádi ponecháváme místo J. V. U. a U. B., aby se spojovaly s ně- meckým kruhem umělců a přátel umění, jimž pečeť dávají jména Bergner, Krattner, Thielle, a pořádaly takovou výstavu retrospektivy české malby jako letos v Rudol- fině, jejíž umělecká úroveň je tak bídná a pro české umění tak kompromitující, že by bylo zá- hodno, by se vlastní vinníci veřejně přihlásili. Za výbor „Manesa“ v Praze, 28. čer- vence 1908: Jan Preisler, starosta, O. No- votný, jednatel, Kamil Hilbort, D. Ne- jodlý, S. Sucharda, Karel Špillar, Max Švabinský, Artuš Scheiner.
#34 alto_textblock #34
Denní zprávy.
#35 alto_textblock #35
no
#36 alto_textblock #36
e— Výprava Poláků, zavítavší do Prahy, aby učinila návštěvu bratrskému ná- rodu českému, vyslovuje nejhlubší díky za vřelé a srdečné přijetí. Na památku svého pobytu v stolici Čech a za účelem dalšího vzájemného sblížení a po- znání sebrali účastníci vý pra vy mezi sebou K 10.000 — a ustanovili, aby obnos ten složen byl v Zemské bance v Praze. Částka ta přikázána bude vý- boru, jenž se utvoří z Čechů a Poláků, společně pracujících k šíření osvěty k tomu účelu: aby zřízen a zahájen byl oyklus přednášek z dějin umění ahi'storie literatury pol- ské v Praze pro Čechy, a rovněž tak, aby uspořádána byla řada předná slek o dějinách kultury a hisitorie literatury české ve Varšavě pro Po- láky. Za komitét: Zdislav kníže Lubo- mirski.
#37 alto_textblock #37
— Z Moravské Ostravy má »Mor. Orlice tuto vzrušující zprávu: »V zasvěcených kruzích ostravských se tuší, ž se jedná o velikou fusi kapitálovou na Ostravsku v prospěch kapitálu pruského. Vyjednává se o to, aby doly severní dráhy, jichž jest dvanáct, sloučeny byly s pruskou horní společnosti Marie Anna, ovšem za vedení pruského. Kdyby se tato fuse uskutečnila, mělo by to pro Ostravsko následky přímo nedozírné. Již jednou hrozila Těšínsku invase kapitálu pru- ského, když se jednalo o to, aby hutě a doly arci- vévody Bedřicha prodány byly pruské společnosti Toto nebezpečí bylo zakročením vysokých kruhů šťastně odvráceno. Nyní objevuje se na obzoru ope možnost, že veškeré doly severní dráhy budou uchvá- ceny pruskou společností a pruským kapitálem. — Kdyby doly severní dráhy přejíti měly do vlastnictví pruské společnosti anebo kdyby vůbec pruská spo- lečnost měla se státi při dolech severní dráhy ve- doucím činitelem, znamenalo by to pro nás hotovou katastrofu na Ostravsku, Toto nebezpečí dobře tušil někteří našinci na Ostravsku a proto všemožně usi- lovali o to, aby i doly severní dráhy společně s dráhou byly sestátněny. Tenkráte při intervenci osobní sekční šéfové tvrdili, že stát náš dolů nepo- třebuje, ublím že vždy bude pro avé dráby zásob n dostatečně.« »Mor. Orlice« vystihuje pak nepříznivé ho- spodářské a velice zlé, ba katastrofální národn důsledky fuse té, kdyby k ní došlo. Správně vyzývá potom k napjetí všech českých sil proti novému pruskému útoku na majetek, náležejíeí dosud společnosti severní dráhy; rovněž správně lituje, že při postátnění železničních tratí této dráhy nebyly postátněny také její uhelné doly Tu však dere se na mysl nepřijemná vzpo- mínka: čeští poslanci žádali nejen postálnění železničních tratí severní dráhy, nýbrž i jejich dolů. Proti tomu se však vzepřeli Němci, žádali vyloučení dolů z této akce postátňovaci a po- žadavek svůj uplatnili. Teď hrozi neblahé pro nás následky, za něž ovšem zodpovědní jsou nejenom poslanci, nýbrž také vláda. Také po- učení, bohužel trpké, odtud plyne stejně proni- kavé, jako staré: že všaká povolnost vůči Ném- cům je nebezpečnější, nežli se snad zdá ve chvilce, kdy se od Čechů žádá a kdy čeští zá- stupcové se pro ni dají získati konstantně již pověstným prostřednietvím vlád anebo jinýeh kruhů, vždy ochotných k dělení při řešení da- ných otázek. — Arcibiskupský orgán bránil se včer proti našemu úsudku o mezinárodním rázu kle- rikalismu, také tím se jevíeím, že český kleri- kál dovede německé klerikální organisaci dáti přednost před českým nacionalismem. Doklad pro toto rozpoznání shledali jsme v novinář- ském zakročení »Čechu« ve prospěch německo- klerikálního buršáckého spolku »Saxo- Bavaria« a v »Čechově« výtce, že policejní ředitelství nepovolilo buršákům v řečeném spolku sdruže- ným nositi barvy. Klerikální denník vidí v tomto našem úsudku — neupřímnost: »Čechovi« prý se oškliví bezpráví, ať je páše kdokoli na kom- koli; takový prý má smysl pro právo a rovno- právnost. — Opravdu? Nikoli! Kdyby arci- biskupský orgán byl skutečně tak liberální, jak se včera sám vyličil, musil by stejně, jako s rozohnil pro barvy klerikálních buršáků, zastati se na př. také sociálních demokratů, kdykoli příslušný orgán státní správy utáhne na někte- rém protiklerikálním jich shromáždění šroub, který má při schůzích v ruce. A stejně musil by areibiskupský denník rozhodně se ujmouti na př. orgánu protiklerikální ligy učitelské, když si naň některý úřadník na státním zastupitel- ství přibrousí červenou tužku konfiskační. Ale aní to, ani ono přece není u »Čecha« mysli- telno! Obdobně tudíž bylo na snadě, zájem českého klerikálního denníku o barvy klerikál- ních buršáků vysvětliti nikoli jeho láskou ke všeobecné svobodě, nýbrž společenstvím klerika- lismu, tudiž jeho mezinárodním rázem. My pak upozornili jsme na věc ze zájmu národníhoa to proto, že němečtí buršáci zneužívají svých barev na nejhrubší protičeské provokace, čímž častokráte již velice nebezpečně ohrozili v Praze veřejný klid a pořádek. Proto vytkli jsme mnoho- kráte již příslušným orgánům státní správy, že buršáky i s jejich barvami neodkážou do těch mezí, kde by nebyli na ujmu pokojnému životu v naší Praze. A proto také vytkli jsme »Če- chovu« obranu klerikálně- buršáckých barev ně- meckých. Je tedy přímo nesmyslným tvrzení »Čecha«, že náš odboj proti jeho výpravě n pomoc buršákům klerikálním znamená zastání nebo podporu toho německého úřadníka, ktery