#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
30. července 1908. Císlo 208
#4
alto_textblock
#4
země užitek, ale organisují armádu a staví lodi.
V Anglii jsou vynikající mužové, velkých zku-
šeností, kteří jsou přosvědčeni, že Německo má
v úmyslu napadnouti Velkou Britanii a podobný
náhled o angliekých úmyslech je rozšířen v Ně-
mecku. Z téfo vzájemné bázně zbrojí obě země
a ženou se do konfliktu, jehož se obávají. »P -
dobně to bylo dříve s Francif«, pokračoval mi-
nistr. »Obě země se bojí, zbrojí a navzájems
podkládají bezdůvodně válečné úmysly. Je poli-
tování hodno, že dva tak velké a pokrokové
státy jako Německo a Velká Britanie nedovedou
se dohodnouti. Dovedli jsme se dohodnoutis
Francil, Ruskem a se Spojenými státy. Proč
bychom se nemohli dohodnouti s Německem ?e
Velký projev pro dohodnutí Anglie
s Německem byl učiněn na schůzi národ-
ního výkonného výboru dělnické strany
v Londýně, již zastupuje více jak milion
organisovaných dělníků. Na této schůzi byla
schválena resoluce, v níž se vyslovuje politován
nad lehkomyslnými a zlovolnými pokusy, které
se podnikají v Anglii a Německu, aby oba ná-
rodové byli přesvědčeni o neodvratnosti války
Resoluce odsuzuje dále vyzývavé slavění lodt
válečných, provozované oběma státy. Válku mezi
oběma národy prohlašuje resoluce za neblahý
#5
alto_textblock
#5
zločin.
#6
alto_textblock
#6
dol
Marocká policie.
Dalsí výměna listů mezi plukovníkem
Müllerem a maghzenem přiostřila ještě různost
mínění o použiti policejního sboru. Názor
maghzenův, že může disponovati policejním
sborem i mimo určené mu garnisony, je podpo
rován Francií, jež pokládá sbor tento za část
armády a nikoliv za policii v užším slova
smyslu, jemuž ve smyslu algeciraské smlouvy
má být poskytnut co možná široký obvod čin-
nosti. Tomu však odporuje ta okolnost, že
v úmluvě algeciraské bylo výslovně řečeno, že
mezinárodní policie má se obmeziti na osm pří-
stavních měst. Policie tato má za účel pouze
pečovati o bezpečnost života a o pokoj v pří-
stavech. Zástupce španělský prohlásil, že ve
vnitřní správě země nesmí nastati nijaká změna.
Proto se pokládá francouzský názor o širši
působnosti policie marocké za úplně se příčící
duchu smlouvy algeciraské.
#8
alto_textblock
#8
Nekonečný boj o Tavriz.
Situace ve velkém perském městě nezmě-
nila se až na to, že se z děl pálí silněji nežli
dříve. Revolucionáři z pěti, šachovi stoupenci
ze tří jen děl. Nezkušení dělostřelci způsobili
mnoho neštěstí i nezamýšlených. Střely royalistů
vybuchly zcela blízko hlavního bazaru, vedle
císařské banky a několika evropských firem.
Cizinecká čtvrt jest tím velmi poděšena. Rusko-
perská škola byla vypleněna. Také jeden velko-
obchod se šicími stroji. Vojáci, nemohouce
těžké stroje odnášeti, prodávali je chodcům
kolem jdoucím na místě. Kus až i jen po ko-
runě neb po třech.
*
a
#9
alto_textblock
#9
Presidentská volba ve Spojených státech.
Taft měl v Cincinati včera řeč, v niž
prohlásil, že přijímá kandidaturu na místo pro-
sidenta. Pochválil presidenta Roosevelta zas to,
že dal průchod veřejnému mínění tím; že do-
poručil zákony o železničních tarifech a tru-
stech. Hlavním úkolem příští správy bude, aby
učinila vhodná opatření, která by poskytovala
záruku, že skutečně budou potrestáni, kdož
zákon poruší.
#10
alto_textblock
#10
u a
#11
alto_textblock
#11
Demonstrace pro samostatnost Egypta.
Egyptská »Národní rada« uspořádala v Ka-
hýře pouliční demonstrace, poněvadž redaktor
liatu »Leva« byl obviněn z pobuřování obyva-
telstva proti vládě a protože bylo následkem
toho s ním zavedeno soudní řízení,
#14
alto_textblock
#14
bod
Události v Marokku.
Anglické listy potvrzují zprávu o porážce
mehaly sultána Abdul Azize Zaěry. Mehala
byla zahnána do Rabatu a mnoho vojáků bylc
zajato. Francouzské listy vyvracejí tyto zprávy
a tvrdí, že sultán je již v Sokheatu a že tudiž
již prošel celým územím Zaěrů.
Známý důvěrník a lékař Muleje Hefda
dr. Holtzmann oženil se s mohamedánkou.
Vyměnil své jméno v Othmana. Mulej Hafid po-
slal mu mnoho darů. Mohamedánské obyvatel-
stvo neschvaluje tento sňatek va reptá proti po-
volení, které mu uděli! Mulej Hafid. b
#15
alto_textblock
#15
Sjezd českých knihkupců a nakla-
datelů.
#16
alto_textblock
#16
(Dokončení)
#17
alto_textblock
#17
Sjezdu zúčasinilo se celkem 85 záslupců firem,
z nichž byli 34 z Prahy, 36 z venkova Čech a 1
z Moravy
V záležilosti pokusu přeměniti koncesovanou
živnost knihkupeckou na živnost svobodnou reforova
p. K. Mikota a uvedl: Stanovisko, které zaujal t-
skový výbor posl. sněmovny v této záležitosti, přiro-
zeně vzbudilo nemalý rozruch mezi knihkupci. Př
jednání o § 12. nové osnovy tisk. zákona vyslovi
totiž tiskový výbor přání, aby knihkupectví stalo
se živností svobodnou. Ministerstvo obchodu bylo
vyzváno, aby v tom směru objasnílo ve výboru své
stanovisko, Stalo se tak ve schůzi, dne 20. března
ústy dv. r. Müllera. Tento prohlásil jménem mini-
sterstva obchodu, že ministerstvo pohlíží na věc
jako na otázku živnost. řádu a že při projednávání
novely živnostenské z 5 února 1907 interesované
kruhy vyslovovaly se sice pro změnu příslušných
ustanovens zákonných, ale ve směru opačném, nežl
nyní tisk. výbor. Z toho a celé řady jiných důvodů
ministerstvo vyslovilo se proti každému uvolnění živ
nosti knihkupecké. § 12. tisk. zákona byl na to v
výboru přijat v původním znění a do plena sněmov-
ního není uchystán návrh na zrušení koncese knih-
kupecké ani ve formě menšinového vola.
Následující bod programu týkal se průkazu způ-
sobilosti; zpaivu podal p. E. Weinfurter. Slaré
jsou stesky knihkupců do toho, že místodržitelstv
uděluje mnohdy koncese uchazečům, kteří nejen ž
nevyšli z praxe knihkupecké, nýbrž docela nevyka-
zují žádcucího vzdělání. Jak známo, zákon nevyža
duje průkazu způsobilosti pro knihkupeckou živnost
nýbrž pouze „zvláštní způsobilost“ a výnos minl-
sterstva obchodu ze 6. srpna 1907 průkaz této
„zvláštní způsobilosti“ vidí v „dostatečném všeobec
ném vzdělání“. V souhlase s oběma ustanovením
žádá naše knihkupectvo, aby koncese byla na příště
udílena jen takovým uchazečům, kteří buď se mohou
vykázati odbytou knihkupeckou praxí, aneb absolvo-
vanou slřední, neb jí na roveň postavenou školou
zejména obchodní akademií.
Návrhy p. dra. Pospíšila o reformě práva
auforského (jež jsme obšírně uvedli), byly přikázány
Spolku českých knihkupců a nakladatel
Druhá skupina otázek (projednávaných v sekc
II.) vzlahuje se ku poměru mezi nakladatelem. jenž
#18
alto_textblock
#18
literární dla vydsvá a knihkupcem, jenž je rozšiřuje
Předběžná jednání v této sekci vedl p. F. Topič, zpra-
vodajem byl p. G. Dubský. Velmi složité otázky téte
skupiny jsou rázu čistě stavovského. Sledují účel
aby styky mezi nakladateli a knihkupci byly posta-
veny na základ co nejpevnější, kochifikují ustálené
zvyklosti a razí cestu novým formám obchodování
Uloženy jsou v jednacím řádu pro české knihkupce
a nakladatele a v organisačním statutu výkonného
výboru knihkupeckého.
Sekce IV. obírala se otázkami výchovy a růz-
nými praktickými reformami; předběžné práce v této
sekci řídíl p. Pr. A. Urbánek. V první řadě jednalos
o výchovu knihkupeckého dorostu na venkově. O do-
rost pražský je přímo vzorně postaráno. Stává zde
při knihkupeckém gremiu po celou řadu let pokrač
škola knihkupecká, která za řízení p. Jos. MI. Hovorky
spolupůsobení vynikajících odborníků z kruhu
knihkupeckých účetních a středoškolských profesorů,
všestranně bohatě vypravená a zemskou i stální sub
vencí dotovaná, vskutku vzorně se stará o odborno
i všeobecné vzdělání praktikantů. Můžeme se pochlu-
biti, že naše škola stala se vzorem pro podobné ústa-
vy ve Vídni a Lípsku. Dle referátu ředitele školyp
Jos. Hovorky mají býti učebné pomůcky této školy
učiněny přístupnými i praktikantům knihkupeckým
mimo Prahu a doufáme, že bůde možno konati pre
ně při gremiální škole pražské výklady a odbývati
zkoušky.
Předběžný slovanský sjezd, minulého týdne v
Praze konaný, zavdal podnět k rokování o návrhu
založiti v Praze všeslovanskou knihkupeckou organi-
saci. Obšírnou zprávu podal účastník slovanského
sjezdu p. Fr. Hovorka. Po jeho návrhu bude Spole
čes. knihkupců a nakladatelů věcí tou důrazně se
zabývati a bude hleděti, aby usnesení slovanské kon-
ference uvedl ve skutek. Oblíže ovšem budou značné
ale doufáme, že dobrá vůle a láska k věci je překoná
aspoň postupně.
O řadě praktických, číslě stavovskýchi otázkách
referoval na to p. Jos. R. Vilímek. Důkladně a se
zjevnou láskou ke stavu knihkupeckému probral ny-
nětší starosta Spol. č. k. a n. otázky podávání čtvrt-
letních účtů odběratelstvu, zřízení informační kan-
celáře, vydávání vzorných tiskopisů pro knihkupeckou
nakladatelskou praxi, zřízení knihkupeckého a-
chivu při spolku a vydávání lilerárních katalogů
na nichž by byly zúčastněny všecky národy. Dále r-
feroval p. Jos. Springer o poměru žurnalistiky k
knižnímu trhu, Návrhem na pravidelné vydávání ofi-
ciálního adresáře knihkupeckého, jejž zastupoval
Dubský, byl bohatý pořad vyčerpán
Večer shromáždili se účaštnící sjezdu v hotelu
„U černého koně“ ke společné večeři. Po oficiálních
přípitcích na p. pres.-Řivnáče u příležitosti dovršení
50leté činnosti knihkupecké (pronesl p. Vilímek)
na cís. radu Oltu, který nedávno dovršil své dílo
ohromného kulfurního významu, Slovník Naučný
(pronesl p. Šimon), rozproudila se animovaná zábava
v níž střídhly se vřelé projevy pracovníkům sjezdo-
vým a jeho předsednictvu s duchaplnými a řízným
humorem kofeněnými přípilky.
Včerejšek byl věnován prohlidce výslavy, kde
ovšem zvláštní pozornost byla věnována výstavce
pokrač. okoly knihkupecké a pavilonu grafiky.
#19
alto_textblock
#19
Řeč knížete Zdislava
Lubomirského,
pronešená při banketu na Žofjně
dne 26. července 1908.
V časopiseckých zprávách o řeči, již pro-
nesl vůdce polské výpravy z království polského,
kníže Zdislav Lubomirski, udál se jistému ně-
mecky vydávanému denniku pražskému rušivý
omyl, že byla jedna věta v řeči knižete Lubo-
mirského uvedena tak, že obsahovala žalobu na
vládu ruskou, kdežto kníže mluvil jenomo
vládě pruské. Omyl tento — při podobnosti
slov »ruský« a »pruský« snadno pochopitelný
— byl druhého dne loyalně opraven, avšak
dostal se přece do korespondence listu zahra-
ničného a tu, aby nevzniklo a neutkvělo neblahé
nedorozumění, jeví se potřeba, věc nade všechnu
pochybnost zjistiti. Za tou příčinou, vyhovujíee
žádosti knížete Lubomírského, uveřejňujeme
tuto celou jeho nedělní řeč do slova a v pů-
vodním jazyku, jak byla pronešena. Kníže
Zdislav Lubomirski pravil:
Przejety goracem tak niezmiernie serdeczném
przyjeciem zwracam sie do Was pod wraženiem
radosnego nastroju, zdala od nieporozumien
politycznych wynikajaeych z róznorodnosci pojee
položenia, zdala od sprzecznych prekonan
i suerajacych sie dazeň, wezesniéj lub pózniéj
mozliwých do usuniecia a w caloksztalcie swoim
zmierzajacych do jednego celu pod gleboko
odezutem, dobrze zrozumianém haslem ogólnego
dobra wspókplemiennych pobratymezych naro-
dów. Brzmie jeszeze na starodawnéj radniey
podniosle echa odbylejo zjazdu. Idea laeznosci
slowiaúskiej przyoblekla nowe szaty, w odmlod-
zonéj postaci na swiat wychodzi. Jezeli oflaro-
wane rekojmie, gloszone zasady wozyn wpro-
wadzone zostana, to odtod pod wezwaniem
równo uprawnienia z zastneženiem odrebnoscl
kuituralných i narodowych, ludy Slowianskie
stojae twardo na gruncie obecných ustrojáw
polityezných vzmožone fywolna sila plynaea
z moznosci samoistnego duchowego rozwoju, sta-
nowic beda prawdziwie trwale podwaliny i nie-
spožyle slupy przyszléj mocy Slowiaúskiéj. Lat 60
mija gdy pokrewny mi Jerzy Lubomirski, stal
miedzy Wami w zlotej Pradze, jako przedstawiciel
Polaków w federacyjném ruchu Slowian, przeczu-
wajse juž wtedy konieeznošé, potrzeb? jednosei
i zgody przed zewný trzným teutoúskim naporem.
Wielež burz od tego czasu pregrzmialo
nad nami, wielež potežných gromów uderzylo
w nasze piersi, godzae w najswietsze, nietykalne
skarby istnienia narodowego. Ciosy te ranily
ciežko, obezwladninly niejednokratnie, powstrzy-
mywaly rozwój i postep, ale najbrutalniejsze
ustawy rzadu pruskiego, zasloniele nik
ezemnie sila i powaga uchwalonego prawa, ura
gajace elementarným uczuciom sprawedliwosci,
nie zdzierzyly i nie zdzierza duszy narodowéj,
ducha zlamaé nie zdolaja, gdyž on z) žaru
piekielných prób niejako kryniczna woda omyty.
odporniejszy, czysciejszy wychodzi, silniejszem
telnem bije. Historya nauczycielka žycia wska-
zuje, že paústwa rozpadaé sie moga, ale narody
istnieja. w tresci swojéj niezniszezalne, o ile sie
same bytu swego nie wyrzekne, i za naczelna
zasade wielkiemi zgloskami wyryja, ze walpié
nigdy nie wolno. Zywym tego dowodem naro
ezeski: dziesiatki wlekow trwajaca historya
Wasza, znata gwaltowne prewroty i zamety,
odezuta cieškie przejscia, ale naród sam w sobie
jako opoka žpizowa pozostal niewzruszony.
szeroko skrzydla do letu rozwinal, przysze
do jasnego samopoczucia przyrodzonéj stly na-
rodowéj. Geniusze narodów, wiedzione instynktem
samozachowawezém w przelomowych momentach
historyi wydawaja wielkie postacie, polega swéj
indy widualncáci, zdolne stanaé na wysokose
zadania. Tu miejsce wzpomnieé i hožd zložyé nie-
smiertelnéj pamieci Palackiemu; w tej chwili sadze
przebywa miedzy nami i raduje sie duch Riegera,
oredownika polsko-ezeskiego zbliženia. Na za-
chodnich kresach slowiaúszezyzny, otoczeni opieke
#20
alto_textblock
#20
wielkodusznego monarchy jesteácie przodownikami
kultury slowiaúskiej. Tu pod wrogiém okiem
sasiada stanowicie ostoje, wal obronny, bodaj
najmocniejszy, bo z žywych ludzi zložony. Da
jecie przyklad i wzór jak pracowaé naležy, jak
pracowac možna. Wyšcie zrozumieli, že szumném
slowem i niezrownowažoném uezuciem nie osie-
ga sie trwalych zwycieštw. Wyšcie srozumiel
že codzienna, žmudna na kazdym polu spo-
lecznym nieustajaca praca, jest wielkim bu-
downiezym pofegi i znaezenia narodów. Wyšeie
zrozumieli, že niezlomna wytrwalosé i har
duszy, to czynniki prowadzace niepowstrzy
manie do wytknietego celu do odrodzenia
postepu. Z duma pogledač možecie w przesz-
loéé minionéj doby, a smialo i spokojnie
wypnysztose, niechetnych nawet zmusície do
uznania a žyezliwych do podziwu wysoko roz-
winietej kultury energii twórezej, ktorej wspa-
nialym wykladnikiem stolica i kraj wasz try-
skajney zyciem i ustalonym dobrobytem. Czeed
Ci Narodie Czeski za zdobyte i zajete powažne
miejsce miedzy cywilizowanemi narodami, czesc
Ci za zaszeyt Slowianom wyrzadzony, a wdzieez-
nosé za nauka i otucha, ktora od was czerpa
bedziemy. Može w niedalekiej przyszlosci przyj
dzie chwila, že i my was bedziemy mojei wez
wač do polskiej Warszawy i wskazemy reka
na nasze dorobki; wilač was bedziemy, nie
z wigkszém, bo to niemožliwe, ale z równie
goracém i szczerém uezuciem.
Zd. Lubomirski.
#22
alto_textblock
#22
Vyhovujíce dalšímu přání knížete Lubomin
ského, opakujeme zde po česku z jeho řeči od
stavec, který v naší pondělní zprávě pretlumočen
byl pouze ve stručném výtahu:
»Šedesát let je tomu, co pokrevný mi Ji
Lubomirski stál mezi Vámi v zlaté Praze jako
předslavitel Poláků za federačního ruchu slo-
vanského, cítě již tehdy nutnost a potřebu jed-
noty i dohody před vnějším náporem teutonským.
Mnoho bouří od těch časů přehřmělo n
námi, mnoho těžkých hromů udeřilo do našich
prsou, zraňujíce v nejsvětější, nejehoulostivějšl
slabiny vědomí národního. Časy ty ranily těžce,
nejedenkrát nás učinily bezvládnými, zadržely
rozvoj a postup, ale nejbrutálněji čin ř íše
pruské, jenž urazil a probudil elementárn
pocit spravedlnosti.
Nezkrušily však a nezkrušt duše národní
ducha zlámati nedovedou, jenž z výhně pekel
ných zkoušek jako živou vodou omytý, pevnějšl
čistší vychází, silnějším tempem bije. Hlistorie
učitelka života, nám ukazuje, že říše se mohou
rozpadati, ale národové trvají, nezničitelní v
svém jádře, nezříkají li se sami svého bytu.«
#23
alto_textblock
#23
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
#24
alto_textblock
#24
W chvili zbratania
W pochodzie wieków taka przyszla pora
Co sie na karcie dziejów krwawo znaczy,
Co czarne skrzydla rozpiéla jak zmora
Nad dusza pelna bólu i rdzpaczy.
W pochodzie owym przyszedl wiek kultury
I w panstwie znanem z swej bojažni Božej,
Wyciagnat krzyžak swe cheiwe pazury,
Jak zlodziej, zbojea! — niel nie! — stokro
gorzejl
#25
alto_textblock
#25
Z zalamanemi na piersinch rekami
Ota stanelišmy sami i smutni ...
Niech sie krwia nasza karta dziejów plami,
Niech sie nad nami znecaja okrutnil
Niech nam do krzyža przybije wróg recel
Kiedy juž takie nasze przeznaczenie
Te nam wychylič bolešé i cierpienie
i
Do dna, bez skargi sinac, skonač w mece . ..
Co to?! kdy tryumf glosi kat,
Jutrzenka jasna plonie
m o
Co tol? wyciaga ku nam Brat
Serdeczny druh — swe dlonie,
Cc to!? wspolezucia slycbač glos:
Ty nie krusz serc w žalobie
Be zly czy dobry jest Twój los
Czech, brat Twój, tuž, przy Tobiel
n mon
Nad Wawelem, nad Hradezynem
Gdy nas ciežki wróg udrecza
Ta, co promienieje czynem
Sere przelecza wschoda: tecza.
Fale Wišly i Weltawy
Rwacym pradem w przyszloše plyna,
Wspólnej, swietej broniae sprawy
Za Nia waleza — za Jedyna!
#26
alto_textblock
#26
Czech da nam reke i serce i rade
Jak pod Grünwaldem, tak pojdziemy razeml
Na czerň krzyžacka — on taka gromade
Nie zgniecie žadna bronia ni želazem
Pójdziemy odtad w przyszloše wielku lawa.
jak za Jagiolly na te hydre wšciekla
Bo Czech i Polak ma do žycia prawo
Nic go nie zmože, nawet grom i pieklo!
Zdzislaw Kamiň ski.
#27
alto_textblock
#27
Tuto báseň na shodu česko-polskou napsn
polský básník a novinář Kamiňski pod dojmem
uvítání Poláků v Praze a přečetl za bouřlivé po-
chvaly včera při návštěvě polských hostl v praž-
ském Sokole.
#28
alto_textblock
#28
* Duešek na výstavě. Pořad: Promenádn
koncerty od 4. hod. odpol. do 10. hod. večer pře
průmyslovým palácem kapely žižkovského » Sokolae
řízením p. Hermana, v dolejším hudebním pavilonu
kapely c. k. poštovních zřízenců řízením p. Kono-
páska. V 7 hod. večer: populární koncert výstavního
orchestru v koncertní síni. Dirigent Jan Elsnic. Po-
řad: 1. Dvořák: ouvertura k op. »Král a uhlíř«.
2. Jiránek: Valse des fleurs. 3. Sitt: Notturno.k
Weber: Ouvertura k op. »Oberon«. 5. Delibes: Suita
z baletu »Sylvia«, a) Lovkyně, b) Valse lente, c) Piz-
zicato, d) Průvod Bacchův. 6. Mendelssohn: Sva-
tební pochod. V 9 hodin večer: Umělecký kabaret
pl. Zieglerové v koncertní síni. Slavnostní osvětlení
od 9. do půl 10. hod.
Sedmý filharmonický koncéri výstavního or-
chestru koná se v sobotu 1. srpna fízením kapel
níka král. zem. něm. divadla v Praze Artura Bo-
danzkého, jenž jako hlavní číslo programu zvoli
Schubertovu dávno již v Praze neprovedenou sym-
fonii do Cdur a z literatury české Dvořákovu ouver
turu »Karneval«. Vstupenky za obvyklé ceny json
v předprodeji v hudebních závodech Fr, Urbánka
Mojmíra Urbánka.
. Na milion dvouhaléřů na stavbu nové české
školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levéh
křídla prům. paláce) sebráno bylo dne 29. t. m.
7884 dvouhaléřů, úbrnem tedy dosud 512.955 dvou
haléřů. Celé sloupce v krychli zajistili dále: Nejme
novaný 10 K, k uclění památky p. A. Nováka, hl
berního správce v. v. v Turnově, věnuje rodina
učitele p. K. Slavíka 10 K v nových dvouhaléřích,
Oberhaus u Peisertů na Letné 10 K (druhý sloupec)
společnost »Neruda« v restauraci p. Fr. Neužila
v Plzni, Koterovská ul., 10 K, pouzdrařské dělnictvo
fy. Jan Rychiík v Praze 7 K, hostě »u Wagnerů-
v Poplzí u Libochovic 10 K za přispění p. Jos.
Pouva, rolníka v Libševsi, 20 K (třetí sloupec), spo
lek akademiků mladoboleslavských »Šmilovský« 10 k.
stolová společnost v restáuraci su Lehmanů« v Či-
slavi 10 K (druhý sloupec), abiturienti gymnasi
v Pelhřímově 10 k, p. Emanue! Sejk, asistent bos.
herceg. stát drah Prača (Bosna) 10 K, kroužek »Ta-
rokářů« v hotelu »Slavia« v Pečkách na dr. 10 K
„. Pushbal-Matsch-Praha-Haboš. V sobotu dne
1. srpna o 1/27. hod, večer pořadán bude na výstavě
(prostranství před strojovnou) zápas s velmíčem Sp
K. Čechie proti exotickému mužstvu Habešanů. Po-
slední provedení tohoto zápasu těšilo se všeobecné
oblibě, i lze očekávati, že i tentokráte přivábeno
bude hojně diváků.
*. Rybí dášť snesl se v neděli ha výstavě s levé
rozhledny na dolejším náměstí výstavním a způso-
bil zábavu obecenstvu, které na létající rybky uspo-
řádalo pravou honbu. Rybky z bronzového papíru
velmi pěkně tlačené, spouštěny byly firmou »První
rudohorské továrny na rybí konservy A. Kalla v
Smídeberku, zastoupené firmou Boh. Pick če spol.
v Praze-Vinohradech. Exposice její jest v paláci ob-
chodu proti »Perníkové chaloupce«. Déšť zlatých
rybek se bude opakovati v neděli o půl 5. h. odpol.
* Pavílon a kavárna »Kolínské továroy na ká-
vové náhražky«. Zajímavou atrakcí pochlubiti se může
na výstavé „Kolínská továrna na kávové náhražky“.
V dolní části výstavy u hlavní promenádní aleje jest
zbudován roztomilý pavilon, projektovaný p. archit.
Křičkou z Kolína, kde prodává se káva s přísadou
Kolínské cikorky. S dobrým svědomím můžeme říci.
že kdo pochutnati si chce na kávě, musí navštíviti
pavilon „Kolínské kávy“, při čemž každý návštěvník
obdrží hezoučký hrneček kávový na památku, a to
zvláštní hrneček pání a zvláštní dámy. Káva vaří se
před očima obecenstva na zvláštních elegantních níklo-
vých kotlech, postavených na kredenci. Uspořádání ce
lého vnitřku uspokojuje vytříbeným vkusem. Večer
pavilon ozářen jest 1000 elektrickými žárovkami, je
dodávají mu rázu pohádkového pavilonu. Kolínská to-
várna na cikorii jest naší největší továrnou českou
toho druhu a zaujímá v české industrií čestné místo-
Závod trvá již 14 roků. Nyní jest akciovým závodem
českomoravského kupectva
, Don Quixote na výslavě. Od dob Kmocho-
vých koncertů, kdy každé číslo bylo vždy bouřlivě
obecenstvem aklamováno a vždy znova a znova mu-
silo být opakováno, nedocflilo žádné koncertní čísl
takového úspěchu jako Rupprechlův groteskní po-
chod »Don Quixote«, jenž na jubilejní výstavě zdo-
mácněl a kapelami vždy 5—6krát musí být opa-
kován. Bizarrní, lahodivá melodie pochodu, zvlášt
napodobení klapání mlýnů větrných, ržání koní.
útok Ouxotův a jeho sluhy Sancha na mlýn a ko-
nečně pustý smích mlynářských chasníků vyvolávají
salvy potlesko. Pochod vydán pro dech. hudbu
orchestr po 3 K, pro klavír 1 K 80 h v nakladatel-
I z brutalnošeia wáciekla, nieslychana
ství Mojmíra Urbánka v Praze, Hlávkův palác.
Ten, ktory dzieci katowal — morderca,
. Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá s
Bierze nam ziemie, znojem ojców zlans
u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali.
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný.
Jak sep w kawaly targa nasze serca!
1
. Dnes na výslavě v koncertní sini v uměle-
dekrm s
ckém kabaretu provedena bude řada oblíbených
My do ostatních jeszeze dni
atrakčních čísel, jejichž hlavním hodem bude Lehá-
p
Wierzyli niewzruszeniea
rova »Veselá vdovička« s M. Zieglerovou. — Zejtr
evner
Straussovo »Kouzlo valčíku«. Listky lze obdrže
Žo serce w piorsiach ludzkich tkwi: le
v předprodeji u pp. Strnada Na příkopě a F. A.
Nie glazyl nie kamienie!
ozele lrel
Urbánka (vedle Nár. divadla) a u hlavních pokladen
I choč nash srebrnopióry ptak aou su é
výstavních. Listky tyto opravňují k volnémn vatup
Golgote przeszedl krwawa
na výstavu v době vočerní. Začátek vždy o půl9
ee nen
hod. večer.
Wierzylišmy w kultury znak j l
. Včera navštívilo výstavu 9787 platfcle
Co nie da gwalcič prawo....
osob; cslková návšteva čini 1,185.091 osob.
el
W tem nagle straszny w piersi ludu d
Uderzyl grom, co dusze szarpie,
tgN
Nadarmo šmy ozekali cudu
2 vodern
Co zdlawi krwi laknace harpiel
le vornti
Nadarmo caly protest šwinta
e l n
Przeciw plamiacej dzieje dziczy nol
Gdy sie zrabowač da — bakata,
Z opinia šwiata sie nie liezy.
i n
#29
alto_textblock
#29
Ueské veřeinostj.
#30
alto_textblock
#30
ně
#31
alto_textblock
#31
bloe
#32
alto_textblock
#32
Aby snad mlčení nezavdalo širší, neinfor
mováně veřejnosti podnět k domněnce, že výtky
„Manesu“ činěné v prohlásení Jednoty vy
tvarnýchumělců v Praze a Výtva
ného odboru Umělecké besedy uve-
řojněném v nedělních listech ze dne 19. červen
ce 1908 jsou zasloužené, odpovídá podepsaný
výbor prostým konstatováním fakt a jednou pro
vždy toto:
V záležitosti c. k. akademic umění v Praze
jsme řekli pryní zcela jasně a otevřeně své
stanovisko a objasnili pozadi věci, pokud nám
byla známa. Znají-li obě korporace vinníka z kru-
hů umělockých, jenž zastával jmenování pro
Thiela a jehož hledají v našich řadách, jsou
povinny jej jmenovati a ne paušálně odsuzovati
Jak se stavíme k celé záležitosti, řekli jsm
přesně a odpověď naše nepřipouští dvojakých
výkladů a nehodláme také slevovati se stano-
viska, tam označeného, v jehož důsledcích již
od let vedeme boj o zvýšení úrovně pražskéh
uměleckého ruchu výstavního.
Konstatujeme, že tento náš program by
kdysi samozřejmý Jednotě výtvarných uměleů
když — byvši založena přímo proti uměleckému
šlendriánu a břídilství Výtvarného odboru U.
— soustředila v sobě ony přední tehdy členy
umělecké obce české, kteří dodávali spolk
aspoň zevnější význam. Ale dnešní Jednota vý-
tvarných umělců není ani z daleka na své poč
teční výši; živoří bez silného a nedějeplného
dorostu a těžíc klidně ze své minulosti, vyro
nala již úplně krok se skupinami, od nichžs
dříve tak výhodně lišila. A tato nynější Jednota
nemá vůbec práva, když diskreditovala vlast
minulost i formálně tím, že si podala ruk
s výtvarným odborem U. B., vytýkati nám, že
jsme „evropští v otázkách uměleckých a tí
méně má právo, když dokázala — kde jsme m
z důvodů uměleckých a limine odmítli účasten
ství — „svoji jubilejní loyalitu“ přihláškou k ju
bilejnímu holdovacímu průvodu ve Vídni, aby
nám vytýkala „spojení s našimi nepřáteli Něm-
ci a malou intensitu v hájení českých zájm
uměleckých, S hrdostí právě na to poukazujeme
že jsme se nikdy nestavěli proti společné prác
s Němci, kde šlo o zájmy v pravdě umě
ockéa ne o nolitické dachry a paci
#33
alto_textblock
#33
stické akce, a stojíme-li již před eventualitou
této společné práce a chceme-li ve Vídni spo-
lečně s Poláky „dokumentovati číselnou i hod-
notnou převahu“ slovanského umění nad něme-
ckým v Rakousku, že jsme si zvolili společní-
kem právě jen ty německé kruhy umělecké
z Vídně, které měly dosti odvahy čeliti chauvi-
nistickým hlasům vlastních spoluobčanů a uspo-
řádati první výstavu českého umění výtvarného
ve Vídni: vedle této snahy rádi ponecháváme
místo J. V. U. a U. B., aby se spojovaly s ně-
meckým kruhem umělců a přátel
umění, jimž pečeť dávají jména Bergner,
Krattner, Thielle, a pořádaly takovou výstavu
retrospektivy české malby jako letos v Rudol-
fině, jejíž umělecká úroveň je tak bídná a pro
české umění tak kompromitující, že by bylo zá-
hodno, by se vlastní vinníci veřejně přihlásili.
Za výbor „Manesa“ v Praze, 28. čer-
vence 1908: Jan Preisler, starosta, O. No-
votný, jednatel, Kamil Hilbort, D. Ne-
jodlý, S. Sucharda, Karel Špillar, Max
Švabinský, Artuš Scheiner.
#34
alto_textblock
#34
Denní zprávy.
#35
alto_textblock
#35
no
#36
alto_textblock
#36
e— Výprava Poláků, zavítavší do
Prahy, aby učinila návštěvu bratrskému ná-
rodu českému, vyslovuje nejhlubší díky
za vřelé a srdečné přijetí. Na
památku svého pobytu v stolici Čech a za
účelem dalšího vzájemného sblížení a po-
znání sebrali účastníci vý pra vy
mezi sebou K 10.000 — a ustanovili,
aby obnos ten složen byl v Zemské bance
v Praze. Částka ta přikázána bude vý-
boru, jenž se utvoří z Čechů a
Poláků, společně pracujících k šíření
osvěty k tomu účelu: aby zřízen a zahájen
byl oyklus přednášek z dějin
umění ahi'storie literatury pol-
ské v Praze pro Čechy, a rovněž tak, aby
uspořádána byla řada předná slek
o dějinách kultury a hisitorie
literatury české ve Varšavě pro Po-
láky. Za komitét: Zdislav kníže Lubo-
mirski.
#37
alto_textblock
#37
— Z Moravské Ostravy má »Mor. Orlice
tuto vzrušující zprávu:
»V zasvěcených kruzích ostravských se tuší, ž
se jedná o velikou fusi kapitálovou na Ostravsku v
prospěch kapitálu pruského. Vyjednává se o to, aby
doly severní dráhy, jichž jest dvanáct, sloučeny byly
s pruskou horní společnosti Marie Anna, ovšem za
vedení pruského. Kdyby se tato fuse uskutečnila,
mělo by to pro Ostravsko následky přímo nedozírné.
Již jednou hrozila Těšínsku invase kapitálu pru-
ského, když se jednalo o to, aby hutě a doly arci-
vévody Bedřicha prodány byly pruské společnosti
Toto nebezpečí bylo zakročením vysokých kruhů
šťastně odvráceno. Nyní objevuje se na obzoru ope
možnost, že veškeré doly severní dráhy budou uchvá-
ceny pruskou společností a pruským kapitálem. —
Kdyby doly severní dráhy přejíti měly do vlastnictví
pruské společnosti anebo kdyby vůbec pruská spo-
lečnost měla se státi při dolech severní dráhy ve-
doucím činitelem, znamenalo by to pro nás hotovou
katastrofu na Ostravsku, Toto nebezpečí dobře tušil
někteří našinci na Ostravsku a proto všemožně usi-
lovali o to, aby i doly severní dráhy společně
s dráhou byly sestátněny. Tenkráte při intervenci
osobní sekční šéfové tvrdili, že stát náš dolů nepo-
třebuje, ublím že vždy bude pro avé dráby zásob n
dostatečně.«
»Mor. Orlice« vystihuje pak nepříznivé ho-
spodářské a velice zlé, ba katastrofální národn
důsledky fuse té, kdyby k ní došlo. Správně
vyzývá potom k napjetí všech českých sil proti
novému pruskému útoku na majetek, náležejíeí
dosud společnosti severní dráhy; rovněž správně
lituje, že při postátnění železničních tratí této
dráhy nebyly postátněny také její uhelné doly
Tu však dere se na mysl nepřijemná vzpo-
mínka: čeští poslanci žádali nejen postálnění
železničních tratí severní dráhy, nýbrž i jejich
dolů. Proti tomu se však vzepřeli Němci, žádali
vyloučení dolů z této akce postátňovaci a po-
žadavek svůj uplatnili. Teď hrozi neblahé pro
nás následky, za něž ovšem zodpovědní jsou
nejenom poslanci, nýbrž také vláda. Také po-
učení, bohužel trpké, odtud plyne stejně proni-
kavé, jako staré: že všaká povolnost vůči Ném-
cům je nebezpečnější, nežli se snad zdá ve
chvilce, kdy se od Čechů žádá a kdy čeští zá-
stupcové se pro ni dají získati konstantně již
pověstným prostřednietvím vlád anebo jinýeh
kruhů, vždy ochotných k dělení při řešení da-
ných otázek.
— Arcibiskupský orgán bránil se včer
proti našemu úsudku o mezinárodním rázu kle-
rikalismu, také tím se jevíeím, že český kleri-
kál dovede německé klerikální organisaci dáti
přednost před českým nacionalismem. Doklad
pro toto rozpoznání shledali jsme v novinář-
ském zakročení »Čechu« ve prospěch německo-
klerikálního buršáckého spolku »Saxo- Bavaria«
a v »Čechově« výtce, že policejní ředitelství
nepovolilo buršákům v řečeném spolku sdruže-
ným nositi barvy. Klerikální denník vidí v tomto
našem úsudku — neupřímnost: »Čechovi« prý
se oškliví bezpráví, ať je páše kdokoli na kom-
koli; takový prý má smysl pro právo a rovno-
právnost. — Opravdu? Nikoli! Kdyby arci-
biskupský orgán byl skutečně tak liberální, jak
se včera sám vyličil, musil by stejně, jako s
rozohnil pro barvy klerikálních buršáků, zastati
se na př. také sociálních demokratů, kdykoli
příslušný orgán státní správy utáhne na někte-
rém protiklerikálním jich shromáždění šroub,
který má při schůzích v ruce. A stejně musil
by areibiskupský denník rozhodně se ujmouti
na př. orgánu protiklerikální ligy učitelské, když
si naň některý úřadník na státním zastupitel-
ství přibrousí červenou tužku konfiskační. Ale
aní to, ani ono přece není u »Čecha« mysli-
telno! Obdobně tudíž bylo na snadě, zájem
českého klerikálního denníku o barvy klerikál-
ních buršáků vysvětliti nikoli jeho láskou ke
všeobecné svobodě, nýbrž společenstvím klerika-
lismu, tudiž jeho mezinárodním rázem. My pak
upozornili jsme na věc ze zájmu národníhoa
to proto, že němečtí buršáci zneužívají svých
barev na nejhrubší protičeské provokace, čímž
častokráte již velice nebezpečně ohrozili v Praze
veřejný klid a pořádek. Proto vytkli jsme mnoho-
kráte již příslušným orgánům státní správy, že
buršáky i s jejich barvami neodkážou do těch
mezí, kde by nebyli na ujmu pokojnému životu
v naší Praze. A proto také vytkli jsme »Če-
chovu« obranu klerikálně- buršáckých barev ně-
meckých. Je tedy přímo nesmyslným tvrzení
»Čecha«, že náš odboj proti jeho výpravě n
pomoc buršákům klerikálním znamená zastání
nebo podporu toho německého úřadníka, ktery