#2
alto_textblock
#2
prosince 1903.
#3
alto_textblock
#3
Císlo 328.
#4
alto_textblock
#4
NÁRODNÍ LISTY
#5
alto_textblock
#5
Strana 3.
#6
alto_textblock
#6
korun. Dále žádáno, aby Jagodič ponechán byl
ve vazbě a oznamováno, že zahájeny kroky, aby
byl vydán. Jagodič jest absolvovaný technik,
jenž studoval deset semestrů a připravoval se
právě ke státní zkoušce. Do nynějšího svého bytu
v Kaerchergasse přistěhoval se Jagodič teprve
9. m. m. Dne 21. m. m. odjel do Záhřebaa
ještě téže noci vloudil se do domu pí. Fische-
rové a dle vlastního doznání spáchal krádež.
Druhého dne ráno odebral se do Pešti, kde bydl
jeho matka a zdržel se tu tři dni, pak přijel sem.
zůstal nějakou dobu ve svém bytě a najal si pak
byt v hótelu. Toliko malou čásť ukradených cen-
ných papírů prodal sám, většinu prodal prostřed
nietvím posluhů. Dnes v poledne byl Jagodič
odevzdán zemskému soudu.
= Mecenáš. Z Moskvy se oznamujé: Zdejší
universitě daroval jakýs dobrodinec, jehož jméno
má zůstati tajno, 100.000 rublů.
= Vyznamenání. Dle »Nat. Zigu.« německý císař
Vílém propůjčil prof. R. Begosovi po ukončení jeho
posledního díla: sarkofagu císařovny Bedřichovy
v postupimském mausoleu, brillanty ke komturskému
kříži domácího řádu hohenzollerského a dopsal mu
zároveň, že sarkofag je mistrovshým dílem a patří
k velkolepým útvorům, jimiž Begos obdařil světa
své jméno zapsal v dějinách německého sochařství
nevyhladitelným písmem.
= Mrabě Julins Szapary na svém statku spadl
s kočáru a zlomil si žebro, ale jeho slav nevzbuzuje
nižádných obav.
= Motorový vůz městské dráhy pařížské vzňal
se včera ráno. Obecenstvo rychle vystoupilo, tak že
nikdo nepřišel k úrazu. Oheň byl záhy uhašen-
= Dělnické nepokoje Z Lyonu se telegrafuje
Na dělnické burse uspořádána byla v neděli schůze,
navštívená tisíci dělníky a zřízenci, načež účastníci
uspořádali projev proti prostřekovacím kancelářím.
Došlo ke srážce s policií, při čemž jakýsi policista
zraněn. Jakýs obchodník s uhlím, jenž byl raněn
výstřelem policisty z revolveru, podlehl svým ranám.
#7
alto_textblock
#7
Dramatické umění.
+ Z kanoeláře Národního divadla. Dnes hraje
se Fibichova opera »Šárka« (2. čtvrtka předpl.) s pí.
Malorovou v partii titulní, pl. Klánovou, slečnou
Kubátovou, pí. Fabiánovou, pí. Hájkovou, slečnou
Horvátovou a pp. Ptákem, Klimentem a Viktorinem
v ostatních partiích hlavních. Představení řídí chef
opery pan Karel Kovařovic. Zejtra odpoledne hráti
se bude oblíbená Gogolova veselohra »Revi so re
k tomuto představení platiti budou poprvé ceny.
schválené zemským výborem pro některá odpolední
představení činoherní, jež proti nynějším cenám
těchto představení budou valně sníženy. Budeť nyní
státi lože v přízemí a 1. pořadí 6 K, v 2. pořadí
5 K, křeslo v přízemí a na 1. balkoně 1 K 60 hal.
sedadlo v přízemí, na 1. balkoně a na 2. balkoněv
1. řadě 1 K 20 h, sedadlo na 2. balkoně v 2. a 3.
řadě a na I. galerii v 1. řadě 1 K, sedadlo na I. ga
lerii v 2., 3. a 4. řadě a na galerii postranní 80 h.
na II. galerii v 1. řadě 60 h, v 2. a 3. řadě 50 h,
na pdstranní a v oddělení druhém 40 h; místo
k slání v přízemí 60 h, na I. galerii 40 h a II. ga-
lerii 20 h. Ceny tyto, jež jediné jsou s to v nyněj
šich značně zvýšených nákladech na potřeby Národ-
ního divadla krýti režii jednotlivých představení,
umožňují návštěvu Národního divadla i nejširším
vrstvám a správa divadla doufá, že značným tímto
snížením dosavadních cen vyšla dle možnosti vstříe
přání obecenstva, středeční odpolední představení
navštěvujícího. Zejtřejší představení odpolední počne
již o 343. hod. odpol. Ze,tra večer provedena bude
po čivr é Pucciniova opera »Tosca«, o jejímž před
včerejším představení bylo divadlo vyprodáno a jež
se u obecenstva těšila opětně bouřlivému úspěchu.
Na čivrtek určena jest reprisa nově nastudované
Bozděchovy veselobry »Jenerál bez vojs kae
V pálek bude Čajhovského »Eugenlj Oněgine
V sobotu odpoledne v mimořádném představení pro
děti uvedena bude na sečnu poprvé v novém na-
studování Humperdinckova opera »Perníkov
chaloupka«. Téhož dne večer bude se hráti v
novém obsazení poprvě Jeřábkovo drama »S yn
člověka« jako šestá hra v cyklu české činohry,
pořádané k 20. výročí otevření Národního divadla.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze-VII. Dne
hraje se po čtvrté Ledova výpravná sdramatisovaná
pohádka »Český Honza«. Veškerá hudební čísla
kosponoval a diriguje kapelník E. Starý. Režisér B.
Kovář. Světelné efekty řídí divadelní mistr J. Valá-
šek. Pro druhé jednání pořízena nová dekorace.
Koslýmy jsou nové. Ve hře zaměstnán jest celý
personál a na 50 komparsistů. Začátek o 7. hod
večerní, konec po půl 10. hod. Po divadle dostatečný
počet vozů elektrické dráhy. - Zejtra jako 13. hra
v předplacení hraje se Henequinova veselohra »Ples
v opeře«. V pátek dne 4. t. m. jest benefiční večer
oblíbeného komika pana Jos. Pražského, který vybral
si veseloherní novinku »Ženílkov« od Denisa (auto
populární veselohry »Katakomby«). Lístky k tomuto
představení lze u p. beneficianta obdržeti.
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
hraje se jakožto 22. hra v předplacení (úterní) Mail-
hac Millandova operetta »Kozačka« s hudbou Bran-
dlovou. Titulní úlohu zpívá slečna Groszova. Ostatní
úlohy mají pp. Charvát, Kubík ml. a Beneš. Režii
má pan Charvát. Zejtra má svou benefici zasloužilý
člen pan Kaňkovský. Hráti se bude Sardouova ko-
medle »Andrea« se slečnou Valescou v titulní úloze.
Ve čivrtek uvedena bude na scénu poprvé vypravená
fraška se zpěvy »Syčáci« od C. Costy, přeložil
scénoval Josef Kubík. Hudba od J. Weinzierla. —
Zpěvní část nastudoval a říditi bude kapelník pan
V. Soukup. Nové dekorace jsou z ateliéru pana F.
Petránka.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se jako dělnické představení za poloviční
ceny po druhé! »Hrdinové makedonští«. Sensační
hra o 3 jednáních, napsal Brněnský. Zejtra ve pro-
spěch ošacení chudých dítek pořádá spolek »Žižko
van« »Černý kříž v lesee.
#8
alto_textblock
#8
Ze soudní síně.
#9
alto_textblock
#9
Svědek: Pánové Bílý, Grünwald a Krausche.
Také na měsíčních schůzích výboru podával starosta
zprávu, že je vše v pořádku. Leni po schůzi vý-
boru, konané za Drozdovy nepřítomnosti. P. Drozd
odsuzoval toto jednání. Výtva ta, jak míní svědek.
padala na P. Košnáře.
Předs.: Ve schůzi červencové tázal se P. Von-
druška starosty, je-li pravda, že se mluví o schodku
o jehož úhradu se s pí. Ortovou vyjednává, není -liž
pravda?
Svědek: Starosta říkal, že neví o ničem.
Kyselka se tehda velice rozčilil a vy
jádřil se v tom smyslu, jakého to má m
starostu, že ani neví, co se děje v zá-
ložně.
Předs: A co v srpnu?
Svědek: Tehda naléháno na starostu, by bez-
očkladně dal provésti revisi, on však pravil, že v za-
stavárně cenné papíry reviduje sám a ž
je všecko v pořádku
Svědek potvrzuje též. že Drozd vzpíral se všt
mocí návrhu na zavedení povinné revise
St. zástupce: Byl by výbor povoloval půjčky
Vilému Brozdovi, kdyby byl znal pravý stav jeho
jmění
Svědek: Zajisté že ne
Obh. dr. Dvorský (k Drozdovi): Pane pro-
fessore, p. Šprongi tvrdi, že jste říkal, že nevíte
o tom, že se s pí. Ortovou vyjednává.
P. Drozd: Ale věděl jsem o tom, já také vý-
slovně říkal, že to nahradila.
Předseda nepřipouští dotaz obh. dra. Klimenta
zda domnělé defraudace Hercíkovy měly podstatný
vliv na celkový schodek záložny. Předseda dodává
že to věcí znalců a že svědek má vypovídati pouze
o skutečnostech.
Při tomto dotazu zvedl se místo svědka P. Droz
a začal: „Příčinou katastroly bylo, že...“ Byv upo-
zorněn, že se dotaz netýká jeho, za veselosti všeho
posluchačstva Drozd usedl.
Předstupuje svědek, 54letý majitel realit,
#10
alto_textblock
#10
Vádlav Šubr.
#11
alto_textblock
#11
Proti svědkovi, jako bývalému členu výboru,je
zavedeno příprevné vyhledávání pro za-
viněný úpadek a proto za souhlasu stran nebyl
vzat do přísahy. Stal se členem záložny v r. 1896
ale neměl žádné zvláštní funkce. Jak se sdělávaly
bilance, neví, jen tolik mu povědomo, že revisoři o
valných hromadách vždy hlásili, že je všecko v po-
řádku. Ty přednášel starosta a vždy říkal, že za ně
ručí, že cifry jsou pravé. (Veselost)
Předs.: Kdo pak se ho na to tázal?
Svědek: P. Kyselka
Předs.: Kdo sestavoval po smrti Ortově bilanicer
Svědek: Říkalo se nám, že úřadníci.
Předs.: Vy jste se vyjádřil, že pan starost
o stavu záložny musil vědět
Svědek: Soudil jsem tak z toho, že se vzpíral
revisi a že jsme bez vědomí správní rady vy-
stoupili ze svazku záložen, podrobených revisi.
Předs.: Co bylo po smrti Ortově?
Svědek: P. Kyselka naléhal na revisi. Droz
výslovně tvril, že revidoval cenné papíry a že shle-
dal vše v poládku.
Předs.: Pamatujete se, že Vilém Drozd žáda
o zápůjčky?
Svědek: Ne. P. Drozd ihned před-
kládal směnky se slovy: „Pánové.
schvalte to, vždyť já to beztoho jedno
musím zaplatit. (Hlučná veselost.)
Předs.: Bylo vám známo, že Vilém Drozd by
už v konkursu?
Svědek: To nám nebylo známo
Předs.: Ani vám nebylo nápadno, že byl brat
jeho sám censorem?
Svědek: Nebylo nám to divno. Když o
byl tuze všemocným pánem.
Přikročeno k výslechu svědka pana
#12
alto_textblock
#12
Jana Tenglera,
#13
alto_textblock
#13
stříbrníka z Prahy, míval v zaslavárenském oddělen
záložny dozor nad skvosty a od r. 1894 zasedal ve vý-
boru. Úkolem jeho bylo dohližeti na způsob provádění
půjček, kromě toho měl býti přítomen dražbám a pro-
hlížeti škatulky, jsou-li v nich ony skvosty, na něž
peskytovány byly zápůjčky.
Předs.: Jak pak revidoval skvosty pan starosta
Drozd?
Svědek. Zavolal odhadce a mne i předložii
jsme mu seznam zastavených předmětů. Činil jsem
při tom tak zv. „štrychpróby“, totiž otevíral jsem na-
mátkou škatulky se skvosty a prohližel je dle se
znamů o nich pořízených.
Předs.: Kdo přednášel ve výboru roční bilance?
Svědek: Pan starosta Drozd.
Předs.: Kdo tyto bilance pořizoval?
Svědek: Ort a Kohout. Onen mi to aspoň po
vídal.
Předs.: Co říkal pan slarosta Drozd o oněc
bilancích?
Svědek: Že jsou na nich podepsáni reviso
Bílý, Bürgermeister a Krausche a že již jejich
jména za správnost ručí.
Předs: Pamatujete se na zápůjčky udílené
Vilému Drozdovi, bratru pana starosty?
Svědek: Když se do výboru dostaly směnky
Viléma Drozda, říkával pan starosta: „To je mů
bratr, já za něho ručím, ten je dobrýl
Následkem toho pak výbor půjčku příznivě vyřídil,
zvláště když pan starosta při tom říkával, že to z
svého bratra beztoho zaplatí jednou sám.
Předs.: Spokojil se záloženský výbor při po-
volování zápůjček pouze tím, že měl žadatel dobrého
ručitele nebo se také kromě toho žádalo, aby i ža-
datel byl dobrým?
Svědek: Musil i žadatel míti majetek.
Předs.: Víte něco o tom, co se v záložně př
hodilo, když zemřel Ort?
Svědek: Panovala mezi námi velká
panika. Dne 30. května měli jsme schůzi, z níž
jsem byl nucen odskočiti za soukromou záležitost
Když jsem se vrátil, členové ještě zasedali a v míst-
nosti jsem pak zaslechl cosi o zjištěných nepořádcích
Činil jsem na jednotlivce appell a když jsem se do-
věděl, že byly konstatovány nepořádky v zastavá-
renských knihách, řekl jsem že knihy ty vedl Hueber
za něhož mohu ručiti, poněvadž je vždy vedl správně
Předs.: Byl jste při tom, když byl otevřen Ortův
#14
alto_textblock
#14
stůl?
#15
alto_textblock
#15
Svědek: Obyčejně vědělo se už předem, žese
revise dostaví, alespoň se vždy dopoledn
mluvilo, že odpoledne přijdou revido-
vati.
Předs.: Jak pak se revidovalo?
Svědek: O tom nevím, knihy jsem nevidě
a také jich nevedl.
Obh. dr. Klumpar: Byly vám uděleny nějak
instrukce služební, nežli jste úřad svůj nastoupil?
Svědek: Takových instrukcí jsem neobdržel
Když mne pan starosta v úřad uváděl, řekl mi struč
ně — jak jsem již dříve pravil — co bude mou po
vinností.
Obh. p. dr. Klumpar: Nepůjčovaly se na
skvosty přemrštěné obnosy?
Svědek: Nikdy ne.
Obh. p. dr. Klumpar: Odkud to víte? Patrn
jste tedy také nahlížel do knih, není-liž
pravda?
Svědek: Jen když se revidovalo. Jinak z
půjčky na skvosly vždy souhlasily
Obh. p. dr. Šebesta: Zúčastnil prý jste se také
jakési schůzky na Žolíně, kde prý kolovala povídačka
že Grůnwald obdržel 300 zlatých. Nevíte o tom nic
bližšího?
Svědek: Na to se vůbec nepamatuj
Obh. p. dr. Šebesta: Až přijde svědek p. Šlégl.
devíte se o tom určitěji, neboť jste to také udal v pů-
vodním protokolu. Takové povídačky snadno se roz-
trušují, ale těžko dokazují. Přivádějí však lidi na
lavici obžalovaných.
Obhájce žádá, aby svědek nebyl propouštěn ze
soudní budovy a setrval v síni až do výslechu svědka
Šlégla za účelem konfrontačním.
Svědek pan
#16
alto_textblock
#16
Stanislav Žižka,
stříbrník v Praze, za souhlasu stran nepřísáhá, protože
je jako bývalý člen výboru svatovácl. záložny
rovněž ve vyšetřování pro přečin zaviněného úpad-
ku. Býval jako člen výboru censorem a vyšetřoval po-
měry oněch stran, zejmena maloživnostníků, kteří se
ucházeli o půjčku. Šetření o realitách neprováděl.
Předseda: Kdo přednášel bilanci ve výboru?
Svědek:Revisoři přednášeli každý měsíc v
výboru, že je vše v pořádku. Celoroční bilanci před-
nášel starosta P. Drozd.
Předs.: Byla někdy projevena pochybnosto
tom, je-li vše v pořádku?
Svědek: Nepamatuji se.
Svědek: Pamatujete se na udělování půjčel
časopisům „Večerní List“ a „Pražský Týdenník“?
Svědek: Dary se povolovaly, ale půjčky ne.
Předs.: Že byl poskytován úvěr Vilému Dro
zdovi snad víte?
Svědek: Ano, to přednášel obyčejně pan sl
rosta. Říkal: „To je můj bratr a já to obyčej
ně platím sám. Kdyby nebylo mého bra
tra, byl bych dnes zámožným mužem.
Předs.: Zvěděl jste také něco o Kohoutovi?
Svědek: Nu, mně se říkalo, že se u něho značně
utrácí a já to sdělil panu kanovníku Borověmu
Ale ten se Kohouta ještě zastával, na-
mítaje: „To ne, to ne, to bychom ho urazili, kdy-
bychom ho podazivali!“ A já si polom taky ne-
troulal nic říkat, poněvadž jsem dů-
věřoval taky. (Veselost.)
Předs.: Byla záložna svatováclavská členem
„Ústřední jednoty záložen“ s povinnou revisí?
Svědek: Já o tom původně nevěděl, až teprv
když jednou pan starosta referoval o tom, že jsme
odtamtud vystoupili. Také pan dr. Zavadil tenkráte
vykládal, že prý to stojí peníze a že prý i jiné ústavy
už vyslupují, že je nebezpečí, že nám budou nahlížet
do knih a že nám odeberou lak „kunčafty“. Ale hla-
sovat o tom pan starosta nedal, o lom se sice mluvilo
ale nehlasovalo-
Předs.: Pamalujele ze, zda po smrli Orlově na-
léhal na revisir
Svědek: Ano, to jsme hned říkali, ale pan
starosta se v prvním okamžiku bránil. Řtíkal, že prý
bychom se ukvapovali. Ali lidé chodili na mne a mlu-
víli pořád se strachem, že jejich peníze jsou v ne-
bezpečí. Ostatně já měl tam peníze také a já sám.
když známí se mne úzkostlivě ptali, co je, říkal jsem
jim: „Nepřijdeme o peníze, dostanete všecko do krej-
caru“. Já totiž spoléhal, že nám leží v záložně ještě
1/4 mill. reservního fondu a z toho že se všecko za-
platí. Jáměl v záložně 9300 zlalých syých
úspor. lyjsemtamnechalalýmitam také
zůstaly, protože jsem důvěřoval do po-
sledrí chvíle
Předseda: Byli Byste Vilému Drozdovi půjčo-
vali, kdybyste byli věděli, že ničeho nemár
Svědek: Ale to ne, jak bychom byli k tomu
přišli?
Obhájce p dr. Dvorský: Pane svědku, nemluvi
proti nuceně revisi také p. kanovník Kyselka?
Svědek: Nemohu se upamatovat.
Obhřjce: Ale p. dr. Zavadil to odůvodňioval
Svědek: Tc ano.
Obhájce: Prosím, aby to bylo konstatováno
Předseda: Vždyť to svědek výslovně řekl.
Obhájce: Nekonstatuje-li se to, pak se to třeba
zmate a bude se myslit, že to byl pan prof. Drozd.
Předs.: Jiní svědci ale říkají, že to říkal p. P.
Drozd. Možná, že te říkali oba dva — ale tenhle svě-
dek slyšel to jen od dra. Zavadila.
Dalším svědkem jest velkoobchodník v Praze pan
#17
alto_textblock
#17
Rudolí Tetzer.
#18
alto_textblock
#18
Svědek: Vím jen tolik, že první půjčka nebyla
tak veliká. Teprve ze žaloby jsem se dověděl o obno
sech, které jim byly zapůjčeny. A to mne rozhiodno
překvapilo.
Předs.: Co Bylo s půjčkami Vilému Dro
zdovi?
Svědek: Ten měl směnečné půjčky od výboru
po 200 až 300 zlatých a rukojmím byl ten, koho sla
rosta jako dobrého doporučoval.
Přeďs.: Zmínil se někdy starosta o hmolných
poměrech svého bratra? Řekl vám, že sám za to ručí
Svědek: Ano. Zejmena v posledních měsících.
Předs.: Stačilo jednoduchě rukojemství k půjčee
směnečná?
Svědek: Ano, úplně.
Předs.: I když uchazeč ničeho neměl?
Svědek: To rozhodně ne. V tom případě byla
by musila ručiti i manželka nebo druhý ručitel.
Předs.: Jaké učinil výbor kroky po smrti Ortově.
když vypukly již zprávy, že to se záložnou není vše-
cko v pořádku, za účelem revise?
Svědek: V květnu a červnu se upozorňovalo
stále na pověsti o Ortovi a naléháno se vším důrazem
na starostu, by revisi dal provéstí. A P. Drozd sice
stále a stále sliboval, ale nestalo se pranie
Předs.: P. Drozd prý nechtěl ani ustanovení
kontrolora?
Svědek: Ano, proti tomu se Drozd ohromně
vzpíral. Byl jsem tehda ve schůzi správní rady a nat
odehrála se také ta nejtrapnější historie. A protože
Drozd stále se vzpíral revisi, poděkoval jsem se. Nn
oné schůzi došlo také ke scéně mezi prof. Košnářem
a P. Drozdem
Předs.: Co řekl P. Drozd Košnářovi?
Svědek: Mluvil o lotrovi, o hanebném
jednání“ a podobně. (Pohnutí.)
Předs.: Co soudite o pohnutkách, za kterých
vzpíral se P. Drozd revisi?
Svědek: Aby zatajil pravý stav věeí
a aby setomohlo nepořádně vésti dál.
„Vysvětlení“ Drozdov
Předseda (k obžal. P. Drozdovi): Proč pal
jste se vzpíral zavedení kontroly a proč jste P. Ko
šnářovi ještě vynadal?
Obžal. P. Drozd: Já mu nevynadal! (Hlu
čná veselost.)
Předs.: Proč jste se tedy vzpíral?
Obžal.: Já byl po těžké nemoci a v rozčileni
jsem potom nevěděl, oč jde. Vždyť to mně zde bylo
ještě vzato ve zlé, když je člověk tak „zčině-
nej“, jako já a činí se mu pořád takové
násilné věci. Já si přece myslil, že se to může
všecko vyšetřit a chtěl jsem jen, aby mně páni dali
času k zotavení po velmi těžké nemoci. Tolik lid.
skosti páni mohli přece mít
Předs.: Ale přece jste mohli býti tím
radší, když vám tam chtěli dát kontro-
lora, vždyť by vám jako těžce nemocné-
mu byle práce ubylo. (Hlučná veselost.)
Obžal.: Vždyť já nebyl pořád tak přílišně prot
tomu. Ale když jsem viděl, co se všecko provádělo.
a co se před veřejností pořád mluvil
a co se všecko dávalo do novin.
Předs.: Do novin dávalo se toho ten-
krát ještě míň, než toho bylo.“ (Hlučná ve
selost.)
Obhájce p. dr. Kliment (k svědkovi): Pane
svědku, víte o tom, že si zastavárenské oddělení bralc
ze záloženského oddělení peníze?
Svědek: Teprve v srpnu, když jsem byl krátký
čas ve správní radě, dověděl jsem se, že se tam našly
cedulky od Orta, podepsané starostou, a na kterés
Ort stále u pokladny peníze vybíral.
Obhájce: A cedulky byly nalezeny
Svědek: V kanceláři zastavárenské
Obh. dr. Klumpar: To byly stvrzenky na zá-
lohy, poskytovaně zastavárně a vyplácené Ortovi?
Obžal.: Ano.
Pražský klenotník — rovněž ve vyšetřování pr
§ 486 — jako bývalý člen výboru—
#19
alto_textblock
#19
Jan Krajíe
prohlašuje, že když si ukládal peníze, býval u poklad-
ního okénka v prvních létech bývalý pokladník Kohi
a později vždycky že od něho peníze brával Hercík
také 17. září m. r., kdy vkládal do záložny 400 zlatých
Předs.: Kdo dával na knížku razílko?
Obžal.: Pekeländr: Já ne. To musil uděla
přece pokladník.
Obhájce Hercíkův dr. Kliment: Ale uslyšíme.
že u pokladny byli různí úřadníci.
Předs.: Ano, to je zjištěno, že tam býval tak
jednou Frühauí.
Obhájce: A štampilku tam vyrazil ten, kdo
tam byl.
Obhájce Pekeländrův dr. Šebesta konstatuje
že v tomto případě jde o zpronevěru 400 zl., pro niž
právě Pekeländr je žalován.
Dalším svědkem jest 40letý ředitel sv.-václavsk
záložnyp.
#20
alto_textblock
#20
Emanuel Musil,
který vstoupil do záložny r. 1903 a to v době, kdy
už z obžalovaných v padlém ústavě nefungoval nikdo.
Svědek prováděl na rozkaz vl. rady Oliče také revisi
a zjistil při ní schodek 30.000 korun, datující se
ještě z doby, kdy Kohl byl ještě pokladníkem. Kohl
složil před svědkem na úhradu deficitu toho 30.00
korun na policii v kanceláři vládníh
#21
alto_textblock
#21
rady
Před výslechem býv. odhadce záložny, 62letého
#22
alto_textblock
#22
Karla Musila
#23
alto_textblock
#23
upozornil předseda, že proti tomuto svědkovi jak
býv. členu výboru bylo zavedeno přípravné vyhledá
vání pro § 197. tr. z. Svědek vstoupil do záložny 1.
listopadu 1880 a odhadoval jenom svrchky. Co se děle
v záloženském oddělení a jak se dělaly bilance, neví
Na dotaz předsedův odpovídá svědek, že, jak zaslechí
byl Čáslavský ze služeb záložny propuštěn pro ji
stý poměr se ženskou. (Veselost.)
Bývalý sluha zastavárenského oddělení sv. -václ
záložny (v r. 1901)
#24
alto_textblock
#24
František Hereš
praví, že o úřadování v oddělení záloženském ničeho
neví, a že také odlud nijakých papírů nenosil
Čte se potom svědecký protokol bývalého úřadník
svatováclavské záložny, Sžletého
#25
alto_textblock
#25
Josefa Šlechly.
#26
alto_textblock
#26
Josola Franze.
Svědek byl zaměstnán v záložně od r. 1896 do
r. 1898 jako likvidátor vkladů. Nastoupil ještě za Orta
a převzal za něho po odchodu agendu Hercík.
Předseda: Jaká byla manipulace, když někdo
vkládal do záložny nebo odváděl splátku?
Svědek: Musil přijíti k likvidujícímu úřadníku,
který zanesl obnos do knížky a pokladničního žurnálu,
odevzdal to pokladníkovi k záznamu do strazzy a ku
převzetí peněz nebo k výplatě.
Předseda: Stalo se, že likvidující úřadník ne-
zanášel do pokladního denníku, stala-li se chyba?
Svědek: To říci nemohu, ale spíše bych mohl
říci, že snad likvidovali po případě všichni úřadníci.
když bylo třeba.
Předseda: Stalo se to vám?
Svědek: O tom pochybuji
Předs.: Jaký obor měl ředitel Kohout za vaší
doby?
Svědek: Vedl správu ústavu.
Předs.: Kdo měl hlavní knihu?
Svědek: Myslím, že on s Ortem.
Předs.: Dělal jste také bilance?
Svědek: K těm jsem nikdy nepřišel
#27
alto_textblock
#27
Bilance na stříbrném táou....
Předseda: Jednou jste se prý ptal, jaká bude
bilance a jeden z úřadníků — nevíte kdo — prý řekl:
„Až to bude hotovo, přinesou to na stří-
brném tácu?“ (Hlučná veselost.)
Svědek: Ano
#28
alto_textblock
#28
Veselý úřad
Předseda: Jak pak žil v záložně Ort s Ko-
houtem?
Svědek: To bylo veřejným tajem-
slvím, že ředitel Kohoutdenně chodí va
kOrtovidokomůrky, vekteré se snída lo.
Předs.: Pozoroval jste někdy, že by byli pře-
brali?
Svědek: Možná to je, ale já nepřišel s nimi tak
dalece do styku.
Předs.: Jak snášeli se Ort s Kohoutem?
Svědek: Dobře.
Předs.: A jak Kohout s Hercíkem?
Svědek: Nic zvláštního jsem nepozoroval
Předs.: Jak pak chovali se k sobě Pekeländ
s Hercíkem?
Svědek Nu, ti už spíš na sebe sočili
Předs.: Dříve jste říkal, že byl Pekeländr le-
noch, že se rád napil a že Hercík na to bručel.
Svědek: Totiž, tak jsem to slyšel já od Her-
cíka.
Předs.: Dali vám nahlédnouti do hlavní knihy
Svědek: Nikdy jsem jí neved.
Předs.: Kdo revidoval denník a knihu vklada-
telů
Svědek: Za měho úřadování nebožtík Bürger-
meister a Krausch. Bílý ne. A celoroční závěry dělali
— jak bylo v záložně známo — Kohout a O.
Předs.: Byly tehda shledány nějaké nepořád-
ky v knihách?
Svědek: Velmi často, protože byla velice
primilivní kontrola, zejmena vnitřní.
Obhájce p. dr. Klumpar: Pane svědku, měl jst
instrukci, jak si máte počínati jako účtující úřadník?
Svědek: Mně se jen vysvětlilo, co mám dělat,
ale instrukcí jsem nedostal. Mne zaučoval
úřadník, od kterého jsem to převzal. Úřadníci likvidu-
jící byli dva: jeden u vkladů, druhý u hypoték. Timto
byl se mnou současně Pekeländr, já byl u vkladů.
Svědek pochybuje, že by byla kontrola, jak v zá-
ložně byla zavedena, mohla stopovati náležitě veškerý
běh ústavu.
Obh. dr. Klumpar: Žaloba klade důraz nas to
že se často dověděli úřadníci o revisi dříve, čili že
nebyla nepředvídanou. Znáte agendu ve větších ústa-
vech: stává se, že někdy revisoři oznamují přehlídku
předem nebo že i správní rada vyzve revisory, byv
určitý den k revisi se dostavili
Svědek: To se může stát a úřadníci někdy
musí vědět, že revise přijde, poněvadž musí přípravné
práce vykonat.
Obhájce: Neshledáváte v tom tedy ničeho
zvláštního, že na př. řekl Krausch dopoledne, že
revisoři přijdou odpoledne?
Svědek: Myslím, kdyby chtěl úřadník děla
podvody, že by byl tak opatrným, že by si to už za-
řídil.
e
Obhájce: Jak to?
Svědek: Že by to zkrátka bylo jedno, je-li re-
vise ohlášena čili nic.
Obh. dr. Šebesta: Stalo se někdy, že měl po-
kladník zapsáno, co nebylo v denniku?
Svědek: Stalo se to, ale na to se musilo hned
přijít, poněvadž by nesouhlasila pokladna
Dr. Kliment: Když Hercík odešel od pokladny.
mohl k ní přijít kdokoli úřadníků?
Svědek: Ano, to by byl mohi.
Dr. Kliment: Ale měl-li na př. Hercík dovole-
nou, nebo byl-li nemocen?
Svědek: Nepamatují podobného případu z mě
#29
alto_textblock
#29
doby
#30
alto_textblock
#30
Předs.: Do doby úřadování páně svědkova spa-
dají pouze dvě defraudace.
Obh. dr. Klimen!: Stalo se, že by byla někdy
některá položka zapsána na folio cizí?
Svědek: Ano, velmi často.
Obhájee: Jak se to napravovalo?
Svědek: Bohužel, teprve tehda, když stran
přišla s knížkou. To bylo pak velmi pracně.
Obhájce: Měl Hercík razítko uzavřeno v po-
kladně?
Svědek: To neměl, bohužel.
Obhájce: Bylo přístupno každému úřadníku?
Svědek: Ano.
Předs.: Obžal. Hercík měl dvě štampilky: jednu
bez podpisu, druhou s podpisem. Druhá byla nepří-
stupna.
Obhájce: Přiházela se storna zřídka či často.
Svědek: Velmi zřídka.
Obhájce dává předčítati protokolární výpověd
svědkovu a dodává, že má časté případy storen dobře
zaznamenány.
Svědek na dolaz obhájcův praví, že v době
návalu vypomáhali všichni úřadníci
Obhájce: Vypomáhal také Ort?
Svědek: To nemohu sám tvrditi, ale pamatuji
se, že jsem ho také někdy v knihách viděl.
Obhájce: A Frühauf?
Svědek: Myslím, že ne.
#32
alto_textblock
#32
Katastrofa svatováclavské záložny
před soudem.
(Líčení den pátý.)
(Pokračování.)
#33
alto_textblock
#33
... Předzvěsti škarohlídů, jakoby proces
s bývalými funkcionáři padlé záložny tonul
v moři číslic a následkem toho pochopitelné
nudy, silně byly rozehnány pět dní trvajícím
přelíčením, které naopak den za dnem nabývá
zajímavějšího rázu a již dnes má ně-
kolik svých, takřka románosých kapitol. Hlavní
hrdinové přešli jevištěm, dost smutně všichni,
bez applausu. Jedině snad místy trocha vzrušení
a smíchu provázela jejich deklamace, na jichž
naučení měli vesměs přes rok času. Soudní siř
je také divadlem! Improvisovaným sic, však
realistickým. Divák jako v hledišti si předem
kombinuje z vystoupení osob, jak to asi do-
padne. Pro dnes má už v hlavě dosti jasný obraz
svato-václavské tragikomedie a tuší ještě zápletky
a osoby, jež na jeviště přijdou... Nával za vče-
rejší den byl dosud největší! Však hádá se a do-
zajista správně, že ještě vzroste zejtřke m,
kdy mezi svědky objeví se včera variantem nej-
různějších pověstí zcela mylně opředený ka
novník ... Je „živ a zdráv“, však, zdali „vesel“
— dle slov „Svatební košile“ — ví, milý bůh. -
#34
alto_textblock
#34
Předs.: Kdo ii prováděl?
Svědek: Pan Kreipl a P. Kyselka
Předs.: Kdo předčítal výboru zprávy měsíčních
revisí?
Svědek: Pan starosta Drozt
Předs.: Kdo býval na měsíčních zprávách o r
visicích podepsán?
#35
alto_textblock
#35
Svědek: Při tom jsem nebyl.
Předs.: Byl jste při tom, když jednou P. Ky
selka činil starostu Drozdovi předhůzky, že jsou v za
stavárně nepořádky?
Svědek: Ano, ale p. starosta blíže nevyloži
jaké. Zdá se mi, že řekl: „Důvěřoval jsem příli
Ortovi, ale byl jsem jím zklamán.
Předs.: Pamatujete se, že P. Kyselka s panem
Kreiplem prováděli revisi v zastavárně?
Svědek: O tom vím, ale nevím k jakým
účelům dospěli.
Předs.: Bylo pak ve výboru navrženo, aby se
provedla revise záložny?
Svědek: Ano. Měli jsme za tím účelem sou-
kromé schůze a radili jsme se o tom, jak bychom
věci přišli na stopu, jakož i jak bychom zařídili, aby
se do záložny dostal nový revisor. Pan Bílý ztra-
til naši důvěru. Schůze ty konaly se v bytě
p dra. Vondrušky a byl jim také přítomen pan dr-
Popel. V jedné ze schůzí těch bylo učiněno vyzvání.
kdo by se po p. Bílém o úřad revisora ucházel a
p. dr. Vondruška doporučil pana Šetinu, revidenta c
sařského úřadu.
#36
alto_textblock
#36
Pan starosta Drozd hrál karty ...
Předs.: Jak se to stalo, že starosta Drozd slo
žil úřad?
Svědek: Seznali jsme po zjištěn
nepořádků, že starosta Drozd nen
více schopen vésti a říditi záložnu. Tako
nebylo k němu pražádné důvěry, neboť zdál se
nám přílišlehkovážným. Když jednou vznes
k němu P. Kyselka dotaz v příčině malversací, byl
při tom (P. Kyselka) celý červený, div že neomdlel.
Ale starosta Drozd hrál zcela lhostej-
někarty a P. Kyselky se ani nevšiml. Toho
večera měl P. Kyselka v záloženském sále přednášku
i bylo zvykem, že přednášejícím P. Drozd vždy dě-
koval. Tehda však poslal pana Klementa, aby to z
něho odbyl, neboť nechtěl s P. Kyselkou mluvit. Ří-
kávalo se všeobecně: „Ten Drozd to pěkně
vyvedl!“ (Obžalovaný Drozd se při tčchto slovech
usmívá.)
Předs: Konávaly se v záložně revise nepřed
vídaně?
#37
alto_textblock
#37
Předseda konstatuje, že bylo proti tomulo
svědku jako bývalému členu výboru zahájeno pří-
pravné vyhledávání pro §§ 197. a 486. a nebere ho
tudíž do přísahy.
Pan Totzer byl ve výboru záložny od roku
1883, ale zvláštní funkce neměl.
Předseda: Kdo rozhodoval v záložně?
Svědek: Pouze starosta.
Předs.: Jak to?
Svědek: Nu, svým neobmezeným
vlivem.
Předs.: Myslíte, ze věděl také o špatněm stavu
záložny?
Svědek: Předpokládám s určitosti,
že ano.
Předs.: Z čeho tak soudíte?
Svědek: Především z toho, že nikoho z vý-
boru k ničemu nepřipustil a všecko vedl sám. Do po-
sledního okamžiku jsme myslili, že je to jeho horlivost
ale, bohužel, po odhalení tak obrovského schodku
poznali jsme, jak jsme se klamali.
Předs.: V jakém poměru byl starosta vůči Orto
vi a Kohoutovi?
Svědek: Myslím, že v nejlepším.
Předs.: Nepamatujete se, proč nebyl p. Klou
bek znova volen do výboru?
Svědek: Tehda trousily se zprávy, že úřad-
nictvo nežije morálně tak, jak by mělo zít a pan Klou-
bek, pokud jsem slyšel, byl původcem zprávy, že se
v zastavárně pášou nemravnosti. Na to svolána byla
valná hromada a v té byl p. Kloubek jedno-
duše z kandidátní listiny vyškrtnu
a nebyl pakuž volen vůbec.
Předseda: Nebylo vám nápadno, že vklady
nebyly s půjčkami v žádném poměru? Udal jste dříve
že jste si psal tehda, mnoho-li se půjček povolilo.
Svědek: Já si dělal na papíru zápisky, kolik
půjček bylo povoleno, poněvadž jich byl počet neoby-
čejně malý. Pan starosta však jednou na schůzi vy-
jádřil se nepřímo, žesi zapovídá, by se dělai
zápisky, aby nepřišlo nic na veřejnost, co nem
přijíti atd.
Předs.: Vy prý jste také sám sdělil něco staro-
stovi v příčině nemorálního živola Ortova a Kohou-
tova?
Svědek: Ano, ale na bližší podrobnosti se už
nepamatuji.
Předs.: A co říkal slarosta?
Svědek: Že děkuje za to, a že v šecko vy
šetří.
Předs.: A vyšetřil něco?
Svědek: O tom nevím ničeho.
Předs.: Chodili členové výboru do záloženských
místností?
Svědek: Nechodili.
Předs.: Proč to
Svědek: Kdykoli některý z nás chtěl tam na-
hlédnout, neviděli jsme příliš přívětivých
obličejů — patrně jako na znamení, že ne
máme žádný vstup.
Předs.: Kdo tomu nechtěl?
Svědek. My vůbec neměli ani povin-
nosti, do kanceláří chodit.
Předs.: Pamatujete se na záležilost manžel
Tvrzských?
#38
alto_textblock
#38
Šlechta, který je pensistou a dlí teď na smrtelném
loži v domě svých dítek v Koceradech, udal před vy-
šetřujícím soudcem, že byl úřadníkem záložny — do
r. 1883 — asi 10 let. Za starostenství dra. Karlacha
vedl knihy, dělal výkazy o zasedáních výboru a za-
ložil záložně registraturu. Že by byly za jeho úřado-
vání existovaly fingované knížky, svědek neměl ani
potuchy, ježto — jak tvrdí — vedl knihy vkladatelské
správně. Proč byl Čáslavský propuštěn, Šlechta ne-
zvěděl, protože se tak stalo za zvláštních okolností.
Pamatuje se, že v oně době zavolal si ho jednoho dne
o 8. hod. ráno P. Drozd do své kanceláře a sděliv mu.
že od nynějška převezme pokladnu, žádal, aby Čá-
slavského už k pokladně nepouštěl. Kohout i Ort dali
Šlechtovi na jeho dotaz po příčině propuštění Čá-
slavského zápornou odpověď a členů výboru se po-
ptávati svědek neopovážil. Při přepočítávání pokladny
mu vše souhiasilo. Dopouštěl-li se Ort nebo Kohout
malversací, svědek neví. Celoroční bilance za jeho
úřadování sestavovali Režný a Kohout, dalšími revi-
sory byli Bürgermeister a Krausch. O propuštění svěm z
záložny vyprávěl svědek zajímavou historii. Jako re-
konvalescent po zánětu plic chtěl se odebrat na zola-
venou do lesnaté krajiny, ale místo na dovolenou šel
— na pensi. Šlechta vykládá věc takto: „Tehda
chodil do záložny jeden žid, který stále vklá-
dal a vybíral, až to vypadalo jako seký-
rování a já mu řekl „smrade“. Žid mne ža-
loval a já dostal tři zlaté pokuty, nikdy však nebylo
mně řečeno, jak zní protokol, zavedený o této afféře
správou záložny, nýbrž bylo mně prostě sděleno, že
jsem dán za příčinou hrubého chování
do výslužby. Přišel jsem do kanceláře a tam
oznámil mně Kohout, že se výbor usnesl, abych
byl dán do pense a že dostanu ročně 400 z la-
tých. Víc mně neřekl. Byl jsem překvapen a myslil
jsem, že to ani nemůže být, když jsem své povinnosti
velice svědomitě konal. Od října 1902 jsem nedostal
už ničeho a dlím u svých dělí v Koceradech.“
Dle tohoto svědka Kohout jako dlouholetý úřadník
do slavu záložny musil v každém ohledu býti zasvě-
cen. Za jeho úřadování mívali úřadníci skorem každo
ročně dovolenou a v práci se střídali.
Závěrek dopoledního líčení tvořil výslech účetního
„Průmyslové banky“, pana
#39
alto_textblock
#39
Odpoledne ve 14 na 2. hod. pokračuje předseda
ve výslechu svědků. Soudní sál v pozadí jest opět
četně navšlíven, na galerii však přítomno jen několik
dam. Na příkaz předsedův uvádí soudní sluha do
jednací síně svědka p.
#40
alto_textblock
#40
Františka Šlégla,
soukromníka z Král. Vinohradů, jenž nepřísahá,
protože jest jako bývalý člen výboru v přípravném
vyhledávání pro přečin dle § 486. tr. zák
Svědek byl členem výboru od roku 1899, funkc
však neměl.
Předs.: Později jste měl přece nějakou funkci?
Svědek: Až když to zkrachovalo, byl jsem
zvolen do správní rady. (Veselost.)
Dále uvádí svědek, že bilance předkládány byly
výboru starostou Drozdem, jenž tvrdil, že v záložně
je vše v nejlepším pořádku
Jak se Drozd vzpíral provedení revise.
Předs.: Co se stalo ve výboru když zemřel
Ort?
Svědek: Proslýchalo se c nepořádcích. Přišel
s tím do výboru P. Kyselka a žádal výbor, aby
předsevzata byla revise. Když se však revise měla
konati, řekl Drozd, že revisi provede sám
Na to se Drozd roznemohl i usnesl se výbor, že se
o provedení revise postará na vlastní vrub. P. Ky-
selka však pravil, že by to bylo pro Drozda
urážkou. Výbor však na svém setrval a tu zjištěn
deficit.
Předs.: Co se stalo, když se Drozd uzdravil?
Svědek: Přišel do výborové schůze a opět
se vyslovoval, že revise není potřebí.
poněvadž prý je vše v nejlepším po-
řádku.
Předs.: Drozd se tedy revisí vzpíral?
Svědek: Ano
Předs.: Bílý prý laké tvrdil, že je všechn
v pořádku.
Svědek: Ano
Peníze v dontníkových krabicích.
Předs.: Po odstoupení Kohoutově našla prý se
nějaká záloženská knižka v jeho stolku?