ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 fae28450-70db-11dc-a8ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
1.
#2 alto_textblock #2
prosince 1903.
#3 alto_textblock #3
Císlo 328.
#4 alto_textblock #4
NÁRODNÍ LISTY
#5 alto_textblock #5
Strana 3.
#6 alto_textblock #6
korun. Dále žádáno, aby Jagodič ponechán byl ve vazbě a oznamováno, že zahájeny kroky, aby byl vydán. Jagodič jest absolvovaný technik, jenž studoval deset semestrů a připravoval se právě ke státní zkoušce. Do nynějšího svého bytu v Kaerchergasse přistěhoval se Jagodič teprve 9. m. m. Dne 21. m. m. odjel do Záhřebaa ještě téže noci vloudil se do domu pí. Fische- rové a dle vlastního doznání spáchal krádež. Druhého dne ráno odebral se do Pešti, kde bydl jeho matka a zdržel se tu tři dni, pak přijel sem. zůstal nějakou dobu ve svém bytě a najal si pak byt v hótelu. Toliko malou čásť ukradených cen- ných papírů prodal sám, většinu prodal prostřed nietvím posluhů. Dnes v poledne byl Jagodič odevzdán zemskému soudu. = Mecenáš. Z Moskvy se oznamujé: Zdejší universitě daroval jakýs dobrodinec, jehož jméno má zůstati tajno, 100.000 rublů. = Vyznamenání. Dle »Nat. Zigu.« německý císař Vílém propůjčil prof. R. Begosovi po ukončení jeho posledního díla: sarkofagu císařovny Bedřichovy v postupimském mausoleu, brillanty ke komturskému kříži domácího řádu hohenzollerského a dopsal mu zároveň, že sarkofag je mistrovshým dílem a patří k velkolepým útvorům, jimiž Begos obdařil světa své jméno zapsal v dějinách německého sochařství nevyhladitelným písmem. = Mrabě Julins Szapary na svém statku spadl s kočáru a zlomil si žebro, ale jeho slav nevzbuzuje nižádných obav. = Motorový vůz městské dráhy pařížské vzňal se včera ráno. Obecenstvo rychle vystoupilo, tak že nikdo nepřišel k úrazu. Oheň byl záhy uhašen- = Dělnické nepokoje Z Lyonu se telegrafuje Na dělnické burse uspořádána byla v neděli schůze, navštívená tisíci dělníky a zřízenci, načež účastníci uspořádali projev proti prostřekovacím kancelářím. Došlo ke srážce s policií, při čemž jakýsi policista zraněn. Jakýs obchodník s uhlím, jenž byl raněn výstřelem policisty z revolveru, podlehl svým ranám.
#7 alto_textblock #7
Dramatické umění. + Z kanoeláře Národního divadla. Dnes hraje se Fibichova opera »Šárka« (2. čtvrtka předpl.) s pí. Malorovou v partii titulní, pl. Klánovou, slečnou Kubátovou, pí. Fabiánovou, pí. Hájkovou, slečnou Horvátovou a pp. Ptákem, Klimentem a Viktorinem v ostatních partiích hlavních. Představení řídí chef opery pan Karel Kovařovic. Zejtra odpoledne hráti se bude oblíbená Gogolova veselohra »Revi so re k tomuto představení platiti budou poprvé ceny. schválené zemským výborem pro některá odpolední představení činoherní, jež proti nynějším cenám těchto představení budou valně sníženy. Budeť nyní státi lože v přízemí a 1. pořadí 6 K, v 2. pořadí 5 K, křeslo v přízemí a na 1. balkoně 1 K 60 hal. sedadlo v přízemí, na 1. balkoně a na 2. balkoněv 1. řadě 1 K 20 h, sedadlo na 2. balkoně v 2. a 3. řadě a na I. galerii v 1. řadě 1 K, sedadlo na I. ga lerii v 2., 3. a 4. řadě a na galerii postranní 80 h. na II. galerii v 1. řadě 60 h, v 2. a 3. řadě 50 h, na pdstranní a v oddělení druhém 40 h; místo k slání v přízemí 60 h, na I. galerii 40 h a II. ga- lerii 20 h. Ceny tyto, jež jediné jsou s to v nyněj šich značně zvýšených nákladech na potřeby Národ- ního divadla krýti režii jednotlivých představení, umožňují návštěvu Národního divadla i nejširším vrstvám a správa divadla doufá, že značným tímto snížením dosavadních cen vyšla dle možnosti vstříe přání obecenstva, středeční odpolední představení navštěvujícího. Zejtřejší představení odpolední počne již o 343. hod. odpol. Ze,tra večer provedena bude po čivr é Pucciniova opera »Tosca«, o jejímž před včerejším představení bylo divadlo vyprodáno a jež se u obecenstva těšila opětně bouřlivému úspěchu. Na čivrtek určena jest reprisa nově nastudované Bozděchovy veselobry »Jenerál bez vojs kae V pálek bude Čajhovského »Eugenlj Oněgine V sobotu odpoledne v mimořádném představení pro děti uvedena bude na sečnu poprvé v novém na- studování Humperdinckova opera »Perníkov chaloupka«. Téhož dne večer bude se hráti v novém obsazení poprvě Jeřábkovo drama »S yn člověka« jako šestá hra v cyklu české činohry, pořádané k 20. výročí otevření Národního divadla. + Lidové divadlo »Urania« v Praze-VII. Dne hraje se po čtvrté Ledova výpravná sdramatisovaná pohádka »Český Honza«. Veškerá hudební čísla kosponoval a diriguje kapelník E. Starý. Režisér B. Kovář. Světelné efekty řídí divadelní mistr J. Valá- šek. Pro druhé jednání pořízena nová dekorace. Koslýmy jsou nové. Ve hře zaměstnán jest celý personál a na 50 komparsistů. Začátek o 7. hod večerní, konec po půl 10. hod. Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. - Zejtra jako 13. hra v předplacení hraje se Henequinova veselohra »Ples v opeře«. V pátek dne 4. t. m. jest benefiční večer oblíbeného komika pana Jos. Pražského, který vybral si veseloherní novinku »Ženílkov« od Denisa (auto populární veselohry »Katakomby«). Lístky k tomuto představení lze u p. beneficianta obdržeti. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se jakožto 22. hra v předplacení (úterní) Mail- hac Millandova operetta »Kozačka« s hudbou Bran- dlovou. Titulní úlohu zpívá slečna Groszova. Ostatní úlohy mají pp. Charvát, Kubík ml. a Beneš. Režii má pan Charvát. Zejtra má svou benefici zasloužilý člen pan Kaňkovský. Hráti se bude Sardouova ko- medle »Andrea« se slečnou Valescou v titulní úloze. Ve čivrtek uvedena bude na scénu poprvé vypravená fraška se zpěvy »Syčáci« od C. Costy, přeložil scénoval Josef Kubík. Hudba od J. Weinzierla. — Zpěvní část nastudoval a říditi bude kapelník pan V. Soukup. Nové dekorace jsou z ateliéru pana F. Petránka. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se jako dělnické představení za poloviční ceny po druhé! »Hrdinové makedonští«. Sensační hra o 3 jednáních, napsal Brněnský. Zejtra ve pro- spěch ošacení chudých dítek pořádá spolek »Žižko van« »Černý kříž v lesee.
#8 alto_textblock #8
Ze soudní síně.
#9 alto_textblock #9
Svědek: Pánové Bílý, Grünwald a Krausche. Také na měsíčních schůzích výboru podával starosta zprávu, že je vše v pořádku. Leni po schůzi vý- boru, konané za Drozdovy nepřítomnosti. P. Drozd odsuzoval toto jednání. Výtva ta, jak míní svědek. padala na P. Košnáře. Předs.: Ve schůzi červencové tázal se P. Von- druška starosty, je-li pravda, že se mluví o schodku o jehož úhradu se s pí. Ortovou vyjednává, není -liž pravda? Svědek: Starosta říkal, že neví o ničem. Kyselka se tehda velice rozčilil a vy jádřil se v tom smyslu, jakého to má m starostu, že ani neví, co se děje v zá- ložně. Předs: A co v srpnu? Svědek: Tehda naléháno na starostu, by bez- očkladně dal provésti revisi, on však pravil, že v za- stavárně cenné papíry reviduje sám a ž je všecko v pořádku Svědek potvrzuje též. že Drozd vzpíral se všt mocí návrhu na zavedení povinné revise St. zástupce: Byl by výbor povoloval půjčky Vilému Brozdovi, kdyby byl znal pravý stav jeho jmění Svědek: Zajisté že ne Obh. dr. Dvorský (k Drozdovi): Pane pro- fessore, p. Šprongi tvrdi, že jste říkal, že nevíte o tom, že se s pí. Ortovou vyjednává. P. Drozd: Ale věděl jsem o tom, já také vý- slovně říkal, že to nahradila. Předseda nepřipouští dotaz obh. dra. Klimenta zda domnělé defraudace Hercíkovy měly podstatný vliv na celkový schodek záložny. Předseda dodává že to věcí znalců a že svědek má vypovídati pouze o skutečnostech. Při tomto dotazu zvedl se místo svědka P. Droz a začal: „Příčinou katastroly bylo, že...“ Byv upo- zorněn, že se dotaz netýká jeho, za veselosti všeho posluchačstva Drozd usedl. Předstupuje svědek, 54letý majitel realit,
#10 alto_textblock #10
Vádlav Šubr.
#11 alto_textblock #11
Proti svědkovi, jako bývalému členu výboru,je zavedeno příprevné vyhledávání pro za- viněný úpadek a proto za souhlasu stran nebyl vzat do přísahy. Stal se členem záložny v r. 1896 ale neměl žádné zvláštní funkce. Jak se sdělávaly bilance, neví, jen tolik mu povědomo, že revisoři o valných hromadách vždy hlásili, že je všecko v po- řádku. Ty přednášel starosta a vždy říkal, že za ně ručí, že cifry jsou pravé. (Veselost) Předs.: Kdo pak se ho na to tázal? Svědek: P. Kyselka Předs.: Kdo sestavoval po smrti Ortově bilanicer Svědek: Říkalo se nám, že úřadníci. Předs.: Vy jste se vyjádřil, že pan starost o stavu záložny musil vědět Svědek: Soudil jsem tak z toho, že se vzpíral revisi a že jsme bez vědomí správní rady vy- stoupili ze svazku záložen, podrobených revisi. Předs.: Co bylo po smrti Ortově? Svědek: P. Kyselka naléhal na revisi. Droz výslovně tvril, že revidoval cenné papíry a že shle- dal vše v poládku. Předs.: Pamatujete se, že Vilém Drozd žáda o zápůjčky? Svědek: Ne. P. Drozd ihned před- kládal směnky se slovy: „Pánové. schvalte to, vždyť já to beztoho jedno musím zaplatit. (Hlučná veselost.) Předs.: Bylo vám známo, že Vilém Drozd by už v konkursu? Svědek: To nám nebylo známo Předs.: Ani vám nebylo nápadno, že byl brat jeho sám censorem? Svědek: Nebylo nám to divno. Když o byl tuze všemocným pánem. Přikročeno k výslechu svědka pana
#12 alto_textblock #12
Jana Tenglera,
#13 alto_textblock #13
stříbrníka z Prahy, míval v zaslavárenském oddělen záložny dozor nad skvosty a od r. 1894 zasedal ve vý- boru. Úkolem jeho bylo dohližeti na způsob provádění půjček, kromě toho měl býti přítomen dražbám a pro- hlížeti škatulky, jsou-li v nich ony skvosty, na něž peskytovány byly zápůjčky. Předs.: Jak pak revidoval skvosty pan starosta Drozd? Svědek. Zavolal odhadce a mne i předložii jsme mu seznam zastavených předmětů. Činil jsem při tom tak zv. „štrychpróby“, totiž otevíral jsem na- mátkou škatulky se skvosty a prohližel je dle se znamů o nich pořízených. Předs.: Kdo přednášel ve výboru roční bilance? Svědek: Pan starosta Drozd. Předs.: Kdo tyto bilance pořizoval? Svědek: Ort a Kohout. Onen mi to aspoň po vídal. Předs.: Co říkal pan slarosta Drozd o oněc bilancích? Svědek: Že jsou na nich podepsáni reviso Bílý, Bürgermeister a Krausche a že již jejich jména za správnost ručí. Předs: Pamatujete se na zápůjčky udílené Vilému Drozdovi, bratru pana starosty? Svědek: Když se do výboru dostaly směnky Viléma Drozda, říkával pan starosta: „To je mů bratr, já za něho ručím, ten je dobrýl Následkem toho pak výbor půjčku příznivě vyřídil, zvláště když pan starosta při tom říkával, že to z svého bratra beztoho zaplatí jednou sám. Předs.: Spokojil se záloženský výbor při po- volování zápůjček pouze tím, že měl žadatel dobrého ručitele nebo se také kromě toho žádalo, aby i ža- datel byl dobrým? Svědek: Musil i žadatel míti majetek. Předs.: Víte něco o tom, co se v záložně př hodilo, když zemřel Ort? Svědek: Panovala mezi námi velká panika. Dne 30. května měli jsme schůzi, z níž jsem byl nucen odskočiti za soukromou záležitost Když jsem se vrátil, členové ještě zasedali a v míst- nosti jsem pak zaslechl cosi o zjištěných nepořádcích Činil jsem na jednotlivce appell a když jsem se do- věděl, že byly konstatovány nepořádky v zastavá- renských knihách, řekl jsem že knihy ty vedl Hueber za něhož mohu ručiti, poněvadž je vždy vedl správně Předs.: Byl jste při tom, když byl otevřen Ortův
#14 alto_textblock #14
stůl?
#15 alto_textblock #15
Svědek: Obyčejně vědělo se už předem, žese revise dostaví, alespoň se vždy dopoledn mluvilo, že odpoledne přijdou revido- vati. Předs.: Jak pak se revidovalo? Svědek: O tom nevím, knihy jsem nevidě a také jich nevedl. Obh. dr. Klumpar: Byly vám uděleny nějak instrukce služební, nežli jste úřad svůj nastoupil? Svědek: Takových instrukcí jsem neobdržel Když mne pan starosta v úřad uváděl, řekl mi struč ně — jak jsem již dříve pravil — co bude mou po vinností. Obh. p. dr. Klumpar: Nepůjčovaly se na skvosty přemrštěné obnosy? Svědek: Nikdy ne. Obh. p. dr. Klumpar: Odkud to víte? Patrn jste tedy také nahlížel do knih, není-liž pravda? Svědek: Jen když se revidovalo. Jinak z půjčky na skvosly vždy souhlasily Obh. p. dr. Šebesta: Zúčastnil prý jste se také jakési schůzky na Žolíně, kde prý kolovala povídačka že Grůnwald obdržel 300 zlatých. Nevíte o tom nic bližšího? Svědek: Na to se vůbec nepamatuj Obh. p. dr. Šebesta: Až přijde svědek p. Šlégl. devíte se o tom určitěji, neboť jste to také udal v pů- vodním protokolu. Takové povídačky snadno se roz- trušují, ale těžko dokazují. Přivádějí však lidi na lavici obžalovaných. Obhájce žádá, aby svědek nebyl propouštěn ze soudní budovy a setrval v síni až do výslechu svědka Šlégla za účelem konfrontačním. Svědek pan
#16 alto_textblock #16
Stanislav Žižka, stříbrník v Praze, za souhlasu stran nepřísáhá, protože je jako bývalý člen výboru svatovácl. záložny rovněž ve vyšetřování pro přečin zaviněného úpad- ku. Býval jako člen výboru censorem a vyšetřoval po- měry oněch stran, zejmena maloživnostníků, kteří se ucházeli o půjčku. Šetření o realitách neprováděl. Předseda: Kdo přednášel bilanci ve výboru? Svědek:Revisoři přednášeli každý měsíc v výboru, že je vše v pořádku. Celoroční bilanci před- nášel starosta P. Drozd. Předs.: Byla někdy projevena pochybnosto tom, je-li vše v pořádku? Svědek: Nepamatuji se. Svědek: Pamatujete se na udělování půjčel časopisům „Večerní List“ a „Pražský Týdenník“? Svědek: Dary se povolovaly, ale půjčky ne. Předs.: Že byl poskytován úvěr Vilému Dro zdovi snad víte? Svědek: Ano, to přednášel obyčejně pan sl rosta. Říkal: „To je můj bratr a já to obyčej ně platím sám. Kdyby nebylo mého bra tra, byl bych dnes zámožným mužem. Předs.: Zvěděl jste také něco o Kohoutovi? Svědek: Nu, mně se říkalo, že se u něho značně utrácí a já to sdělil panu kanovníku Borověmu Ale ten se Kohouta ještě zastával, na- mítaje: „To ne, to ne, to bychom ho urazili, kdy- bychom ho podazivali!“ A já si polom taky ne- troulal nic říkat, poněvadž jsem dů- věřoval taky. (Veselost.) Předs.: Byla záložna svatováclavská členem „Ústřední jednoty záložen“ s povinnou revisí? Svědek: Já o tom původně nevěděl, až teprv když jednou pan starosta referoval o tom, že jsme odtamtud vystoupili. Také pan dr. Zavadil tenkráte vykládal, že prý to stojí peníze a že prý i jiné ústavy už vyslupují, že je nebezpečí, že nám budou nahlížet do knih a že nám odeberou lak „kunčafty“. Ale hla- sovat o tom pan starosta nedal, o lom se sice mluvilo ale nehlasovalo- Předs.: Pamalujele ze, zda po smrli Orlově na- léhal na revisir Svědek: Ano, to jsme hned říkali, ale pan starosta se v prvním okamžiku bránil. Řtíkal, že prý bychom se ukvapovali. Ali lidé chodili na mne a mlu- víli pořád se strachem, že jejich peníze jsou v ne- bezpečí. Ostatně já měl tam peníze také a já sám. když známí se mne úzkostlivě ptali, co je, říkal jsem jim: „Nepřijdeme o peníze, dostanete všecko do krej- caru“. Já totiž spoléhal, že nám leží v záložně ještě 1/4 mill. reservního fondu a z toho že se všecko za- platí. Jáměl v záložně 9300 zlalých syých úspor. lyjsemtamnechalalýmitam také zůstaly, protože jsem důvěřoval do po- sledrí chvíle Předseda: Byli Byste Vilému Drozdovi půjčo- vali, kdybyste byli věděli, že ničeho nemár Svědek: Ale to ne, jak bychom byli k tomu přišli? Obhájce p dr. Dvorský: Pane svědku, nemluvi proti nuceně revisi také p. kanovník Kyselka? Svědek: Nemohu se upamatovat. Obhřjce: Ale p. dr. Zavadil to odůvodňioval Svědek: Tc ano. Obhájce: Prosím, aby to bylo konstatováno Předseda: Vždyť to svědek výslovně řekl. Obhájce: Nekonstatuje-li se to, pak se to třeba zmate a bude se myslit, že to byl pan prof. Drozd. Předs.: Jiní svědci ale říkají, že to říkal p. P. Drozd. Možná, že te říkali oba dva — ale tenhle svě- dek slyšel to jen od dra. Zavadila. Dalším svědkem jest velkoobchodník v Praze pan
#17 alto_textblock #17
Rudolí Tetzer.
#18 alto_textblock #18
Svědek: Vím jen tolik, že první půjčka nebyla tak veliká. Teprve ze žaloby jsem se dověděl o obno sech, které jim byly zapůjčeny. A to mne rozhiodno překvapilo. Předs.: Co Bylo s půjčkami Vilému Dro zdovi? Svědek: Ten měl směnečné půjčky od výboru po 200 až 300 zlatých a rukojmím byl ten, koho sla rosta jako dobrého doporučoval. Přeďs.: Zmínil se někdy starosta o hmolných poměrech svého bratra? Řekl vám, že sám za to ručí Svědek: Ano. Zejmena v posledních měsících. Předs.: Stačilo jednoduchě rukojemství k půjčee směnečná? Svědek: Ano, úplně. Předs.: I když uchazeč ničeho neměl? Svědek: To rozhodně ne. V tom případě byla by musila ručiti i manželka nebo druhý ručitel. Předs.: Jaké učinil výbor kroky po smrti Ortově. když vypukly již zprávy, že to se záložnou není vše- cko v pořádku, za účelem revise? Svědek: V květnu a červnu se upozorňovalo stále na pověsti o Ortovi a naléháno se vším důrazem na starostu, by revisi dal provéstí. A P. Drozd sice stále a stále sliboval, ale nestalo se pranie Předs.: P. Drozd prý nechtěl ani ustanovení kontrolora? Svědek: Ano, proti tomu se Drozd ohromně vzpíral. Byl jsem tehda ve schůzi správní rady a nat odehrála se také ta nejtrapnější historie. A protože Drozd stále se vzpíral revisi, poděkoval jsem se. Nn oné schůzi došlo také ke scéně mezi prof. Košnářem a P. Drozdem Předs.: Co řekl P. Drozd Košnářovi? Svědek: Mluvil o lotrovi, o hanebném jednání“ a podobně. (Pohnutí.) Předs.: Co soudite o pohnutkách, za kterých vzpíral se P. Drozd revisi? Svědek: Aby zatajil pravý stav věeí a aby setomohlo nepořádně vésti dál. „Vysvětlení“ Drozdov Předseda (k obžal. P. Drozdovi): Proč pal jste se vzpíral zavedení kontroly a proč jste P. Ko šnářovi ještě vynadal? Obžal. P. Drozd: Já mu nevynadal! (Hlu čná veselost.) Předs.: Proč jste se tedy vzpíral? Obžal.: Já byl po těžké nemoci a v rozčileni jsem potom nevěděl, oč jde. Vždyť to mně zde bylo ještě vzato ve zlé, když je člověk tak „zčině- nej“, jako já a činí se mu pořád takové násilné věci. Já si přece myslil, že se to může všecko vyšetřit a chtěl jsem jen, aby mně páni dali času k zotavení po velmi těžké nemoci. Tolik lid. skosti páni mohli přece mít Předs.: Ale přece jste mohli býti tím radší, když vám tam chtěli dát kontro- lora, vždyť by vám jako těžce nemocné- mu byle práce ubylo. (Hlučná veselost.) Obžal.: Vždyť já nebyl pořád tak přílišně prot tomu. Ale když jsem viděl, co se všecko provádělo. a co se před veřejností pořád mluvil a co se všecko dávalo do novin. Předs.: Do novin dávalo se toho ten- krát ještě míň, než toho bylo.“ (Hlučná ve selost.) Obhájce p. dr. Kliment (k svědkovi): Pane svědku, víte o tom, že si zastavárenské oddělení bralc ze záloženského oddělení peníze? Svědek: Teprve v srpnu, když jsem byl krátký čas ve správní radě, dověděl jsem se, že se tam našly cedulky od Orta, podepsané starostou, a na kterés Ort stále u pokladny peníze vybíral. Obhájce: A cedulky byly nalezeny Svědek: V kanceláři zastavárenské Obh. dr. Klumpar: To byly stvrzenky na zá- lohy, poskytovaně zastavárně a vyplácené Ortovi? Obžal.: Ano. Pražský klenotník — rovněž ve vyšetřování pr § 486 — jako bývalý člen výboru—
#19 alto_textblock #19
Jan Krajíe prohlašuje, že když si ukládal peníze, býval u poklad- ního okénka v prvních létech bývalý pokladník Kohi a později vždycky že od něho peníze brával Hercík také 17. září m. r., kdy vkládal do záložny 400 zlatých Předs.: Kdo dával na knížku razílko? Obžal.: Pekeländr: Já ne. To musil uděla přece pokladník. Obhájce Hercíkův dr. Kliment: Ale uslyšíme. že u pokladny byli různí úřadníci. Předs.: Ano, to je zjištěno, že tam býval tak jednou Frühauí. Obhájce: A štampilku tam vyrazil ten, kdo tam byl. Obhájce Pekeländrův dr. Šebesta konstatuje že v tomto případě jde o zpronevěru 400 zl., pro niž právě Pekeländr je žalován. Dalším svědkem jest 40letý ředitel sv.-václavsk záložnyp.
#20 alto_textblock #20
Emanuel Musil, který vstoupil do záložny r. 1903 a to v době, kdy už z obžalovaných v padlém ústavě nefungoval nikdo. Svědek prováděl na rozkaz vl. rady Oliče také revisi a zjistil při ní schodek 30.000 korun, datující se ještě z doby, kdy Kohl byl ještě pokladníkem. Kohl složil před svědkem na úhradu deficitu toho 30.00 korun na policii v kanceláři vládníh
#21 alto_textblock #21
rady Před výslechem býv. odhadce záložny, 62letého
#22 alto_textblock #22
Karla Musila
#23 alto_textblock #23
upozornil předseda, že proti tomuto svědkovi jak býv. členu výboru bylo zavedeno přípravné vyhledá vání pro § 197. tr. z. Svědek vstoupil do záložny 1. listopadu 1880 a odhadoval jenom svrchky. Co se děle v záloženském oddělení a jak se dělaly bilance, neví Na dotaz předsedův odpovídá svědek, že, jak zaslechí byl Čáslavský ze služeb záložny propuštěn pro ji stý poměr se ženskou. (Veselost.) Bývalý sluha zastavárenského oddělení sv. -václ záložny (v r. 1901)
#24 alto_textblock #24
František Hereš praví, že o úřadování v oddělení záloženském ničeho neví, a že také odlud nijakých papírů nenosil Čte se potom svědecký protokol bývalého úřadník svatováclavské záložny, Sžletého
#25 alto_textblock #25
Josefa Šlechly.
#26 alto_textblock #26
Josola Franze. Svědek byl zaměstnán v záložně od r. 1896 do r. 1898 jako likvidátor vkladů. Nastoupil ještě za Orta a převzal za něho po odchodu agendu Hercík. Předseda: Jaká byla manipulace, když někdo vkládal do záložny nebo odváděl splátku? Svědek: Musil přijíti k likvidujícímu úřadníku, který zanesl obnos do knížky a pokladničního žurnálu, odevzdal to pokladníkovi k záznamu do strazzy a ku převzetí peněz nebo k výplatě. Předseda: Stalo se, že likvidující úřadník ne- zanášel do pokladního denníku, stala-li se chyba? Svědek: To říci nemohu, ale spíše bych mohl říci, že snad likvidovali po případě všichni úřadníci. když bylo třeba. Předseda: Stalo se to vám? Svědek: O tom pochybuji Předs.: Jaký obor měl ředitel Kohout za vaší doby? Svědek: Vedl správu ústavu. Předs.: Kdo měl hlavní knihu? Svědek: Myslím, že on s Ortem. Předs.: Dělal jste také bilance? Svědek: K těm jsem nikdy nepřišel
#27 alto_textblock #27
Bilance na stříbrném táou.... Předseda: Jednou jste se prý ptal, jaká bude bilance a jeden z úřadníků — nevíte kdo — prý řekl: „Až to bude hotovo, přinesou to na stří- brném tácu?“ (Hlučná veselost.) Svědek: Ano
#28 alto_textblock #28
Veselý úřad Předseda: Jak pak žil v záložně Ort s Ko- houtem? Svědek: To bylo veřejným tajem- slvím, že ředitel Kohoutdenně chodí va kOrtovidokomůrky, vekteré se snída lo. Předs.: Pozoroval jste někdy, že by byli pře- brali? Svědek: Možná to je, ale já nepřišel s nimi tak dalece do styku. Předs.: Jak snášeli se Ort s Kohoutem? Svědek: Dobře. Předs.: A jak Kohout s Hercíkem? Svědek: Nic zvláštního jsem nepozoroval Předs.: Jak pak chovali se k sobě Pekeländ s Hercíkem? Svědek Nu, ti už spíš na sebe sočili Předs.: Dříve jste říkal, že byl Pekeländr le- noch, že se rád napil a že Hercík na to bručel. Svědek: Totiž, tak jsem to slyšel já od Her- cíka. Předs.: Dali vám nahlédnouti do hlavní knihy Svědek: Nikdy jsem jí neved. Předs.: Kdo revidoval denník a knihu vklada- telů Svědek: Za měho úřadování nebožtík Bürger- meister a Krausch. Bílý ne. A celoroční závěry dělali — jak bylo v záložně známo — Kohout a O. Předs.: Byly tehda shledány nějaké nepořád- ky v knihách? Svědek: Velmi často, protože byla velice primilivní kontrola, zejmena vnitřní. Obhájce p. dr. Klumpar: Pane svědku, měl jst instrukci, jak si máte počínati jako účtující úřadník? Svědek: Mně se jen vysvětlilo, co mám dělat, ale instrukcí jsem nedostal. Mne zaučoval úřadník, od kterého jsem to převzal. Úřadníci likvidu- jící byli dva: jeden u vkladů, druhý u hypoték. Timto byl se mnou současně Pekeländr, já byl u vkladů. Svědek pochybuje, že by byla kontrola, jak v zá- ložně byla zavedena, mohla stopovati náležitě veškerý běh ústavu. Obh. dr. Klumpar: Žaloba klade důraz nas to že se často dověděli úřadníci o revisi dříve, čili že nebyla nepředvídanou. Znáte agendu ve větších ústa- vech: stává se, že někdy revisoři oznamují přehlídku předem nebo že i správní rada vyzve revisory, byv určitý den k revisi se dostavili Svědek: To se může stát a úřadníci někdy musí vědět, že revise přijde, poněvadž musí přípravné práce vykonat. Obhájce: Neshledáváte v tom tedy ničeho zvláštního, že na př. řekl Krausch dopoledne, že revisoři přijdou odpoledne? Svědek: Myslím, kdyby chtěl úřadník děla podvody, že by byl tak opatrným, že by si to už za- řídil. e Obhájce: Jak to? Svědek: Že by to zkrátka bylo jedno, je-li re- vise ohlášena čili nic. Obh. dr. Šebesta: Stalo se někdy, že měl po- kladník zapsáno, co nebylo v denniku? Svědek: Stalo se to, ale na to se musilo hned přijít, poněvadž by nesouhlasila pokladna Dr. Kliment: Když Hercík odešel od pokladny. mohl k ní přijít kdokoli úřadníků? Svědek: Ano, to by byl mohi. Dr. Kliment: Ale měl-li na př. Hercík dovole- nou, nebo byl-li nemocen? Svědek: Nepamatují podobného případu z mě
#29 alto_textblock #29
doby
#30 alto_textblock #30
Předs.: Do doby úřadování páně svědkova spa- dají pouze dvě defraudace. Obh. dr. Klimen!: Stalo se, že by byla někdy některá položka zapsána na folio cizí? Svědek: Ano, velmi často. Obhájee: Jak se to napravovalo? Svědek: Bohužel, teprve tehda, když stran přišla s knížkou. To bylo pak velmi pracně. Obhájce: Měl Hercík razítko uzavřeno v po- kladně? Svědek: To neměl, bohužel. Obhájce: Bylo přístupno každému úřadníku? Svědek: Ano. Předs.: Obžal. Hercík měl dvě štampilky: jednu bez podpisu, druhou s podpisem. Druhá byla nepří- stupna. Obhájce: Přiházela se storna zřídka či často. Svědek: Velmi zřídka. Obhájce dává předčítati protokolární výpověd svědkovu a dodává, že má časté případy storen dobře zaznamenány. Svědek na dolaz obhájcův praví, že v době návalu vypomáhali všichni úřadníci Obhájce: Vypomáhal také Ort? Svědek: To nemohu sám tvrditi, ale pamatuji se, že jsem ho také někdy v knihách viděl. Obhájce: A Frühauf? Svědek: Myslím, že ne.
#31 alto_textblock #31
*
#32 alto_textblock #32
Katastrofa svatováclavské záložny před soudem. (Líčení den pátý.) (Pokračování.)
#33 alto_textblock #33
... Předzvěsti škarohlídů, jakoby proces s bývalými funkcionáři padlé záložny tonul v moři číslic a následkem toho pochopitelné nudy, silně byly rozehnány pět dní trvajícím přelíčením, které naopak den za dnem nabývá zajímavějšího rázu a již dnes má ně- kolik svých, takřka románosých kapitol. Hlavní hrdinové přešli jevištěm, dost smutně všichni, bez applausu. Jedině snad místy trocha vzrušení a smíchu provázela jejich deklamace, na jichž naučení měli vesměs přes rok času. Soudní siř je také divadlem! Improvisovaným sic, však realistickým. Divák jako v hledišti si předem kombinuje z vystoupení osob, jak to asi do- padne. Pro dnes má už v hlavě dosti jasný obraz svato-václavské tragikomedie a tuší ještě zápletky a osoby, jež na jeviště přijdou... Nával za vče- rejší den byl dosud největší! Však hádá se a do- zajista správně, že ještě vzroste zejtřke m, kdy mezi svědky objeví se včera variantem nej- různějších pověstí zcela mylně opředený ka novník ... Je „živ a zdráv“, však, zdali „vesel“ — dle slov „Svatební košile“ — ví, milý bůh. -
#34 alto_textblock #34
Předs.: Kdo ii prováděl? Svědek: Pan Kreipl a P. Kyselka Předs.: Kdo předčítal výboru zprávy měsíčních revisí? Svědek: Pan starosta Drozt Předs.: Kdo býval na měsíčních zprávách o r visicích podepsán?
#35 alto_textblock #35
Svědek: Při tom jsem nebyl. Předs.: Byl jste při tom, když jednou P. Ky selka činil starostu Drozdovi předhůzky, že jsou v za stavárně nepořádky? Svědek: Ano, ale p. starosta blíže nevyloži jaké. Zdá se mi, že řekl: „Důvěřoval jsem příli Ortovi, ale byl jsem jím zklamán. Předs.: Pamatujete se, že P. Kyselka s panem Kreiplem prováděli revisi v zastavárně? Svědek: O tom vím, ale nevím k jakým účelům dospěli. Předs.: Bylo pak ve výboru navrženo, aby se provedla revise záložny? Svědek: Ano. Měli jsme za tím účelem sou- kromé schůze a radili jsme se o tom, jak bychom věci přišli na stopu, jakož i jak bychom zařídili, aby se do záložny dostal nový revisor. Pan Bílý ztra- til naši důvěru. Schůze ty konaly se v bytě p dra. Vondrušky a byl jim také přítomen pan dr- Popel. V jedné ze schůzí těch bylo učiněno vyzvání. kdo by se po p. Bílém o úřad revisora ucházel a p. dr. Vondruška doporučil pana Šetinu, revidenta c sařského úřadu.
#36 alto_textblock #36
Pan starosta Drozd hrál karty ... Předs.: Jak se to stalo, že starosta Drozd slo žil úřad? Svědek: Seznali jsme po zjištěn nepořádků, že starosta Drozd nen více schopen vésti a říditi záložnu. Tako nebylo k němu pražádné důvěry, neboť zdál se nám přílišlehkovážným. Když jednou vznes k němu P. Kyselka dotaz v příčině malversací, byl při tom (P. Kyselka) celý červený, div že neomdlel. Ale starosta Drozd hrál zcela lhostej- někarty a P. Kyselky se ani nevšiml. Toho večera měl P. Kyselka v záloženském sále přednášku i bylo zvykem, že přednášejícím P. Drozd vždy dě- koval. Tehda však poslal pana Klementa, aby to z něho odbyl, neboť nechtěl s P. Kyselkou mluvit. Ří- kávalo se všeobecně: „Ten Drozd to pěkně vyvedl!“ (Obžalovaný Drozd se při tčchto slovech usmívá.) Předs: Konávaly se v záložně revise nepřed vídaně?
#37 alto_textblock #37
Předseda konstatuje, že bylo proti tomulo svědku jako bývalému členu výboru zahájeno pří- pravné vyhledávání pro §§ 197. a 486. a nebere ho tudíž do přísahy. Pan Totzer byl ve výboru záložny od roku 1883, ale zvláštní funkce neměl. Předseda: Kdo rozhodoval v záložně? Svědek: Pouze starosta. Předs.: Jak to? Svědek: Nu, svým neobmezeným vlivem. Předs.: Myslíte, ze věděl také o špatněm stavu záložny? Svědek: Předpokládám s určitosti, že ano. Předs.: Z čeho tak soudíte? Svědek: Především z toho, že nikoho z vý- boru k ničemu nepřipustil a všecko vedl sám. Do po- sledního okamžiku jsme myslili, že je to jeho horlivost ale, bohužel, po odhalení tak obrovského schodku poznali jsme, jak jsme se klamali. Předs.: V jakém poměru byl starosta vůči Orto vi a Kohoutovi? Svědek: Myslím, že v nejlepším. Předs.: Nepamatujete se, proč nebyl p. Klou bek znova volen do výboru? Svědek: Tehda trousily se zprávy, že úřad- nictvo nežije morálně tak, jak by mělo zít a pan Klou- bek, pokud jsem slyšel, byl původcem zprávy, že se v zastavárně pášou nemravnosti. Na to svolána byla valná hromada a v té byl p. Kloubek jedno- duše z kandidátní listiny vyškrtnu a nebyl pakuž volen vůbec. Předseda: Nebylo vám nápadno, že vklady nebyly s půjčkami v žádném poměru? Udal jste dříve že jste si psal tehda, mnoho-li se půjček povolilo. Svědek: Já si dělal na papíru zápisky, kolik půjček bylo povoleno, poněvadž jich byl počet neoby- čejně malý. Pan starosta však jednou na schůzi vy- jádřil se nepřímo, žesi zapovídá, by se dělai zápisky, aby nepřišlo nic na veřejnost, co nem přijíti atd. Předs.: Vy prý jste také sám sdělil něco staro- stovi v příčině nemorálního živola Ortova a Kohou- tova? Svědek: Ano, ale na bližší podrobnosti se už nepamatuji. Předs.: A co říkal slarosta? Svědek: Že děkuje za to, a že v šecko vy šetří. Předs.: A vyšetřil něco? Svědek: O tom nevím ničeho. Předs.: Chodili členové výboru do záloženských místností? Svědek: Nechodili. Předs.: Proč to Svědek: Kdykoli některý z nás chtěl tam na- hlédnout, neviděli jsme příliš přívětivých obličejů — patrně jako na znamení, že ne máme žádný vstup. Předs.: Kdo tomu nechtěl? Svědek. My vůbec neměli ani povin- nosti, do kanceláří chodit. Předs.: Pamatujete se na záležilost manžel Tvrzských?
#38 alto_textblock #38
Šlechta, který je pensistou a dlí teď na smrtelném loži v domě svých dítek v Koceradech, udal před vy- šetřujícím soudcem, že byl úřadníkem záložny — do r. 1883 — asi 10 let. Za starostenství dra. Karlacha vedl knihy, dělal výkazy o zasedáních výboru a za- ložil záložně registraturu. Že by byly za jeho úřado- vání existovaly fingované knížky, svědek neměl ani potuchy, ježto — jak tvrdí — vedl knihy vkladatelské správně. Proč byl Čáslavský propuštěn, Šlechta ne- zvěděl, protože se tak stalo za zvláštních okolností. Pamatuje se, že v oně době zavolal si ho jednoho dne o 8. hod. ráno P. Drozd do své kanceláře a sděliv mu. že od nynějška převezme pokladnu, žádal, aby Čá- slavského už k pokladně nepouštěl. Kohout i Ort dali Šlechtovi na jeho dotaz po příčině propuštění Čá- slavského zápornou odpověď a členů výboru se po- ptávati svědek neopovážil. Při přepočítávání pokladny mu vše souhiasilo. Dopouštěl-li se Ort nebo Kohout malversací, svědek neví. Celoroční bilance za jeho úřadování sestavovali Režný a Kohout, dalšími revi- sory byli Bürgermeister a Krausch. O propuštění svěm z záložny vyprávěl svědek zajímavou historii. Jako re- konvalescent po zánětu plic chtěl se odebrat na zola- venou do lesnaté krajiny, ale místo na dovolenou šel — na pensi. Šlechta vykládá věc takto: „Tehda chodil do záložny jeden žid, který stále vklá- dal a vybíral, až to vypadalo jako seký- rování a já mu řekl „smrade“. Žid mne ža- loval a já dostal tři zlaté pokuty, nikdy však nebylo mně řečeno, jak zní protokol, zavedený o této afféře správou záložny, nýbrž bylo mně prostě sděleno, že jsem dán za příčinou hrubého chování do výslužby. Přišel jsem do kanceláře a tam oznámil mně Kohout, že se výbor usnesl, abych byl dán do pense a že dostanu ročně 400 z la- tých. Víc mně neřekl. Byl jsem překvapen a myslil jsem, že to ani nemůže být, když jsem své povinnosti velice svědomitě konal. Od října 1902 jsem nedostal už ničeho a dlím u svých dělí v Koceradech.“ Dle tohoto svědka Kohout jako dlouholetý úřadník do slavu záložny musil v každém ohledu býti zasvě- cen. Za jeho úřadování mívali úřadníci skorem každo ročně dovolenou a v práci se střídali. Závěrek dopoledního líčení tvořil výslech účetního „Průmyslové banky“, pana
#39 alto_textblock #39
Odpoledne ve 14 na 2. hod. pokračuje předseda ve výslechu svědků. Soudní sál v pozadí jest opět četně navšlíven, na galerii však přítomno jen několik dam. Na příkaz předsedův uvádí soudní sluha do jednací síně svědka p.
#40 alto_textblock #40
Františka Šlégla, soukromníka z Král. Vinohradů, jenž nepřísahá, protože jest jako bývalý člen výboru v přípravném vyhledávání pro přečin dle § 486. tr. zák Svědek byl členem výboru od roku 1899, funkc však neměl. Předs.: Později jste měl přece nějakou funkci? Svědek: Až když to zkrachovalo, byl jsem zvolen do správní rady. (Veselost.) Dále uvádí svědek, že bilance předkládány byly výboru starostou Drozdem, jenž tvrdil, že v záložně je vše v nejlepším pořádku Jak se Drozd vzpíral provedení revise. Předs.: Co se stalo ve výboru když zemřel Ort? Svědek: Proslýchalo se c nepořádcích. Přišel s tím do výboru P. Kyselka a žádal výbor, aby předsevzata byla revise. Když se však revise měla konati, řekl Drozd, že revisi provede sám Na to se Drozd roznemohl i usnesl se výbor, že se o provedení revise postará na vlastní vrub. P. Ky- selka však pravil, že by to bylo pro Drozda urážkou. Výbor však na svém setrval a tu zjištěn deficit. Předs.: Co se stalo, když se Drozd uzdravil? Svědek: Přišel do výborové schůze a opět se vyslovoval, že revise není potřebí. poněvadž prý je vše v nejlepším po- řádku. Předs.: Drozd se tedy revisí vzpíral? Svědek: Ano Předs.: Bílý prý laké tvrdil, že je všechn v pořádku. Svědek: Ano Peníze v dontníkových krabicích. Předs.: Po odstoupení Kohoutově našla prý se nějaká záloženská knižka v jeho stolku?