ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 faa67a30-7af6-11dc-893a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
1905.
#2 alto_textblock #2
Na »Márodní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h. Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
V Praze, ve čtvrtek dne 21. prosince.
#4 alto_textblock #4
NARUDN
#5 alto_textblock #5
K číslu 35l. Číslo v Fraze za 29 a na venkově za 3h
#6 alto_textblock #6
LSII
#7 alto_textblock #7
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#9 alto_textblock #9
Neštěstí na severní dráze. Z Vídně, 21. prosince. Osobní vlak, který vyjel včera večer o 7. hod. z Přerova do Brna, před vjezdem do stanice Nezamy- slice o 9. hod. 30 min. v noci vyjel z ko- lejí. Dva vagony sřítily se pře hráz. Jeden dělník byl zabit, 20 osob zra- něno, některé těžce. Ze zraněných osob jelo 15 dále do Brna, kdež byly obvázány lékaři že- lezničními a členy záchranné společnosti. Osobní vlak dojel se zpozděním 113 hodiny do Brna. Ostatní ranění dopraveni byli dílem do P ře- rova dílem do Olomouce. Mezi raněnými jsou čtyři lehce. Zraněni jsou: ředitel První brněnské strojovny Kliment, inženýr Für- stenau téže strojovny, inženýr Artur Ve- přík elektrické akciové společnosti dř. Kolben a spol. v Praze, dr. Bedřich Nieth a m- mer, professor elektrotechniky na německé technice v Brně. Byvše obvázáni v Brně, odebrali se do svých bytů, pan Vepřík do hotelu. Zabit byl dělník Karlík z Domo- slavi. Těžce zraněn byl dělník Martin Úlehla, jenž dopraven byl do zemské ne- mocnice v Brně. Příčina, pro kterou vlak vy- jel z kolejí, není ještě povědoma.
#10 alto_textblock #10
v černé Africe, nikoliv však ve právním
#11 alto_textblock #11
státě.
#12 alto_textblock #12
Uherská krise.
#13 alto_textblock #13
Z Vídně, 21. prosince. Lze míti za jisté. že žádost kabinetu Fejérvárova za pro- puštěnou císařem přijata nebyla. Čeká se po té stránce vyhláška v dnešním uherském úřad- ním listu. Z Pešti, 21. prosince. Dnes koná se tady ministerská rada. Císař vyslovil baronu Fejérvárovi přání, by přiměl své soudruhy. kteří chtějí odstoupiti, aby setrvali v ka- binetě dále. Z Pešti, 20. prosince. (C.-B.) Hrabě Jiř Karoly zaslal předsedovi liberální strany list, v němž prohlašuje, že vystupuje násled- kem předvčerejšího usnesení liberální strany ze svazu strany. Z Pešti, 20. prosince. (C.-B.) Na dnešní schůzi municipálního sboru hlavního města, ko- nané za předsednictví vrchního purkmistra M ar- kus a, podal magistrát tento návrh: Munici- pální sbor má za to, že vrchní městský hejt- man Rudnay opomenul u příležitosti poru- šení pokoje dne 4. prosince použiti opatření praeservativních, jakož i opatření nutných na potlačení už povstalých nepokojů a žádá proto správní výbor jako kompetentní úřad discipli- nární, aby zavedl proti vrchnímu měst- skému hejtmanovi disciplinárn řízení. Návrh ten byl po delším rokování
#14 alto_textblock #14
»Tlupa 15 osob přepadla ve vesnici Suched- něvi dynamitovou továrnu Rup. povu. Znásilnila úřadníky a vydrancovala továrnu. Vzala 280 liber dynamitu, jehož užije k revolučním účelům.
#15 alto_textblock #15
Bouře na jižní Rusi. Z Berlína, 21, prosince. »Tagblatt u« oznamují v Kyjeva: »Několik členů kongresu jihoruských revoluci- onářů bylo zatčeno. Četné schůze byly policií zakázány. Jest obava, že dojde k no- vým massakrům proti Židům. V Oděsse vznikly nové nepokoje. Všeobecná stávka a selský odpor proti ní. Z Barlína, 21. prosince. »Tagblatt u« oznamuje se z Moskvy: »Předevčírem večer stalo se rozhodnutí ve příčině vše obecné stávky, která bude dnes zahájena. Pověsti, že dělníci jsou dobře ozbrojeni, nedo- cházejí všude víry, neboť není peněz k ná- kupu zbraní. Myslí se také, že vše- obecná stávka nepotrvá dlou ho. Předpovídá se, že sedláci, kdyby zahájena byla všeobecná stávka na železnicích, se jí vzeprou. Proti revoluční straně vyvstane v lidu s bezohlednost strana, která každého zabije anebo spálí, jenž by chtěl zastaviti do- voz na železnicích nebo na po- š t á ch.
#16 alto_textblock #16
Žádají ještě — úctu! Z Brna, 21. prosince. Advokát dr. Pal- kovský z Mor. Ostravy podal krajskému soudu v Těšíně stížnost proti němec- kému vyřízení české žaloby okres soudem ve Frýdku. Ve své stížnosti pravil, že jednání soudu s českým obyvatelstvem děje se německy jedině z národní předpoja- tosti a úmyslnosti. Krajský soud v Tě- šíně zamítl stížnost. V důvodech praví, že podle soudních předpisů ve Slezsku mohou české žaloby býti německy vyřizovány. Kromě toho uložil dru. Palkovskému pokutu 25 K, protože poruši! povinnou úctu k soudu. Soud, který takové rozhod- nutí činí a schvaluje, žádné úcty neza- sluhuje. Takový soud mohl by působiti
#17 alto_textblock #17
přijat.
#18 alto_textblock #18
Události ruské.
#19 alto_textblock #19
Mrskání politicky podezřelých osob. Z Londýna, 21. prosince. »Standard« oznamuje z Oděssy, že tam osoby politicky podezřelé dopravují na policejní revír, kdež je mrskaji do té míry, že omdlévají. Zejmena krutě nakládají prý se ženami. Uloupený dynamit. Z Berlína, 21. prosince. »Berline Zeitung« oznamuje se z Varšavy
#20 alto_textblock #20
Pro německé příslušníky. Z Berlína, 21. prosince. (C.-B.) Štětínský parník »Prine Jindřich« od vrchního presidenta východopruského do Revalu určený vyplul na telegráfické nařízení dnes večer ze Svinemünde přímo do Libavy.
#21 alto_textblock #21
Telegrafické zprávy.
#22 alto_textblock #22
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 21. pros. (C.-B.) Min. financí jme. noval berního Adolfa Mahlera, kontrolora hlavního berního úřadu Leopolda Pospíšila, berní Josefa Vodvářku, Viléma Sch i rn- dinga a Alfréda Trägnera hlavními ber- ními a berní Ladislava Feedera a Rudolfa
#23 alto_textblock #23
FEUILLETON.
#24 alto_textblock #24
Jak Sidonka přišla o ženicha.
#25 alto_textblock #25
Paní Meriová nosila ještě smutek po muži, ale ze srdce už ho dávno vypustila. Byla z těch rozšafných žen, které jedna pouť manželstvím neunaví. Ostatně bylo jí teprve čtyřicet a nebýti osmnáctileté dcerušky Sidonie, směle si mohla deset ubrat. Proto nikterak nebyla pohoršena. když jednoho dne pan Kalfus, lepší a rovněž usedlejší již pán, v dobrých poměrech finanč- ních, vykonal jí návštěvu. Znali se s nebožtíkem mužem a proto i s paní Meriovou, neboť tato paní byla muži svému tak věrnou a oddanou, že neopouštěla jej ani na malý okamžik. I do hostince s ním šla a s ním i odcházela. V Kal- fusovi poznala dobrého, starého mládence, který vypil denně svá tři piva, vykouřil dvě viržinka, nežertoval se sklepnicí a vedl vůbec život pořádný. Karty hrál o halíř a to jenom ještě ve svátek. Tedy tento pan Kalfus vykonal paní Meriové návštěvu. Zvláštní náhoda tomu chtěla, že byla sama doma, neboť Sidonie byla v hodině. Učila se pianu již sedmý rok a při- vedla to dosti daleko. Každou písničku vy- ťukala na klavíru jednou rukou. To ale sem nepatří. Když pan Kalfus po srtdečném uvítání paní Meriové vkročil do pokoje, zabušilo vdově srdce poněkud prudčeji. Zahlédla totiž, že pan Kal- fus je hladce oholen, má nakroucený knír, ulí- zané vlasy a bílou kravatku. Tedy v gala a ve slavnostní náladě. „Nepřicházím snad nevhod, milostivá paní?“ ptal se na prahu pokoje ... „Oh dokonce ne, naopak, živé duše není
#26 alto_textblock #26
zcela bez obavy, že nás někdo vyruší,“ sladce, jedním dechem švitořila vdovička. „Račte se posadit.“ Pan Kalfus zabořil se do měkkého fau- teuillu, paní Meriová usedla proti němu a vlo- živši do tváře co nejvíce příjemnosti, snažila se panu Kalfusovi situaci jeho usnadniti. „Doufám, že přivádí vás ke mně staré přátelství, není-liž pravda?“ „Arciže, arciže, milostivá, já tento — jak pak bych tak nejlépe začal,“ koktal v rozpacích pan Kalfus, „přicházím jako domácí přítel . ..“ „Oh — vy šelmo,“ usmála se lahodně paní Meriová, „jak obratně umíte to říci. A k čemu medle?“ pravila a poposedla o malounko blíže. Pan Kalfus se slabě začervenal, projel si rukou poněkud již řidčí vlasy a začal: „Už dávno jste mohla, milostivá paní, po zorovat, že nikterak mi není dům váš lho- stejným.“ Teď zapýřila se zase vdova a opět popo sedla o krůček blíže. „Jakž bych byla mohla pozorovat, milý příteli? Byla jsem pohřížena do svého smutku a tu nevšímáme si mužů, z úcty ku památce nebožtíkově. Aspoň ne první rok. No, mně už ovšem doba smutku dochází,“ dodala honem. „Oh — myslím, milostivá, že v té věci není smutek nikterak závadou. Slečno dcera...“ „Ta no také nosí, ovšem, ale to víte, taky jen k vůli lidem,“ skočila mu do řeči paní Meriová. „Ale srdce oželelo již a věřte, že touží... ale co bych vám říkala, vždyť vy po- chopite — jste dosud sám v nejkrásnějších létech . . .“ „Ano, ano — čtyřicet tří, prosím, ale přece jenom mám jakési starosti! Není to dohromady doma, dceruška je v hodině, můžeme hovořiti
#27 alto_textblock #27
mnoho let, ale mně se pořád zdá, že vypadám o mnoho starší!“ „Ale můj bože — to je právě dobře. Každá žena chce, aby muž vypadal starší, ne- boť tím ona zdá se mladší. Ostatně, vy jste do- cela hezký muž!“ „Tak myslíte, milostivá paní, že léta ne- budou žádnou překážkou?“ „Těch několik roků? Vždyť já, můj drahý, také už nejsem nejmladší, víte, že jsme od sebe jen o — tři léta?“ „Vaše stáří by, milostivá paní, nepadal ani na váhu, ale slečna Sidona — — „O — to je hodné dítě! Věřte, že bude mit ze všeho jenom radost. Ale já mluvím, jako byste se už byl vyslovil. Víte co — mluvme hodně upřímně! Sidonka už brzo při- jde, a ráda bych, aby do té doby bylo vše od- byto!“ „Tak vy ji, milostivá paní, na vše sama připravíte?“ „Inu arciže —přece jako matka musímjí vše říci... A myslíte —“ pravila, zajíkajíe se — „myslíte, že mě budete mít rád? Já — já — já vás mám strašlivě ráda!...“ A nežli se pan Kalfus nadál a mohl strašlivé nedoroz- umění vysvětliti, stiskla ho vdovička do náručí, až v něm kosti praštěly Sidonka na štěstí dlouho byla v hodině. — a
#28 alto_textblock #28
o
#29 alto_textblock #29
Když pan Kalfus dvě hodiny na to stanul ve svém staromládeneckém pokoji, prohodil pro sebe: „To jsem to vypral! Šel jsem za mladou a teď si musím vzít starou. Inu — jak osud po- velí. Snad to tak bude lépel“