#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
26. června 1913. Číslo 173.
#4
alto_textblock
#4
stvo živností řemeslných v Náměšti n. O. a Řa-
dové společenstvo v Rosicích.
#5
alto_textblock
#5
Rakousko-Uhersko.
#6
alto_textblock
#6
Konfiskované mínění Kristóifyho o Chor-
vatsku.
#7
alto_textblock
#7
Záhřebská censura konfiskovala posledn
číslo „Südslavische Revue“ pro interviev
bývalého ministra Kristóffyho. Kristöffy řek
o chorvatské otázce: „Desítiletí trvající poli-
tika hospodářského a politického zanedbává-
ní Chorvatska způsobila nynější situaci. Fa-
lešná hospodářská politika vehnala chorvat-
ský živel do náručí bídy, zoufalství a vystě-
hovalectví. Tato špatná hospodářská politika
je také příčinou, že přes staré tradice pře-
vládly politické směry, které oslabují staleté
pojítko Chorvatska, Uher a celé monarchie.
Za prvé musí býti obnoven v Chorvatsku
konstituční život. Potom musí býti na základě
stávajícího vyrovnání přikročeno k nápravě
státoprávních křivd a politických i hospodář-
ských škod. Myslím ovšem v prvé řadě na že-
lezniční politiku, která za všech podmínek
musí býti odvolána. Ale to jsou všechno jen
poloviční prostředky. Bude třeba, aby se
znovu sešly regnikolárné deputace a uradily
se o novém poměru obou sbratřených států.
A ještě jedno: Chorvatsko musí míti c
nejdříve všeobecné hlasovací právo, aby za-
bezpečilo chorvatskému živlu v zemi domi-
nující postavení „primus inter pares“, jako
přísluší Maďarům v Uhrách; ostatní národy
musí býti ovšem ve své národní individualitě
zabezpečeny.
#8
alto_textblock
#8
Poláci a jich boj za neodvíslost.
#9
alto_textblock
#9
Francouzské listy poslední dobou věnují sku-
tečně více pozornosti polské otázce a dohodě
Poláků s Rusy, protože vidí v tom velký význam
pro sílu spojeného Ruska. O polské otázce v po-
slední době psaly francouzské časopisy »Temps«.
»Le Rappel«, »La Revue Critique«, »Questi ons
diplomatiques et Coloniales«, »L.'Opinion«. Tiskové
byró prozatímní komise polské, která je vydávána
jakousi samostatnou povstaleckou organisací, těš
se domněnkou, že je tento francouzský zájem zá-
sluhou polského hnutí pro neodvislost. Pozornost
francouzského veřejnéko mínění, věnovaná tomuto
hnutí, znepokojila prý i ruské vyslanectvo i polské
ugodovee, jichž jménem promluvil pařížský dopi-
sovatel »Kurjera Warszawského« p. Gasiorowski.
Znepokojení ugodovců, toužících po dohodě s Ru-
skem, jest pochopitelné: polské hnutí povstalecké
v Haliči nadělalo dosud Polákům v království
Polském mnoho škod a nijak neprospělo.
#10
alto_textblock
#10
Maďarské měšťanské školy v Chorvatsku.
#11
alto_textblock
#11
Podle zprávy »Budapesti Hirlapu« v kruzích
chorvatských a slavonských Maďarů vzbudilo
velkou radost, že bánská vláda schválila učebn
osnovu maďarských měšťanských škol v Záhřebě
a Ose u, kterou navrhlo ředitelství uherských
státních železnic. Obě školy budou otevřeny ještě
letos na podzim. Vyučovací jazyk bude jen ma-
ďarský, chorvatsky bude se učit po 4 hodinách
týdně. Železniční správa chystá se otevřití ma-
ďarské měšťanské školy šestitřídní ještě ve Vin-
kovcích, Brodě a Sudiji. V Záhřebě chce dokonce
založiti gymnasium, jehož učebnou osnovu již
předložila chorvntské vládě ke schválení.
#12
alto_textblock
#12
Za hranicemi.
#13
alto_textblock
#13
Návštěva presidenta Poincaréa v Londýně.
#14
alto_textblock
#14
Uvítání presidenta republiky francouzské v
Londýně bylo skutečně nadšené. Ku přijetí žád-
ného suverena nevyzdobilo se hlavní město Spoje-
ného království tak slavnostně jako tentokráte.
Ulice, jimiž Poincaré projíždí, jsou skvěle dekoro-
vány, všude vlají prapory anglických a francouz-
ských barev a přes ulice nataženy banniery s ná-
pisy lichotivými pro presidenta republiky a pro
Francii, většinou francouzskými, jako: „Soyon
camarades!“ „Vive 1 Entente cordialel“ „Vive
Poincarél“ „Vive la Francel“ Ba vyskytuje se
výzva: „Tutoyons“ (tykejme si), což je u Angličana,
který jinak nikdy netyká, vrchol srdečnosti.
Význam srdečné dohody mezi oběma zeměmi.
který byl tak důrazně vysloven v proslovech krále
Jiřího a presidenta Poincaréa, oceňuje jednomyslně
všechen anglický tisk. Poukazuje se zejmena na to.
jakou výhodou byla pro Anglil dohoda, ujednaná
r. 1904 mezi lordem Lansdownem a Cambonem, kdy
Anglie vzdala se své zásady skvělého osamocení,
která byla tak drahou srdci lorda Salisburyho.
Anglie byla k tomu nucena rozvojem válečného
loďstva jiných národů, jenž způsobil, že vlastní
loďstvo již jí nezaručovalo naprostou superioritu
ve všech mořích a ochranu země. Dohoda s Francií
nejen že odstranila někdejší anlagonismus anglo-
francouzský, ale uplatníla také četné společné
zájmy obou zemí a způsobila sblížení mezí Anglií
a Ruskem, spojencem Francie, které mělo blaho-
dárné výsledky v řešení otázek asijských. Troj-
dohoda, takto vzniklá, obnovila rovnováhu silv
Evropě a při svém, výhradně obranném rázu, při-
spěla velice k udržení míru evropského a světo-
vého, osvědčivší svou pevnost a váhu ve všech
krisích poslední doby, zejmena pak v krisi bal-
kánské.
V tomto ocenění významu srdečné dohodys
Francif a trojdohody i v projevech sympatie k ny-
nějšímu presidentu republiky jako vynikajícímu
muži a státníku, shodují se listy konservativní a li-
berální, i orgány radikálního křídla liberální strany,
které mívá občas záchvaty germanofilské.
#15
alto_textblock
#15
z Vídně, Pešti, Uher, Moravy, Němec ohlásily
už své příspěvky a Praha uvidí poprvé tolik
„Kupeckých“, že od letoška přestane býti zde
jeho umění neznámou a jen tušenou pevninou.
Výstava narýsuje jeho podobu určitěji a posi-
tivněji, nežli jaká dosud bloudí naší literatu-
rou, a bude to zjev tuhé zdatnosti, krevnatý
a rázné bodrosti; poznáme umělce, který je pl
malířské přímosti a zajímavosti, který celý
žije ve štětci a jemuž příroda, kterou uchy-
cuje klidným, pevným a hlubokým pohledem
vydává klíč k životnosti a jeho nadání uště-
dřuje mu cit a smysl pro malebné hodnoty
pod nimiž ještě vrou tradice velkých malíř
Karel B. Mádl
sedmnáctého věku.
#16
alto_textblock
#16
Různé zprávy.
#17
alto_textblock
#17
= D'Annunzio ve Francil a jeho spisovatelské
plány. Slavný italský básník usadil se nyní trvale
ve Francii a poněvadž honoráře, které dostával
v Italii za práce italsky psané, neoceňovaly dle
jeho mínění přiměřeně jeho veliké umění, počal
nyní d'Annunzio psáti francouzsky. Vydal právě
francouzsky psané veršované drama »Pisanellae
a — smíme-li věřiti kritikům — skvěle se vžil do
francouzštiny a prokázal neobyčejného genia
jazykového, Program práce svojí v nejbližších
letech naznačil d'Annunzio takto: chce napsati
tři dramata a dva romány. Ve fantastické hře
»Viviana a Merlin« chce rozvinouti básník poerii
rytířského středověku. Ve druhém dramatu »La
Hache« zmodernisuje d'Annunzio thema jedné
dřívější své práce. Třetí dromu bude dramatem
feminismu, v němž básník bude řešiti spor meri
ženami moderními, bojovnicemi za práva žen
meži ženami, které hájí staré nazírání na úkoly
a práva ženy. Z románů první nazývá se »Leda
#18
alto_textblock
#18
V „Morning Post“ uveřejňuje známý básník
Rudyard Kipling nadšenou odu na přátelství anglo-
francouzské. Čelné listy londýnské uveřejňují tak
články francouzským jazykem, aby se zavděčily
četným návštěvníkům francouzským, mezi nimiž je
i delegace pařížské municipality. „Daily Mail“ vy-
žádal si pro tyto dny francouzské články od lon-
dýnského redaktora „Figara“ pana J. Couduriera
de Chassaigne, jenž je také stálým dopisovatelem
„Národních Listů“. V prvním článku podává svůi
interview s presidentem Poincaršem, jenž vyslovií
potěšení, že vejde v přímý styk s anglickými přáteli
a setká se s Asquithem, jehož si velmi váží.
i s Lloydem Georgem, s nímž měl srdečné oficiální
styky jako ministr zahraničních záležitostí, a dále
interview s ministrem zahraničních záležitostí Pi-
chonem, jenž pravil: „Řekněte našim anglickým
přátelům, že Francie je šťastna, může-lí Anglii po-
dati nový důkaz pocitů srdečného přátelství, které
pojí obě země, a že jsem šťasten, mohl-li jsem s
své strany přispěti od mnoha let k rozvoji poměru
loyalní oddanosti, který, jak jsem přesvědčen, bude
trvati povždy mezi oběma svobodomyslnými vel-
mocemi Evropy.
Z Londýna, 25. června. (K. k.) President Poin-
caré přijal před polednem zdejší velvyslance —
také rakousko-uherského, hr. Mensdorffa — a vy-
slance.
Z Londýna, 25. června. President Poincaré
věnoval královně anglické nádherný service
sevresský.
Z Londýna, 25. června. (K. k.) Za snídaně n
poctu presidenta Poincaréa v Guildhallu
pronesl lordmayor přípitek presidentovi.
němž mezi jiným pravil: Kéž návštěva presidentova
přispěje, aby pásky přátelství mezi oběma národy
byly sesíleny. Přeje si ze srdce, aby snahy obou
národů k podporování míru potrvaly, a rovněž
dobrá vůle k harmonické součinností s druhými
velkými národy světa. President Poincaré odpo-
věděl: Přátelství obou národů bylo by dnes, kdyby
to vůbec bylo ještě více možno, sesíleno a znova
potvrzeno. V budoucnosti nemůže se udáti žádná
příhoda mezinárodní politiky, aniž obě sořátelené
vlády nevyměnily o ní názory. Je mezi nimi trva-
lá kooperace, která nevylučuje součinnost jiné
moci, nýbrž jedině a pouze směřuje k tomu, aby
byl zachován evropský mír a která
zjednala bratrskou důvěru mezi Vel-
kou Britanií a Francií.
#19
alto_textblock
#19
ženská většína voličů v Norsku.
#20
alto_textblock
#20
Poslední zákon, přijatý norskou sněmovnou
rozmnožil počet ženských voličů o 225.000, takže
nyní má volební právo asi 525.000 žen a jen as
500.000 mužů. Ženy budou tedy míti v norských
volbách většinu asi 25.000 hlasů i stanou se sku-
tečně rozhodujícím činitelem.
Zajímavo jest, že v Anglii byla právě obava
před většinou ženských voličů jedním z předních
důvodů, proč parlament zamitl návrh na udělení
volebního práva ženám. V Norsku se občané žen
tak nebojí, neboť se ukázalo, že volební právo
žen nepůsobí vážných změn v politické situaci
ježto ženy se přimykají k trvajícím politickým
stranám stejně jako mužové. Norské ženy ovšem
nevystupují tak bojovně jako anglické suffragetky
a storthing také posud nemá ženských poslanců.
#21
alto_textblock
#21
Reorganisace italského námořnictva.
#22
alto_textblock
#22
Osnova zákona o reorgnnisaci italského ná-
mořnictva, kterou předložil ministr námořnictva
Leonardí Cattolica, setkala se při projednávánív
senátě se značnými obtížemi. V podrobné debatě
o jednotlivých článcích byla vládní předloha po-
tírána nejvíce vysloužilými admirály, zvláště admi-
rálem Canevarem. Návrh, aby předloha byla vrá-
cena, zamítl sice senál při hlasování dle jmen znač-
nou většinou, ale v pondělí při tajném hlasování
o celé předloze bylo odevzdáno 58 hlasů pro
56 proti.
V couloirech senátu byla tato nepatrná většina
různě komentována, a odpůrci ministra námořni-
ctva prohlašovali, že ministr Cattolica v důsledku
toho je nucen podati demisi. K demisi všal nedošlo
a dle všcho zatím nedojde.
#23
alto_textblock
#23
Denní zprávy.
#24
alto_textblock
#24
— Ke společnému projevu agrární a naš
strany, který uveřejňujeme na místě úvodním,
dochází nás tato úřadní zpráva: Vzhledem
ke skoncování prací v komisi finanční a škol-
ské, jakož i vzhledem ke zmařenému pokusu
o dohodu obou hárodů v království Českém
usnesly se výkonné výbory české strany
agrární a národní strany svobodomyslné n
společném projevu, který jménem obou stran
odevzdán byl nejvyššímu maršálkovi králov-
ství Českého a místodržiteli království če-
ského. Úkolem tímto pověřen byl za českou
stranu agrární předseda klubu českých po-
slanců agrárních poslanec Švehla a za národní
stranu svobodomyslnou J. E. posl. dr. Fořt.
Delegovaní zástupci obou klubů odevzdali
včerejšího dne osobně projev ten nejvyššímu
maršálkovi J. J. knížeti Lobkovicovi, které-
mu zároveň projevili přání, aby hotové osno-
vy, vypracované jak v komisi finanční, tak
i školské, došly svého uzákonění. Nejvyšší
maršálek přijav tento projev, slibil vyhověti
projevenému přání. V nepřítomnosti místo-
držitele J. J. knížete Thuna, který odjel do
Vídně, odevzdán byl společný projev presidiu
místodržitelství.
— Nechoďte na Balkán. Pro ty, kdož
chtějí se vystěhovat na Balkán, dobrou vý-
strahou může býti oběžník, poslaný tyto dni
bělehradskou „Národní Obranou“ jihoslovan-
ským listům v naší říší. „V poslední době po-
zoruje se veliký nával našich lidí z Rakousko-
#25
alto_textblock
#25
bez labutě« a druhý má thema pro Francii a celý
kulturní svět nanejvýš časové. Nazývá se »Loupei
Giocondy« a zabývá se známým odcizením slav-
ného díla Leonarda da Vinci »Mony Lisy« ze
sbírek Louvru. Dle d'Annunzia odcizí obraz
vlámský okkultista Petr van Bloemen, který
z obrazu vyvolá živoucí bytost. Látka tohot
románu i základní jeho myšlenka jsou skutečně
hodny velkého básníka italského.
Básník Richepín bude kandidovati do
francouzské sněmovny. Jako Victor Hugo, Lamar-
tine, Barrěs autor Chanson des Gueux. Che-
mineau a Le Carillonneura, představí se
voličům. Chce zůstati mimo strany jako »divoký
a to buď za V. arrondisement neb za Alžír. Ri-
chepin je znám jako výborný a zajímavý řečník
tak těšíme se, že bude zvolen a jeho řeči ve sně-
movně přinesou nám častěji příležitost vrátiti se
k jeho osobě.
= Poslanec náhle zemřel. Z Paříže, 25.
června. (K. k.) Posl. Aynard, který dopoledne
ve sněmovně měl promluviti při debatě o zákone
na ochranu lajických škol, byl postižen náhlou ne-
volností a brzy na to zemřel.
= Sňatek. Z Berlína, 25. června. (K. k.)
Dopoledne konal se ve chrámu sv. Hedviky sňatel
dcery rak.-uh. velvyslance, kontesy Marie Szč-
gyeny-Marichové s hr. Gejzou Tomšičem.
— Nový ústav pro fysiologii výměny láte
založen bude při akademii věd ve Vídni
V roce 1904 odkázal dopisující člen vídeňské
akademie proí. dr. Joset Šeegen akademii 14
mil. korun s podmínkou, že akademie zřídí z toho
odkazu ústav pro bádání z oboru fyslologie vý-
měny látek. Po dlouhých úvahách rozhodla se
akademie vyplniti vůli prof. Seegena, jehož jméno
bude napsáno v čelo nového ústavu.
= Černé neštovíce v Rěce. Z Rěky, 25.
června. (K. k. uh.) Ve zdejší nemocnici pro na-
kazlivé churoby zemřel včera obuvník Ludvík
Leskovar na černě neštovice. Ze 14, dosud one-
mocněvších osob, zemřely třl.
#26
alto_textblock
#26
Uherska do Srbska“ — oznamuje „Narodna
Obrana“. — „Tyto osoby opouštěli svá stará
místa, aniž se předem daly zpraviti o zákonech
a poměeech v Srbsku, kde je potom čeká jen
zklamání a často i bída. Stávají se obtížnými
i místním institucím, které v době válečné
toto břemeno cítí dvojnásob. Proto žádají
redakce, aby uvědomily své čtenáře, ať nikdo
stůj co stůj neopouští svého místa, dokud
se předem nepřesvědčí, že nalezne v Srbsku
výdělek. To platí pro dobu, dokud nebude
v Srbsku po válce vže v obvyklé koleji.“ —
My jsme již několikráte upozornili krajany.
aby zbytečně na Balkán ve válečné době se
nestěhovali; a tentokráte výstrahu pro většo
zdůraznění opakujeme.
#27
alto_textblock
#27
— Do Prahy volá provolání „Volksratu“, ad-e-
sované německým abiturientům středních školv
Čechách, nastávající německé akademiky. Provo-
lání nejprve doporučuje studium mediciny, práv
theologie — katolické i prolestantské — farmacie
a zvěrolékařství, ale varuje před studiem techni-
ckým z toho důvodu, že teprve za několik let sa
ukáže, jak válka balkánská poškodila náš průmysl
V druhé části provolání alarmuje německé stu-
denty na studium do Prahy, neboť — „obě pražské
německé vysoké školy potřebují vydatného posilo-
vání, nemají-li být národu německému ztracenya
pražské němectví musí být všemí prostředky posí-
leno, protože i Němci v Čechách považují Prahu
za své hlavní město zemské, z něhož se
nesmějí dáti vytlačiti.“ Zrovna tak vřele provolání
německým studentům doporučuje studium na mon-
tanistické škole v Příbrami z toho důvodu, že
tato škola bojuje právě těžký boj o zachován
svého německého karakteru. Nadmíru
zajímavý jest konec provolání „Volksratu“; zní.
„Volksrat nemůže opomenouti, aby neponkáza
všechny abiturienty n a důležitost z nal o st
českého jazyka. Znalost českého jazyka je
nesmírnou předností pro právníky, rovněž medikůn
ve smíšeném území lépe se daří, uměji-li česky
Vynikající význam má znalost češtiny pro doktory
dějin, kteří později by se chtěli uplatniti ve stát-
ní a zemské službě archivní.“ Jak se časy mění
Němci v nichl
— Hasnoucí hvězda poslance K. H. Wolia
Němci v severních Čechách včera byli překvapeni
úvodníkem děčínského „Nordböhmisches Tagblat
tu“; list přinesl výzvu, aby zakladatel a vůdce ně-
mecko-radikální strany posl. K. H. Wolí složií
mandát a odešel do soukromého života. List s po-
ukazem na oživenou aféru cukrovou líčí, že posl
Wolí představuje nešťastnou figuru, že jako
člověk vzbuzuje útrpnost a lítost, ale jako politik
že ničí avou stranu a že je překážkou sjednocení
německých stran. Jádro sensačního článku je
obsaženo v těchto větách: „Jestliže H. K. Wole
v posledních letech nebo dnech mohl „vejiti do
sebe“, musil si položiti otázku, nebylo-li by pr
stranu, německý národ v Rakousku a konečně
pro něho lépe, kdyby složil mandát. Skrana a ně-
mecký národ by tím nic neztratily na sil e útoku.
spíše by jen získaly.“ Na konec „Nordböhmischea
Tagblatt“ doporučuje K. H. Wolfovi, aby si pérem
vydělával někde chlebá, aniž by svou osobou
jménem nezaměstnával veřejnost. Číli: jdi a oběř sei
#28
alto_textblock
#28
Hvězda hasne . . .
#29
alto_textblock
#29
— Ministr veřejných prací dr. Traka na Mo-
ravu. Ministr veřejných prací dr. inž. Otakar Trnka
vyhověl pozvání Českého zemského cizineckého
svazu a navštíví v neděli dne 29. června poufu
Sv. Antonička. Velkou a Javornik. Po vyčerpání
cestovního programu pro den ten odjede pak do
Luhačovic. V pondělí na to navštíví pan ministr
starosl. město Uher. Hradiště a odpoledne výstavu
sdružení výtvarných umělců moravských v Hodo-
níně, načež vrátí se večer do Vídně. K uvítání mi-
nistra dra. Trnky konají se na Slovácku horlivé
přípravy.
— Z české vysoké školy technické v Praze
Dne 25. června t. r. složili druhou státní zkoušku
z odboru stavebního inženýrství tito pp. kandí-
dáti: Baumert Jar. z Karlína, Červený Otakar
z Mezimosti. Doležel Jos. z Ledenic, Drakulič
Mihajlo z Kulpína, Matula František ze Šaratic
Müller Frant. z Plzně a Plicka Václav z Líbeznie
— Jmenování. Ve včerejší schůzí zemského
výboru jmenován byl pan obecní starší inž.
Rotnágl král. zemským vrchním inženýrem.
— Správce policejního komisařství pro dolní
Nové město p. vl. r. Židlický půjde po svě do-
volené do pense. Na jeho místo má ze dostatí.
jak se proslýchá, německý úřadník, který by do-
konce celou řadu svých kolegů přeskočil. Bylo
by záhodno, aby oficialně bylo sděleno, co je ne
věci pravdy.
— Úmrtí. Pří své návštěvě v Čechách v Pře-
louči, kde zúčastnil se župního sletu sokolského
na oslavu 25letého trvání místního Sokola, ze-
mřel v úterý dne 24. června p. Feodor Feodo-
rovič Ryšánek, ředitel pivovaru v Žitomíru n
Rusi. Zesnulý, jenž byl stár teprve 49 let, znám
byl svou vroucnou příchylností ke všemu českému
I literárně byl činným a v »Nár. Listech« mě
řadu zajímavých feuilletonů o ruských poměrech.
Češich v Rusku a jiných. Pohřeb zesnulého kone
se v pátek dne 27. t. m. o 312 hod. odp. z domu
smutku na břbitov v Přelouči.
#30
alto_textblock
#30
— Od oddavek na operační stůl. V těchto dnech
slavil ve Vídni svatbu mladý hostinský z okole
Švechatu. Již několik dní před stanoveným sva-
tebním dnem si stěžoval na nevolnost a na bolesti
v místech slepého střeva, ale všecky přípravy k
svatbě byly už vykonány, obřad šel těžko odložiti.
Po oddavkách se však stav mladého ženicha tal
zhoršil, že v průvodu své ženy a jednoho svědk
musil býti odvezen do nemocnice. Lékaři konstato-
vali pokročilý zánět slepého střeva a ihned příkro-
čili k operaci, která šťastně dopadla.
= Podvodník zatčen. Z Pešti, 25. června
(K. k. Uh.) Zdejší policie obdržela z Liverpoolu
telegram, že jistý Maďar, jménem Géza Kleln,
odjcl parníkem do Nového Yorku. Policie toti
zahájila stíhání velkoobchodníka s dřívím, Jakub
Greinera, proti němuž bylo učiněno pro podvodný
úpadek několik trestních udání. Policie obrátila
se na rakousko-uherský konsulát v Novém Yorku
odkud obdržela dnes zprávu, že v Gezovi Klei-
novi, po příjezdu parníku na Ellis-Island, zjištěn
byl Jakub Greiner a že byl též zatčen. Protože
Greiner nevstoupil dosud na americkou půdu,
bude týmž parníkem dopraven zpět do Rěky.
= Hořící rybník. O zvláštním přírodním zjevu
referují uherské noviny. Lidé, kteří se koupali
v rybníce u Kečkemetu, zpozorovali pojednou, že
ze středu rybníka vyšlehly modravé plameny, do-
sahující výše až 2 m. a rozlezly se po vodní hla-
dině. Zděšeně prchali všichni z vody a pozoroval
krásné divadlo se břehu. Pomalu plameny uhasí-
naly a zároveň klesala hladina rybníka o 28 cm
Dle všeho se vzňaly zemní plyny a vyrazily na
povrch. Do dutiny, z níž se provalily, natekla pal
voda a tím v rybníce kleslat
— Srážka vlaků. Z Bruselu, 25. června
V malinském nádraží vrazil rychlík Amsterodam
Paříž do osobního vlaku, při čemž bylo mnoho
vagonů roztříštěno. O život přišly
osoby, 4 jsou smrtelně a 8 těžce zra-
něny. Spojení s Amsterodamem je přerušeno. Pří
činou neštěstí bylo prý špatné postavení výhybek
#31
alto_textblock
#31
— Němečtí kanovníci v Olomouci volilí protí-
klerikálně. Zajímavý příspěvek k moravským vol-
hám sdělují „Hlasy z Hané“: Olomoucký německý
křesťansko-sociální týdenník útočí na kanovníky
dra. Tittela a barona Grimmensteina, že
při volbě ve všeobecné kurii v Olomouci volili
německo-liberálního kandidáta Prayona proti
kandidátu německé strany křesťansko-sociální.
— Na co vlastně sbírá klerikální „Matic
Cyrillo-Methodějská“? Volební ruch na Moravě
vynesl na světlo denní jednu záležitost, která volá
po objasnění. Na voličské schůzi ve Starém Městě
Uherského Hradiště bylo red. Dýmou sděleno, že
„Matice Cyrillo-Methodějská“ před dvěma roky
změnila svoje stanovy, aby v nich výslovně byle
vytknuto, že hlavním účelem této Matice je zři-
zování českých menšinových škol
Řečník odhadl, že „Matice Cyrillo-Methodějská“
má aspoň 200.000 K jmění, že však dosud nezřídil
aní jedinou menšinovou školu, jak to má příkázáno
stanovami. „Ústřední Matice školská“ a ostatn
všenárodní instituce naříkají na nedostatek peně
a na přetížení náklady na obranu české věci, a
pokladně klerikální vzdoro-Matíce leží takový
peníz, sebraný na zřizování českých škol menši
nových. Není to škoda?
— Doplňovací volba člena užšího předsťaven
stva „Úrazové pojíšťovny dělnícké“. Následkem
úmrtí ředitele Steinera bude se v nejbližších dnech
doplňovati užší představenstvo „Úrazové pojišťovay
dělnické v král. Českém“ a sice o člena vládou
jmenovaného. Včerejší „Právo Lidu“ k tomu píše
„Jak v zájmu ústavu, tak i v zájmu jeho členstva
je z českých členů představenstva pro toto místo
pokládán za nejvhodnějšího kandidáta prol. dr
Gruber. pro něhož se také již čeští členové před-
stavenstva vyslovili a budou jeho zvolení polidárně
podporovati. Tím bude také vyhověno do jisté míry
přání těch kruhů, jež svého času po úmrtí posl
soudr. Černého usilovaly o zvolení prof. Grubr
místostarostou Úrazové pojišťovny.“
— Občanské kluby. Staroměstský občanský
klub v Praze koná dnes ve čtvrtek o 8. hod. večer
výborovou schůzi v restauraci Hozově v Celetné
ulicí, do které mají i členové klubu volný přistup.
— K uctění památky úmrti krále a cisaře
Ferdinanda Dobrotivého slouženy budou z usne-
sení rady král. hlav. města Prahy v sobotu dn
28. června t. r. o 9. hod. ranní slavné zádušní
služby Boží v hlavním farním chrámu týnském, při
nichž provedeno bude velké requiem do Es-dun
od Roberta Führera pro soli a smíšený sbor, s prů-
vodem velkého orchestru, za osobního řízení pana
Václava Boleslava Jandy, ředitele kůru při témže
chrámu Páně
— Zemský výbor království Českého učinil v
schůzi, konané včera za předsednictví nejv. mar-
šálka zemského Ferdinanda prince Lobkovice téi
usnesení, z nichž dle oficiální zprávy vyjímáme-
z referátu náhr. přís. z. v. Chaloupky: ve zdra-
votních záležitostech potvrzeno jmenování dra.
Šlesingera prozat. obecním lékařem v Chotěboři
dra. Lad. Nováka defin. obvodním lékařem v Mo-
tyčíně, a dra. Oldř. Vojtiška prozat. sekundářem
nemocníce v Českém Brodě. — Z referátu přís.
z. v. hr. Schönbornat vyřízeny některé záleži-
tosti, týkající se zemědělské rady. — Z referátu
náhr. přís. z. v. dra. Pinkasat na vědomí vzaty
nálezy, jimiž správní soud zamitl stížností: obee
vokovické o znečišťování potoka Šáreckého, obce
drahovické o prodeji obecních pozemků a Jos. B-
ránka o užitcích obecního statku v Nekmíři. —
Vyhověno stížnostem V. Voráčka na prodej obec-
ního pozemku v Tojicích. V. Krále na prodej obec-
ních pozemků v Hodkově a Jos. Bičiště, mest. ta-
jemníka v Lázních Bělobradě, o jeho disciplinární
záležitosti. — Zamitnuty stížnosti: Fr. Záveskéhe
na rozpočet obce Radošína na rok 1913, K. Schrött-
nera o chudinském opatření ve Staré Vsi, K. Ba-
bánka o školním paušálu ve Zběšičkách, Ant. Vo-
máčky o obsazení místa obvodního lékaře v Ber-
nárdicích, města Roudnice o chudinském procenlu
obce Nevolníku o obecním rozpočtu na rok 1913
Fr. Sedláčka ve Vamberku o obecním dluhu, Al
Horela o užitcích obecního pozemku v Krpech a
Macha o náhradě nákladů v Kuchelně. — Z refe-
rátu náhr. přís. z. v. dra. Urbana: vyřízeny n-
které záležitosti, týkající se ubytování četnictva
král. zemského německého divadla. — Z referátu
přís. z. v. probošta ThDra. Buriana: v honeb-
ních záležitostech vyhověno stížnostem A. Vlka na
pronájem honitby v Neveklově, a K. Janouška na
pronájem honilby ouňovické. — Zamitnuty stiž-
nosti: honeb. výboru v Řehnicích o úpravé tam-
ních poměrů honebních, Jana Harasky na volh
honebního výboru v Ličově, Fr. Hoška na proná-
jem honební v Družci, a H. Vogela na pronájem
honitby v Šiřojovicích. — Z referátu náhr. přís.
z. v. Němce: ve stavebních záležitostech č-
stečně vyhověno stížnosti Kat. Sládkové na parce-
laci č. 265-7 v Sibřině. — Zamítnuty stížnosti Jos
Vedrala na zastavení č. k. 52 v Myškovicích, dra
St. Švehly o přístavbě při domě č. k. 142 v Hosti-
vaři a Jos. Svobody v Budějovících o parcelační
dávce. — Částečně vyhověno stížnosti Pražské že-
lezářské společnosti na rozpočet okresu unhoštské-
ho na rok 1913. — Z referátu přís. z. v. dra. W e-
runského: na vědomí vzat nález, jímž správní
soud zamí:l stížnost zastupiielského okresu řičan-
ského o okresní silnici tamže. — Vyhověno bylo
stižnostem Ed. Nováka o veřejnosti cest č. k. 29
a 300 ve Stříbrné Skalici, a Jos. Kováře o opravě
cesty v Přívratě. — Z referátu přís. z. v. Adám-
ka: zástupcem zem. výboru ve výboru pokračova
školy pro dívky spolku „Vesna“ v Hořicích jmeno-
ván p. MUDr. Frant. Horáček, prakt. lékař a měst
ský radní v Hořicích, a zástupcem zem. výboru
při prům. pokračovací škole ve St. Boleslavi jme
nován p. Ant. Líman, architekt a majitel parní pily
tamže.
#32
alto_textblock
#32
— Slavnostní schůzi k uctění památky proí
dra. K. Maydla odkládá přípravný výbor na 15
října 1913.
— Inženýrské komory. Z odborných kruhů
nám píše: „Pod tímto záhlavím uveřejnil p. inž. A
Kalbač v „Čase“ z 10. t. m. svůj názor o inžený -
ských komorách, při čemž dotkl se nelichotivě čin-
nosti dosavadní komory inženýrské jako spolku
S vedením jejím není prý v řadách úřad. autor
civilních techniků právě velká spokojenost a vy-
týká se mu, že dopustilo, aby práva, která inže-
nýrům byla dána v r. 1860 a 1885, byla různými
výnosy přivedena ad absurdum, což mladí techni-
kové starším nemohou zapomenouti. Hlavně všal
národnostní poměry ve staré komoře neodpovídají
prý názorům, ve kterých mladí technikové jsou
vychováni. Především dlužno konstatovatí, že pan
pisatel není a nebyl členem inženýrské komory.
její působení vůbec nezná, následkem čehož ovšem
kritika neznámého spočívá na chabých základech.
Hájil-li někdo zájmy instituce úř. autor, civilních
techniků vydatně, byla to v prvé řadě inženýrskt
komora v království Českém, jež — pokud agilnosti
se týče — mezi ostatními komorami rakouskými
obhájila čestně primát. Která výsada vinou či ne-
tečností tohoto spolku byla přivedena ad absurdum
nikdo z činitelů komory jistě neví a vědět nemůže
za to však je známo všem, že práva civilních tech-
niků z roku 1860 a 1886 rovnají se skorem nule
postrádajíce ve všem nejdůležitějšího výrazu: „vý-
hradné“ právo. Proto s ironickým úsměvem přijal
staří technikové výtku jim činěnou a to tím spíše
že dle jejich vědomí při valných hromadách nikdo
— tedy ani mladí technikové — podobné stížnosti
či přání nějakého v tomto směru nepřednesli. I dal-
ší poukaz na národnostní poměry jest úplně bez
podkladu. Inženýrská komora, jejímž předsedou
býval a dosud jest Čech a v představenstvu rovně
valná většina česká, jednala vždy přesně dle sta-
nov, které zaručují členům obou národností stejné
práva. Ostatně při dvoutřetinové většině Čechí
#33
alto_textblock
#33
naprosto je vyloučeno nějaké snad potlačování
našeho jazyka a výtka v tomto směru jest přílii
smělou obžalobou, ať pronesena z důvodů jakých-
koli. Ovšem, staří technikové po dlouhá léta ne-
zištně hájili zájmy stavovské, vymohli autoritativní
komory, obhájili jako stav lékařský a advokátní
se stanoviska českého důležitou zásadu: pro král,
České jedna komora — a nyní za to vrhají se na ně
tmavé stíny a klade se jim za vinu národní chlad-
nost. Snad to má býti odměnou těch nejmladších,
právě těch, kteří pro stav vykonali velice málo,
aneb nic, a kteří si měli uvědomiti, že teď je nej-
méně vhodná doba k nějaké veřejné kriticel Až s
sejdou se starými kolegy tváří v tvář, nechť podaj
důkazy o jejich slabosti a národní neuvědomnělosti,
Do té doby prozatím starým technikům stačí vě-
domí, že vymohli autoritativní komory
jimž i sám pan pisatel nepokrytě přiznává velkou
důležibost pro stav technický.
Výstava obrazů místra Ludvíka Kuby v
Březnici. „Osvětový sbor“ okresu březnického
uspořádá ve dnech 29. června až 10. červencev
sále hotelu Musilova v Březnici výstavu prac
mistra Ludvíka Kuby. Vážený umělec, nyní pade-
sátiletý, je na výši své umělecké tvorby. Význam
L. Kuby v našem českém maliřství je velký a práce
jeho již nyní docházejí ocenění i u veřejných či-
nitelů, jak vysvítá ze zakoupení jich pro veřejné
instituce, jako v poslední době ve Vídni, a jsou
vysoce oceněny i od soukromníků, kteří, znajíce
jich hodnotu, všude s radostí je přijímají a kupují
Město Březnice a širé okolí těší se již na krásný
požitek i lidovýchovný účin, jaký výstava praní
jeho poskytne. Výstava obsahovati bude asi 130
obrazů z doby Kubovy činnosti, starší i novější, jel
bude možno též si zakoupiti.
— Výstava ve štramberku. V tomto snad nej-
krásnějším koutě moravském otevřena bude 29.
června v neděli opět letos umělecká výstava obra-
zů a soch. Tato V. výroční výstava štramberská
bude pro turisty a milovníky umění milým překva-
pením a mimořádným uměleckým požitkem. Je t
výstava malířů: O. Blažička, St. Lolka, Jak
Obrovského a sochaře J. Štursy, který na
Moravě, ač její syn, dosud výstavy neměl. Tato
výstava čtyř umístěna jest s největší pietou opětv
pěkně položeném sále nové školní budovy pod Ko-
loučem a potrvá celé léto, neboť je věnována na-
šim turistům na krásné Kravařsko a Valašsko. Pro
pohodlí tělesné zřízeny a vším potřebným valřeny
jsou obě dosti již známé restaurace „u Mědínků
pod Trůbou, i umělecky vypravený útulek „u Ja-
roňků“ na náměstí.
— Schůze výboru Spolku pro zbudování
pomníku M. J. Husa v Praze koná se v pátek dne
27. června o 5. hod. odpol. v místnostech staro-
městské radnice.
— Týdenní schůze Spolku českých lékařův
Praze koná se v pondělí dne 30. t. m. o 6. hod. več.
v posluchárně p. prof. Kukuly. Pořad: Dr. Horák
1. Výsledky chirurg. léčení vředů žaludečních.
2. Demonstrace případů. Dr. Štěpán: O poraněních
břišních.
— Přednášky. V Ústředním spolku českých žen
v Praze přednáší dnes o 7. hodině večer pí. M
Moravcová o průběhu mezinárodního sjezdu Svě-
tové aliance pro volební právo žen v Pešti.
— Výstava české obrany, pořádaná Menšino-
vým museem v Representačním domě u Prašná
brány (v levo nad výstavními sály), budí pozor-
nost zejen všech menšinových pracovníků, nýbn
také všech Čechů, kterým leží zdar českého nš-
roda na srdci a kteří sledují, jak náš národ v te-
hém boji o existenci pokračuje. Na výstavě může
se každý poučiti o tom, jaké jsou národnostní po-
měry u nás a jakým způsobem i s jakými výsledky
se bráníme. Výstava je přístupna v červnu a čer-
venci od 9—5 hod. za nepatrné vstupné 20 h, spol-
kové vstupenky 10 h.
— Společná sbírka národní. (21. výkaz Měst-
ské spořitelny Pražské.) Na jednotnou sbírku v
prospěch Ústřední Matice školské. Národních jed-
not severočeské a požumavské, Menšinověho zá-
kladu České obce sokolské, spolku „Komenský
a dalších některých důležitých národních účelá,
kterážto sbírka byla ve smyslu sbírkové orgtanisace
v celé zemské oblasli král. Českého prohlášena a
doporučena Národní radou českou j ako när o d-
ní nezbytnost, věnovali dále prostřednictvím
Městské spořitelny Pražské: obecní úřad Dolnt
Beřkovice K 160.30, tělocvičná jednota „Fügner“,
Drážďany, K 128.50, obecní úřad Plasy K 59.60,
okresní výbor Benešov, prol. sbor c. k. akad. gym-
nasia Praha I., obecní úřad Chotělov, okresní vý-
bor Litomyšl po K 50.—, pan Jos. Holenda, stae
rosta v Poděbradech K 35.98. dr. Jar. Sedláček,
Smíchov. K 30.—, městský úřad v Luží K 25.10.
obecní úřad Vojničky K 23.04, pan P. Krčmář, sta-
rosta, Roudničky, K 23.—, obecní úřad Brozánky
K 20.80, obecní úřad Záboří n. L., Okresní hosp
záložna, Karlín, po K 20.—, úřadníci c. k. ber. úřa-
du Hluboká, Městská spořitelna. Chotěboř, po
K 10.—, Nejmenovaná, Praha. K 5.—, až posud
tedy úhrnem K 17.937.83. Veškeré dary ne-
zbytné této sbírce jednotné, z níž mají bezvý-
hradně podíl veškeré svrchu uvedené účely dle
příslušné dohody povolaných národních činitelů,
zasílati jest neodkladně jenom na adresu: Měst-
ská spořitelna Pražská (Praha, Rytířská
29), při čemž vždycky buď připojena poznámka
Pro Společnou sbírku národní, aby ne-
mohl vzniknouti omyl. Dary hotově přijímá rovněl
jenom Městská spořitelna Pražská v přízemní po-
kladně nárožní každodonně mezi 8.—12. hod. dop.
Z c. k. veřejné a universitní knihovny.
V měsíci červenci jest c. k. knihovna ve všední
dny otevřena od 9—1 hod. dopol. a od 4—8 hod.
odpol. Půjčování knih: od 9—12 a od 4—6 hod
— Zanedbaná část ulíce. Píše se nám: Nejza-
nedbanější ulicí král. hl. města Prahy lze nazvati
ulici Táborskou mezi Čelakovského sady a Pala-
ckého třídou. Ulicí tou, sestávající pouze ze čtyř
domů, dvou pražských a dvou vinohradských, pro-
cházejí tisíce chodců denně, avšak metaře nebo
kropiče zřídka jest tam viděti. Mimo chodníky.
po každé straně se nacházející a majiteli domů
zřízené, jest jízdní dráha v témž stavu, jako za
onoho času, když městské hradby byly sbořeny.
ačkoli okolní ulice řádně jsou vydlážděny. Při-
činou jest snad, že ulici tuto mají obec pražská
vinohradská společně upravovati, a ježto žádná
z nich výlohy hradit nechce, musejí chodci, pražští
nebo vinohradští, přes vyčnívající kameny klo-
— Zímní jízdní řád 1913-14. Píše se nám: Jk
ve včerejším čísle „N. L.“ čteme, zůstanou v plat-
nosti i v době zimní veškeré vlaky, zavedené o
1. května t. r. na trafi Praha—Podmokly. Na této
trati po léta jezdil vlak večer v 7.10 z Prahy. O
1. května t. r. tento vlak zrušen a zároveň zrušen
vlak v 8.20 a misto nich zaveden vlak, který z Pra-
hy vyjiždí v 8.10. Jaké oblibě se tento těší, je vi-
děti nejlépe z okolnosti, že každý raději používá
dělnického vlaku, který z Prahy vyjíždí v 6.35
večer a je přímo pasažery přeplněn, než vlaku
nově zavedeného, který bývá obyčejně z polovice
prázdný. Obyvatelstvo na této trati trpce nese
učiněnou změnu a žádá, aby ponechány byly aspoň
vlaky, které dříve byly zavedeny. Snad na základě
úsporného systému vyjmut z dopravy vlak, který
jezdil v 8.20 a žádná náhrada za něj není. Kdo za-
městnán je v obchodě do 8 hod. več, a má poně-
kud dále na nádraží, nemůže už vlak v 8.40 stih-
nouti a nezbývá mu pak, než aby posečkal na vlak,
který před 12 hod. v noci odjíždí, anebo jíti do
Podbaby, Selce. Roztok atd. pěšky, jako se to
nyní děje. Nedala by se věc zaříditi tak, aby vlak,
který odjíždí v 6.35, jenž má tak krátký interval
(neboť před ním je vypraven dělnický vlak v 6.10).
vyjel aspoň z Prahy před 7. hod. a nově za-
vedený vlak v 8.10 aby měl odjezd v 8.20 večer?
— Dar. Akciová společnost strojírny dr. Breit-
feld, Daněk i spol. v Praze věnovala k uctění pa-
mátky zesnulého pana cís. rady O. Bondyho 30 k
technickému museu v král. Českém v Praze
— Koncese nakladatelská pro Prahu byla udě-
Jena výnosem c. k. místodržitelství p. Janu
Liebichovi z Pardubíc. Závod vejde v činnost
v měsící září v ulici Ječné.
— Česká botanická společnost v Praze koná
dnes ve čtvrtek třídenní exkursi na
Krkonoše za vedení p. univ. prof. dr. K. D o-
mina a asist. dr. K. Kaviny. Sraz účastníků
9. hod. večerní v Haškově restauraci proti severo-
#34
alto_textblock
#34
pýtalí.