#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc. 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek dne 4: června.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 154:
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
#9
alto_textblock
#9
am je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
#11
alto_textblock
#11
Aféra Wahrmundova a universitní stávka.
Z Vídně, 4. června. Ministerský předsed
bar. Beck byl včera odpoledne císařem před
ministerskou radou přijat ve zvláštním celoho-
dinném slyšení, ve kterém panovníkovi referoval
o hnutí na universitách. Tento ruch
stává se povážlivým. Do té chvíle nevrhl ještě
svých vln do parlamentu, ale jest pravděpo-
dobno, že tam příboj zasáhne. Již jsme ozná-
mili, že zastavením přednášek na universitě
v Inšpruku, nařízeným vládou, není zachrá-
něn dr. Marichet, ačkoliv se nikoli ke své
slávě a nikoliv ke svému prospěchu podrobil
diktátu klerikálů a nátlaku bar. Becka. Ozná-
mili jsme dále, že klerikálové nechtějí se spo-
kojiti leč propuštěním dra. Marcheta
Po té stránce sděluje »N. Wr. Tgblt. «
Dnes sejde se devítičlenný výbor ně-
meckých stran, aby rokoval o vzájemnosti
mezi vysokoškolskými záležitostmi a postupem
německých stran ve sněmovně. Čelní členové
německých stran včera nepokrytě vyslovili názor,
že se situace valně přiostřila, ž
však tou dobou nelze říci, jak se vyvine.
V parlamentních kruzích se proslýchalo včera
večer podle téhož listu, že ministr vyučování
dr. Marehet má již po krk boje proti piklům
klerikálův. »N. Wr. Tgblt.« oznamuje dále
»V německých kruzích učinil silný dojem vý-
sledek včerejších porad, konaných o cestě po-
slanců dra. Kramáře, Hribara a dra. Glěbovi-
ckého do Petrohradu. V tomto malém slovan-
ském kongresu spatřuje se znova jednak slovan-
ské souručenství jako protiva souručenství ně-
meckého. Dospělo se k poznání, že záplet ky
následkem vysokoškolských zálle-
žitostí mohou vésti kdůsledkům,
jimiž celá budova většiny posla-
necké sněmovny důkladně se
změní. V německých kruzích parlamentních
pozorováno také, že mohl by okamžitě křesťan-
ským sociálům býti dán podnět, aby nedělali
osťatním stranám německým tuze veliké potíže
a tak vzniklo mínění, zdali by se nedoporučo-
valo užíti svatodušní prázdně ke zjednání kom-
promisu mezi německými liberály a německými
klerikály.«
#12
alto_textblock
#12
Místodržitelská krise v Inšpruku.
Z Vídně, 4. června. Z Inšpruku se tele-
grafuje: Místodržitel bar. Spiegelfeld ohlásil se
nemocným. Vydána byla zpráva, že má zánět
krku a musil ulehnouti. Zprávě té se však ne-
věřilo, naopak uváděna v souvi s l os
s událostmi vysokoškolský mi
Myslí se totiž, že postavení místodržitele j e s
silně otřeseno, ježto se ví, že je u kon-
servativců osobností neoblíbenou. Místodržitel-
skou krisí by se situace ještě přiostřila.
První sociální demokraté v pruském sněmu.
Z Berlína, 4. června. Při volbách volitelů
do nového zemského sněmu pru-
ského poprvé zvítězili sociální de-
mokraté v šesti okresích, takže budou
tam také zvoleni sociálně-demokratičtí poslanci.
V Berlíně sociální demokraté vzali mandát svo-
bodomyslníkům. Protože však tito na venkově
získají, co ztrácejí v Berlíně, nestane se ve
složení pruské sněmovny změna jiná, než že
tam vejde šest sociálních demokratů. Pozoru-
hodným jest, že ve Hnězdně, zastoupeném dosud
Polákem, projde nejspíše národní liberál ně-
#13
alto_textblock
#13
mecký.
#14
alto_textblock
#14
J. Graf.
Z Vídně, 4. června. Zde zemřel včera
redaktor a vydavatel časopisu »Information«
J. Graf. Působil také v Praze jakožto dů-
věrník a žurnalistický spolupracovník tehdejšího
místodržitele podmaršálka dra. barona Krause.
Bylo mu teprve 61 let. Před několika léty mu-
sily mu býti odňaty obě nohy. Vydal několik
brožur časových, ze kterých největší pozornost
došel spis: »Pravda o německo-českém vyrov-
nání.« Přestěhovav se z Prahy do Vídně, začal
zde vydávati pondělník a po jeho zániku »In-
formation«, která se nesla duchem valně kře-
sťansko-sociálním.
#15
alto_textblock
#15
Telegrafické zprávy.
#16
alto_textblock
#16
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 4. června (K.k.) „Wiener. Zeitung
oznamuje: Císař propůjčil Marii Peterov
ve Falknově Alžbětin řád druhé třídy. — Císař do-
volil rozhodnutím ze dne 31. května t. r., aby radov
pražského vrchního zemského soudů Jaroslavu Mo-
ravcovi, odchazejícímu ki vlastní zádosti na trvalý
#17
alto_textblock
#17
odpočinek; Bylo vysloveno za jeho dlouholefou; vždy
svědomitou a zdárnou služební činnost nejvyšší
uznáni.
Manistr kultu a vyučovánt propůjčil
dílovedoucímu na cdbor. kamenické škole v Hořicích
Františku Čapkovi titul odborného učitele, učitele
v X. hodnostní třídě na odborné modelářské škole
pro keramiku a příbuzné živnosti v Horním Litví-
nově Jindřicha Goldmanna povýšil do IX. hod-
nostní třídy, Jana Kouřila ustanovil dílovedoucím
na státní řemeslnické škole v Jaroměři a housla e
Karla Sandnera dílovedoucím na odborné škole
pro výrobce hudebních nástrojů v Schönbachu.
Mezinárodní sjezd bavlnářský.
Z Paříže. 3. června. (K. k.) Mezinárodní
sjezd bavlnářský přijal dne různé reso-
luce, jesnající především o tom, aby ve formuláři
pro smlouvy mezi přádelnami a prodavači byl pro-
dej surové bavlny dle žoků nahražen
prodejem dle váhy. Jednomyslní byla konsta-
tována nutnost omeziti výrobu, avšak zůstaviti
jednotlivým zemím, aby omezení provedly samy ve
vhodném okamžiku. Sjezd vyslovil pak v zásadě sou-
hlas s návrhem Mélinovým, jenž se zabývá nebezpe-
čím, spojeným s rozšířením používání strojů, uvažo-
val o návrhu, aby v Evropě byly nahroma-
děny dostatečné zásoby bavlny, aby
průmysl evropský byl učiněn méně zá-
vislým na výstřednostech amerických
spekulantů a vyslovil se konečně pro rozšíření
pěstování bavlny na celé zemi, zvláště pak v osa-
dách jednotlivých zemí evropských. Na to předseda
mezinárodního výboru Macara poděkoval co nejvře-
leji za laskavé přijetí ve Francii a prohlásil kongres
za ukončený.
Z anglické sněmovny poslanců.
Z Londýna, 3. června. (K. k.) V dolní sněmovně
sdělil generální poštmistr Buxton, že Spojené státy
daly souhlas, aby s Velkou Britanií bylo od 1. října
t. r. zavedeno pennyové porto.
Thorne (str. děl) se tázal, zdali chce sir
Edvard Grey dáti králi radu, aby návštěva
v Rusku kvůli míru neměla rázu úřad-
ního. Státní tajemník odpověděl, že nemůže králi
raditi v tomto smyslu. Když Thorne se na to tázal,
zdali tomu třeba tak rozuměti, že vláda souhlasí
s brutálními vraždami v Rusku, zasáhl předseda sně-
movny a pravil, že taková řeč není vůči spřátelenému
státu vhodná.
#18
alto_textblock
#18
Události v Marokku.
Z Paříže, 3. června. (K. k.) Z Mogadoru se sdě-
luje ze dne 25. května, že kaid Anfluů s podporou
šerifské mehaly porazil El Mtugia, utrpěv značné
ztráty. Nepřítel pozbyl 150 mužů.
Dle zprávy z Rabatu mají býti kontingenty me-
haly Bagdadovy kmeny dodané propuštěny a k obsa-
zení Mehedie má býti použito pravidelného vojska.
Na dohlednou dobu nelze očekávati výpravy do nitra.
#19
alto_textblock
#19
FEUILLETON.
#20
alto_textblock
#20
Sníh v květnu
#21
alto_textblock
#21
O katastrofě, způsobené sněhovou vánicí ve Švý-
carsku, sdělují švýcarské listy z Bernu: Dne 23.
května byly ovocné stromy, zahrady, ranně kvetoucí
keře jako bez a j. obaleny nádherným květem. Toho
dne očekávali rolníci toužebně déšť, neboť půda byla
vyschlá a na mnohých místech pukala. Teplý děšt
byl by urychlil vzrůst trávy, takže by se bizy sklidila
hojnost sena. Dne 22. května bylo zamračeno, ale
kýžený déšť nepřišel. Bylo příliš větrno; konečně po
mnohých změnách větru převládl severní a teplota
počala znatelně klesati.
23. květen přinesl ještě větší chladno, ale také
očekávaný déšť. V poledne mezi 1. a 2. hodinou po-
čaly padati za dosti silného deště vločky sněhu, jež
však vzbudily více podivu než znepokojení nebo do-
konce úzkosti. Děti měly z nich radost. Brzy vločky
houstly, ale při dopadnutí ihned roztály. Padaly však
stále hustěji a stále větší, proces tání se ponenáhlu
prodlužoval a již asi po 2. hodině počal se sníh usa-
zovati. Od tohoto okamžiku pohlížel rolník na má-
jový sníh již s obavami. Brzy sněžilo se tak silně,
že po celou zimu 1907—1908 nebylo takové sně-
hové vánice.
Bilý obal sněhu mísil se v bílé květy stromů a
zatížené větve klonily se k zemi. Všude vycházel
mužové, ženy i děti s dlouhými tyčemi, aby s ovoc-
ných stromů setřásli sníh. Zdálo se, že se to horlivé
námaze jejich podaří, ale sníh padal stále hustěji,
takže ulpíval na květech a listech stromů a přes ve-
škerou námahu nedal se s větví setřásti. Tak musili
lidé bezmocně přihlížeti, jak se stromy ponenáhlu
halí v mrtvolný rubáš- sněhu.
Tu již nastal zhoubný boj živlu proti rostlinstvu.
Neidříve podlehly v něm zahradní keře, jež byly
úplně stlačeny k zemi. Staré, třicetileté bezové stro-
my byly rozervány, strženy k zemi a v pravém smy-
#22
alto_textblock
#22
slu siova pohřbeny ve sněhu. Po léta již neměly tak
nádherné květy, ale právě tyto vonné hrozny květů
staly se jim osudnými, neboť na nich nejvíce se
usazoval sníh, až vzrostly smrtící sněhové laviny.
jež strhly keř k zemi a pohřbily ve sněhu. K večeru
bylo všechno rostlinstvo v zahradách pokryto měk-
kou vrstvou sněhu.
Večer po 7. hodině počalo velké řádění smrti
v lese, štěpnicích a stromořadích. Posud odolávaly
stromy statečně útoku sněhu, nyní neměly již sil,
aby unesly ohromnou tíži. Co se nyní dělo, nelze vy-
psati. V lese a stremofadí nedaleko Bernu bylo nej-
prve slyšeti tu a tam prasknutí, poslední to výkřik
zmírajícího stromu! Praskání opakovalo se stále rych-
leji a bylo silnější, až přešlo v nepřetržitý rachot,
do něhož duněly temné rány velkých sražených kme-
nu. Od 8. hodiny večer až do 1. z rána rozléhal se
praskot, rachot a dunění jako za bitvy v lese. D
toho misil se křik vyplašených ptáků, jejichž hnízda
byla zničena a mláďata nedávno vylíhlá usmrcena.
Lidé stáli zdrceni před domy a naslouchali o-
muto boji proti rostlinstvu. Poslouchali mlčky, jak
v lese padal strom za stromem a jak stromům, ještě
stojícím, byly strhávány větve, přihlíželi, jak ve štěp-
nicích krásné stromy padaly jako beztvárná hro-
mada větví, porážejíce plody a ohrady. Při pohledu
na tuto hroznou spoustu zbledl mnohý statečný muž
a všichni pohlíželi k obloze, zdali již nepřestane sně-
žiti. Bylo jisto, neustane-li brzy tento hrozný nával
sněhu, že neodolá ani nejsilnější dub. Konečně k 1.
hod. z rána počal se sníh opět měniti v déšť. Pra-
skot v lese a stromořadích ponenáhlu ustával.
V neděli ráno bylo možno spoustu přehlédnouti
Lesy, štěpnice a stromořadí vypadaly jako bojiště.
Cesty ve stromořadích byly úplně pokryty větvemi.
lesy jsou hrozně zpustošeny a štěpnice do 40 procent
úplně zničeny. Jak již telegraficky sděleno, odhaduje
se celková škoda na 50 milionů franků.
#23
alto_textblock
#23
.
.
= Bílí mravenci. Hroznou metlou australských
osadníků jsou bílí mravenci. Všude lze nalézti stopy
jejich činnosti; i v městech musí často býti zbořeny
#24
alto_textblock
#24
celé domy a na venkově stane se každý dům nepro-
dejným, o němž je známo, že je ohrožen bílými mra-
venci. Při tom pracuje tento zhoubný nepřítel úplně
skrytě. Po léta hnízdí mravenci v domě, několik
generací v něm žilo a pracovalo, aniž by bylo znáti
po nich stopy, teprve když všechno dřevo je pod
povrchem ztráveno a trámy se bortí, zpozoruje se
neštěstí. Jak „Chambers! Journal“ sděluje, vynaložila
již vláda statisíce, aby se nalezl účinný prostředek
proti zhoubnému hmyzu, ale bílý mravenec zůstal
jako dříve pánem situace. Hmyz tento jest asi čtvrt
palce dlouhý a tak hebounkého těla, že jej lze leh-
kým dotekem prstu rrozmáčknouti. Také bílí mravenci
tvoří stát, jenž se skládá z královny, pracovníků a
vojínů. Hnízda budují si na nejrůznějších místech, na
kořenech stromu i na větvích, pod hromadou kamení
nebo na holé rovině, na střeše nebo v komíně sta-
vení, na kazatelně nebo v oltáři kostela, na sloupech
a v síních veřejných budov, všude je lze nalézti.
Budují podzemní tunely, takže nic neprozrazuje jejich
přítomnost, nebo staví až 18 stop vysoké náspy, jež
z daleka obracejí na sebe pozornost, vždycky však
jsou člověku stejně škodlivi. Dříve se myslilo, že se
živí jen starým zkaženým dřevem, ale zkušenost
ukázala, že zdravému, zvláště měkkému jedlovému
dřevu dávají přednost a také tvrdý dub úplně vy-
hloubí. Velké náspy, jež jsou pro australskou krajinu
tak příznačny, byly v poslední době zvláště podrobně
zkoumány. Tato hnízda bílých mravenců jsou pra-
vým divem stavitelského umění hmyzu. V různých
částech Nového Jižního Walesu, ve Queenslandua
v Jižní Australii nalézají se náspy dvanáct stop ši-
roké a dvacet stop vysoké, jež vesměs činí dojem díla
rukou lidských a proto byly původně také pokládány
za hroby domorodců nebo za pomníky. Hnízda tato
jsou dobrou náhradou cementu k úpravě podlahy
při stavbě chýší. Rozkopání jejich dá sice mnoho
práce, ale pevně upěchována jest hmota skoro ne-
promokavá a vzdoruje zubům krys a myší. Černoši
nalézají v hnízdech také vítanou potravu, rádi bílé
mravence pojídají a popřáli by si této lahůdky ča-
stěji, kdyby se náspy daly snadněji rozbořiti.