#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve středu dne 3. června.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 153.
Čislo v Praze za 2h
a na vonkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#10
alto_textblock
#10
Panská sněmovna.
Z Vídně, 3. června. Jest úmysl, svolat
rozpočtovou komisi panské sně-
movny po letnicích, aby projednala rozpočet
a svolati na konec tohoto měsíce k několika
schůzím plenum panské sněmovny
k vyřízení celého pensa, poslaneckou sněmovnou
vypraveného. Podle našich informací zákon,
kterým se snižuje cukerní daňo
8 K a který byl poslaneckou sněmovnou přijat,
rozpočtovou komisí panské sněmovny však za-
mítnut 13 proti 4 hlasům, zůs tane nevy-
řízen ležeti.
Z výborů poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 3. června. Dnes ráno již o půl
10. hodině sešel se vojenský výbor po-
slanecké sněmovny, aby pokračoval v roko-
vání o novém zákoně vojenském
Vojenský výbor zasedati bude, pokud možno,
každý den, jen aby připravil pro plenum oba
zákony, které chce vláda na samém rozehodu
projednati. Jest to zákon zvyšující kon-
tingent nováčků zeměbranecký ch
a zákon o státní podpoře chudých rodi
záložníků, do zbraně povolaných.
Také železniční výbor sešel se
dnes o půl 10. hodině dopolední, aby vzal
v poradu osnovu zákona postátňu j í c
Českou dráhu severní.
Ministr dr. Klein u audience.
Z Vídně, 3. června. Císař přijal včera
v dlouhé audienci ministra práv dra. K lei na.
Ařéra Wahrmundova.
Z Vídně, 3. června. Poslahecká sněmovna
pokračovati bude dnes v podrobné debatě o ka-
pitolách řádného rozpočtu na rok 1908, a sice
I.—VII. Po této debatě dojde k velli ké
rozpravěo věcech vyučovacích
církevních, na které dostane se na přetřes
též aféra prof. Wahrmunda, kterou poklá-
dáme, pokud jde o vládu a pokud jde o uni-
versitu v Inšpruku, za vyřízenou. Dlužno
nyní jenom vyčkati, jaké bude míti dohry za-
stavení přednášek prof. Wahrmunda na jiných
universitách.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 3. června. Z Inšpruku telegrafuje
se, že se tam včera večer konala schůze svo-
bodomyslného studentstva, ve které konstato-
váno, že nebyla dána příčina k zastavení před-
nášek prof. Wahrmunda ani studentstvem libe-
rálním ani klerikálním. Za bouřlivé debaty
přijata jednomyslně tato resoluce: Veškeré
studentstvo, shromážděné 2. června, prohlašuje,
že považuje zavření university za hrubé poru-
šení kompromisů, dle něhož možno universitu
otevříti jenom, bude-li Wahrmund přednášeti
také v letním semestru. Liberální studentstv
čeká ve smyslu onoho kompromisu podporu
profesory.
Srážka mezi chorvatskými studenty.
Ze Záhřeba, 2. června. Včera došlo v jedné
kavárně ke srážce mezi posluchači
unliversitními na zdejší universitě
zapsanými a posluchači, kteří
stávkují a dali se zapsati na uni-
versitě pražské. Když studenti zapsaní
v Záhřebě opustili kavárnu, stávkující šli z
nimi, přepadli je a posluchač filosofie bodnut
byl dvakráte do hlavy. Když se nestávkující
postavili na odpor, dostali útočníci posilu a ně-
kolik z nich zbili do krve, Proti všem zave-
deno vyšetřování pro těžké ublížení na těle a
byl vy dán zatýkací rozkaz.
Stihání kněžského modernismu.
Z Mnichova, 3. června. Kurie papežská
zahájila disciplinární řízení proti 11 bav or-
ským kněžím pro modernismus.
Proces Polonyi-Lengysl.
Z Pešti, 3. června. Listiny v tiskovém
procesu bývallého ministra Polonyl i
proti posl. Lengyelov i byly dodány se
zmateční stížností dra. v Vazsonyia královské
kurii. Tento fascikl váží přes 37 kg.
Líčení konati se bude o této zmateční stížnosti
teprve až pozdě na podzim.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
#13
alto_textblock
#13
Vyznamenaný ruský velký kníže.
Z Vídně, 3. června. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 23.
května t. r. ruskému velkému knížeti Mikulláš
Míchajloviči c. a k. rakousko-uherský čestný
odznak pro umění a vědy.
#14
alto_textblock
#14
Odjezd švědskýchi královskýcli manželů z Berlína.
Z Berlína, 2. června. (K. k.) Večer bylo na po-
čest švédských královských manželů uspořádáno če-
pobití, jemuž vznešení hosté přihlíželi s balkonu
královského zámku. Na čepobití dostavilo se ohromné
množství obecenstva. Císař a císařovna doprovodili
potom hosty na nádraží. Švédští královští manželé
se s císařem a s císařovnou srdečně rozloučili a po-
tom asi v 11 hodin v noci odjeli.
#15
alto_textblock
#15
Z francouzské sněmovny poslanců.
Z Paříže, 2. června. (K. k.) Ministr financí Cail-
laux prohlásil za rokování o dani z příjmů, že ze-
vrubně zkoumal následky zdanění státní ren-
ty pro veřejný úvěr. Událostmi mimo sněmov-
nu, které se zjevným úmyslem se zveličují, nesmí
sněmovna se nechati znepokojovat. Sněmovna při-
jala několik ustanovení osnovy zákona, kterými mají
býti dotčeni majitelé zahraničních papírů, načež
schůze ukončena.
#16
alto_textblock
#16
Srbsko a Bulharsko.
Z Bělehradu, 2. června. (K. k.) (Z Úřadního srb-
ského pramene.) Poloúřadní „Samouprava“ uveřej-
ňuje dnes úvodní článek, v němž se vyslovuje přá-
ní po upřímném poměru mezi Srbskem
a Bulharskem. List vyvrací rozhodně zprávy,
že korunní princ Jiří těchto dnů se rozloučil s četami,
které prý se odebraly ze Srbska do Makedonie.
V úvodníku se konečně ujišťuje, že srbská vláda roz-
hodně odsuzuje řádění čet, které vede k bratrovraždě.
Události v Marokku.
Z Paříže, 2. června. (K. k.) Vojenský velitel
melillský oznámil španělské vládě, jak se sděluje ze
San Sebastiana, že Roghi Bu Hamara vytrhl se svým
vojskem do Tazzy a Fezu a že v Seluanu zanechal
jenom slabou posádku. Soudí se, že se spojí s Mu-
lejem Hafidem.
Z Paříže, 2. června. (K. k.) Do Casablanky při-
byly dnes křižákem »Cassini« francouzští, angličtí
a španělští členové mezinárodní komise pro stano-
vení odškodněné.
Z Paříže, 2. června. (K. k.) Telegram admirála
Philiberta sděluje, že prý mehala Muleje Ha-
fida, vedená bratrem kaida El Glanie,
byla v územi zigorském zničena kai-
dem Aballagem. Mehala Bagdadova vrátila prý
se se zbraněmi a zavazadly do Rabatu.
Další telegram, jejž odeslal francouzský konsul
v Casablance, praví, že nepatrná příhoda, kterou
listy sdělily a která vznikla ze sporů mezi alžírským
vojínem a dvěma domorodými vojíny španělského
vojska policejního, byla urovnána velitelem tohoto
vojska, setníkem Ovilem. Ovilo prý nařídil, aby
alžírský vojín byl propuštěn.
#17
alto_textblock
#17
Z francouzskéhio senátu.
Z Paříže, 2. června. (K. k.) Senát rokoval dnes
o předloze ve příčině zpětné koupě západní
dráhy. Ministr veřejných prací Barthou hájil
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Vzpomínky na královnu Viktorii
#20
alto_textblock
#20
Stařičký sir Theodore Martin, jenž se po 35 le
těšil důvěrnému přátelství královny Viktorie, vydal
v londýnském nakladatelství Blackwoodově svazek
vzponiínek, jež obsahují mnohá, pro povahu a my-
šlenkový život zemřelé královny příznačná místa.
Sir Theodcre nebyl dvořanem, aspoň nemě)
u dvora žádného úřadního postavení a proto mohl
se v hovoru s královnou volně dotknouti i takových
věcí, jimž se jiní úmyslně buď vůbec vyhýbali, nebo
mluvili o nich málo upřímně. Královna vážila si pa-
trně velice této otevřenosti svého přítele, neboť mnu
kdysi řekla: „Nikdo neví, jak velkou cenu pro mne
má, slyšeti pravdu.“ Autor vzpomínek vešel ve styk
s královnou poprvé, když byl pověřen úkolem, se-
psali životopis zemřelého prince-manžela Alberta.
Sir Theodore provedl tento úkol mistrně a odmítl ve-
škerou odměnu, poněvadž si chtěl ve vylíčení uda-
losů zachovati úplnou volnost. Když pojednával
o době, do níž spadá krymská válka, užil o tehdejší
politice Ruska některých výrazů, málo lichotivých
pro carskou rodinu, k níž náležela vévodkyně Edin-
burská. Projevil královně své rozpaky v této věci,
královna však odvětila bez rozmýšlení: „Nedávejte
na sebe nijak působiti sňatkem mého syna! Musíte
důsledky, které jste vyvodil z událostí a dokladů,
podati tak, jako by nebylo mezi oběma rodinami žád-
ného švakrovství.“
Královna Viktorie měla velkou důvěru v úsudek
spisovatele a věnovala mu i jeho choti, proslulé he-
rečce, krásné Heleně Faucitové, své přátelství. V le-
tech šedesátých minulého století, když královna po
smrti svého chotě žila v ústraní mnohem déle, než
se na vdově žádá a byla proto v tisku zahrnována
výčitkami, svěřila se svému příteli a stěžovala si na
nesprávné posuzování pohnutek jejího jednání se
strany obecenstva. Ne bolest nad ztrátou manžela.
nýbrž přílišné břemeno práce, kterou zemřelý za ni
konal nebo s ní sdílel, vzdaluje ji veřejnosti. Od rána
#21
alto_textblock
#21
do večera musí pracovati. Nutno psáti dopisy a zod-
povidati dotazy; kdyby neměla večer trochu klidu
a oddechu, nesnesla by tíže práce.
Jen ve svém skotském sídle Balmoralu cítila se
šťastnou a doma. V listě, psaném na zámku windscr
ském, stěžuje si královna Viktorie trpce, že musí by-
dleti v tomto hrozně smutném a ponurém paláci, kde
místo lásky a srdečné náklonnosti obyvatelstva vidí
před sebou jen katedrálu s jejím zvoněním a ducho
venstvem a pomluvačné garnisonní město s dvorem
jehož strojenost se jí ledově dotýká.
#22
alto_textblock
#22
— Vděčný poslanec. Zástupcem Antil ve fran-
couzské sněmovně jest nyní černoch Legitimus. Před
nedávnem zvěděl Legitimus, že jeden z jeho nejvliv-
nějších voličů byl zavražděn. Jak se vypravuje ve
článku „Revue Ilebdomadaire“, chtěl vděčný posla-
nec mrtvému stoupenci důstojným způsobem proká-
zati poslední poctu a sice tak, jak bývá při černoš-
ských pohřbech zvykem. Odstraniv bělochy, dal svý-
mi černými přáteli vykopati rakev a když bylo víko
sejmuto, sedl si Legitimus obkročmo na prsa mrtvely
vytáhl z kapsy hru karet a dělal, jako by s mrtvým
voličem hrál partii; potom vzal dva doutníky, za-
pálil je, vzal jeden do úst a druhý strčil do úst
mrtvole, aby takto slavnostně projevil intimní přátel-
ství s mrtvým. Duše vlivného voliče, která zatím již
dlela ve světlých nebeských výšinách, mohla tedy
býti úplně spokojena.
— Umělecké padělky. Z Nového Yorku se sdě-
luje: Že se ve zdejších soukromých uměleckýcha
také ve veřejných galeriích nalézají obrazy, o jejichž
pravosti se důvodně pochybuje, jest dávno známo.
Novinkou však jest, soudě dle nynějších odhalení,
že se padělky systematicky hotovily a vynikajícím
zdejším obchodníkem s uměleckými předměty byly
přijímány do prodeje. Mladý a velmi talentovaný
Angličan maloval prý velmi dovedně krajiny, na něž
napsál jména známých umělců Homera Martina, Ge-
orge Innessa a Alexandra H. Wyanta. Také jiné ame-
rické malíře prý napodobil, ba praví se, že byli po-
řizováni také „staří mistři“. Není vyloučeno, že se
tyto zprávy objeví bezdůvodnými, ale jisto jest, že
se ve zdejších sbírkách nalézají četné padělky s
#23
alto_textblock
#23
jmény amerických malířů a také dosti padělků se
jmény moderních evropských umělců. Soudní řízení,
jež má býti v této záležitosti zahájeno, vnese snad
do otázky jasno, pokud se týče rozsahu činnosti těch-
to padělatelů. Veřejnost byla na tyto obchody upo-
zorněna teprve když před několika dny William T.
Evans, velmi zámožný přítel umění a předseda umě-
leckého výboru klubu „Lotos“ náhle vzal nazpět tři
obrazy, které byl věnoval americké národní galerii.
Evans prohlašuje na vysvětlení, že dospěl ku pře-
svědčení, že ony obrazy se jménem Martinovýma
Innesovým jsou padělky. Byly koupeny roku 1903a
již několikráte veřejně vystaveny, mají mnohé char-
akteristické známky děl těchto malířů, o pravosti
jejich však vyslovovali umělci již delší dobu pochyb-
nost. Vdova po malíři Alexandru H. Wyantovi pro-
hlásila, že jí bylo předloženo neméně než dvacet
domnělých děl jejího manžela, aby potvrdila jejich
pravost, byly to však vesměs padělky. Obnosy, které
obchodníci s uměleckými předměty tímto způsobem
vyzískali, jdou prý do statisíců. Za tři zmíněné obra-
zy bylo na příklad vyplaceno 7000 dolarů. Kromě
Evanse přihlásil se ještě jiný přítel umění, jenž ve
své sbírce rovněž objevil padělky. Padělatel prý do-
konce na své produkty psal jména ještě žijících ame-
rických malířů, jak dosvědčuje J. Francis Murphy,
jenž spatřil v jedné galerii obraz se svým jménem,
jejž v prvním okamžiku skutečně pokládal za své
dílo, jenže se nemohl upamatovati, kdy jej maloval.
Že je ve sbírkách amerických milionářů také asi mno-
ho padělků evropských mistrů, jest patrno z toho,
že se určitá jména velmi často vyskytují v katalogu.
Poukazuje se na příklad na to, že Corot namaloval
celkem nanejvýš 300 obrazů, v amerických galeriích
by se však nalezlo nejméně 800 až 900 obrazů s jeho
jménem. Novoyorské „Times“ tvrdí, že jsou v Evropě
mnozí obchodníci s uměleckými předměty, kteří si
dávají dělati staré mistry i padělky moderních uměl-
ců speciálně pro americký konsum. Snad je to vý-
mysl nebo přehánění, je-li to však pravda, nebude
se již tato industrie prozatím vypláceti, neboť ny-
nější odhalení účinkovala na umělecké nadšení ame-
rických milionářů jako studená sprcha a umělecký
trh bude dlouho postrádati těchto ochotných kupců,
kteří se nedali odstrašiti ani nejvyššími cenami.