#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
23. června 1913. číslo 170.
#4
alto_textblock
#4
snažením dokázal, že věrným byl synem vlasti a
českého národa. Věnovalť své veškeré zdatné síly
milé své rodině a národu, a seznav, že v samosprá-
vě spočívá naše největší volnost a svoboda, pečo-
val o ni ve sborech, do nichž byl povolán, co
nejsvědomitějí, aby byla samospráva naše utvářena
tak, aby se občanstvu dostalo všeho toho, čeho ne-
vyhnutelně potřebuje k volnému svému rozvoji
pokud možná k šťastnému a pokojnému žití. Co pro
národ náš učinil, zabezpečilo jemu jméno čestné
a nehynoucí.
Pan starosta děkuje srdečně výboru, okresní-
mu zastupitelstvu a jeho starostovi, p. dru. Bernar-
du Guldenerovi, za opatření a odhalení pamětní
desky oslavence a prohlašuje milerád, opíraje se
o jednomyslné usnesení obecního zastupitelstva, že
si veškeré občanstvo desky té bude vážiti a jí samo
bude stříci a opatrovati
Vzácnému rodákovi škvrňanskému, dru. Jak.
Škardova, provolává „Sláva“. („,Sláva! Sláva!“)
Pan dr. Vladimír Škarda vyslovil jménem ro-
diny oslavencovy uctivé, srdečné a upřímné díky
okresnímu zastupitelstvu, jeho starostovi p. dru.
Guldenerovi, obecnímu výboru škvrňanskému a
starostoví p. Honzíkovi, i všem občanům a spolkům
škvrňanským a všem, kdož přišli, aby uctili památ-
ku jeho otce; dále okresnímu výboru za zřízení
pamětní desky, ochotě obce za převzetí její ochra-
ny a majitelům rodné usedlosti oslavencovy, jež
ode dávna nazývána „u Kmochů“, za trvalé její po-
nechání na domě.
Zmíniv se, jak otec dra. Jakuba Škardy zasvě-
coval tohoto v poměry lidu a potřeby českých
obcí a jak druhý jeho syn Josef, jsa po 40 let čin-
ný ve službách okresu, věnoval se cele jeho ho-
spodářství, vzpomenul, kterak dru. Jakubu Škar-
dovi pomáhal — hlavně v letech sedmdesátých —
v okrese a na sněmu zemském v otázkách samo-
správy zesnulý ředitel okresní kanceláře, poslane
František Schwarz.
Všem mužům těm, v čele s oslavencem, zacho-
vejme zaslouženou památku. Řečník končí přáním.
abychom se dočkali toho, že práce jejich bude
korunována úspěchem v oboru politickém, národ-
ním a samosprávném, v němž spočívati bude lepší
budoucnost našeho národa a vlasti a abychom se
této lepší budoucnosti dožili, provolává „na zdar
(„Na zdar!“ Potlesk.)
Slavnost odhalení pamětní desky tím ukon-
#5
alto_textblock
#5
čena.
Blahopřejné projevy zaslali k ní zejména: posl
J. G. Maštálka, dr. Boh. Franta z Vídně
starosta města Plzně dr. Václav Peták z Karlo-
vých Varů, inž. Ant. Müller z Lausana, děkan
P. Čížek, Svaz českých měst, okresní výbory v
Hlinsku, Jindřichově Hradci, Klatovech, Mladé Bo-
leslavi. Nymburce, Libochovicích, Přsku. Táboře
Turnově. Žamberku, Voticích. Chrudimi a t. d.
Pamětní deska, práce to p. Meixnera z Prahy.
kterou zhotovily z bronzu komárovské železárny.
opatřena je poprsím oslavence s nápisem: „Zde se
narodil dne 4. března 1828 JUDr. Jakub Škarda,
vřelý zastance svésprávy českého lidu.“ Umístěna
je nad dvěma průčelními okny přízemního rodného
jeho domu, jehož průčelí, tvořící se zmíněnou již
velkou školní budovou jihovýchodní roh škvrňan-
ského náměstí, doplňuje v ladný renaisanční celek
#6
alto_textblock
#6
Pamětní deska Fr. Pravdovi
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“
#7
alto_textblock
#7
Z Hrádku u Sušíce, 22. června.
Dojemné slavnosti byla dnes jevištěm obec
Hrádek, rozložená na východním úpatí velebného
Svatoboru, vypínajícího se u Sušice nad levým bře-
hem otavským. V obei této od r. 1848 do své smrti
r. 1904 žil P. Vojtěch Hlinka a v tichém tomto
svém tusculu, které zřídka kdy opouštěl, napsal
dnes již nespočetnou řadu svých povídek, novel
a jiných prací literárních, které v letech padesá-
tých až sedmdesátých vykonaly velikou, nedoceni-
telnou práci v obrození našeho národa.
Vojtěch Hlinka narodil se dne 17. dubna 1817
v Nekrasíně u Jindřichova Hradce jako syn staré
zámožné rodiny selské, a byy r. 1842 vysvěcenv
Praze na kněze, věnoval se účinně školství a udr-
žoval čilé styky s Jablonským. Roku 1848 stal se
vychovatelem u hraběcí rodiny Šturmieldovyv
Hrádku u Sušice, kdé žil pak až do svého úmrtí.
Zůstal tam, zahrnován láskou všeho lidu, když
hraběcí rodina od českých sympatií se odvrátile
a také, když majitel panství se změnil a věnoval
se cele své činnosti spisovatelské.
Prvou svou práci: „Dvě svatby najednou“ uve-
řejnil již r. 1847 ve Štulcově „Blahověstu“ a jméno
kněze Františka Pravdy, děj její vypravujícího.
převzal pak za své jméno spisovatelské pro celý
svůj život a stal se jím populárním v celém národě
Ze svého hrádeckého zátiší docházíval Frant.
Pravda do Sušice, kde dlíval nejraději v Měšťan-
ské besedě, ze které po jeho smrti vyšla myšlenka.
aby se slavnému pošumavskému povídkáři na dom-
ku, ve kterém v Hrádku strávil přes půl století.
zasadila pamětní deska. Myšlenka tato uvedena
nyní ve skutek a dnes byla pamětní deska Františku
Pravdovi péčí Měšťanské besedy sušické slavnost-
ním způsobem odhalena.
Slavnostní průvod vyšel od besedních místnosti
v Sušici po 1. hodině odpolední do Hrádku, jehož
se zúčastnili pp.: starosta města Mag. Ph. Josei
Seidl s měst. radními Seitzem a Angeli-
sem, za okresní zastupitelstvo notář M. Mi ku-
láš, zpěvácký spolek „Václav“, delegáti Sokola,
místního odboru Nár. jednoty pošumavské, předsed-
nictvo Měšťanské besedy s předsedou p. proí.
Krbem a četní její členové, zástupci Řemeslnické
bosedy a sboru hasičského, a četní ctitelé oslaven-
#8
alto_textblock
#8
covi
#9
alto_textblock
#9
Po cestě téměř hodinné, za které nízkými mra-
ky zatěžkaná obloha hrozila stále deštěm, přibyl
průvod po klatovské silnici do Hrádku před dům,
ve kterém P. František Pravda žil a zemřel. U řeč-
nické tribuny, před ním postavené, shromážděni již
byli majitel panství hradeckého bar. Henne-
berg-Spiegelen s chotí, roz. hr. Harracho-
vou, úřadnictvo statku s nadlesním p. Duškem
a správcem p. Brdlíkem, členové obecního
zastupitelstva hrádeckého se starostou p. Ma kr-
likem v čele, starostové a členové obecních za-
stupitelstvev a spolků okolních obcí, zámecký
obecní sbor hasičský v Hrádku a četní ctitelé
oslavencovi, místní i z obcí vůkolních.
Slavnost zahájil sušický zpěvácký spolek „Sv
Václav“ zapěním Pauknerova „Českého chorálu
načež starosta Měšťanské besedy sušické, p. prof
Krb, uvítal srdečně všechny přítomné, zejména
starostu města Sušice, p. Mag. Ph. Seidla, zá-
stupce Spolku českých spisovatelů a beletristů
Praze p. prof. Sekanin u.
Slavnostní řečník p. prof. Sekanina zdů-
raznil nejprve pletu a zájem českého lidu o uctí-
vání památky našich buditelů, pracovníků a vycho-
vatelů národních, jakým byl i František Pravda
vřelými slovy ocenil opravdovou a vroucí jeho
lásku k českému venkovu a k jeho represeniantům.
zejména ke stavu selskému, jejž rád stavěl v jas-
né a osvěžující protivy k životu velkoměstskému
a továrenskému.
Zmíniv se o jeho životě, rodišti a rodičích,
studiích a vychovatelské jeho vzorné činnosti
Hrádku, kde v klidném útulku dne 8. prosince 1904
v požehnaném věku 87 let také zemřel, vytk
jeho skromnou povahu. František Pravda zemřel
v hrádeckém ústraní sice chudý, ale za to tím mi-
lovanější českým lidem, který ctihodného kmeta
po celý jeho život přímo zbožňoval.
Oceniv význam působnosti oslavencovy pr
dobu, pro kterou psal a působil, vzpomněl i jebo
pohřbu r. 1904, který byl nejlepším dákazem, jaké
úctě těšil se v nejširším okolí.
Když po slovech těchto rouška s pamětní de
sky spadla, provolána památce Františka Pravdy
„sláva“
Starosta Měšťanské besedy sušícké p. pro
Krb uvedl, že ke zřízení pamětní desky oslaven-
covy dán byl před 5 lety podnět v tomto spolku
a že uskutečnilo se za podpory obecního i okra-
ního zastupitelstva sušického, obce pražské a hr-
decké, Městské spořitelny v Sušici. Občanské a--
ložny v Hrádku, bar. Henneberga, odboru Národn-
jednoty pošumavské v Hrádku, študujících městsk
#10
alto_textblock
#10
rešlky v Sušicí i ochotou mistra prof. Suchardy
a vzdal všem vřelé díky.
Zámecký kaplan hrádecký jubil. kněz P. M í k
sdělil s přítomnými zajímavé vzpomínky na svého
předchůdce v rodině bar. Henneberga a srdečnými
slovy poděkoval všem, kdož přispěli k dnešní oslavě
památky Františka Pravdy: Měšťanské besedě suši-
cké a jejímu jednateli učiteli p. Kubištovi, pp. dru
Grohovi, prol Sekaninovi, řídícímu učiteli hráde-
ckému Bílkovi, učiteli Kroupovi, staviteli Holečko-
vi, učitelce sl. Hofmannové a p. Hofmannovi, říd
učiteli Plánskému z Čermé, dále obyvatelstvu hrá-
deckému za výzdobu domů prapory i všem účast-
níkům slavnosti
Kaplan P. Brdlik z Netolie tlumočil všem
přítomným vřelé díky jménem příbuzenstva oslaven-
cova, načež spisovatelka sl. B. Melanová oce-
nila vzácnou Pravdovu skromnost a lidumilnost.
Když zpěvácký spolek „Sv. Václav“ přednesl
Foerstrovy „České písně“, zakončena byla slavnos?
společným zapěním hymny „Kde domov můj?
Odpolední zahradní slavnost byla pro nepříz
nivé, nejisté počasí odložena na přiští neděli
Pamětní deska na domě, ve kterém Františel
Pravda v Hrádku zemřel, sestává z růžového pod-
kladu mramorového s reliefním bronzovým jeho
poprsím, projektovaným prof. Suchardou a nápisem
#11
alto_textblock
#11
1817, + 1904.
Zde žil a zemřel český lidový
spisovatel
FRANTIŠEK PRAVDA
(Vojtěch Hlinka).
#12
alto_textblock
#12
Zasazeno 22. června 1913.
#13
alto_textblock
#13
Politický přehled.
#14
alto_textblock
#14
Země české.
#15
alto_textblock
#15
Jazykové nároky Němců na obec pražskou.
#16
alto_textblock
#16
Německý spolek majitelů domů pro Pra-
hu a předměstí učinil 20. března t. r. městská
radě pražské podání proti dodatečnému před-
pisu činžovního groše. Městská rada pražská
zamítla toto podání řečeného spolku českým
vyřízením, v němž prohlásila, že spolek maji-
telů domů není oprávněn činiti námitky proti
činžovnímu groši, předepsanému jednotlivým
vlastníkům domů. Proti tomuto rozhodnutí
městské rady podal německý spolek majitelů
domů v Praze rekurs, zároveň však totéž po-
dání učinili 24 majitelé domů, jimž byla do-
datečná dávka z nájemného předepsána. Vši-
chni, ale každý zvlášť, dostali pak rozhodnutí
městské rady, vyřizující jich námitky proti do-
datečnému činžovnímu groši a zároveň jim
sdělující, že městská rada nemohla stížnost
jejich předložiti sboru obecních starších, po-
něvadž jeho jednací řeč je česká.
Německý spolek majitelů domů odevzdal
tento případ oběma denníkům pražským
oznámil v nich, že proti tomuto rozhodnut
městské rady podá dozorčí stížnost místodrži-
telstvu a zemskému výboru.
Tomuto případu věnovala včera „Bohe-
mia“ rozsáhlý článek. Chvalitebně v něm
uznala, kterak ze samého principu samosprá-
vy plyne, že obec jest oprávněna samas
určití svůj jazyk jednací. Po zajímavé exkursi
do historie pokusů o řešení jazykové otázky
v naší zemi od doby před fundamentálkam
až do jazykové osnovy v dorozumívací akci
letos zmařené volá „Bohemia“, že rovnopráv-
nost obou jazyků zemských v Praze byla zá-
kladním kamenem německých požadavků,
že i nejnovější osnova jazyková stanovila, že
německá podání mají v Praze býti podavate-
lům vyhotovena jazykem jich podání, kteréžto
vyhotovení (svého českého vyřízení) si mohl
obec pražská opatřiti u zemského výboru.
„Boh.“ tedy upozorňuje, že i dle tékc
osnovy obec pražská by byla povinna ně-
mecké podání přijímati, že byla oprávněna
vyříditi je česky, ale podavatelům že se tu-
silo dostati německého vyhotovení o vyřízen
jich podání. Vzpomenuvši pak, kterak vzpla-
nul německý hněv z osnovy té, vykládá „Bo-
hemia“, jaký je nynější stav jazykového prá-
va v oboru řízení samosprávného, a tu prav
výslovně, že dle souhlasné praxe zemskéh
výboru, ministerstva vnitra, správního soudu
a říšského soudu není přípustno, jazykové
právo obcí vykládati v ten smysl, že by obe
směla jinojazyčná podání zamítati.
Se zřetelem na zmíněná německá podán
německého spolku majitelů domů v Praze
jednotlivých německých majitelů domů tvrd
pak „Bohemia“, že se Němcům nestalo jazy
kově po právu, že tedy klidně vyčkají výsle-
ku odvolacího řízení, jež zahájilí. Ale zárover
„Bohemia“ podezřivá již nyní místodržitelství
že německá podání, o něž se v tomto případě
jedná, přeloží do češtiny a pak předloží obe
pražské k vyřízení, a současně „Bohemiá“ po-
dezřívá vládu, že před nedotknutelnou měst-
skou radou pražskou ustoupí, a že celou věc.
pro kterou se teď Němci zlobí, nechá běžet
„Bohemia“ proto již nyní protestuje proti této
vládní moudrosti a hlásá, že vláda tentokráte
musí obec pražskou náležitě skřípnout.
Lze doufati, že odvolací úřady, jež řeče-
nou jazykovou stížnost pražských Němců do-
stanou k dalšímu úřadnímu řízení, nebudou
tak z horka nakvašeny jako spolek německých
majitelů domů, jako někteří němečtí domácí
páni pražští, a jako jejich „Bohemia“. Nebot
není pochyby, že obec pražská se zachovala
zcela správně: formálně i věcně. Obec pražská
přijala německé podání německého spolku ma-
jitelů domů pro Prahu a okolí a formálně je
vyřídila; ovšem je zamítla, a to zcela právem
neboť berní stížnost může vésti jen poplatník
jímž spolek německých majitelů jako spole
Takové stížnosti spolků majitelů domů
jsou zamítány všude, a rekursy jich jsou zem
ským výborem zamítány vesměs, a to pro ne
dostatek kompetence ke stížnosti. Z této pří
činy byly zamítnuty nesčetné již stížnosti če-
ských spolků majitelů domů.
Stejně korektně se obec pražská zacho-
vala vůči stížnosti německých poplatníků sa-
mých: městská rada pražská jejich německé
podání přijala a vyřídila je meritorně; ovšem
stížnost tu zamítla, jako stejně zamítá stejne
stížnosti českých majitelů domů. Ovšem vyří-
zení se stěžovatelům dostalo jazykem českým
Co tedy v tomto případě Němci chtějí?
Co v „Bohemii“ dle praxe zemského výboru
nejvyšších instancí státních uznali jako
platný právní stav, totiž povinnost obce, při
jímati jinojazyčná podání, t. j. podání, sepsaná
jazykem zemským, který není jednacím jazy.
kem obce, tomu obec pražská vyhověla. že
by se právní stav ten týkal i vyřízování jino-
#17
alto_textblock
#17
není.
#18
alto_textblock
#18
Sbírky rozmnoženy z běžných příjmů poměrně
nepatrně a to téměř jen předměty z domácího
hlavně pražského majetku.
V tísnivých finaněních poměrech vítanou po
mocí byl museu fond Bohumila Bondyho, z jehol
výtěžku zakoupena vzácná česká sklenice, rytá
r. 1704, dále v dražbě sbírky hraběte Fr. Em. Lam-
berka (ve Štýru) 90 příborů jídelních, nožů, nůžel
a pod., které tvoří samy o sobě dosti ucelenou
sbírku, dále 41 moderních prací ve skle od firen
Lötzlova vdova v Klášterském mlýně a Meyrův
synovec ve Vimperku.
Také z fondu taxovního za dvorní tituly kou-
peny četné domácí moderní umělecko-průmyslové
předměty, hlavně ze skla a keramiky. — Z darů
sluší zvláště uvésti dar p. Richarda Morawtze, to-
várníka v Úpici, 130 čínských akvarelů květin, mo-
týlů a hmyzu, 14 listů, znázorňujících postup př
tisku čtrnáctibarevného japonského dřevorytu a 2
indických potištěných batikovaných látek; dále
paní Julie Frieblové, roz. Quastové, která věno-
vala museu již druhou serii prací svého otce, ma-
líře porcelánu Jana Z. Quasta: také školní rada
p. A. Friebel daroval své rukopisné dílo „O stili-
saci forem rostlinných“
Celkem vzrostly sbírky za rok 1912 o 326 čísel
z čehož připadá na dary 56 čísel a na koupě 270
čísel. Inventář sbírek musejních obsahuje koncem
r. 1912 12.784 předměty. Počet návštěvníků čini
19.226 osob.
Také r. 1912 bylo museum četně navštíven
různými vynikajícími osobami i kruhy odbornými
Neobyčejně četné a časté byly hromadné návště-
vy, jež většinou doprovozeny byly úřadnictvem mu-
sejním, které poskytlo jim příslušné výklady. Cel
kem bylo 91 hromadných návštěv odborných
jiných škol, spolků, sdružení, výprav a pod.
Knihovna značně vzrostla, zvláště výhodnou
koupí v dražbě knihovny Lannovy. Použitím zbyt-
ku fondu, sebraného na koupě v dražbách Lanno-
vých zakoupeno 192 děl ve 256 svazcích, za cel-
kový obnos 3245.96 K.
Mimo to vydáno na koupě pro knihovnu 647
kor. 64 h, tak vzrostla knihovna dary a koupěm
za r. 1912 o 360 knih v 770 svazcích, čítajíc nyn
6880 děl ve 12.653 svazcích.
Čítárnu navštívilo 12.123 osob (roku předešlé-
ho 12.343 osoby), které použily 37.375 knih a 19.63
předloh. Vyloženo bylo 125 časopisů a periodi-
ekých děl.
V cyklu veřejných, bezplatně přístupných před-
nášek, v lednu a v únoru přednášeli: Dr. August
Schestag, kustos při c. k. Rak. museu pro uměnt
a průmysl ve Vídni. Dvorní rada dr. Jindřich Sv-
boda, profesor na c. k. universitě ve Vídni. Alfon
Mucha, akad. maliř v Praze. Ferd. Matras, redak
tor měsíčníku „Deutsche Arbeit“ v Praze. Prof.
L.. Němec, ředitel odborné školy pro zlatníky atd
v Praze. Renata Tyršová, inspektorka odborných
škol dívčích.
U příležitosti výstavy studií květin Joseí
Manesa uspořádalo museum dne 8. dubna před-
nášku o Josefu Manesovi a jeho studiích květin-
kterou proslovil kustos musea dr. F. X. Jiřík. Mimo
to v cyklu přednášek, pořádaných Obchodní a živ.
nostenskou komorou v Praze přednášel p. JUD
Zdenko Fafl, koncipista Obchodní komory, „o
Argentině“ (česky i německy). Dne 29. dubna před-
nášel p. Eduard ryt. Daubek „O indické architek.
tuře“ (německy). Celkový počet návštěvníků všeci
přednášek činil r. 1912 3724 osoby.
V roce předešlém konaná přednáška kustoda
dra. F. X. Jiříka „O látkách potisknutých“ vydán
byla o sobě s četnými reprodukcemi. Jako každo-
ročně věnovala Obchodní a živnostenská komora
také na rok 1912 k účelům vypsání cen příspěvek
1000 K, z prostředků těch a z peněz přidělených
z fondu taxovního za dvorní tituly vypsána byla
soutěž na provedení umělecko-průmyslového před-
mětu, který by byl vhodným a vkusným dárkem
k vánocům nebo k novému roku.
Přiřčeno bylo celkem všech ustanovených 1
cen, jichž rozdělení bylo své doby všemi denním
listy uveřejněno.
V roce 1912 uspořádalo museum bezpla tně
výstavu předmětů zakoupených v dražbách sbirky
Lannovy od 6. února 1910 do 8. září 1912; výstavu
akvarelových reprodukcí majolik a fayencí ze sbír-
ky Lannovy, které museu věnoval p. JUDr. Vojtěch
svob. pán Lanna a které provedí prof. A. Hell-
méssen; výstavu květinových studií, jejíž jednu
část tvořily čínské akvarely květin, které věnoval
museu továrník p. Richard -Morawetz a druhou
část posud nevystavená sbírka asi 150 květinových
studií Jos. Manesa; výstavu moravsko-slovenských
výšivek z majetku sl. Madlenky Wanklové; výstavu
prací konkurenčních. Roku 1912 obnovena byl
opětně výstava vánoční v prosinci 1912. Celkový
počet návštěvníků všech výstav činil 26.427 osob
Bohužel, ani r. 1912 nebylo kuratorium ušetře
no ztráty. Dne 7. prosince zemřel jeden z nejstar
ších jeho členů, p. Eduard rytíř Daubek, jenž jake
zástupce České spořitelny zasedal v kuratoriu o
r. 1885, tudíž od doby založení musea, byl vždy
vřelým podpůrcem snah našich a rozmnožil sbírky
musejní četnými cennými dary.
Finanční poměry musejní nebyly ani r. 191
utěšené. Pravidelná subvence zemská, ročních
20.000 K, ani tohoto roku nebyla vyplacena, nebot
poměry na sněmu království Českého se nezměnily
Česká spořitelna znovu osvědčila museu svou vel-
kodušnou přízeň věnováním samostatného daru
7000 K, kdežto roku předešlého připadnul museu
úděl pouze 5500 K.
Jako důkazu porozumění a přízně široký h
vrstev národa vysoce si vážíme peněžitých příspěv-
ků obecních a okresních zastupitelstev, záložen
jiných ústavů, jichž se nám četně dostalo a za něj
vzdává kuratorium vřelý dik
Již od r. 1911 jednala obchodní a živnostenská
komora s obcí pražskou o koupi stavebních parcei
č. 5. a 6. v XI. asanačním oby. pražském polože-
ných mezi budovou musejní a Josefskou třídou.
Parcely tyto jsou jediné, které poskytují museu
možnost rozšíření, neboť z ostatních stran obklo-
peno jest nezastavitelným starým židovským hřbi-
tovem. Ač obec pražská cenu stavenišť těchto se
zřetelem k museu ochotně na nejmenší míru sní-
žila a trpělivě nekonečné odklady snášela, nebylo
komoře pro nedostatek prostředků možno koupi
uzavřiti. Teprve když koncem r. 1912 obětavý příz-
nivec musea p. cís. rada Robert šl. Fuchs k účelu
tomu odevzdal jako dar 200.000 K, rozřešena
otázka ihned a r. 1913 uzavřena bude koupě po-
zemků.
Museum také v uplynulém roce přese všechny
značné nesnáze finanční ve vývoji svém značně
pokročilo a sbírky, zvláště pak knihovnu rozmno-
žilo, dík vlídné podpoře a ochotě rozhodujících či-
nitelů a zvláště dík štědrým příznivcům. Kurato-
rium prosí, aby všichni přijali jeho nejsrdečnější
#19
alto_textblock
#19
jazyčných podání, toho netvrdí ani jazykovi
právníci „Bohemie“. Obec pražská vyhověl
tomu, co oni žádají, zachovala se tedy i dle
jejich stanoviska správně.
Zbývá jen otázka předložení německých
podání, o něž jde, sboru obecních starších
Ale tato otázka není v tomto případě aktuál-
ní, poněvadž k meritornímu vyřízení věci,
kterou se v tomto případě jedná, jest kom-
petentní městská rada, která také ji meritorně
vyřídila. Ostatně toho se německá stížnos
netýká.
Proto může městská rada pražská klidně
vyčkati dalšího osudu dozorčí stížnosti ně-
meckých domácích pánů pražských.
Jiná otázka je, co včerejšímu článku „Bo-
hemie“ řeknou německé městské rady, přede-
vším liberecká, neboť ony zamítají česká po-
dání tak, že jich vůbec nepřijímají, a vláda
jich nestíhá.
Německé městské rady vůbec pak byly
včera „Bohemií“ poučeny, že obec dle dosa-
vadního právního stavu jazykového je povinna
přijati jinojazyčná podání. Tím „Bohemia“ ne-
jen odsoudila německé městské rady, nýbrž
zároveň podrazila nohy těm německým poli
tikům, kteří v poslední dorozumívací akci —
ovšem marně — se vzpírali, povinnost tu pr
úřady vůbec přiznati.
#20
alto_textblock
#20
Bude se krise v království Českém řešiti
mímořádně?
„Národní Politika“ reprodukovala včera obsa
známě stati „Bohemie“, s níž „Národní Listy““ se-
známily českou veřejnost v sobotu večer. Mluví
pak o pověstech, „Bohemif“ uvedených v oběh
v ten smysl, že se chystají mimořádná ústavní opa-
tření, jimiž má býti odstrančna linanční krise zem-
ská, praví „Národní Politika“
#21
alto_textblock
#21
„Podotýkajíce mimochodem, že touto infor-
mací neproznadila „Bohemie“ nic nového a že
skutečně běží o projekt. o němž na
povolaných mistech dávno už se
mluvilo dodáváme pouze tolik, že snad ji
v době čtrnácti dnů zvědavost po
litické veřejnosti bude — ukojena
Ano, mluví se vážně o tom, že proje kt
zmíněný blíží se ke stadiu usku
tečnění, ale otázkou je, bude-li jim splněno
to, co vytkla sobě za cíl německá obstrukce
a vtělí-li se potom ve skutek přemrštěné poli-
tické požadavky německé, vrcholící ve vytouže-
ném správním roztržení Českého království? Ne-
boť jisto je, že ohlašované mimořádne
opatření, jehož ústavní podklad pro-
zatím ani nechceme rozebirati — dojde-li k ně-
mu vůbec — omezí se pouze na sanae
rozháraných zemských finaneí...
Obezřelost je povinností všeho vážného tisku
„Národní Politika“ dojista patří mezi listy, jež
svědomitě dbají nutné obezřelosti. Co praví v ci-
tovaném úryvku, je dozajista sensace, jíž by „Nár
Politika“ do veřejnosti nedala, kdyby ji k tomu
neopravňovaly její informace, dojista hodné vš
#22
alto_textblock
#22
důvěry.
#23
alto_textblock
#23
Z Moravy.
#24
alto_textblock
#24
Dne 21. června.
(K volbám v městské kurii.)
#25
alto_textblock
#25
Letošní volby zemské na Moravě mají velikou
napínavost i v městech, neboť tam má svůj mandát
vůdce „pokrokové“ Moravy dr. Adolf Stránský.
a tam kandiduje také drem. Stránským nejnenávi-
děnější politik moravský dr. Hynek Bulín. Snad
i se šrámkem by se dr. Stránský smířil, vždyť před
šesti lety z milosti adjutanta Šrámkova P. Holby
vzal mandát, ale dr. Bulín musí býti potřen, nebot
on je dynastii Stránských velmi nebezpečný.
Města moravská volí 20 poslanců českých
z nich bylo dosud 15 lidovopokrokových, 4 národ-
ní, 1 divoký (dr. Parma). Při volbách v roce 190
bylo odevzdáno 7806 hlasů lidových, 5752 národ-
ních, 3641 pokrokových. 1141 sociálně-demokrati-
ckých, 256 národně-sociálních a 2396 pro kandidá-
ty společné. Při doplňovací volbě za Albrechta
kdy zvolen byl Janda, bylo již proti 933 Jandovým
477 klerikálníchl
Letos staví strana dra. Stránského kandidáty
v 17 okresích, podporuje živnostenskou kandidatu-
ru Mlčochovu, samostatnou Englišovu a nestav
protikandidáta dru. Žáčkovi. Kandiduje dosavádní
poslance: Pluhaře, Votrubu, Přikryla, Fajfrlíka
Chluma, Stránského. Budínského. Seiferta, Mo-
hapla. Jandu, Fischera a nové muže: prof. Vášu
v Brně II., dra. Kubalu v Kroměříži, dra. Kirch-
mana v Boskovicích, dra. Kouteckého v kyjevské
skupině, presid. Pastýříka v holešovské skupině
nadučitele Havlika ve znojemské skupině.
Ze strany národní kandiduje: dr. Žáček a dr
Pražák (teneo v kyjevské skupině).
Moravská strana lidová postavila dosud kan-
didáty: proti dru. Chlumovi dra. Bulína, proti dru
Mohaplovi v Přerově dra. O. Houbu, revidenta
Štefana proti Votrubovi, podporuje samostatnou
kandidaturu prof. Ursinyho proti dru. Stránskému
dále kandidaturu ministra dra. Žáčka jenž je vlast-
ně společným kandidátem všech stran. Některá
rozhodnutí ještě strana lidová učiní.
Národní sociálové mají dosud čtyři kandidáty
říš. posl. Konečného na Starém Brně, red. Jahodu
na Telečsku, tajemníka Pelikána proti dru. Strán-
skému, tajemníka Drobného v Přerově.
Samostatně kandidují: prof. Engliš na Příbor-
sku podporovaný stranou dra. Stránského, prol
Ursiny býv. poslanec Novák proti Havlíkovi na
Znojemsku, prof. Veps na Starém Brně.
Živnostenská strana politická staví kandidáty
Mlčocha, kterého strana dra. Stránského podporu-
je, a Paučka, kterému na Příborsku podporu od-
pírá.
Katolická strana národní a křesťansko-sociál
ní také vystupují letos poprve silně v městech
Stavějí kandidáty: lék. Veselského (v Kroměříži)
hostinského Koska (v Prostějově), krejčího Sedlá-
čka (v Příboře), učitele Bartoše (ve Val. Klobou-
cích), prof. Zahradníčka (v Třebíči — proti dru
Bulinovi, který je dle dra. Stránského klerikáll)
faráře Holbu (v Boskovicích), vládního radu Maš-
ka (v Uher. Hradišti), továrníka Zbořila (v Holešo-
vě). dra. Baara (ve Výškově), dra. Dezorta (v Olo-
mouci). Další kandidáty prý ještě ohlásí. Strana
ta podporuje kandidatury: Vepsovu, Žáčkovu, Ursi-
nyho, Pražákovu a Novákovu. Nepostavila tedy
dosud kandidáty proti dru. Pluhařovi, proti Votru-
bovi, proti dru. Fajírlíkovi, proti dru. Budínskému
proti dru. Mohaplovi. Dle teorie novin dra. Strán-
ského jsou tito pánové nejméně aklerikálové, když
je klerikálové pardonují, kdežto proti dru. Bulínovi
postavili vlastního klerikálního kandidáta.
Dle tohoto přehledu je dosud 42 kandidátů n
20 mandátů. Na Valaš. Meziříčsku bude voličstvo
proti Mlčechovi drem. Stránským vnucenému kan-
didátu voliti dosavadního poslance Šerého, jenž
však sám jako kandidát nevystupuje.
#26
alto_textblock
#26
dík.
#27
alto_textblock
#27
Denní zprávy.
#28
alto_textblock
#28
— Praha hlavním městem „Deutsch-
böhmen“. Zdejší německý pondělníček je celý
u vytržení nad skvělým výsledkem pražského
„Blumentagu“ ve prospěch germanisačníel
a antisemitských spolků. Žádné jiné město
v „Deutschböhmen“ nesebralo ani příbližno
tolik, co „německá Praha“, ač byla při tom
v nevýhodě proti těmto městům, že mohl
sbírati pouze na uzavřené německé půdě
Z tohoto výsledku „Blumentagu“ v Praze pon-
dělníček vyvozuje, že „Praha je největším mě-
stem „Deutschböhmen“. Tato skutečnost za
sluhuje zjištění pro příležitost, kdy venku
„Deutschböhmen“ nabývalo by opět půdy on
politováníhodné hnutí, jež německé Praze od-
mítá jakékoliv právo na pomoc „Deutsch-
böhmen“, „pryč od Prahy“ propaguje a nás
pražské Němce chce „obětovati ve prospěch
některého města na provincii“. Německý pon-
dělníček tu, jak zřejmo, zaměňuje pojmy. Král
hlavní město Praha je hlavním městem
#29
alto_textblock
#29
Umělecko-průmyslové museum
Obchodní a živnost. komory
v Praze.
#30
alto_textblock
#30
Z výroční zprávy kuratoriem za správní rol
1912 vydané, sluší uvésti následujícír
Na den 2. listopadu 1912 připadlo sedmdesáté
výročí narozenin p. cís. rady Josefa rytíře Wo-
hanky, o ústav velice zasloužilého. K oslavě toho
dne podána byla mu podobizna jeho, nakreslen
prof. Maxem Švabinským, kterou zároveň pře-
kreslil na kámen a litografické otisky ze závodu
A. L. Koppeho rozeslány všem příznivcům a přá-
telům musea.
#31
alto_textblock
#31
království Českého jak svou hi-
storií tak i svou polohou a char-
a kterem. Napsati, že Praha je hlavním mě-
stem „Deutschböhmen“, je nesmysl správníi
politický, protože „Deutschböhmen“ neexi-
stuje vůbec a jako správní a politický celek
už zvláště neexistuje-
— Proč existuje v Praze »Lese- un
Redehalle« německých studentů. Nedělní
»Prager Tagblatt« přinesl provolání výboru
»Lese- und Redehalle der deutschen Stu-
denten« v Praze, v němž se abiturientům
středních škol německých klade na srdce.
aby po prázdninách vstoupili do tohoto
spolku, jehož činnost se tam popisuje takto:
»Rok 1848 s černo-červenou-zlatou stuhou
prohlašuje hlasitě naše úkoly a cíl. A tyto
jsou v prvé řadě věnovány vychování mla-
dého, na vysoké školy přišedšího studenta
v národním a svobodomyslném směru. Po 65
roků drží »Halle« svou německou stráž
na Vltavě. Její školou prošli všichni,
kteří lid českoněmecký zastupují v úpor-
ném zápasu o hroudu a jazyk. Nesta-
rajíc se o nenávist a útoky slovanských
nepřátel, »Halle« vykonala vždy svou
národní povinnost na této ohrožené přední
stráži a věrna studentským ideálům svých
zakladatelů neměnila základy svého přesvěd-
čení nikdy vlivy strannicko-politickými ani
pod vlivem hesel uličních a davu. Prosta
vší úzkoprsosti postavila se vždy se stejnou
rozhodností proti každému zpátečnictví, necht
se schovávalo za jakoukoli maskou. Nám je
vítán každý komiliton, který svým smýšlením
a přesvědčením hlásí se k německému ná-
rodu.« O tom, že německý student v Praze
má se vzdělávati pro život a pro svůj národ,
nečteme v provolání ani zmínky. Celá čin-
nost »Lese- und Redehalle« vybíjí se štvavou
nacionální politikou. Cenné doznáníl
— Čeští lékaří a jejich pomoc v případě
války. Některé listy vídeňské přinesly zprávu,
že srbská vláda žádala opětně pomocný sbor
českých lékařů o přispění a že tato žádost by-
la zamítnuta. Informovali jsme se u předsedy
prof. dra. O. Kukuly, jenž nám sdělil, že
Pašič skutečně se žádostí takovou přímo naň
se obrátil, ale že byla dána prozatím od-
kladná odpověď, neboť není pro tu dobu k vý-
pravám ani dostatečných prostředků ani pří-
— Dvacátáosmá valná hromada Národní
Jednoty Severočeské konati se bude 29.
června t. r. o půl 10. hodině dopolední ve vel-
kém sále Měšťanské Besedy v Praze-II. ve
Vladislavově ulici.
— Jen mít dobrou paměť! »Čas« těžce nese,
že do společného agrárně-nár. sociálně-neodvi-
slého klubu odmítli vstoupiti také moravští kle-
rikálové, kteří uvedli v důvodech svého odmítnutí
také tu okolnost, že jim zatím k přistoupení do
klubu znemožňují zásluhy předsedy agrárního
klubu posl. Staňka a postup agrární strany s
sociálními demokraty při volbách do sněmu mo-
ravského. Jisto je, že tento důvod je zřejmě mali-
cherný, protože kdyby měly domácí spory rozhodo-
vati o poštupu stran českých ve Vídni, nebylo by vů-
bec ve Vídni možné žádné společné vystupování,
ba ani čistě společenské — leč pro »Čas« je vý-
znamno, když zrovna on káže dnes klerikálům, že
společná práce ve Vídni nemůže být určována
podmiňována strannickými poměryv zemi
kdežto za čry bar. Becka posl. profesor Ma-
saryk jen proto nemohl vstoupiti do tehdej-
šího společného klubu (»Národníhos), že v něm
byli také — klerikálové. To nebyly »stranické
poměry«?
— Berlínský policejní president šl. Jagow
odjel v sobotu odpoledne z Prahy automobilem
do Plzně.
— Nové okresní zastupitelstvo unhošťské. Tyto
dni vykonány byly volby do okresního zastupitel-
stva unhošťského a to dne 18. t. m. za venkovské
obce a zvoleni byli pánové: Náprstek Jan, rolník
v Hostouni. J. Rákos, rolník z Makotřas, V. Chvoj.
rolník z Rebče. Chvoj V., rolník z Jenče. T. Chlu-
pecký, rolník a starosta z Hostivic, Hustoles F.
statkář z Dušník, Hrubý F., rolník z Imočan, Čuba
Ant., rolník a starosta z Hořelic, Zima V., rolník
a hostinský z Ouhonic, Pamajzl R., rolník a sta-
rosta z Plíčů. Bartoš F., rolník a starosta z M.
Přílep. Dezort V., rolník a starosta v Chýňavy.
Štiler F., rolník z Družce. V. Oplt, rolník a sta-
rosta z Braškova a Košak V., rolník a starostaz
V. Přitočna. Dne 19. června za městskou skupinu
zvoleni pp., Dundr Jos., lékárník, starosta města,
Lábler Antonín, kupec, a Stádník V., kupec z Un-
hoště. Dne 20. června za skupinu velkoprůmyslu
zvoleni pp.: Urban Jos., spolumajitel mlýna aut.
a pivovaru, Kais Jindřich, spolumajitel olejny, dr.
Karas, advokát, Nykodým Václav, kupec, Unhošt.
Staněk, továrník, Hostivice, Hottich L., vrchní in-
ženýr, Manswet Štěpán, vrch. inženýr Pražskoželez.
spol. v Nušicích, a dne 21. června konečně za sku-
pinu velkostatků zvoleni pp.: Rosan V., hospod.
rada v Jenči. Stoček Ferd., náj. dvora v Ouhoni-
cích. Daneš V., velkostatkář v N. Dvorech. Nebe-
ský J., velkostatkář v Dol. Bezděkově a Filip Jar.
kníž, Fürstenberský správce v Bělči.
— Klub akademiků z Boskovska koná dne
25. t. m. o 1/28. hod. večerní v sále »U Vejvodůe
řádnou valnou hromadu s důležitým programema
volbou výboru. Hosté vítáni.
— Abiturientům reálných škol! Technický sbor
Svazu českoslovanského studentstva pokládá za
vhodné podati české veřejnosti několik slov o tech-
nickém studiu a vyhlídkách absolventů techniky.
Rozvoj techniky a inženýrských věd vůbec přiroze-
ně vyvolal i stoupání počtu posluchačů na vyso-
kých školách technických. Měl-li však tento zdár-
ný rozvoj věd inženýrských zvláště v posledních
letech v zápětí rapidní vzrůst posluchačů na české
vysoké škole technické v Praze, nestojí dnes již
tímto přímo hrozivý nadpočet českých
mladýchinženýrů, kteří po dokončení svých
studií do praxe ročně vstupují (asi 400) v nižád-
ném poměruk nynější spotřebě absol-
vovaných techniků, ať u úřadů veřejných
(země, stát, obce přijímají maximálně 5% absol-
ventů čes. techn.) nebo v praxi soukromé (podniky,
továrny atp.), kde sotva 40% řádně uplat-
niti se může. Nehledě k tomu, že je na Moravě
druhá česká vysoká škola technická,
nehledě ani k tomu, že německá pražská
i brněnská technika vysílá každoročně jistý
počet inženýrů do praktického života, nehledě ani
ke konkurenci absolventů průmyslo-
vých škol, jest množství inženýrů, kteří pouze
z české techniky vycházejí, pro potřebu soukromé
i veřejné praxe jistě nadbytečné. Béře-li s
v úvahu poměrně malý odliv českých techniků do
ciziny (ročně 2—3 z celkového počtu), zbývá
dobrá polovina těch, kteří, dokončivše studia tech-
nická na tom neb onom odboru, zůstávají po vět-
šině buď delší čas úplně bez práce a chleba, anebo
zastávaji zcela nevhodná místa pod-
řadná za směžně nízké honoráře, někdy i platy
týdenní. Touto krátkou úvahou nehodlá Technický
sbor Svazu čes. stud. — ústřední to korporace
všech odborných spolků technických — zrazovati
snad od technického studia. Upozorňuje pouze n
#32
alto_textblock
#32
činy.