ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 14 fa062bc0-661f-11dc-9fc7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 14
ALTO TextBloky — 106
#1 alto_textblock #1
Strana 14.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
29. prosince 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 358.
#5 alto_textblock #5
Jest snad 28.50 korun r. 1901 méně než 26.10 K, či 24.90 K r. 1895 a r. 1894? A tvrdí-li pan dr. H., že v následku zrušení mlecího řízení stupňován byl u nás konkurrenční tlak uherských velkomlýnů přímo k nesnesení, budiž dovoleno z listu uvedeného na slovo vza- tého praktika, který k vůli doktrinářské nějské rozepři zajisté si nebude nalhávati do kapsy, citovati ještě následující slova: »Tvrzení obhájců mlecího řízení, že po zrušení jeho uherské exportní mlýny tuzemský trh předními moukami zaplaví a ceny silněji než kdy jindy stlači, na štěstí se ne- osvědčilo býti správným. Právě na- opak, odbyt jemných druhů mouky vyvíjel se odté doby příznivěji, než kdykoli jindy a obávané nakupení jemných druhů se nedo- stavílo. Během celé od zrušení mlecího ř- zaní téměř 18 měsíců čitající periody ne- shledal jsem žádného zhoršene rakouského obchodu s mouko u; byly doby dobrého i špatného odbytu, v š ak taková naprostá stagnace, jaká se za doby mlecího řízení zhusta ob- jevovala, během období, v němž mlecího řízení není, nikterak se nedostavil a.« V original listu tohoto lze každému, arei i panu dru. H., nahlédnouti. Aby však pan dr H. nenamítl, že mi pisatel uvedeného listu ke své škodé chtěl snad prokázat osobní nějakou službičku, uvádím ještě následující výroky kruhů, na něž mi zajisté nikdo nějaký vliv nebude připisovati a z kterých rovněž nezvratně plyne, že všechny hrůzné předpovédi o znemožnění exportu mouky za hranice zrušením mlecího řízení a o nutné následkem toho deroutě veške rého vnitrozemského mlynářství rakousko-uher ského, byly a jsou prostým dýmem. Slyšmež: Během března letošního roku konal zemský svazek uherských mlýnů mimopeštskýeh výroční svou schůzi v Temešvaru, ve kteréž zekretář svazku přednesl obsáhlou jednaei zprávu, jež dle referátu, olištěného v »Oest.- ungar. Müller-Zeitung« ze 24. března 1901 na str. 2 obsahuje ve věrném překladu tato slova: »Poměry provinciálních (t. j. mimopeštských uherských) mlýnů proti předešlým lětům se o něco zlepšily. Zrušení mlecího řízení nemělo nikterak oněch osudných následků, které s ji sté strany byly předpovídány.« A jistý ředitel jednoho takovéhoto »provineialního« mlýna uherského píše (cituji opět z řečeného časopisu č. 3 roč. 1901) v lednu běžícího roku »Od zrušení mlecího řízení snaží se peštské velkomlýny všemožně, aby pro svůj zne- snadněný vývoz zjednaly si odpomoc, což shle- dávám býti pochopitelným. Však méně pochopi telným jest, že mlýny ony se závistí a nepřízní pohlížejí na mlýny provinciální, poněva d jejich vývoz za hranice stoupá. Mají snad peštské mlýny výhradný privilej, aby samy cizinu uherskou moukou zásobo- valy? . . . Od zrušení mlecího řízení od 1. čer- vence 1900, tedy během 5 měsíců, vyvezly peštské mlýny do ciziny 337.771 q mouky, tedy 67.554 q průměrem měsíčně. Roku 1899 činil úhrnný vývoz peštských mlýnů 767. 203 . měsíčně tedy pouze 63.933 q. Z toho plyne, že export peštských mlýnů do ci- ziny proti roku 1899 nejenom se ne- zmenšil, nýbrž že byl měsíčně o 2800 q dokonce větší.« Totéž faktum potvrdil i uherský ministn obchodu Hegedüs, praviv v uherském řiš- ském sněmu dle refelátu »Pester Ll.« Gjejž cituji opět z naznačené »Oest.-ung. M. Zlg.« ze dne 24. února 1901) doslova: »Co se týče zámořského vývozu, exportovaly peštské mlýny do Brasilie r. 1899 95.243 q a r. 1900 95.711 což není o mnoho více, však přece jest více. Provinciální mlýny uherské exportovaly tam r. 1899 489 q a r. 1900 6994 q. Není to velká suma, však zvedne-li se vývoz ze 400 na 6900 q. jest to již značný pří- rostek. A kterak se utvářil vývoz přes Rěku do Anglie? Peštské mlýny tam vyvezly r. 1899 458393 q a r. 1900 482.010 q. tedyas o 24.000 q více. Provinciální mlýny vyvezly tamže r. 1899 34.720 q, r. 1900 však 76.202. tedy více než dvakrát tolik. Přes ne přiznivé poměry a přes zrušení mle- cího řízení jest tu tedy rozhodne stoupnutí vývozu a sice pro mlýny pro- vinciální v míře příznivější.« A ještě několik ukázek: V uherské sně- movně poslanecké vyvolal 8. března t. r. při rozpočtové debatě posl. Moric Meze i téz rozpravu o mlecím řízení, během jíž, dle refe rátu »P. Ll.«, padla mimo jiné tato slova: »Posl. Molnar polemisuje proti Morici Mezelovi. Jest přesvědčen, že mlecím řízením bylo rolnictvo zbavováno výhod, které jsou mu jinak pro případ špatné nebo prostřední úrody po ruce. Mlecím řízením brali jsme vlastní zemi, jakož i cizině možnost, seznati dobrou naši pše- nici nezfalšovanou. Pomocí mle- cího řízení mohly velkomlýny zničiti všechny výhody, kterých nám ochrana celní poskytuje. Velko mlýny zamezovaly, že uherský rolník nedoeíli lepších cen pšenice i když úroda byla seb horší. Kdyby vláda zakázala, aby uherská pše- nice se srbskou a rumunskou vůbec nebyla mí- chána, docilili bychom na světovém trhu se svým produktem bez jakékoli exportní pré mie nejlepší ceny, neboť rozhodující jes pouze výborná jakost naší pšenice.« A dále: »Posl. Saghy nevěří, že mlecí řízení jest v zájmu mlynářského průmyslu, nýbrž že leží pouze a jedině v zájmu leo- poldovských (budapeštských) mlýns kých velkozávodů. Zájem provineiálních mlýnů uherských však znovuzavedení mle- clho řízení naprosto nevyžaduje. Od té doby, co mlecí řizení bylo zrušeno, z troj násobil se jejich vývoz, jakož se i vývoz vůbec zdvihl. Jistý vídeňský pekař mi děl, že bere mouku ze Szegedina, po- něvadž se bojí, aby z Pešti nedo sta mouku míchanou. (Souhlas na levo, po hnutí a odpor na pravo.)« Krátce na to, v dubnu t. r., jednalo se předmětu též v uherské sněmovně magnátů, při čemž vůdce uherských agrárníků hrabě Z se- lénsky během delší své řeči pravil (opět ci tuji výše uvedený, mému stanovisku naprost nepřátelský pramen) doslova: »Předpověď, ze
#6 alto_textblock #6
zrušení mlecího řízení bude pro průmysl i zemědělství k prospěchu, se vyplnila. Přívoz pšenice klesl však ex- port mouky kvete. Decentralisace mlýnskéh průmyslu započala a to jest s hledi ska jak průmyslu tak zemědělství jen úspěch.« Může být vůči řadě těchto klassických svě- dectví ještě o jádře sporu nějaké pochybnosti? Byl to po výtce řetěz budapeštských velkozávodů, kterým mlecí řízení poskyto- vala výdatnou zbraň k ovládání trhu vnitrozem- ského. Privilej tento padl a nářkům, jako by tím pro rolnictví a ostatní mimopeštské mlýny na- stalo učiněné boží dopuštění, nikdo, ani v Uhrách, nevěří. Pravdou jest arci, že vývoz uherské mouky k nám v minulých dvou letech stoupl. Však nestalo se tak následkem zrušení mleciho řízení, nýbrž z příčin, na které správně již pan Josef Čermák v »N. L.« ze 17. t. m. po- ukázal. Dodal bych k příčinám těm ještě i ty že loni i letos panovalo u nás veliké sucho, kterým výrobní způsobilost vodních našich mlýnů silně trpěla, pak že uherské mlýny, když loni následkem nedostatku píce u nás zaveden byl pro píeniny neobyčejně levný tarif z nouze, v velkém množství vrhaly k nám zadní chlebové mouky, falešně je deklarujíce jakožto mouky plení. Že tomu skutečně tak, bylo v letošním jsrním zasedání státní železniční rady na zá- kladě příslušných dokumentů veřejně zjištěno Zbývá mi ještě několik poznámek. Poně- vadž mám vedle mlecího řízení ještě trochu jiných věcí na starosti, nemohl jsem celou sgi taci na znovuzavedení řečené celní sgitace sle dovati a bylo mi proto z počátku nevysvětli- telno, odkud p. dr. H. svoje neuvěřitelné hypo- thesy vlastně čerpá. Z té příčiny jsem ne- meškal a prohlédl si, pokud jsem dotyčné věci na honem mohl sehnati, aspoň část agitační literatury, kterouž ředitelové peštských velko- mlýnů a jejich různí přátelé v potu tváří svých pro ztracené eldorado pracují. A ejhle, brzy se mi rozbřesklo! Našelť jsem v řečené agilační literatuře řady dokladů, z nichž plyne, že fun- damentální věty učení pana dra. H. nejsou dle všeho nikterak plodem vlastního samostatného badání »vědeckého«, nýbrž spíše prostou du- ševní půjčkou, kontrahovanou v řečené agitační literatuře. A abych předešel možným kličkám výtkám, že cituji »nesprávně«, uvádím dotyčné »reminiscence« v německém jejich originálu. Jedním z předních harcovníků pro znovu- zavedení mlecího řízení jest pan B ach e r, dle všeho ředitel některého peštského velkomlýnu. Pamatují se, že jsem v »P. Ll.« několik jeho dotyčných článků četl, však nemám jich v oka- mžiku po ruce. Za to však leží přede mnou brožura, nadepsaná: »Müllerei und Mehlhandele vydaná letos ve Vídni. Pisatelem jest jistý pan Albert Beer, zástupce akc. společnosti bu dinsko-peštských parních mlýnů. Pan Beer láme udatně oštěpy pro mlecí řízení, opakuje všechny ony nářky, jež v té příčině i p. dr. H. uvádi, načež dovolává se jakožto klassického svédka řečeného pana Bachira, řka: »Herr Director Bacher bat in einer ver gleichenden Preistabelle der Weizenpreise und zwar von Pester Bodenweizen nach der Preis- notierung in Budapest und von River- Plata- Weizen nach der Preisnotierung in Liverpool in den Monaten von Juli bis November 1900 ge- zeigt, dass der Weizenpreis in Budapest stete zurůekgieng, dagegen in Liverpool constant stieg. und mit Recht folgert er aus diese Thatsache, dass weder das Ernte- ergebnis, noch die Welteonjunctu an diesem unheimlichen Rück gange der heimischen Weizen- preise Schuld tragen.« Pan dr. HI. v »N. L.« i v »Zeit« srovnává rovněž jako pan Bacher ceny naše s cenami cizími, zvláště liverpoolskou, nařiká, že ceny naše »klesly«, zatím co zahraničné stoupaly, načež v »Zeit« čís. 375. str. 151 dí: » Den Weltmarkt war also nich die Ursache des Preissturzes bei uns und ebensowenig andere, in unserem eigenen Markte gelegenen Ur- sachen. Nur die Aufhebung des Mahivekehres konnte also die Ursache sein und sie war es auch.« A ještě jednu »reminiscenci«. V uvedené výše řeči, kterou ve prospěch mlecího řízení harcoval v peštské sněmovně poslanec Morie Mezei, opiral se řečník tento o brožuru, vy- danou letos jistým mně rovněž blíže neznámým panem Juliem Kleinem. Na základě takto čerpaných informací děl posl. Mezei do slova: »Der Preis des ungarisehen Weizens ist (ná- sledkem zrušení mlecího řízeni) um ungefähr anderthalb Gulden billiger, als er de zur Zeit des Mahlverkehres ge- machten Erfahrungen zufolge hätte sein müssen, wenn der Mahlverkeh nicht auígehoben worden wäre.« V dojemné shodě s těmito vývody pana Kleina plše nyní pan dr. H. na uvedeném místě v »Zeitu«: »Der Tiefstand der Weizenpreisse bei uns dauert . . . an, und der Weizenpreis ist um mindestens zehn bis zwölf Kronen pro Tonne billiger, als er nach de Erfahrungen der letzten Jahre auch bei den misslichsten Ver- hältnissen gewesen wžre, wenn der Mahlverkehr bestehe würde.« Kdyby argumentace pánů Bachra. Beera a Kleina měla v sobě zrnko oprávněnosti, bylo by možno, aby přišerného jejich objevu, z něhož pan dr. H. vypočílává ztrátu pětapadesáti millionů, nikdo vůbec nebyl si povšimnul? Nikde však ani muk! Ani jediný vážnější časopis, ani jediný seriosnější národní hospodář po celé měsíce na fenomenální onen objev, pokud vím, nereagoval. A přece mají zvlášť ve vídeňské žurnalistice kapitalistické velkomlýny peštské přátel na tucty! Jak si to lze vysvětliti? Prostě tím, že nikdo nebral vý- vody řečených pánů vážně, když je považoval za to, čím skutečně jsou, za pouhá agitační hesla. Pouze pan dr. H. považoval je za bernou minci a jal se na základě jejich hrůzami pěta- padesátimillionové ztráty bušiti na poplach. Dnes nevěda patrně již kudy kam, vzpo- míná si pan dr. H. na předlonskou myšlénku prof. Bráfa a žádá, ahy parlament k vůli prozkoumání otázky sestavil nestrannou komisi To však měl pan dr. H. udělat trochu dřiv uím spíše, poněvadž neběží o žádnou prak
#7 alto_textblock #7
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 , , Teplice r. 1897 , Smíchova r. 1839 Zástavní listy české hyp. banký . „ , Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » , , „ kom. dl. úp. „ , . » mel. úpis » » » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . . Em. 1871 dto. dto. „ 1872 Místní dráha N. Brod- Humpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 dlo. » 1871 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo-západní dráha. dto. lit. B. Em. 1874 dlo. Česká eskomplní banka . . „ banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomplní banka. Pražská úvěrní banka . .. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . . . Buštěhiradská dráha . (lit. A. (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha. Rakouská sev.západní dráha (lit. B dlo. Pražsko-duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jihosev. německá spoj. dráha . Akc. tov. na vyráb. uměl. hnopv v Kolině . . . . . .. Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český ake. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raí cukru (Modřany) . . . . . . Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) „ skc. spol. řetěz. lavky První českomorav. tov. na stroje
#8 alto_textblock #8
Amsterodam šek a krátké thůty za 100 hol. zl. . . . . . „ delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 f , delší lhůty Německo šek a kr. ih. za 100 m , delší lhůty . Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st delší lhůty . . . . Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůly Petrohrad a ruská města šek kr. ih. za 100 rublů . . » delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 100 f. » delší lhůty. Curych a Basilej šek a kr. ih. » » delší lhůty Švýcary šek a kr. Ih. . . . delší ihůty . . . »
#9 alto_textblock #9
Jticky neviňoučkou hádku aka- demickou, nýbrž o problém, na jehož správném řešení visí majetkové zájmy ti- sícerých našich lidí. A mohl to učinit tím snáze, poněvadž prostředek k tomu ležel tak blízko! Pražská obchodn komora to přece byla, jež obšírným po- dáním svým ze dne 28. prosince 1893 č. 10.838 hnutí proti mlecímu řízení zahájila. Po celou řadu let měla pak tatáž komora celé téměř vedení ve věci této v rukou a dostalo s ji za to četných projevů uznání nejen z Před- lilavska, nýbrž i z Uher samotných, arci nikoli od Maďarů tak čistokrevných, jako jsou pánové Bacher, Beer a Klein . .. Měl bych ještě mnoho na srdci, však končím, ponechávaje si ostatek pro případ, že by pan dr. H. proti slibu svému chtěl v »ne- plodné« diskusi ještě pokračovati.
#10 alto_textblock #10
Trhy poněžní Bursn. V Praze, 28. prosince. (Pův. zpr. »N. L Při klidném trhu došlo na dnešní burse k zá věrce akcil strojírny Daňkovy za K 405.—. Dále podáváno za: akcie Živnostenské banky K 263.—, České banky »Union« K 246.— peněz. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Otfieiální záznamy znějí:
#11 alto_textblock #11
Devisy-
#12 alto_textblock #12
x. Z Vídně, 28. prosince. (Telefoneg »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Dnešn bursa stála pod nepříznivým dojmem opětného značného úpadku obou akcií sovero-západn dráhy. Zlacinění obou těchto hodnot odůvod ňováno obavami před finančními důsledky, jež mohou býti způsobeny kladením druhých kolejí Papíry ty zhoršily se již poměrně nepatrným obraty, protože naproti nabídce nebylo témě žádné poptávky. Zhoršení papírů těchto půso bilo nepřiznivě na celý trh. Značně poškozeny byly především akcie státní dráhy, později klesly také kreditky a alpinky, též akcie jižní dráhy a vídeňské tramwayky klesly. Později z Berlína oznámena chabost rakouských hodno a tím smý šlení ještě se zhoršilo. Naposledy zůstaly v platnosti nejnižší záznamy. Dražšl byly toliko paroplavební a bulharské obligace. Dojem vzbudila zpráva o zlepšení stavu otázky subvenční a tím příznivě posuzována afféra bul- harské půjěky. Větších ztrát utrpěla brněnská zbrojovka, ve spojení s nastávající emissí no- vých akcií, bylyť podnikány prodeje tohoto pa- píru. Renty a ostatní hodnoty ukládací za klidného obchodu pevnější. Devise a valuiy mírně chabější. Na eskomptním snazší 332/1e procenta. x. Z Vídně, 28. prosince. (Telf. »Nár. Le) (Večerní bursa.) Kreditky 645.50 (po —.—) uherské kreditky 665 50, anglobanka 261.— bankovní jednota 446.—, unionka 547. 50, länderbanka 418.—, státní dráha 653.75, jižní dráha 74.50, polabská dráha 445.—, severo- západní dráha 433.—, turecké tabákové 289. —.
#13 alto_textblock #13
41
#14 alto_textblock #14
6
#15 alto_textblock #15
T'eulze
#16 alto_textblock #16
197.50
#17 alto_textblock #17
—
#18 alto_textblock #18
—.—
#19 alto_textblock #19
117.171 117.25 239.20
#20 alto_textblock #20
239 12
#21 alto_textblock #21
93 50
#22 alto_textblock #22
—.—
#23 alto_textblock #23
—.—
#24 alto_textblock #24
95. 079
#25 alto_textblock #25
94.60
#26 alto_textblock #26
94.60
#27 alto_textblock #27
—.
#28 alto_textblock #28
penlne
#29 alto_textblock #29
96 .— 90 25 92.— —.— 90.— 102. 75 97 —
#30 alto_textblock #30
89.50
#31 alto_textblock #31
963. —
#32 alto_textblock #32
95.—
#33 alto_textblock #33
95.—
#34 alto_textblock #34
95.—
#35 alto_textblock #35
99.—
#36 alto_textblock #36
100.—
#37 alto_textblock #37
102.75 102 75 102 75 93 10 104 50 104.50
#38 alto_textblock #38
93.10 106 60 106.60 128.—
#39 alto_textblock #39
246 — — —.— —.— —.—
#40 alto_textblock #40
263— 2955 379.— 267 99
#41 alto_textblock #41
431.— 44t.— 180. — —.
#42 alto_textblock #42
—.—
#43 alto_textblock #43
—.—
#44 alto_textblock #44
—.—
#45 alto_textblock #45
—.—
#46 alto_textblock #46
—.—
#47 alto_textblock #47
—.—
#48 alto_textblock #48
405.
#49 alto_textblock #49
1385
#50 alto_textblock #50
—.—
#51 alto_textblock #51
—.—
#52 alto_textblock #52
zbst
#53 alto_textblock #53
96.50
#54 alto_textblock #54
91 25
#55 alto_textblock #55
93.
#56 alto_textblock #56
93 50 91.—
#57 alto_textblock #57
103. 75
#58 alto_textblock #58
97. 75
#59 alto_textblock #59
90.50
#60 alto_textblock #60
99-
#61 alto_textblock #61
96.— 96 — 9950
#62 alto_textblock #62
96
#63 alto_textblock #63
—.—
#64 alto_textblock #64
103.75
#65 alto_textblock #65
103 75 103.75 94.10 105.50 105. 50
#66 alto_textblock #66
94.10 107 60 107 60 129 — —.— —.—
#67 alto_textblock #67
—.—
#68 alto_textblock #68
—.—
#69 alto_textblock #69
—
#70 alto_textblock #70
—.—
#71 alto_textblock #71
265.— 2965 380 2680 991.— —.—
#72 alto_textblock #72
435. — 446.— 182.
#73 alto_textblock #73
—
#74 alto_textblock #74
—. —
#75 alto_textblock #75
—.—
#76 alto_textblock #76
—.—
#77 alto_textblock #77
—.—
#78 alto_textblock #78
—.—
#79 alto_textblock #79
—.—
#80 alto_textblock #80
—.—
#81 alto_textblock #81
407.— 1405
#82 alto_textblock #82
—.—
#83 alto_textblock #83
—.—
#84 alto_textblock #84
Zboží
#85 alto_textblock #85
19770
#86 alto_textblock #86
—.—
#87 alto_textblock #87
117. 371 117.50 239.32 239 45 93.70 —.—
#88 alto_textblock #88
—.—
#89 alto_textblock #89
95.20
#90 alto_textblock #90
94.70 — -
#91 alto_textblock #91
94.70
#92 alto_textblock #92
Diskonto
#93 alto_textblock #93
Rakouské kreditky . . . . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . .. Španělské exterieury . . Bochumské ncelárny . . . Lauřina hut . . . Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl. doly Gelsenkirchenské uhl. doly. Hibernia . . . . . . . Consolidace . . . . . . . Dannenbaum . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . . Hamb. amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . .. Turscké losy . . . . ..
#94 alto_textblock #94
rýmavsko-muráňské 471.50, alpinky 392 50 po —.—), květnová renta 99 05, uherská ko- runová 94.05, turecké losy 99.50, marky za hotové 117.26 kasa, na ultimo 117.28. — Smýšlení chabé. Z Vídně, 28. prosince. (Závě re č n úřadní kursy. 99.— Únorová renta . rak. severozáp. dr. 431.— společná » květ. polabská dráha 444. — 99.05 » » stříb. 99.— pražsko-duchcov. rakouská » zlatá 118.70 spol. st. dr. rak.-uh. 653.50 » kor. 95.. 95 74.— jižní dráha uherská » zlatá 118.55 silniční dr. lit. A. 284.— , » kor. 94.05 » » » B. 281.— státní losy 1854 190.— dunaj. paroplaveb. 794.— »» 1860 rakouský Llovd . 860.— po 500 zl. . . pražská želez. sp. 1385.— 141.60 po 100 zl. . . 171.50 1100.— česká montan. sp. státní losy 1864 216.— alpská montan. sp. 392 50 losy tisské . .. 147.50 rým.-muráň. spol. 470 5 » úvěrního úst. 403.— 283.— rak. zbrojovka vídeň. l. komun. 396.50 148.— vídeň. stavební sp. turecké losy 99.50 —.— peštská vagonka- b. anglo-rakouská 261.— —.— saveročeská uhlář. vídeň. b. jednota 443.50 —.— západočeská ubl. r. úst. pro úv. poz. 884.— —.— mostecká uhl. sp. —.— 646.— rak. úvěrní ústav Schodnica . . uh. úvěrní banka 665.— turecká tabák. rež. 289.— b. pro země rak. 417.50 devisa německá 117..20 vídeňská unionka 547.— » londýnská 239 12 česká b. Union . 245.5 » pařížská . 95.0 263.— » curyšská. Živnost. banka. 94.65 —.— buštěhradská A . dvacetifrank. 19.03 „B . 987.— marka papírová . 117.20 duchcov. podmok. —.— rubl » . 252.75 Ivovskočernovická —.— Klesnutí obojích akctí severozápadu dráhy působilo stísnění. Eskontní sazby 31/4, 41/2 pro. Berlínská bursa, 28. prosince. (Zvl. telefonogram »Nár. Listů«.) Vzhledem k niž ším záznamům ranní bursy vídeňské a neklid- ným zprávám z Jižní Ameriky nakloněna byla spekulace k realisacím a to tím spíše, ježto tím podnikány zároveň týdenní realisaco za pří- činou zbavení se veškerých závazků. Následkem toho byla dnešní bursa od začátku až do konce slabší. Na trhu bankovním klesly značně rak. kreditky, ježto z Vídně byly ještě následkem nepříznivého odhadu výsledku Škodových zá- vodů hlášeny neustále nižší a nižší kursy. Jinak také domácí bankovní hodnoty mírně povolily. Na trhu dopravním byly rakouské dráhy v sou hlasu s Vídní velice chabé a značně klesly Výminku činily jen lombardky, jež dosti pevně se držely. Trh báňský změnil se jen nepatrně a obchod na něm byl zrovna tak jako na trhu kasovním velice skrovný. Z hodnot ukládacích byly španělské exterioury dále favorisovány a opětně značně stouply. Peníze na ultimo lev nější: 5 proe. Soukromý diskont nezměněn: 3.12 proc. Dnešní prolongační sazby: Report kreditek 0.5, diskonto 0.425, něm. banka 0.5, státní dráha 0.28. Likvidační kursy: kreditky 204.50 diskonto 180.50, státní dráha 141.75. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem:
#95 alto_textblock #95
Z kasovních papírů: Concordia 286.— Eschweiler 186.75, Geisweider 146.—, Hoch dahl 158 —, Katovické 182.—, Wilhelm 173 50 Phönix 129 10, Rh. Stahl 139 —, Schalker G n 285 75, Westíalia 109 —, Orenstein 98.10 Rh. Metall 75 25, Hasper 127.25, Donner- mark 193.—, Huldschinský 86.—, Vulea 193.75, Bismark 19125, Caro 101.50, Hoesch 138 75, Georg-Marie 95.—, Königsborn 139.75. Nordstern 143 —. Dodatečná bursa. Z Berlína, 28. prosince (C.-B) Kreditky 205.—, státní dráha 141.—, jižn dráha 19.50, Dise. com. 180.60, německá b. 202.90 obchodní b. 139.60, drážďanská b. 128.10, darmštadt ská banka 125.60, národní banka 103.—, dortmund ské 155.40, buštěhradské —.—, Henri 88.10, trans vaalské 163.25, Canada 112.—, Northern — středomořská 94.—, meridiona! 132 50, gotthardsk 164 60, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodn 101 30, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.— italská —.—, španělská 77.10, turecké 102.70, sever něm. Ll. 104.40, hamburské p. 108.10. — Kasovní Lauřina huť 186.25, dortmundské 42.—, bochumsk 173.25, gelsenkirchenské 172.80, Hibernia 166 50 harpenské 160.—, Consolidace 305.—, Dannbm. —.— rak. bankovky 85.25, Vídeň na dl. —.—, Vídeň n krátko 85.20, Londýn na delší lh. 20 221/2, Londýn na krátko 20.37V/9, Paříž 81.05, rubl 216.—, Amster- dam 168 40. —. Smnýšlení: Ochablé. Z Berlína, 28. prosince. (O 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 204.40, státní dráha 141.75, lombardy 19.50. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu. 28. prosince. (Tel. závěrečne kursy.) Úvěrní akcie 205.70, akcie společn. státní dráhy 141.30, papírová renta 99.25, střibrná rent 99.05, rak. zlatá renta 101.30, 4% korunová rent 95.15, uherská zlatá renia —.—, uherská korunov renta 100 10, lombardy 19.60. Smnýšlení klidné. Z Frankfurtu, 28. prosince. Dodat. bursa. Kreditky 204.—, státní dráha 141.—, lombardy 19 50. Z Paříže, 28. prosince. (Počáteční bursa. 3% renta 100 35, 31/2% půjéka 101.60. Smýšlen pevné. Z Paříže, 23. prosince. (Tel. závěrečné kursy. 3pct. umořitelná renta 100.15, Bpct. renta 100. 25 3l/apel. renta 101.60, italská renta 101.30, rakouský pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráhia 719.— lombardy 105.—, turecké losy 105.—, směnky na Londýn 25.15, rakouská zlatá renta 102.—, uher ská zlatá renta 103.—, otomanská banka 526 — tabáková režie 310.—, Smýšlení upevněno.
#96 alto_textblock #96
Trhy na zbotí. Bursa plodinová. V Praze, 28. prosince. ObIlí. Znamená se za 50 kg transito: pše nice česká jakosti 76—81 kg K 8.65 až K 9.30 uherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — a — kg K 0.— až K —.—, česká stará jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakost — kg až — kg K 8.20 až K 8.40. žito česk jakosti 70 až 75 kg K 7.80 až 8.20, uherské ja kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja- kosti — až — kg K0.— až 0—, vadné — až — kg K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0 — až K —.—; ječmen výběr K 8 25 až 8. 30
#97 alto_textblock #97
Začáitei
#98 alto_textblock #98
204. 50
#99 alto_textblock #99
180.30 202.80 139 60 128.25 76.80 178. 90 186.60 42 25 160.— 173.10 166.— 305.—
#100 alto_textblock #100
104.30 107.75 111.90 162 75 102.—
#101 alto_textblock #101
Konec
#102 alto_textblock #102
204.— 180.75 202 90 139 75 128 12 77 19 173 25 186.25 41.75 160.— 172.75 166. 25 305.—
#103 alto_textblock #103
104.19 108.12 112.25 163 25 101 50
#104 alto_textblock #104
K
#105 alto_textblock #105
první jakosti K 7.70 až K 7.75, střední K 7.40 at K 7.50, merkantilní K 7.10 až K 7.20, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.— oves rychlík 1901 K 7.60 až 7.70, prima 1901 K 7.55 až 7.60, merkantilní K 7.40 až 7..50, oven k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.— až K —.—, kukuřice uherská K 0.—— až K O.— cizozemská K 0.— až 0.—, cinqusntinová 1900 K 0.— až K 0.—, nová 1901 K 6.35 až 6.40, cinquant. 1901 K 7.50 až 7.60: vike v česká K 8.20 až 8. 50, haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.— pohanka K 0.— až 0.—, proso K —.— K —.— Hlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.50 až K 30. 50. č. 1 K 29.— až K 29.50, č. 2 K 27.— až 28.—, č. 21 —.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.— až 23.—, č. 5 K —.— až K 21..50. č. 6 K 19.— až 20 50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14. 50. Žitná mouka č. I. K 25.— až 25 50, č. II. K 24.— až 24.50, č. III. K 18..50 až 19.50, č. IV. K 14.50 až 15.50. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K 11.— až K 11.50, krupice K 29.50 až 30.50, zadina K 11.— až K 11.50, tluč K 12.50, kroupy: čfs. 40 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čis. 2/0 K 43.—, čís.o K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3 K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6 K 32.—, čís. 7 K 29.—. Semenn. Ceny za 50 kg. Repka sklízen zimní K —.— až —.—, mák modrý český K 27.50 až K 28 —, modrý ruský K 26.50 až 27 25, šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.— kmin český K —.— až K —.—, holandský K 27.— až K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jetel bílý K 43.— až 80.—, švédský K —.— až K —.— červený 1900 starý —.— až —.—, červený 190 K 50.— až K 55.—, konopná semena uherska k —.— až K —.—, haličská K 12.— až K 12 25, lněná semena haličská K —.— až K —.— Luštěntiny, Ceny za 50 kg transito: fazole k vaření K 9.50 až K 10 50, ke krmení K 0.— at 0.—, boby K 0.— až 0.——, hrách Viktoria K 13.25 až 14.—, k vaření žlutý K 975 až K 11.25, k varení zelený K 13.25 až K 13.75, ke krmení K —.— at —.—, čočka K 10 — až 16.50 Žeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídl K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.— k pálení lihu K ——.— až K —.— Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 17.25 až K 21.75. rýžový K 30.— až K 32.— bramborový Il. jakosti K 7.— až K 7121/2, bram- borový I. jakosti K 7.50 až K 8.—-, bramborový nej- jemnější K 8.50 až K 8.75. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transilo: sádlo uherské K 57.50 až K 58.50, sádlo americké K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če- ské K 8.50 až K 11.75, bosenské 110/120 až 80/85 K 16.50 až K 21 50, srbské K —.— až K — víšně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až —.—, hrušky K 15.— až K 30.—, křížaly K 8. — až K 10. —. Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito seno lisované K 435 až K 4.75, nelisované K 4. 35 až 475, cizí K 3.75 až 4.25; sláma cepy mlácena K 3.50 až K 4.—, ke krmení K 2.75 až 2 85, ke stlaní K 2.50 až 290, cizí K 2.50 až 2.90 Čekankn. Sušena čekanka po 50 kilogramech K 7.20 až K 7.40. Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg: Kvasnice lisované obilni K 70.— až K 80.—, kvas- nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky —.— až K —.— Brambory, seno a sláma. V Praze, 28. prosince. (Zpráva tržníha úřadu.) Za 100 kg: zemčata nová K 3 40 až 3.80, seno K 9.— až K 11.—, sláma krmná K 0.— až K 0.—, sláma žitná dlouhá 8.20 až K 8.40.
#106 alto_textblock #106
Obili. M. Z Vídně, 28. prosince. (Tlfgr. »Nár. Listů«.) Plodínová bursa. Na skrovnou nabídku a zdrženlivost kupců zlepšily se pšenice a žito o dalších pět až deset haléžů. Znamenaly: pšenice tisská K 9.10, 9.60, pše- nice banátská 8.70, 9. 40, pšenice báčská 8.80, 9.20, pšeníce slovácká 8.80, 9.35, pšenice z jižní dráhy 8.75, 925, pšenice z Moravského pole 8.85, 9.10; žito slovácké 7.65, 7.80, žito z okolí Pešti 7.65, 7.80, žito z jižní dráhy 7.60, 7 75, různé uherské žito 7.55, 7.75, žito rakou- ské 7.65, 7.80. Ječmen byl zanedbáván za cen chabých. Ječmen moravský znamenal 7.90, 9.25, z Moravského Pole 7.25, 7.75, z okolí Vídně 7.30, 8.25, slovácký 7.20, 8.88, ze středního Podunají 7.35, 8.50, z jižní dráhy 7.20, 8.60, severo-uherský 7.10, 8.75, tisský 6.75, 7.75, pro pivovary 6 25, 6.75, na krmen 6.—, 6.50. — Pro kukuřici a oves projevován skrovný zájem, přes to byly ceny pevné. Nová kukuřice zdražila o pět haléřů. Ku- kuřice uherská 5.65, 5.75, nová 5.40, 5.50, srbská stará 5.60, 5.70, cinquantinská stará 6.60, 7.—, nová 6.20, 6.50, oves uherský špatnější 7.50, 7.60, prostřední 7.65, 7.80, prima 7.85, 8.—, vybíraný 8.10, 8.30, rumunský a srbsky 7.40, 7.75. Na trh termínový došly z Nového Yorku chabé, z Londýna a z Liwerpoolu pevnější zprávy. Z počátku převládala nabídka, kterouž se ceny zhoršily o 2—3 h. Později však vzhledem na příznivý průběh trhu effek- tivního a na pevnější zprávy z Pešti, byly pů- vodní ztráty odčiněny a ceny nad to ještě stouply o 2—3 h. Teprve koncem bursy, když úhradní poptávka uspokojila, nastala opětná chabost. Znamenaly: pšenice na jaro 9.021g, 9. 07, 9.09, žito na jaro 7.65, 7.68, kukuřice na květen-červen 5.72, 5.77, oves na jaro 7.78, naposledy: pšenice na jaro 9.08, 9.09, žito na jaro 7.68, 7.69, kukuřice na květen-červen 5.76, 5.77, oves na jaro 7.78, 7.80 ; řepkový olej pohotový 37.— až 38.— Z Vídně, 28. prosince. (Telegram.) Pšenice na jaro K 9.08 až 9.09, pšenice na květen červen K —.— až —.—, žito na jaro K 7.68 až 7.69, žito na květen červen K —.— až —.—, kukuřice na květen-červen K 5.76 až 5.77, oves na jaro K 7 78 až 7.80. — Smýšlení pevné. Počasí krásné. Z Pošti, 27. proslnce. (Závěrečné kursy.) Pženice pevná, na duben 8.93 až 8.94, žito pevné, na duben 7.43 až 7.44, oves pevaý, na duben 7.51 až 7.53, kukuřice povná, na květen 5.48 až 6.49, řepka stálá, n zrpen 1902 nová kampaň 11.85 až 11.95. Počaní: krásné ale studené. Z Pešti, 28 prosince. (C.-B.) Nabídky pše- nice byly mírné, koupěchtivost lepší, smýšlení pevné. Obraty činily 20.000 q. Ceny až o 5 h. podražily. Ostatní druhy obilí byly při klid- ném smýšlení nezměněny. Trh terminový byl zahájen přes nižší záznamy americké následkem mrazivého počasí smýšlením pevným. V dalším průběhu bylo při stoupajících kursech smýšlení klidné. Počasí studené. Z Drážďan, 27. prosince. (Bursa plodi- nová.) Ceny za 1000 kilogr. v markách: pšenice bílá 169—177, pšenice hnědá —.—, pšenice čer- vená ruská 178 až 184, žito saské — až —.— pruské 150 až 153, ruské 145 až 150, ječmen saský 145.— až 155.—, ječmen slezský 150—165, český a mo- ravský 165—175, ječmen ke krmení 130—140, oven tuzemský 143.— až 156.—, ruský —.— až ——. kukuřice cinqnantinská 138—143, rumun. 135—138, amer. mixed 140 až 143, Laplata žlutá 138 až 142, americká bílá — až —, hrách bílý k setí 170 at 175, ke krmení 170 až 175, boby —.—, vikev — aa —, pohanka tuzemská 152 —157, cizí 145 až 150