#1
alto_textblock
#1
Strana 14.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
29. prosince 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 358.
#5
alto_textblock
#5
Jest snad 28.50 korun r. 1901 méně než
26.10 K, či 24.90 K r. 1895 a r. 1894?
A tvrdí-li pan dr. H., že v následku zrušení
mlecího řízení stupňován byl u nás konkurrenční
tlak uherských velkomlýnů přímo k nesnesení,
budiž dovoleno z listu uvedeného na slovo vza-
tého praktika, který k vůli doktrinářské nějské
rozepři zajisté si nebude nalhávati do kapsy,
citovati ještě následující slova:
»Tvrzení obhájců mlecího řízení, že po
zrušení jeho uherské exportní mlýny tuzemský
trh předními moukami zaplaví a ceny silněji
než kdy jindy stlači, na štěstí se ne-
osvědčilo býti správným. Právě na-
opak, odbyt jemných druhů mouky vyvíjel se odté
doby příznivěji, než kdykoli jindy
a obávané nakupení jemných druhů se nedo-
stavílo. Během celé od zrušení mlecího ř-
zaní téměř 18 měsíců čitající periody ne-
shledal jsem žádného zhoršene
rakouského obchodu s mouko u;
byly doby dobrého i špatného odbytu, v š ak
taková naprostá stagnace, jaká se
za doby mlecího řízení zhusta ob-
jevovala, během období, v němž
mlecího řízení není, nikterak se
nedostavil a.«
V original listu tohoto lze každému, arei
i panu dru. H., nahlédnouti. Aby však pan dr
H. nenamítl, že mi pisatel uvedeného listu ke
své škodé chtěl snad prokázat osobní nějakou
službičku, uvádím ještě následující výroky kruhů,
na něž mi zajisté nikdo nějaký vliv nebude
připisovati a z kterých rovněž nezvratně plyne,
že všechny hrůzné předpovédi o znemožnění
exportu mouky za hranice zrušením mlecího
řízení a o nutné následkem toho deroutě veške
rého vnitrozemského mlynářství rakousko-uher
ského, byly a jsou prostým dýmem. Slyšmež:
Během března letošního roku konal zemský
svazek uherských mlýnů mimopeštskýeh
výroční svou schůzi v Temešvaru, ve kteréž
zekretář svazku přednesl obsáhlou jednaei
zprávu, jež dle referátu, olištěného v »Oest.-
ungar. Müller-Zeitung« ze 24. března 1901 na
str. 2 obsahuje ve věrném překladu tato slova:
»Poměry provinciálních (t. j. mimopeštských
uherských) mlýnů proti předešlým lětům se
o něco zlepšily. Zrušení mlecího
řízení nemělo nikterak oněch
osudných následků, které s ji sté
strany byly předpovídány.« A jistý
ředitel jednoho takovéhoto »provineialního«
mlýna uherského píše (cituji opět z řečeného
časopisu č. 3 roč. 1901) v lednu běžícího roku
»Od zrušení mlecího řízení snaží se peštské
velkomlýny všemožně, aby pro svůj zne-
snadněný vývoz zjednaly si odpomoc, což shle-
dávám býti pochopitelným. Však méně pochopi
telným jest, že mlýny ony se závistí a nepřízní
pohlížejí na mlýny provinciální, poněva d
jejich vývoz za hranice stoupá.
Mají snad peštské mlýny výhradný privilej,
aby samy cizinu uherskou moukou zásobo-
valy? . . . Od zrušení mlecího řízení od 1. čer-
vence 1900, tedy během 5 měsíců, vyvezly
peštské mlýny do ciziny 337.771 q mouky,
tedy 67.554 q průměrem měsíčně. Roku 1899
činil úhrnný vývoz peštských mlýnů 767. 203 .
měsíčně tedy pouze 63.933 q. Z toho plyne,
že export peštských mlýnů do ci-
ziny proti roku 1899 nejenom se ne-
zmenšil, nýbrž že byl měsíčně o
2800 q dokonce větší.«
Totéž faktum potvrdil i uherský ministn
obchodu Hegedüs, praviv v uherském řiš-
ském sněmu dle refelátu »Pester Ll.« Gjejž
cituji opět z naznačené »Oest.-ung. M. Zlg.«
ze dne 24. února 1901) doslova: »Co se týče
zámořského vývozu, exportovaly peštské mlýny
do Brasilie r. 1899 95.243 q a r. 1900 95.711
což není o mnoho více, však přece jest
více. Provinciální mlýny uherské exportovaly
tam r. 1899 489 q a r. 1900 6994 q. Není
to velká suma, však zvedne-li se vývoz ze 400
na 6900 q. jest to již značný pří-
rostek. A kterak se utvářil vývoz přes Rěku
do Anglie? Peštské mlýny tam vyvezly r. 1899
458393 q a r. 1900 482.010 q. tedyas
o 24.000 q více. Provinciální mlýny vyvezly
tamže r. 1899 34.720 q, r. 1900 však 76.202.
tedy více než dvakrát tolik. Přes ne
přiznivé poměry a přes zrušení mle-
cího řízení jest tu tedy rozhodne
stoupnutí vývozu a sice pro mlýny pro-
vinciální v míře příznivější.«
A ještě několik ukázek: V uherské sně-
movně poslanecké vyvolal 8. března t. r. při
rozpočtové debatě posl. Moric Meze i téz
rozpravu o mlecím řízení, během jíž, dle refe
rátu »P. Ll.«, padla mimo jiné tato slova:
»Posl. Molnar polemisuje proti Morici
Mezelovi. Jest přesvědčen, že mlecím řízením
bylo rolnictvo zbavováno výhod, které jsou mu
jinak pro případ špatné nebo prostřední úrody
po ruce. Mlecím řízením brali jsme vlastní zemi,
jakož i cizině možnost, seznati dobrou naši pše-
nici nezfalšovanou. Pomocí mle-
cího řízení mohly velkomlýny
zničiti všechny výhody, kterých
nám ochrana celní poskytuje. Velko
mlýny zamezovaly, že uherský rolník nedoeíli
lepších cen pšenice i když úroda byla seb
horší. Kdyby vláda zakázala, aby uherská pše-
nice se srbskou a rumunskou vůbec nebyla mí-
chána, docilili bychom na světovém trhu se svým
produktem bez jakékoli exportní pré
mie nejlepší ceny, neboť rozhodující jes
pouze výborná jakost naší pšenice.« A dále:
»Posl. Saghy nevěří, že mlecí řízení jest
v zájmu mlynářského průmyslu, nýbrž že
leží pouze a jedině v zájmu leo-
poldovských (budapeštských) mlýns kých
velkozávodů. Zájem provineiálních mlýnů
uherských však znovuzavedení mle-
clho řízení naprosto nevyžaduje.
Od té doby, co mlecí řizení bylo zrušeno, z troj
násobil se jejich vývoz, jakož se
i vývoz vůbec zdvihl. Jistý vídeňský
pekař mi děl, že bere mouku ze Szegedina, po-
něvadž se bojí, aby z Pešti nedo sta
mouku míchanou. (Souhlas na levo, po
hnutí a odpor na pravo.)«
Krátce na to, v dubnu t. r., jednalo se
předmětu též v uherské sněmovně magnátů, při
čemž vůdce uherských agrárníků hrabě Z se-
lénsky během delší své řeči pravil (opět ci
tuji výše uvedený, mému stanovisku naprost
nepřátelský pramen) doslova: »Předpověď, ze
#6
alto_textblock
#6
zrušení mlecího řízení bude pro
průmysl i zemědělství k prospěchu,
se vyplnila. Přívoz pšenice klesl však ex-
port mouky kvete. Decentralisace mlýnskéh
průmyslu započala a to jest s hledi ska
jak průmyslu tak zemědělství jen
úspěch.«
Může být vůči řadě těchto klassických svě-
dectví ještě o jádře sporu nějaké pochybnosti?
Byl to po výtce řetěz budapeštských
velkozávodů, kterým mlecí řízení poskyto-
vala výdatnou zbraň k ovládání trhu vnitrozem-
ského. Privilej tento padl a nářkům, jako by
tím pro rolnictví a ostatní mimopeštské mlýny na-
stalo učiněné boží dopuštění, nikdo, ani v Uhrách,
nevěří. Pravdou jest arci, že vývoz uherské
mouky k nám v minulých dvou letech stoupl.
Však nestalo se tak následkem zrušení mleciho
řízení, nýbrž z příčin, na které správně již pan
Josef Čermák v »N. L.« ze 17. t. m. po-
ukázal. Dodal bych k příčinám těm ještě i ty
že loni i letos panovalo u nás veliké sucho,
kterým výrobní způsobilost vodních našich mlýnů
silně trpěla, pak že uherské mlýny, když loni
následkem nedostatku píce u nás zaveden byl
pro píeniny neobyčejně levný tarif z nouze, v
velkém množství vrhaly k nám zadní chlebové
mouky, falešně je deklarujíce jakožto mouky
plení. Že tomu skutečně tak, bylo v letošním
jsrním zasedání státní železniční rady na zá-
kladě příslušných dokumentů veřejně zjištěno
Zbývá mi ještě několik poznámek. Poně-
vadž mám vedle mlecího řízení ještě trochu
jiných věcí na starosti, nemohl jsem celou sgi
taci na znovuzavedení řečené celní sgitace sle
dovati a bylo mi proto z počátku nevysvětli-
telno, odkud p. dr. H. svoje neuvěřitelné hypo-
thesy vlastně čerpá. Z té příčiny jsem ne-
meškal a prohlédl si, pokud jsem dotyčné věci
na honem mohl sehnati, aspoň část agitační
literatury, kterouž ředitelové peštských velko-
mlýnů a jejich různí přátelé v potu tváří svých
pro ztracené eldorado pracují. A ejhle, brzy se
mi rozbřesklo! Našelť jsem v řečené agilační
literatuře řady dokladů, z nichž plyne, že fun-
damentální věty učení pana dra. H. nejsou dle
všeho nikterak plodem vlastního samostatného
badání »vědeckého«, nýbrž spíše prostou du-
ševní půjčkou, kontrahovanou v řečené agitační
literatuře. A abych předešel možným kličkám
výtkám, že cituji »nesprávně«, uvádím dotyčné
»reminiscence« v německém jejich originálu.
Jedním z předních harcovníků pro znovu-
zavedení mlecího řízení jest pan B ach e r, dle
všeho ředitel některého peštského velkomlýnu.
Pamatují se, že jsem v »P. Ll.« několik jeho
dotyčných článků četl, však nemám jich v oka-
mžiku po ruce. Za to však leží přede mnou
brožura, nadepsaná: »Müllerei und Mehlhandele
vydaná letos ve Vídni. Pisatelem jest jistý pan
Albert Beer, zástupce akc. společnosti bu
dinsko-peštských parních mlýnů. Pan Beer láme
udatně oštěpy pro mlecí řízení, opakuje všechny
ony nářky, jež v té příčině i p. dr. H. uvádi,
načež dovolává se jakožto klassického svédka
řečeného pana Bachira, řka:
»Herr Director Bacher bat in einer ver
gleichenden Preistabelle der Weizenpreise und
zwar von Pester Bodenweizen nach der Preis-
notierung in Budapest und von River- Plata-
Weizen nach der Preisnotierung in Liverpool in
den Monaten von Juli bis November 1900 ge-
zeigt, dass der Weizenpreis in Budapest stete
zurůekgieng, dagegen in Liverpool constant stieg.
und mit Recht folgert er aus diese
Thatsache, dass weder das Ernte-
ergebnis, noch die Welteonjunctu
an diesem unheimlichen Rück
gange der heimischen Weizen-
preise Schuld tragen.«
Pan dr. HI. v »N. L.« i v »Zeit« srovnává
rovněž jako pan Bacher ceny naše s cenami
cizími, zvláště liverpoolskou, nařiká, že ceny
naše »klesly«, zatím co zahraničné stoupaly,
načež v »Zeit« čís. 375. str. 151 dí: » Den
Weltmarkt war also nich die Ursache des
Preissturzes bei uns und ebensowenig andere,
in unserem eigenen Markte gelegenen Ur-
sachen. Nur die Aufhebung des Mahivekehres
konnte also die Ursache sein und sie war es
auch.«
A ještě jednu »reminiscenci«. V uvedené
výše řeči, kterou ve prospěch mlecího řízení
harcoval v peštské sněmovně poslanec Morie
Mezei, opiral se řečník tento o brožuru, vy-
danou letos jistým mně rovněž blíže neznámým
panem Juliem Kleinem. Na základě takto
čerpaných informací děl posl. Mezei do slova:
»Der Preis des ungarisehen Weizens ist (ná-
sledkem zrušení mlecího řízeni) um ungefähr
anderthalb Gulden billiger, als er de
zur Zeit des Mahlverkehres ge-
machten Erfahrungen zufolge hätte
sein müssen, wenn der Mahlverkeh
nicht auígehoben worden wäre.«
V dojemné shodě s těmito vývody pana
Kleina plše nyní pan dr. H. na uvedeném místě
v »Zeitu«: »Der Tiefstand der Weizenpreisse
bei uns dauert . . . an, und der Weizenpreis
ist um mindestens zehn bis zwölf Kronen pro
Tonne billiger, als er nach de
Erfahrungen der letzten Jahre
auch bei den misslichsten Ver-
hältnissen gewesen wžre, wenn
der Mahlverkehr bestehe
würde.«
Kdyby argumentace pánů Bachra.
Beera a Kleina měla v sobě zrnko
oprávněnosti, bylo by možno, aby přišerného
jejich objevu, z něhož pan dr. H. vypočílává
ztrátu pětapadesáti millionů, nikdo vůbec nebyl
si povšimnul? Nikde však ani muk! Ani jediný
vážnější časopis, ani jediný seriosnější národní
hospodář po celé měsíce na fenomenální onen
objev, pokud vím, nereagoval. A přece mají
zvlášť ve vídeňské žurnalistice kapitalistické
velkomlýny peštské přátel na tucty! Jak si to
lze vysvětliti? Prostě tím, že nikdo nebral vý-
vody řečených pánů vážně, když je považoval
za to, čím skutečně jsou, za pouhá agitační
hesla. Pouze pan dr. H. považoval je za bernou
minci a jal se na základě jejich hrůzami pěta-
padesátimillionové ztráty bušiti na poplach.
Dnes nevěda patrně již kudy kam, vzpo-
míná si pan dr. H. na předlonskou myšlénku
prof. Bráfa a žádá, ahy parlament k vůli
prozkoumání otázky sestavil nestrannou komisi
To však měl pan dr. H. udělat trochu dřiv
uím spíše, poněvadž neběží o žádnou prak
#7
alto_textblock
#7
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886
, , Teplice r. 1897
, Smíchova r. 1839
Zástavní listy české hyp. banký
.
„ ,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» , , „ kom. dl. úp.
„ , . » mel. úpis
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . .
Em. 1871
dto.
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod- Humpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dlo.
» 1871
1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha.
dto.
lit. B.
Em. 1874
dlo.
Česká eskomplní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomplní banka.
Pražská úvěrní banka . ..
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
. . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhiradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.západní dráha
(lit. B
dlo.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jihosev. německá spoj. dráha .
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnopv
v Kolině . . . . . ..
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český ake. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raí cukru
(Modřany) . . . . . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„ skc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
#8
alto_textblock
#8
Amsterodam šek a krátké thůty
za 100 hol. zl. . . . . .
„
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 f
, delší lhůty
Německo šek a kr. ih. za 100 m
, delší lhůty .
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůly
Petrohrad a ruská města šek
kr. ih. za 100 rublů . .
» delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 f.
» delší lhůty.
Curych a Basilej šek a kr. ih.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. Ih. . . .
delší ihůty . . .
»
#9
alto_textblock
#9
Jticky neviňoučkou hádku aka-
demickou, nýbrž o problém, na jehož správném
řešení visí majetkové zájmy ti-
sícerých našich lidí. A mohl to
učinit tím snáze, poněvadž prostředek k tomu
ležel tak blízko! Pražská obchodn
komora to přece byla, jež obšírným po-
dáním svým ze dne 28. prosince 1893
č. 10.838 hnutí proti mlecímu řízení zahájila.
Po celou řadu let měla pak tatáž komora celé
téměř vedení ve věci této v rukou a dostalo s
ji za to četných projevů uznání nejen z Před-
lilavska, nýbrž i z Uher samotných, arci nikoli
od Maďarů tak čistokrevných, jako jsou pánové
Bacher, Beer a Klein . ..
Měl bych ještě mnoho na srdci, však
končím, ponechávaje si ostatek pro případ, že
by pan dr. H. proti slibu svému chtěl v »ne-
plodné« diskusi ještě pokračovati.
#10
alto_textblock
#10
Trhy poněžní
Bursn.
V Praze, 28. prosince. (Pův. zpr. »N. L
Při klidném trhu došlo na dnešní burse k zá
věrce akcil strojírny Daňkovy za K 405.—.
Dále podáváno za: akcie Živnostenské banky
K 263.—, České banky »Union« K 246.—
peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Otfieiální záznamy znějí:
#11
alto_textblock
#11
Devisy-
#12
alto_textblock
#12
x. Z Vídně, 28. prosince. (Telefoneg
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Dnešn
bursa stála pod nepříznivým dojmem opětného
značného úpadku obou akcií sovero-západn
dráhy. Zlacinění obou těchto hodnot odůvod
ňováno obavami před finančními důsledky, jež
mohou býti způsobeny kladením druhých kolejí
Papíry ty zhoršily se již poměrně nepatrným
obraty, protože naproti nabídce nebylo témě
žádné poptávky. Zhoršení papírů těchto půso
bilo nepřiznivě na celý trh. Značně poškozeny
byly především akcie státní dráhy, později
klesly také kreditky a alpinky, též akcie jižní
dráhy a vídeňské tramwayky klesly. Později
z Berlína oznámena chabost rakouských hodno
a tím smý šlení ještě se zhoršilo. Naposledy
zůstaly v platnosti nejnižší záznamy. Dražšl
byly toliko paroplavební a bulharské obligace.
Dojem vzbudila zpráva o zlepšení stavu otázky
subvenční a tím příznivě posuzována afféra bul-
harské půjěky. Větších ztrát utrpěla brněnská
zbrojovka, ve spojení s nastávající emissí no-
vých akcií, bylyť podnikány prodeje tohoto pa-
píru. Renty a ostatní hodnoty ukládací za
klidného obchodu pevnější. Devise a valuiy
mírně chabější. Na eskomptním snazší 332/1e
procenta.
x. Z Vídně, 28. prosince. (Telf. »Nár. Le)
(Večerní bursa.) Kreditky 645.50 (po —.—)
uherské kreditky 665 50, anglobanka 261.—
bankovní jednota 446.—, unionka 547. 50,
länderbanka 418.—, státní dráha 653.75, jižní
dráha 74.50, polabská dráha 445.—, severo-
západní dráha 433.—, turecké tabákové 289. —.
#13
alto_textblock
#13
41
#15
alto_textblock
#15
T'eulze
#16
alto_textblock
#16
197.50
#18
alto_textblock
#18
—.—
#19
alto_textblock
#19
117.171
117.25
239.20
#20
alto_textblock
#20
239 12
#21
alto_textblock
#21
93 50
#22
alto_textblock
#22
—.—
#23
alto_textblock
#23
—.—
#24
alto_textblock
#24
95. 079
#25
alto_textblock
#25
94.60
#26
alto_textblock
#26
94.60
#27
alto_textblock
#27
—.
#28
alto_textblock
#28
penlne
#29
alto_textblock
#29
96 .—
90 25
92.—
—.—
90.—
102. 75
97 —
#30
alto_textblock
#30
89.50
#31
alto_textblock
#31
963. —
#32
alto_textblock
#32
95.—
#33
alto_textblock
#33
95.—
#34
alto_textblock
#34
95.—
#35
alto_textblock
#35
99.—
#36
alto_textblock
#36
100.—
#37
alto_textblock
#37
102.75
102 75
102 75
93 10
104 50
104.50
#38
alto_textblock
#38
93.10
106 60
106.60
128.—
#39
alto_textblock
#39
246 —
—
—.—
—.—
—.—
#40
alto_textblock
#40
263—
2955
379.—
267
99
#41
alto_textblock
#41
431.—
44t.—
180. —
—.
#42
alto_textblock
#42
—.—
#43
alto_textblock
#43
—.—
#44
alto_textblock
#44
—.—
#45
alto_textblock
#45
—.—
#46
alto_textblock
#46
—.—
#47
alto_textblock
#47
—.—
#48
alto_textblock
#48
405.
#49
alto_textblock
#49
1385
#50
alto_textblock
#50
—.—
#51
alto_textblock
#51
—.—
#52
alto_textblock
#52
zbst
#53
alto_textblock
#53
96.50
#54
alto_textblock
#54
91 25
#55
alto_textblock
#55
93.
#56
alto_textblock
#56
93 50
91.—
#57
alto_textblock
#57
103. 75
#58
alto_textblock
#58
97. 75
#59
alto_textblock
#59
90.50
#60
alto_textblock
#60
99-
#61
alto_textblock
#61
96.—
96 —
9950
#62
alto_textblock
#62
96
#63
alto_textblock
#63
—.—
#64
alto_textblock
#64
103.75
#65
alto_textblock
#65
103 75
103.75
94.10
105.50
105. 50
#66
alto_textblock
#66
94.10
107 60
107 60
129 —
—.—
—.—
#67
alto_textblock
#67
—.—
#68
alto_textblock
#68
—.—
#70
alto_textblock
#70
—.—
#71
alto_textblock
#71
265.—
2965
380
2680
991.—
—.—
#72
alto_textblock
#72
435. —
446.—
182.
#74
alto_textblock
#74
—. —
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
—.—
#80
alto_textblock
#80
—.—
#81
alto_textblock
#81
407.—
1405
#82
alto_textblock
#82
—.—
#83
alto_textblock
#83
—.—
#84
alto_textblock
#84
Zboží
#85
alto_textblock
#85
19770
#86
alto_textblock
#86
—.—
#87
alto_textblock
#87
117. 371
117.50
239.32
239 45
93.70
—.—
#88
alto_textblock
#88
—.—
#89
alto_textblock
#89
95.20
#90
alto_textblock
#90
94.70
— -
#91
alto_textblock
#91
94.70
#92
alto_textblock
#92
Diskonto
#93
alto_textblock
#93
Rakouské kreditky . . . .
. . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . ..
Španělské exterieury . .
Bochumské ncelárny . . .
Lauřina hut
. . .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly
Gelsenkirchenské uhl. doly.
Hibernia . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . ..
Turscké losy . . . . ..
#94
alto_textblock
#94
rýmavsko-muráňské 471.50, alpinky 392 50
po —.—), květnová renta 99 05, uherská ko-
runová 94.05, turecké losy 99.50, marky za
hotové 117.26 kasa, na ultimo 117.28. —
Smýšlení chabé.
Z Vídně,
28. prosince. (Závě re č n
úřadní kursy.
99.—
Únorová renta .
rak. severozáp. dr. 431.—
společná » květ.
polabská dráha 444. —
99.05
» » stříb.
99.—
pražsko-duchcov.
rakouská » zlatá 118.70
spol. st. dr. rak.-uh. 653.50
» kor.
95.. 95
74.—
jižní dráha
uherská » zlatá 118.55
silniční dr. lit. A. 284.—
, » kor.
94.05
» » » B. 281.—
státní losy 1854
190.—
dunaj. paroplaveb. 794.—
»» 1860
rakouský Llovd . 860.—
po 500 zl. . .
pražská želez. sp. 1385.—
141.60
po 100 zl. . .
171.50
1100.—
česká montan. sp.
státní losy 1864
216.—
alpská montan. sp.
392 50
losy tisské . ..
147.50
rým.-muráň. spol.
470 5
» úvěrního úst.
403.—
283.—
rak. zbrojovka
vídeň. l. komun.
396.50
148.—
vídeň. stavební sp.
turecké losy
99.50
—.—
peštská vagonka-
b. anglo-rakouská
261.—
—.—
saveročeská uhlář.
vídeň. b. jednota
443.50
—.—
západočeská ubl.
r. úst. pro úv. poz.
884.—
—.—
mostecká uhl. sp.
—.—
646.—
rak. úvěrní ústav
Schodnica . .
uh. úvěrní banka
665.—
turecká tabák. rež.
289.—
b. pro země rak.
417.50
devisa německá
117..20
vídeňská unionka
547.—
» londýnská
239 12
česká b. Union .
245.5
» pařížská .
95.0
263.—
» curyšská.
Živnost. banka.
94.65
—.—
buštěhradská A .
dvacetifrank.
19.03
„B . 987.—
marka papírová . 117.20
duchcov. podmok. —.—
rubl
» . 252.75
Ivovskočernovická —.—
Klesnutí obojích akctí severozápadu
dráhy působilo stísnění.
Eskontní sazby 31/4, 41/2 pro.
Berlínská bursa, 28. prosince. (Zvl.
telefonogram »Nár. Listů«.) Vzhledem k niž
ším záznamům ranní bursy vídeňské a neklid-
ným zprávám z Jižní Ameriky nakloněna byla
spekulace k realisacím a to tím spíše, ježto
tím podnikány zároveň týdenní realisaco za pří-
činou zbavení se veškerých závazků. Následkem
toho byla dnešní bursa od začátku až do konce
slabší. Na trhu bankovním klesly značně rak.
kreditky, ježto z Vídně byly ještě následkem
nepříznivého odhadu výsledku Škodových zá-
vodů hlášeny neustále nižší a nižší kursy. Jinak
také domácí bankovní hodnoty mírně povolily.
Na trhu dopravním byly rakouské dráhy v sou
hlasu s Vídní velice chabé a značně klesly
Výminku činily jen lombardky, jež dosti pevně
se držely. Trh báňský změnil se jen nepatrně
a obchod na něm byl zrovna tak jako na trhu
kasovním velice skrovný. Z hodnot ukládacích
byly španělské exterioury dále favorisovány a
opětně značně stouply. Peníze na ultimo lev
nější: 5 proe.
Soukromý diskont nezměněn: 3.12 proc.
Dnešní prolongační sazby: Report kreditek
0.5, diskonto 0.425, něm. banka 0.5, státní
dráha 0.28. Likvidační kursy: kreditky 204.50
diskonto 180.50, státní dráha 141.75.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
#95
alto_textblock
#95
Z kasovních papírů: Concordia 286.—
Eschweiler 186.75, Geisweider 146.—, Hoch
dahl 158 —, Katovické 182.—, Wilhelm 173 50
Phönix 129 10, Rh. Stahl 139 —, Schalker G n
285 75, Westíalia 109 —, Orenstein 98.10
Rh. Metall 75 25, Hasper 127.25, Donner-
mark 193.—, Huldschinský 86.—, Vulea
193.75, Bismark 19125, Caro 101.50, Hoesch
138 75, Georg-Marie 95.—, Königsborn 139.75.
Nordstern 143 —.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 28. prosince
(C.-B) Kreditky 205.—, státní dráha 141.—, jižn
dráha 19.50, Dise. com. 180.60, německá b. 202.90
obchodní b. 139.60, drážďanská b. 128.10, darmštadt
ská banka 125.60, národní banka 103.—, dortmund
ské 155.40, buštěhradské —.—, Henri 88.10, trans
vaalské 163.25, Canada 112.—, Northern —
středomořská 94.—, meridiona! 132 50, gotthardsk
164 60, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodn
101 30, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.—
italská —.—, španělská 77.10, turecké 102.70, sever
něm. Ll. 104.40, hamburské p. 108.10. — Kasovní
Lauřina huť 186.25, dortmundské 42.—, bochumsk
173.25, gelsenkirchenské 172.80, Hibernia 166 50
harpenské 160.—, Consolidace 305.—, Dannbm. —.—
rak. bankovky 85.25, Vídeň na dl. —.—, Vídeň n
krátko 85.20, Londýn na delší lh. 20 221/2, Londýn na
krátko 20.37V/9, Paříž 81.05, rubl 216.—, Amster-
dam 168 40. —. Smnýšlení: Ochablé.
Z Berlína, 28. prosince. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 204.40, státní dráha 141.75, lombardy
19.50. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu. 28. prosince. (Tel. závěrečne
kursy.) Úvěrní akcie 205.70, akcie společn. státní
dráhy 141.30, papírová renta 99.25, střibrná rent
99.05, rak. zlatá renta 101.30, 4% korunová rent
95.15, uherská zlatá renia —.—, uherská korunov
renta 100 10, lombardy 19.60. Smnýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 28. prosince. Dodat. bursa.
Kreditky 204.—, státní dráha 141.—, lombardy
19 50.
Z Paříže, 28. prosince. (Počáteční bursa.
3% renta 100 35, 31/2% půjéka 101.60. Smýšlen
pevné.
Z Paříže, 23. prosince. (Tel. závěrečné kursy.
3pct. umořitelná renta 100.15, Bpct. renta 100. 25
3l/apel. renta 101.60, italská renta 101.30, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráhia 719.—
lombardy 105.—, turecké losy 105.—, směnky na
Londýn 25.15, rakouská zlatá renta 102.—, uher
ská zlatá renta 103.—, otomanská banka 526 —
tabáková režie 310.—, Smýšlení upevněno.
#96
alto_textblock
#96
Trhy na zbotí.
Bursa plodinová.
V Praze, 28. prosince.
ObIlí. Znamená se za 50 kg transito: pše
nice česká jakosti 76—81 kg K 8.65 až K 9.30
uherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — a
— kg K 0.— až K —.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakost
— kg až — kg K 8.20 až K 8.40. žito česk
jakosti 70 až 75 kg K 7.80 až 8.20, uherské ja
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K0.— až 0—, vadné — až — kg
K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0 —
až K —.—; ječmen výběr K 8 25 až 8. 30
#97
alto_textblock
#97
Začáitei
#98
alto_textblock
#98
204. 50
#99
alto_textblock
#99
180.30
202.80
139 60
128.25
76.80
178. 90
186.60
42 25
160.—
173.10
166.—
305.—
#100
alto_textblock
#100
104.30
107.75
111.90
162 75
102.—
#101
alto_textblock
#101
Konec
#102
alto_textblock
#102
204.—
180.75
202 90
139 75
128 12
77 19
173 25
186.25
41.75
160.—
172.75
166. 25
305.—
#103
alto_textblock
#103
104.19
108.12
112.25
163 25
101 50
#104
alto_textblock
#104
K
#105
alto_textblock
#105
první jakosti K 7.70 až K 7.75, střední K 7.40 at
K 7.50, merkantilní K 7.10 až K 7.20, ječmen k setí
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—
oves rychlík 1901 K 7.60 až 7.70, prima 1901
K 7.55 až 7.60, merkantilní K 7.40 až 7..50, oven
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.—— až K O.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinqusntinová 1900 K 0.—
až K 0.—, nová 1901 K 6.35 až 6.40, cinquant.
1901 K 7.50 až 7.60: vike v česká K 8.20 až 8. 50,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 0.— až 0.—, proso K —.—
K —.—
Hlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.50 až K 30. 50.
č. 1 K 29.— až K 29.50, č. 2 K 27.— až 28.—, č. 21
—.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.—
až 23.—, č. 5 K —.— až K 21..50. č. 6 K 19.— až
20 50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14. 50.
Žitná mouka č. I. K 25.— až 25 50, č. II. K 24.—
až 24.50, č. III. K 18..50 až 19.50, č. IV. K 14.50 až
15.50. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.— až K 11.50, krupice K 29.50 až 30.50, zadina
K 11.— až K 11.50, tluč K 12.50, kroupy: čfs. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čis. 2/0 K 43.—, čís.o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semenn. Ceny za 50 kg. Repka sklízen
zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 27.50 až K 28 —, modrý ruský K 26.50 až 27 25,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 27.—
až K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 43.— až 80.—, švédský K —.— až K —.—
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 190
K 50.— až K 55.—, konopná semena uherska k
—.— až K —.—, haličská K 12.— až K 12 25,
lněná semena haličská K —.— až K —.—
Luštěntiny, Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.50 až K 10 50, ke krmení K 0.— at
0.—, boby K 0.— až 0.——, hrách Viktoria K 13.25
až 14.—, k vaření žlutý K 975 až K 11.25, k varení
zelený K 13.25 až K 13.75, ke krmení K —.— at
—.—, čočka K 10 — až 16.50
Žeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídl
K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K ——.— až K —.—
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.25 až K 21.75. rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový Il. jakosti K 7.— až K 7121/2, bram-
borový I. jakosti K 7.50 až K 8.—-, bramborový nej-
jemnější K 8.50 až K 8.75.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transilo:
sádlo uherské K 57.50 až K 58.50, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 8.50 až K 11.75, bosenské 110/120 až 80/85
K 16.50 až K 21 50, srbské K —.— až K —
víšně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až
—.—, hrušky K 15.— až K 30.—, křížaly K 8. —
až K 10. —.
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 435 až K 4.75, nelisované K 4. 35
až 475, cizí K 3.75 až 4.25; sláma cepy mlácena
K 3.50 až K 4.—, ke krmení K 2.75 až 2 85,
ke stlaní K 2.50 až 290, cizí K 2.50 až 2.90
Čekankn. Sušena čekanka po 50 kilogramech
K 7.20 až K 7.40.
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg:
Kvasnice lisované obilni K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
—.— až K —.—
Brambory, seno a sláma.
V Praze, 28. prosince. (Zpráva tržníha
úřadu.) Za 100 kg: zemčata nová K 3 40 až
3.80, seno K 9.— až K 11.—, sláma krmná K 0.—
až K 0.—, sláma žitná dlouhá 8.20 až K 8.40.
#106
alto_textblock
#106
Obili.
M. Z Vídně, 28. prosince. (Tlfgr. »Nár.
Listů«.) Plodínová bursa. Na skrovnou
nabídku a zdrženlivost kupců zlepšily se
pšenice a žito o dalších pět až deset haléžů.
Znamenaly: pšenice tisská K 9.10, 9.60, pše-
nice banátská 8.70, 9. 40, pšenice báčská 8.80,
9.20, pšeníce slovácká 8.80, 9.35, pšenice z jižní
dráhy 8.75, 925, pšenice z Moravského pole
8.85, 9.10; žito slovácké 7.65, 7.80, žito
z okolí Pešti 7.65, 7.80, žito z jižní dráhy 7.60,
7 75, různé uherské žito 7.55, 7.75, žito rakou-
ské 7.65, 7.80. Ječmen byl zanedbáván za cen
chabých. Ječmen moravský znamenal 7.90,
9.25, z Moravského Pole 7.25, 7.75,
z okolí Vídně 7.30, 8.25, slovácký 7.20, 8.88,
ze středního Podunají 7.35, 8.50, z jižní dráhy
7.20, 8.60, severo-uherský 7.10, 8.75, tisský
6.75, 7.75, pro pivovary 6 25, 6.75, na krmen
6.—, 6.50. — Pro kukuřici a oves projevován
skrovný zájem, přes to byly ceny pevné.
Nová kukuřice zdražila o pět haléřů. Ku-
kuřice uherská 5.65, 5.75, nová 5.40, 5.50,
srbská stará 5.60, 5.70, cinquantinská stará 6.60,
7.—, nová 6.20, 6.50, oves uherský špatnější
7.50, 7.60, prostřední 7.65, 7.80, prima 7.85,
8.—, vybíraný 8.10, 8.30, rumunský a srbsky
7.40, 7.75. Na trh termínový došly z Nového
Yorku chabé, z Londýna a z Liwerpoolu
pevnější zprávy. Z počátku převládala nabídka,
kterouž se ceny zhoršily o 2—3 h. Později
však vzhledem na příznivý průběh trhu effek-
tivního a na pevnější zprávy z Pešti, byly pů-
vodní ztráty odčiněny a ceny nad to ještě
stouply o 2—3 h. Teprve koncem bursy, když
úhradní poptávka uspokojila, nastala opětná
chabost. Znamenaly: pšenice na jaro 9.021g, 9. 07,
9.09, žito na jaro 7.65, 7.68, kukuřice na
květen-červen 5.72, 5.77, oves na jaro 7.78,
naposledy: pšenice na jaro 9.08, 9.09, žito na
jaro 7.68, 7.69, kukuřice na květen-červen
5.76, 5.77, oves na jaro 7.78, 7.80 ; řepkový
olej pohotový 37.— až 38.—
Z Vídně, 28. prosince. (Telegram.) Pšenice
na jaro K 9.08 až 9.09, pšenice na květen červen
K —.— až —.—, žito na jaro K 7.68 až 7.69, žito
na květen červen K —.— až —.—, kukuřice na
květen-červen K 5.76 až 5.77, oves na jaro K 7 78
až 7.80. — Smýšlení pevné. Počasí krásné.
Z Pošti, 27. proslnce. (Závěrečné kursy.)
Pženice pevná, na duben 8.93 až 8.94, žito
pevné, na duben 7.43 až 7.44, oves pevaý,
na duben 7.51 až 7.53, kukuřice povná,
na květen 5.48 až 6.49, řepka stálá, n
zrpen 1902 nová kampaň 11.85 až 11.95.
Počaní: krásné ale studené.
Z Pešti, 28 prosince. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly mírné, koupěchtivost lepší, smýšlení
pevné. Obraty činily 20.000 q. Ceny až o 5
h. podražily. Ostatní druhy obilí byly při klid-
ném smýšlení nezměněny. Trh terminový byl
zahájen přes nižší záznamy americké následkem
mrazivého počasí smýšlením pevným. V dalším
průběhu bylo při stoupajících kursech smýšlení
klidné. Počasí studené.
Z Drážďan, 27. prosince. (Bursa plodi-
nová.) Ceny za 1000 kilogr. v markách: pšenice
bílá 169—177, pšenice hnědá —.—, pšenice čer-
vená ruská 178 až 184, žito saské — až —.—
pruské 150 až 153, ruské 145 až 150, ječmen saský
145.— až 155.—, ječmen slezský 150—165, český a mo-
ravský 165—175, ječmen ke krmení 130—140, oven
tuzemský 143.— až 156.—, ruský —.— až ——.
kukuřice cinqnantinská 138—143, rumun. 135—138,
amer. mixed 140 až 143, Laplata žlutá 138 až 142,
americká bílá — až —, hrách bílý k setí 170 at
175, ke krmení 170 až 175, boby —.—, vikev — aa
—, pohanka tuzemská 152 —157, cizí 145 až 150